ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9585f120-66b1-11dc-8c67-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 37, person 41, org 9, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 14. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 284.
4 article
Na ranní a odpol. ligty přudplání sus v Praze v sdmslnistrael na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškou a, gr eo na měele Ba čtvit leta. . . . 7 K 60 vo dslkáchi 2 K Bo na násle - P ošton: sa čivrt lefs. . . 9 K e0 s drojí zísilke na měsí r . . kei
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranácl.
Praha
6 article „Státníkova zkouška“ českéh
„Státníkova zkouška“ českéh národa. »Český národ stojí před zkouškou státníkovou. Vláda spekuluje na naše oslabení, na rozkol a roztrpčený zápas mezi námi ve chvíli, kdy se na národ náš žene soustředěným útokem. Těmito la- pidárními slovy vyznačil nedávno dr. Herold kritický ráz a význam nastávajících říšských voleb ve vlastech našich a doložil s největ- ším důrazem: »Toto očekávání vlády nesmí se za žádnou cenu splniti! Kdyby národ náš poskytl při volbách obraz rozhá- ranosti a strannické nevraživosti, již tím by vláda, bez ohledu na sám výsledek voleb získala. Dnes se nejedná ani vládě o ho- spodářské otázky, nýbrž o rozhodnutí zásadného rakouského boje ná- rodnostního, ústavního a státo- právního. Vzplanul-li by nyní mezi námi strannický zápas, tu i v případě, že by strana svobodomyslná na konec zvítězila. vláda povzbuzena naším rozbrojem a svá- rem, zajisté by v brzce novými volbami pod- něcovala vnitřní českou rozervanost, aby ostří českého odporu zlomila. »Kdyby pak různé frakce če ske opposice vstoupily do parlamentu, na- lezla by vláda již prostředky, jak by jednu proti druhé znesvářila a tak celý národ, celou váhu věci české oslabila!« — Důtklivá, vlastenecká tato výstraha po pudila tábor našich nepřátel, jakož i vládn tisk k nejjizlivějším invektivám proti řeč- níku a celé straně naší, nejlepší to důkaz jak trefil dr. Herold do černého, jak jim zhatil obmysly a spekulace jejich.zir
doktor Herold
7 article
Však s větším ještě u spokojením zname- náme výborný účinek toho dobrého slova české upřímnosti a pravdy v našem táboře vlast- ním. Skoro všechen náš venkovský vlaste- necký tisk, až na velmi sporé výminky, se stejnou vřelostí a rozhodnosti vlasteneckou uznává a hlásá nezbytnou ž i votn toho nutnost a potřebu, aby na- stávající volby ukázaly národ náš přátelům i nepřátelům svor- nějším a pevnějším, než kdy jindy a to proto, poněvadž nikdy ještě za paměti naší při žádném zápasu volebním o tolik se ne- hrálo, oč se hraje dnes; a nikdy tolik nezáleželo a nezáviselo na rozhodném, svorném vítěz- ství českého ducha a české ne- poddajnosti, jako v této kritické době Rakouska. Jako výsost hřebenů horských lépe z po- vzdálí než z blízka se jeví, tak byli to také podální naši bratři ruští, jihoslovanští, bai polští, kteří bystře a cele postihli histerický význam nadcházejícího našeho zápasu voleb. ního: že totiž nejedná se tu pouze o otázku rovnosti či nerovnosti českého jazyka v úřa- dech stálních oproti němčině, alebrž o — budoucnost všeho rakouskéh Slovanstva, jehož přeborní ky jsou Češi« . . . »Všechna pozornost slo- vanského světa — psaly ruské listy (»No- voje Vremja«) již počátkem t. m. — obrá- cena nyní více než jindy na česko-německý spor. Jak kritickým jest nynější okamžik pro západní Slovanstvo, vidno z toho, jak dů- razně zahraničný německý tisk podporuje požadavky Němců rakouských, jak štve vládu proti Čechům a žádá proti nim nových ná- tisků. Stojíme před osudným bo- jem, ve kterém síly všeho něme- ekého světa vrhnou se na šestimillio- nový národ český. Avšak malý junácký ten národ slovanský nezůstane mravně opu- štěným!« Nejinak i nezávislé listy pol
