1
masthead
10. listopadu 1901
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Výstava Václava Radimského.
= Podruhé, v nedlouhé době, dostavuje
se V. Radimský se soubornou výstavou a také,
jako předloním, přináší kus Francie do Prahy.
Také se pamatujete na jeho tohdejší úspěch,
opravdu velký a neočekávaný, neočekávaný
skoro nevysvětlitelný proto, poněvadž tu velkému
obecenstvu pražskému pojednou byly předloženy
krajinné obrazy zcela jiného rázu, z docelaji-
ných stanovisek a naprosto jiněho vidění a po-
dání, nežli na jaké konservativná a nedůvěřivá
massa byla dosud zvyklá. Nelze jinak vyložiti
onu jednomyslnou zaujatost pro impressionistní
pohledy Radimského u nás, než-li že umělee
rozvinul sílu názoru a vyjádření, která pře-
svědčovala a podrobovala. Za dvě minulá léta
se V. Radimský ani v nejmenším nezměnil.
Radimský
V Radimský
Praha
6
article
Jeho umělecké nazirání, jeho volba místa
chvíle, jeho hbitá ruka zůstaly, jak se poprvé
ukázaly, a bylo by nejlepší a nejpohodlnějši
orakovat prostě, co tehda o něm bylo napsáno
kdýby tu přec nebyly momenty nově nuanco-
vané. Aspoň dva. První, ze V. Radimský své
territorium rozšířil, že k pláním kol Givennya
ku břehům Ephy přibral ještě kus moře, nor
manské břehy u Dalles, kamennité a srázné
a že ve svých nejlepších kusech ukazuje zřejmé
zjemnění tonu, které může každé poněkud
cvičené a citlivé oko postřehnouti, poněvadž ně-
kolik zbytků předloňské výstavy pražské a
loňské vídeňské nabízi se jako srovnávací ma
teriál.
Václav Radimský první z Čechů přimknul
se k impressionistům. Před nim a vedle něho
pokusili se o to z našich i jiní, ale žádný
z nich neoddal se nové víře umělecké tak cele
a bez výhrady, žádný z nich nesplynul se svým
francouzskými vzory v názoru, přesvědčení a prác
takovou měrou jako Radimský. Na jeho obra
zech, v jeho výstavách, lze podstatu, záměry
cíle i konce impressionismu vysvětliti, jako kdy
bychom měli před sebou ty, kteří mu ukazoval
ceslu a olevírali oči.
V Radimský
Radimský
Čecho
Dalle
7
article
Zásady impresionistního nazírání formulovai
pro sebe už Lionardo da Vinci, a leckde
u starých theoretiků narazite na větu, která
dnes dobře může sloužiti za definici evoluce
impresionistní, jež se ne neprávem honosí býti
největší uměleckou vymožeností uplynulého
století. Čtěte toto: »Předmětem krajinářství jes
nápodobení effektů světla v prostoru vzduchovém
a na povrchu země a vod.« Je to základný
článek víry impresionistů a přece napsal tatc
slova A. Boutand už roku 1826 v době vlád-
noucího klasicismu. Nic nového na světě, co by
nebylo zároveň starým, a Manet, Monsta
všichni za nimi v podstatě jen zrealisovali
dávné tužby a názory, když vrhli se celou
silou na — malování světla a vzduchu. Jejich
úvahy, jež Monet ze všech asi nejkonsekventněji
až do krajnosti ve skutek přivádí, dospěly
jenom k závěru, že effekt světelný v otevřeném
kraji mění se každým okamžikem, světla
blednou, zardívají se nebo šednou, stíny se
Vinci
A Boutand
Manet
Monet
8
article
pohybují, vzduch houstne nebo řídne, prů-
hlední nebo zastírá, že každý obláček atmo
sferou letící pozměňuje tonovou tvářnost kraje
a tak, má-li býti malba věrným obrazem
jeho barevného a světelného stavu, musí být
mžiková, musí obsahovati dojem, impresi, jedi-
ného určitého momentu, dokud se neobjevil obraz
a dojem nový a změněný. V. Radimský je tak
proniknut pravdou tohoto přesvědčení, že by
zcela věrohodně mohl ke každému svému obrazu
připsat den, hodinu a meteorologický stav chvíle,
kdy jej maloval, jakoby mu bylo šlo v prvnl
řadě o dokument bez klamu a zákrytu, do-
kument barevného a atmosférického zjevu urči-
tého počtu sekund nad krajinou prošlých. C
podává, je jako hra prima vista, při níž není
možno a dovoleno co měniti, opravovati a urov-
návati. Co se v té chvili zdaří, platí, co ne,
nemá ceny. Jeho uměleckou činnosti je v první
řadě volba chvíle světelné, na její důrazné kva-
lité více mu záleží, nežli na formovém motivu.
V Radimský
9
article
Proto nejednou sedí venku na témže místě,
jednou z rána, po druhé z večera, jednou
v březnu, po druhé v říjnu, a vždy přines
odtud nový jiný obraz (č. 52 a 56; 23 a 39)
Volí dále chvile, kdy jest osvětlení nejkarakte
rističtější a také nejpohyblivější, kdy má svoje
zabarvení a tím svoje nejvyslovenější effekty: zá
pady slunce, první, daleké ještě tmy nad mořem,
zamžená jitra, podzimní chvíle a pozdní večery.
vatové mlhy a hodiny po čtvrté odpoledne.
