ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 9598b5d0-66b1-11dc-91fe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 23 celkem · entity: person 103, place 89, work 9, org 11
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
14 října 1900. Číslo 284
4 article
lamentě ho není. Brány jeho jsou zavřeny, an maďarský zasedá nikoli bez okázalosti, a zdali se otevrou? — toť otázka nedaleké budoucnosti. Že však mohla ještě vzniknoui otázka ta po kapitulaci před Němci, je zdrcujícím ortelem jejím. Nuže, snad lze výhody schýlené státní moci pod dikťát násilné menšiny nalézti táboře vítězné německé obstrukce? Kde jsou? Či snad v tom, že její troufalost ještě více vzrostla, její zbujnělost, povzbuzena úspěchem vlastním a slabostí jiných, ještě více vzkypěla? V tom snad, že koterie která před rokem hlásala, že nebude pokoje a normálních poměrů na říšské radě, dokud nezmizí jazykové výnosy, teď, kdy tato pro nás bolestná, pro exskutivu však odiosní podmínka byla splněna, se vytasila s podminkami novými a všeliké spořádání vnitropolitických poměrů činí zá- vislým na předchozí kodifikaci státni němčiny? Či snado v resolucích obou sjezdů trutnovských, skorem shodných? Či snad v jistotě, že ze lži budou ztrestáni, kdož nalehali: Smažte jazykové výnosya zhaseny budou plameny výstředního nacio- nalismu! a kdož dožíjí se pravého opaku? Že tento požár německého radikalismu nebyl lokalisován, nýbrž mohutní, je zjev jen přirozený. Každý oheň živen jest uchvácenou kořistí. Proto každý mandát, jehož dobudou Wolf a Seho- nerer, bude názorným dokladlem jak lichým byl kalkul, že splně- ním nejradikalějších postulátů německých možno pomoci pokrokovcům a čeliti rozmachu nejbezohlednějšího teuto- nismu.
Němec Wolf
5 article
Na druhé straně český národ bez viny a bez důvodu aktem ze dne 14. října m.r. a těmi, které následovaly, zatlačen do váleč- ného postavení, veštván do nového proti- venství k Vídní a naplněn největší nedůvěrou, trpkostí a nevolí. Spokojenosti neb i jen umírněnosti Němců nedo- saženo, za to však nespokoje- nosti a rozhořčenosti lidu če- ského měrou vrchovatou. A tak lze resultáty 14. října roku 1899 shrnouti dnes krátce: bezůspěšné po- koření se před Němci a bezpři činné pobouření Čechů. V pondělí koná se ministerská rada. Na té může p. dr. Körber, ktery je sám ještě v aktivitě z oněch, kdož podepsali kapitu- láční listinu, svým kollegům sděliti bil ane roku, jenž právě se naplnil. Onen ne aktivní a nezodpovědný politik- volontér pak, jenž ondyno svoji rozvahu roku, minuv šího od 14. října 1899, v časopise, ve kte- rém historická pravda se jeví jako v křivém zrcadle, nadepsal slovem »Bankrot«, může tento titul právem a důvodně adreso- vati místo do Čech jinam, — tam, kde zrovna rok provozují politiku s takovými výsledky s takovými passivy a s takovýmí konci. Ná rod český a jeho zástupci, kteří v prošlém roce podali a při nastavajících volbách po dají tak skvělě důkazy odhodlané pevnosti odbojně síly, sebevědomí a válečného ducha nejsou bankrotními. O tom se ve Vídni již přesvědčili, a chtějí-li pokračovati na drá- hách právě před rokem nastoupených, ještě přesvědčíl Zkušenosti jediného roku — troufáme — byly poučnými dost. Pro rakouské státníky je v nich důtklivé memento, že je svrcho vaný čas, aby stanulo se na oněch zhout ných cestách, jimiž dala se politika předl távská 14. října r. 1899.
