1
masthead
16. října 1904.
2
masthead
I. Přiloha „Národních Listuk
Přiloha
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Darmštatu.
= Lelos je zde nepoměrně klidněji nežl
před třemi lety. Město, typ nepřiliš vábné malé
residence německé, má svůj všední vzhleda
s jeho prohlídkou můžete být dříve hotovi nežli
ji začnete. Kolem zámku rozbíjejí právě potulní
kramáří, zvěřince a panoramy svůj vozovýa
plachtový tábor a chystají se na veselejší časy.
Museum se staví nově, divadlo se přestavuje,
ulice nejsou ani tak živé jak v Pardubicícho
krámy nepředstihují plzeňské a památníky ně
kolika velkovévodů hesenských trčí skoro mrzutě
do šedavé a drobným deštěm promísené almo-
slery. V osm hodin večer je tu tak živo jak
v nás po desáté v noci. První myšlenka je
lsem zase utéci odtud a zase zapomenout n
ulice bez karakteru, na sady obyčejné for
nace, na hrbolatá náměstí i jejich jména odvo-
zená zase od všelikých Ludvíků, Hedvik a Ka-
rolin hesenského rodu. Je nutno připomenout
si, že jsem sem nepřijel k vůli městu, nýbrž
k vůli Umělecké kolonii, za ním, na mírném
návrší Matyldině uložené. Musím se k ní doptat
policislů a kondukterů; plakátové reklamy zde
snad ani není, ač v Kolonii je po měsíce vý
stava, která chce být venkoncem čímsi novým
a jinde nevídaným. Když jsem ji však našel
prošel, nové zklamání, aspoň při první prohlídce.
Kolonie je prořídlá, silnější talenty nahrazeny
slabšími, procházka Domem práce přímo depri
muje, do velké zahradní restaurace se zelenými
hříby pavilonů na bachratých sloupech neláká
pohoda a nejméně řinčivý koncert nejspíše f
lešných bersaglierů. Teprve potulka mezi domky
a zahrádkami kolonie, vlastně vilové čtvrtí, ktere
dominuje zlatoskvoucí ruská kaple s cibulovým
báněmi a zlatozelenou dekorací, rozsvětlí poně
kud mysl a návštěva Skupiny trojdomové, dru
hého dílu výstavy, nezdá se býti vykonána na
darmo.
Ludvík
Hedvika
Matyldin
Darmšta
Ka
Lelos
6
article
Jak jsem pravil, před třemi lety bylo zde
rušivěji, veseleji a slavnostněji. Ano, tehidejš
výstavu, kterou se darmštatská osada umněleů
úřadně uváděla do svěla, označili, domácí ovšem,
jako Slavnost německého umění a slovní vý-
klady, jimiž jednotliví umělci provázeli svoje
práce, zněly fanfarami, nabubřelými duchapl-
nostmi, přepjatou hlubokomyslnosti, jakoby byly
jakousi novoestetikou opilé a hlavné závratným
sebeoceňováním potřeštěné. Bylo možno nově
pozorovat, že i umělecké mesianství neproběhne
bez jistého mystického opojení. A »svatá sed
mička« osady byla přesvědčena, že je želaným
Mestášem nového německého umění. Její herol-
dové ještě víc. Zeela jiný obraz dnes. Není ani
slavnostní brány ani uměleckého plotu, není
Domu květin ani slavnosti posvěceného domu
divadelního, Peter Behrens se vystěhoval do
Důsseldorfu, Paul Bürk nevím kam. Patrio
Huber skončil v Berlíně samovraždou, Chri-
stiansen opustil svůj »Dům v růžích«
není ade víc Rud. Bosselt. Zbyla ovšem dvoji
daše vší osady: její iniciator a její tvořitel.
Behrens
Bürk
Huber
Dom
Důsseldorf
Berlín
Chri
7
article
Vladý velkovévoda Karel Ludvík a mladý ar
ehtekt 3. M Olbrich, oba staví a zařízují nov
domy dál a vystavují je, třeba ještě neúplné
nehotové. Mimo to jsou domy a co je v nich
na prodej, v celku i po částech.