Proto vyhledává vodní zrcadla hladká nebo
zkrabatělá, v nichž se odráží ještě jedenkráte
barevný obraz zemského povrchu, jejich po-
rostlé břehy, jež se jako zelené ulice podle
jejich toků táhnou. Proto pátrá, trpělivě, jakoby
byl na čekání, po zardélém šlehnutí nížícího se
slunce na stromových koších a po plazivých
stinech, po pažitech rozlezlých. Proto se vrhá
jako lovec na vítanou kořisť na růžové zátopy
v lesích, zlatorudé na bažinách a na oranžové
plání »Posledních paprsků« na starém mlýnu
v Giverny. Vysoké, plné slunce je mu přílis
normální a barvy pod jeho dotekem rovněž.
Teprve když se mění, tonují a nuancují, když
nabývají chvění měnícího se života, maji proů
svůj půvab. Vystihnout a upevnit prchavé mo-
menty v přírodě, je jeho úkolem, který má s
všemi impresionisty společný.
10
article
Cení-li kdo umění podle míry řemeslnosti
v něm obsažené, váží-li si kdo minuciosního pro-
vedení a zevrubně a hladké provedenosti v
obraze, pokřížuje se před dílem impressionistů
uteče od nich, jakmile se k nim přiblížil. Ne
vypravují o tom, co vědi, že před nimi jest,
malují pouze to, co skutečně vidí. A oni vid
prozářenou barvu, tetelivý ton, rozehrané har-
monie a usilují dojem viděného vyvolati ne-
zkrácený svoji malbou. Přistoupíte-li k jejich
obrazům, má-li kdo ve zvyku prohlížeti, jak se
Rembrandt smával, malby nosem, zděsíte se nad
beztvárnou směsí čar, teček, pruhů, skvrn ze-
leně, žlutě, běli, červeně a modře na sebe, vedle
sebe bez nenáhlých přechodů, bez měkkých
půl a čtvrttonů kladených a »mazaných«. Žádný
detail, všude jen amorfní massy. Třeba vyhle-
dati patřičnou vzdálenost několika metrů. Potom
se vše zceluje, přechody jako divem se objeví,
barvy svítí a odstíny hrají. Impressionista tech-
nicky rozkládá barvy, aby je oko pozorovatele,
zvyklé na tuto samovolnou činnost ze přírody,
zase složilo, a za tuto práci mu dává odměnou
dojem subtilních tonových záchvěvů, živé trans-
parence, hebkosti nuanci, pravdivosti vidma.
»Makové pole u Giverny« nebo kterýkoli pohle
na Epfu nebo Seinu, »Kosatcová bažinas
»Kopretinové pole« s jejich subtilními škálam
červeně, zeleně a běli, některá žlutě tečkovaná
obloha, jsou pěkné příklady toho, kterak doci-
luje umělec vibrace a něžných tonových pře-
chodů. Ty a »Poslední paprsky« a »Zamlžené
jitro u Grandes Dalles«, březnová nálada
v lesní bažině, podzimní na potoku u Giverny.
Rembrandt
Grandes Dalles
11
article
»Skalní stěna u Patites Dalles« zároveň doku-
mentují směr pokroku, kterým se V. Radimský
beře. Nalezám ho ve zvýšené jednotnosti celkové
tonovosti obrazu, v účinném vyzvedávání domi-
nantních barevných tonů a v rozmnožení
zjemnění jejich odstínů. Trvalá a neulevujíeí
disciplina oka i ruky má na tom hlavní podíl.
Má-li také dnešní umění V. Radimského své
hranice? Také je má, vyplývající asi z osobního
nadání a také z povahy impresionismu vůbec.
K prvním zatím nepočítám některé ztrnuléa
nehybně partie mořských vln, s nimiž umělee
dosud odhodlaně zápolí, a za které mne od-
škodňuje v povzdáli absyntovými, průzračnými
a tekutinovými vodami. Že však pohyb forem,
kmitání plastických tvarů vůbec v jeho obrazech
schází, to, zdá se mi, že naznačuje ony meze.
Nepochybně, že mu nepravím proň co nového
neboť převaha tichých, nehnutých obrazů v jeho
sbírce a celě práci dovozuje jeho sebepoznání
a jeho správnost ony stromy při »Větru n
Seině«, jejichž ohyb nevyvolává dojem pohybu.
Rovněš i háravou vřelost subjektivného cítění
nepřináší na povrch tak často, jak by jiným
bylo milo. Umění Radímského, jako mnohých
impresionistů, příliš a přes míru se uzavíráv
kruh objektivnosti, soustřeďuje v intensivní
recepci optických zjevů a všechnu úžasnou
energii vynakládá na jejich nezkrácené vystižen
a podání.
Zrovna v této omezenosti a fanatické kon
centraci, v těchto nedostatcích a neúplnostech
impresionismu jako umělecké revoluce a for
mule jest definován zároveň budoucí a už se
ukazující pokrok v umění. Nikde není konce,
aby z něho nevyrostlo pokračování. Impresioni
mus byl by neblahým zjevem v dějinách umění
a lidské snahy, kdyby byl definitivním závěrem
všeho dosavadního vývinu, neboť by se stal jen
začátkem stejnotvárné a umrtvující stagnace.
