2
masthead
V Praze, v neděli dne 14. října 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. ligty
přudplání sus
v Praze v sdmslnistrael
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáškou a, gr eo
na měele
Ba čtvit leta. . . . 7 K 60
vo dslkáchi 2 K Bo
na násle -
P ošton:
sa čivrt lefs. . . 9 K e0
s drojí zísilke
na měsí
r . . kei
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranácl.
Praha
6
article
„Státníkova zkouška“ českéh
„Státníkova zkouška“ českéh
národa.
»Český národ stojí před zkouškou
státníkovou. Vláda spekuluje
na naše oslabení, na rozkol a
roztrpčený zápas mezi námi ve
chvíli, kdy se na národ náš žene
soustředěným útokem. Těmito la-
pidárními slovy vyznačil nedávno dr. Herold
kritický ráz a význam nastávajících říšských
voleb ve vlastech našich a doložil s největ-
ším důrazem: »Toto očekávání vlády nesmí
se za žádnou cenu splniti! Kdyby
národ náš poskytl při volbách obraz rozhá-
ranosti a strannické nevraživosti, již tím by
vláda, bez ohledu na sám výsledek voleb
získala. Dnes se nejedná ani vládě o ho-
spodářské otázky, nýbrž o rozhodnutí
zásadného rakouského boje ná-
rodnostního, ústavního a státo-
právního. Vzplanul-li by nyní mezi námi
strannický zápas, tu i v případě, že by
strana svobodomyslná na konec zvítězila.
vláda povzbuzena naším rozbrojem a svá-
rem, zajisté by v brzce novými volbami pod-
něcovala vnitřní českou rozervanost, aby
ostří českého odporu zlomila.
»Kdyby pak různé frakce če ske
opposice vstoupily do parlamentu, na-
lezla by vláda již prostředky, jak by jednu
proti druhé znesvářila a tak celý národ,
celou váhu věci české oslabila!« —
Důtklivá, vlastenecká tato výstraha po
pudila tábor našich nepřátel, jakož i vládn
tisk k nejjizlivějším invektivám proti řeč-
níku a celé straně naší, nejlepší to důkaz
jak trefil dr. Herold do černého, jak jim
zhatil obmysly a spekulace jejich.zir
doktor
Herold
7
article
Však s větším ještě u spokojením zname-
náme výborný účinek toho dobrého slova české
upřímnosti a pravdy v našem táboře vlast-
ním. Skoro všechen náš venkovský vlaste-
necký tisk, až na velmi sporé výminky, se
stejnou vřelostí a rozhodnosti vlasteneckou
uznává a hlásá nezbytnou ž i votn
toho nutnost a potřebu, aby na-
stávající volby ukázaly národ
náš přátelům i nepřátelům svor-
nějším a pevnějším, než kdy
jindy a to proto, poněvadž nikdy
ještě za paměti naší při žádném
zápasu volebním o tolik se ne-
hrálo, oč se hraje dnes; a nikdy
tolik nezáleželo a nezáviselo
na rozhodném, svorném vítěz-
ství českého ducha a české ne-
poddajnosti, jako v této kritické
době Rakouska.
Jako výsost hřebenů horských lépe z po-
vzdálí než z blízka se jeví, tak byli to také
podální naši bratři ruští, jihoslovanští, bai
polští, kteří bystře a cele postihli histerický
význam nadcházejícího našeho zápasu voleb.
