ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 95787d20-71f5-11dc-9fed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 42 celkem · entity: person 74, place 35, work 11, org 16
1 masthead
16. října 1904.
2 masthead
I. Přiloha „Národních Listuk
Přiloha
3 masthead
K čislu 280.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Z Darmštatu. = Lelos je zde nepoměrně klidněji nežl před třemi lety. Město, typ nepřiliš vábné malé residence německé, má svůj všední vzhleda s jeho prohlídkou můžete být dříve hotovi nežli ji začnete. Kolem zámku rozbíjejí právě potulní kramáří, zvěřince a panoramy svůj vozovýa plachtový tábor a chystají se na veselejší časy. Museum se staví nově, divadlo se přestavuje, ulice nejsou ani tak živé jak v Pardubicícho krámy nepředstihují plzeňské a památníky ně kolika velkovévodů hesenských trčí skoro mrzutě do šedavé a drobným deštěm promísené almo- slery. V osm hodin večer je tu tak živo jak v nás po desáté v noci. První myšlenka je lsem zase utéci odtud a zase zapomenout n ulice bez karakteru, na sady obyčejné for nace, na hrbolatá náměstí i jejich jména odvo- zená zase od všelikých Ludvíků, Hedvik a Ka- rolin hesenského rodu. Je nutno připomenout si, že jsem sem nepřijel k vůli městu, nýbrž k vůli Umělecké kolonii, za ním, na mírném návrší Matyldině uložené. Musím se k ní doptat policislů a kondukterů; plakátové reklamy zde snad ani není, ač v Kolonii je po měsíce vý stava, která chce být venkoncem čímsi novým a jinde nevídaným. Když jsem ji však našel prošel, nové zklamání, aspoň při první prohlídce. Kolonie je prořídlá, silnější talenty nahrazeny slabšími, procházka Domem práce přímo depri muje, do velké zahradní restaurace se zelenými hříby pavilonů na bachratých sloupech neláká pohoda a nejméně řinčivý koncert nejspíše f lešných bersaglierů. Teprve potulka mezi domky a zahrádkami kolonie, vlastně vilové čtvrtí, ktere dominuje zlatoskvoucí ruská kaple s cibulovým báněmi a zlatozelenou dekorací, rozsvětlí poně kud mysl a návštěva Skupiny trojdomové, dru hého dílu výstavy, nezdá se býti vykonána na darmo.
Ludvík Hedvika Matyldin Darmšta Ka Lelos
6 article
Jak jsem pravil, před třemi lety bylo zde rušivěji, veseleji a slavnostněji. Ano, tehidejš výstavu, kterou se darmštatská osada umněleů úřadně uváděla do svěla, označili, domácí ovšem, jako Slavnost německého umění a slovní vý- klady, jimiž jednotliví umělci provázeli svoje práce, zněly fanfarami, nabubřelými duchapl- nostmi, přepjatou hlubokomyslnosti, jakoby byly jakousi novoestetikou opilé a hlavné závratným sebeoceňováním potřeštěné. Bylo možno nově pozorovat, že i umělecké mesianství neproběhne bez jistého mystického opojení. A »svatá sed mička« osady byla přesvědčena, že je želaným Mestášem nového německého umění. Její herol- dové ještě víc. Zeela jiný obraz dnes. Není ani slavnostní brány ani uměleckého plotu, není Domu květin ani slavnosti posvěceného domu divadelního, Peter Behrens se vystěhoval do Důsseldorfu, Paul Bürk nevím kam. Patrio Huber skončil v Berlíně samovraždou, Chri- stiansen opustil svůj »Dům v růžích« není ade víc Rud. Bosselt. Zbyla ovšem dvoji daše vší osady: její iniciator a její tvořitel.