V Radimský
Radímský
Patites Dalles
Seina
12
article
Jest ale na štěstí blahodárnou obrodou, šťastným
rozmnožením vyjadřovacích prostředků malíř-
ského umění. Byl a jest jednostranným ve svém
výhradném akcentování fenomenu světlaa
vzduchu, jednostranným pojímáním tvarové sku-
tečnosti jako jejich nositele a reflektora, jedno-
stranným ve své objektivné pravdivosti. Ale
svět obsahuje též plastické činitely a složky,
vedle barvy a světla jsou tu přece také ještě
linie a tvary, vedle pravdy zevní existujev
člověku vnitrnost a osobité cítění, a je zde
individuum v určitém poměru a vztahu ko všemu
světu kol něho. Pomocí impresionistních mikro-
skopických a mžikových postřehů, pomocí jejích
technických vymožeností a optických subtilností
přivěst k umělecké platnosti a uměleckému vý-
razu momenty právě zmíněné, to jest úlohou
malířství, které přejímá impresionismus jako
blahoplodné dědictví.
K. B. M.
Jos. V. Myslbek, tvůrce vzletných skupin
mostu Palackého, velké ve své jednoduchosti »Odda-
nosti«, grandiosního »Krucifixu«, monumentální po
doby arcibiskupa kn. Schwarzenberka, který nyní na
dokončení velikolepého pomníku svatováclavského
pracuje, stojí jako podněcovatel a vůdce celé gene-
race za ním jdoucí na jednom z čelných popředních
míst českého umění. Jeho vlastní dílo umělecké, na
němž teď už po třicet let neúmorně pracuje, dostu-
puje ve svém karakteru nejvyšších met, slučujíc neb
střídajíc v něm poetický vzmach, energii ducha, rá-
zovitost a svéráznost formy, mocnost koncepce
s mužnou, jaksi skalopevnou silou. Těmito vlast-
nostmi podmanil si Jos. V. Myslbek i vrstvy, které
jinde plastika nebývá s to podrobiti svému kouzlu.
i ty cítí instinktivně, že v jeho umění uloženy jsou
v povznášejícím útvaru význačné rysy našeho kmene.
V Myslbek
Schwarzenberk
Jos
most Palacký
13
article
Je slušno, aby životní dílo umělce této mohutnosti.
pýcha výkonné české tvořivosti, vešlo v denní tak-
řka styk s celým národem, na potěchu i posilu
všech, kdo jsou přesvědčeni, anebo i jen matně tuší.
že v duševní kmenové osobitě potenci leží celý
dnešek i všecka budoucnost národa. Proto, bohatě
vypraveno, vyšlo dílo »Jos. V. Myslbek« nákladem
České grafické společnosti »Unie« v Praze. Obsahuje
soubor i výbor ministrových děl zároveň, ukázky
jeho počátků a četné doklady jeho rychlého a mocně
stoupavého vzrůstu a všechna jeho umělecká díl
z let, kdy jest úplně vyhraněn a zkonsolidován.
vnitř i zevně vyrovnán a neochabující robustnosti.
Vydavatelé a nakladatelé nešetřili ničeho, co by dů-
stojnost a hodnota publikace se vzhledem na vý-
značnost jej ho předmětu vyžadovala. Tak dostává
se českému obecenstvu dílo Myslbekovo v celé své
imposantní velikosti a také zároveň i ve své velké
obsáhlosti a překvapující bohatosti. — V úvodním
slovu karakterisuje Karel B. Mádl umění Myslbekovo
v jeho vývoji i zvláště význačných složkách, čelné
reprodukce v něm dokumentují nejenom časový
vzrůst mistrův, ale také ukazují, kterak jednotlivá
Myslbekova arcidila z prvních náčrtů vyrůstají v ko-
nečnou formu. K tomu přípojil autor zevrubný
chronologický seznam veškerých prací Jos. V. Mysl-
beka s podrobným udáním, kde byly vystaveny, kte-
rými cenami poctěny a kde se nyní nalézají. Vy
dání tohoto díla patří k nejpozoruhodnějším uměle
ckým událostem sezony.
V Myslbek
Myslbekův
Mádl
Jos
Praha
15
article
Reorgonisace škol měšťanských.
Reorgonisace škol měšťanských.
Proti naší Hlídce školské z 6. října ujímá
se »Škola měšťanská a živnostenská« 15. října
zkoušek přijímacich do škol měšťan-
ských proto, by také tímto novým opatřením
vyrovnaly se školy měšťanské nižším školám
středním. Avšak toto zařízení na školách střed
ních se neosvěděuje, jak v t. č. opět
znovu bylo dokázáno, jest opatřením pochy-
beným, které asi časem se odstraní — proč
by měla po špatném toužiti reorganisovaná
škola měšťanská? Proč by tato škola mělaa
chtěla se vyrovnávati školám středním v tom,
co jim škodí?
Že každý žák již 10letý může být
přijat do školy měšťanské, pokládáme chy bo
z týchž důvodů, které v t. č. byly uvedeny
proti přijímání takových žáků (ze čtvrtého roč-
níku škol obecných) do škol středních. Tato
chyba jest u školy měšťanské ještě stupňována
tím, že je-li takový 10letý žák nadaný, pilnýa
zdravý, vybude trojtřídní školu měšťanskou již
ve věku třinácti let a opakuje pravidlem
z vlastní vůle třetí třídu školy měšťanské, aby
dospěl roku čírnáctého a mohl dostati vysvěd
čení propouštěcí.