Němec Čecho doktor Körber Vídeň Čechy
6 article
Kandidatury vídeňských Čechů. Z Vídně, 13. října. Došla nás tatc zpráva: V poslední schůzi ústředního vo- lebního výboru Čechů vídeňských jmenován tito kandidati: Ve skupině městské: ve okresu (Leopoldov) redaktor J. Janča, ve III. okresu (Landstrasse) tajemník. Joseí Urban, ve IV. a X. okresu (Wieden a Fa vority) Frant. Linning, v okresích VI.a VII. (Mariahilf a Neubau) Václav Cinert, v IX. okresu (Alsergrund) stavitel Antonín Blaha, v okresích XI.—XV. Jos. Šink mayer, v okresích XVI.—XIX. V. Jindra. V V. kurii kandidováni: v okresích I II. a XX. Fránt. Štěpánek, v okresích III, IV., X. a XI. Jos. Chlubna, v okre- sích V., VI., XII. a XIII. Al. Dubovský v okresích VII., VIII., IX., XIV. a XV. Jos Hnídek. v okresích XVI., XVII., XVIII. XIX. Frant. Linning V ústředním volebním výboru jsou za- stoupeny všechny národní strany. Kandidát čeští postaveni jsou po vzájemné dohodě proto jsou všichni čeští voličové povinn svorně je voliti. Ústřední volební výbor ne učinil nijakého ujednání se žádnou sťranou německou, ani s křesťanskými sociály, ani se sociálními demokraty. Volební provolání sociálních demokratů.
Čecho J Janča Urban Wieden František Cinert Blaha Štěpánek Chlubna Dubovský Hnídek Vídeň Leopoldov Neubao I II
7 article
Z Vídně, 13. října. Sociální demokrate vídeňští vydali dnes volební provolání, ve kterém se mimo jiné praví: »Měšťácké strany národní ženou se jako hypnotisované za cíly stejně utopistickými, jako brutálně chauvini stickými a společný nepřítel všech národů klerikalismus se chystá z impotence a zmatk těžíti a národy strhnouti pod svě jho. Pracu jící lid všech jazyků nemá však chuti za hynouti tímto šílenstvím a egoismem vlád noucích tříd: Prostředečky ničeho nepomohou nýbrž musí býti odhodlání, staré vyžilé Ra kousko definitivně pohřbíti a nové zbudo- vati. Jenom sociální demokracie má odpověd na národní otázku, před níž stojí měšťacké strany bez rady a které v ní hynou. Jedině sociální demokraté dali nové základy spolu- žití národů rakouských: národní antonomii a poctivou demokracii. Pryč se všemi feudálními zbytky v ústavě a ve správě a pryč přeďevším s parlamentem privilegovaných tříd. Sociální demokraté v praxi dokázali, že představuji pravdu a rozum. Uprostřed chauvinistického třeštění zřídili v parlamentě svazek záleže- jící z Němců, Čechů, Poláků a Rusínů v jed- notě pracující. Chcete-li odstraniti chauvi- nismus odnímající všem národům nejlepší
Němec Čecho Polák Rusín Vídeň
8 article
jejich sílu, volte sociální demokraty, zasazu jící se za samostatnost všech narodů a pře- svědčené, že blaha všech národů nemůže býti dosaženo vzájemným bojem, nýbrž to- liko volným vzájemným spolkem. Na konec prohlašují se sociální demokraté pro vše- obecné přímé a rovné volební právo, ná- rodní samostatnost, volný svazek všech ná- rodů, boj proti vykořisťování, zotročování ohlupování lidu.« Pro V. kurii postaveni byli títo kan- dídáti: Za království české: Praha sazeč Karel Krunert, Smíchov: red. Ant Němec, Stříbro: red. Šimon Starek, Cheb: dr. Leo Verkauf, Žatec: soukr úřadník. Ed. Zeller, Litoměřice: red. Ant. Schrammel, MI. Boleslav: red. Jos. Schuster, Liberec: tkadlec Joseí Hannich, Trutnov: red. Vilém Kiese- wetter, Jičín: sazeč Fr. J. Čermák, Hra- dec Králové: krejčí Antonín Svěcený. Litomyšl strojvůdce Boh. Göhlert, Čá slav: soukromý úřadník Frant. Siitek, Kolín: ředitel tiskárny Ant. Rais, Ta- bor: zlatník Er. Toužil, Budějo vice red. Karel Vaněk, Písek: soukr. úřadník Josef Roušar, Plzeň: kovodělník Vilém Černý. — Na Moravě. Brno: redaktor Josef Hybeš, Jihlava: reďaktor Frant. Komprda, Znojmo: dr: Ludvík Czech, Uherské Hradiště: kupec Vinceno Ondráček, Valašské Meziříčí: krejčí Frant. Seha, O llemouci: red. Jos. Krapka, Šumperk: Eduard Rieger. — Ve Slez- sku. Opava: úřadník nemoc. pokladny Matěj Eldersch, Těšiin: horník Petr Cingr. Z bývalých sociálně demohrafickýcho po- slanců nejsou již kandidování: Steiner; Ber ner a Kozakievič! Také v ostatních zemích kandidují soei ální demokraté ve všech okresích V. kurie
