3
masthead
10. listopadu 1901. Číslo 310
4
article
nova zůstane památnou v dějinách rakouských
ať si další běh jich bude jakýkoliv. Badeni do-
pustil se sico čelných politických i taktickýeh
chyb, ale připomenul Rakousku, že jest nutne
přikročiti k rozhodnému vyřízení otázky česko-
německé. Nebylo mu dovoleno zakončiti dílo.
jak by si byl přál; jeho nástupcové už si všal
ani netrápí hlavu lím, jak by se daly upravit
státoprávní poměry v Rakousku, nýbrž napínaj
všechny své sily k tomu, aby úpravu státopráv-
ních poměrů co nejvíce protáhli, poněvadž ta-
ková úprava musila by národům slovanským
poskytnouti rovnoprávnost, ztenčiti nadvládu ně-
meckou a odstranili centralislický systém.« T -
hoto nevdččného úkolu, udržeti Rakousko ve
stavu cherobném na dobu co nejdelší, podjal se
i dr. Kůrber. Jaký může býti konec takové po-
litiky, je samozřejmo.
V Praze, 9. listopadu. (O tázka u ni-
versit) Ke síarému požadavku národa če-
ského, aby byla zřízena druhá česká universita
na Moravě, přibyl požadavek university vlaské.
ozývající se ob čas laké už několik let a sou
časně obnoveny požadavky Slovineů a halič-
ských Rusů, aby se zřídily nžrodní university
slovinská v Lublani a ruská ve Lvově. Stano
visko Němeů proti těmto požadavkům je známo.
Baden
doktor
Kůrber
Rus
Stano
Něme
Rakousko
Praha
Lublaň
Lvov
český univerzita na Morava
5
article
Drzému útoku »N. Fr. Pra« na vědeckou způ
sobilost a činnost českých ústavů dostalo se již
zaslouženého odbyt. Že Wolfova »Ostd. Rund-
sehau« nemohla mlčoti v olázce, o ktoré má
nejméně práva se vyslovovati, rozumí se samo
sebou. Pěkně se však vyjímá, že nároky Němeů
na výsadné pěstování věd kájí orgán strany, jež
svou vzdělanost projovovala dosud jen klacky
a nadávkami.
Lvovský »Przvglad« nemá nic proti zřízen
university vlašské, třeba bylo Vlachů v Ra-
kousku jen brstka. Jsou částí starého kultur
ního národa a mají tedy právo, aby se vzdělá-
vali ve svém jazyku. Jinak je to prý s Jiho-
slovany a rakouskými Rusy. Ti dle »Przagladius
nejsou částmi starýeh kulturních národů a proto
ač mají na vysokých školách tolik svých synů.
že by jimi dobře vyplnili své národní univer-
sity, nemají na vysoké skoly práva, patrně proto
aby se nestali »kolturními národy«, ani příště.
Wolfův
Ostd
Vlach
Rus
6
article
»Przegladův« odpor ke všemu slovanskému jes
však s důstatek znám, a jím se vysvétluje
jeho nejnovější logika. Krakovský »Czas« soud
správněji, že by se vlašskému požadavku mohl
vyhověli, kdyby se současně učinilo opatření.
aby se učinile po právu také Jihoslovanům na
Přímoří. Téhož soudu je i lublaňský » Slovenská
Naroda, jenž se vrací k staršímu návrhiu, uči
něnému Hribarem na sněmu kráňském, aby se
pro rakouské Vlachy a Jihoslovany zřídila utra
kvistická universita v Lublani, na niž by sněm
i město Lublaň přispěly asi 800.000 korun
Jest však rozhodně proti zřízení vlašské unive
sity v Terstu, poněvadž tento ústav byl by zdro
jem ještě úsilovnějšího povlašťování slovanského
Přimor.
V Praze, 9. lislopadu. (Chorvatské
volby) V miulých třech dnech vykonány
snémovní volby v 84 okresích chorvalských
v nichž zvoleno 71 přívrženců strany národn
(vládní), 11 členů spojené opposice (obzorášů
a pravášů) a 2 členové čisté strany práva. Po-
slední čtyři volby konají se dnes. Jich výsledel
nic už nezméní na faktu, že hr. Khuen- Hle der-
vary dobyl vílězství, jakého se asi ani sám ne-
nadál a že snémovní opposice se vrátí do sněmu
ztenčena na polovinu. Za minulých voleb, kona-
ných r. 1896 také za vlády bána hr. Khuena-
Hedervara, zmohla se opposice ještě na 30 po-
slanců. Letos bude v nejlepším případě čitati
asi 15 členů. Mimo to nevráti se již do sněmu
řada vynikajících opposičníků, kteří ve volebním
boji podlehli. Z vůdců koalice zvoleni, pokud
už známo, jen dr. Rubetič v Záhřebě, dr. Bre-
sténský ve V. Gorici, dr. Banjavčič v Karlo-
vici a dr. Derenčin v Klanci; z čistě strany
práva zvoleni dr. Frank a Mile Starčevič.
