ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 94701e20-661e-11dc-bf6a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 99, place 51, org 12, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. listopadu 1901. Číslo 310
4 article
nova zůstane památnou v dějinách rakouských ať si další běh jich bude jakýkoliv. Badeni do- pustil se sico čelných politických i taktickýeh chyb, ale připomenul Rakousku, že jest nutne přikročiti k rozhodnému vyřízení otázky česko- německé. Nebylo mu dovoleno zakončiti dílo. jak by si byl přál; jeho nástupcové už si všal ani netrápí hlavu lím, jak by se daly upravit státoprávní poměry v Rakousku, nýbrž napínaj všechny své sily k tomu, aby úpravu státopráv- ních poměrů co nejvíce protáhli, poněvadž ta- ková úprava musila by národům slovanským poskytnouti rovnoprávnost, ztenčiti nadvládu ně- meckou a odstranili centralislický systém.« T - hoto nevdččného úkolu, udržeti Rakousko ve stavu cherobném na dobu co nejdelší, podjal se i dr. Kůrber. Jaký může býti konec takové po- litiky, je samozřejmo. V Praze, 9. listopadu. (O tázka u ni- versit) Ke síarému požadavku národa če- ského, aby byla zřízena druhá česká universita na Moravě, přibyl požadavek university vlaské. ozývající se ob čas laké už několik let a sou časně obnoveny požadavky Slovineů a halič- ských Rusů, aby se zřídily nžrodní university slovinská v Lublani a ruská ve Lvově. Stano visko Němeů proti těmto požadavkům je známo.
Baden doktor Kůrber Rus Stano Něme Rakousko Praha Lublaň Lvov český univerzita na Morava
5 article
Drzému útoku »N. Fr. Pra« na vědeckou způ sobilost a činnost českých ústavů dostalo se již zaslouženého odbyt. Že Wolfova »Ostd. Rund- sehau« nemohla mlčoti v olázce, o ktoré má nejméně práva se vyslovovati, rozumí se samo sebou. Pěkně se však vyjímá, že nároky Němeů na výsadné pěstování věd kájí orgán strany, jež svou vzdělanost projovovala dosud jen klacky a nadávkami. Lvovský »Przvglad« nemá nic proti zřízen university vlašské, třeba bylo Vlachů v Ra- kousku jen brstka. Jsou částí starého kultur ního národa a mají tedy právo, aby se vzdělá- vali ve svém jazyku. Jinak je to prý s Jiho- slovany a rakouskými Rusy. Ti dle »Przagladius nejsou částmi starýeh kulturních národů a proto ač mají na vysokých školách tolik svých synů. že by jimi dobře vyplnili své národní univer- sity, nemají na vysoké skoly práva, patrně proto aby se nestali »kolturními národy«, ani příště.
Wolfův Ostd Vlach Rus
6 article
»Przegladův« odpor ke všemu slovanskému jes však s důstatek znám, a jím se vysvétluje jeho nejnovější logika. Krakovský »Czas« soud správněji, že by se vlašskému požadavku mohl vyhověli, kdyby se současně učinilo opatření. aby se učinile po právu také Jihoslovanům na Přímoří. Téhož soudu je i lublaňský » Slovenská Naroda, jenž se vrací k staršímu návrhiu, uči něnému Hribarem na sněmu kráňském, aby se pro rakouské Vlachy a Jihoslovany zřídila utra kvistická universita v Lublani, na niž by sněm i město Lublaň přispěly asi 800.000 korun Jest však rozhodně proti zřízení vlašské unive sity v Terstu, poněvadž tento ústav byl by zdro jem ještě úsilovnějšího povlašťování slovanského Přimor. V Praze, 9. lislopadu. (Chorvatské volby) V miulých třech dnech vykonány snémovní volby v 84 okresích chorvalských v nichž zvoleno 71 přívrženců strany národn (vládní), 11 členů spojené opposice (obzorášů a pravášů) a 2 členové čisté strany práva. Po- slední čtyři volby konají se dnes. Jich výsledel nic už nezméní na faktu, že hr. Khuen- Hle der- vary dobyl vílězství, jakého se asi ani sám ne- nadál a že snémovní opposice se vrátí do sněmu ztenčena na polovinu. Za minulých voleb, kona- ných r. 1896 také za vlády bána hr. Khuena- Hedervara, zmohla se opposice ještě na 30 po- slanců. Letos bude v nejlepším případě čitati asi 15 členů. Mimo to nevráti se již do sněmu řada vynikajících opposičníků, kteří ve volebním boji podlehli. Z vůdců koalice zvoleni, pokud už známo, jen dr. Rubetič v Záhřebě, dr. Bre- sténský ve V. Gorici, dr. Banjavčič v Karlo- vici a dr. Derenčin v Klanci; z čistě strany práva zvoleni dr. Frank a Mile Starčevič.