Krunert Antonín Němec Starek doktor Verkauf Zeller Schuster Hannich Kies J Čermák Svěcená František Rais Toužil Budějo Vaněk Roušar Černá Hybeš Komprda Krapek Rieger Eldersch Cingr Steiner Kozakievič Smíchov Stříbro Cheb Žatec Litoměřice Boleslav Liberec Trutnov Jičín dec Králové Litomyšl Kolín Písek Plzeň Morava Brno Jihlava Znojmo valašský Meziříčí Šumperk Opava za království český : Praha Ludvík Czech , uherský Hradiště kupec Vincit Ondráček
9 article
Volební ruch. č. Z Těšína, 13. října. Volby volitel pro IV. a V. kurii ve Slezsku budou konány v druhé polovici listopadu t. r. D. Z Brixenu, 13. října. Ve schůz zástupců politických obcí okresu brixenského bylo jednáno o nastávajících volbách. říš- ských. Po delší poradě bylo jednohlasně uči něho toto usnesení: Zástupci shromážděných obeí prohlašují, že setrvají při kandidatuře bar. Dipaula za V. kurii v jižním Tyrol sku za všech okolností, naprotie tomu zamí tají eventuální kandidaturu dra. Schiöpfera. »Tiroler Stimmen« k tomu připojují, že jest odůvodněna vyhlídka, že rozhodně větší čásť obcí celého politického okresu se při pojí k tomuto usnesení Odpověď vlaských poslancův dru. Körbrovi. vl. Z Tridentu, 13. října. Všech 18 vlaských poslanců tyrolského sněmu a sně- movny poslanecké podali protest vlaský proti listu ministrpresidenta dra. Körbra, jejž byl zaslal baronu Malfattovil Tento profest. uve- řejňuje »Alto Adige«. Praví se v něm : Prohlášení, kteréž list ministerského před sedy, zaslaný bar. Malfattovi, obsahuje. ukládá italským poslancům povinnost, aby v otázce autonomie jižnícho Tyrol promluvili slovo k voličům, aby jim podali zprávuo své dosavadní akci a současně program pro další jednání vytkli. Vytýkáli se poslancům tridentským, že svůdným slibům vlády příliši důvěřovali, není to zcela bezdůvodno, zvláště když důvěra je jich v exekutivu tak špatně odměněna byla V době, kdy poslanci němečtí a vlaští vy jednávali v příčině autonomie pro Trident. ujala se vláda jaksi role smírčího soudce, aby prý trvající ještě neshody uklidila.
Malfattovit Těšín Slezsko Brixen Tyroly Tiroler Stimmen Trident Alta Adige
10 article
Vlaští poslanci mohli proto čekati o vlády prohlášení, jež by v hlavních věcech schvalovalo projekt od nich předložený, do savadní neshody odstranilo a dorozumění mezi oběma národnostmi přivodilo. Mini sterský předseda však prohlašuje po dlou hém váhání a mnohých vlídných slibech jeho i předchůdcův, že projekt zákona, kterýž mu byl podán od poslanců a jenž z velké části sehválen byl již též od německých důvěrní- kův, jest nepřijatelný a že sama idea této autonomie jest ntopií, která se nedá provésti Tím prohlásil všemohoucnost německé majority, legitimoval její usnesení a k pří krému odmítnutí připojil ironii tím, že zve Tridentské, aby na dále chylili šíje pod ty- rolské jho, utěšuje je nadějí v německou velkomyslnost. Toto neočekávané rozřešení. jímž zachovati se má sbor, jehož neudržitel- nost ukázaly děje posledních 50 let i opětná usnesení sněmu, a jenž škoditi musí ethi- ckým, národním ř hospodářským zájmům Tridentska, nemohou pominouti mlčením ti kterým důvěra voličů mandát svěřila. V takovém okamžiku mlčeti, bylo by zločinem a zradou Zastupce Tridentska musil by, kdyby chtěl přijati prohlášení min.-presidentovo. zapříti celou minulost, musil by zříci s práva, jež náleží zemi, žádati, aby se protí každému jako proti rovnoprávnému vystupo valo, kteréžto právo náleží i Vlachům tyrol ským, jako všem národnostem říše.