Przegladův
Jihoslovan
Vlach
Khuen
Rubetič
doktor
Bre
Banjavčič
Derenčin
Frank
Mil Starčevič
Lublaň
Terst
Praha
spojený opposice
Záhřeb
Karla
Klanec
7
article
Drakonická opatření, učiněná bánem na po-
tření chorvatské opposice, jíž nedáno ani času
ani možnosti k jakékoli agitaci (oba opposiční
listy »Ohzor« a »Hrvatska« byly den za dnem
po celou předvolební dobu konfiskovány !), byly
předzvěstí, že opposice bude decimována. Ale
toho výsledku, jaký se ukázal, nenadáli se an
nejlepší přátelé bánovi v Pešli, kteří o jeho vítěz-
ství píšou způsobem nad míru zdrželivým. Ovšem,
v zápětí po čistých volbách uherských hedervá-
rovské volby v Chorvalsku nemohou nadehnouti
k chvalozpěvům ani největší šovíny v Uhrách.
Co o výsledku chorvalských voleb píšou listy
chorvatské, z příčiny výše uvedené nevíme. »Agra
mer Tagblatt« praví opatrně: »Jaké jsou příčiny
neúspěchu opposice, bylo z části již pověděno
ve zprávách z doby předvolební, z části pak za
našich tiskových poměrů vůbec se to pověděti
nesmí.«
Jediná potěšitelná novinka při letošních chor
vatských volbách jest ta, že — pokud se dosud
ví — nikde netekla krev.
Uhry
8
article
R. Ze Zádru, 6. listopadu. (P roti-
slovanství nového zaderského
areibiskupa.) Slovanskon bohoslužbu a
chorvatské stádo zaderského arcibiskupství oče-
kávají opět těžké zkoušky. Za areibiskupa by
tu totiž nedávno nastalen splitský kanovník
Dvornik, původem Chorvat, smýšlením Ital,
charakterem slaboch a záméry svými latinisátor.
Na bankelu po jeho nastolení dalmatský místo-
držitel připil mu latinsky, představitelé zaderské
kapitoly také latinsky, zástupcové zaderské měst-
ské rady italsky a předseda zemského výboru
Chorvat dr. Ivčevié, poslanec a předák národn
chorvatské strany přípitkem — němým. Zá
atupce Splitu, starosta Milič připil chorvatsky
avšak spravedlivý arcibiskup ve své ital s ké
odpovědi o tomto chorvatském přípitku ani se
nezminil. A přece v ni neustále kladl důmuaiz na
to, že s národního a politického stanoviska ne-
patří nikomu, ani Chorvatům, ani Italům, že
však jako metropolila a biskup patří v š e m.
Dvornik
Chorvat
Ital
doktor
Ivčevié
Milič
Italos
Zádr
Split
9
article
Dvornikovým jmenováním jest způsoben
velká mezera v chorvatském národním episko
pátě, jenž národním a politickým svým uvědlo
měním nestojí sice ani z dálky lak vysoko, jal
lo chorvatská opposice ličl, ale aspoň nezrazuje
svého původu a jakousi svojí neulralilou tvo
dosti mocnou hráz proti cizímu politickěmu ná
silí a odnárodňovánl.
Jest zajímavo, že Dinko Politeo, nepochybně
nejlepší znalee poměrův a lidí v Dalmacii, ve
své právě vydané autobiografli (pod názvem
»Předmluva k vybraným článkůme) takto píše
o nynějším zaderském arcibiskupu: »Z profes-
sorů nutno jest zmíniti se i o Dvornikovi ..
Pokud jsem pozdějí ve svém novinářském životě
měl příležitost poznati Dvornika, dnes kanovník
při kathedrálním chrámu ve Splitě, nemluvim
o něm se zvláštní sympathií. Také tehdy nezdál
se nám člověkem upřimné povahy. Avšak
upřímně se přiznávám, že jemu děkuji za lásku
k sv. Pismu.« — Dnes patrně Dvornik víee
miluje italské své přátele než Pismo svatě.
Dvornikův
Dinka
Politeo
Dvornik
Dalmacie
Splita
10
title
Politické zprávy zahraničná.
11
article
V Praze, 9. listopadu.
Praha
12
article
Rusové o francouzské výpravě de
tureckých vod.
Prvě úvaby ruských listů o výpravě fran
couzského leďstva do tureckých vod měly ten
smysl, že Rusově uznávají jeji nevyhnutel
nost, protože jednání Turocka vybízelo k tomu
aby Francie ukázala svou rozhodnost a energii
Ale v rozbor jiných stránek věci ruské listy
na poprvé se nepustily. Teprve dnes činí tak
»Honoe Bpena« plše: Výprava francouz-
ského loďstva značně zjednodušuje rozhovor
aneb aspoň přivede k bezodkl adné m
vyjasnění otázky, počitáli Ture
cko na něčí podporu při rozřešení kon-
fliktu svého s Francil . . . Hlasy mezinárod
ních dohazovačů již se ozývají. Dávají Vysoké
Poriě na srozuménou, že Francie jest osamo-
cena v své politice naproti Turecku ; zájmy
Ruska a Francie na blízkém Východě že z da-
leka nejsou toložné, naopak že se rozcházejí.
