ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 32423c00-71f5-11dc-bc51-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 16, person 20, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 16. října 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 288.
4 article
Ka ranní a odpol. Ilstr pbišo laei e- v Prane v sáclniskn nias . . s drojí denáškon
5 article
3 kal
6 article
vss: a K o un rosin n ilrrt le la-
7 article
n věí
8 article
n vČ z šla
9 title
Daešsí čísle pra Prahu je o 20 stranách.
Praha
10 article Valka.
Valka. L. Z Petrohradu, 15. října. V 9 hodin 4 minut večer. (Původní telegram zvláštníh vnrodaje »Nár. Listů«.) Dojem posledních deješí jest bolestný. Dopisovatel »Rusi« sděluje, že znovočerkaskského pluku zbylo jen 12 mužův a jeden důstojník. Na ulicích kde kdo čte telegramy z bojiště; nieméně soudi se, že běži tu jen o jednu episodu v operacích. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vlz na straně 4.)
Valk Rus Petrohrad
11 article Agrární manifest.
Agrární manifest. Ze všech stran, ze všech vrstev, od korpo- naci i od jednotlivcův docházejí projevy v zájmu všenárodní shody. Ze srdce každého, kd vpravdě vlastenecky cítí a kdo nestaví nad veliký vznešený interes veškerého národa drobný zájem strany, zájem stavu, neb zájem vlastní, vroucí se nese touha, aby v hájení ohroženého českého práva postupoval všechen národ v šiku společném. A věru že instinktivní toto toužení po jednotě ve velkém a krutém zápasu, jejž národ ná nucen je od věku již sváděti za svou existenci, hluboké má kořeny v duší každého myslícího člověka českého, jemuž není neznámo, jak hroz ných naúčení dostalo se právě nám za to, že veliká doba téměř pokaždé nás nalezla malým a malichernými, rozeklanými ve drobty, na místě abvehom v jedno sevřeni a jednou vedeni vůli čelili svým nepřátelům. Tím boleslněji dotkla se každého, kd vedle lásky k národu svému zachoval si zároven jasný, nezkalený politický zrak, neshoda českýe stran v akci, jež byla těchto dnů v zájmu dělnost sněmovní na popud nejvyššího muršálka pod niknuta a jež tak smutně byla skončila.
12 article
Záslupei strany agrární a vedle nich zá- stupce tak zvaného sdružení volného, radiká- niho, odepřeli svůj podpis na prohlášení zem- ských poslanců strany svobodomyslné a stran národní, k velikému zadostiučinění německýeh odpůrců našich, již ve svých listech nad tin propukli v jásot, že tak znamenitě osvědčilo »české souručensivor, Sdružení volné nepřistoupilo ku všeobse- támu pruhlášení spiše z důvodů formáliích, sna vtelo, že přálo si osšřejšiho lónu v oné man leslaci, než jakým promluvily zmíněné již strany u vědomí, že jde tu o akt významný a vážný la větši bylo napjetí, proč lak zvaná stran sgrirní se nepřipojila ke společnému kroku jaké že byly důvody, jež ji donutily vymknou se ze společného postupu a manifestovati sv soud o nepodařené akci a o siluaci z toh vzniklé, ve zvláštním projevu v orgánu strany Vždyť je známo, že zástupci strany agrára všech porad delegátů českých stran se zúčast- nili, se vším, co bylo ujednáno, souhlasili. žádného odchylného návrhu neměli a n- podali, naopak, že právě jen k výslovnému přání jejich pojat byl do projevu, jež měl býti vydán jménem všech českých stran, odstave ve znění navrženém posl. drem. Englem. Včera zvěděl český svět, proč strana agrární se ku prohlášení poslanců svobodomyslných staročeských nepřipojila. List strany té přinásí nonfest českých zemědělcův a dojem, jejž projev ten zůstavil v každé české duši, bez ohled na to, v klerý směr se kloní,, řekněme t
