ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 9491afe0-661e-11dc-880f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 30 celkem · entity: person 88, place 73, org 28, work 22
1 masthead
10. listopadu 1901
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 310.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Výstava Václava Radimského. = Podruhé, v nedlouhé době, dostavuje se V. Radimský se soubornou výstavou a také, jako předloním, přináší kus Francie do Prahy. Také se pamatujete na jeho tohdejší úspěch, opravdu velký a neočekávaný, neočekávaný skoro nevysvětlitelný proto, poněvadž tu velkému obecenstvu pražskému pojednou byly předloženy krajinné obrazy zcela jiného rázu, z docelaji- ných stanovisek a naprosto jiněho vidění a po- dání, nežli na jaké konservativná a nedůvěřivá massa byla dosud zvyklá. Nelze jinak vyložiti onu jednomyslnou zaujatost pro impressionistní pohledy Radimského u nás, než-li že umělee rozvinul sílu názoru a vyjádření, která pře- svědčovala a podrobovala. Za dvě minulá léta se V. Radimský ani v nejmenším nezměnil.
Radimský V Radimský Praha
6 article
Jeho umělecké nazirání, jeho volba místa chvíle, jeho hbitá ruka zůstaly, jak se poprvé ukázaly, a bylo by nejlepší a nejpohodlnějši orakovat prostě, co tehda o něm bylo napsáno kdýby tu přec nebyly momenty nově nuanco- vané. Aspoň dva. První, ze V. Radimský své territorium rozšířil, že k pláním kol Givennya ku břehům Ephy přibral ještě kus moře, nor manské břehy u Dalles, kamennité a srázné a že ve svých nejlepších kusech ukazuje zřejmé zjemnění tonu, které může každé poněkud cvičené a citlivé oko postřehnouti, poněvadž ně- kolik zbytků předloňské výstavy pražské a loňské vídeňské nabízi se jako srovnávací ma teriál. Václav Radimský první z Čechů přimknul se k impressionistům. Před nim a vedle něho pokusili se o to z našich i jiní, ale žádný z nich neoddal se nové víře umělecké tak cele a bez výhrady, žádný z nich nesplynul se svým francouzskými vzory v názoru, přesvědčení a prác takovou měrou jako Radimský. Na jeho obra zech, v jeho výstavách, lze podstatu, záměry cíle i konce impressionismu vysvětliti, jako kdy bychom měli před sebou ty, kteří mu ukazoval ceslu a olevírali oči.
V Radimský Radimský Čecho Dalle
7 article
Zásady impresionistního nazírání formulovai pro sebe už Lionardo da Vinci, a leckde u starých theoretiků narazite na větu, která dnes dobře může sloužiti za definici evoluce impresionistní, jež se ne neprávem honosí býti největší uměleckou vymožeností uplynulého století. Čtěte toto: »Předmětem krajinářství jes nápodobení effektů světla v prostoru vzduchovém a na povrchu země a vod.« Je to základný článek víry impresionistů a přece napsal tatc slova A. Boutand už roku 1826 v době vlád- noucího klasicismu. Nic nového na světě, co by nebylo zároveň starým, a Manet, Monsta všichni za nimi v podstatě jen zrealisovali dávné tužby a názory, když vrhli se celou silou na — malování světla a vzduchu. Jejich úvahy, jež Monet ze všech asi nejkonsekventněji až do krajnosti ve skutek přivádí, dospěly jenom k závěru, že effekt světelný v otevřeném kraji mění se každým okamžikem, světla blednou, zardívají se nebo šednou, stíny se
Vinci A Boutand Manet Monet
8 article
pohybují, vzduch houstne nebo řídne, prů- hlední nebo zastírá, že každý obláček atmo sferou letící pozměňuje tonovou tvářnost kraje a tak, má-li býti malba věrným obrazem jeho barevného a světelného stavu, musí být mžiková, musí obsahovati dojem, impresi, jedi- ného určitého momentu, dokud se neobjevil obraz a dojem nový a změněný. V. Radimský je tak proniknut pravdou tohoto přesvědčení, že by zcela věrohodně mohl ke každému svému obrazu připsat den, hodinu a meteorologický stav chvíle, kdy jej maloval, jakoby mu bylo šlo v prvnl řadě o dokument bez klamu a zákrytu, do- kument barevného a atmosférického zjevu urči- tého počtu sekund nad krajinou prošlých. C podává, je jako hra prima vista, při níž není možno a dovoleno co měniti, opravovati a urov- návati. Co se v té chvili zdaří, platí, co ne, nemá ceny. Jeho uměleckou činnosti je v první řadě volba chvíle světelné, na její důrazné kva- lité více mu záleží, nežli na formovém motivu.