Aby to dokázali, sahají daleko nazad, až do
krymské války. Zájmny Ruska a Francie při
protektorátu nad tureckými křesťany jsou prý
různé. Zvláštní náhoda tomu chtéla, že právě
tyto dni v Jerusalémě u hrobu božího pobili
se katolíci s pravoslavnými, při čemž bylo pě
františkánů nebezpečně raněno; spor vyvolal
katolíci. Turecké vojsko nebylo s to bitce za
brániti.
Před půl stoleším tato kormutlivá událos
na křesťany vrhající hanebné světlo, zajiste
byla by bývala francouzskými politiky využitko
vána ko škádlení Ruska jakožto ochrance pravo-
alavných. Dnes Franeie i Rusko jen litují,že
před očima Turků křesťané tak se zahanbili
K vůli protektorátu nad kresťany palestinským
Francie spíše by se mohla poškorpiti s N -
meckem, neboť efsař Vilém osobně se přihlási
o právo protektora, když před několika lety
svatou zemi navštívil. Od té doby skutečne
protektorský význam Francie poněkud se zmenšil.
Rus
Rusův
Turek
Vilém
Francie
Turecko
Rusko
Jeruzalém
Honoe Bpen
13
article
Za druhé za 50 let mnoho vody uteklo.
Turecko se pozoru hodně zeivilisovalo, již do-
konce se tam vládne po zákonu, a tím pře-
dešlý význam protektorství nad tureckými kře-
sťany se zmenšil. Na prvé místo v mezinárod-
ních poměrech vyšvihly se mezitím záj m
hospodářské a obchodní, a ovšem
s tohoto hlediska zájmy Francie vyžadují, aby
vážnost její byla obnovena na Archipelagu,
ne na středozemním pobřeží Malé
Asie, nýbrž tam, kde ji zadán
těžká rána okupací Egypta a za-
držením Marchanda ve Fašodě.
V Syrii a Malé Asii zájmy Ruska
Francie nemohou sruziti se. Všecky
cizí pokusy o to selhou.
»CBtr« výpravu francouzského lodstv
má za počátek úplného rozpadu Tu-
recka a zdá se mu, že nedaleko je den.
kdy pravoslavný kříž zattřpytí se
znova nad chrámem s v. Sofi e.
»Hooc« myslí, že platební povinnost
Turecka naproti Lorandovi hraje při výpravě
podřízenou úlohu. K vůli nějakému Lorandovi
a k vůli 340.000 librám, jež mu Turecko je
dlužno, takové daleké a nákladné výpravy se
nepodnikají. Není pochyby, že jde Francii o dů-
ležitější věci, jmenovité o povznesení svého
respektu v očích Vysoké Porty a ochranu lu-
reekých katoliků. (Viz nahoře poznámku »Hon.
Bp.«, že protektorského vlivu Francie ubylo.
protože část jeho převedlo na sebe Německo.
Irade sultanovo, nařizující zapla-
cení a poukázky na ně, list pova-
žuje za věc, o kterou dnes už ne
jde a která tedy francouzské lod
stvo k návratu domů nepřiměje.
Marchand
Turecko
Francie
Archipelago
Asie
Egypt
Fašoda
Sýrie
Rusko
Německo
14
article
Modlitba pravoslavného Rusa.
V posledním čísle Vergunova »Caas. B.«
diakon A. Voznesenský otevřeným listem vy
světluje paní Berté Suttnerově, proč vystupuje
z »ligy míru« a ve formě modlitby dodává své
politické vyznání. Modlitba je tak charakterná
že zasluhuje povšimnutí na tomto místě. Zní-
»Pane, zachovej Čecha, dej Polákovi dar rozume
a naprav Chorvata; seber v jedno Srby, Bul-
hary a Rusy! Nadehni syny Slova vzájemnou
láskou, dej jim statečnost a odežeň od nich
každého nepřitele a protivnika, opovažujícího se
rozdělovati je a zbrojiti jednoho proti druhému.
Zachovej ve zdraví a štěstí pravoslavné hosu-
dáry Mikuláše II., Alexandra a Nikolu. Shlédn
s výše nebeské i na ostatní národy slovanské
úpějící pod cizí nadvládou; sešli jim rozumného
rádce jako někdy Hostomysla, abys vyhnal
z nich silu dábelskou, jež je navádí jednoho na
druhého.«
Vření v okupovaných zemích.
Podle uherských listů musily býti v oku
povaných zemich sesileny posádky, protože
vplutí francouzského loďstva do tureckých vol
způsobilo »jisté vření« mezi mohamedány bosen
skými a hercegovskými.
Pomník Chopinovl.
Ruská vláda dovolila, aby se utvořil komité
pro postavení pomníku slavnému skladateli Cho-
pinovi. V čele komitělu stojí známá pěvkyno
Adelaida Bolská (hr. Brochocká) a mnozí člo-
nově polské aristokrncie, jako knižata Čarlo-
cjjský, Radziwill, Lubomírský, hr. Zamojský
jiní. Vyzvání sochaři rozličných zemí, zvláště
lrancouzstí, aby komitétu podali své návrhy po-
mniku.