ního: že totiž nejedná se tu pouze o otázku
rovnosti či nerovnosti českého jazyka v úřa-
dech stálních oproti němčině, alebrž o —
budoucnost všeho rakouskéh
Slovanstva, jehož přeborní ky
jsou Češi« . . . »Všechna pozornost slo-
vanského světa — psaly ruské listy (»No-
voje Vremja«) již počátkem t. m. — obrá-
cena nyní více než jindy na česko-německý
spor. Jak kritickým jest nynější okamžik pro
západní Slovanstvo, vidno z toho, jak dů-
razně zahraničný německý tisk podporuje
požadavky Němců rakouských, jak štve vládu
proti Čechům a žádá proti nim nových ná-
tisků. Stojíme před osudným bo-
jem, ve kterém síly všeho něme-
ekého světa vrhnou se na šestimillio-
nový národ český. Avšak malý junácký ten
národ slovanský nezůstane mravně opu-
štěným!«
Nejinak i nezávislé listy pol
Čech
Němec
Čecho
Rakousko
8
article
ské s celým srdcem jsou při spravedlivé
věci naší, postihujíce dobře, že bojujeme
proti společnému nepříteli, nejen za svou,
ale i za jejich a všech Slovanů zdejších
svobodu národní. Jednomyslně horlí, že
politika polská nesmí nás opustiti, že musí
býti slovanskou a kdyby nyní polští poslanci
zradili naši pospolitou slovanskou věe, že by
se pokryli věčnou hanbou a přivodili záhubu
germanisační i na vlastní národ svůj.« —
Se stejným porozuměním a stejně vřelou
účastí sledují zápas náš bratří naši jiho-
slovanští, nemohouce sobě tajiti pravdy, že
kdyby naše české tvrdé ruce pustily zde na
severu obroženého břehu slovanského, moře
německé dravým příbojem trhalo by hráz
za hrází, až by zalilo též jejích údoly. —
Tak hledí k nám přátelé a bratří. A což
nepřátelé a vrazi naši? Kam ti míří ústím
hlavní svých a ostřím bodákův svých, ne-li
především, ba výhradně proti prsoum
hlavám našim?
My Češi jsme jim té doby odpůrci nej-
vážnějšími, česká vlasť námi hájená jest pro
ně nejdůležitějším klíčem k cele
budoucnosti jejích v této říši, my jim
překážíme v jejich velkých snech a plánech
pangermánských, my se svým státním prá-
vem, se svým červenobílým praporem na te
staré tvrdé baště husitské; proto nechť se
mezi sebou štíří, koušou a rvou do krve
proti nám jsou všichni do jednoho
a za jednoho vzhůru, proti nám všichni do
hodnuti a svorni, jedna zášť a jedna zlost.
Nuže, a tu by národ náš v takovémto
svrchovaně kritickém, o celé budoucnost
rozhodujícím okamžiku dějinném měl se
mezi sebou tříštit v žalostné malicher-
nosti na hašteřící se frakce, tu by mě
pozbýti své velikosti duševní a mravne
která jej šlechtila, zachovala a spasila od
tisíce let vždy v nejtěžších chvílích života?
Čech
9
article
Tu by se měl rozstupovati za různými ne-
vraživými hesly strannických choutek, osob-
ních nechutí, podjatostí a vášní v nezřízené
malě větší houfce svévolníků a partyzánů,
kteří by pouštěli z očí veliké pospolité ne-
bezpečí národa a bili se jen za svůj sta-
vovský, třidní neb místní interes?
Běda národu našemu, běda budoucnosti
jeho, kdyby k takové anarchii duchů mělo
dojíti. Pozdě by všichni ti krátkozrací a je-
šitní odštěpenci shledali, jak pracovali do
rukou našim úhlavním nepřátelům a vra-
hům, jak krutě ublížili své vlastní krvi, jak
osudně těžce poškodili věc celého národa,
aniž by sami dodělali se pro sebe a svů
malý zájem úspěchu nejmenšího.
Ale jak praveno: k tomu u nás ne-
dojde, toho divadla nedočkají se spekulant
vídeňští, nechť manévrují a intrigují v Čechách
sebe úsilovněji. Na kolik rozumíme tlukotu
srdce českého, na kolik troufáme si postihnouti
vlání ducha českého v zachovalém vlastene-
ckém lidu našem, nebojíme se o šťastný zdar
voleb příštích ani v Čechách, ani na Moravě.
Ohromnou většinou svou národ český dá
zajisté Vídni a Němcům odpověď, ktera
je poučí, že Čech se nevzdá svého dobrého
práva na samostatnost a svobodu nedílné
vlasti své, děj se co děj: žádná hrůza, žádné
protivenství že jej nezviklá, neoblomí a ne-
schýlí, aby ustal od boje spravedlivého za
svou česť, za své právo a za svou jedinou
vlasť, za jejíž neodvislost od věků se velko
lepě bil proti přemoci cizácké: a kterou sobě
uhájí nasazením všech sil ne podlehlou a slav
nou do věků dalších!