16
article
Že nyní slaběji — tedy ještě víc než
slabě — navštěvované školy měšťanské pomá-
hají si žáky desetiletými k větší návštěvě, tat
dočasná výpomoc škol některých ne-
může přece býti rozhodnou pro reorganisac
škol veškerýc h.
Rozumí se, že zřízení čtvrtého po
stupného ročníku na školách měšťan-
ských nemohlo by býti bez účinu na třídy
předcházející, které nyní již běžným učivem
jsou oblíženy a přece by měly také konečně se
doplniti novým učivem, jakého pokroky vědy
a nové potřeby společenské vyhledávají. Máme
za to, že zřízení čtvrtého ročníku mělo by se
užiti k důkladné revisi osnov všech tříd, ve
kterých je mnoho učiva přežilého, na př. v ja-
zyce vyučovacím, dějepise, měřictví a j. a ve
kterých mnoho potřebného učiva schází, jak
bylo vyznačeno ve čtvrté řadě těchto úvah dne
13. října, a ve kterých je výlučné osnování
seneyklické« překážkou postupu přirozenějšího
a zištnějšího.
17
article
A rozumí se, že přejeme čtvrtých třld
všem školám měšťanským, jakž také v bu-
doucnosti nepochybně se stano. Pro dobu
přitomnou bychom rádi měli co možno
brzo čtvrté třídy aspoň při některých
školách měšťanských, dívčích i chlapeckých,
pro které by bylo dosti žákyň a žáků j iž
nyní, a to výborných, totiž především těch,
kteří opakuji třetí třídu školy měšťanské ne
proto, že by ji nebyli s prospěchem vychodili,
ale jen proto, že jim schází ještě rok k věku.
jehož potřebí ke vstoupení do ústavův učitel
ských. Rozumí se, že by tyto čtvrlé třídy mohly
se zříditi jen při těch školách měšťanských
které by měly k tomu dostatečného mí sta,
nejen pro třídu, ale též pro dilnu, nebo
čtvrtý ročník, zejmena škol chlapeckých, musií
by zabrati vzdělávání ruky našich chlapcův
nyní tak velice, až do pravé nemotornosti jej
zanedbávané!
Stačil by pak pro takový čtvrtý roční
jediný nový učitel — pro ruční práce chla-
pecké, jež by však slušelo zavésti i do tříd
nižších, takže by tu bylo dosti pro nového
učitele zaměstnání. Ostatním předmětům theore-
tickým v nižších třídách by něco hodin ubylo
takže by jejich učitelé získali času pro vyučo-
vání v ročníku čtvrtém.
18
article
Tam, kde by ani místo pro čtvrtý ročník.
ani náklad na učitele ručních praei chlapeckých
ani náklad na pomůcky — nástroje a hmoty
k pracím — vyšetřiti se nemohl, musily by
ovšem školy měšťanské zůstati při dosavadních
třech třídách s dosavadní osnovou, pokud by
jejich poměry vnější k lepšímu se neobrátily
Vždyť také nové školy měšťanské nebyly vždy
úplné, na př. bývaly jen jednotřídní aneb dvou-
třídní a přece jim nikdo nevytýkal, že by byly
»nižší kategoril«l
Měšťanské školy dívčí na čtyřtřídní slušelo
by rozšířiti všude tam, kde by žákyním ročníku
čtvrtého bylo možno, účastniti se zaměstnán
s malými dětmi v opatrovnách a ško-
lách mateřských, aby se vyevičily prak
ticky v obcování s dětmi a v prvém v ycho
vávánijich. Pro měšťanské školy dívčí čtyř-
třídní nebylo by tedy třeba ani nových místno
stí, ani nových učitelův a učitelek, neboť maj
učitelé a učitelky na školách divěích méně ho
din vyučovacích, než na školách chlapeckých.
takže by na něco hodin nových v třídě čtvrte
stačili. Poněvadž by tu nešlo o žádné jiné nové
náklady než o remunerace za t. zv. hodiny
»přespočetní« a zvýšení služného pěstounkám
na opatrovnách a školách mateřských, které by
nabyly povahy ústavů cvičných, mohl by
postup u rozšiřování trojtřídních měšťanských
škol divčích na čtyřtřidní býti mnohem ry-
chlejší, než u škol chlapeckých.
19
article
Jak patrno, nejde nám nijak o školy mě-
šťanské dvou kategorii, trojtřidní a čtyřtřídní
— přejeme si při všech školách ročníl
čtvrtých, především při těch, u kterých již
nyní podmínky k tomu jsou, pak u těch, kde
se podmínky k tomu dostaví. Tam, L le v okrese
více škol měšťanských, přejeme si, aby z nie
a spoň jedna byla co nejdřive na čtyřířídn
rozšířena, aby hoši a dívky čirnáctiletí pro po-
stupující učení měli aspoň ve svém okrese
vhodnou příležitost. V okrese, na školy měšťan-
ské zvlášť bohatém, jako jest na př. okros
pražský, mohla by třída čtvrtá jednou na Sta-
rém městě, podruhé na Novém městě a p. se
zříditi; případné přesídlení některých učitelů
nebylo by tu žádnou překážkou — děje sei
za normálních poměrů z příčin služebních na
nestálých třídách pobočných napořád rok co rok
a to dosti četně; také přestěhování pomůcek
učebných z jedné »čtvrti« pražské do druhé
není a nemůže býti dnes nějakou záhadou!