V Radimský
9 article
Proto nejednou sedí venku na témže místě, jednou z rána, po druhé z večera, jednou v březnu, po druhé v říjnu, a vždy přines odtud nový jiný obraz (č. 52 a 56; 23 a 39) Volí dále chvile, kdy jest osvětlení nejkarakte rističtější a také nejpohyblivější, kdy má svoje zabarvení a tím svoje nejvyslovenější effekty: zá pady slunce, první, daleké ještě tmy nad mořem, zamžená jitra, podzimní chvíle a pozdní večery. vatové mlhy a hodiny po čtvrté odpoledne. Proto vyhledává vodní zrcadla hladká nebo zkrabatělá, v nichž se odráží ještě jedenkráte barevný obraz zemského povrchu, jejich po- rostlé břehy, jež se jako zelené ulice podle jejich toků táhnou. Proto pátrá, trpělivě, jakoby byl na čekání, po zardélém šlehnutí nížícího se slunce na stromových koších a po plazivých stinech, po pažitech rozlezlých. Proto se vrhá jako lovec na vítanou kořisť na růžové zátopy v lesích, zlatorudé na bažinách a na oranžové plání »Posledních paprsků« na starém mlýnu v Giverny. Vysoké, plné slunce je mu přílis normální a barvy pod jeho dotekem rovněž. Teprve když se mění, tonují a nuancují, když nabývají chvění měnícího se života, maji proů svůj půvab. Vystihnout a upevnit prchavé mo- menty v přírodě, je jeho úkolem, který má s všemi impresionisty společný.
10 article
Cení-li kdo umění podle míry řemeslnosti v něm obsažené, váží-li si kdo minuciosního pro- vedení a zevrubně a hladké provedenosti v obraze, pokřížuje se před dílem impressionistů uteče od nich, jakmile se k nim přiblížil. Ne vypravují o tom, co vědi, že před nimi jest, malují pouze to, co skutečně vidí. A oni vid prozářenou barvu, tetelivý ton, rozehrané har- monie a usilují dojem viděného vyvolati ne- zkrácený svoji malbou. Přistoupíte-li k jejich obrazům, má-li kdo ve zvyku prohlížeti, jak se Rembrandt smával, malby nosem, zděsíte se nad beztvárnou směsí čar, teček, pruhů, skvrn ze- leně, žlutě, běli, červeně a modře na sebe, vedle sebe bez nenáhlých přechodů, bez měkkých půl a čtvrttonů kladených a »mazaných«. Žádný detail, všude jen amorfní massy. Třeba vyhle- dati patřičnou vzdálenost několika metrů. Potom se vše zceluje, přechody jako divem se objeví, barvy svítí a odstíny hrají. Impressionista tech- nicky rozkládá barvy, aby je oko pozorovatele, zvyklé na tuto samovolnou činnost ze přírody, zase složilo, a za tuto práci mu dává odměnou dojem subtilních tonových záchvěvů, živé trans- parence, hebkosti nuanci, pravdivosti vidma. »Makové pole u Giverny« nebo kterýkoli pohle na Epfu nebo Seinu, »Kosatcová bažinas »Kopretinové pole« s jejich subtilními škálam červeně, zeleně a běli, některá žlutě tečkovaná obloha, jsou pěkné příklady toho, kterak doci- luje umělec vibrace a něžných tonových pře- chodů. Ty a »Poslední paprsky« a »Zamlžené jitro u Grandes Dalles«, březnová nálada v lesní bažině, podzimní na potoku u Giverny.
Rembrandt Grandes Dalles
11 article
»Skalní stěna u Patites Dalles« zároveň doku- mentují směr pokroku, kterým se V. Radimský beře. Nalezám ho ve zvýšené jednotnosti celkové tonovosti obrazu, v účinném vyzvedávání domi- nantních barevných tonů a v rozmnožení zjemnění jejich odstínů. Trvalá a neulevujíeí disciplina oka i ruky má na tom hlavní podíl. Má-li také dnešní umění V. Radimského své hranice? Také je má, vyplývající asi z osobního nadání a také z povahy impresionismu vůbec. K prvním zatím nepočítám některé ztrnuléa nehybně partie mořských vln, s nimiž umělee dosud odhodlaně zápolí, a za které mne od- škodňuje v povzdáli absyntovými, průzračnými a tekutinovými vodami. Že však pohyb forem, kmitání plastických tvarů vůbec v jeho obrazech schází, to, zdá se mi, že naznačuje ony meze. Nepochybně, že mu nepravím proň co nového neboť převaha tichých, nehnutých obrazů v jeho sbírce a celě práci dovozuje jeho sebepoznání a jeho správnost ony stromy při »Větru n Seině«, jejichž ohyb nevyvolává dojem pohybu. Rovněš i háravou vřelost subjektivného cítění nepřináší na povrch tak často, jak by jiným bylo milo. Umění Radímského, jako mnohých impresionistů, příliš a přes míru se uzavíráv kruh objektivnosti, soustřeďuje v intensivní recepci optických zjevů a všechnu úžasnou energii vynakládá na jejich nezkrácené vystižen a podání. Zrovna v této omezenosti a fanatické kon centraci, v těchto nedostatcích a neúplnostech impresionismu jako umělecké revoluce a for mule jest definován zároveň budoucí a už se ukazující pokrok v umění. Nikde není konce, aby z něho nevyrostlo pokračování. Impresioni mus byl by neblahým zjevem v dějinách umění a lidské snahy, kdyby byl definitivním závěrem všeho dosavadního vývinu, neboť by se stal jen začátkem stejnotvárné a umrtvující stagnace.