Čech Němec Čecho Rakousko
8 article
ské s celým srdcem jsou při spravedlivé věci naší, postihujíce dobře, že bojujeme proti společnému nepříteli, nejen za svou, ale i za jejich a všech Slovanů zdejších svobodu národní. Jednomyslně horlí, že politika polská nesmí nás opustiti, že musí býti slovanskou a kdyby nyní polští poslanci zradili naši pospolitou slovanskou věe, že by se pokryli věčnou hanbou a přivodili záhubu germanisační i na vlastní národ svůj.« — Se stejným porozuměním a stejně vřelou účastí sledují zápas náš bratří naši jiho- slovanští, nemohouce sobě tajiti pravdy, že kdyby naše české tvrdé ruce pustily zde na severu obroženého břehu slovanského, moře německé dravým příbojem trhalo by hráz za hrází, až by zalilo též jejích údoly. — Tak hledí k nám přátelé a bratří. A což nepřátelé a vrazi naši? Kam ti míří ústím hlavní svých a ostřím bodákův svých, ne-li především, ba výhradně proti prsoum hlavám našim? My Češi jsme jim té doby odpůrci nej- vážnějšími, česká vlasť námi hájená jest pro ně nejdůležitějším klíčem k cele budoucnosti jejích v této říši, my jim překážíme v jejich velkých snech a plánech pangermánských, my se svým státním prá- vem, se svým červenobílým praporem na te staré tvrdé baště husitské; proto nechť se mezi sebou štíří, koušou a rvou do krve proti nám jsou všichni do jednoho a za jednoho vzhůru, proti nám všichni do hodnuti a svorni, jedna zášť a jedna zlost. Nuže, a tu by národ náš v takovémto svrchovaně kritickém, o celé budoucnost rozhodujícím okamžiku dějinném měl se mezi sebou tříštit v žalostné malicher- nosti na hašteřící se frakce, tu by mě pozbýti své velikosti duševní a mravne která jej šlechtila, zachovala a spasila od tisíce let vždy v nejtěžších chvílích života?
Čech
9 article
Tu by se měl rozstupovati za různými ne- vraživými hesly strannických choutek, osob- ních nechutí, podjatostí a vášní v nezřízené malě větší houfce svévolníků a partyzánů, kteří by pouštěli z očí veliké pospolité ne- bezpečí národa a bili se jen za svůj sta- vovský, třidní neb místní interes? Běda národu našemu, běda budoucnosti jeho, kdyby k takové anarchii duchů mělo dojíti. Pozdě by všichni ti krátkozrací a je- šitní odštěpenci shledali, jak pracovali do rukou našim úhlavním nepřátelům a vra- hům, jak krutě ublížili své vlastní krvi, jak osudně těžce poškodili věc celého národa, aniž by sami dodělali se pro sebe a svů malý zájem úspěchu nejmenšího. Ale jak praveno: k tomu u nás ne- dojde, toho divadla nedočkají se spekulant vídeňští, nechť manévrují a intrigují v Čechách sebe úsilovněji. Na kolik rozumíme tlukotu srdce českého, na kolik troufáme si postihnouti vlání ducha českého v zachovalém vlastene- ckém lidu našem, nebojíme se o šťastný zdar voleb příštích ani v Čechách, ani na Moravě. Ohromnou většinou svou národ český dá zajisté Vídni a Němcům odpověď, ktera je poučí, že Čech se nevzdá svého dobrého práva na samostatnost a svobodu nedílné vlasti své, děj se co děj: žádná hrůza, žádné protivenství že jej nezviklá, neoblomí a ne- schýlí, aby ustal od boje spravedlivého za svou česť, za své právo a za svou jedinou vlasť, za jejíž neodvislost od věků se velko lepě bil proti přemoci cizácké: a kterou sobě uhájí nasazením všech sil ne podlehlou a slav nou do věků dalších!