Němec
Čechy
Morava
Vídeň
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. října. (Svolání zemských
sněmů.) Rozhodný hlas zemského výboru
království českého, domáhající se brzkého svo-
lání sněmu, dochází ohlasu v časopisectvu,
ohlasu ovšem různého dle směru listů. Vídeňské
liberální časopisy byly by nejraději, kdyby če-
ského sněmu vůbec nebylo a proto jest při-
rozeno, že jim usnesení českého zemského vý-
boru jde proti srati. »Noue Freie Presse« dnes
poznamenává, že lze pokládati za jisté, že
sněmy v říjnu svoláný nebudou. Avšak vzhledem
k předloze, velice důležitě pro hospodářství
mnohých korunních zemi, týkající se zemské
přirážky k dani z kořalky, uvažuje se, neměly-l
by zemské sněmy býti svoláný ku kratičkému
zasedání koncem prosince, mezi, vánocemi
Novým rokem, aby vyřídily kořaleční předlohu
a zatímný rozpočet. Votěch zemích, kde za-
tímný rozpočet sehválen jen do konce října
(t.j. v Čochách a v Dolníeh Rakousích) máse
vybírání přirážek ve zbývající části roku po-
voliti císařským nařízením. v
»Oesterr. Volkszeitung« dovídá se prý
z kruhů vládě blízkých, že se stran svolání
sněmů nestalo dosud žádné rozhodnutí, a sta-
ne-li se rozhodnutí, bude se týkati sněmů všech
a ne toliko českého. Jinak i tento list soudí, ze
pro další vybírání zemských přírážek stačí cí-
sařské nařízení. kol
Krakovský »Czas« stojí však na tom, ž
vládajest povinna sněmy svolat,
aby mohly v čas vyříditi své otázky hospo-
důřské. »Otážka svolání zemských sněmů —
píše v tévěci»Czase — nestojí příznivě.
Praha
Dolníeh Rakousy
Frei Presse
11
article
Němci v Čechách jí užili za prostředek nového
útoku na Čechy. Ve schůzi zemského výboru
českého vrženo nové heslo? »Bez říšské rady
žádné sněmy!« Není těžko ukázati, jak chybná
je argumentace tvůrcův tohoto axiomatu. Vždyt
státní rozpočet nebyl už tři leta předmětem
debaty a schválení říšské rady, a Němci teprve
nýní nalezli v tom faktě ústavní důvod, aby se
zmařilo také vyřizování rozpočtů zemských.
Vláda na takové stanovisko přistoupiti nemůže,
neboť by to byl další, úplně vědomý krok
k seslabení ůsta vy. Sluší i to za po-
všimnutí, že dle německého názoru zemský
rozpočet nemůže býti schválen bez předchozího
séhválení rozpočtu státního. Nejde tu jen
přirážku ke kořalce, nýbrž o vyřízení celého
zemského hospodářství. Kdyby se vláda přidala
k této, ničím neodůvodněně theorii, zhoršila by
tím nynější smutné poměry měrou vrchovatou.
Odpovědí na tento výzev Němců musí býti tedy
co nejrychlejší rozhodnutí vládní!«
Němec
Čechy
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 13. října.
Vládní barbarství německé.
(ski.) Z Poznaně, 12. října. (Pův. dopi
»Nár. L.e.) Veliké znepokojení mezi Poláky pod
německým jhem vyvolala nedávná konferenee
ministrův pruských v Poznani, ale ješté větš
znepokojení nastalo, když se prozradil pravý
účel té konference. Dřive mluvilo se, že mini-
strům šlo hlavně o to, aby se stalo něco pro
hmotné povznesení německého stavu řemeslní-
ckého i rolnického v Poznaňsku, aby Němei
hospodářsky zabili Poláky, ale potom, když
zdejší tisk německý prohlásil rozhodně, že by
to Němeům nedostačilo, i že Němci očekávaj
od vlády víc nových drakonských nařízen
proti Polákům, dáno jim s vládné strany na
srozuměnou, že projekty nových protipolských
opatření již jsou hotovy, ale že to má prozatim
ještě zůstati v tajnosti, Dnes přinesl nám tele
gram z Berlína zprávu, že návrhy už předloženy
spolkové radě. To by znamenalo, že nová opa-
tření mají míti platnost nejen v Prusku, nýbrž
v celé říši německé.