Przegladův Jihoslovan Vlach Khuen Rubetič doktor Bre Banjavčič Derenčin Frank Mil Starčevič Lublaň Terst Praha spojený opposice Záhřeb Karla Klanec
7 article
Drakonická opatření, učiněná bánem na po- tření chorvatské opposice, jíž nedáno ani času ani možnosti k jakékoli agitaci (oba opposiční listy »Ohzor« a »Hrvatska« byly den za dnem po celou předvolební dobu konfiskovány !), byly předzvěstí, že opposice bude decimována. Ale toho výsledku, jaký se ukázal, nenadáli se an nejlepší přátelé bánovi v Pešli, kteří o jeho vítěz- ství píšou způsobem nad míru zdrželivým. Ovšem, v zápětí po čistých volbách uherských hedervá- rovské volby v Chorvalsku nemohou nadehnouti k chvalozpěvům ani největší šovíny v Uhrách. Co o výsledku chorvalských voleb píšou listy chorvatské, z příčiny výše uvedené nevíme. »Agra mer Tagblatt« praví opatrně: »Jaké jsou příčiny neúspěchu opposice, bylo z části již pověděno ve zprávách z doby předvolební, z části pak za našich tiskových poměrů vůbec se to pověděti nesmí.« Jediná potěšitelná novinka při letošních chor vatských volbách jest ta, že — pokud se dosud ví — nikde netekla krev.
Uhry
8 article
R. Ze Zádru, 6. listopadu. (P roti- slovanství nového zaderského areibiskupa.) Slovanskon bohoslužbu a chorvatské stádo zaderského arcibiskupství oče- kávají opět těžké zkoušky. Za areibiskupa by tu totiž nedávno nastalen splitský kanovník Dvornik, původem Chorvat, smýšlením Ital, charakterem slaboch a záméry svými latinisátor. Na bankelu po jeho nastolení dalmatský místo- držitel připil mu latinsky, představitelé zaderské kapitoly také latinsky, zástupcové zaderské měst- ské rady italsky a předseda zemského výboru Chorvat dr. Ivčevié, poslanec a předák národn chorvatské strany přípitkem — němým. Zá atupce Splitu, starosta Milič připil chorvatsky avšak spravedlivý arcibiskup ve své ital s ké odpovědi o tomto chorvatském přípitku ani se nezminil. A přece v ni neustále kladl důmuaiz na to, že s národního a politického stanoviska ne- patří nikomu, ani Chorvatům, ani Italům, že však jako metropolila a biskup patří v š e m.
Dvornik Chorvat Ital doktor Ivčevié Milič Italos Zádr Split
9 article
Dvornikovým jmenováním jest způsoben velká mezera v chorvatském národním episko pátě, jenž národním a politickým svým uvědlo měním nestojí sice ani z dálky lak vysoko, jal lo chorvatská opposice ličl, ale aspoň nezrazuje svého původu a jakousi svojí neulralilou tvo dosti mocnou hráz proti cizímu politickěmu ná silí a odnárodňovánl. Jest zajímavo, že Dinko Politeo, nepochybně nejlepší znalee poměrův a lidí v Dalmacii, ve své právě vydané autobiografli (pod názvem »Předmluva k vybraným článkůme) takto píše o nynějším zaderském arcibiskupu: »Z profes- sorů nutno jest zmíniti se i o Dvornikovi .. Pokud jsem pozdějí ve svém novinářském životě měl příležitost poznati Dvornika, dnes kanovník při kathedrálním chrámu ve Splitě, nemluvim o něm se zvláštní sympathií. Také tehdy nezdál se nám člověkem upřimné povahy. Avšak upřímně se přiznávám, že jemu děkuji za lásku k sv. Pismu.« — Dnes patrně Dvornik víee miluje italské své přátele než Pismo svatě.