Němec Čechy Morava Vídeň
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. října. (Svolání zemských sněmů.) Rozhodný hlas zemského výboru království českého, domáhající se brzkého svo- lání sněmu, dochází ohlasu v časopisectvu, ohlasu ovšem různého dle směru listů. Vídeňské liberální časopisy byly by nejraději, kdyby če- ského sněmu vůbec nebylo a proto jest při- rozeno, že jim usnesení českého zemského vý- boru jde proti srati. »Noue Freie Presse« dnes poznamenává, že lze pokládati za jisté, že sněmy v říjnu svoláný nebudou. Avšak vzhledem k předloze, velice důležitě pro hospodářství mnohých korunních zemi, týkající se zemské přirážky k dani z kořalky, uvažuje se, neměly-l by zemské sněmy býti svoláný ku kratičkému zasedání koncem prosince, mezi, vánocemi Novým rokem, aby vyřídily kořaleční předlohu a zatímný rozpočet. Votěch zemích, kde za- tímný rozpočet sehválen jen do konce října (t.j. v Čochách a v Dolníeh Rakousích) máse vybírání přirážek ve zbývající části roku po- voliti císařským nařízením. v »Oesterr. Volkszeitung« dovídá se prý z kruhů vládě blízkých, že se stran svolání sněmů nestalo dosud žádné rozhodnutí, a sta- ne-li se rozhodnutí, bude se týkati sněmů všech a ne toliko českého. Jinak i tento list soudí, ze pro další vybírání zemských přírážek stačí cí- sařské nařízení. kol Krakovský »Czas« stojí však na tom, ž vládajest povinna sněmy svolat, aby mohly v čas vyříditi své otázky hospo- důřské. »Otážka svolání zemských sněmů — píše v tévěci»Czase — nestojí příznivě.
Praha Dolníeh Rakousy Frei Presse
11 article
Němci v Čechách jí užili za prostředek nového útoku na Čechy. Ve schůzi zemského výboru českého vrženo nové heslo? »Bez říšské rady žádné sněmy!« Není těžko ukázati, jak chybná je argumentace tvůrcův tohoto axiomatu. Vždyt státní rozpočet nebyl už tři leta předmětem debaty a schválení říšské rady, a Němci teprve nýní nalezli v tom faktě ústavní důvod, aby se zmařilo také vyřizování rozpočtů zemských. Vláda na takové stanovisko přistoupiti nemůže, neboť by to byl další, úplně vědomý krok k seslabení ůsta vy. Sluší i to za po- všimnutí, že dle německého názoru zemský rozpočet nemůže býti schválen bez předchozího séhválení rozpočtu státního. Nejde tu jen přirážku ke kořalce, nýbrž o vyřízení celého zemského hospodářství. Kdyby se vláda přidala k této, ničím neodůvodněně theorii, zhoršila by tím nynější smutné poměry měrou vrchovatou. Odpovědí na tento výzev Němců musí býti tedy co nejrychlejší rozhodnutí vládní!«
Němec Čechy
12 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 13. října. Vládní barbarství německé. (ski.) Z Poznaně, 12. října. (Pův. dopi »Nár. L.e.) Veliké znepokojení mezi Poláky pod německým jhem vyvolala nedávná konferenee ministrův pruských v Poznani, ale ješté větš znepokojení nastalo, když se prozradil pravý účel té konference. Dřive mluvilo se, že mini- strům šlo hlavně o to, aby se stalo něco pro hmotné povznesení německého stavu řemeslní- ckého i rolnického v Poznaňsku, aby Němei hospodářsky zabili Poláky, ale potom, když zdejší tisk německý prohlásil rozhodně, že by to Němeům nedostačilo, i že Němci