3
masthead
14 října 1900. Číslo 284
4
article
lamentě ho není. Brány jeho jsou zavřeny,
an maďarský zasedá nikoli bez okázalosti, a
zdali se otevrou? — toť otázka nedaleké
budoucnosti. Že však mohla ještě vzniknoui
otázka ta po kapitulaci před Němci, je
zdrcujícím ortelem jejím.
Nuže, snad lze výhody schýlené státní
moci pod dikťát násilné menšiny nalézti
táboře vítězné německé obstrukce? Kde
jsou? Či snad v tom, že její troufalost ještě
více vzrostla, její zbujnělost, povzbuzena
úspěchem vlastním a slabostí jiných, ještě
více vzkypěla? V tom snad, že koterie
která před rokem hlásala, že nebude pokoje
a normálních poměrů na říšské radě, dokud
nezmizí jazykové výnosy, teď, kdy tato pro
nás bolestná, pro exskutivu však odiosní
podmínka byla splněna, se vytasila
s podminkami novými a všeliké
spořádání vnitropolitických poměrů činí zá-
vislým na předchozí kodifikaci státni
němčiny? Či snado v resolucích obou
sjezdů trutnovských, skorem shodných? Či
snad v jistotě, že ze lži budou ztrestáni,
kdož nalehali: Smažte jazykové výnosya
zhaseny budou plameny výstředního nacio-
nalismu! a kdož dožíjí se pravého
opaku? Že tento požár německého
radikalismu nebyl lokalisován, nýbrž
mohutní, je zjev jen přirozený. Každý
oheň živen jest uchvácenou kořistí. Proto
každý mandát, jehož dobudou Wolf a Seho-
nerer, bude názorným dokladlem
jak lichým byl kalkul, že splně-
ním nejradikalějších postulátů
německých možno pomoci pokrokovcům
a čeliti rozmachu nejbezohlednějšího teuto-
nismu.
Němec
Wolf
5
article
Na druhé straně český národ bez viny
a bez důvodu aktem ze dne 14. října m.r.
a těmi, které následovaly, zatlačen do váleč-
ného postavení, veštván do nového proti-
venství k Vídní a naplněn největší nedůvěrou,
trpkostí a nevolí. Spokojenosti neb
i jen umírněnosti Němců nedo-
saženo, za to však nespokoje-
nosti a rozhořčenosti lidu če-
ského měrou vrchovatou.
A tak lze resultáty 14. října roku 1899
shrnouti dnes krátce: bezůspěšné po-
koření se před Němci a bezpři
činné pobouření Čechů.
V pondělí koná se ministerská rada.
Na té může p. dr. Körber, ktery je sám ještě
v aktivitě z oněch, kdož podepsali kapitu-
láční listinu, svým kollegům sděliti bil ane
roku, jenž právě se naplnil. Onen ne
aktivní a nezodpovědný politik- volontér
pak, jenž ondyno svoji rozvahu roku, minuv
šího od 14. října 1899, v časopise, ve kte-
rém historická pravda se jeví jako v křivém
zrcadle, nadepsal slovem »Bankrot«,
může tento titul právem a důvodně adreso-
vati místo do Čech jinam, — tam, kde zrovna
rok provozují politiku s takovými výsledky
s takovými passivy a s takovýmí konci. Ná
rod český a jeho zástupci, kteří v prošlém
roce podali a při nastavajících volbách po
dají tak skvělě důkazy odhodlané pevnosti
odbojně síly, sebevědomí a válečného ducha
nejsou bankrotními. O tom se ve Vídni již
přesvědčili, a chtějí-li pokračovati na drá-
hách právě před rokem nastoupených, ještě
přesvědčíl
Zkušenosti jediného roku — troufáme —
byly poučnými dost. Pro rakouské státníky
je v nich důtklivé memento, že je svrcho
vaný čas, aby stanulo se na oněch zhout
ných cestách, jimiž dala se politika předl
távská 14. října r. 1899.
Němec
Čecho
doktor
Körber
Vídeň
Čechy
6
article
Kandidatury vídeňských Čechů.
Z Vídně, 13. října. Došla nás tatc
zpráva: V poslední schůzi ústředního vo-
lebního výboru Čechů vídeňských jmenován
tito kandidati: Ve skupině městské: ve
okresu (Leopoldov) redaktor J. Janča, ve
III. okresu (Landstrasse) tajemník. Joseí
Urban, ve IV. a X. okresu (Wieden a Fa
vority) Frant. Linning, v okresích VI.a
VII. (Mariahilf a Neubau) Václav Cinert,
v IX. okresu (Alsergrund) stavitel Antonín
Blaha, v okresích XI.—XV. Jos. Šink
mayer, v okresích XVI.—XIX. V. Jindra.