Mluví se, že vláda chce splniti všechny
požadavky hakatistův. Polský jazyk m
býti zbaven všech práv, ve veřej-
ných shromážděních nesmí se již
polsky mluviti, všechny polsk
spolky mají býti prohlášeny za
politické, jednací řečí jejich m
býti výhradně něměina. Tím by Po-
láci v celé říši postaveni byli mimo zákon.
V táboře hakatistův panuje veliká radost.
Vláda shce také zničiti polský tisk a proto, že
Polák
Něme
Němec
Praha
Poznaň
Poznaňsko
Berlín
Prusko
13
article
konfiskace polských listů v Prusku je nedosta-
tečná (neboť Poláci mohli by v jiných něme-
ckých zemích, jako v Sasku nebo Meklenbursku.
polské listy tisknouti a vydávati), vidí se haka-
tistům a vládě nutným, hanbu barbarských opa-
tření uvaliti na celou říši německou. Polský
řemeslnický stav má se tím způsohem zničit, že
mají býti zavedeny mistrovské zkoušky pod do-
hledem vlády a při těch zkouškách má býti
hleděno k tomu, aby řemeslný dorost měl pře-
devším dokonalou znalost- jazyka ! německého
Kdo takovou znalostí se neprokáže, propadne
byť byl jinak nejdovednějším řemeslníkém,
bude o něm zaznamenáno, že je »smýšlení říš
nepřátelského.«
Pochodní, ohlašující Polákům, že jim nad-
cházejí ještě krutější doby, je podle něme-
ckých listův demonstrativné účastenství něme-
ckého císaře a císafovny na pohřbu nejzuřivějsího
všech hakatistů, Hansemana, jenž dokonal svů
život v Berlině. Hanseman byl původcem vypo
vídání polských a českých dělníků, on štva
nejvíce proti Polákům a Čechům německé řeme-
slníky i rolníky a strašil je, nevyženou-li Slo-
vany, že upadnou do žebroty a budou se musi
poslovanit.
Polák
Hanseman
Čecho
Prusko
Sasko
Berlín
14
article
Toto surové a nesmyslné stanovisko při
jaly za své nejvyšší kruhy berlinské.
Ale nejen se strany vládní bijou do ná
hromy. Biskup varminský, dr. Thiele, zuřivý
Němec, nařídil, aby v každém chrámu jeho die-
cese bylo aspoň jednou za měsíc německé ká-
zání, ať jsou ve farnosti Němci nebo ne. Kdyby
se Poláci nechtěli na německá kázání dostavo
vati, kostelníci mají sestaviti seznamy těch »ne-
přátel říše« a faráři mají seznamy odevzdati
politickým úřadům, aby je napravily
Podobné nařízení chystá také biskup chel
minský, dr. Rosentreter.
Všechny tyto ušlechtilé příklady vrchnost
světských i duchovních tak »nadchly« kde ja-
kého Němce, že je jako posedlý. Polákovi lép
je vejíti do klece k divokým šelmám, než do
německé společnosti, zvláště když své nadšen
vzestupňovala požitím potřebné k tomu dávky
piva nebo jiných lihových nápojů.
My Poláci nieméně nezoufáme a nelekáme
se žádných zkoušek, žádného utrpení za svů
mateřský jazyk a národnosť. Připomínáme
přísloví: Wiekszy Pan bóg. niáli pan Rymsza
doktor
Thiel
Němec
Polák
Rosentreter
Rymsza
15
article
Volební ruch.
Volební ruch.
K volbám v V. kurii. Aby volby v páté
kurii byly mohutnou manifestací všech vrstev
národa pro národní a státoprávní program
český, žádá výkonný výbor národní strany
svobodomyslné všecky své důvěrní ky
jakož i obecní starosty, aby uchopil
se — pokud se tak již nestalo — organisace
voleb v páté kurii a aby zejména ihned
pilné činili přípravy pro blizké
volby volitelů v této kurii. Důležitost
a vážnost dnešní doby nezbytně toho žádá, aby
výsledek voleb nastávajících vyrovnal se skvě
lému vltězství české věci při volbách do° rady
říšské vykonaných roku 1897.