Jeho královská výsost velkovévoda hesen
ský a na Rýně Karel Ludvik je zajisté výjim
kou mezi sobě rovnými. Nechce být kon
servativcem, nýbrž pokrokoveem; nechces
vydržovat, nýbrž povzbuzovat umění; je pro no
vost a modernost a chce umožniti svým umělcům
plné rozvinutí jich individualit. Nie neslavi
pro sebe, všechno podniká pro život mimo zá
mek; jeho cílem je pozvednutí a zušlechtěn
umělecké kultury v hesenském věvodství a mož-
noli i v německé říši. Nepodniká monumentál-
ních slaveb, nedává prováděti pomníky. Vybra
si před čtyřmi lety z nejmladších a nesvěžej-
ších modernistů onu sedmičku, sezval ji do
Karel Ludvík
Ludvik
M Olbrich
Vladý velkovévoda
na Rýn
8
article
Darmštatu, nabídl jí klid zátiší, daroval jí po-
zemky, umožnil jim, aby si z prvu pro sebe,
později i pro jiné pořídili a vypravili domky
čstě podle osobních potřeb, chutí a vkusů
možnil jim, aby netísněni a starostmi neobti-
leni pracovali na reformě domového umění. A
k byla a jest krásná, nezištná a úrodná my
Nenka. Zcela v duchu dneška, ba dnešek před-
hhající, neboť chce snahy individualistní uvěsti
jsksi v poplatnost a užitečnost hromadného, ná-
rodního bytu a celku. Jenom že na poprvé sedm
individualit dlouho vedle sebe nevydrželo a po
kračuje se nyní jen s pětkou. Individualisován
demů a příbytků na první ráz zaběhlo do in
divdualisování nálad hodin a chvil, porušil
jednotnost a dospělo k neudržitelnosti. Přest
však zůstává na dále půvabný domek Olbrichův,
psletický dům Behrensův nebo elegantní uměle-
eký přepych domu obchodníka Glückerta zaji
mavými a cennými dokumenty tohoto prvního
vřenl. Dnes se značně uklidnilo. Už se tolik
nehoruje a nedeklamuje so významu červeně
umění«, co už Murgerovi bohemové dovedli
podle oflcielního úvodu v katalogu zde jim
věe »velmi jednoduchou: každou úlohu dobř
rozluštit.«
Co je vystaveno v Domě Karla Ludvíka.
obsahujícím v obyčejné dny ateliery uměleů,
po vělšině zaráží. Dřevoryty i kresby dra. D
niela Greinera s jich planým a plochým sym
bolismem činí dojem diletující práce; krajinové
a jiné studie, jaké J. V. Cissarz zde rozvěsil
možno objeviti v každém slušném atelieru; je
nom L. Habich je stále plastik vážné prostoty
se snahou předvésti ušlechtilost nejzákladnějš
linii a ploše a Pavel Haustein v několika interi-
erech vede si velmi prostě a upřímně. Z
zvláštní cestu do Darmštatu by to arci ještě
nestálo.
Olbrichův
Behrensův
Murger
Karel Ludvík
Greiner
Cissarz
L Habich
Pavel Haustein
9
article
J. M. Olbrichovi náleží Trojdomi. Každý
dům pro sebe, myšlen aspoň, pro tři různé
lidi, rodiny, karaktery a zaměstnání, ač to spí
jen na venek v povaze architektonických forem
a hlavních barvách je vyjádřeno, nežli ve do-
movém a bytovém zařízení uvnitř a tam, kde
v Šedém domě myslí se na pastora, spojení
strušidelně ponuré domácí kaple s kobkou stu-
dijní je naprosto nelákavé a nepřívětivé. Domy,
jednopatrové s podstřešními komnatkami, jsou
obloženy zahrádkami a sraženy některými stra-
nami k sobě. Narážejí na sebe lokty jako
tlačenici. Co dům, to jednotlivec, nebo rodina
Jako při první výstavě. Typ je všady týž
schůdky, malá předsíňka, kolem ní několik po
kojů, ne příliš velkých, ale nábytkem a zbyteč
nostmi nepřeplněných a proto prostorných Ji
delna pošinovaci stěnou oddělená od salonu
Kuchyně v podzemí, koupelny v přízemku. Okna
v malém počtu, ale velikost a poloha jejieh
vyšetřeny podle účelu a zařízení pokojů, jež
mají osvětlovati. Každý pokoj od hlavy k patě
— sit venia verbo — od koberce po stro
jednolitým výtvorem tou měrou, že by domáeí
paní, která ráda »přestavuje«, přivedl v zoufl-
ství. Ničím nesmí nikdy a nikdy být hnuto, sie
by se všechna harmonie poroučela. Tu se
ovšem zdá potom, že je pokoj neměni-
telným individuem a majitel a obyvatel
že se musí jemu podřídit. Mnohé interiéry jsou
roztomilé. Co provedl J. M. Olbrich, má vždy
mnoho vtipu a hravé elegance; co pochází o
Cissarze je vždy, třeba ne tak lehké a hravé,
milé a solidní. Už je také patrno, že se jedno-
tlivé místnosti typisují, nejen zde v Darmštatu.