Min Zastupce Vlach Tridentsko
11 article
Vláda efemerního ministerstva a jeho prokonsulů nemohou odníti lidu vědomí jeho práv, ani vymazati z dějin list našich oběti a vytrvalosti při domahání tohoto práva. Mlčením neschválíme situaci, jakou by dr Körber rád utvořil oproti opětně projeven vůli celé země a kteráž byla by na škodu hospodařského a národního rozvoje země te My nikdy se nepodrobíme pan ství německé majority, nikdy nepokoříme se a nebudeme žá dati jako almužnu, nač máme právo. dokud brutální přesila nám neodejme slova. jako pokusila se již zničiti všecky naděje naše. Jsme si úplné vědomi zodpovědnosti. kterou nám naše mandáty ukládají a uzná- váme obtíže situace. Budeme zá pasit uvnitř země i mimo ni všemi si lami a prostředky, kterých nám zákon poskytnje, budeme bojo vati za práva Trentina a za vítez ství naší dobré věci. Jsme jisti, že veliká většina lidu trident
Körber
12 article
ského nás bude podporovati. Lid náš je boji zvyklý. Půl věku zklamánt a obětí neznavilo ho, nýbrž posílilo jeho nervy. Bude s hou- ževnatostí horalův, s klidnou pevností zápa- siti o svatou a spravedlivou svou věc. Ny- nější jeho odpůrci výmění se, ale boj bude neustále prudce a bez příměří veden až ke konečnému vítězství. Slova ministra, jež měla dle úmyslu toho, jenž mu je suggeroval, utišíti agitace. mysle i svědomí, rozsela v zemi símě ne pokoje. Toto simě ponese ovoce a bo mezi oběma národnostmi bude přenesen s hospdářského pole na národní, tak že boj zvrhne se v pravý plemenný boj. Zodpovědnos za tyto politování hodné následky padá na ony, kteří je mohli a měli zameziti, ale ne- chtěli.« Spekulace s istrijským sněmem. ša. Z Lublaně, 13. října. »Slovenec se dovídá, že vláda hodlá istrijský sněm roz pustiti. Nové volby budou peý vypsányv dubnu. List soudí, že úkolem tohoto opa- tření jest získati v říšské radě Slovinc vládě. Proti Slovineňm. st. Z Terstu, 13. října. Obchodní ko- mora zdejší zvolila včera 30 odborných při- sedících pro obchodní soud. Nevyhověla ale při tom žádosti, aby aspon u několika přísedících vzat byl ohled i na znalost slovinské a chorvatské řeči, naopak poukázala zvolené, aby používali toliko vlaštiny.
Lublaň Terst Lido
13 article
Hr. Revertera. Z Vídně, 13. října. Dojem, který jsme měli na první pohled z dnešní publi- kace »Fremdenblatíu« ve příčině změny na rakouském vyslanectvu při papežské stolici. byl správný. Hr. Revertera odstoupí. Al ne hned. Aby jeho propuštění nebylo tak tuze okatým, dána mu lhůta. Do jara. Hr Revertera řekl — jako onen nevítaný host kterého doprovodili ke dveřím: »Však já ji půjdu, ale tlačiti se nedam !« Má býti vzbuzeno a zachováno zdání že odchod hr. Revertery není vynuceným ale dobrovolným a proto zůstane ještě ně jaký čas v Římě. Snad přes zimu. Potom odebere se na trvalý odpočinek. Pokusy, vzíti celé afféře hrot aktuál nostř, jsou marné a naivní. Ode kdy pak je zvykem, že vídeňský kabinet ohlašuje de- missi nějakého diplomata rakouského na určito několik měsíců předem? U hr. Re- vertery je to případ první. Jsme přesvěd- čeni ostatně, že kdyby hr. Goluchowski měl nástupce Reverterova již pohotově a vyhléd- nuta, nebo kdyby se přece jen nerozpakoval postupovati v této včei příkře, vrátil by se hr. Revertera, který s ním v úterý a ve středu rokoval a dnes ráno přes Salepurk odjel do hlavního města italského, na svoje místo jedině za tím účelem, by podal odvo- lací list a jeho diplomatická karriéra byla by definitivně skončena již nyní, hned. Zahraniční úřad, resp. jeho tak zv. lite rární kancelář brání se proti výtce, činěně dnešním »Vaterlandem«, že zprávy o de- missi hr. Revertery byly inscenovány jimi, planou námitkou, že zprávy ty došly sem z Pešti. Odkud pak — dlužno se tázati— dostaly se do hlavního města uherského?