13 article
upřímně, byl bolestný. Líčí se v něm, jaké kroky podníklo agrární vedení pro dělnost parlamentu, referuje se o vyjednávání českých agrárníků s německými před svo- láním sněmu, vytýká se »velícím politikům« německým i českým, že »nemají pravého po- chopeni pro potřeby lidu«, odsuzuje se německ obstrukce, vytýká se »vůdcům české strany svo- bodomyslné«, že prý »neučinili ani jediného- upřímného kroku, směřujícího k docilení dělnosti sněmu« (1!), sděluje se, že předseda agrárního klubu v první konferenci předsedů klubů vy- slovil ochotu, na říšské raděl vypustiti z obstrukce osnovu zákona o melioracích a regulacích, na úlevu nouze i rozpočet, stane-li se totéž na sněmě zemském, ke kteréžto otázce bylo prý »českou stranou svobodomyslnou vyhýbavé stanovisko zaujato a tím dána Němcům příležilost (!) k vý- mluvě, že není zaručeno projednání otázek Čech na říšské radě« a konečně mluví se i ve pro- spěch zřízení samostatné německé strany agrární. Zkrátka česká strana agrární. jednak vyhledává útok proti poslancům národní strany svobodo- myslné, jednak zaujímá totéž stanoviško jako německá obstrukce: tím, že stejně jako Něme směšuje a do vzájemné spojitosti staví českou obstrukci na radě říšské s německou obstrukci na sněmě. Tím nejen utvrzuje němockou ob- strukci na sněmě, nýbrž i dává ji priležitos k omluvě.
Němec Čechy národní strana svoboda
14 article
Byli jsme ode dne, kdy počaly se jevii v národě našem snahy po provozování té tak zvaně politiky stavovské, rozhodnými odpůrci těchto proudů a také jimi vezdy zůstaneme. Jakož uznáváme důležitost odborové práce ho spodářské na prospěch jednotlivých stavů, tak tvrdíme, že osudný byl to pro národ náš oka mžik, kdy zrodila se myšlenka organisovati poli ticky společnost naši dle příslušnosti stavovské a dle zájmů jednotlivých tříd výrobních. Ne snad k vůli obavě, že tím seslabená bude strana, k níž se hlásíme, ale z té příčiny, že viděli jsme jasně před sebou, kam politika na takovémto podkledu založená, nezbytně vésti musí. Vždyt známo je, že třídní boj ve společnosti politicky hotové a národnoslně nasycené, je ten nejoškli vější a v následeích svých nejzhoubnější, a prolo chvěli jame se obavou před seslabením českého vzdoru a před poklesnulím české energie, které nám v boji s nepřítelem několikrát četnějším v neutěšených poměrech, v nichž se nalezáme tak velice je zapotřebí.
15 article
Chvěli jsme se obavou před tím, že v bojíeh slavovkých utopí se naše nadšení národni, že enthusiasmus pro věci, pro něž dosud vrhal jsne se v zápas, zlomen bude interesem ýo vý- luěně hmotným, že rozletí se naše těleso ná- rodní v různé strany a žel že nebyly obavy naše neodůvodněně a liché, Dnes dočístise může kuždý v maniřestu strany agrární smutné pravdy, že stalo se, čeho jsme se obávali, že strana ta zájmu stavovskému podřizuje ato zjevně a bez obvyklé výhrady interes národní. Vizme, co praví strana sgrární ve svám prohlášení: »Poslanci čeští strany agrární byl vysláni českým lidem venkovským na kolbistě parlamentní, aby positivní prací v všech oborech života našeho přispěli k sesllení a zmohutnění nejširších vrstov středních a ma- iého lidu vůbec«. Co to znamená? Což jiného než zřeknu se a odaouzení dosavadního postupu delegace české, principiální odřeknutí se obstrukce, jež s agrárním nadšením pro »positivní práci« ovšem se nesrovnává. Doznáno totiž, co ve své známé protiobstrůkční řeči bez obalu a s uznánihodnou upřimností pronesl své doby po- slanec Prášek.