Olbrich
Trojdomi
10
article
Především jídelna a ložnice. Přirozeno. Slouží
vždy týmž účelům a žádným jiným. Druhy a
počet nábytku jsou ustáleny, omezeny a jich
poměr ku prostoru, plochám a směru a množstv
světla je už málem normován. Ano i základní
barvy a toniny se stále zužují. Na umělci jen
je vytvořti vše co nejúčelněji, zušlechtiti tvary,
zjemniti jejich mluvu, vyluzovatí příjemné opti-
cké melodie. My civilisovaní lidé skoro všichn
stejně sedáme ke stolu a jíme při něm a stejně
spíme nebo se oblékáme v ložnici. Různě však
pracujeme a ne stejně jsme společenští a ve spo-
lečnosti. Proto pracovna, salon, pokoj domácího
pána, při jich uměleckém individualisování, je
nejtěžším oříškem a bez budoucího majitele,
jeho přání, požadavků a přikazů, nelze jej ani
řádně rozlousknouti. Proto tolik kolísání, pokusů,
hledání a odvrhování.
Mnohý nábytek, jako pohovky, zejmen
pak toiletní stolky, které už často nejsou ani
stolky, očividně soustřeďuje důmysl umělcův
láká jejich vynalezavost, aby rozluštila jedním
dechem vhodnost, pohodli, účelnost, přiručnost
s ušlechtilostí formy a libostí barvy. Cissarz
Hauenstein jsou v tom nejednou šťastní. A skoro
všichni považují za problém, jejž není dovoleno
více obejíli, pevná, osvětlovací tělesa: svítilny.
11
article
Iustry. Elektrické světlo asi za nedlouho vypudí
z bytu přenosné lampy, jako tyto vyobeovaly
odtud svícny. Zdá se též“ proto rozumnějším,
jestliže se vtip a tvořivost umělce obrací nyní
zvláště k prvnímu druhu. Při lampách jsou bez-
toho na bludné cestě a na rozpacích, mají li je
plasticky figurálně nebo jinak v moderní pře-
měňovati. A v rozdělování, v umísťování světel.
ve vytváření lustrů, v jejich formách, vyvodě-
děných z povahy, intensity a přívodu elektrické-
ho světla vskutku vykazují kusy půvabnéa
mnohdy znamenité co do krásné originality
ušlechtilé novosti i co do odvozeného z nich
osvětlovacího effektu.
Opouštím Trojdomí a Kolonii spokojeněji,
nežli jsem z počátku doufal. Nenalezl jsem sice
nic v nynější výstavě, co by jinde bylo naprosto
neznámě a silných emoci jsem nezažil, ale
horlivost snahy za jedním cilem jdoucí slušno
respektovati. Cil ten je časový, zdravý a v pravdě
nulný: zmodernisovati a skutečným uměním
pozvednouti dům a přibytek, očistili obé o
šablony a nehorázností, vymésti z něho šmejd
a nepohodlí, vyobcovati odtud nevkus a falešn
přepínání.
Arci není zde ani definitivní ani všeobecné
rozluštění problému. Prvního se nedožijeme na
štěstí nikdy, poněvadž život se mění a umělecká
tvořivost, má-li jí býti a zůstati, nikdy nestane.
Druhý moment je citelnější nedostatek. V našem
životě, v časích velkých a stále rostoucích měst,
zůstává rodinný dům, řekl bych občanský pa-
lácik, v minoritě a činžovní dům a obydli drží
vrch. A podrží jej podle všeho na dlouho.V
těchto domech nebydlí vždy boháči, ale i druzí
obracejí žádostivě oči pro umění a rádi by jeho
dechem doma byli osvěženi, a tak problém
hromadného a pohyblivého bytu čeká na dále
svého uměleckého rozluštění.