Behrens Bürk Huber Dom Důsseldorf Berlín Chri
7 article
Vladý velkovévoda Karel Ludvík a mladý ar ehtekt 3. M Olbrich, oba staví a zařízují nov domy dál a vystavují je, třeba ještě neúplné nehotové. Mimo to jsou domy a co je v nich na prodej, v celku i po částech. Jeho královská výsost velkovévoda hesen ský a na Rýně Karel Ludvik je zajisté výjim kou mezi sobě rovnými. Nechce být kon servativcem, nýbrž pokrokoveem; nechces vydržovat, nýbrž povzbuzovat umění; je pro no vost a modernost a chce umožniti svým umělcům plné rozvinutí jich individualit. Nie neslavi pro sebe, všechno podniká pro život mimo zá mek; jeho cílem je pozvednutí a zušlechtěn umělecké kultury v hesenském věvodství a mož- noli i v německé říši. Nepodniká monumentál- ních slaveb, nedává prováděti pomníky. Vybra si před čtyřmi lety z nejmladších a nesvěžej- ších modernistů onu sedmičku, sezval ji do
Karel Ludvík Ludvik M Olbrich Vladý velkovévoda na Rýn
8 article
Darmštatu, nabídl jí klid zátiší, daroval jí po- zemky, umožnil jim, aby si z prvu pro sebe, později i pro jiné pořídili a vypravili domky čstě podle osobních potřeb, chutí a vkusů možnil jim, aby netísněni a starostmi neobti- leni pracovali na reformě domového umění. A k byla a jest krásná, nezištná a úrodná my Nenka. Zcela v duchu dneška, ba dnešek před- hhající, neboť chce snahy individualistní uvěsti jsksi v poplatnost a užitečnost hromadného, ná- rodního bytu a celku. Jenom že na poprvé sedm individualit dlouho vedle sebe nevydrželo a po kračuje se nyní jen s pětkou. Individualisován demů a příbytků na první ráz zaběhlo do in divdualisování nálad hodin a chvil, porušil jednotnost a dospělo k neudržitelnosti. Přest však zůstává na dále půvabný domek Olbrichův, psletický dům Behrensův nebo elegantní uměle- eký přepych domu obchodníka Glückerta zaji mavými a cennými dokumenty tohoto prvního vřenl. Dnes se značně uklidnilo. Už se tolik nehoruje a nedeklamuje so významu červeně umění«, co už Murgerovi bohemové dovedli podle oflcielního úvodu v katalogu zde jim věe »velmi jednoduchou: každou úlohu dobř rozluštit.« Co je vystaveno v Domě Karla Ludvíka. obsahujícím v obyčejné dny ateliery uměleů, po vělšině zaráží. Dřevoryty i kresby dra. D niela Greinera s jich planým a plochým sym bolismem činí dojem diletující práce; krajinové a jiné studie, jaké J. V. Cissarz zde rozvěsil možno objeviti v každém slušném atelieru; je nom L. Habich je stále plastik vážné prostoty se snahou předvésti ušlechtilost nejzákladnějš linii a ploše a Pavel Haustein v několika interi- erech vede si velmi prostě a upřímně. Z zvláštní cestu do Darmštatu by to arci ještě nestálo.
Olbrichův Behrensův Murger Karel Ludvík Greiner Cissarz L Habich Pavel Haustein
9 article
J. M. Olbrichovi náleží Trojdomi. Každý dům pro sebe, myšlen aspoň, pro tři různé lidi, rodiny, karaktery a zaměstnání, ač to spí jen na venek v povaze architektonických forem a hlavních barvách je vyjádřeno, nežli ve do- movém a bytovém zařízení uvnitř a tam, kde v Šedém domě myslí se na pastora, spojení strušidelně ponuré domácí kaple s kobkou stu- dijní je naprosto nelákavé a nepřívětivé. Domy, jednopatrové s podstřešními komnatkami, jsou obloženy zahrádkami a sraženy některými stra- nami k sobě. Narážejí na sebe lokty jako tlačenici. Co dům, to jednotlivec, nebo rodina Jako při první výstavě. Typ je všady týž schůdky, malá předsíňka, kolem ní několik po kojů, ne příliš velkých, ale nábytkem a zbyteč nostmi nepřeplněných a proto prostorných Ji delna pošinovaci stěnou oddělená od salonu Kuchyně v podzemí, koupelny v přízemku. Okna v malém počtu, ale velikost a poloha jejieh vyšetřeny podle účelu a zařízení pokojů, jež mají osvětlovati. Každý pokoj od hlavy k patě — sit venia verbo — od koberce po stro jednolitým výtvorem tou měrou, že by domáeí paní, která ráda »přestavuje«, přivedl v zoufl- ství. Ničím nesmí nikdy a nikdy být hnuto, sie by se všechna harmonie poroučela. Tu se ovšem zdá potom, že je pokoj neměni- telným individuem a majitel a obyvatel že se musí jemu podřídit. Mnohé interiéry jsou roztomilé. Co provedl J. M. Olbrich, má vždy mnoho vtipu a hravé elegance; co pochází o Cissarze je vždy, třeba ne tak lehké a hravé, milé a solidní. Už je také patrno, že se jedno- tlivé místnosti typisují, nejen zde v Darmštatu.