očekávaj od vlády víc nových drakonských nařízen proti Polákům, dáno jim s vládné strany na srozuměnou, že projekty nových protipolských opatření již jsou hotovy, ale že to má prozatim ještě zůstati v tajnosti, Dnes přinesl nám tele gram z Berlína zprávu, že návrhy už předloženy spolkové radě. To by znamenalo, že nová opa- tření mají míti platnost nejen v Prusku, nýbrž v celé říši německé. Mluví se, že vláda chce splniti všechny požadavky hakatistův. Polský jazyk m býti zbaven všech práv, ve veřej- ných shromážděních nesmí se již polsky mluviti, všechny polsk spolky mají býti prohlášeny za politické, jednací řečí jejich m býti výhradně něměina. Tím by Po- láci v celé říši postaveni byli mimo zákon. V táboře hakatistův panuje veliká radost. Vláda shce také zničiti polský tisk a proto, že
Polák Něme Němec Praha Poznaň Poznaňsko Berlín Prusko
13 article
konfiskace polských listů v Prusku je nedosta- tečná (neboť Poláci mohli by v jiných něme- ckých zemích, jako v Sasku nebo Meklenbursku. polské listy tisknouti a vydávati), vidí se haka- tistům a vládě nutným, hanbu barbarských opa- tření uvaliti na celou říši německou. Polský řemeslnický stav má se tím způsohem zničit, že mají býti zavedeny mistrovské zkoušky pod do- hledem vlády a při těch zkouškách má býti hleděno k tomu, aby řemeslný dorost měl pře- devším dokonalou znalost- jazyka ! německého Kdo takovou znalostí se neprokáže, propadne byť byl jinak nejdovednějším řemeslníkém, bude o něm zaznamenáno, že je »smýšlení říš nepřátelského.« Pochodní, ohlašující Polákům, že jim nad- cházejí ještě krutější doby, je podle něme- ckých listův demonstrativné účastenství něme- ckého císaře a císafovny na pohřbu nejzuřivějsího všech hakatistů, Hansemana, jenž dokonal svů život v Berlině. Hanseman byl původcem vypo vídání polských a českých dělníků, on štva nejvíce proti Polákům a Čechům německé řeme- slníky i rolníky a strašil je, nevyženou-li Slo- vany, že upadnou do žebroty a budou se musi poslovanit.
Polák Hanseman Čecho Prusko Sasko Berlín
14 article
Toto surové a nesmyslné stanovisko při jaly za své nejvyšší kruhy berlinské. Ale nejen se strany vládní bijou do ná hromy. Biskup varminský, dr. Thiele, zuřivý Němec, nařídil, aby v každém chrámu jeho die- cese bylo aspoň jednou za měsíc německé ká- zání, ať jsou ve farnosti Němci nebo ne. Kdyby se Poláci nechtěli na německá kázání dostavo vati, kostelníci mají sestaviti seznamy těch »ne- přátel říše« a faráři mají seznamy odevzdati politickým úřadům, aby je napravily Podobné nařízení chystá také biskup chel minský, dr. Rosentreter. Všechny tyto ušlechtilé příklady vrchnost světských i duchovních tak »nadchly« kde ja- kého Němce, že je jako posedlý. Polákovi lép je vejíti do klece k divokým šelmám, než do německé společnosti, zvláště když své nadšen vzestupňovala požitím potřebné k tomu dávky piva nebo jiných lihových nápojů. My Poláci nieméně nezoufáme a nelekáme se žádných zkoušek, žádného utrpení za svů mateřský jazyk a národnosť. Připomínáme přísloví: Wiekszy Pan bóg. niáli pan Rymsza
doktor Thiel Němec Polák Rosentreter Rymsza
15 article Volební ruch.