V V. kurii kandidováni: v okresích I
II. a XX. Fránt. Štěpánek, v okresích
III, IV., X. a XI. Jos. Chlubna, v okre-
sích V., VI., XII. a XIII. Al. Dubovský
v okresích VII., VIII., IX., XIV. a XV. Jos
Hnídek. v okresích XVI., XVII., XVIII.
XIX. Frant. Linning
V ústředním volebním výboru jsou za-
stoupeny všechny národní strany. Kandidát
čeští postaveni jsou po vzájemné dohodě
proto jsou všichni čeští voličové povinn
svorně je voliti. Ústřední volební výbor ne
učinil nijakého ujednání se žádnou sťranou
německou, ani s křesťanskými sociály, ani se
sociálními demokraty.
Volební provolání sociálních
demokratů.
Čecho
J Janča
Urban
Wieden
František
Cinert
Blaha
Štěpánek
Chlubna
Dubovský
Hnídek
Vídeň
Leopoldov
Neubao
I II
7
article
Z Vídně, 13. října. Sociální demokrate
vídeňští vydali dnes volební provolání, ve
kterém se mimo jiné praví: »Měšťácké strany
národní ženou se jako hypnotisované za cíly
stejně utopistickými, jako brutálně chauvini
stickými a společný nepřítel všech národů
klerikalismus se chystá z impotence a zmatk
těžíti a národy strhnouti pod svě jho. Pracu
jící lid všech jazyků nemá však chuti za
hynouti tímto šílenstvím a egoismem vlád
noucích tříd: Prostředečky ničeho nepomohou
nýbrž musí býti odhodlání, staré vyžilé Ra
kousko definitivně pohřbíti a nové zbudo-
vati. Jenom sociální demokracie má odpověd
na národní otázku, před níž stojí měšťacké
strany bez rady a které v ní hynou. Jedině
sociální demokraté dali nové základy spolu-
žití národů rakouských: národní antonomii a
poctivou demokracii. Pryč se všemi feudálními
zbytky v ústavě a ve správě a pryč přeďevším
s parlamentem privilegovaných tříd. Sociální
demokraté v praxi dokázali, že představuji
pravdu a rozum. Uprostřed chauvinistického
třeštění zřídili v parlamentě svazek záleže-
jící z Němců, Čechů, Poláků a Rusínů v jed-
notě pracující. Chcete-li odstraniti chauvi-
nismus odnímající všem národům nejlepší
Němec
Čecho
Polák
Rusín
Vídeň
8
article
jejich sílu, volte sociální demokraty, zasazu
jící se za samostatnost všech narodů a pře-
svědčené, že blaha všech národů nemůže
býti dosaženo vzájemným bojem, nýbrž to-
liko volným vzájemným spolkem. Na konec
prohlašují se sociální demokraté pro vše-
obecné přímé a rovné volební právo, ná-
rodní samostatnost, volný svazek všech ná-
rodů, boj proti vykořisťování, zotročování
ohlupování lidu.«
Pro V. kurii postaveni byli títo kan-
dídáti:
Za království české: Praha
sazeč Karel Krunert, Smíchov: red. Ant
Němec, Stříbro: red. Šimon Starek,
Cheb: dr. Leo Verkauf, Žatec: soukr
úřadník. Ed. Zeller, Litoměřice: red.
Ant. Schrammel, MI. Boleslav: red.
Jos. Schuster, Liberec: tkadlec Joseí
Hannich, Trutnov: red. Vilém Kiese-
wetter, Jičín: sazeč Fr. J. Čermák, Hra-
dec Králové: krejčí Antonín Svěcený.
Litomyšl strojvůdce Boh. Göhlert, Čá
slav: soukromý úřadník Frant. Siitek,
Kolín: ředitel tiskárny Ant. Rais, Ta-
bor: zlatník Er. Toužil, Budějo vice
red. Karel Vaněk, Písek: soukr. úřadník
Josef Roušar, Plzeň: kovodělník Vilém
Černý. — Na Moravě. Brno: redaktor
Josef Hybeš, Jihlava: reďaktor Frant.
Komprda, Znojmo: dr: Ludvík Czech,
Uherské Hradiště: kupec Vinceno
Ondráček, Valašské Meziříčí: krejčí
Frant. Seha, O llemouci: red. Jos. Krapka,
Šumperk: Eduard Rieger. — Ve Slez-
sku. Opava: úřadník nemoc. pokladny
Matěj Eldersch, Těšiin: horník Petr Cingr.