Olbrich Trojdomi
10 article
Především jídelna a ložnice. Přirozeno. Slouží vždy týmž účelům a žádným jiným. Druhy a počet nábytku jsou ustáleny, omezeny a jich poměr ku prostoru, plochám a směru a množstv světla je už málem normován. Ano i základní barvy a toniny se stále zužují. Na umělci jen je vytvořti vše co nejúčelněji, zušlechtiti tvary, zjemniti jejich mluvu, vyluzovatí příjemné opti- cké melodie. My civilisovaní lidé skoro všichn stejně sedáme ke stolu a jíme při něm a stejně spíme nebo se oblékáme v ložnici. Různě však pracujeme a ne stejně jsme společenští a ve spo- lečnosti. Proto pracovna, salon, pokoj domácího pána, při jich uměleckém individualisování, je nejtěžším oříškem a bez budoucího majitele, jeho přání, požadavků a přikazů, nelze jej ani řádně rozlousknouti. Proto tolik kolísání, pokusů, hledání a odvrhování. Mnohý nábytek, jako pohovky, zejmen pak toiletní stolky, které už často nejsou ani stolky, očividně soustřeďuje důmysl umělcův láká jejich vynalezavost, aby rozluštila jedním dechem vhodnost, pohodli, účelnost, přiručnost s ušlechtilostí formy a libostí barvy. Cissarz Hauenstein jsou v tom nejednou šťastní. A skoro všichni považují za problém, jejž není dovoleno více obejíli, pevná, osvětlovací tělesa: svítilny.
11 article
Iustry. Elektrické světlo asi za nedlouho vypudí z bytu přenosné lampy, jako tyto vyobeovaly odtud svícny. Zdá se též“ proto rozumnějším, jestliže se vtip a tvořivost umělce obrací nyní zvláště k prvnímu druhu. Při lampách jsou bez- toho na bludné cestě a na rozpacích, mají li je plasticky figurálně nebo jinak v moderní pře- měňovati. A v rozdělování, v umísťování světel. ve vytváření lustrů, v jejich formách, vyvodě- děných z povahy, intensity a přívodu elektrické- ho světla vskutku vykazují kusy půvabnéa mnohdy znamenité co do krásné originality ušlechtilé novosti i co do odvozeného z nich osvětlovacího effektu. Opouštím Trojdomí a Kolonii spokojeněji, nežli jsem z počátku doufal. Nenalezl jsem sice nic v nynější výstavě, co by jinde bylo naprosto neznámě a silných emoci jsem nezažil, ale horlivost snahy za jedním cilem jdoucí slušno respektovati. Cil ten je časový, zdravý a v pravdě nulný: zmodernisovati a skutečným uměním pozvednouti dům a přibytek, očistili obé o šablony a nehorázností, vymésti z něho šmejd a nepohodlí, vyobcovati odtud nevkus a falešn přepínání. Arci není zde ani definitivní ani všeobecné rozluštění problému. Prvního se nedožijeme na štěstí nikdy, poněvadž život se mění a umělecká tvořivost, má-li jí býti a zůstati, nikdy nestane. Druhý moment je citelnější nedostatek. V našem životě, v časích velkých a stále rostoucích měst, zůstává rodinný dům, řekl bych občanský pa- lácik, v minoritě a činžovní dům a obydli drží vrch. A podrží jej podle všeho na dlouho.V těchto domech nebydlí vždy boháči, ale i druzí obracejí žádostivě oči pro umění a rádi by jeho dechem doma byli osvěženi, a tak problém hromadného a pohyblivého bytu čeká na dále svého uměleckého rozluštění. Karel B. Mádl.