Volební ruch. K volbám v V. kurii. Aby volby v páté kurii byly mohutnou manifestací všech vrstev národa pro národní a státoprávní program český, žádá výkonný výbor národní strany svobodomyslné všecky své důvěrní ky jakož i obecní starosty, aby uchopil se — pokud se tak již nestalo — organisace voleb v páté kurii a aby zejména ihned pilné činili přípravy pro blizké volby volitelů v této kurii. Důležitost a vážnost dnešní doby nezbytně toho žádá, aby výsledek voleb nastávajících vyrovnal se skvě lému vltězství české věci při volbách do° rady říšské vykonaných roku 1897. Ve schůzi důvěrníků spoluvolfcích měst okresů poslance za pátou kurii ve skupině smíchovské stalo se usnesení zásadní kan didovati jen toho, kdo prohlásí, ž vstoupí do klubu svobodomyslných poslanců na radě říšs ké. Důvěrníci národní strany svobodomyslné ve venkovské skupině čáslavské usneslis jednohlasně na opělné kandidatuře poslanee pana dra. B. Paeá ku. ve Důvěrníci za venkovské okresy skupiny roudnické usnesli se jednomyslně opůtno kandidovati pana dra. Edvarda Grégra. Důvěrníci městské skupiny tá- borské usnesli se nabídnouti kandidaturu k nastávající volbě poslance za města panu dru. Karlu Kramářovi.
B Paeá Grégr Kramář národní strana
16 article
V drobném prodejiu saní čísto s sobě . . . za 8h odpolední . . . ss z b Ve nlialkách na venkovs- ranní číslo. . . . . . . . 10 sdpolední . Inseraty platl se hotově papřei. Fřečplscená a inserty ptijima zdsninl- strace v Marianske slici č. 3. Tam nacházejí se též redlskee tiskarna aexpediss „Národnich Listůe Bukupiay se nevracsji.
Národnich Listů Bukupiay
17 article
Ku zprávě »Jihočeských Listů« »Budivoje«, pokud se týče kompromisu se stranou agrární, oznamujeme, že není pravdivým tvrzení, že strana svobodomyslná vydala straně agrární 9 mandátů. Ustanovení kandidátů pone- chává vedení strany svobodomyslné v první řadě svým důvěrníkům, dle tohoto usnesení potom teprv jednati se bude ve společné porad se zástupei strany agrární o určení jednotlivých kandidátů, po případě o dohodnut. Z Litomyšle. Ve schůzi důvěrníků nár. strany svobodomyslné z městské volební skupiny litomyšlské, konané dne 7. října 1900 v Lito- myšli, na níž podíl brali důvěrníci měst Lito- myšle, Ústí n. Orl., Poličky, — České Třebové, Skutče, Chotěboře a Hlinska, byla je dino hlasně přijata kandidatura dosavadního posl. pana dra. Bolesl. ryt. Plačka. Společná porada o kandidátu V. kurie koná se příšt týden.
Plaček Litomyšl Orlický Český Třebová Skuteč Chotěboř Hlinsko
18 article
Ze Žižkova. (Pův. zpr. »Nár. L.«) Strana svobodomyslná a národní dělnictvo v Žižkově utvořili na základě usnesení organisace národ- ního dělnictva v Žižkově společný volební komitét pro volbu volitelů poslance za V. kurii a usne- šeno vzhledem na důležitost této volby postu- povati ve věci volební solidárně ruku v ruee se stranou svobodomyslnou. Se strany národního dělnictva projeveno přáni, aby výkonný výbor strany svobodomyslné, možno-li, zajistil v v kurii národnímu dělnictvu alespoň několik man- dátů, ovšem se závaz kem, že z vo- lení kandidáti těto strany vstou pe do společného klubu poslanců ná- rodni strany svobodomyslné na radě říšské. — Edvard Žďársíký, t.č. předseda volebního komitétu nár. strany svobodo- myslné v Žižkově. Alois Košetický, okres. důvěrník národní organisace dělnické v Žižkově, Josef Wollmann, mistopředseda svobodo- myslného klubu v Žižkově. Dr. Hynek Černý, člen volebního komitétu nár. strany svobodo- myslné v Žižkově. Fr. Bursík, člen volebního komitétu nár. strany svobodomyslné v Žižkově Ant. Vajtr, člen volebního komitétu národni strany svobodomyslné v Žižkově. Jos. Mo jž íš, t. č. předseda nár. dělnické organisace v Žižkově Dr. Fr. Kotýnek, předseda Občanského klubu v Žižkově. Karel Gause, jednatel Občanského klubu v Žižkově. Gustav Žák, člen volebního komitétu nár. strany svobodomyslné v Žižkově. Karel Schmídl, člen volebního komitétu nár. strany svobodomyslné v Žižkově.