Ve schůzi důvěrníků spoluvolfcích měst
okresů poslance za pátou kurii ve skupině
smíchovské stalo se usnesení zásadní kan
didovati jen toho, kdo prohlásí, ž
vstoupí do klubu svobodomyslných
poslanců na radě říšs ké.
Důvěrníci národní strany svobodomyslné
ve venkovské skupině čáslavské usneslis
jednohlasně na opělné kandidatuře poslanee
pana dra. B. Paeá ku.
ve
Důvěrníci za venkovské okresy skupiny
roudnické usnesli se jednomyslně opůtno
kandidovati pana dra. Edvarda Grégra.
Důvěrníci městské skupiny tá-
borské usnesli se nabídnouti kandidaturu
k nastávající volbě poslance za města panu
dru. Karlu Kramářovi.
B Paeá
Grégr
Kramář
národní strana
16
article
V drobném prodejiu
saní čísto s sobě . . . za 8h
odpolední
. . . ss z b
Ve nlialkách na venkovs-
ranní číslo. . . . . . . . 10
sdpolední .
Inseraty
platl se hotově papřei.
Fřečplscená a inserty ptijima zdsninl-
strace v Marianske slici č. 3.
Tam nacházejí se též redlskee
tiskarna aexpediss „Národnich Listůe
Bukupiay se nevracsji.
Národnich Listů Bukupiay
17
article
Ku zprávě »Jihočeských Listů«
»Budivoje«, pokud se týče kompromisu se
stranou agrární, oznamujeme, že není pravdivým
tvrzení, že strana svobodomyslná vydala straně
agrární 9 mandátů. Ustanovení kandidátů pone-
chává vedení strany svobodomyslné v první
řadě svým důvěrníkům, dle tohoto usnesení
potom teprv jednati se bude ve společné porad
se zástupei strany agrární o určení jednotlivých
kandidátů, po případě o dohodnut.
Z Litomyšle. Ve schůzi důvěrníků nár.
strany svobodomyslné z městské volební skupiny
litomyšlské, konané dne 7. října 1900 v Lito-
myšli, na níž podíl brali důvěrníci měst Lito-
myšle, Ústí n. Orl., Poličky, — České Třebové,
Skutče, Chotěboře a Hlinska, byla je dino
hlasně přijata kandidatura dosavadního posl.
pana dra. Bolesl. ryt. Plačka. Společná
porada o kandidátu V. kurie koná se příšt
týden.
Plaček
Litomyšl
Orlický
Český Třebová
Skuteč
Chotěboř
Hlinsko
18
article
Ze Žižkova. (Pův. zpr. »Nár. L.«) Strana
svobodomyslná a národní dělnictvo v Žižkově
utvořili na základě usnesení organisace národ-
ního dělnictva v Žižkově společný volební komitét
pro volbu volitelů poslance za V. kurii a usne-
šeno vzhledem na důležitost této volby postu-
povati ve věci volební solidárně ruku v ruee
se stranou svobodomyslnou. Se strany národního
dělnictva projeveno přáni, aby výkonný výbor
strany svobodomyslné, možno-li, zajistil v v
kurii národnímu dělnictvu alespoň několik man-
dátů, ovšem se závaz kem, že z vo-
lení kandidáti těto strany vstou pe
do společného klubu poslanců ná-
rodni strany svobodomyslné na
radě říšské. — Edvard Žďársíký, t.č.
předseda volebního komitétu nár. strany svobodo-
myslné v Žižkově. Alois Košetický, okres.
důvěrník národní organisace dělnické v Žižkově,
Josef Wollmann, mistopředseda svobodo-
myslného klubu v Žižkově. Dr. Hynek Černý,
člen volebního komitétu nár. strany svobodo-
myslné v Žižkově. Fr. Bursík, člen volebního
komitétu nár. strany svobodomyslné v Žižkově
Ant. Vajtr, člen volebního komitétu národni
strany svobodomyslné v Žižkově. Jos. Mo jž íš,
t. č. předseda nár. dělnické organisace v Žižkově
Dr. Fr. Kotýnek, předseda Občanského klubu
v Žižkově. Karel Gause, jednatel Občanského
klubu v Žižkově. Gustav Žák, člen volebního
komitétu nár. strany svobodomyslné v Žižkově.