Požadavek, aby do školy měšťanské přijí-
mali se žáci bez ohledu na bydliště rodičů.
hájí »Škola měšťanská a živnostenská« tím, že
ukazuje na překážky, které t. zv. »cizím« žá-
kům se strojí při jich přijímání na školy mě-
šťanské. Máme za to, že by těchto překážek
pro čtvrté ročníky škol měšťanských nebylo,
poněvadž by nepochybně měli i cizí žáci dosti
v nich místa na dlouhou řadu let, v které snad
podaří se změniti zákonitá ustanovení, jež b ez-
podminečněmu přijímání i cizích žáků do
škol měšťanských brání.
20
article
L. M.
»Škola měšťanská a živnostenská« připoušt
sice všecky důvody, které jsme uvedli protí
povinnému vyučování frančině, přece však na
něm (povinném) trvá, aby odstranily se všechny
překážky, které zavádění vyučování frančin
druhdy školám měšťanským se kladou.
Avšak větší pohodlí při vyřizován
žádostí za frančinu od úřadů školních, nemůže
přece býti důvodem pro tak dalekosáhlou změnu
v základním učení, povinném pro če-
skou mládež škol měšťanskýchl
Není v tom ani důslednosti ohledem k vy
učování němčině. Našim hochům a dívkám
přece se může přihoditi, že ve svém pov
lání životním v Čechách budou obeo-
vati s Němci, ale ovšem nikoli s Fran
couzi; kdyby tedy šlo o povinné vyučo
vání některému živému jazyku, musila by to
býti němčina a nikoli frančina!
Avšak nikomu rozumnému nemůže napad-
nouti, aby do škol národních, povinných
mládeži nejvíce čtrnáctileté, zaváděl povinn
druhý jazyk, jehož potřeba pro život přeee
jenom jest obmezená, jen pro někter
české hochy a dívky! Jak tedy kdo může
chtíti, by v našich školách povinně pěstoval
se dokonce jazyk třetí, který v obyčejném
obcování veřejném místa vůbec nemá, aby po-
vinně učili se mu hoši a dívky ve věku.
jehož skrovná vyspělost sotva k tomu stačí, by
plněji se zmocňovali jazyka vlastního, jazyk a
mateřského?l
Litujeme jen, že nebylo ředitelem Vlachem
a výborem Jednoty učitelstva škol měšťanských
pamatováno na nepovinné vyučování rušti ně,
přece dnes stejně oprávněné s frančinou —
nebylo by došlo k přenáhlen ému požadavku
povinné frančiny !
Němec
Fran
Vlach
Čechy
Jednota učitelstvo škola
21
article
Frančinou vůbec nebudou moci ni k dy
žáci škol měšťanských vyrovnávati se žákům
nižších škol středních. Neboť aby žákům ško
měšťanských přiřklo se k 4hodinné češtině
4hodinné němčině ještě 5 hodin frančiny, aby
tedy 12 hodin týdně věnovali pouhým
řečem, toho přece nedopustí zdravý rozum
našich školních zákonodárců, kteří přece znají,
že netřeba nám lidí, kteří třemi jazyky
umějí mluviti, po případě jen je »lámati«, ale
že je národu potřebí, by mu přibývalo občanů,
kteří rozumějí věcem a chtějí prácil
J. K.
Konkursy na definitivní místa učitel
ská na školách obecných a měšťan-
ských.
1. Učitelky 6tř. školy divčí v Týně n. Vltavou
(III. tř.)
2. Učitelů školy v Chrašťanech a Albrechci (V. tř.
3. Podučitele školy v Bílé Hůrce (V. tř.)
Žádosti c. k. okr. školní radě v Týně n. Vlt
od 29. října do 6 neděl
4.9Řidicího učitele 2lř. školy na Chlumu (1000
zat. příd. 200 K, funkčním přídavkem 200 K a byt
ve škole).
5. Učitelů škol na Chlumu, Ostroměři a Trotině
(V. tř.
6. Podučitele školy v Novém Hradci Králové
(IV. tř.)
7. Dvou podučitelek škol v Třebechovicích (IV. tř.)
8. Podučitelů škol v Bohárně, Čibuzi, Doha
ličkách, Hněvčevsi, Kratonohách a Vel. Petrovicích
(V. t
Žádosti c. k okr. hejtmanství v Hradci Králové
od 29. října do 6 neděl.
9. Učitele a správce školy v Nebřemi (1000
funkční přídavek 160 K s průkazem pro náboženstv
kat.)
10. Učitelky II. školy 5tř. dívčí na východ. ob-
vodě v Plzni (1600 K) a Spáleném Poříčí (100 K).
11. Dvou učitelů školy v Plzenci, dále učitelů
škol v Černicích, Červ. Hrádku, Lobcích, Záluží a ve
Ždáru (1000 K).
Albrechtít
Vltava
Chrašťany
Chlum
Ostroměř
Trotina
Nový Hradec Králové
Třebechovice
Hněvčeves
Kratonohy
Vela
Petrovice
Hradec Králové
východ
Plzeň
Plzenec
Černice
Lobce
Záluží
Ždár
Doha ličky
II . škola 5 třída
Řidicí učitel 2 lř
22
article
12. Podučitele I. školy chlap. v jižním obvoděv
Plzni (1100 K).
13. Podučitelek dívčí školy v záp. obvodě a
II. dívčí školy v sev. obvodě v Plzni (1100 K).
14. Dvou podučitelů školy v Tlucné, jednoho
škol ve Chválenicích, Hromici, Ledcích, Žákavé.