Karel B. Mádl.
Mádl
12
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
Nový školní řád.
V přítmi ministerských kanceláří vznikl
letos důležitý akt — praví se, že prací dvou
úřadníků ministerstva kulíu — a suchý ten
elaborát, zeela přesně po byrokraticku roz-
vržený na tři hlavní oddíly a asi na půltřetího
sta paragrafů a velikou řadu odstavců, má býti
duchem naší národní školy, školy obecné
i měšťanské. Jeť to nový řádškolní a vy-
u čovací, který po třiceti čtyřech létech má být
znovu, změněný, opravený a nynějšímu stavu
a významu školy upřhvený vydán, aby jim
všechen život školní byl řízen, aby jím všechno
učitelstvo se spravovalo a řídilo zase na dlouhá
Co je řád školní? Žádný znatel praktickéh
života školního nemůže popříti, že řád škol-
ní a vyučovací je vlastně jakés moven
školy, péro hybné, duch ovládající ústav, řídie
školní praxi, oživující a ztělesňující mrtvou
literu základních školních zákonův.
Je nesporné, že nynější řád školn
a vyučovací, který spatřil světlo světa
roku 1870, jest naprosto zastaralý, neupotřebi-
telný namnoze, nynější době a praxi nevyho
vující.
13
article
Také dlužno uvážiti, že od roku 1870 n
hromadilo se (olik, namnoze diametrálních, vzá-
jemně si odporujících nařízení, výnosů a roz
hodnutí, že nynější řád školní pro praktick
upotřebení ve službě školní nestačí, že není pře-
hledný a příručný.
Proto, již z této formální stránky, nutno jer
vítati, že ministerstvo vydati míní v nejbližš
době řád nový. Avšak jde o vážnější, cennějš
a důležitější stránku — o ducha nového škol
ního řádu — a tu, bohužel, vzhledem k zaruče
ným zprávám novým nemožno přivítati nový
řád školní s otevřenou náručí.
Pravda-li, co se s určitostí tvrdí zvláštěv
německých školských časopisech, které maj
bližší spojitost s ministerskými departementy
pak zhostilo se ministerstvo kultu a vyučován
důležitého úkolu, jakým je vypracování řádu
školního a vyučovacího, způsobem naprosto me-
chanickým, úplně byrokratickým. Dva úřadníen
Ichanický
15
article
v ministerstvě seskupili prostě do odstavcůa
16
article
paragrafů všechna nařízení, vynesení a rozhod-
nutí, která za dlouhou epochu třiceti čtyř le
vydána byla — a kancelářská práce byla hotova.
Těch, kdo podle navrženého řádu maj
školy říditi, kdo mají dle něho prakticky vyučo-
vati, nikdo se neptal po úsudku — a přece
nemůže býti správě školní lhostejno, bude-li vy-
dán řád, který neuspokojí právě ty, kdož jsou
duchem, základem školy.
I nejztrnulejší a nejzkostnatělejší instituce.
jakou je na př. služební řád vojenský, neodolá
nátlaku nových proudů, nových směrů, vůbee
duchu doby — a pozměňuje se pod tímt
vlivem. Tím spíše neni myslitelno, že by insti-
tuce, tak těsně s postupující a kvapně kypící kul-
turou národa spjatá, jakou je škola, mohla
ulkvěti i dnes na stejném řádu, jaký vydán by
před třiceti čtyřmi léty.
Řešila-li nejvyšší školská správa problém
nového školního řádu prostým mechanickým
seskupením starého materiálu, pak bude ovšem
národní škola dvacátého století podle toho vy-
padat; budeť oděna do přešívaného, zlátaného
starého kabátu, kterým bude v moderní dob
pre smích a postrach. Ale nad to, bude to byro-
kratický akt, snad velice podrobný, přehledný, ale
— buď jak buď — řešený s jednostranného hle-
diska; neboť nevystihne přání praktických
učitelův.
národní škola dvacátý
17
article
Bylo by předčasným a snad i zbytečným
rozbírati tu a posuzovati jednotlivosti nového
školního řádu. Ministr osvěty popřel sice de-
putaci učitelských organisací, že straší v elabo-
rátě : pověstná — oslovská lavice, ale proska-
kují zprávy, že má v řadu kárných prostředků
nastoupiti lavice čestná a kárná. Již tato zdán-
livá nepatrnůstka zasluhovala by posouzení —
paedagogův. Elaborát velice ztěžuje sociáln
i úřadní postavení správců škol, jimž přikazuje
vytrvalý dozor nad chováním učitelů i mimo
školu. Nehledíme-li ani k reakčnímu nádechu
tohoto ustanovení, musíme říci, že na př. při
dvacetičlenném sboru učitelském ve větších mě
stech je ustanovení to illusorním.