Z bývalých sociálně demohrafickýcho po-
slanců nejsou již kandidování: Steiner; Ber
ner a Kozakievič!
Také v ostatních zemích kandidují soei
ální demokraté ve všech okresích V. kurie
Krunert
Antonín
Němec
Starek
doktor
Verkauf
Zeller
Schuster
Hannich
Kies
J Čermák
Svěcená
František
Rais
Toužil
Budějo
Vaněk
Roušar
Černá
Hybeš
Komprda
Krapek
Rieger
Eldersch
Cingr
Steiner
Kozakievič
Smíchov
Stříbro
Cheb
Žatec
Litoměřice
Boleslav
Liberec
Trutnov
Jičín
dec Králové
Litomyšl
Kolín
Písek
Plzeň
Morava
Brno
Jihlava
Znojmo
valašský Meziříčí
Šumperk
Opava
za království český : Praha
Ludvík Czech , uherský Hradiště
kupec Vincit Ondráček
9
article
Volební ruch.
č. Z Těšína, 13. října. Volby volitel
pro IV. a V. kurii ve Slezsku budou konány
v druhé polovici listopadu t. r.
D. Z Brixenu, 13. října. Ve schůz
zástupců politických obcí okresu brixenského
bylo jednáno o nastávajících volbách. říš-
ských. Po delší poradě bylo jednohlasně uči
něho toto usnesení: Zástupci shromážděných
obeí prohlašují, že setrvají při kandidatuře
bar. Dipaula za V. kurii v jižním Tyrol
sku za všech okolností, naprotie tomu zamí
tají eventuální kandidaturu dra. Schiöpfera.
»Tiroler Stimmen« k tomu připojují, že
jest odůvodněna vyhlídka, že rozhodně větší
čásť obcí celého politického okresu se při
pojí k tomuto usnesení
Odpověď vlaských poslancův
dru. Körbrovi.
vl. Z Tridentu, 13. října. Všech 18
vlaských poslanců tyrolského sněmu a sně-
movny poslanecké podali protest vlaský proti
listu ministrpresidenta dra. Körbra, jejž byl
zaslal baronu Malfattovil Tento profest. uve-
řejňuje »Alto Adige«. Praví se v něm :
Prohlášení, kteréž list ministerského před
sedy, zaslaný bar. Malfattovi, obsahuje.
ukládá italským poslancům povinnost, aby
v otázce autonomie jižnícho Tyrol promluvili
slovo k voličům, aby jim podali zprávuo
své dosavadní akci a současně program pro
další jednání vytkli.
Vytýkáli se poslancům tridentským, že
svůdným slibům vlády příliši důvěřovali, není
to zcela bezdůvodno, zvláště když důvěra je
jich v exekutivu tak špatně odměněna byla
V době, kdy poslanci němečtí a vlaští vy
jednávali v příčině autonomie pro Trident.
ujala se vláda jaksi role smírčího soudce,
aby prý trvající ještě neshody uklidila.
Malfattovit
Těšín
Slezsko
Brixen
Tyroly
Tiroler Stimmen
Trident
Alta Adige
10
article
Vlaští poslanci mohli proto čekati o
vlády prohlášení, jež by v hlavních věcech
schvalovalo projekt od nich předložený, do
savadní neshody odstranilo a dorozumění
mezi oběma národnostmi přivodilo. Mini
sterský předseda však prohlašuje po dlou
hém váhání a mnohých vlídných slibech jeho
i předchůdcův, že projekt zákona, kterýž mu
byl podán od poslanců a jenž z velké části
sehválen byl již též od německých důvěrní-
kův, jest nepřijatelný a že sama idea této
autonomie jest ntopií, která se nedá provésti
Tím prohlásil všemohoucnost německé
majority, legitimoval její usnesení a k pří
krému odmítnutí připojil ironii tím, že zve
Tridentské, aby na dále chylili šíje pod ty-
rolské jho, utěšuje je nadějí v německou
velkomyslnost. Toto neočekávané rozřešení.
jímž zachovati se má sbor, jehož neudržitel-
nost ukázaly děje posledních 50 let i opětná
usnesení sněmu, a jenž škoditi musí ethi-
ckým, národním ř hospodářským zájmům
Tridentska, nemohou pominouti mlčením ti
kterým důvěra voličů mandát svěřila.