16 article
Neosobujeme si neomylnost v politické taktice a uznáváme právo každého nesouhlasiti třeba s rozhodnutím, jež, když se stalo, celým národem bylo vítáno a schvalováno, selský li náš nevyjímaje, však vtéže řeči, týž pan Prášek prohlásil, že strana jeho nechce obmezit se na činnost pouze v kruzích zemědělských, nýbr že pokládá se za způsobilou, postaviti se v čel celého národa a řiditi osudy jeho. A tu ovšem zcela jiného významu nabývá včerejší projev agrární. Nejde tu o výroka mínění jednollivce, nýbrž o projev strány, jež osobuje si nejen vůdcovství v nejdůležitějším stavu naší společaosti národní, nýbrž jež činí nároky na vůdcovstvlěnároda všeho. A proto musí nám býti dovoleno, abychom tomuto národu a vrstvám zemědělským zvlášte připomenuli jisté události, aby učinily si před stavu o seriosnosti a opravdovosti těch, kteř sice i dnes ještě stále opakují, že »Český rolní zapře bídu svou, aby nejtěžších obětí přines nejposvátnějším statkům národa«.
Prášek
17 article
Český rolník ovšem tak učiní, o tom nej- menší nemáme pochybnosti, však sotva učin tak ti, kteří dnes v okamžiku nejkritičtějším horují pojednou pro spositivnou parla mentní práci« a kteří, dle vlastního do- znání, neboť tak to stojí v agrárním manifestě, vyslovili ochotu propustiti na radě říšské n pouze předlohy a návrhy nouzové, nýbrž rozpočet! České veřejnosti je známo, že titiž, kteří dnes tak velikou ochotu jeví zu- častniti se positivné práce a kteří projednáním rozpočtu řišského dle ustálených parlamentních názorů dru. Körbrovi a jeho vládě projevi chtěli důvěru, byli po celou dobu svého po- slancování nojrozhodnějšími stou- penci nejbezohlednější obstrukce. Na vlastní jejich prospěch necheeme za t míti, že tak jenom se tvátili, nýbrž věříme, že jimi v pravdě byli. Jaký to tedy obrat řízením božíml Což zapomněli pánové, že na škodu věe české v okamžiku takticky nevhodném pustil se s národními sociály sami do obstrukce ?a to v době, o níž přece nemohou tvrditi, že tehdy ještě vysláni nebyli lidem českým, aby zúčastnili se posilivně práce parlamentní?
18 article
Co bylo přičínou tedy, že zapomněli ten- kráte na toto poslání a že zpronevěřili se tal hrubě povinnosti své? Nebylo-li tehdy povinost jejich, podporovati ostatní poslance české — v positivní práci? A netřeba zabihati tak daleko v minu lost. Páni agrárnici nevzpomněli si patrně pri sepísovánr oisnifestol svého na to, pro vlastně rozrušili společnou pu- lamentní organisaci ve Vídnia proč odvolali svého zástupce v výkonném výboru národní strany svobodomyslné. Snad k vůlic tomu, že touhou hořeli po positivné práci a že dočkat- se nemohli parlamentního projednání rozpočtu Nikoli. Učinili tak jako nadšení stoupenci ob- strukce stůj co stůj, učinili tak prolo, že po- slanci svobodomyslní, uváživše všechny okolnos a dospěvše na základě úvah těch ku přesvě čení, že s dobrým a čestným výsledkem volhy delegační obstrukcí překaziti nelze, od obstrukee v tomto případě upustili. A pojednou titíž pání v zájmu českého rol níka, českého živnostníka, českého dělníka kážou pravý opak toho, co bylo nedávno ještě jejíeh heslem, kterým — dle tvrzení jedinoho stou pence jejich — dobývali srdce českého lidu, který dosti měl mladočeské chabosti. I rozpočet chtěli propustit, tedy onu vládn předlohu, v níž zahrnuto je zpravidla všechn
národní strana
19 article