Dejšmé, Druzdově (800 K).
Žádosti c. k. okr. školní radě v Plzni od 29
října do 6 neděl.
15. Podučitelů škol v Arnoštovicích, Chlumě
Sv. Janě, Krásné Hoře, Nadějkově a 2 místa poduč
v Ouběnicích (V. tř. pl.)
Žádosti c. k. okr. školní radě v Sedlčanech o
30. října do 6 neděl.
16. Učitele odboru gramaticko-historického měšt
školy u sv. Kříže Většího v Praze.
17. Učitelky odboru přírodovědeckého měšťanské
školy na Starém městě v Praze.
18. Učitelky odboru mathemalicko-technického
měšť. školy bubenské v Praze.
19. Učitele samostatné chlapecké školy bubenské
v Praze.
20. Učitelky samostatné obecné školy bubensk
v Praze.
21. Podučitelky samostatné školy dívčí bubenské
v Praze.
Služné I. tř. s nárokem na zvýšení dle zákona
z 13. května 1894.
Žádosti c. k. okr. školní radě české v Praze do
15. prosince.
Oprava. Dne 3. t. m. c. k. okr. školní rad
v Karlíně vyloučila z vypsaného již konkursu místo
podučitelské v Lobkovicích.
Plzeň
Chválenice
Hromice
Ledec
Žákavý
Arnoštovice
Krásná hoře
Nadějkov
Ouběnice
Sedlčany
Praha
Starý město
Karlín
Lobkovice
I . škola chlap
Chlum svazek . Jana
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** Dnes odpoledne rozhodovati se bude na hřišti
»Slavie« na Letné o primát mezi footballem
českým a uherským, jejž representují mistrovské
mužstvo uherské »Budapesti Torna Clu be
z Pešti a náš mistrovský A-team »Slavie« Zajisté
dnešní zápas náležeti bude k nejnapínavějším zá-
pasům, jež dosud byly v Praze svedeny. Dosud po-
každé zvítězila ve třech utkáních s »B. T. C.« vý-
borná kombinace a souhra »Slavie«, avšak dnes zá-
pasí proti »Slavii« mužstvo, které skoro celé leto
cvičilo pod dozorem výborného hráče, professionala
ze »Southampton F. C.« Millwarda (známého dobře
ze zápasu »Slavie«—»Southampton«), jenž bohatým
klubem maďarským byl získán. Zajisté dobrý zvuk
mají jmena hráčů tohoto klubu: Badonyi, Wagner,
Harsady, Ordody, Lucius (mistr zemí koruny české
v běhu na 100 m.), Manno, Guttmann (vítěz v běhu
v první Olympiadě v Athénách) atd. Bohužel, že v
»Slavii« oběma Setzrům, známým výborným útoč-
níkům, není možno zápasu se zúčastniti, tak že ze
starého, osvědčeného forwardu zbývá neunavný, vý-
borný Baumruck a Heušnajdr. Výsledek zápasu zá-
visí tedy na obraně »Slavie« a na proslulé hradbě
halfbacků.
»B. T. C.« hraje v tomto postavení:
Badonyi (brankář)
Wagner — Harsady
Lucius — Ordody — Scrabak
(capt.)
Buda - Fey - Manno Milt. - Hajos Guttmann - Minden
»Slavicc:
Veselý - Heušnajdr - Jenny Starý - Benda - Baumruck
Kryš — Hrabě — Pressler (capt.)
Dloubý — Pacit
Šustera.
T C
Badonyi
Wagner
Harsady
Ordoda
Lucius
Guttmann
Benda
Baumruck Kryš
Hrabě
Pressler
Šuster
Letná
Pešť
Praha
Southampton
Manna
Atény
Buda
Minden
Slavia
Southampton
FeyManna Milt
Millward
Hajos Guttmann
Jenna Stará
24
article
Začátek přesně o 3. hod. odpol. Soudce
pan Ing. C. Jos. Strádal. K zápasu tomuto vydán
»Halftimee.
Mimo to zápasí: O 1/42 hod. na závodním hřišti
I. mužstvo mladších »Slavie« proti S. K.
Malá strana I.
Na trainingovém hřišti hrají: O 1/422 hod. odpol
Athletický odbor »Slavie« proti S. K. Olympie
VII. (I. mužstvo), a o 3. h. odp. D-team »Slavie
s S. K. Vyšehrad II.
** Přiští neděli hraje »Slavie« v Praze proi
nejlepšímu mužstvu vídeňskému »First Vienna
F. C.« z Vídně, které porazilo na jaře »Slavii« 5:3.
** Jak se nám píše, uspořádá footballový odbor
klubu cyklistů »Chrudim« dnes v neděli
I. athletické závody »na kůlnách«. Jak zná
mo, byla Chrudim první mezi našimi venkovskými
městy, kde začali hráti footbal a první, kde byly po-
řádány bruslařské závody, takže se může říci, že
Chrudím jest po Praze první sportovní město české.
Při dnešních athletických závodech bude též za-
stoupena pražská konkurence, takže lze očekávati
dobry sport. Program jest velice zajímavý. Zejmena
vykazuje závod na čtvrt anglické míle skok do výše
a do dálky, kop míče do dálky, hlavní závod v běhu
na 1 angl. míli; vrh diskem, štaffetový závod, běh
s překážkami a handicap. Ke konci sehrány budou
šestice footballové.