Al Goluchowský Reverter Salepurk Hradec Vídeň Řím Re Pešť
14 article
Zajisté jen z Vídně. A kdo tady má vědo- most o chystaných změnách v diplomatickém zastoupení říše? Zajisté jen zahraniční ministerstvo. Proto, dávajíc zprávám o hr. Reverte rovi certifikát původu peštského, není sobě snad ani vědomo, jak se podřeklo a jak prozradilo neopatrně vlastní vzpružiny cel této záležitosti. Je-li totiž pravda, že první zvést o propuštění hr. Revertery stihla do Pešti a teprv odtamtud sem, je tím zároven přiznáno a konstatováno, že v Pešti měli mají na věci hlavní zájem a že je obětován hr. Revertera, jehož osoba je nám jinak zcela lhostejnou, Maďarům. Celý způsob, jakým dáno faktum de- misse hr. Revertery na veřejnost, má silnou příchuť uherskou jako nedávné jiné opatření vůči vysokému prelátu. V onom i v tomto případě s takovou příměsí učiněna z opa tření administrativního jednostranná akce politická. Tento ráz, jí vtlačený, vybízt leekde k odporu a ten se, myslíme, v čas na místě náležitém také ozve. Z Vídně, 13. října. (C.-B.) Vyslanec hr. Revertera odjede do Salepurku, odkudz vráti se na své místo do Říma. Z Vídně, 13. října. (C.-B.) »Fremden blatt« píše: Různé noviny pojednávají o od stoupení vatikánského vyslance hr. Reverty jako hotové události. Jak jsme již zazname nali, vrátí se na své místo. Nebylo by divu kdyby pro svůj pokročilý věk a dlouhé služby tento zasloužilý diplomat vyslovil přání, aby ještě tuto zimu byl dán do pense, avšal změna v našem vatikánském zastoupení ne stane se již teď. Nejméně může se mluvio o odvolání nebo nahlém pensionování hr.
Revertera Maďar Vídeň Pešť Salepurk Řím
15 article
Revertery pro události poslední doby, jež zajímají novinářskou diskusi. Dle našich in formací nesrovnává se kritika dlouholetého vyslancova působení s míněním rozhodují cích kruhův a jest víc effektní, než správn vyličování našich poměrů k diplomacii u pa pežského stolce. G. Z Říma, 13. října. (»N. Fr. Presse ) uvádí: Hr. Revertera nezůstane dlouho na svém místě vyslaneckém ve Vatikánu. Jeho odchod na odpočinek byl již dávno rozhod- nut, dříve než byl zabit král Humbert. Roz hodnutí o jeho nástupci dosuď se nestalo. w. Z Londýna, 13. října. »Daily News« praví, že nejsou odvoláním hr. Re- vertery překvapeny. Lze prý je vykládati jak odpověď na »poněkud ostentativní« uvitání arcibiskupa Stadlera papežem. Tento prý — dle mínění »Daily News« — pozbyl svým jednáním oproti královně Markétě půdy Italii a nyní hrozí mu totéž nebezpečí iv katolickém Rakousku. a. Z Ríma, 13. října. Papežský »Osserv Rom« píše v officiosní notě k slyšení arci biskupa Stadlera: »Svatá stolice nemící s vo vnitřní politiky státův. Papež při jal Stadlera, jako přijímá jiné biskupy. V zájmu žurnalistiky. Z Vídně, 13. října. Spolek žurnalistě lombardských vznesl na presidenta meziná rodního sdružení žurnalistů, chefredaktor Viléma Singra ve Vídni, žádost za inter- venci proti vypovězení v ydavatele časopisu »Alto Adige« z Ra- kouska.