co chce vláda, obstruovat by snad chtěli pouze to, co chce právě rolnik, živnostulk dělník A že ostatní poslanci čeští jinak soudí, ž jinak pohližejí na práci politickou, než páni o nichž nemůžeme jinak než domnívati se, že také oni, právě tak jako vláda, snaží se z hospo- dářské bídy kořistiti ve vlastní prospěch svoj, proto se jim vyčitá, že neučinili ani je diného kroku ku doeilení dělnosti sněmu českého? Měli snad pokořiti se před zpupností ně- meckou, měli žebroniti, aby němečti poslanci přestali s hroznou hrou a nabízeti jim odměnu na účet politické důslednosti a vytrvalosti, n účet politické nerovnosti a na zjevnou škodu lidu českého ? Což nevědí páni agrárnici ničeho o tom, za jakýeh podminek chtěli se vzdát Němei obstrukce sněmovní ? Neshořel by poctivý český člověk studem a neupadla by mu ruka, kterou by opovážil se nabídnouti Němcům k smíru za jedinou z podmínek, jež byli stanovili í A také o tom nic nevědí čeští agrární horo- vatelé pro součinnost s agrárníky německými, že právě ve straně těch, již s nejpotupnějšími podmínkami se byli vytasili, ve straně vše německé jsou právě selští poslanci poměrně zastoupeni nejčetněji ? Ne, no. Na tu costu »národnostního smíru se český člověk svěsti nedá. Nechť jen si přečte český zemědělec každý, na nějž páni z agrárního tábora appel lují, pozorně a důkladně jejich manifest. Jsme přesvědčeni, že nebude člověka soud ného s neporušeným citem národním, který by s námi nesouhlasil, že agrární strana není po- volána, aby s lodičkou českou z rozbouřených vln šťastně dostala se do přístavu klidu a štěstí, naopak, že osud neblahý stihl by národ, jenž by osudy své svěřil této straně.
Němec češtit agrární hora
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. října. (Prostřednietv hr. Andrassye.) Prohlášením hr. Apponye. že také národní strana se vzepře Tiszovu ná- vrhu na zostření jednacího řádu, situace v Uhrách se náležitě vyjasnila. Vláda a vládní strana, budou-li trvati na zostření jednacího řádu, musejí je vybojovati v tuhém boji proti všem, tentokrát spojeným opposičným stranám. Jakkoli tuhý odpor opposice byl předvídán, přece, zdá se, liberální strana ráda by se vy- hnula krajnímu zápasu a provedla aspoň tako- vou změnu jednacího řádu, ke které by dala opposice už předem své svolení. V úkol pro- středníka mezi vládní stranou a opposicí uvázal se (vládní listy tvrdí, že o své újmě, ale patrně v dorozimění s vládou) hr. Andras sy, který již za minulé obstrukce konal vládě Tiszově ne- jednou podobné služby. Za tím účelem hr. An- drassy vstoupil včera ve styk s vynikajícími členy opposičných stran a otázal se jich, ne- byli-li by ochotni zúčastniti se nezávazné po- rady o jednacim řádu, když pokládají za ne- možno vyslati své zástupce do sněmovního vý- boru. V poradě mohly by se stanoviti aspoň zása- dy příštích oprav jednacího řádu, jichž provodení by se ponechalo celému sněmu. V tom smyslu hr. Andrassy vyjednával s posl. Rakovszkým ze strany lidové, s hr. Apponyem ze strany národní, s Kolom. Thalyem a Janem Tothem ze strany neodvislosti a s bar. Banffem. Vyjednávání An- drassyovo zůstalo však úplně malným. Žádný z oslovených politiků neuznal možným zúčastniti se ani takové nezávazné předběžné konference, cítě se vázaným učiněným už usne- sením strany. Nejpříkřeji zachoval se k nabídce Andrassyově bar. Banffy, jenž žádá, aby hr. Tisza svůj návrh odvolal bezpodmínečně. Tisza,
Tiszův Andrassy Toth Andrassyův Tisza Praha Uhry Banff Tisza
22 article
rnní čislo o 19k5 . . .