Pan Valentin Gorlov v »HoB. BpeMeun«
radí, aby oslavě Chopinově, jež bude s posta-
vením pomniku spojena, dán byl v šeslov an-
ský význam. Srdce Chopinovo bylo bez
odporu polské, ale plody jeho jsou všeslovanské.
a to nějen nezmenšuje, nýbrz zvyšuje lesk
Rus
A Voznesenský
Suttnerův
Čecho
Polák
Chorvat
Srba
Mikuláš II
Alexandr
Nikola
Bolská
Gorlov
Chopinův
cho
15
article
význam Polsky. V tuto chvíli, kdy pangerma-
nism se chvástá, jakoby všichni velcí geniové
rodili se jen u Němců, bude úplně na čase
i místě, gigantům nepochybně nebo pochybně
němockým čeliti kolosy ryze slovanskými. Za
chovejme Chopina slovanskému národu a po-
řiďme mu pomník od slovanského umělce,a
je to Polák, Rus, nebo Čech — vše jedno.
jen když to bude Slovan. A nechť u podnoži
pomníku sejdou se představitelé všech národů
slovanských, všichni bratři nadšení jedinou my
šlenkou, a nechť srdce jejich bíjou unisono.
Z hnutí nacionalistického.
Liga »Patrie frangaise« konala tyto dny
meeting ve Vannos, který byl mohutnou mani
festací nacionalistů. Na dva tisíce osob shro
mážděných v obilní tržnici vyslechlo s velkým
nadšením ohnivou řeč Frangoisa Coppé
který prudce útočil na vládu Waldeck- Roussoaua.
Po něm mluvil mladý publicista Gabriel Sy
veton, vedle Chéradama a Dausseta nejpopu
lárnější z mladých vůdeů strany nacionalistické
jenž snažil se objasniti program své strany, je
muž i přívrženci vyčítají v jistých věcech ne-
určitost stanoviska. Syveton prohlásil, že strana
jeho je rozhodně republikánská a svobodomyslná
a odmítl podezření, že podléhá vlivu živlů kle
rikálních. Řečník vášnivě útočil na vládu ny
nější, proti níž opakoval všechny výtky a ob
vinění motané na ni opposičními stranami. Nej
větším nebezpečím, jež prý republice hrozí,je
diktatura židovských finančníků a svobodnýeh
zednářů. Resoluce navržená řečníkem byla při-
jata za volání slávy republice a armádě. V po-
slední době uspořádala »Patrie frangaise« celou
řadu velkých schůzí v Paříži, Bordeaux, Tou-
lonu a jiných městech.
Němec
Polák
Čo
sa veton
Chéradam
Dausset
Polsko
Rus
Waldeck
Paříž
Bordeaux
Slovan
Patria
16
article
Franconzové ve vodách tureckých.
Včerejší odpolední listy pařížské přinesly
zprávy o povolnosti Porty namnoze ještě ben
všelikého pozoruhodnějšího komentáře ale po
nadpisy: »Kapitulace Porty«, »Konec konfliktue
atd. Skutečně konflikt pokládá se jimi za ukon-
čený. Ovšem okolnost, že vláda francouzská
chce se spokojiti tím, když sultán ústupky
Porty osobně schválí, jest nápadná, jelikož až
dosud vláda hlásala také, že žádati bude
záruky pro provedení ústupků, tím pak ná-
padnější, jelikož byl »Matin« na ni připravoval
již předem článkem svým »Pro mír«, námi
již citovaným. Zdá se, že tu mimo Turecko
samo působil na Franeii jiný vnější tlak, mocný
tak, že Francie rozpakuje se na ten čas, jako
již v záležitosti fašodské, vyvoditi ze stanoviska
jednou zaujatého i náležité důsledky. Není vy-
loučeno, že v pozdějším rozvoji otázekj
samou na přetřes uvedených, použije nějakého
momentu nového, nějakého nového váznutí, aby
Turecko
Francie
Matin
17
article
obnovila důraz, v němž nyní ochabuje, aby
učinila třeba i krajní kroky k udržení prestiže
na východě, ale pro tu chvíli, jak zdá se, za-
stavila se — na rozeestí. Snad přispěla k tomu
částečně zvěst, zaznumenaná také v římské de-
peši »Echa de Paris«, že německá vláda
požádala vládu italskou, aby spo-
lečně s ní opřela se návrhu Fran-
cie na protektorát nad katolíky
orientálními. V každém ale případé náhlé
stanutí vlády po rozběhu lomozném zavdá i do-
mácím odpůrcům jejím podnět, by jí slabost
její ostře vytýkali. Ohlas toho usly šíme snad
již v nejbližších schůzích sněmovních. Dne
jíž nacionalistická »Presse« útočí prudce na
vládu, ano vmetla ji ve tvář dokonce výtku, že
chtěla domoci se jen své provise na zisku Lo-
randově a Tubinově, aby jí mohla užiti k svým
účelům volebním. V pravdě ale nerozhodnos
vlády v koníliktu východním, ač bude -l
tr valá, za voleb příštích nijak jí neprospěje.
Paris
Fran
Presse
18
article
K volbám obecním v Berlíně.