**O postupu národních zápasů foc
ballových o »stříbrný věnece sděluje se.
že dnes koná se třelí předběžný zápas na hřišti »Č
A. a F. K.« na Král. Vinohradech. Utká se
Inga
Jos
Strádal
S K
F K
Král
Olympie
Praha
Vídeň
Chrudim
Slavia
First Vienna
25
article
A. C. Sparta s A-teamem »Č. A. F. K.«. Za-
jisté že příznivci obou klubů shromáždí se dnes na
vinohradském hříšti. Počátek stanoven na 3. hodinu
odpolední.
** Z Českého svazu footballovéh
sdělují se některé podrobnosti. V ustavující valně
hromadě zvolení následující páni do výboru: předs.
K. Freja z »Č. A. F. K.«, I. místopředseda Oldřich
Sustera z S. K. »Slavia«, II. místopředs. J. Petrák
z »A. C. Sparta«, sekretář R. Sommer z »Č. A.
F. K.«, pokladník Ot. Maleček z A. F. K. »Karlín«,
archiv. Ot. Krajíček z A. C. »Praha«, zapisov. V.
Urbánek z F. K. »Hradčany«. Za náhradníky pp.:
Fr. Krumphanzl z A. F. K. »Karlín« a R. Švarz z F.
K. »Malá strana«; za revisory účtů pp.: K. Suchý
z A. F. K. »Karlín« a F. Sermer z S. K. »Olympie «-VIl.
Členy »Č. S. F. jsou následující kroužky a kluby:
S. K. »Slavia«, A. C. »Sparta«, »Č. A. a F. K. «, S.
K. »Olympie«, S. K. »Union«, A. F. K. »Karlin«
F. K. »Horymír«, F. K. »Hradčany«, F. K. » Malá
strana« a S. K. »Vyšehrad«.
Přihlášeny jsou: A. C. »Praha«, F. K. »Meteor«,
S. K. »Olympie«—VII., L. K. »Česká Vlajka«; z ven-
kovských klubů doposud se přihlásily: S K. » Plzeň«
a F. K. »Union« v Plzní a A. C. »Roudnice«
Přihlášky do »Č. S. F.« přijímá předseda Svaru
pan K. Freja, medik, Praha—I. 796.
A C
A F K
K Freja
Suster
J Petrák
R Sommer
Otakar
Maleček
Krajíček
V Urbánek
Krumphanzl
K Suchá
F Sermer
F K
S K
Karlin
Horymír
L K
Český svaz
Karlín
Praha
Hradčany
Olympie
Plzeň
Roudnice
Sparta
Ateam
Č . A . F
Slavia
Č . S
Meteor
Český Vlajka
Č . S . F
Malá strana
Vyšehrad
26
article
Z oyklistského ruchu.
** Před krátkem konán byl na Kladně mateh
ve hře »v polo«, mezi mužstvy Čes. klubu velocip.
na Král. Vinohradech a klubu velocipedistů
»Kladno«. Výsledek byl ten, že kladenský klub
zvítězil v poměru 4: 3 a lze předpokládati, že zají-
mavá a napínavá tato hra sportovní způsobíla jak
velmi četnému obecenstvu přiblížejícímu, tak i hra-
jícím potěšení a zábavu. Přinesli jsme o matchi tom
také již zprávu.
Nyní dochází nás z Kladna zpráva druhá, v níž
zasílatel brojí proti vinohradskému mužstvu, uváděje
na př., že Kladno protestovalo proti abnormálnímu
kolu brankáře vinohradského — návrh, aby oba
brankáři vstoupili na jiné stroje, nepřijat, pročež prý
kladenští hráli tentokráte pod svou úrovní a roztrp-
čení že přeneslo se bohužel i na obecenstvo atd.
atd. — Uvádíme ukázku tuto jen z toho důvodu,
abychom použili příležitosti a co nejdůtklivěji při-
pomněli našim kruhům sportovním, jak jest velice
žádoucno, aby vyvarovali se jednotlivci i celé orga-
nisace veškeré řevnivosti, všeho nesportovního ha-
šteření, kteréž zejmena před veřejno stí
činí dojem nejnepříznivější a zájem sportu sa-
mého a veškerých jeho podniků, s veřejným
účastenstvím počitajících poškozuje. Jest přece zná-
mo, že káže mrav, aby soupeř, jenž staví se proti
nám k přátelskému zápasu, nebyl předem
ani přeceňován a vynášen, ani podceňován. Klidné,
vzájemně zdvořilé a poněkud zdrželivé chování ve
všech směrech jest tu nejlépe na místě.
K otázce veřejných projevů ze sportovních kruhů
přičísti sluší i případ, kdy nějaká organisace, třeba
i kompetentní, pronáší soud neb i odsouzení nad
jednotlivci neb kluby, aniž by sdělila veřejnosti zá-
roveň příčiny zakročení. V případu takovém ovšem
nutno vykonávati kontrolu.
Král
Kladno
Vinohrady
Če
kladenský klub
27
article
Šerm.