23 article
Tan nackinjí ze tež prodlsle tskáras a okpedíce „ Národsich Lidta. Eukopisy se nevraoe
Národsich Lidt Tana
24 article
když uslyšel, co sí přeje bar. Banffy, odtušil prý: „Kdo mne zná, ví, že nikdy nejednám unáhleně a bez rozmyslu.“ Tisza tedy na svém návrhu setrvá a uherská sněmovna stane se s neděle opět jevištěm bouřlivých zápasů. Z Pešti, 15. října. (Uherská sně- movna.) V další rozpravě o zatímné ob- chodní smlouvě s Italií ujal se dnes slova hr. Apponyi. Prohlašuje, že chce především zkoušeti hospodůřskou nezbytnost, aby se uzavřela zatímná obchodní smlouva a ty její výhody, jimiž se vláda snaží zastříci učiněné chyby. Výhody provisoria točí se kolem vinné klausule, která měla koncem r. 1904 pozbyti platnosti dle úmluvy, kterou se obchodna smlouva prodloužila. Stav, který nyní má na- stati, znamená tedy z horšení, poněvadž zrušení vinné klausule se odkládá novou lhůtou. Obchodní smlouva jest stejně důležita pro- Italii, jako pro nás a proto obratnější vláda byla by Italii snadno přiměla k tomu, aby se- vinné klausule vzdala ihned. Řečník dovozuje dále, jak nynější vláda osobuje si již po (i- čtvrti roku práva legislativy. Od té doby, co na- staly ve sněmu normálné poměry, vláda nemá nijaké omluvy pro své samovolné jednání a to, co vláda koná pro parlamentní pohodlí, jest vlastně falšování ministerské odpovědnosti. Jest to plebiscitní caesarismus vlády. (Pochvala.) Hr. Tisza chová se jako parlamentni monsieur sans géne. Řečník polemisuje pak s hospodář- skými vývody zpravodaje a prohlašuje, že před- lohu zamítá.
Tisza Banff Pešť Hradec Italia Tisza
25 article
Ministerský předseda hr. Tisz a odpovídá za pochvaly ve vládní straně a za odporu na levici, že nejdůležitějším bodem nynější dekla- race jest ubezpečení, že v nové obchodní smlouvě s Ilalií nebude vůbec nijaké vinné klau- sule. Uherské vládě ovšem se nepodařilo zvítě- zíti úplně se svými názory a ltahi dostalo se některých ústupků, ale obě vlády konaly svou povinnost, aby obhájily zájmů svých států. Co se týče státoprávní stránky této otázky, vláda byla vždycky pamětliva smyslu garančního zá- kena Szellova. Uherský parlament nemohl zmoc- ňovací zákon projednati a proto vláda musila jednati na svou vlastní zodpovědnost. Ale i dnes stojí na stanovisku, že nové smlouvy mohou se zavírati jen na základě autonomního celního ta- rifu a že terminy obchodních smluv a hospodář- ského vyrovnání s Rakouskem musejí spadati v jedno. Nebude-li rakouský parlament s to, aby projednal autonomní celní tarif, není příčmy, aby uherská vláda neužila návrhu celního ta- rifu, jímž jsou zabezpečeny zájmy uherské, za podklad k vyjednávání s cizími státy. Nebot nabude-li tento návrh platnosti v obchodních smlouvách, bude tím dáno o jednu záruku více, že se uplatní také ve vyrovnání s Rakouskem.