V takovém okamžiku mlčeti, bylo by
zločinem a zradou
Zastupce Tridentska musil by, kdyby
chtěl přijati prohlášení min.-presidentovo.
zapříti celou minulost, musil by zříci s
práva, jež náleží zemi, žádati, aby se protí
každému jako proti rovnoprávnému vystupo
valo, kteréžto právo náleží i Vlachům tyrol
ským, jako všem národnostem říše.
Min
Zastupce
Vlach
Tridentsko
11
article
Vláda efemerního ministerstva a jeho
prokonsulů nemohou odníti lidu vědomí jeho
práv, ani vymazati z dějin list našich oběti
a vytrvalosti při domahání tohoto práva.
Mlčením neschválíme situaci, jakou by dr
Körber rád utvořil oproti opětně projeven
vůli celé země a kteráž byla by na škodu
hospodařského a národního rozvoje země te
My nikdy se nepodrobíme pan
ství německé majority, nikdy
nepokoříme se a nebudeme žá
dati jako almužnu, nač máme právo.
dokud brutální přesila nám neodejme slova.
jako pokusila se již zničiti všecky naděje
naše. Jsme si úplné vědomi zodpovědnosti.
kterou nám naše mandáty ukládají a uzná-
váme obtíže situace. Budeme zá pasit
uvnitř země i mimo ni všemi si
lami a prostředky, kterých nám
zákon poskytnje, budeme bojo
vati za práva Trentina a za vítez
ství naší dobré věci.
Jsme jisti, že veliká většina lidu trident
Körber
12
article
ského nás bude podporovati. Lid náš je boji
zvyklý. Půl věku zklamánt a obětí neznavilo
ho, nýbrž posílilo jeho nervy. Bude s hou-
ževnatostí horalův, s klidnou pevností zápa-
siti o svatou a spravedlivou svou věc. Ny-
nější jeho odpůrci výmění se, ale boj bude
neustále prudce a bez příměří veden až ke
konečnému vítězství.
Slova ministra, jež měla dle úmyslu
toho, jenž mu je suggeroval, utišíti agitace.
mysle i svědomí, rozsela v zemi símě ne
pokoje. Toto simě ponese ovoce a bo
mezi oběma národnostmi bude
přenesen s hospdářského pole
na národní, tak že boj zvrhne se
v pravý plemenný boj. Zodpovědnos
za tyto politování hodné následky padá na
ony, kteří je mohli a měli zameziti, ale ne-
chtěli.«
Spekulace s istrijským sněmem.
ša. Z Lublaně, 13. října. »Slovenec
se dovídá, že vláda hodlá istrijský sněm roz
pustiti. Nové volby budou peý vypsányv
dubnu. List soudí, že úkolem tohoto opa-
tření jest získati v říšské radě Slovinc
vládě.
Proti Slovineňm.
st. Z Terstu, 13. října. Obchodní ko-
mora zdejší zvolila včera 30 odborných při-
sedících pro obchodní soud. Nevyhověla
ale při tom žádosti, aby aspon
u několika přísedících vzat byl
ohled i na znalost slovinské a
chorvatské řeči, naopak poukázala
zvolené, aby používali toliko vlaštiny.
Lublaň
Terst
Lido
13
article
Hr. Revertera.
Z Vídně, 13. října. Dojem, který
jsme měli na první pohled z dnešní publi-
kace »Fremdenblatíu« ve příčině změny na
rakouském vyslanectvu při papežské stolici.
byl správný. Hr. Revertera odstoupí. Al
ne hned. Aby jeho propuštění nebylo tak
tuze okatým, dána mu lhůta. Do jara. Hr
Revertera řekl — jako onen nevítaný host
kterého doprovodili ke dveřím: »Však já ji
půjdu, ale tlačiti se nedam !«
Má býti vzbuzeno a zachováno zdání
že odchod hr. Revertery není vynuceným
ale dobrovolným a proto zůstane ještě ně
jaký čas v Římě. Snad přes zimu. Potom
odebere se na trvalý odpočinek.
Pokusy, vzíti celé afféře hrot aktuál
nostř, jsou marné a naivní. Ode kdy pak
je zvykem, že vídeňský kabinet ohlašuje de-
missi nějakého diplomata rakouského na
určito několik měsíců předem? U hr. Re-
vertery je to případ první. Jsme přesvěd-
čeni ostatně, že kdyby hr. Goluchowski měl
nástupce Reverterova již pohotově a vyhléd-
nuta, nebo kdyby se přece jen nerozpakoval
postupovati v této včei příkře, vrátil by se
hr. Revertera, který s ním v úterý a ve
středu rokoval a dnes ráno přes Salepurk
odjel do hlavního města italského, na svoje
místo jedině za tím účelem, by podal odvo-
lací list a jeho diplomatická karriéra byla
by definitivně skončena již nyní, hned.