Žďársíký Alois košetický Wollmann doktor Černá František Bursík Vajtr Kotýnek Gause Gustav Schmídl Žižkov Francie organizace národ národní . strana svoboda občanský klub mistopředsed svoboda
19 article
K obecním volbám v Mladé Boleslavi Za týden přikroči voličstvo v Mladé Boleslavi opět k osudí volebnímu, by ustanovilo si své zástupce ve správě obecní. Občanstvo bez roz- dnlu stavu a zaměstnání hlásí se ve značné většině věrně k národní straně svobodomyslné, což dokázalo skvělým výsledkem voleb do sborů zákonodárných, jež byly konány v posledním desítiletí. Vzhledem k tomuto stavu dalo by se očekávati, že rovněž při nastávajících volbách do obecního zastupitelstva většina svobodomyslná docílí vítězství na celé čáře. Jakkoliv jsme pevné přesvědčeni, že tomu tak bude, jsme nuceni n to poukázati, že chování některých stoupenců strany, již bez ohledu na zájem celkový půstili se do smlouvání se živly straně naší nepřátel- skými, způsobilo, že straně naší bude pod- stoupiti prudký zápas s organisací různých frakci, které napínají všechny sily, aby straně mladočeské připravily porážku. Nesmiřitelní pře- dáci místní strany staročeské, pokrokáři, realisté. židé, socialní demokraté spojili se proti naš straně, jen aby ji poškodili. Nechceme ani věřiti zprávě, jež nám byla poslána, že členové vý- boru »Sokola«, funkcionáři Severočeské jednoly, druhdy věrní přívrženci naší strany, dohodli se proti naší straně se sociálními demo- kraty, jen aby poškodili stranu naši. Jsou nám známa jmena uvedených pánů a budeme nuceni postaviti je na pranýř, pakli v poslední chvili se nerozpomenou na své povinnosti ná-
Mladá Boleslav Sokol
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 13. října. Minulou neděli odvážil jsem se upotřebit také jednou elektrických podniků královského hlavního města Prahy. Bylo to poprvé a naposled V den, jenž v kalendáři vytištěn je červeným písmem, nedostane se do tramwaye nikdo, led že by si zvláště za tím účelem vyšel na Malou stranu a tam od Strakovské akademie dal se do- vézti-do centrálky. Bylo nás ve vagoně dobře spo- čtěných jenom sedmdesátdva, což dle poučení konduktorova nebylo tak mnoho. Jeden z tlači- cích se soudruhův byl tak roztomilým, že sedl si mně v pravém toho slova smyslu na klin, kterážto důvěřivost v moji ochotu mne do té míry pobouřila, že jsem ho vší silou odstrčil a mu kárnými slovy, ale vážně, vysvětlil fysi- kální poučku, že tam, kde jedno nalezá se těleso. současně nemůže nalézati se druhé. Ale po- chodil jsem špatně. Pozdě povšimnul jsem si teprve červeného papírového karafiátu, jejž měl v knoflikové dirce, pozdě teprve poznal jsem, že drenutím do soudruha porušil jsem princip rovnosti a s prineipem tím zároveň spo- lečenský řád. Nechtějte zvěděti, co jsem zat dostal, nejvíce ale mé ubohé břicho, které v nej- větším nalezalo se nebezpečí a jež, jako nej- choulostivější část těla, brániti bylo ruky svatou povinností. Nebudu opakovat rozkošná synonyma, jichž užívá v obrazné své a jadrné prostomluvě náš bodrý lid. Soudruh jich užil všech. Na konec mně byl radou, abych šel do Pštrosky rozkopá- vati silnici a za čtrnáct dní že budu míti v sebe nabitější tramwayi místa dost. A to mnou hnulo. Jal jsem se totiž zcela