Tisza Rakousko
26 article
(Pochvala na pravici.) Po osobní poznámce Olayově a replic Apponyově osvětluje posl. Ernszt ze strany lidové předlohu se stanoviska své strany. Ale hned na počátku řečí stižen byl nevolnostía musil býti svými přátely vyveden ze zasedací síně, načež se v brzku zotavil. Posl. Endrey ze strany neodvislosti kritisuje předlohu a při- pojuje se k návrhu Ratkayovu. Jednání pak pře- rušeno a odloženo na pondělek. Po dolaze Gabsnyově stran zlepšení stavu honvědů z r. 1848 schůze skončena ve 2 hodiny V Praze, 15. října. (Ze sněmů zem- ských.) Ústavní výbor kráňského sně- mu podal návrh na změnu volebního řádu sně- movního, která má býti provedena dle následu- jících zásad: Budiž zavedena nová všeobecná volební kurie, v níž mají voliti ony široké kruhy obyvatelstva, které byly dosud z volby vylou- čeny; nové kurii mají býti přiřknuty čtyři man-
Posl Praha Olayov
27 title
FEUILLETON.
28 article V Praze, 15. Híjna.
V Praze, 15. Híjna. 6— [Kronika.] Poslanec Věnceslav Hruh vpdal výbornou knihu: Praktická » Rukojeť sro návaeí« jazyků slovanských. Účelem dílka jest, »aby Čech jedním rá- zem — bez velkého studia gramatického — všem slovanským jazykům rozumětise naučil.« A to písmem i mluvou. *) Slavista Porvolf už r. 1870 napsal: — Budouli se studia slavistická více zmá- hali, vnikati do škol a kruhů širších, nebude Slovanům ani potřeb í společného jazy ka, mohouť pak uživati každý svého jazyk bez rozpakův, že by si vzájemně neroz- uměli. Aby se studia slavistická »více vzmáhala«, je zapotřebí pomůcek. Dosud jich nebylo Aspoň ne praktických. Byly mluvnice, všeliké návedy, jak si osvojiti ten který jednotli vý jszyk, ale žádná pomůcka praktická, která by na- pomáhala žádoucímu širšímu poznání. Je čtvero, palero slovanských jazyků. A všemi se obírati Hrůza pojímá členáře! Vzpomíná trampot školách s jedním, dvěma cizími jazyky, jež měl předepsány. Slovíčka, gramatika, pravidla, výjimky! Hlava šla kolem ze spousty paragrafů. A teď vám někdo přichází s myšlenkou, pusli se do nových — čtyř jazyků? Šílený nápad Arei jazyky slovanské prý jsou tak lehiké pro Slovana ! Tak lehké, že vlastně při tom netřeba ničemu — se učit. Možná! Kdo však to do- káže? Kdo přesvědčí o tom laika neznalého maleriálu? Bylo by k tomu třeba zvláštní melhody, nějaké pomůcky, která by mluvil sama za sebe, četla se bez obtíží, bez námahy paměti a vlipu, bez sekatury s pravidly, tak ně- jak léhce, jako to chodí venku v životěl Kdo opatří takovou praktickou »rukojet«. aby učila Čecha všem slovanským jazykům — hned rozumět? V Praze. Nákladem vlastním. V komnisí I- Kobrl. 1904.
Věnceslav Hruh Porvolf Slovan Hrůza Čecho Praha Čechy
29 article
Doba nalehá. Potřeba, aby studia slavisti- cká »více se vzmáhala«, je stále zřetelnější. Z povolaných odborníků jazykoslovců nikďo se k věci neměl. Odhodlal se tedy autor sám k činu, ačkoliv není řemeslným jazyslovcem. Znamenitá znalost látky, láska k věci a mohutné idejně přesvědčení pudily jej k mimořádné práci. — Ode slov ke skutkům ! řekl si. A dovedl k cíli dílo, které jistě bud užitečno zájmu »vespolných praktických styko Slovanstva a na prospěch sv a z ku, v nějž nás spojily dějiny. . .« Otázka slovanského dorozumění je palčivá. Mluví se o významu a počtu Slovanstva v říši. ale jaký má význam počet, který se nedá — sečísti? Slovanstvo bylo by silno, kdyby bylo — jednotno! Ale jednotno nemůže být, dokud — si nerozumí. Všecka politika slovanská začíná proto nutně slovanskou — filologil. A praktický politik slovanský důsledně zahajuje činnost ve prospěch idey spisem — jazykoslovným.