Roza Stadler Markéta Italia Rom Singr Řím Hradec Vatikán Londýn Re Rakousko Vídeň Humberto Daily News Alta Adige událost poslední doba
16 article
Bosenské dráhy. Z Vidně, 13. října. Ministr zelezni dr. Wittek odjel dnes do Pešti k poradě se svým uherským kollegou ve příčině otázky bosenských dráh. Dr. Wittek bude též přítomen zkouškám konaným v ta- mějším závodě s novým systémem elektri- ckých dráh. Osvědčí-li se tato nová soustava. hodlá jí dr. Wittek použiti při stavbě drah turské. Němčina v Uhrách. Ž. Z P'ešti, 13. října. Školní výbor zdejšího magistrátu rokoval o vyučování něm- číně na zdejších národních školách. Přijat návrh, aby příštím školním rokem zrušila se němčina jako povinný předmět na národních školách, v V. a VI. třídě byla svobodný předmětem. Na měšťanských školách zůstan němčina povinným předmětem. Usnešení to vyžaduje ještě schválen valného shromáždění. Ze Srbska. D. Z Bělehradu, 13. října. Radiká Stojan Protič, jenž byl odsouzen v procesu pro známý »attentát«, jmenován knihovníkem národní bibliotéky. V Marokku. M. Z Magdeburku, 13. října. » Magd- Ztg.« sděluje z Paříže, že dle posledních zpráv z Marokka lze nadíti se nejho šího. Ve vnitrozemí vypuklo povstání ně kolika kmenů, které žadají, by sultán byl sesazen.
Wittek doktor Protič Magda Ztg Pešť Uhry Srbsko Bělehrad Maroko Magdeburk Paříž
17 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 13. října. (C.B.) Cís a přijel do Jedlové v Uhrách o 6. hod. ranní Ministr hr. Goluchowski odje! na několik dní do Skaly (Halič). Dle místní korrespondence polepšuje se stav nemocného dra. Rezka, ale při po vaze jeho nemoci nelze prý na to pomýšlet aby povstal z lože. Cařihradský vyslanec bar. Calice do stal od sultána řád ifticharu v brillantech. Uherský parlament. Z Pešti. 13. října. (C.-B. maď.) Ve sněmovně horní na vybídnutí ministra presidenta biskup Aron Kiss jako nejstarší člen sněmovny převzal předsednictví. M.p. Szell předložil císařský list, jím hr. Alb. Csaky a Klement Ernusz jmenováni onen předsedou, tento místopřed sedou horní sněmovny Po přečtení listu biskup Kiss postoupi předsednictví místopředsedovi Ernu s ztovi jenž ve svém proslovu prohlásil prav d za hlavní motiv svého jednání a slíbil chrá niti svobodu slova. (Pochvala.) Potom věnoval vřelou vzpomínku králi Humber tovi italskému a zemřelým členům sněmovny Konečně oznámil, že hr. Csaky ujme se před- sednictví až v 5. schůzi. Hr. Ladislav Teleky a princ Jiří Max Thurn-Taxis zapsáni do seznamu členů horní sněmovny. Usnešeno svoliti ke zrušení immunity bar. Banffa, vrchního hofmistra uher ského, pro souboj. Dolní sněmovna rokovala o sbírán objednávek. Po řečech poslanců Po- lonye a Majora, pro předlohu, bylo ro- kování o 1. hod. odpol. přerušeno, načez posl. Pichler a Major odůvodňova dnes podaný dotaz po bosenských ze- leznicích.