Tak by dala se vyčísti celá řada návrhů, ci
telně života školy a učitelů se dotýkajicích
které mají se uskutečniti, aniž vyslechnuti jsou
ti, kdož řádem říditi se maji.
Dosud je čas napraviti, co bylo opomenuto
dosud možno ještě komisí, anketou i jinak vy
slechnouti přání praktických učitelů. Učitelé
všech kategorií národních škol, i učitelky mají
silně své organisace, kteréž zajisté jsou nej-
povolanějšími tlumočníky přání širokých mas
učitelských. Nuže, tyto organisace měly by být
slyšeny, aby svými zástupci podaly přání
dobrozdání také se strany učitelů.
Proto žádáme: na světlo s novým
řádem vyučovacím, na světlo ve-
řejnosti vůbeca učitelské zvláště-
aby podroben býti mohl kritice
nejen theoretiků, ale i praktiků.
Školní řád není věc malé důležitosti a neměn
se každou chvíli. Proto všichni, kdo mů-
žote, pomozte, aby tento ducl
školy byl zdravým a svěžíml
18
article
Vyšší vzdělání národního učitelstva přestáv
býti pouhým heslem organisovaného pokroko-
vého učitelstva a stává se požadavkem veřejně
proklamovaným i těmi, kdo velice jsou vzdálen
podezření, že jim jde jen o agitaci. Tak zazna-
menáváme s povděkem projev, který na nedávno
konané české zemské učitelské poradě učitel-
stva moravského učinil ředitel ústavu ke
vzdělání učitelů v Brně p. A. Váně
který při svém známém styku s kruhy klerikál
ními nemůže býti přece označován za muže,
který podlehl agitaci učitelstva. Pravilť řečený
ředitel doslova: „Ujišťuji slavnou kon-
ferenci, že já i celý náš sbor uzná-
váme, že z ústavů učitelských od-
cházejí osoby pro budoucí pov
lání nedostatečně vyzbrojené
Jsem pro to, aby se úroveň učitelských ústav
zvýšila. Jest mi prohlásiti zároveň, že neznán
ústavů jiných ani škol, na kterých by, jak učitelé
tak žáci měli tolik práce, jako na ústavech uči
telských.o
Tak kompelentním znalcem, odborníkem
cele školství oddaným a při velmi vážné příleži
tosti odsouzen nynější systém průpravy národ
ního učitelstva.
Dovídáme se, že naše učitelstvo hodlá
blízké době vzbuditi projevy a úsudky všech nej
vážnějších znalců průpravy učitelské o potřebi
vyššího vzdělání. Bude zajímavo zvěděti, j ak
naši školští odborníci se o tét
velmi důležité a eminentně kul
turní otázee proslo ví.
A Váně
Brno
19
article
Povinná a hromadná četba literárních umě
leckých děl nejpřednějších našich spisovatelůje
nový a hned řekněme — velmi slibný a krásný
zjev na roli školské, kde se to reformami, častc
pochybného rázu, jen hemží. Dosud byla na-
mnoze dětem čítanka, vydaná c. k. školním
knihoskladem, jediným pramenem pro poznán
literatury národní a to pramenem ne vždy svě-
žím. Celá řada spisovatelů, našich klassiků, ne-
nalezla místa v čítankách, poněvadž spisovatelé
ti jako praví umělci nepodlehli požadavkům
byrokratické psoudopaedagogiky, která nutí spi
sovatele do nechutného moralisování, objedna
ného patriotismu a p. Naše mládež, škole od-
růstající, seznámila se sice tu a tam s několik
zvlášť vynikajícími jmény spisovatelů, kteř
řádně „upraveni“, do čítanek se dostali, ale ji-
nak poskytuje se jí málo příležitosti, aby litera-
turu svého národa učila se poznávati, aby pod
něcována byla k ukájení duševní žízně zdra
vým, svěžím, čistým a silným pramenem ná
rodní krásné literatury. Co poskyto
vala školní knižnice, byla většinou ona osudná
tendenční „literatura“ pro mládež, a co posky
tovala četba domácí, byl sensační literární brak
vydávaný kšeftovními velkonakladatelstvy. A pře
ce nutno již učiniti přístupnými i dětem, a zvláště
dětem, nejkrásnější květy národní kultury —
nejznamenitější literární díla — aby vůní jich
duch mládeže české se osvěžil, posílil a aby
útlá mysl našeho dorostu naplňovala se na-
šimi národními ideály, výplody naší kultury.