30 article
»Rukojeť« upoutá jistě každého, kdo s dnes zajímá o slovanské jazyky. Kolik je však těch, kdo se zajímají? Taká tu jest otázka ! a odpověď zní dost chabě. Slovančinou zabývaji se — někteři jednotlivci. O slovanském doroz umění však a dokonce o nějaké jednotě kulturních snah mezi Slovany nemůže být dřive řeči, dokud ne někteří jednotlivci, ale v šecko v zdělanstyo slovanské, dokud vzdělanstvo jako celek nebude jeviti stejný zájem. A k tomu je dosud tak daleko Příčina je zjevna. Leží v přirozených zá- konech bytosti davové. Celek vzdělanstva je dav a dav je bytost neschopná vlastní iniciativy. Dav sám ze sebe nedovede se obrátit v pravoči v levo, nedovede z vlastního počinu vztáhnouti ruku nebo učiniti krok jedním směrem. Většina slovanského vzdělanstva má snad své slovanské cítění a vědomí, ale přece většina neo pa tr si potřebnou pomůcku, neodevzdá se — slovan- skému studiu. Neodevzdá se, protože se ne- dovede odevzdati. A nedovede, protože je davem. Dav je bytost bez celkové vůle, bez intelligence, bez zodpovědnosti. Dav jako celek je schopný jen tě myšlenky, která mu byle vnuknuta. A vnuknuti je dav přístupen jen za určitých podmínek a leda pomoci zvlášt ního ústrojí. Neustrojený, nezřízený dav nemá intelligence. Dav občanstva žije a vyko- nává myšlenky, které mu jsou vštípeny s tát nim zřízením, studuje slepě jazyky, které mu zřízením skolským byly uloženy, třeb neměl vlastního zájmu je studovati. A týž dav nestuduje jiné jazyky, ačkoliv by snad lépe svědčily vlastnímu jeho zájmu, zan edbá v je, protože mu žádnou mocí intelligentního ústrojí nebyly — uloženy. Vzdělanstvo jako celek je krátce s tejně bezvládné množ- ství jako množství — nevzdělanstva. A každé množství má zapotřebí zřízení.
Slovančin
31 article
A o to jde Myšlénce budoucího slovanského doroz- umění třeba opatřiti instrument, jehož pomo by mohla státi se majetkem davu vzděl an- stva. Ne kniha dobrá sama je zde už žádou cím »skutkem«. Teprv tisíce čtenářů, kteří se zmocní jejího obsahu, dopadnou opravdově na váhu! A ty tisíce jsou právě onen dav, který sám nevidí a nedovede voliti cestu a dojíti k cíli. nýbrž musí být k cíli doveden. A vést účelně veliké téleso davu nelze, pokud je ne- zřízeno. Ale zřízení je bylina jako jiná. Roste z zárodků. Nelze je opatřiti přes noc. — Jak opatřiti »rozkydanému Slovanstvu aspoň zárodek konečného nutného zřízení? Autor »Rukojeti« je poslancem na říšsk radě. Říšská rada je dnes jediné místo, kde se trvale stýkají, stále vedle sebe působí, přátelském poměru spolu obeují povolaní zá- stupci všech slovanských národů říše. Nebyl by tu pro zárodek příštího společného ústrojí právě nejvhodnější půda ? Není zde místo, ktere samo přímo volá, aby zde vzniklo první *) Nebude ostatně nejprvnější! Dnes už mám Svaz slovanského novinářstva, mluví se o společném Svazu jednot slovanských advokátů, lékařů a příro- dozpytců, dojde časem na Svazy jiných oborů, hospo- dářské, obchodní, společenské, živnostenské- Tak krystalují znenáhla orvky příští ústrojné jednoty zájmů. činné ústrojí slovanské myšlenky, která dosud byla odkázána všude na pouhé malo mocné — slovo Společné ústrojí! Netroufal by si autor Rukojeti mezi svým soudruhy slovánskými poslanci objeviti několik přátel oddaných myšlénce? Praví se, parlamen je v úpadku, jeho síly jsou paralisovány, star útvary se přežily! Buďsi! Kde staré útvary se přežily, není tu chvíle, aby vznikaly útvary nové Proč by nemělo býti místa pro nějaké »Slo vanské sdružení« na říšské radě?