Dvornikův Dinka Politeo Dvornik Dalmacie Splita
10 title
Politické zprávy zahraničná.
11 article
V Praze, 9. listopadu.
Praha
12 article
Rusové o francouzské výpravě de tureckých vod. Prvě úvaby ruských listů o výpravě fran couzského leďstva do tureckých vod měly ten smysl, že Rusově uznávají jeji nevyhnutel nost, protože jednání Turocka vybízelo k tomu aby Francie ukázala svou rozhodnost a energii Ale v rozbor jiných stránek věci ruské listy na poprvé se nepustily. Teprve dnes činí tak »Honoe Bpena« plše: Výprava francouz- ského loďstva značně zjednodušuje rozhovor aneb aspoň přivede k bezodkl adné m vyjasnění otázky, počitáli Ture cko na něčí podporu při rozřešení kon- fliktu svého s Francil . . . Hlasy mezinárod ních dohazovačů již se ozývají. Dávají Vysoké Poriě na srozuménou, že Francie jest osamo- cena v své politice naproti Turecku ; zájmy Ruska a Francie na blízkém Východě že z da- leka nejsou toložné, naopak že se rozcházejí. Aby to dokázali, sahají daleko nazad, až do krymské války. Zájmny Ruska a Francie při protektorátu nad tureckými křesťany jsou prý různé. Zvláštní náhoda tomu chtéla, že právě tyto dni v Jerusalémě u hrobu božího pobili se katolíci s pravoslavnými, při čemž bylo pě františkánů nebezpečně raněno; spor vyvolal katolíci. Turecké vojsko nebylo s to bitce za brániti. Před půl stoleším tato kormutlivá událos na křesťany vrhající hanebné světlo, zajiste byla by bývala francouzskými politiky využitko vána ko škádlení Ruska jakožto ochrance pravo- alavných. Dnes Franeie i Rusko jen litují,že před očima Turků křesťané tak se zahanbili K vůli protektorátu nad kresťany palestinským Francie spíše by se mohla poškorpiti s N - meckem, neboť efsař Vilém osobně se přihlási o právo protektora, když před několika lety svatou zemi navštívil. Od té doby skutečne protektorský význam Francie poněkud se zmenšil.
Rus Rusův Turek Vilém Francie Turecko Rusko Jeruzalém Honoe Bpen
13 article
Za druhé za 50 let mnoho vody uteklo. Turecko se pozoru hodně zeivilisovalo, již do- konce se tam vládne po zákonu, a tím pře- dešlý význam protektorství nad tureckými kře- sťany se zmenšil. Na prvé místo v mezinárod- ních poměrech vyšvihly se mezitím záj m hospodářské a obchodní, a ovšem s tohoto hlediska zájmy Francie vyžadují, aby vážnost její byla obnovena na Archipelagu, ne na středozemním pobřeží Malé Asie, nýbrž tam, kde ji zadán těžká rána okupací Egypta a za- držením Marchanda ve Fašodě. V Syrii a Malé Asii zájmy Ruska Francie nemohou sruziti se. Všecky cizí pokusy o to selhou. »CBtr« výpravu francouzského lodstv má za počátek úplného rozpadu Tu- recka a zdá se mu, že nedaleko je den. kdy pravoslavný kříž zattřpytí se znova nad chrámem s v. Sofi e. »Hooc« myslí, že platební povinnost Turecka naproti Lorandovi hraje při výpravě podřízenou úlohu. K vůli nějakému Lorandovi a k vůli 340.000 librám, jež mu Turecko je dlužno, takové daleké a nákladné výpravy se nepodnikají. Není pochyby, že jde Francii o dů- ležitější věci, jmenovité o povznesení svého respektu v očích Vysoké Porty a ochranu lu- reekých katoliků. (Viz nahoře poznámku »Hon. Bp.«, že protektorského vlivu Francie ubylo. protože část jeho převedlo na sebe Německo. Irade sultanovo, nařizující zapla- cení a poukázky na ně, list pova- žuje za věc, o kterou dnes už ne jde a která tedy francouzské lod stvo k návratu domů nepřiměje.