** V poslední době konaly se výroční valné
schůze některých našich klubů šermířských. Také
šermířský klub »Mikuláš Dačický z He-
slova« konal čtvrtou řádnou valnou hromaduv
klubovních místnostech. Z jednatelské zprávy, před-
nesené p. JUC. Vl. Skaličkou, lze uvěsti, že klub
pěstoval v minulém roce šerm šavlí, fleuretem (fran-
couzskou školu) a dýkou. Docílené výsledky jsou
potěšitelně, dík píli členů, kteří cvičili, i ostatního
členstva. Během minulého roku pořádány dva šer-
mířské večery a sice: la guerre a večer assautový.
dále společně s »Akademickým cerklem« akademie
na Žofíně a v Plzni. Všecky tyto podníky setkaly
se s úspěchem. Čilému životu klubovnímu a pilné
práci lze děkovati, že řady členstva vzrostly; čítat
klub dnes na 60 členů.
Zprávy jednatele i pokladníka byly schválenya
provedena akklamaci volba nového výboru. Zvoleni
pánové: předsedou L. Schmutzer, místopředs.
B. Haupt, jednatelem JUC. Vl. Skalička, po-
kladníkem A. Fuchs. Do výboru: MgPh. K. No-
votný, MUDr. J. Raše, MUDr. Vl. Skalička
J. Škrdlant, B. Suda, J. Trenkwald. Ná-
hradníky: F. Knösl, J. Steinhauser. Revisory
účtů: B. Procházka a F. Totter. Odstoupivším
členům výboru pp. JUDru. O. Benešovi, A. Rivná-
čovi ml. a K. Uggému vzdal předsedající za úspěš-
nou činnost společný dík.
Koncem tohoto měsíce pořádá klub první šer-
mířský večer v místnostech král. české zemské školy
šermířské, v měsíci únoru příštího roku pak aka-
demii v Plzni.
Výbor klubu appelluje na české intelligenty, by
věnovali obzvláště v nynějším zimním období krás-
nému sportu šermiřskému více pozornosti než dosud
se dálo a rozmnožit řady českých šermířů.
Šachy-
1912/1101.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány:
Jan Smutný v Příbrami.
Dačický
L Schmutzer
B Haupt
A Fuchs
MUDr
J Raš
J Škrdlant
Sud
J Trenkwald
F Knösl
J Steinhauser
Procházka
F Totter
O Beneš
K Uggý
Jan
Skalička
Žofín
Plzeň
Zvolen
Příbram
JUC
Heslovo
28
article
Čís. 262.
Úloha čís. 385 (originál).
Jan Smutný v Příbrami
Jan
Příbram
29
article
Bilý začne a dá 3. tahemu mat
(„Dom in Svet“). Stanislav Trčal a v Brně.
Bílý: Kd7 Db8 Saz Jes Pfz hs
Cerný: Ke4 mat 2. tahem
Partie čís. 259.
Hrána v Praze co 6 partie matche.
Francouzská hra.
Černý: T. Sika.
Bílý: Fr. Veirauch.
22. Jg5xh7 Ví8—c8
e7—e6
1. e2—e4
(černý připravuje proti
2. d2—d4 d7—d5
útok; černý měl po 23.
3. Jb1—d2 d5xkkei
c3—c1 hrátí JXb4 což by
Jg8— fe
4. Jd2xke4
mu poskytlo jistější hru-)
c7—c5
5. Sf1—d3
23. c3—c4 Dc7—e5
Sf8Xc5 (lépe
6. d4xc5
24. c4d5! Vesycce
Je4 7. SXJ DD atd.)
25. Jh7—f6+ Kg8—f
Dd8—a5-
7. Je4xc5
Da5xc5
8. c2 — c3
26. Sd3xc2 Va8 — cs
Dc5—e7
9. Sc1—e3
černý nemůže zachrániti
střelce, na 26. Sc8 hraje
Jb8—c
10. Dd1—cs
bílý 27. Vh8-+ Kg7 z8.
e6—65
11. f2—f4
Vh7+ K8 29. Vxf7—
Jc6xe5
12. f4xe5
KXf7 30. Jd7+ a bílý vy-
13. 0—0—0
Je5—gt
14. h2—h3
27. d5)Ke6 De5 —c3.
černý získá pěšce, bílý zaí
(hruhé přehlédnutí, partie
volnou linii h.
však jest již ztracena na
De7xes-
15. h3xg4
27. DXe8 hraje bílý 28.
g7—g6
16. Kc1 —Dt
Sb3 Dc6 29. Vh8- Ke7
De3xgo
17. g4—g5
30. Jd5+- atd.)
Dg5—a5
18. Jg1—f
28. e6—e7+ Kf8XKe7
Sc8—ee
19. Vd1 —fi
29. Jf6 —d5 - a černý s
Da5—c7
20. b2—b4
Jí6—d5
vzdal.
21. Jf3—hh
Listárna šnchů.
O. Duras, Praha. Račte poshovéti, musíme bo-
jovati s nedostatkem místa. — V. Košek, Bohumilice.
Díky! Dnes jednu, ostatní zkoušíme. — V. Hladík,
Bukovno. Vše správné. Se žádaným počneme příště.
— Paní M. Havličková v Traze č. 369—370, 374 —380
správné.
Uloha čís. 386.
Trčal
Pfz
Černá
Jg
jh
Dc
Jf
O Duras
V Košek
V Hladík
M Havličková
Brno
Praha
Francie
Bohumilice
Bukovno
Traha
Kd 7 db 8
Sf 8 Xce
Sxj DD
Vxf 7
vh 8
Dom in Svet
e 6 1
e 2 — e 4
c 5 5
Sf 1
d 3 23
Virginie
kg
Jc 6 x
Jd 7
h 3 27
d 5
dt Sb 3 Dc 6
e 7 + Kf 8 Xke
c 7 20