Mádl
12 article Školská hlidka.
Školská hlidka. Nový školní řád. V přítmi ministerských kanceláří vznikl letos důležitý akt — praví se, že prací dvou úřadníků ministerstva kulíu — a suchý ten elaborát, zeela přesně po byrokraticku roz- vržený na tři hlavní oddíly a asi na půltřetího sta paragrafů a velikou řadu odstavců, má býti duchem naší národní školy, školy obecné i měšťanské. Jeť to nový řádškolní a vy- u čovací, který po třiceti čtyřech létech má být znovu, změněný, opravený a nynějšímu stavu a významu školy upřhvený vydán, aby jim všechen život školní byl řízen, aby jím všechno učitelstvo se spravovalo a řídilo zase na dlouhá Co je řád školní? Žádný znatel praktickéh života školního nemůže popříti, že řád škol- ní a vyučovací je vlastně jakés moven školy, péro hybné, duch ovládající ústav, řídie školní praxi, oživující a ztělesňující mrtvou literu základních školních zákonův. Je nesporné, že nynější řád školn a vyučovací, který spatřil světlo světa roku 1870, jest naprosto zastaralý, neupotřebi- telný namnoze, nynější době a praxi nevyho vující.
13 article
Také dlužno uvážiti, že od roku 1870 n hromadilo se (olik, namnoze diametrálních, vzá- jemně si odporujících nařízení, výnosů a roz hodnutí, že nynější řád školní pro praktick upotřebení ve službě školní nestačí, že není pře- hledný a příručný. Proto, již z této formální stránky, nutno jer vítati, že ministerstvo vydati míní v nejbližš době řád nový. Avšak jde o vážnější, cennějš a důležitější stránku — o ducha nového škol ního řádu — a tu, bohužel, vzhledem k zaruče ným zprávám novým nemožno přivítati nový řád školní s otevřenou náručí. Pravda-li, co se s určitostí tvrdí zvláštěv německých školských časopisech, které maj bližší spojitost s ministerskými departementy pak zhostilo se ministerstvo kultu a vyučován důležitého úkolu, jakým je vypracování řádu školního a vyučovacího, způsobem naprosto me- chanickým, úplně byrokratickým. Dva úřadníen
Ichanický
15 article
v ministerstvě seskupili prostě do odstavcůa
16 article
paragrafů všechna nařízení, vynesení a rozhod- nutí, která za dlouhou epochu třiceti čtyř le vydána byla — a kancelářská práce byla hotova. Těch, kdo podle navrženého řádu maj školy říditi, kdo mají dle něho prakticky vyučo- vati, nikdo se neptal po úsudku — a přece nemůže býti správě školní lhostejno, bude-li vy- dán řád, který neuspokojí právě ty, kdož jsou duchem, základem školy. I nejztrnulejší a nejzkostnatělejší instituce. jakou je na př. služební řád vojenský, neodolá nátlaku nových proudů, nových směrů, vůbee duchu doby — a pozměňuje se pod tímt vlivem. Tím spíše neni myslitelno, že by insti- tuce, tak těsně s postupující a kvapně kypící kul- turou národa spjatá, jakou je škola, mohla ulkvěti i dnes na stejném řádu, jaký vydán by před třiceti čtyřmi léty. Řešila-li nejvyšší školská správa problém nového školního řádu prostým mechanickým seskupením starého materiálu, pak bude ovšem národní škola dvacátého století podle toho vy- padat; budeť oděna do přešívaného, zlátaného starého kabátu, kterým bude v moderní dob pre smích a postrach. Ale nad to, bude to byro- kratický akt, snad velice podrobný, přehledný, ale — buď jak buď — řešený s jednostranného hle- diska; neboť nevystihne přání praktických učitelův.