20
article
V tom směru učiněn u nás nejnověji slibný
a krásný pokus. Vydáváť Dědictví Komen-
ského Výbor četby mládeže. Jsou t
pěkné, úpravné svazečky, které předvádějí dětem
nikoliv „upravené“ a všelijak změněné úryvky,
ale ucelené části z nejlepších našich spisů. Za-
tím jsou to Erbenův Poklad, Němeov
Babiččin příchod do údolíčka, Ja-
motovy kresby, Jiráskův Blažený
Komen
Erbenův
Němeov
Jiráskův
21
article
den. Následovati bude Čelakov ský
Kolár aj.
Svazeček o 16 stránkách, vzorně typogra
ficky upravený, k účelům četby školské i u řá
dek očíslovaný, stojí 6 hl
Hle, jak snadno tu lze čeliti lacinému lite-
rárnímu braku, o němž se naše školská hlidka
nedávno zmiňovala, a jak snadno lze opatřiti
i nejchudším uměleckou, zdravou, krásnou
četbu.
Naše obce, naše místní školní rady za ně
kolik korun opatřiti tu mohou celým třídám vý-
tečné pomůcky, jíž žáci i na obecných školách
v městech i nejzapadlejších osadách mohou vy
učováni býti národní literatuře!
Třicetipětiletá služba učitelů národních
škol, opravňující k odchodu na odpočinek —
je věru požadavek spravedlivý. Učitelstvo do-
máhá se uskutečnění jeho již řadu let, ukazujíc
k namáhavé, vysilující práci své a ke smutné
statistice, dle níž jen nepatrné procento učitelů
pense vůbec se dočká A přece naskytají se při-
pady, že jednotlivci mezi nejstaršími učiteli a n
po čtyřicetileté službě neodchá-
zejí na zasloužený odpočinek, na nějž mají
plný nárok. Ačkoliv odsouditi musíme všechno
netaktní a nešetrné vystupování proti učitelům-
starcům, a nikdy neschvalujeme, když pranýřo-
váním, posměchy a jakoby násilím nutí se tito
staří učitelé k odchodu, přece musíme uznati
že takové vytrvalé setrvání ve školské práci.
zvláště za nynějších zvýšených požadavků nent
ku prospěchu škole, a že ani není vzhledem k
zlepšeným učitelským poměrům hmotným nutné
a omluvitelné! Sluší také uvážiti, že setrváním
přes povinnou dobu ve službě školní nejen za-
mezuje se postup mladších učitelů, ale i překáží
se snaze po zmenšení povinných služebních let.
Kolár
učitel národní škola
22
article
Učiní jistě sami ve svém prospěchu, a v pro-
spěchu ostatního učitelstva a jeho oprávněného
požadavku, odstoupí-li zasloužilí staři učitel
v čas, ochotně, bez trapné pobídky
zahanbujícího donucování dru-
hům mladším. Ušetří tak sobě mnohou těž-
kou chvíli a prospějí svému sta v ul
Slovanské pobočky při německých ústa-
vech učitelských v Opavě a Těšíně, které tak po-
bouřily německou veřejnost, budou asi velm
málo slovanskými — duchem a niterným ži-
votem svým. Je průzračné, proč právě děje-
pisu bude na ústavech těch vyučováno — ně-
mecky. Pro praktické naučení němčině mnohem
výhodnějším a pro praxi více materiálu cvičeb-
ného poskytujícím by byl zajisté zeměpis.
Také pro němčinu bude vyučovací řeč německá.