V Radimský Radímský Patites Dalles Seina
12 article
Jest ale na štěstí blahodárnou obrodou, šťastným rozmnožením vyjadřovacích prostředků malíř- ského umění. Byl a jest jednostranným ve svém výhradném akcentování fenomenu světlaa vzduchu, jednostranným pojímáním tvarové sku- tečnosti jako jejich nositele a reflektora, jedno- stranným ve své objektivné pravdivosti. Ale svět obsahuje též plastické činitely a složky, vedle barvy a světla jsou tu přece také ještě linie a tvary, vedle pravdy zevní existujev člověku vnitrnost a osobité cítění, a je zde individuum v určitém poměru a vztahu ko všemu světu kol něho. Pomocí impresionistních mikro- skopických a mžikových postřehů, pomocí jejích technických vymožeností a optických subtilností přivěst k umělecké platnosti a uměleckému vý- razu momenty právě zmíněné, to jest úlohou malířství, které přejímá impresionismus jako blahoplodné dědictví. K. B. M. Jos. V. Myslbek, tvůrce vzletných skupin mostu Palackého, velké ve své jednoduchosti »Odda- nosti«, grandiosního »Krucifixu«, monumentální po doby arcibiskupa kn. Schwarzenberka, který nyní na dokončení velikolepého pomníku svatováclavského pracuje, stojí jako podněcovatel a vůdce celé gene- race za ním jdoucí na jednom z čelných popředních míst českého umění. Jeho vlastní dílo umělecké, na němž teď už po třicet let neúmorně pracuje, dostu- puje ve svém karakteru nejvyšších met, slučujíc neb střídajíc v něm poetický vzmach, energii ducha, rá- zovitost a svéráznost formy, mocnost koncepce s mužnou, jaksi skalopevnou silou. Těmito vlast- nostmi podmanil si Jos. V. Myslbek i vrstvy, které jinde plastika nebývá s to podrobiti svému kouzlu. i ty cítí instinktivně, že v jeho umění uloženy jsou v povznášejícím útvaru význačné rysy našeho kmene.
V Myslbek Schwarzenberk Jos most Palacký
13 article
Je slušno, aby životní dílo umělce této mohutnosti. pýcha výkonné české tvořivosti, vešlo v denní tak- řka styk s celým národem, na potěchu i posilu všech, kdo jsou přesvědčeni, anebo i jen matně tuší. že v duševní kmenové osobitě potenci leží celý dnešek i všecka budoucnost národa. Proto, bohatě vypraveno, vyšlo dílo »Jos. V. Myslbek« nákladem České grafické společnosti »Unie« v Praze. Obsahuje soubor i výbor ministrových děl zároveň, ukázky jeho počátků a četné doklady jeho rychlého a mocně stoupavého vzrůstu a všechna jeho umělecká díl z let, kdy jest úplně vyhraněn a zkonsolidován. vnitř i zevně vyrovnán a neochabující robustnosti. Vydavatelé a nakladatelé nešetřili ničeho, co by dů- stojnost a hodnota publikace se vzhledem na vý- značnost jej ho předmětu vyžadovala. Tak dostává se českému obecenstvu dílo Myslbekovo v celé své imposantní velikosti a také zároveň i ve své velké obsáhlosti a překvapující bohatosti. — V úvodním slovu karakterisuje Karel B. Mádl umění Myslbekovo v jeho vývoji i zvláště význačných složkách, čelné reprodukce v něm dokumentují nejenom časový vzrůst mistrův, ale také ukazují, kterak jednotlivá Myslbekova arcidila z prvních náčrtů vyrůstají v ko- nečnou formu. K tomu přípojil autor zevrubný chronologický seznam veškerých prací Jos. V. Mysl- beka s podrobným udáním, kde byly vystaveny, kte- rými cenami poctěny a kde se nyní nalézají. Vy dání tohoto díla patří k nejpozoruhodnějším uměle ckým událostem sezony.
V Myslbek Myslbekův Mádl Jos Praha
14 title
Školská hlídka.
15 article Reorgonisace škol měšťanských.
Reorgonisace škol měšťanských. Proti naší Hlídce školské z 6. října ujímá se »Škola měšťanská a živnostenská« 15. října zkoušek přijímacich do škol měšťan- ských proto, by také tímto novým opatřením vyrovnaly se školy měšťanské nižším školám středním. Avšak toto zařízení na školách střed ních se neosvěděuje, jak v t. č. opět znovu bylo dokázáno, jest opatřením pochy- beným, které asi časem se odstraní — proč by měla po špatném toužiti reorganisovaná škola měšťanská? Proč by tato škola mělaa chtěla se vyrovnávati školám středním v tom, co jim škodí? Že každý žák již 10letý může být přijat do školy měšťanské, pokládáme chy bo z týchž důvodů, které v t. č. byly uvedeny proti přijímání takových žáků (ze čtvrtého roč- níku škol obecných) do škol středních. Tato chyba jest u školy měšťanské ještě stupňována tím, že je-li takový 10letý žák nadaný, pilnýa zdravý, vybude trojtřídní školu měšťanskou již ve věku třinácti let a opakuje pravidlem z vlastní vůle třetí třídu školy měšťanské, aby dospěl roku čírnáctého a mohl dostati vysvěd čení propouštěcí.