národní škola dvacátý
17 article
Bylo by předčasným a snad i zbytečným rozbírati tu a posuzovati jednotlivosti nového školního řádu. Ministr osvěty popřel sice de- putaci učitelských organisací, že straší v elabo- rátě : pověstná — oslovská lavice, ale proska- kují zprávy, že má v řadu kárných prostředků nastoupiti lavice čestná a kárná. Již tato zdán- livá nepatrnůstka zasluhovala by posouzení — paedagogův. Elaborát velice ztěžuje sociáln i úřadní postavení správců škol, jimž přikazuje vytrvalý dozor nad chováním učitelů i mimo školu. Nehledíme-li ani k reakčnímu nádechu tohoto ustanovení, musíme říci, že na př. při dvacetičlenném sboru učitelském ve větších mě stech je ustanovení to illusorním. Tak by dala se vyčísti celá řada návrhů, ci telně života školy a učitelů se dotýkajicích které mají se uskutečniti, aniž vyslechnuti jsou ti, kdož řádem říditi se maji. Dosud je čas napraviti, co bylo opomenuto dosud možno ještě komisí, anketou i jinak vy slechnouti přání praktických učitelů. Učitelé všech kategorií národních škol, i učitelky mají silně své organisace, kteréž zajisté jsou nej- povolanějšími tlumočníky přání širokých mas učitelských. Nuže, tyto organisace měly by být slyšeny, aby svými zástupci podaly přání dobrozdání také se strany učitelů. Proto žádáme: na světlo s novým řádem vyučovacím, na světlo ve- řejnosti vůbeca učitelské zvláště- aby podroben býti mohl kritice nejen theoretiků, ale i praktiků. Školní řád není věc malé důležitosti a neměn se každou chvíli. Proto všichni, kdo mů- žote, pomozte, aby tento ducl školy byl zdravým a svěžíml
18 article
Vyšší vzdělání národního učitelstva přestáv býti pouhým heslem organisovaného pokroko- vého učitelstva a stává se požadavkem veřejně proklamovaným i těmi, kdo velice jsou vzdálen podezření, že jim jde jen o agitaci. Tak zazna- menáváme s povděkem projev, který na nedávno konané české zemské učitelské poradě učitel- stva moravského učinil ředitel ústavu ke vzdělání učitelů v Brně p. A. Váně který při svém známém styku s kruhy klerikál ními nemůže býti přece označován za muže, který podlehl agitaci učitelstva. Pravilť řečený ředitel doslova: „Ujišťuji slavnou kon- ferenci, že já i celý náš sbor uzná- váme, že z ústavů učitelských od- cházejí osoby pro budoucí pov lání nedostatečně vyzbrojené Jsem pro to, aby se úroveň učitelských ústav zvýšila. Jest mi prohlásiti zároveň, že neznán ústavů jiných ani škol, na kterých by, jak učitelé tak žáci měli tolik práce, jako na ústavech uči telských.o Tak kompelentním znalcem, odborníkem cele školství oddaným a při velmi vážné příleži tosti odsouzen nynější systém průpravy národ ního učitelstva. Dovídáme se, že naše učitelstvo hodlá blízké době vzbuditi projevy a úsudky všech nej vážnějších znalců průpravy učitelské o potřebi vyššího vzdělání. Bude zajímavo zvěděti, j ak naši školští odborníci se o tét velmi důležité a eminentně kul turní otázee proslo ví.
A Váně Brno
19 article
Povinná a hromadná četba literárních umě leckých děl nejpřednějších našich spisovatelůje nový a hned řekněme — velmi slibný a krásný zjev na roli školské, kde se to reformami, častc pochybného rázu, jen hemží. Dosud byla na- mnoze dětem čítanka, vydaná c. k. školním knihoskladem, jediným pramenem pro poznán literatury národní a to pramenem ne vždy svě- žím. Celá řada spisovatelů, našich klassiků, ne- nalezla místa v čítankách, poněvadž spisovatelé ti jako praví umělci nepodlehli požadavkům byrokratické psoudopaedagogiky, která nutí spi sovatele do nechutného moralisování, objedna ného patriotismu a p. Naše mládež, škole od- růstající, seznámila se sice tu a tam s několik zvlášť vynikajícími jmény spisovatelů, kteř řádně „upraveni“, do čítanek se dostali, ale ji- nak poskytuje se jí málo příležitosti, aby litera- turu svého národa učila se poznávati, aby pod něcována byla k ukájení duševní žízně zdra vým, svěžím, čistým a silným pramenem ná rodní krásné literatury. Co poskyto vala školní knižnice, byla většinou ona osudná tendenční „literatura“ pro mládež, a co posky tovala četba domácí, byl sensační literární brak vydávaný kšeftovními velkonakladatelstvy. A pře ce nutno již učiniti přístupnými i dětem, a zvláště dětem, nejkrásnější květy národní kultury — nejznamenitější literární díla — aby vůní jich duch mládeže české se osvěžil, posílil a aby útlá mysl našeho dorostu naplňovala se na- šimi národními ideály, výplody naší kultury.