Berlín dal, jak minule jsme již podotkli,
při doplňovacích volbách obecních, odpověď Vi-
lémovi II. za jeho mísení se do práv a věcí
obecních. Demonstrace stala se čáslečně též na
úkor liberální většiny zastupitelstva, kteráž do-
pustila se před volbami chyby, že nedovedla
poslaviti se koruně celým důrazem na obran
obecní autonomie. Jest známo již, že sice se-
trvala »zásadně« na svém stanovisku právním
a to ve formě velmi mírňoučké, ve věci ale že
Vilému II. povolila. Nespokojenosť občanstva
s touto polovičatostí asi bylo to, jež způsobilo,
že socialisté v III. sboru volebním urvali i li-
berálům 5 mandátů (antisemitům též jeden),
oproti tomu v II. sboru volebním zvoleni byli
vesměs liberálové, počtem 17. Na přiště s klá-
dati se bude tedy obecní zastu-
pitelstvo berlínské ze 115 libe-
rálů, 28 socialních demokratu
a 1 antisemity. Socialisté obdrželi v
všech okresích dohromady 33.425 hlasů, ostalní
strany dohromady 3926 hlasů. V 10., 11., 22.
a 34. volebním okrese, kdež měli liberálové
ještě za posledních voleb většinu, dostali nyn
socialisté 2897 hlasů proti 286 liberálním, dále
1690 proti 778, 1645 proti 529 a 3134 prot
156. V sousedíeím s Berlínem Charloltenburgu
rozmnožily volby počet mandátů socialistickýeh
ze 2 na 8. Trochu více neustupnosti a trou-
falosti dosavadní většiny, jež ostatně má tolik
společného s rakouskou krisí ústaváckou.
směrem vzhůru, bylo by ji zachránilo před tě
mito trpkými zkušenostmi.
Vilém II
Berlín
19
article
Stavební program velké Prahy.
Stavební program velké Prahy.
Rozhovor o velké Praze a stavební
její programu byl v páteční schůzi Spolku
archilektů a inženýrů ukončen přednáškou pana inž
Ot. Materny, jenž uvedl následujicí
Olázka Velké Prahy jest jednou z velkých našich
politiekých otázek a sice z těch, jež nebyly
u nás, bohužel, v čas pochopeny a řešeny. Poli-
tickou je proto, poněvadž jiným životem žíti smí
a může hlavní město veliké říše, svobodné zeměa
jináče živořlti musí hlava království, jež pozbyla
své samostatnosti a nerozhoduje ani nad osudy
svého národa, ani nad tím, k jakým účelům se
první žadé obraceti mají bmotné prostředky, ply-
noucí z píle, nadání a příčinění lidu.
Veliká, mocná a sebevědomá Paříž, kterou an
hrůzy války prusko-francouzské nedovediy na dlouho
zdeplati a pokořiti, způsobila zimničný a umělý
vzrůst Berlína — obé pak je do té míry ospravedl
něno, že obě města jsou hlavami velkých, téměř je
dnolitých říši, jako hlavní města ostatních říší svě
tových. Avšak veliký, millionový Berlín a samostat
ností podporovaná, vzkvélající Pešť vyvolaly oťázku
Velké Vídně, ktera se stala jednou z největších pře
kázek Velké Prahy
Ing Otakar
Matern
Praha
Paříž
Berlín
Pešť
Vídeň
Velká Praha
20
article
Nemohu rozváděti myšlenky tyto dále do všeck
podrohností, ale dovolil jsem si je alespoň zde na
značiti proto, že jest jimi po měm soudu politický
význam celé otázky dosti ostře vyznačen a obra
ničen, zvláště když si pěipomeneme, že teprve z
úřadování prvního starosty Velké Vídně musí mě
šťané vídeňští skládati slavnostní slib na to, že dbal-
budou německého jejího rázu, ač Vídeň je ve
skutečnosti největším českým městem a že teprve za
správy dra. Luegra a za vlád českému národn tak
nepopíratelně a otcovsky nakloněných, nesmí se v
Vídni na nárožích objeviti české plakáty a na do-
mech české tabulky a nápisy!
Jak souvisí tyto věci s olázkou Velké Prahy?
Není v našem národě nic tak nepatrného a mali-
cherného, abychom toho musili dbáti, když jedná se
o naše práva politická a zejmena o práva jazyka
českého a kdybychom toho byli od počátku svého
znozuzrození ve všem, vždy a všichní byli řádně
dbalí, byla by naše věc dnes věru tisíckráte lepší.
Vídeň
Praha
21
article
Proto jest utvoření budoucí Velké Prahy ze všech
věcí na místě nejpřednějším a sice jednoduše z lé
příčiny, že o tom, zda Velká Praha bude velikým a
silným městem českým, výhradně českým a naším,
nerozhodnou ani Pražané, ani měsla okolní, nýbrž
jedině a pouze naše poměry politick
Ve všem ostatním se můžeme dohodnouti velm
snadno — i když by zde nebylo zevnějšího sp jen
a zákonův — ale v otázce, bude li Velká Praha mě-
stem českým anebo utrakvistickým, rozhodne vláda
a mám za to, že již rozhodlal
Když se tedy uváží ty všechny oběti, klerých
bude nutno přinésti při sloučení Velké Prahy finan-
cím státním, aniž by se tím přispělo městu, pak se
mně zdá býti jediné správným postupem, aby na
místo nejpřednější postavena byla otázka: Bude
Velká Praha městem naším, výhradně českým, č
nebude?