Zahraniční úřad, resp. jeho tak zv. lite
rární kancelář brání se proti výtce, činěně
dnešním »Vaterlandem«, že zprávy o de-
missi hr. Revertery byly inscenovány jimi,
planou námitkou, že zprávy ty došly sem
z Pešti. Odkud pak — dlužno se tázati—
dostaly se do hlavního města uherského?
Al
Goluchowský
Reverter
Salepurk
Hradec
Vídeň
Řím
Re
Pešť
14
article
Zajisté jen z Vídně. A kdo tady má vědo-
most o chystaných změnách v diplomatickém
zastoupení říše? Zajisté jen zahraniční
ministerstvo.
Proto, dávajíc zprávám o hr. Reverte
rovi certifikát původu peštského, není sobě
snad ani vědomo, jak se podřeklo a jak
prozradilo neopatrně vlastní vzpružiny cel
této záležitosti. Je-li totiž pravda, že první
zvést o propuštění hr. Revertery stihla do
Pešti a teprv odtamtud sem, je tím zároven
přiznáno a konstatováno, že v Pešti měli
mají na věci hlavní zájem a že je obětován hr.
Revertera, jehož osoba je nám jinak zcela
lhostejnou, Maďarům.
Celý způsob, jakým dáno faktum de-
misse hr. Revertery na veřejnost, má silnou
příchuť uherskou jako nedávné jiné opatření
vůči vysokému prelátu. V onom i v tomto
případě s takovou příměsí učiněna z opa
tření administrativního jednostranná akce
politická. Tento ráz, jí vtlačený, vybízt
leekde k odporu a ten se, myslíme, v čas
na místě náležitém také ozve.
Z Vídně, 13. října. (C.-B.) Vyslanec
hr. Revertera odjede do Salepurku, odkudz
vráti se na své místo do Říma.
Z Vídně, 13. října. (C.-B.) »Fremden
blatt« píše: Různé noviny pojednávají o od
stoupení vatikánského vyslance hr. Reverty
jako hotové události. Jak jsme již zazname
nali, vrátí se na své místo. Nebylo by divu
kdyby pro svůj pokročilý věk a dlouhé služby
tento zasloužilý diplomat vyslovil přání, aby
ještě tuto zimu byl dán do pense, avšal
změna v našem vatikánském zastoupení ne
stane se již teď. Nejméně může se mluvio
o odvolání nebo nahlém pensionování hr.
Revertera
Maďar
Vídeň
Pešť
Salepurk
Řím
15
article
Revertery pro události poslední doby, jež
zajímají novinářskou diskusi. Dle našich in
formací nesrovnává se kritika dlouholetého
vyslancova působení s míněním rozhodují
cích kruhův a jest víc effektní, než správn
vyličování našich poměrů k diplomacii u pa
pežského stolce.
G. Z Říma, 13. října. (»N. Fr. Presse )
uvádí: Hr. Revertera nezůstane dlouho na
svém místě vyslaneckém ve Vatikánu. Jeho
odchod na odpočinek byl již dávno rozhod-
nut, dříve než byl zabit král Humbert. Roz
hodnutí o jeho nástupci dosuď se nestalo.
w. Z Londýna, 13. října. »Daily
News« praví, že nejsou odvoláním hr. Re-
vertery překvapeny. Lze prý je vykládati jak
odpověď na »poněkud ostentativní« uvitání
arcibiskupa Stadlera papežem. Tento prý —
dle mínění »Daily News« — pozbyl svým
jednáním oproti královně Markétě půdy
Italii a nyní hrozí mu totéž nebezpečí iv
katolickém Rakousku.
a. Z Ríma, 13. října. Papežský »Osserv
Rom« píše v officiosní notě k slyšení arci
biskupa Stadlera: »Svatá stolice nemící s
vo vnitřní politiky státův. Papež při
jal Stadlera, jako přijímá jiné
biskupy.
V zájmu žurnalistiky.
Z Vídně, 13. října. Spolek žurnalistě
lombardských vznesl na presidenta meziná
rodního sdružení žurnalistů, chefredaktor
Viléma Singra ve Vídni, žádost za inter-
venci proti vypovězení v ydavatele
časopisu »Alto Adige« z Ra-
kouska.
Roza
Stadler
Markéta
Italia
Rom
Singr
Řím
Hradec
Vatikán
Londýn
Re
Rakousko
Vídeň
Humberto
Daily News
Alta Adige
událost poslední doba
16
article
Bosenské dráhy.