20 article
V tom směru učiněn u nás nejnověji slibný a krásný pokus. Vydáváť Dědictví Komen- ského Výbor četby mládeže. Jsou t pěkné, úpravné svazečky, které předvádějí dětem nikoliv „upravené“ a všelijak změněné úryvky, ale ucelené části z nejlepších našich spisů. Za- tím jsou to Erbenův Poklad, Němeov Babiččin příchod do údolíčka, Ja- motovy kresby, Jiráskův Blažený
Komen Erbenův Němeov Jiráskův
21 article
den. Následovati bude Čelakov ský Kolár aj. Svazeček o 16 stránkách, vzorně typogra ficky upravený, k účelům četby školské i u řá dek očíslovaný, stojí 6 hl Hle, jak snadno tu lze čeliti lacinému lite- rárnímu braku, o němž se naše školská hlidka nedávno zmiňovala, a jak snadno lze opatřiti i nejchudším uměleckou, zdravou, krásnou četbu. Naše obce, naše místní školní rady za ně kolik korun opatřiti tu mohou celým třídám vý- tečné pomůcky, jíž žáci i na obecných školách v městech i nejzapadlejších osadách mohou vy učováni býti národní literatuře! Třicetipětiletá služba učitelů národních škol, opravňující k odchodu na odpočinek — je věru požadavek spravedlivý. Učitelstvo do- máhá se uskutečnění jeho již řadu let, ukazujíc k namáhavé, vysilující práci své a ke smutné statistice, dle níž jen nepatrné procento učitelů pense vůbec se dočká A přece naskytají se při- pady, že jednotlivci mezi nejstaršími učiteli a n po čtyřicetileté službě neodchá- zejí na zasloužený odpočinek, na nějž mají plný nárok. Ačkoliv odsouditi musíme všechno netaktní a nešetrné vystupování proti učitelům- starcům, a nikdy neschvalujeme, když pranýřo- váním, posměchy a jakoby násilím nutí se tito staří učitelé k odchodu, přece musíme uznati že takové vytrvalé setrvání ve školské práci. zvláště za nynějších zvýšených požadavků nent ku prospěchu škole, a že ani není vzhledem k zlepšeným učitelským poměrům hmotným nutné a omluvitelné! Sluší také uvážiti, že setrváním přes povinnou dobu ve službě školní nejen za- mezuje se postup mladších učitelů, ale i překáží se snaze po zmenšení povinných služebních let.
Kolár učitel národní škola
22 article
Učiní jistě sami ve svém prospěchu, a v pro- spěchu ostatního učitelstva a jeho oprávněného požadavku, odstoupí-li zasloužilí staři učitel v čas, ochotně, bez trapné pobídky zahanbujícího donucování dru- hům mladším. Ušetří tak sobě mnohou těž- kou chvíli a prospějí svému sta v ul Slovanské pobočky při německých ústa- vech učitelských v Opavě a Těšíně, které tak po- bouřily německou veřejnost, budou asi velm málo slovanskými — duchem a niterným ži- votem svým. Je průzračné, proč právě děje- pisu bude na ústavech těch vyučováno — ně- mecky. Pro praktické naučení němčině mnohem výhodnějším a pro praxi více materiálu cvičeb- ného poskytujícím by byl zajisté zeměpis. Také pro němčinu bude vyučovací řeč německá. Hlavní učitel, podřízený ve všem německému řediteli, povolán z německého ústavu. Jednac? protokol, vůbec všechno úřadní jednání bude ně- mecké. A pro toto školské nedochůdče takový povyk! Ve Slezsku je 146 českých a česko-ně- meckých škol, 165 polských a polsko-německých a 227 německých škol. Kdežto pro 411 škol slovanských nebo slovansko-německých není než dvou nedokonalých poboček, má 227 ně- meckých škol pět (!) německých učitelských ústavův, z nichž tři jsou státní. Rozumí se, že je tudíž ve Slezsku, kde populace slovanská stoupá a škol přibývá, citelný nedostatek učitelo českých a polských. Letos vyšel z opavského učitelského ústavu jediný žák schopný učiti na českých školách. Poněvadž německé okresní školní rady odmítají skoro každého žadatele z Čech a z Moravy — kde je řádně kvalifiko- vaných sil dostatek, ba i někdy nadbytek — jsou v českém školství ve Slezsku namnoze idylické poměry, jaké byly u nás před třiceti léty, kdy sběhlí studenti a dobrodruzi stali se přes noc — vychovateli mládeže!