16 article
Že nyní slaběji — tedy ještě víc než slabě — navštěvované školy měšťanské pomá- hají si žáky desetiletými k větší návštěvě, tat dočasná výpomoc škol některých ne- může přece býti rozhodnou pro reorganisac škol veškerýc h. Rozumí se, že zřízení čtvrtého po stupného ročníku na školách měšťan- ských nemohlo by býti bez účinu na třídy předcházející, které nyní již běžným učivem jsou oblíženy a přece by měly také konečně se doplniti novým učivem, jakého pokroky vědy a nové potřeby společenské vyhledávají. Máme za to, že zřízení čtvrtého ročníku mělo by se užiti k důkladné revisi osnov všech tříd, ve kterých je mnoho učiva přežilého, na př. v ja- zyce vyučovacím, dějepise, měřictví a j. a ve kterých mnoho potřebného učiva schází, jak bylo vyznačeno ve čtvrté řadě těchto úvah dne 13. října, a ve kterých je výlučné osnování seneyklické« překážkou postupu přirozenějšího a zištnějšího.
17 article
A rozumí se, že přejeme čtvrtých třld všem školám měšťanským, jakž také v bu- doucnosti nepochybně se stano. Pro dobu přitomnou bychom rádi měli co možno brzo čtvrté třídy aspoň při některých školách měšťanských, dívčích i chlapeckých, pro které by bylo dosti žákyň a žáků j iž nyní, a to výborných, totiž především těch, kteří opakuji třetí třídu školy měšťanské ne proto, že by ji nebyli s prospěchem vychodili, ale jen proto, že jim schází ještě rok k věku. jehož potřebí ke vstoupení do ústavův učitel ských. Rozumí se, že by tyto čtvrlé třídy mohly se zříditi jen při těch školách měšťanských které by měly k tomu dostatečného mí sta, nejen pro třídu, ale též pro dilnu, nebo čtvrtý ročník, zejmena škol chlapeckých, musií by zabrati vzdělávání ruky našich chlapcův nyní tak velice, až do pravé nemotornosti jej zanedbávané! Stačil by pak pro takový čtvrtý roční jediný nový učitel — pro ruční práce chla- pecké, jež by však slušelo zavésti i do tříd nižších, takže by tu bylo dosti pro nového učitele zaměstnání. Ostatním předmětům theore- tickým v nižších třídách by něco hodin ubylo takže by jejich učitelé získali času pro vyučo- vání v ročníku čtvrtém.
18 article
Tam, kde by ani místo pro čtvrtý ročník. ani náklad na učitele ručních praei chlapeckých ani náklad na pomůcky — nástroje a hmoty k pracím — vyšetřiti se nemohl, musily by ovšem školy měšťanské zůstati při dosavadních třech třídách s dosavadní osnovou, pokud by jejich poměry vnější k lepšímu se neobrátily Vždyť také nové školy měšťanské nebyly vždy úplné, na př. bývaly jen jednotřídní aneb dvou- třídní a přece jim nikdo nevytýkal, že by byly »nižší kategoril«l Měšťanské školy dívčí na čtyřtřídní slušelo by rozšířiti všude tam, kde by žákyním ročníku čtvrtého bylo možno, účastniti se zaměstnán s malými dětmi v opatrovnách a ško- lách mateřských, aby se vyevičily prak ticky v obcování s dětmi a v prvém v ycho vávánijich. Pro měšťanské školy dívčí čtyř- třídní nebylo by tedy třeba ani nových místno stí, ani nových učitelův a učitelek, neboť maj učitelé a učitelky na školách divěích méně ho din vyučovacích, než na školách chlapeckých. takže by na něco hodin nových v třídě čtvrte stačili. Poněvadž by tu nešlo o žádné jiné nové náklady než o remunerace za t. zv. hodiny »přespočetní« a zvýšení služného pěstounkám na opatrovnách a školách mateřských, které by nabyly povahy ústavů cvičných, mohl by postup u rozšiřování trojtřídních měšťanských škol divčích na čtyřtřidní býti mnohem ry- chlejší, než u škol chlapeckých.
19 article
Jak patrno, nejde nám nijak o školy mě- šťanské dvou kategorii, trojtřidní a čtyřtřídní — přejeme si při všech školách ročníl čtvrtých, především při těch, u kterých již nyní podmínky k tomu jsou, pak u těch, kde se podmínky k tomu dostaví. Tam, L le v okrese více škol měšťanských, přejeme si, aby z nie a spoň jedna byla co nejdřive na čtyřířídn rozšířena, aby hoši a dívky čirnáctiletí pro po- stupující učení měli aspoň ve svém okrese vhodnou příležitost. V okrese, na školy měšťan- ské zvlášť bohatém, jako jest na př. okros pražský, mohla by třída čtvrtá jednou na Sta- rém městě, podruhé na Novém městě a p. se zříditi; případné přesídlení některých učitelů nebylo by tu žádnou překážkou — děje sei za normálních poměrů z příčin služebních na nestálých třídách pobočných napořád rok co rok a to dosti četně; také přestěhování pomůcek učebných z jedné »čtvrti« pražské do druhé není a nemůže býti dnes nějakou záhadou! Požadavek, aby do školy měšťanské přijí- mali se žáci bez ohledu na bydliště rodičů. hájí »Škola měšťanská a živnostenská« tím, že ukazuje na překážky, které t. zv. »cizím« žá- kům se strojí při jich přijímání na školy mě- šťanské. Máme za to, že by těchto překážek pro čtvrté ročníky škol měšťanských nebylo, poněvadž by nepochybně měli i cizí žáci dosti v nich místa na dlouhou řadu let, v které snad podaří se změniti zákonitá ustanovení, jež b ez- podminečněmu přijímání i cizích žáků do škol měšťanských brání.