Hlavní učitel, podřízený ve všem německému
řediteli, povolán z německého ústavu. Jednac?
protokol, vůbec všechno úřadní jednání bude ně-
mecké. A pro toto školské nedochůdče takový
povyk! Ve Slezsku je 146 českých a česko-ně-
meckých škol, 165 polských a polsko-německých
a 227 německých škol. Kdežto pro 411 škol
slovanských nebo slovansko-německých není
než dvou nedokonalých poboček, má 227 ně-
meckých škol pět (!) německých učitelských
ústavův, z nichž tři jsou státní. Rozumí se, že
je tudíž ve Slezsku, kde populace slovanská
stoupá a škol přibývá, citelný nedostatek učitelo
českých a polských. Letos vyšel z opavského
učitelského ústavu jediný žák schopný učiti na
českých školách. Poněvadž německé okresní
školní rady odmítají skoro každého žadatele
z Čech a z Moravy — kde je řádně kvalifiko-
vaných sil dostatek, ba i někdy nadbytek —
jsou v českém školství ve Slezsku namnoze
idylické poměry, jaké byly u nás před třiceti
léty, kdy sběhlí studenti a dobrodruzi stali se
přes noc — vychovateli mládeže!
Opava
Těšín
Slezsko
Čechy
Morava
23
article
Sportovní věstník
Sportovní věstník
Šerm.
** Šermířský klub Mikuláš Dačick
z Heslova zahájil dnes 15. září opět svoji činnost
Výbor klubu appelluje na naši intelligenci, by použila
hojnou měrou podzimní a zimní doby ku pěstění krás-
ného umění šermířského, jemuž lze přiučiti se v klubu
za velice mírných podmínek a ze osvědčeného veden
vlašského maestro sig. Beniamino Alesiano, diplomo
vaného mistra římské školy šermířské. Dotazy a při
hlášky přijímá výbor klubu v Praze I., na Staroměst
ském náměstí č. 22, II. posch. Za celou saisonu
(od 15. září do 15. května platí člen činný K 48.—
akademik K 36. —.
Athletika a sportovní hry.
** A. C. »Spartacproti»Dresdner Fuss
ball Club 1893« hraje dnes o 3. hodině odpole-
dne na hříšti »Sparty« v Holešovicích proti měšťan
skému pivovaru. Stanice elektrické dráhy. D. F. C.
který má několik velmi pěkných výsledků za sebou
jest ve výborné formě a dá se tudíž očekávali velic
napínavý a zajímavý zápas. Zájem o utkání tot
zvýšen tím, že jest to prvý zápas drážďanského klubu
s českým. Ceny míst stanoveny nízké. Bližší na ná-
věštích. — Příští neděli hraje I. mužstvo »Sparty«
s »First Viennou« ve Vidni. — Hřiště »Sparty«, nyní
nově upraveno, jest prachu prosté a terrain i po větším
dešti znamenitý. O půl 2. hodině odpoledne hraje
II. »Sparta«:II. »Sturme. O 10. hodině dopoledne
III. »Sparla«:III. »Sturm« »Dresdner F. C. 18934,
který hraje dnes s A C. »Spartou«, nastoupí v tomto
sestavení:
Dačick
Heslův
A C
Spartacprot
ský náměstí
Holešovice
Sparla
výbor klub v Praga I
Sparta
First Vienna
II
Sturm
Dresdner F . C . 18934
Dresdner Fuss ball klub 1893
25
article
Franke
Vogel
Siegel Zwiebel I. (kapitán) Adaml
Miliag II. Sieber Voigstretter Adam II. Lehman
** Sportovní klub „Smíchov“ kon
schůze správního výboru vždy v pátek v reslaurac
„na Plzence“ na Smíchově, Schwarzenbergova třída.
Bylo by záhodno, aby členstvo hojnou návštěvou
schůzí projevovalo živější zájem k podnikům klu-
bevním
** Sportovní klub „Smíchov“ versus
D. F. C. Union dnes na Letné o 4. hod. odpol.
** Český Athletic Football Club
na Kr. Vinohradech versus Vídeň. Vídeňské mužstvo
I. třídy utká se dnes, jak již bylo oznámeno o půl
hod. na hřišti vinobradském s I. mužstvem
Č. A. F. C. Soupeř vinohradských jest znamenitý.
neb již účasť hráčů W. A. C. (7 z prvého mužstva)
dostatečně svědčí o síle mužstva. Mužstvo Č. A. á
F. C. jest toto: Jeník (goal), Modřinka, Blažej (baks).
Sainer, VIk, Nový (halves), Koula, Frýdl, Procházka.