Opava Těšín Slezsko Čechy Morava
23 article Sportovní věstník
Sportovní věstník Šerm. ** Šermířský klub Mikuláš Dačick z Heslova zahájil dnes 15. září opět svoji činnost Výbor klubu appelluje na naši intelligenci, by použila hojnou měrou podzimní a zimní doby ku pěstění krás- ného umění šermířského, jemuž lze přiučiti se v klubu za velice mírných podmínek a ze osvědčeného veden vlašského maestro sig. Beniamino Alesiano, diplomo vaného mistra římské školy šermířské. Dotazy a při hlášky přijímá výbor klubu v Praze I., na Staroměst ském náměstí č. 22, II. posch. Za celou saisonu (od 15. září do 15. května platí člen činný K 48.— akademik K 36. —. Athletika a sportovní hry. ** A. C. »Spartacproti»Dresdner Fuss ball Club 1893« hraje dnes o 3. hodině odpole- dne na hříšti »Sparty« v Holešovicích proti měšťan skému pivovaru. Stanice elektrické dráhy. D. F. C. který má několik velmi pěkných výsledků za sebou jest ve výborné formě a dá se tudíž očekávali velic napínavý a zajímavý zápas. Zájem o utkání tot zvýšen tím, že jest to prvý zápas drážďanského klubu s českým. Ceny míst stanoveny nízké. Bližší na ná- věštích. — Příští neděli hraje I. mužstvo »Sparty« s »First Viennou« ve Vidni. — Hřiště »Sparty«, nyní nově upraveno, jest prachu prosté a terrain i po větším dešti znamenitý. O půl 2. hodině odpoledne hraje II. »Sparta«:II. »Sturme. O 10. hodině dopoledne III. »Sparla«:III. »Sturm« »Dresdner F. C. 18934, který hraje dnes s A C. »Spartou«, nastoupí v tomto sestavení:
Dačick Heslův A C Spartacprot ský náměstí Holešovice Sparla výbor klub v Praga I Sparta First Vienna II Sturm Dresdner F . C . 18934 Dresdner Fuss ball klub 1893
25 article
Franke Vogel Siegel Zwiebel I. (kapitán) Adaml Miliag II. Sieber Voigstretter Adam II. Lehman ** Sportovní klub „Smíchov“ kon schůze správního výboru vždy v pátek v reslaurac „na Plzence“ na Smíchově, Schwarzenbergova třída. Bylo by záhodno, aby členstvo hojnou návštěvou schůzí projevovalo živější zájem k podnikům klu- bevním ** Sportovní klub „Smíchov“ versus D. F. C. Union dnes na Letné o 4. hod. odpol. ** Český Athletic Football Club na Kr. Vinohradech versus Vídeň. Vídeňské mužstvo I. třídy utká se dnes, jak již bylo oznámeno o půl hod. na hřišti vinobradském s I. mužstvem Č. A. F. C. Soupeř vinohradských jest znamenitý. neb již účasť hráčů W. A. C. (7 z prvého mužstva) dostatečně svědčí o síle mužstva. Mužstvo Č. A. á F. C. jest toto: Jeník (goal), Modřinka, Blažej (baks). Sainer, VIk, Nový (halves), Koula, Frýdl, Procházka. Milda, Somer (forw.), Soudce p. Vavruška. Ve 2 hod hraje B-leam Č. A. č F. C. versus F. C. Union ml Oba zápasy na hřišti vinohradském u remisy. Vstupné na I. místo: 1 K, na II. místo 