20 article
L. M. »Škola měšťanská a živnostenská« připoušt sice všecky důvody, které jsme uvedli protí povinnému vyučování frančině, přece však na něm (povinném) trvá, aby odstranily se všechny překážky, které zavádění vyučování frančin druhdy školám měšťanským se kladou. Avšak větší pohodlí při vyřizován žádostí za frančinu od úřadů školních, nemůže přece býti důvodem pro tak dalekosáhlou změnu v základním učení, povinném pro če- skou mládež škol měšťanskýchl Není v tom ani důslednosti ohledem k vy učování němčině. Našim hochům a dívkám přece se může přihoditi, že ve svém pov lání životním v Čechách budou obeo- vati s Němci, ale ovšem nikoli s Fran couzi; kdyby tedy šlo o povinné vyučo vání některému živému jazyku, musila by to býti němčina a nikoli frančina! Avšak nikomu rozumnému nemůže napad- nouti, aby do škol národních, povinných mládeži nejvíce čtrnáctileté, zaváděl povinn druhý jazyk, jehož potřeba pro život přeee jenom jest obmezená, jen pro někter české hochy a dívky! Jak tedy kdo může chtíti, by v našich školách povinně pěstoval se dokonce jazyk třetí, který v obyčejném obcování veřejném místa vůbec nemá, aby po- vinně učili se mu hoši a dívky ve věku. jehož skrovná vyspělost sotva k tomu stačí, by plněji se zmocňovali jazyka vlastního, jazyk a mateřského?l Litujeme jen, že nebylo ředitelem Vlachem a výborem Jednoty učitelstva škol měšťanských pamatováno na nepovinné vyučování rušti ně, přece dnes stejně oprávněné s frančinou — nebylo by došlo k přenáhlen ému požadavku povinné frančiny !
Němec Fran Vlach Čechy Jednota učitelstvo škola
21 article
Frančinou vůbec nebudou moci ni k dy žáci škol měšťanských vyrovnávati se žákům nižších škol středních. Neboť aby žákům ško měšťanských přiřklo se k 4hodinné češtině 4hodinné němčině ještě 5 hodin frančiny, aby tedy 12 hodin týdně věnovali pouhým řečem, toho přece nedopustí zdravý rozum našich školních zákonodárců, kteří přece znají, že netřeba nám lidí, kteří třemi jazyky umějí mluviti, po případě jen je »lámati«, ale že je národu potřebí, by mu přibývalo občanů, kteří rozumějí věcem a chtějí prácil J. K. Konkursy na definitivní místa učitel ská na školách obecných a měšťan- ských. 1. Učitelky 6tř. školy divčí v Týně n. Vltavou (III. tř.) 2. Učitelů školy v Chrašťanech a Albrechci (V. tř. 3. Podučitele školy v Bílé Hůrce (V. tř.) Žádosti c. k. okr. školní radě v Týně n. Vlt od 29. října do 6 neděl 4.9Řidicího učitele 2lř. školy na Chlumu (1000 zat. příd. 200 K, funkčním přídavkem 200 K a byt ve škole). 5. Učitelů škol na Chlumu, Ostroměři a Trotině (V. tř. 6. Podučitele školy v Novém Hradci Králové (IV. tř.) 7. Dvou podučitelek škol v Třebechovicích (IV. tř.) 8. Podučitelů škol v Bohárně, Čibuzi, Doha ličkách, Hněvčevsi, Kratonohách a Vel. Petrovicích (V. t Žádosti c. k okr. hejtmanství v Hradci Králové od 29. října do 6 neděl. 9. Učitele a správce školy v Nebřemi (1000 funkční přídavek 160 K s průkazem pro náboženstv kat.) 10. Učitelky II. školy 5tř. dívčí na východ. ob- vodě v Plzni (1600 K) a Spáleném Poříčí (100 K). 11. Dvou učitelů školy v Plzenci, dále učitelů škol v Černicích, Červ. Hrádku, Lobcích, Záluží a ve Ždáru (1000 K).