Nejsem do věci nijak zasvěcen a nic neslyše
bych s větší radostí, ne li ničím nezvralitelné pro
hlášení, že po stránce národní je vše již opatřeno
zabezpečeno; ale, bohužel, nevidím jediné známky
z níž by se na to dalo souditi. Nejměně ovšem
z toho, jak daleko za celých šest roků postoupila zá-
ležitost nového stavebního řádu pro král
hlav. město Prabu,
Poukáži jen ku politickému momentu věci
totiž že Němci předloze té nepřejí, poněvadž vlastné
je vytvořením a základem Velké Prahy a značným
rozšlřením její antonumie, k čemuž ovšem přistupuje
náhodou i okolnost, že také vláda předloze nepřeje
Za těchto poměrů nemohlo přirozeně k tomu do
jíti, aby zákon tak důležitý a obsáhlý, jakým je nový
stavební řád, projednán byl v minulém šestiletí sně
movním.
Pražan
Němec
Praha
Prab
22
article
Komise, která projednala stavební řád ny
platný, byla jenom šťastnější v lom, že práce její
k usnešení sněmovnímu ze dne 21. října 1881 ji
dne 22. února 1887 sankce dosáhia a bezl abstinence
Němců bylo by se sotva i to podařilo. Zajtmavo j-
nom je, že ačkoli nynější slavební řád platnosti na
byl teprve dnem 12. března 1887, rada městská král
hlav. města Prahy již v říjnu roku 1889 žádala za
změnu 42 článků ze 131 — čili více než celé jedné
třetiny
Žádost svou za tyto změny opakovala městsk
rada dne 23. února 1892 a žádost lato byla přičinou
že k měmu podnětu dne 1. dubna 1892 spolek nai
prvně opravou stavebního řádu pro Prahu se za-
býval.
A od té doby věnovali jsme přímo i ne
přímo stále pozornost věci této, zejmena pracemi
ankety naší i spolků spřízněných, kteráž vyvolala
veliký zájem pro celou záležilost a předem ustano-
vily, co se podniknouti má, totiž žádná oprav
starého stavebního řádu, nýbrž vypracování zákona
zeela nového, na zásadách nejmodernějších,
nejsprávnějších a pro budoucí Velko
Prahu přímo životníeh.
Dne 11. prosince 1895 byl jsem vyzván výkon-
ným výborem národní strany svobodomysině, bych
podsl návzhy na změnu stavebního zákona. Vyzvaní
lomu jsem vyhověl společně s p. drem. Zaludem
oslatními pp. poslanci za král. hlavní město Prahu
a návrh náš předložen sněmu dne 11. ledna 1896.
Dne 21. ledna 1896 jsem návrh svůj ve sněmu
odůvodnil a docílil jsem, že přikázán byl zvláštní
12členné komisi, volené kuriemi.
Němec
Praha
národní strana
23
article
Další jeho osudy braly se svou formální cestou
dle jednacího řádu a zemský výbor zmocnén k tomu,
by za účelem vypracování osnovy nového řádu
všechny práce přípravně podnikl, zejména pak novum
že vyslal na studijní cesty zem. stav. radu p. Ant
Landu a zem. radu p. dr. Boh. Franta-
Již dne 22. prosince 1896 pudal přísedící zem-
ského výboru p. dr. Václav Škarda zprávu o krocích
podniknutých, o nichž jsem 5. února 1897 podal
sněmu zprávu já jmenem komise a výsledek prael
byla osnova toho roku prvně vydaná, i všem inter-
esnovaným obcím, spolkům a jednotlivcům zaslaná.
Osnova byla zase předmětem všemožných úvah
a posudků, na základě klerých pak vydána v nov
úpravě a sněmu předložena 29. března 1899.
Poněvadž sněm při známých poměrech v prů-
běhu krátkých zasedání, ke kterým je svoláván, před-
lohu probrati nemohl a žádná sněmovní komise z
permanentní se prohlásiti nemůže, zejmena když
sněm je uzavřen, svolal zomský výbor k návrhu
komise pro stavební řád 15člennou anketu ze člent
sněmu, jíž předloha přikázána byla.
Do ankety byli dle kurií zvolení pp.: baro
Eisenstein, hrabě Chotek, kanovník dr. Karlach
Mixa, V. Šulc, Materna, dr. Pinkas, dr. Pod-
lipný, dr. Záhoř, dr. Zalud, dr. Koldinský, dr. Pippich.
řed. Schwarz, Jos. Víšek a dr. Zátka.
Anketa zvolila mne hlavním referentem a zvláštn
subkomitét, v němž byli referentem zdravotním pan
dr. Záhoř a referentem právnickým p. dr. Žalud.
Landa
Boh
Franta
doktor
Škarda
Chotek
Karlach Mixa
V Šulc
Matern
Pinkas
pod
Záhoř
Zalud
Koldinská
Pippich
Schwarz
Jos
Víšek
Zátka
24
article
Následovaly práce, porady a písemné zprávy nás ti
jako referentů a konečně schůze ankety
Referáty, nám přidělené, jsou úplně hotovy
stačí svolati ještě jeduu nebo dvě schůze a budou
práce přípravné úplně hotovy.