Praha Pštroska královský hlavní město Praha Strakovský akademie
21 article
vážně uvažovati o tom, zdali nemá soudruh pravdu a nebylo-li by lépe, kdybych po Glad- stonovsku věnoval několik hodin denně ušlechti lému metieru dřevoštěpskému? Vždyť vlastně — tak jsem totiž kalkuloval — nemám ani práva zaujímati v prostoru místa více, než kterýkol jiný normální bližní. Také mne trápila myšlénka. že snad jsem pracoval méně, než co bylo moj povinnosti, a že provedl jsem úkol menší, než k jakému mne předurcila Prozřetelnost. S druhé strany opět o tom jsem přemýšlel. byl-li člověk vůbec stvořen k tomu, aby praco- val? Nobyl. Co ale je všechno platno, když ne máme žádného regressu na nebožtíka Adamaa nemůžeme se hojiti na něm za to, že dopusti se dědičného hříchu. Jsou sice velduchové, kteří lámou si mozek. jak odčiniti pokud možná následky Adamova ne- blahého zbloudění, namahajíce se rozřešiti pro- blém, jak věc zaříditi, aby člověk byl nucen pracovati co možná nejméně a při tom měl se aspoň tak, jako za rajským plotem, ale nejde to. Jakkoli lidstvo za ten ždibeček, jejž Adam ukousl z ofěrovaného mu Evou panenského ja- blka, prolilo již moře potu a slz, platí dosud brutálně železné pravidlo, že bez práce nikdo neji koláče. Pardon! Na Rusi šíří se v poslední době povážlivě sekta, jejíž zakladatel byl dle všeho velice moudrý muž. Je to sekta »lenochů«. Kdo k sektě té se přihlásí, zavázati se musí že pokud není toho nevyhnutelně zapotřeh k uhájení života, ani rukou nehne. Kdyby se našla sekta, jež by si předsevzala vysekávat zadarmo maso a vařit na větší slávu prozřetel nosti zadarmo dobré pivo, došly by zásady le nochů i u nás hojného rozšíření, talent i ná klonnost k tomu bv zde bylv.
Adam Eva panenský Adamov Rus
22 article
Také se doporučuje zvláštní přístroj prot tloustnutí. Několik kladek a řemenů či provazů. Přibiješ kladku do rámu u dveří a počneš dě- lat různé pohyby. Levou rukou, pravou nohou, levou nohou, pravou rukou, zvedáš se, tělem kroužiš, klekáš, ohýbáš se v zad i v před a když jsi hotov, potom to z pravídla dvěma neb třemi dny odstůněš. Ale zdraví prý to slouží přece. Také prý se doporučuje massáže břišních svalů. Když je každý den tlačiti bude vší silou dvě neb tři hodiny ruka olbříma, na jakouž šijí se rukavičky jen na objednávku, potom ovšem splasknou, ale nebožák prodělavší tuto kuru vy padá prý potom jako hladový klokan. Kdosi mi v zadu radí, abych se dal zvo liti za poslance. Upřímně řečeno, na tento skvostný nápa byl bych nepřipadl. Je to ale zjevem tuctovým. že nevidí člověk to, přes co klopýtá. To snad by pomohlo. Třeba že noha má nepřekročila dosud prál svatyně, ve kteréž se vyplácejí poslancům diety jsem navzdor tomu do všech prací poslaneckých důkladně zapracován. Jsem mimo to prost vo- jenské povinnosti, vyznám se v obou zemských jazycích ve slově i v písmě a hraji neméně než na tři nástroje: na bass bombardon, na klarinet a na pikolu. Na silostroji v Prateru udělal jsem z pravidla stovku a kdyby došlo k vyhazování, vynesl bych v každé ruce jed- noho. Domnívám se tedy, že kvalifikaci na zá- stupce národa mám dokonalou a že neopováž se nikdo postaviti se mi v cestu jako proti- kandidát. Ne, poslancem stáli se nemohu. U nás nen vůbec modou, aby se žurnalista něčím stal. ve