Albrechtít Vltava Chrašťany Chlum Ostroměř Trotina Nový Hradec Králové Třebechovice Hněvčeves Kratonohy Vela Petrovice Hradec Králové východ Plzeň Plzenec Černice Lobce Záluží Ždár Doha ličky II . škola 5 třída Řidicí učitel 2 lř
22 article
12. Podučitele I. školy chlap. v jižním obvoděv Plzni (1100 K). 13. Podučitelek dívčí školy v záp. obvodě a II. dívčí školy v sev. obvodě v Plzni (1100 K). 14. Dvou podučitelů školy v Tlucné, jednoho škol ve Chválenicích, Hromici, Ledcích, Žákavé. Dejšmé, Druzdově (800 K). Žádosti c. k. okr. školní radě v Plzni od 29 října do 6 neděl. 15. Podučitelů škol v Arnoštovicích, Chlumě Sv. Janě, Krásné Hoře, Nadějkově a 2 místa poduč v Ouběnicích (V. tř. pl.) Žádosti c. k. okr. školní radě v Sedlčanech o 30. října do 6 neděl. 16. Učitele odboru gramaticko-historického měšt školy u sv. Kříže Většího v Praze. 17. Učitelky odboru přírodovědeckého měšťanské školy na Starém městě v Praze. 18. Učitelky odboru mathemalicko-technického měšť. školy bubenské v Praze. 19. Učitele samostatné chlapecké školy bubenské v Praze. 20. Učitelky samostatné obecné školy bubensk v Praze. 21. Podučitelky samostatné školy dívčí bubenské v Praze. Služné I. tř. s nárokem na zvýšení dle zákona z 13. května 1894. Žádosti c. k. okr. školní radě české v Praze do 15. prosince. Oprava. Dne 3. t. m. c. k. okr. školní rad v Karlíně vyloučila z vypsaného již konkursu místo podučitelské v Lobkovicích.
Plzeň Chválenice Hromice Ledec Žákavý Arnoštovice Krásná hoře Nadějkov Ouběnice Sedlčany Praha Starý město Karlín Lobkovice I . škola chlap Chlum svazek . Jana
23 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** Dnes odpoledne rozhodovati se bude na hřišti »Slavie« na Letné o primát mezi footballem českým a uherským, jejž representují mistrovské mužstvo uherské »Budapesti Torna Clu be z Pešti a náš mistrovský A-team »Slavie« Zajisté dnešní zápas náležeti bude k nejnapínavějším zá- pasům, jež dosud byly v Praze svedeny. Dosud po- každé zvítězila ve třech utkáních s »B. T. C.« vý- borná kombinace a souhra »Slavie«, avšak dnes zá- pasí proti »Slavii« mužstvo, které skoro celé leto cvičilo pod dozorem výborného hráče, professionala ze »Southampton F. C.« Millwarda (známého dobře ze zápasu »Slavie«—»Southampton«), jenž bohatým klubem maďarským byl získán. Zajisté dobrý zvuk mají jmena hráčů tohoto klubu: Badonyi, Wagner, Harsady, Ordody, Lucius (mistr zemí koruny české v běhu na 100 m.), Manno, Guttmann (vítěz v běhu v první Olympiadě v Athénách) atd. Bohužel, že v »Slavii« oběma Setzrům, známým výborným útoč- níkům, není možno zápasu se zúčastniti, tak že ze starého, osvědčeného forwardu zbývá neunavný, vý- borný Baumruck a Heušnajdr. Výsledek zápasu zá- visí tedy na obraně »Slavie« a na proslulé hradbě halfbacků. »B. T. C.« hraje v tomto postavení: Badonyi (brankář) Wagner — Harsady Lucius — Ordody — Scrabak (capt.) Buda - Fey - Manno Milt. - Hajos Guttmann - Minden »Slavicc: Veselý - Heušnajdr - Jenny Starý - Benda - Baumruck Kryš — Hrabě — Pressler (capt.) Dloubý — Pacit Šustera.
T C Badonyi Wagner Harsady Ordoda Lucius Guttmann Benda Baumruck Kryš Hrabě Pressler Šuster Letná Pešť Praha Southampton Manna Atény Buda Minden Slavia Southampton FeyManna Milt Millward Hajos Guttmann Jenna Stará
24 article
Začátek přesně o 3. hod. odpol. Soudce pan Ing. C. Jos. Strádal. K zápasu tomuto vydán »Halftimee. Mimo to zápasí: O 1/42 hod. na závodním hřišti I. mužstvo mladších »Slavie« proti S. K. Malá strana I. Na trainingovém hřišti hrají: O 1/422 hod. odpol Athletický odbor »Slavie« proti S. K. Olympie VII. (I. mužstvo), a o 3. h. odp. D-team »Slavie s S. K. Vyšehrad II. ** Přiští neděli hraje »Slavie« v Praze proi nejlepšímu mužstvu vídeňskému »First Vienna F. C.