Z Vidně, 13. října. Ministr zelezni
dr. Wittek odjel dnes do Pešti k poradě
se svým uherským kollegou ve příčině
otázky bosenských dráh. Dr. Wittek
bude též přítomen zkouškám konaným v ta-
mějším závodě s novým systémem elektri-
ckých dráh. Osvědčí-li se tato nová soustava.
hodlá jí dr. Wittek použiti při stavbě drah
turské.
Němčina v Uhrách.
Ž. Z P'ešti, 13. října. Školní výbor
zdejšího magistrátu rokoval o vyučování něm-
číně na zdejších národních školách. Přijat
návrh, aby příštím školním rokem zrušila se
němčina jako povinný předmět na národních
školách, v V. a VI. třídě byla svobodný
předmětem. Na měšťanských školách zůstan
němčina povinným předmětem.
Usnešení to vyžaduje ještě schválen
valného shromáždění.
Ze Srbska.
D. Z Bělehradu, 13. října. Radiká
Stojan Protič, jenž byl odsouzen v procesu
pro známý »attentát«, jmenován knihovníkem
národní bibliotéky.
V Marokku.
M. Z Magdeburku, 13. října. » Magd-
Ztg.« sděluje z Paříže, že dle posledních
zpráv z Marokka lze nadíti se nejho
šího. Ve vnitrozemí vypuklo povstání ně
kolika kmenů, které žadají, by sultán byl
sesazen.
Wittek
doktor
Protič
Magda
Ztg
Pešť
Uhry
Srbsko
Bělehrad
Maroko
Magdeburk
Paříž
17
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 13. října. (C.B.) Cís a
přijel do Jedlové v Uhrách o 6. hod. ranní
Ministr hr. Goluchowski odje! na
několik dní do Skaly (Halič).
Dle místní korrespondence polepšuje se
stav nemocného dra. Rezka, ale při po
vaze jeho nemoci nelze prý na to pomýšlet
aby povstal z lože.
Cařihradský vyslanec bar. Calice do
stal od sultána řád ifticharu v brillantech.
Uherský parlament.
Z Pešti. 13. října. (C.-B. maď.) Ve
sněmovně horní na vybídnutí ministra
presidenta biskup Aron Kiss jako nejstarší
člen sněmovny převzal předsednictví.
M.p. Szell předložil císařský list, jím
hr. Alb. Csaky a Klement Ernusz
jmenováni onen předsedou, tento místopřed
sedou horní sněmovny
Po přečtení listu biskup Kiss postoupi
předsednictví místopředsedovi Ernu s ztovi
jenž ve svém proslovu prohlásil prav d
za hlavní motiv svého jednání a slíbil chrá
niti svobodu slova. (Pochvala.) Potom
věnoval vřelou vzpomínku králi Humber
tovi italskému a zemřelým členům sněmovny
Konečně oznámil, že hr. Csaky ujme se před-
sednictví až v 5. schůzi.
Hr. Ladislav Teleky a princ Jiří Max
Thurn-Taxis zapsáni do seznamu členů
horní sněmovny.
Usnešeno svoliti ke zrušení immunity
bar. Banffa, vrchního hofmistra uher
ského, pro souboj.
Dolní sněmovna rokovala o sbírán
objednávek. Po řečech poslanců Po-
lonye a Majora, pro předlohu, bylo ro-
kování o 1. hod. odpol. přerušeno, načez
posl. Pichler a Major odůvodňova
dnes podaný dotaz po bosenských ze-
leznicích.
Goluchowský
Rezek
Kiss
Szell
Ernusz
Erna
Telek
Jiří
Max
Thurn
Taxis
Pichler
Vídeň
Uhry
Skala
Halič
Calic
Pešť
Humber
Hradec
horní sněmovna
18
article
Příští schůze bude v pondělí.
Z Pešti, 13. října. (C.-B.) Dotaz posl
Pichlera zněl: „1. Je vláda ochotna po-
dati zprávu o zásadných usneseních, jež
stala se na základě vyjednávání s rakou
skou a společnou vládou v záležitosti bosen-
ských železnic? 2. Je pravda, že uherská
vláda svolila k železničnímu připojení, jez
na škodu a záhubu rěckého přístavu
udělá ze splitského přístavu střediště bosen
ského dovozu a vývozu, takže ruch uher-
ského obchodu a průmyslu skoro úplně po-
mine a dostane se přes Dalmacii do rukou
rakouských? 3. Je pravda, že bosenské želez-
nice budou se stavěti nákladem Bosny a
Hercegoviny, ale budou garantovány Uhrami
a Rakouskem? 4. Je pravda, že bylo usne-
seno počíti současně stavbu po uherském
územi a přípojky po území rakouském? Je-li
tomu tak, postará se vláda, aby doprava
po těchto přípojkách zahájíla se současně?