Goluchowský Rezek Kiss Szell Ernusz Erna Telek Jiří Max Thurn Taxis Pichler Vídeň Uhry Skala Halič Calic Pešť Humber Hradec horní sněmovna
18 article
Příští schůze bude v pondělí. Z Pešti, 13. října. (C.-B.) Dotaz posl Pichlera zněl: „1. Je vláda ochotna po- dati zprávu o zásadných usneseních, jež stala se na základě vyjednávání s rakou skou a společnou vládou v záležitosti bosen- ských železnic? 2. Je pravda, že uherská vláda svolila k železničnímu připojení, jez na škodu a záhubu rěckého přístavu udělá ze splitského přístavu střediště bosen ského dovozu a vývozu, takže ruch uher- ského obchodu a průmyslu skoro úplně po- mine a dostane se přes Dalmacii do rukou rakouských? 3. Je pravda, že bosenské želez- nice budou se stavěti nákladem Bosny a Hercegoviny, ale budou garantovány Uhrami a Rakouskem? 4. Je pravda, že bylo usne- seno počíti současně stavbu po uherském územi a přípojky po území rakouském? Je-li tomu tak, postará se vláda, aby doprava po těchto přípojkách zahájíla se současně? Stavba připojení od dalmatských hranic do Splitu nesetká se s finančními ani územními nesnázemi a protože je krátké, vystaví se záhy se skrovnými hmotnými obětmi, avšak uherská část pro svou délku a polohu bude vyžadovati milliony millionův obětí. 5. V Bosně byl přijat systém úzkokolejných dráh; po- stará se uherská vláda, aby se zabezpečilo právo peažní státním železnicím uherským? Sava Grujič. Z Bělehradu, 13. října. (C.-B.) Byv petrohradský vyslanec generál Sava Gruji byl jmenován pro Cařihrad vyslancem. Patriarcha Ormanian pro Armény Z Cařihradu, 12. října. (C.-B.) Patri- archa Ormanian podal pro ustavičné zatý kaní i vypovídání Arměnů z Cařihradu opě rozklad, tenkráte ve Hvězdovém paláci, proti jednání policie, a prohlásil, nepominou-li tyto poměry, že vzdá se putriaršství, třebas i de- misse jeho přijata nebyla.
Pichler Sava Grujič Ormanian Armén Pešť Dalmacie Bosna a Hercegovina Uhry Rakousko Split Boseň Bělehrad Cařihrad Sava Grovat
19 article
Anglické volby. Z Londýna, 13. října. (C.-B.) Ha court byl zvolen znovu v Monmouthshire většinou 3525 hlasů. Roku 1895 činila vět šina 5287 hlasu. Z Londýna, 13. října. (C.-B.) Do o pcledne zvoleno 398 ministerských a 25 opposičníků. Ministerští získaly dosud 35, opposice 33 míst. Z Londýna, 13. října. Herbert Glad- stone pravil včera v řeči své v Cuncornu, že není úplně nespokojen s výsledkem voleb, neboť liberálové nebyli by mohli tak ni tak utvořiti silné vlády. Volebním bojem stala prý se liberální strana ale jednotnější a jedno- rodější. Nevěří v trvalou a pokoj- nou ůpravu věcí jiho-africký ch. Dokud příští vláda liberální úpravy té ne- zdokonalí, k nynějším rádcům koruny nemá žádné důvěry. Ze San Domínga. Z Nového Yorku, 13. října. (C. B.) Ze San Dominga se oznamuje dle úřadních zpráv, že povstalci ve vnitrozemských krajích jsou obklíčeni a žádají záruky, než vzdají se. Hlavní město a sousední okresy jsou klidny. Povstání považuje se za potla- čené. Nová provolání povstalců, jež se měla rozšířiti, byla zabavena. Obchody dosud váznou. z Čile. Z Valparaisa, 13. říjha. (N.- Y. Herald.) Čilský kabinet zadal za propuštěnou
Glad Londýn Monmouthshire San Domínga Nový York Valparaiso Sana Domingo Y . Herald
20 article
Telegrafické zprávy hospodářské. Z Plzně, 13. října. (Zvl. tel. »Nár. L.e) Plzeňský akciový pivovar plati bude za minulý rok správní dividendu 120 k proti 132 K loni. Čistý zisk činí 1,072.207k (— 70.471 K). Z Vídně, 13. října. (C.-B.) Dle commu- niqué rakousko-uherského banku ko- naly se v posledních dnech mezi zástupci obou finančních ministerstev a rakousko-uherského banku porady ve příčině kontingentování oběhu bankovek desetizlatových respektive dvacetikoru- nových. Porad těch zúčastnili se za c. k.f- nanění ministerstvo odborný chef dr. Grube s ministerským radou drem. Split zmülle- rem, za král. uher. finanční ministerstvo miní- sterští radové dr. Popovič a šl. Marffy. za bank guvernér dr. ryt. Biliňski a gene- rální sekretář šl. Tranger. Obě vlády zmoc- nily správu banku k vydání potřebného v nej- bližší době množství zmíněných bankovek, tak aby mohlo býti příslušným požadavkům všud vylověno a nenastal nikde nedoslatek toholo cirkulačního prostředku.