« z Vídně, které porazilo na jaře »Slavii« 5:3. ** Jak se nám píše, uspořádá footballový odbor klubu cyklistů »Chrudim« dnes v neděli I. athletické závody »na kůlnách«. Jak zná mo, byla Chrudim první mezi našimi venkovskými městy, kde začali hráti footbal a první, kde byly po- řádány bruslařské závody, takže se může říci, že Chrudím jest po Praze první sportovní město české. Při dnešních athletických závodech bude též za- stoupena pražská konkurence, takže lze očekávati dobry sport. Program jest velice zajímavý. Zejmena vykazuje závod na čtvrt anglické míle skok do výše a do dálky, kop míče do dálky, hlavní závod v běhu na 1 angl. míli; vrh diskem, štaffetový závod, běh s překážkami a handicap. Ke konci sehrány budou šestice footballové. **O postupu národních zápasů foc ballových o »stříbrný věnece sděluje se. že dnes koná se třelí předběžný zápas na hřišti »Č A. a F. K.« na Král. Vinohradech. Utká se
Inga Jos Strádal S K F K Král Olympie Praha Vídeň Chrudim Slavia First Vienna
25 article
A. C. Sparta s A-teamem »Č. A. F. K.«. Za- jisté že příznivci obou klubů shromáždí se dnes na vinohradském hříšti. Počátek stanoven na 3. hodinu odpolední. ** Z Českého svazu footballovéh sdělují se některé podrobnosti. V ustavující valně hromadě zvolení následující páni do výboru: předs. K. Freja z »Č. A. F. K.«, I. místopředseda Oldřich Sustera z S. K. »Slavia«, II. místopředs. J. Petrák z »A. C. Sparta«, sekretář R. Sommer z »Č. A. F. K.«, pokladník Ot. Maleček z A. F. K. »Karlín«, archiv. Ot. Krajíček z A. C. »Praha«, zapisov. V. Urbánek z F. K. »Hradčany«. Za náhradníky pp.: Fr. Krumphanzl z A. F. K. »Karlín« a R. Švarz z F. K. »Malá strana«; za revisory účtů pp.: K. Suchý z A. F. K. »Karlín« a F. Sermer z S. K. »Olympie «-VIl. Členy »Č. S. F. jsou následující kroužky a kluby: S. K. »Slavia«, A. C. »Sparta«, »Č. A. a F. K. «, S. K. »Olympie«, S. K. »Union«, A. F. K. »Karlin« F. K. »Horymír«, F. K. »Hradčany«, F. K. » Malá strana« a S. K. »Vyšehrad«. Přihlášeny jsou: A. C. »Praha«, F. K. »Meteor«, S. K. »Olympie«—VII., L. K. »Česká Vlajka«; z ven- kovských klubů doposud se přihlásily: S K. » Plzeň« a F. K. »Union« v Plzní a A. C. »Roudnice« Přihlášky do »Č. S. F.« přijímá předseda Svaru pan K. Freja, medik, Praha—I. 796.
A C A F K K Freja Suster J Petrák R Sommer Otakar Maleček Krajíček V Urbánek Krumphanzl K Suchá F Sermer F K S K Karlin Horymír L K Český svaz Karlín Praha Hradčany Olympie Plzeň Roudnice Sparta Ateam Č . A . F Slavia Č . S Meteor Český Vlajka Č . S . F Malá strana Vyšehrad
26 article
Z oyklistského ruchu. ** Před krátkem konán byl na Kladně mateh ve hře »v polo«, mezi mužstvy Čes. klubu velocip. na Král. Vinohradech a klubu velocipedistů »Kladno«. Výsledek byl ten, že kladenský klub zvítězil v poměru 4: 3 a lze předpokládati, že zají- mavá a napínavá tato hra sportovní způsobíla jak velmi četnému obecenstvu přiblížejícímu, tak i hra- jícím potěšení a zábavu. Přinesli jsme o matchi tom také již zprávu. Nyní dochází nás z Kladna zpráva druhá, v níž zasílatel brojí proti vinohradskému mužstvu, uváděje na př., že Kladno protestovalo proti abnormálnímu kolu brankáře vinohradského — návrh, aby oba brankáři vstoupili na jiné stroje, nepřijat, pročež prý kladenští hráli tentokráte pod svou úrovní a roztrp- čení že přeneslo se bohužel i na obecenstvo atd. atd. — Uvádíme ukázku tuto jen z toho důvodu, abychom použili příležitosti a co nejdůtklivěji při- pomněli našim kruhům sportovním, jak jest velice žádoucno, aby vyvarovali se jednotlivci i celé orga- nisace veškeré řevnivosti, všeho nesportovního ha- šteření, kteréž zejmena před veřejno stí činí dojem nejnepříznivější a zájem sportu sa- mého a veškerých jeho podniků, s veřejným účastenstvím počitajících poškozuje. Jest přece zná- mo, že káže mrav, aby soupeř, jenž staví se proti nám k přátelskému zápasu, nebyl předem ani přeceňován a vynášen, ani podceňován. Klidné, vzájemně zdvořilé a poněkud zdrželivé chování ve všech směrech jest tu nejlépe na místě. K otázce veřejných projevů ze sportovních kruhů přičísti sluší i případ, kdy nějaká organisace, třeba i kompetentní, pronáší soud neb i odsouzení nad jednotlivci neb kluby, aniž by sdělila veřejnosti zá- roveň příčiny zakročení. V případu takovém ovšem nutno vykonávati kontrolu.