70 hal, sedadlo 1 K 40 h, stud. lístek 40 h. Členové klubu mají vstup na hříště pouze na průkaz legitimace a příplatek 20 h. ** S. K. Slavia hraje dnes ve Vídni proti I V. F. C. Mužstvo Slavie jede do Vídně kompletní a na Jendu, kterého zastupovati bude František. Na hřišti v Praze zápasí pak dnes „Reserves“ proti ně- meckému klubu z Jablonce. Vodní apurty. ** Český Yachtklub pořádá dnes plachelní závody o 2. hodině odpol. u přístavu v Podole. Na- šim sportovníkům skýtá se tudíž nezvyklá v Praze podívaná plachetních závodů, které slibují býti hojně obeslány a bude-li vítr dostatečný i hodně zajímavy Vstup jest volný. Závody bude možno dobře pozoro vati z Císařské louky. NEJÚPLNĚJŠÍ a výžnva— PROKOJENCÉ
Franke Vogel Siegel Sieber Lehman Schwarzenbergův A F C Jeník Blažej Sainer Vik Koula Frýdl Procházka Mild Somer Vavruška F C Union S K Jenda František Smíchov Plzenec Letná Králové . Vinohrady Vídeň Č . A Praha Jablonec Podol sportovní klub Athletic Football klub Slavia Zwiebel I Miliag II Voigstretter Adam II
35 article Taneční vínek
Taneční vínek na piano pro dvě ruce. Mladistvým pianistům zábavná pomůcka vyučovací, kteréž lze prospěšné užiti ku každé škole hry klavírní. Oem sešitů po 1 K 20 h i poštou. Sněit 1. 1. Jen směle! Valčík. 2. Milada Mazurka. 3. Bez starosti. Sousedská. 4. Dět- ský rozmar. Polka 5. Kn předu. Kvapík. Sešit 2. 1. Vyvolený. Valčík. 2. Amalie. Polka fr. 3. Madlenka. Mazurka. 4. Emilie. Valčík Sešit 3. 1. Upomínka z dětského plesu. Valčík. 2. S veselou myslí. Polka. 3. Sko- tačivá. Mazurka. 4. Věra. Polka fr. 5. Hud- bou k srdci, srdcem k vlasti! Valčík Sešit 4. 1. Leontina. Valčík. 2. Hedvika Polka fr. 3. Zlaté mládí. Skotská. 4. Emma. Mazurka. 5. V taneční hodině. Valčík. Sešit 5. 1. Upomínka na Prahu. Valčík.2. Matilda. Polka fr. 3. Hbitě k cíli! Kvapík. 4. První hubinka. Mazurka. 5. O pěkné ho- dince. Sousedská. Sešit 6. 1. Čiňme se! Pochod. 2. Otilie. Mazurka. 3. V libém snění. Valčík. 4. Ma- řenka. Polka fr. 5. V tanečním víru. Kvapík Sešit 7. 1. Spojenými silami! Pochod.2 Berta. Polka fr. 3. Svéhlavička. Mazurka 4. Albina. Valčík. 5. Žijem' jen jednou Polkafr Sešit 8. 1. Milý žertík. Polka fr. 2. Pe- pička. Mazurka. 3. Jindřiška. Valčík. 4. Růžena. Polka fr. 5. Pozdrav z Prahy. Pochod.
Mazurek Polk Amalia Madlenka Emilie Valčík Věra Hud Leontin Emma Matilda Otilie Bert Albin Jindřišek Růžena Praha Ma
42 article TĚLA
TĚLA Brož za K 14.—, váz. za K 16.— Přesvědě se každý, že spis Stratzův, ač illustro- ván jest velice smělým způsobem — obsahujet na 200 obrazů dle fotografií nahých ženských těl. je kniha naprosto mravně nezávadná Nakladatel B. KOČÍ V PRAZE, Fran tiškovo nábřeží, 14.
Brož Stratzův Praha