32 article
Rámec stanov nejprostší a) Členové se zavazují pravidelně se sty kati, pěstovati mezi sebou prakti ckou znalost jazyků, nemluviti soukromě spolu i veřejně v parlamentě ji nak, než každý svým slovanským jazykem b) neustupně usilovati o zjednání pl né h formálního práva pro slovanské jazyk v párlamentě ; c) starati se, aby byl vypracován plán pr závaznou praktickou c vičbu slova nský ch jazyků na všech alovanskýchško- lách středních i vysokých a neunavně usilo- vati, aby plán byl uzákoněn; d) pečovati, aby vypracován byl s pole č n politický program pro všecky Slovany říše a pečovati, aby plán pronikl k vědomí všeho slovanského vzdělanstval. .. K novámu Sdružení snad nebude hned n poprvé velký nával členstva. To nesmí zastance idey odstrašiti! Však podle zákona přírody pod samým svíenem bývá někdy nejhustší tma. Ani velká města ani mocná zřízení nepovstávají na ráz. Velké idey zprvu vždy spoléhaly na hlu- bokém přesvědčení a neohrožené vytrvalo- sti — silných jedinců. Víme, jak před čtvrt stoletím byly na říšské radě směry zastoupené jedním, dvěma osamocenými zástupei, již vy- stavováni obecnému posměchu a soustrasti, před nimiž dnes všechen státní aparát — leží na břiše. Silná idea neleká se malých začátků. Nové sdružení bude příštímu ustrojení slo- vanské myšlenky želaným zárodkem. Živná půda je tu. O vše ostatní samy síly přírody se postarajíl
33 article Autor Rukojeli nepovažeje své dilko z
Autor Rukojeli nepovažeje své dilko z vrchol dokonalosti. Časem, doufá, dostaví se ře- meslný jazykozpytec a po cestce vyšlapané při- spěchá s pomůckou ještě úpravnější. Odhodlal se sámn k dílu, ač povoláním — právník (vrchní soudní rada). Politik povzbudil v práv- níku zaníceného — filologa. Řemeslní filo- logově dlouho ještě nebyli by pociťovali podnět. Žádná direktiva učebných plánů, žádná úřadní komise, žádná schválení ministerská nenabádaly k takové práci. Jde o potřebu, jíž teprv mají být upraveny životní podmínky. Však politik má- povolání i povinnost — viděti do dálky. A jako politik v jedné osobě povzbudil n lologa, tak musí poslanec přispěti na pomoc po- litikovi. Ne každý politik je poslancem a ne každý poslanec politikem. Autor Rukojeti je šťastně obé v jedné osobě. Poslanec je orgán vo- ličstva, politik je vykonavatel idey. Snahou po- slance je vykonávati mandát, uspokojovati ner- vosní choutky voličstva. Úkolem politika je po- střehnouti vzdálený cil a zaměřovati k němu skutky. Obě funkce mohou si snadno překážeti. Poslanec spěchá, aby se vykázal udělovatelům mandátu nějakými »doklady« své činnosti, třeba to byla jen řeč otištěná v novinách, nebo nějaká okresní deputace, provedená po koborci mini- sterských kanceláři, politik řadí klidně krok ke kroku, opatření k opatření, jež podle zákona přírody konečně mají přivoditi skutek — idey: Denní kronika ukazuje, jak je někdy nevděčné a trpké povolání být vykonavatelem poslaneckého mandátu! A historie dokládá, že je vždycky jen věcí talentu a sílné povahy, být úspěšným politikem. Možno se nadíti, že poslanec Hrubý neopo- mene napnouti slly, aby účinně podepřel intenci, kterou autor »Rukojeti« se osvědčil tak prozí- ravým — slovanským politikem.