doktor Grube Popovič Plzeň Vídeň Split
21 article
Dopoledne byla zde otevřena meziná- rodní výstava hřebců. Dle »W. Abdpstu.« ministr obchodu byl nucen naříditi všem poštovním a te- legrafním ředitelstvím, by dbala, aby pod- řízené úřady vyhovovaly ochotně a zdvo- řile — jak povinnost káže — přáníma oprávněným požadavkům obecenstva a rozšafným a náležitým zachováváním platných předpisů, varujíce se zbytečného formalismu usnadňovaly a ulehčovaly stranám používání pošty dle svých nejlepších sil. Při dalším rokování o termínovém obehodě prohlásil prof. Glabiňski, že vznik a úprava termínových cen závisí také na osobním jednostranném vlivu bursovních obchod- níků bez spoluvlivu producentů a konsumentů, což nelze schvalovati. Exp. Resch prohlásil na dotaz, že Hypoteční banka haličská nemá vlivu na obilní obchod v Haličí, spíše v Buko- vině, omezuje se však pouze zálohami. Exp.
Resch Halič Buka hypoteční banka
22 article
Basevi soudí, že je výhodno, řídi-li se bursy světovými cenami, také zemědělství nutí se, aby se přizpůsobilo poměrům na světovém trhu tak chránilo illusi a škody. Termínový obchod obilní bude působiti vždy prospěšně také na tvoření a pohyb cen. Dovozuje vyrovnávající účinek termínového obchodu. Termínový obchod má jen ten účinek, ž změny cen rychleji se provádějí. Diskusse zúčastníli se pak dále znalci Baseví, Sond Jappenheim a dr. Weiz z Wellensteinu. Znale Mareš prohlašuje, že ze stanoviska konsu- mentů nelze žádati zrušení bursovního termi- nového obchodu s plodinami hospodářskými. Zákazem jeho nastal by divoký terminový obchod bez bursovní kontroly, eož by účinkovalo mnohem škodlivěji. Jednostranná úprava ter- mínového obchodu v Cislajtanii neodvisle bez Translajtanie měla by účinek, že by obchod- níci na termín používali trhu za Litavou, což by jistě nebylo na prospěch obchodu ve Vidni, jemuž ostatně beztoho se nepřeje. Zákaz každého obchodu, při němž by prodavač, resp. kupec, nemohl ihned prokázati, jak chce užiti zboží nabytého, nedoporučuje se, poněvadž velkoobehodník nemohl by existovati, bylo-li by zakázáno kupovati zboží dříve, než by měl jistý odbyt na ně a naopak.
Jappenheim doktor Weiz Wellenstein Mareš Litava světový cena
23 article
Ustanovení, jež týkají se ziskuchtivého svádění k spekulacím bursovním, lze zvláště pozdraviti, poněvadž divoké spekulace jsou pr všecky obchodníky na termín stejně škodlivy jako pro konsumenty a producenty Na dotaz prohlašuje znalec Mareš, že má ze svého styku s obchodníky na termín zprávu, že následkem německého bursovního zákona ně- mecký obchod terminový se z Německa vystěhoval Diskusse potom zúčastnili se znalci Schie a Führich. Tento snažil se na základě kon- krelních příkladův a záznamů kursovních vy- vrátiti drem. Weiszem a Schickem pronesené tvrzení, že jest snáze ceny do výše vyhnati. Jmenem vyslechnutých už znalců vyslovi po té znalec Maresch dík předsednictva za do- savadní objektivní řízení ankety. Pokračovati se bude ve čtvrtek 18. října. n. Z Lipska, 13. října. (Zvl. tel. » N. L. ) Svazek durýnských velkoprůmysiníků zakoupi veškeré uhli na zimu v českých dolechz jednotnou cenu. Z Pešti, 13. října. (C.-B.) Ve strojovee ake. společnosti Ganz a spol. za hojného úča- stenství demonstrovala se Cecchova trakee u přítomnosti četných hostí také z Prahy. Řed. Kando vylíčil výhody elektrické trakce s vy- sokým napjetím, vrchní stav. rada Berge vylíčil hospodářskou otázku; řed. Csechaty dovozoval výhody vynálezu, jež dokázaly se potom jízdou do Starého Budína. Bursovní rada usnesla se od listopad pšenici uherskou a pšenici mezinárodního toh znamenati zvláště.
Mareš Diskuss Schie Führich Weisz Schick Cecchův Německo Lipsko Pešť Praha Starý Budín Ganz