Král Kladno Vinohrady Če kladenský klub
27 article
Šerm. ** V poslední době konaly se výroční valné schůze některých našich klubů šermířských. Také šermířský klub »Mikuláš Dačický z He- slova« konal čtvrtou řádnou valnou hromaduv klubovních místnostech. Z jednatelské zprávy, před- nesené p. JUC. Vl. Skaličkou, lze uvěsti, že klub pěstoval v minulém roce šerm šavlí, fleuretem (fran- couzskou školu) a dýkou. Docílené výsledky jsou potěšitelně, dík píli členů, kteří cvičili, i ostatního členstva. Během minulého roku pořádány dva šer- mířské večery a sice: la guerre a večer assautový. dále společně s »Akademickým cerklem« akademie na Žofíně a v Plzni. Všecky tyto podníky setkaly se s úspěchem. Čilému životu klubovnímu a pilné práci lze děkovati, že řady členstva vzrostly; čítat klub dnes na 60 členů. Zprávy jednatele i pokladníka byly schválenya provedena akklamaci volba nového výboru. Zvoleni pánové: předsedou L. Schmutzer, místopředs. B. Haupt, jednatelem JUC. Vl. Skalička, po- kladníkem A. Fuchs. Do výboru: MgPh. K. No- votný, MUDr. J. Raše, MUDr. Vl. Skalička J. Škrdlant, B. Suda, J. Trenkwald. Ná- hradníky: F. Knösl, J. Steinhauser. Revisory účtů: B. Procházka a F. Totter. Odstoupivším členům výboru pp. JUDru. O. Benešovi, A. Rivná- čovi ml. a K. Uggému vzdal předsedající za úspěš- nou činnost společný dík. Koncem tohoto měsíce pořádá klub první šer- mířský večer v místnostech král. české zemské školy šermířské, v měsíci únoru příštího roku pak aka- demii v Plzni. Výbor klubu appelluje na české intelligenty, by věnovali obzvláště v nynějším zimním období krás- nému sportu šermiřskému více pozornosti než dosud se dálo a rozmnožit řady českých šermířů. Šachy- 1912/1101. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány: Jan Smutný v Příbrami.
Dačický L Schmutzer B Haupt A Fuchs MUDr J Raš J Škrdlant Sud J Trenkwald F Knösl J Steinhauser Procházka F Totter O Beneš K Uggý Jan Skalička Žofín Plzeň Zvolen Příbram JUC Heslovo
28 article
Čís. 262. Úloha čís. 385 (originál). Jan Smutný v Příbrami
Jan Příbram
29 article
Bilý začne a dá 3. tahemu mat („Dom in Svet“). Stanislav Trčal a v Brně. Bílý: Kd7 Db8 Saz Jes Pfz hs Cerný: Ke4 mat 2. tahem Partie čís. 259. Hrána v Praze co 6 partie matche. Francouzská hra. Černý: T. Sika. Bílý: Fr. Veirauch. 22. Jg5xh7 Ví8—c8 e7—e6 1. e2—e4 (černý připravuje proti 2. d2—d4 d7—d5 útok; černý měl po 23. 3. Jb1—d2 d5xkkei c3—c1 hrátí JXb4 což by Jg8— fe 4. Jd2xke4 mu poskytlo jistější hru-) c7—c5 5. Sf1—d3 23. c3—c4 Dc7—e5 Sf8Xc5 (lépe 6. d4xc5 24. c4d5! Vesycce Je4 7. SXJ DD atd.) 25. Jh7—f6+ Kg8—f Dd8—a5- 7. Je4xc5 Da5xc5 8. c2 — c3 26. Sd3xc2 Va8 — cs Dc5—e7 9. Sc1—e3 černý nemůže zachrániti střelce, na 26. Sc8 hraje Jb8—c 10. Dd1—cs bílý 27. Vh8-+ Kg7 z8. e6—65 11. f2—f4 Vh7+ K8 29. Vxf7— Jc6xe5 12. f4xe5 KXf7 30. Jd7+ a bílý vy- 13. 0—0—0 Je5—gt 14. h2—h3 27. d5)Ke6 De5 —c3. černý získá pěšce, bílý zaí (hruhé přehlédnutí, partie volnou linii h. však jest již ztracena na De7xes- 15. h3xg4 27. DXe8 hraje bílý 28. g7—g6 16. Kc1 —Dt Sb3 Dc6 29. Vh8- Ke7 De3xgo 17. g4—g5 30. Jd5+- atd.) Dg5—a5 18. Jg1—f 28. e6—e7+ Kf8XKe7 Sc8—ee 19. Vd1 —fi 29. Jf6 —d5 - a černý s Da5—c7 20. b2—b4 Jí6—d5 vzdal. 21. Jf3—hh Listárna šnchů. O. Duras, Praha. Račte poshovéti, musíme bo- jovati s nedostatkem místa. — V. Košek, Bohumilice. Díky! Dnes jednu, ostatní zkoušíme. — V. Hladík, Bukovno. Vše správné. Se žádaným počneme příště. — Paní M. Havličková v Traze č. 369—370, 374 —380 správné. Uloha čís. 386.
Trčal Pfz Černá Jg jh Dc Jf O Duras V Košek V Hladík M Havličková Brno Praha Francie Bohumilice Bukovno Traha Kd 7 db 8 Sf 8 Xce Sxj DD Vxf 7 vh 8 Dom in Svet e 6 1 e 2 — e 4 c 5 5 Sf 1 d 3 23 Virginie kg Jc 6 x Jd 7 h 3 27 d 5 dt Sb 3 Dc 6 e 7 + Kf 8 Xke c 7 20