Potom probral pan přednášející celou osnovu
řádu stavebního a ukázal, jakým způsobem a do
jaké míry řeší se v ní technické otá zky
Velké Prahy.
Pojednal, jaké vyhlídky má osnova na uzáko
nění v příštím šestiletí sněmovním a konstatoval, ž
vyhlídka ta jest velmi nepatrná, neboť bude-li pra
covati říšská rada, nebudou moci zasedati sněmy
nebude-li řišská rada ku práci schopna, nebude an
sněmům dána příležitost ku práci, tím méně arci
kdyby pak došlo k rozpuštění říšské rady. Proto ne
zbude, než řešiti otázku nového stavebního řádu
svépomocí, tím, že by zástupcové Prahy a obe
sousedních podobně jako v otázce velké vodárny
sjednotili se za účelem stanovení nejdůležitějšící
ustanovení řádu stavebního, jež by pak sněmen
přece při vhodné příležitosti mohly býti projednány
Tím by učiněn byl důležitý krok v zájmu Velk
Prahy. (Všeobecný souhlas)
Pan arch. Müller poukázal, že jest třeba sta
rati se o zájmy a prospěchy vnitřního města a že
se tak státi musí dříve, než dojde k Velké Praze.
Rozhovor zakončen byl doslovem předsedy pan
c. r. Rich. Jahna, který poukázal, že účelem de
baty bylo zjednati informace o stavu otázky Velke
Prahy a zjistiti podmínky, za kterých proveden
krásné myšlenky bylo by možno. Podmínky ty jsnu
technické, finanční a zdravotní a bez jich řádného
rozluštění nelze pomýšleti na sloučení. Debatou byl
věci zajisté poslouženo a lze vysloviti jen přání
aby Velká Praha, zdravá a bohatá, stala se záhy
skulkem.
Müller
Rich
Jahn
jít bat
Praha
Velká Praha
Velká Praha
Velke Praha
25
article
Matiční slavnost chrysanthém
na Zofině.
Jakoby několik duhových barev najedno
vám trýsklo do očí, tak oslnění stanote na prahu
žofinské dvorany. Je to mámení smyslů,č
vzdušný přelud? Co venku sychravý listopad
sčesává hlavy žořinských stromů a posledn
listí teteli se vzduchem jako pestří motýli —
zde uvnitř zlato květů směje se vám svůdně
vstříe a ovívá vás jich opojný dech. Pomalu
se vám jasní, přelud ustupuje poznání skuteč
nosti; nejste v zajetí skřítka, jste v zajetí da
leko přijemnějáíni, které uchystaly vám rozto
26
article
milé naše dámy. Překvapí vás tolik vkusu
elegance. Illuse, kterou jste si nesli z různých
zpráviček po novinách roztroušených, zatlačena
do pozadí mocnější přítomností. Než dosti me-
ditací, o slovo hlásí se skutek sám.
Chrysanthémová třídenní slavnost, spojení
s matičním bazarem, jest vysoko povýšená už
poetickou svojí myšienkou nad průměr obvyklých
zábav a slavností. Naše dámy letošním bazarem
projevily nejen obdivuhodnou energii a pii
v provádění vlasteneckých podniků, ale ukázaly
i dokonalý vkus a snahu po originálosti, kterou
dosažen tak mimořádný effekt. Žofinský sál
změněn v kousek Japonska, zachycený v oka-
mžiku chrysanthémové slavnosti. S nádherou
opulencí dosud nevídanou upraveno tu bazarové
tržiště, čajovny a kavárny. Prosím o malou
procházku
Hned na pravo od vchodu zastaví se kroky
vaše před japonským pohádkovým stánkem. Proč
nazvaly jej spanilé dámy pohádkovým, nevím,
leda že tanula jim na mysli pohádka o perníkové
chaloupce, neboť skutečně propůjčen stánek
ten Jiránkově firmě, známé výrobou biscuitů.
sušenek a jemného pečiva vůbec; tentokráte
dala však firma svým výrobkům, převážnou všt-
šinou ze sladkého perníku zholovoným, emblém
zákusků a pochutin japonských. Opravdu umě-
leckým způsobem provedené eukrové polévání,
představující fantastické obrázky z Japanu, bu-
dilo všeobecnou pozornost a vybízelo ke koupi.
Illus
Jiránkův
Japonsko
27
article
Sladkosti vůbec šly na odbyt. Kupte sí třeba
jen levné srdíčko a vstupte na estrádu. A
zas pěkně krok za krůčkem . . . Podle lá-
kavých etiket lahví poznáte vinárnu. Libo-li,
přijměte za vděk sklonickou perlícího vína ; nás
vábí hukot samovaru a rozlévající se vůně zlato-
žlutého čaje z japonské kuchyně v pravém
koutu estrády. Úsedněte na bambusové žídle,
srkejte svůj čaj a obdivujte se třem pravým,
sličným Japonkám, které v druhém rohu otá-
čejí se hbitě, nalévajíce ve zvonkovitě čišky
japonský nektar, nahořklé saki. Okusíte-li, při-
znáte, že i Japonci mají mlsné jazýčky. Když
jste se pěkně posílili na další pouť, počněm
s prohlídkou stánků ve středu dvorany. Stánek
první padne vám do oka. Řekli bychom, že to
loubí, uvité ze samých chrysanthém, na jehož
stříšku vléti nádherný páv s rozčepejřeným chvo-
stem. Střeží ve stánku tom obrazárnu en mi-
niature, originály i kopie, krosby, aquarellyi
pastelly, dva, tři obrazy větších rozmnérů . .