Prater
23 article
Francii ze žurnalistů dělají ministry, zrovna tak v Norsku a v zemích skandinavských vůbee U nás řekne se žurnalistovi prostě: Zde máte pana Bořivoje Cvrčka, udělejte z něho zástupee lidu. A žurnalista tak dlouho s panem Cvrčkem zápoli a dře, až ho šťastně prosadí. Toť se vl. že týden po tom p. Cvrček žurnalistu už nezná. Prosím co nejuctivěji, aby poznámku tuto nevztahoval nikdo na sebe. Jeť obecně českou vlastností hlásiti se k tomu, co se generalisuje. — Nemluvte tak! Což nezasedají v Praze ve Vídní žurnalisté? — Na mou věru, na ty byl bych za- pomněl. Však dobře vím, co to stálo, než po dařilo se prosaditi geniálního Eima, který v ma líčku měl víc, než tucet p. t. národních repre sentantů v celém těle, však ti ostatní nebyl zvoleni do Vídně jako poslanci nýbrž jako — spi sovatelé. Každý stav dore se do sboru zákonodár ného se svými speciálními zástupci, tak dalek to dojde, že budou nalehati plzenští restauratéři aby na sněmn měli svého zástupce, »obyčej ného« hostinského že neuznávají, a že tak zv stavební truhlář bude volat po extra represen- taci a truhlář nábytku také a že se jim vyhoví Jako dnes každému, kdo si koupí v židech cá potištěného kartounu, nastrčí jej na trdlo a vztý čiv toto zvolá: Zde pod můj prapor, bratří Jen na základě měho programu domůžetes svobody, blahobytu, štěstí! Jen sem bratřl. Příspěvek obnáší zlatku měsíčně a první zábava s prostonárodním programem je v neděli. Mezi jiným ohňostroj při světle, při čemž pouštěti se bude do povětří veliký rhinocerosl — Takový muž dostane mandát při nej- bližší apertuře. Jenom my chuděrkové tlačíme se v koutě, jenom na nás nikdo novzpomene.
Cvrček Eim Francie Norsko Praha Vídeň
24 article
Jakoby skutečně pravdou bylo, že my novináři nemáme vůbec jiné povinnosti, než vyvolencům sypati v ústrety kytičky a velikými indickým vějíři fofrovati na ně vzduch, když je jim horko. Znal jsem naivního soudruha, který opo- vážil se toužiti po zvláštním vyznamenání : stát se toliž — příslušníkem, ne snad pražským, nýbrž jednoho z našich nejpokročilejších před- městí. V Praze byli by ho udělali měšťanem, neboť nebyl v řadě naší snad z těch posled- ních. Na neštěstí vládla v předměstí tom právě jiná strana politická, a u té byl by smutné po- chodil. Než poměry konečně se změnily v obci stal se starostou politický stoupene přitelův. Týž zaťukal opět. Co mu ale řekl Aby si vyhledal ještě někoho z druhého tábora, s tím aby společně zadal, pány rady a výbory si obešel a potom doufal. Kdyby jej prý přijal bez konkurence člověka z druhé strany, vypa- dalo prý by to příliš okatě.« Toť se ví, že po této offertě si pomysli svůj díl a že mu již nikdy nenapadlo, panstv obtěževat. Proto zůstane i na dále příslušníkem malé cibulářské vesničky nedaleko vinohradu sv. Václava, kde ale nerodí se nyní již hrozny, nýbrž okurky Na to, že bych mohl státi se poslancem, pomýšleti tedy nemohu, tou prací nebude mi dopřáno vyplniti zbylek povinností svých a zbaviti se snad svého embonpointu, bude tedy asi nejlépe, zůstanu-li při tom štípání. Poněvadž ale dříví sám nemám, prosím pány majitele ohrad za laskavé zaslání offert do redakce těchto listů. Udělám jim to lacino.
svatý . Václav Praha