Milda, Somer (forw.), Soudce p. Vavruška. Ve 2 hod
hraje B-leam Č. A. č F. C. versus F. C. Union ml
Oba zápasy na hřišti vinohradském u remisy. Vstupné
na I. místo: 1 K, na II. místo 70 hal, sedadlo 1 K
40 h, stud. lístek 40 h. Členové klubu mají vstup na
hříště pouze na průkaz legitimace a příplatek 20 h.
** S. K. Slavia hraje dnes ve Vídni proti I
V. F. C. Mužstvo Slavie jede do Vídně kompletní a
na Jendu, kterého zastupovati bude František. Na
hřišti v Praze zápasí pak dnes „Reserves“ proti ně-
meckému klubu z Jablonce.
Vodní apurty.
** Český Yachtklub pořádá dnes plachelní
závody o 2. hodině odpol. u přístavu v Podole. Na-
šim sportovníkům skýtá se tudíž nezvyklá v Praze
podívaná plachetních závodů, které slibují býti hojně
obeslány a bude-li vítr dostatečný i hodně zajímavy
Vstup jest volný. Závody bude možno dobře pozoro
vati z Císařské louky.
NEJÚPLNĚJŠÍ a
výžnva—
PROKOJENCÉ
Franke Vogel Siegel
Sieber
Lehman
Schwarzenbergův
A F C
Jeník
Blažej
Sainer
Vik
Koula
Frýdl
Procházka
Mild
Somer
Vavruška
F C
Union
S K
Jenda
František
Smíchov
Plzenec
Letná
Králové . Vinohrady
Vídeň
Č . A
Praha
Jablonec
Podol
sportovní klub
Athletic Football klub
Slavia
Zwiebel I
Miliag II
Voigstretter Adam II
35
article
Taneční vínek
Taneční vínek
na piano pro dvě ruce.
Mladistvým pianistům zábavná pomůcka
vyučovací, kteréž lze prospěšné užiti ku každé
škole hry klavírní.
Oem sešitů po 1 K 20 h i poštou.
Sněit 1. 1. Jen směle! Valčík. 2. Milada
Mazurka. 3. Bez starosti. Sousedská. 4. Dět-
ský rozmar. Polka 5. Kn předu. Kvapík.
Sešit 2. 1. Vyvolený. Valčík. 2. Amalie.
Polka fr. 3. Madlenka. Mazurka. 4. Emilie.
Valčík
Sešit 3. 1. Upomínka z dětského plesu.
Valčík. 2. S veselou myslí. Polka. 3. Sko-
tačivá. Mazurka. 4. Věra. Polka fr. 5. Hud-
bou k srdci, srdcem k vlasti! Valčík
Sešit 4. 1. Leontina. Valčík. 2. Hedvika
Polka fr. 3. Zlaté mládí. Skotská. 4. Emma.
Mazurka. 5. V taneční hodině. Valčík.
Sešit 5. 1. Upomínka na Prahu. Valčík.2.
Matilda. Polka fr. 3. Hbitě k cíli! Kvapík.
4. První hubinka. Mazurka. 5. O pěkné ho-
dince. Sousedská.
Sešit 6. 1. Čiňme se! Pochod. 2. Otilie.
Mazurka. 3. V libém snění. Valčík. 4. Ma-
řenka. Polka fr. 5. V tanečním víru. Kvapík
Sešit 7. 1. Spojenými silami! Pochod.2
Berta. Polka fr. 3. Svéhlavička. Mazurka
4. Albina. Valčík. 5. Žijem' jen jednou
Polkafr
Sešit 8. 1. Milý žertík. Polka fr. 2. Pe-
pička. Mazurka. 3. Jindřiška. Valčík. 4.
Růžena. Polka fr. 5. Pozdrav z Prahy.
Pochod.
Mazurek
Polk
Amalia
Madlenka
Emilie
Valčík
Věra
Hud
Leontin
Emma
Matilda
Otilie
Bert
Albin
Jindřišek
Růžena
Praha
Ma
42
article
TĚLA
TĚLA
Brož za K 14.—, váz. za K 16.—
Přesvědě se každý, že spis Stratzův, ač illustro-
ván jest velice smělým způsobem — obsahujet
na 200 obrazů dle fotografií nahých ženských těl.
je kniha naprosto
mravně nezávadná
Nakladatel B. KOČÍ V PRAZE, Fran
tiškovo nábřeží, 14.
Brož
Stratzův
Praha