Karel Schmídl, člen volebního komitétu nár.
strany svobodomyslné v Žižkově.
Žďársíký
Alois košetický
Wollmann
doktor
Černá
František
Bursík
Vajtr
Kotýnek
Gause
Gustav
Schmídl
Žižkov
Francie
organizace národ
národní . strana svoboda
občanský klub
mistopředsed svoboda
19
article
K obecním volbám v Mladé Boleslavi
Za týden přikroči voličstvo v Mladé Boleslavi
opět k osudí volebnímu, by ustanovilo si své
zástupce ve správě obecní. Občanstvo bez roz-
dnlu stavu a zaměstnání hlásí se ve značné
většině věrně k národní straně svobodomyslné,
což dokázalo skvělým výsledkem voleb do sborů
zákonodárných, jež byly konány v posledním
desítiletí. Vzhledem k tomuto stavu dalo by se
očekávati, že rovněž při nastávajících volbách
do obecního zastupitelstva většina svobodomyslná
docílí vítězství na celé čáře. Jakkoliv jsme pevné
přesvědčeni, že tomu tak bude, jsme nuceni n
to poukázati, že chování některých stoupenců
strany, již bez ohledu na zájem celkový půstili
se do smlouvání se živly straně naší nepřátel-
skými, způsobilo, že straně naší bude pod-
stoupiti prudký zápas s organisací různých
frakci, které napínají všechny sily, aby straně
mladočeské připravily porážku. Nesmiřitelní pře-
dáci místní strany staročeské, pokrokáři, realisté.
židé, socialní demokraté spojili se proti naš
straně, jen aby ji poškodili. Nechceme ani věřiti
zprávě, jež nám byla poslána, že členové vý-
boru »Sokola«, funkcionáři Severočeské jednoly,
druhdy věrní přívrženci naší strany, dohodli se
proti naší straně se sociálními demo-
kraty, jen aby poškodili stranu naši. Jsou
nám známa jmena uvedených pánů a budeme
nuceni postaviti je na pranýř, pakli v poslední
chvili se nerozpomenou na své povinnosti ná-
Mladá Boleslav
Sokol
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 13. října.
Minulou neděli odvážil jsem se upotřebit
také jednou elektrických podniků královského
hlavního města Prahy. Bylo to poprvé a naposled
V den, jenž v kalendáři vytištěn je červeným
písmem, nedostane se do tramwaye nikdo, led
že by si zvláště za tím účelem vyšel na Malou
stranu a tam od Strakovské akademie dal se do-
vézti-do centrálky. Bylo nás ve vagoně dobře spo-
čtěných jenom sedmdesátdva, což dle poučení
konduktorova nebylo tak mnoho. Jeden z tlači-
cích se soudruhův byl tak roztomilým, že sedl
si mně v pravém toho slova smyslu na klin,
kterážto důvěřivost v moji ochotu mne do
té míry pobouřila, že jsem ho vší silou odstrčil
a mu kárnými slovy, ale vážně, vysvětlil fysi-
kální poučku, že tam, kde jedno nalezá se těleso.
současně nemůže nalézati se druhé. Ale po-
chodil jsem špatně. Pozdě povšimnul jsem
si teprve červeného papírového karafiátu, jejž
měl v knoflikové dirce, pozdě teprve poznal
jsem, že drenutím do soudruha porušil jsem
princip rovnosti a s prineipem tím zároveň spo-
lečenský řád. Nechtějte zvěděti, co jsem zat
dostal, nejvíce ale mé ubohé břicho, které v nej-
větším nalezalo se nebezpečí a jež, jako nej-
choulostivější část těla, brániti bylo ruky svatou
povinností.
Nebudu opakovat rozkošná synonyma, jichž
užívá v obrazné své a jadrné prostomluvě náš
bodrý lid. Soudruh jich užil všech. Na konec
mně byl radou, abych šel do Pštrosky rozkopá-
vati silnici a za čtrnáct dní že budu míti
v sebe nabitější tramwayi místa dost.