Stavba připojení od dalmatských hranic do
Splitu nesetká se s finančními ani územními
nesnázemi a protože je krátké, vystaví se
záhy se skrovnými hmotnými obětmi, avšak
uherská část pro svou délku a polohu bude
vyžadovati milliony millionův obětí. 5. V Bosně
byl přijat systém úzkokolejných dráh; po-
stará se uherská vláda, aby se zabezpečilo
právo peažní státním železnicím uherským?
Sava Grujič.
Z Bělehradu, 13. října. (C.-B.) Byv
petrohradský vyslanec generál Sava Gruji
byl jmenován pro Cařihrad vyslancem.
Patriarcha Ormanian pro Armény
Z Cařihradu, 12. října. (C.-B.) Patri-
archa Ormanian podal pro ustavičné zatý
kaní i vypovídání Arměnů z Cařihradu opě
rozklad, tenkráte ve Hvězdovém paláci, proti
jednání policie, a prohlásil, nepominou-li tyto
poměry, že vzdá se putriaršství, třebas i de-
misse jeho přijata nebyla.
Pichler
Sava Grujič
Ormanian
Armén
Pešť
Dalmacie
Bosna a Hercegovina
Uhry
Rakousko
Split
Boseň
Bělehrad
Cařihrad
Sava Grovat
19
article
Anglické volby.
Z Londýna, 13. října. (C.-B.) Ha
court byl zvolen znovu v Monmouthshire
většinou 3525 hlasů. Roku 1895 činila vět
šina 5287 hlasu.
Z Londýna, 13. října. (C.-B.) Do o
pcledne zvoleno 398 ministerských a 25
opposičníků. Ministerští získaly dosud 35,
opposice 33 míst.
Z Londýna, 13. října. Herbert Glad-
stone pravil včera v řeči své v Cuncornu,
že není úplně nespokojen s výsledkem voleb,
neboť liberálové nebyli by mohli tak ni tak
utvořiti silné vlády. Volebním bojem stala
prý se liberální strana ale jednotnější a jedno-
rodější. Nevěří v trvalou a pokoj-
nou ůpravu věcí jiho-africký ch.
Dokud příští vláda liberální úpravy té ne-
zdokonalí, k nynějším rádcům koruny nemá
žádné důvěry.
Ze San Domínga.
Z Nového Yorku, 13. října. (C. B.)
Ze San Dominga se oznamuje dle úřadních
zpráv, že povstalci ve vnitrozemských
krajích jsou obklíčeni a žádají záruky, než
vzdají se. Hlavní město a sousední okresy
jsou klidny. Povstání považuje se za potla-
čené. Nová provolání povstalců, jež se měla
rozšířiti, byla zabavena. Obchody dosud
váznou.
z Čile.
Z Valparaisa, 13. říjha. (N.- Y. Herald.)
Čilský kabinet zadal za propuštěnou
Glad
Londýn
Monmouthshire
San Domínga
Nový York
Valparaiso
Sana Domingo
Y . Herald
20
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Z Plzně, 13. října. (Zvl. tel. »Nár. L.e)
Plzeňský akciový pivovar plati
bude za minulý rok správní dividendu 120 k
proti 132 K loni. Čistý zisk činí 1,072.207k
(— 70.471 K).
Z Vídně, 13. října. (C.-B.) Dle commu-
niqué rakousko-uherského banku ko-
naly se v posledních dnech mezi zástupci obou
finančních ministerstev a rakousko-uherského
banku porady ve příčině kontingentování oběhu
bankovek desetizlatových respektive dvacetikoru-
nových. Porad těch zúčastnili se za c. k.f-
nanění ministerstvo odborný chef dr. Grube
s ministerským radou drem. Split zmülle-
rem, za král. uher. finanční ministerstvo miní-
sterští radové dr. Popovič a šl. Marffy.
za bank guvernér dr. ryt. Biliňski a gene-
rální sekretář šl. Tranger. Obě vlády zmoc-
nily správu banku k vydání potřebného v nej-
bližší době množství zmíněných bankovek, tak
aby mohlo býti příslušným požadavkům všud
vylověno a nenastal nikde nedoslatek toholo
cirkulačního prostředku.
doktor
Grube
Popovič
Plzeň
Vídeň
Split
21
article
Dopoledne byla zde otevřena meziná-
rodní výstava hřebců.