Hezká ozdůbka na étagére.. Okázale nádherný
je stánek vedlejší. Ohromný japonský sluneč-
ník, s jehož okrajů splývá třáseň korálových
šňůr; průhledným závojem prohlédnete elegutnlní
exposici dopisních papírů, envelop, skřinsk
s papíry — v cenách levnějších, než kde jinde.
V sousedství zajímavý nápis vás upozorní,
že tu stánek darů šlechtičny, jež vzdálena
Prahy po delší čas, nieméně pamatovala na
Matičku a sama dovednou rukou upravila řadu
rozkošných předmětů pro bazar. Skvostné,
stříbrem vyšívané střevíčky pro děcka, draho-
cenné kolébky a různá vyšívání jsou jejím
darem. Na misné pamatováno ve vedlejším
stanu, seskupeném ze samých vějiřů. Indi-
skretně prozrazuji, že čestnáete něžnýeh ručsk
plnilo tu bonboniery, upravovalo podnosy plné
cukrovinek, čokolády a bonbonů. Dvojnásob
tedy chutné!
Liba
Japonec
Praha
28
article
Pestře vyjímá se stánek motýla, na němž
malířské umění paní Urbanové. — Zahradnické
dobře je znatelno. Elegancí nemalou honos
se stánek draka, který uhinízdil se v jeho čele
na sněhobilých poduškách a hlídá bijoulerní
drobnůstky svého stánku. Jako každý moderní
stát, má i Jupan zde svoji poštu, která zabýví
se zvlášté expedicí pohlednic, ač vyhověli by
dovedla i peněžité zásilce několika stovek.
kdyby chtěl je některý gentleman tímto způso-
bem Matičce zaslati.
V čele sálu slušný kousek místa zaujale
obchodní tržiště, kde možno skoupili, co srdee
ráčí. Zde nejlépe se pozná, co vzáených dárk
se sešlo pro naši Matičku. Vracíme se oblou-
kem zpět ke vehodu podél vlastní květnice
chrysanthém. Přechází až zrak nad tou pe-
strostí a krásou květů půvabné této kopretiny.
Urban
Zahradnický
29
article
Vetkněte si jednu do knollikové dírky
zabočte po tak rozkošné a mnohotvárné
pouti do menšího sálu, do míst, kde
vládne prosa kuchyňská, která však tu
podávána sborem ochotných a elegantních ho-
stitelek v tak roztomilé formě, že nepostrádá
jisté labužnické poesie. Pendant k tomuto buffetu
tvoří kavárna pod galleril, rozsáhlá a útulná,
odkud při černé kávě můžete rozhlédnouti s
po celém sále, jenž znenáhla tonul by již
v pološeru, kdyby pojednou nerozlila se jim
záře tisíců elektrických lampiček. Nová úchvatná
podívaná! Jako v kaleidoskopu hemží se t
nyní promenujícími. Na málokterém nejelegant-
nějším plesu možno viděti tak krásné, draho-
cenné a tak přesně provedené kostumy. Mnobě
z nich — rozumí se i v dokonalém souladu
s jich majitelkami — mohly uvésti do obdivu
znalce japonské mody i laiky. Obzvláště dámy
prodavačky měly nádherné, případně volené
obleky. Celkové vyzdobení sálu — jmenovite
estrády, která vyšňořena s přepychem příléha-
jícím k představě japansko dekorace — jest
ladné: koberce, gobeliny, různé látky východní,
paraventy, vše sladěno v pestrý a krásný celek
30
article
Zbývá mi závěrečné slovo o návštěvě. Snad
okolnost, že Jupíter Pluvius právě před zaká-
jením slavnosti po polednách neprozřetelně
oblažil nás vydatnou sprškou, snad i všední
den, listopadové, rozuměj sychravé činžovní
údobl, to snad vše mělo vliv, že nemožno užíi
v referátu běžné novinářské fráse, že »lísnil
se hlava na hlavě«.
Ale co nebylo, může býti a bohdá bude
dnes. Při nízkém vstupném čtyřiceti ha-
lérů, při prohlášení, že nikdo není ni-
kým nucen vystavených předmětů kupovat
a že láce podávaných předmětů vzhledem
k tomu, že jsou to dámy — jest at
úžasně nepatrná, vzhledem k těm všem
okolnostem lze co nejvřeleji doporučiti dnešní,
po případě zejtřejší návštěvu bazaru. Motiv do-
bročinnosti netřeba ani zvláště uváděti. —
K doplnění referátu podotýkáme, že po celý den
slavnosti účinkuje v sále Pehelova a vojenská kapela,
která má na programu Smetanu, Dvořáka, Čaj-
kovského, Moszkowského a jiné a jiné. K za-
hájení včerejšímu dostavil se starosta měs
pražských pan dr. Vlad. Srb, prine J. z Loh-
koviců a různí hodnostové.
Jupíter
Smetan
Dvořák
doktor
Vlad
Srb
Pehelov