A to mnou hnulo. Jal jsem se totiž zcela
Praha
Pštroska
královský hlavní město Praha
Strakovský akademie
21
article
vážně uvažovati o tom, zdali nemá soudruh
pravdu a nebylo-li by lépe, kdybych po Glad-
stonovsku věnoval několik hodin denně ušlechti
lému metieru dřevoštěpskému? Vždyť vlastně —
tak jsem totiž kalkuloval — nemám ani práva
zaujímati v prostoru místa více, než kterýkol
jiný normální bližní. Také mne trápila myšlénka.
že snad jsem pracoval méně, než co bylo moj
povinnosti, a že provedl jsem úkol menší, než
k jakému mne předurcila Prozřetelnost.
S druhé strany opět o tom jsem přemýšlel.
byl-li člověk vůbec stvořen k tomu, aby praco-
val? Nobyl. Co ale je všechno platno, když ne
máme žádného regressu na nebožtíka Adamaa
nemůžeme se hojiti na něm za to, že dopusti
se dědičného hříchu.
Jsou sice velduchové, kteří lámou si mozek.
jak odčiniti pokud možná následky Adamova ne-
blahého zbloudění, namahajíce se rozřešiti pro-
blém, jak věc zaříditi, aby člověk byl nucen
pracovati co možná nejméně a při tom měl se
aspoň tak, jako za rajským plotem, ale nejde to.
Jakkoli lidstvo za ten ždibeček, jejž Adam
ukousl z ofěrovaného mu Evou panenského ja-
blka, prolilo již moře potu a slz, platí dosud
brutálně železné pravidlo, že bez práce nikdo
neji koláče.
Pardon! Na Rusi šíří se v poslední době
povážlivě sekta, jejíž zakladatel byl dle všeho
velice moudrý muž. Je to sekta »lenochů«.
Kdo k sektě té se přihlásí, zavázati se musí
že pokud není toho nevyhnutelně zapotřeh
k uhájení života, ani rukou nehne. Kdyby
se našla sekta, jež by si předsevzala vysekávat
zadarmo maso a vařit na větší slávu prozřetel
nosti zadarmo dobré pivo, došly by zásady le
nochů i u nás hojného rozšíření, talent i ná
klonnost k tomu bv zde bylv.
Adam
Eva panenský
Adamov
Rus
22
article
Také se doporučuje zvláštní přístroj prot
tloustnutí. Několik kladek a řemenů či provazů.
Přibiješ kladku do rámu u dveří a počneš dě-
lat různé pohyby. Levou rukou, pravou nohou,
levou nohou, pravou rukou, zvedáš se, tělem
kroužiš, klekáš, ohýbáš se v zad i v před a
když jsi hotov, potom to z pravídla dvěma neb
třemi dny odstůněš. Ale zdraví prý to slouží
přece.
Také prý se doporučuje massáže břišních
svalů. Když je každý den tlačiti bude vší silou
dvě neb tři hodiny ruka olbříma, na jakouž šijí
se rukavičky jen na objednávku, potom ovšem
splasknou, ale nebožák prodělavší tuto kuru vy
padá prý potom jako hladový klokan.
Kdosi mi v zadu radí, abych se dal zvo
liti za poslance.
Upřímně řečeno, na tento skvostný nápa
byl bych nepřipadl. Je to ale zjevem tuctovým.
že nevidí člověk to, přes co klopýtá. To snad
by pomohlo.
Třeba že noha má nepřekročila dosud prál
svatyně, ve kteréž se vyplácejí poslancům diety
jsem navzdor tomu do všech prací poslaneckých
důkladně zapracován. Jsem mimo to prost vo-
jenské povinnosti, vyznám se v obou zemských
jazycích ve slově i v písmě a hraji neméně
než na tři nástroje: na bass bombardon, na
klarinet a na pikolu. Na silostroji v Prateru
udělal jsem z pravidla stovku a kdyby došlo
k vyhazování, vynesl bych v každé ruce jed-
noho.
Domnívám se tedy, že kvalifikaci na zá-
stupce národa mám dokonalou a že neopováž
se nikdo postaviti se mi v cestu jako proti-
kandidát.