Dle »W. Abdpstu.« ministr obchodu byl
nucen naříditi všem poštovním a te-
legrafním ředitelstvím, by dbala, aby pod-
řízené úřady vyhovovaly ochotně a zdvo-
řile — jak povinnost káže — přáníma
oprávněným požadavkům obecenstva a rozšafným
a náležitým zachováváním platných předpisů,
varujíce se zbytečného formalismu
usnadňovaly a ulehčovaly stranám používání
pošty dle svých nejlepších sil.
Při dalším rokování o termínovém
obehodě prohlásil prof. Glabiňski, že
vznik a úprava termínových cen závisí také na
osobním jednostranném vlivu bursovních obchod-
níků bez spoluvlivu producentů a konsumentů,
což nelze schvalovati. Exp. Resch prohlásil
na dotaz, že Hypoteční banka haličská nemá
vlivu na obilní obchod v Haličí, spíše v Buko-
vině, omezuje se však pouze zálohami. Exp.
Resch
Halič
Buka
hypoteční banka
22
article
Basevi soudí, že je výhodno, řídi-li se bursy
světovými cenami, také zemědělství nutí se, aby
se přizpůsobilo poměrům na světovém trhu
tak chránilo illusi a škody. Termínový obchod
obilní bude působiti vždy prospěšně také na
tvoření a pohyb cen. Dovozuje vyrovnávající
účinek termínového obchodu.
Termínový obchod má jen ten účinek, ž
změny cen rychleji se provádějí. Diskusse
zúčastníli se pak dále znalci Baseví, Sond
Jappenheim a dr. Weiz z Wellensteinu. Znale
Mareš prohlašuje, že ze stanoviska konsu-
mentů nelze žádati zrušení bursovního termi-
nového obchodu s plodinami hospodářskými.
Zákazem jeho nastal by divoký terminový
obchod bez bursovní kontroly, eož by účinkovalo
mnohem škodlivěji. Jednostranná úprava ter-
mínového obchodu v Cislajtanii neodvisle bez
Translajtanie měla by účinek, že by obchod-
níci na termín používali trhu za Litavou, což
by jistě nebylo na prospěch obchodu ve Vidni,
jemuž ostatně beztoho se nepřeje. Zákaz
každého obchodu, při němž by prodavač, resp.
kupec, nemohl ihned prokázati, jak chce užiti
zboží nabytého, nedoporučuje se, poněvadž
velkoobehodník nemohl by existovati, bylo-li by
zakázáno kupovati zboží dříve, než by měl
jistý odbyt na ně a naopak.
Jappenheim
doktor
Weiz
Wellenstein
Mareš
Litava
světový cena
23
article
Ustanovení, jež týkají se ziskuchtivého
svádění k spekulacím bursovním, lze zvláště
pozdraviti, poněvadž divoké spekulace jsou pr
všecky obchodníky na termín stejně škodlivy
jako pro konsumenty a producenty
Na dotaz prohlašuje znalec Mareš, že má
ze svého styku s obchodníky na termín zprávu,
že následkem německého bursovního zákona ně-
mecký obchod terminový se z Německa vystěhoval
Diskusse potom zúčastnili se znalci Schie
a Führich. Tento snažil se na základě kon-
krelních příkladův a záznamů kursovních vy-
vrátiti drem. Weiszem a Schickem pronesené
tvrzení, že jest snáze ceny do výše vyhnati.
Jmenem vyslechnutých už znalců vyslovi
po té znalec Maresch dík předsednictva za do-
savadní objektivní řízení ankety.
Pokračovati se bude ve čtvrtek
18. října.
n. Z Lipska, 13. října. (Zvl. tel. » N. L. )
Svazek durýnských velkoprůmysiníků zakoupi
veškeré uhli na zimu v českých dolechz
jednotnou cenu.
Z Pešti, 13. října. (C.-B.) Ve strojovee
ake. společnosti Ganz a spol. za hojného úča-
stenství demonstrovala se Cecchova trakee
u přítomnosti četných hostí také z Prahy. Řed.
Kando vylíčil výhody elektrické trakce s vy-
sokým napjetím, vrchní stav. rada Berge
vylíčil hospodářskou otázku; řed. Csechaty
dovozoval výhody vynálezu, jež dokázaly se
potom jízdou do Starého Budína.
Bursovní rada usnesla se od listopad
pšenici uherskou a pšenici mezinárodního toh
znamenati zvláště.
Mareš
Diskuss
Schie
Führich
Weisz
Schick
Cecchův
Německo
Lipsko
Pešť
Praha
Starý Budín
Ganz