Ne, poslancem stáli se nemohu. U nás nen
vůbec modou, aby se žurnalista něčím stal. ve
Prater
23
article
Francii ze žurnalistů dělají ministry, zrovna tak
v Norsku a v zemích skandinavských vůbee
U nás řekne se žurnalistovi prostě: Zde máte
pana Bořivoje Cvrčka, udělejte z něho zástupee
lidu. A žurnalista tak dlouho s panem Cvrčkem
zápoli a dře, až ho šťastně prosadí. Toť se vl.
že týden po tom p. Cvrček žurnalistu už nezná.
Prosím co nejuctivěji, aby poznámku tuto
nevztahoval nikdo na sebe. Jeť obecně českou
vlastností hlásiti se k tomu, co se generalisuje.
— Nemluvte tak! Což nezasedají v Praze
ve Vídní žurnalisté?
— Na mou věru, na ty byl bych za-
pomněl. Však dobře vím, co to stálo, než po
dařilo se prosaditi geniálního Eima, který v ma
líčku měl víc, než tucet p. t. národních repre
sentantů v celém těle, však ti ostatní nebyl
zvoleni do Vídně jako poslanci nýbrž jako — spi
sovatelé.
Každý stav dore se do sboru zákonodár
ného se svými speciálními zástupci, tak dalek
to dojde, že budou nalehati plzenští restauratéři
aby na sněmn měli svého zástupce, »obyčej
ného« hostinského že neuznávají, a že tak zv
stavební truhlář bude volat po extra represen-
taci a truhlář nábytku také a že se jim vyhoví
Jako dnes každému, kdo si koupí v židech cá
potištěného kartounu, nastrčí jej na trdlo a vztý
čiv toto zvolá: Zde pod můj prapor, bratří
Jen na základě měho programu domůžetes
svobody, blahobytu, štěstí! Jen sem bratřl.
Příspěvek obnáší zlatku měsíčně a první zábava
s prostonárodním programem je v neděli. Mezi
jiným ohňostroj při světle, při čemž pouštěti se
bude do povětří veliký rhinocerosl
— Takový muž dostane mandát při nej-
bližší apertuře. Jenom my chuděrkové tlačíme
se v koutě, jenom na nás nikdo novzpomene.
Cvrček
Eim
Francie
Norsko
Praha
Vídeň
24
article
Jakoby skutečně pravdou bylo, že my novináři
nemáme vůbec jiné povinnosti, než vyvolencům
sypati v ústrety kytičky a velikými indickým
vějíři fofrovati na ně vzduch, když je jim horko.
Znal jsem naivního soudruha, který opo-
vážil se toužiti po zvláštním vyznamenání : stát
se toliž — příslušníkem, ne snad pražským,
nýbrž jednoho z našich nejpokročilejších před-
městí. V Praze byli by ho udělali měšťanem,
neboť nebyl v řadě naší snad z těch posled-
ních. Na neštěstí vládla v předměstí tom právě
jiná strana politická, a u té byl by smutné po-
chodil. Než poměry konečně se změnily
v obci stal se starostou politický stoupene
přitelův. Týž zaťukal opět. Co mu ale řekl
Aby si vyhledal ještě někoho z druhého tábora,
s tím aby společně zadal, pány rady a výbory
si obešel a potom doufal. Kdyby jej prý přijal
bez konkurence člověka z druhé strany, vypa-
dalo prý by to příliš okatě.«
Toť se ví, že po této offertě si pomysli
svůj díl a že mu již nikdy nenapadlo, panstv
obtěževat.
Proto zůstane i na dále příslušníkem malé
cibulářské vesničky nedaleko vinohradu sv.
Václava, kde ale nerodí se nyní již hrozny,
nýbrž okurky
Na to, že bych mohl státi se poslancem,
pomýšleti tedy nemohu, tou prací nebude mi
dopřáno vyplniti zbylek povinností svých a
zbaviti se snad svého embonpointu, bude tedy
asi nejlépe, zůstanu-li při tom štípání. Poněvadž
ale dříví sám nemám, prosím pány majitele
ohrad za laskavé zaslání offert do redakce
těchto listů.
Udělám jim to lacino.
svatý . Václav
Praha