Marchand Turecko Francie Archipelago Asie Egypt Fašoda Sýrie Rusko Německo
14 article
Modlitba pravoslavného Rusa. V posledním čísle Vergunova »Caas. B.« diakon A. Voznesenský otevřeným listem vy světluje paní Berté Suttnerově, proč vystupuje z »ligy míru« a ve formě modlitby dodává své politické vyznání. Modlitba je tak charakterná že zasluhuje povšimnutí na tomto místě. Zní- »Pane, zachovej Čecha, dej Polákovi dar rozume a naprav Chorvata; seber v jedno Srby, Bul- hary a Rusy! Nadehni syny Slova vzájemnou láskou, dej jim statečnost a odežeň od nich každého nepřitele a protivnika, opovažujícího se rozdělovati je a zbrojiti jednoho proti druhému. Zachovej ve zdraví a štěstí pravoslavné hosu- dáry Mikuláše II., Alexandra a Nikolu. Shlédn s výše nebeské i na ostatní národy slovanské úpějící pod cizí nadvládou; sešli jim rozumného rádce jako někdy Hostomysla, abys vyhnal z nich silu dábelskou, jež je navádí jednoho na druhého.« Vření v okupovaných zemích. Podle uherských listů musily býti v oku povaných zemich sesileny posádky, protože vplutí francouzského loďstva do tureckých vol způsobilo »jisté vření« mezi mohamedány bosen skými a hercegovskými. Pomník Chopinovl. Ruská vláda dovolila, aby se utvořil komité pro postavení pomníku slavnému skladateli Cho- pinovi. V čele komitělu stojí známá pěvkyno Adelaida Bolská (hr. Brochocká) a mnozí člo- nově polské aristokrncie, jako knižata Čarlo- cjjský, Radziwill, Lubomírský, hr. Zamojský jiní. Vyzvání sochaři rozličných zemí, zvláště lrancouzstí, aby komitétu podali své návrhy po- mniku. Pan Valentin Gorlov v »HoB. BpeMeun« radí, aby oslavě Chopinově, jež bude s posta- vením pomniku spojena, dán byl v šeslov an- ský význam. Srdce Chopinovo bylo bez odporu polské, ale plody jeho jsou všeslovanské. a to nějen nezmenšuje, nýbrz zvyšuje lesk
Rus A Voznesenský Suttnerův Čecho Polák Chorvat Srba Mikuláš II Alexandr Nikola Bolská Gorlov Chopinův cho
15 article
význam Polsky. V tuto chvíli, kdy pangerma- nism se chvástá, jakoby všichni velcí geniové rodili se jen u Němců, bude úplně na čase i místě, gigantům nepochybně nebo pochybně němockým čeliti kolosy ryze slovanskými. Za chovejme Chopina slovanskému národu a po- řiďme mu pomník od slovanského umělce,a je to Polák, Rus, nebo Čech — vše jedno. jen když to bude Slovan. A nechť u podnoži pomníku sejdou se představitelé všech národů slovanských, všichni bratři nadšení jedinou my šlenkou, a nechť srdce jejich bíjou unisono. Z hnutí nacionalistického. Liga »Patrie frangaise« konala tyto dny meeting ve Vannos, který byl mohutnou mani festací nacionalistů. Na dva tisíce osob shro mážděných v obilní tržnici vyslechlo s velkým nadšením ohnivou řeč Frangoisa Coppé který prudce útočil na vládu Waldeck- Roussoaua. Po něm mluvil mladý publicista Gabriel Sy veton, vedle Chéradama a Dausseta nejpopu lárnější z mladých vůdeů strany nacionalistické jenž snažil se objasniti program své strany, je muž i přívrženci vyčítají v jistých věcech ne- určitost stanoviska. Syveton prohlásil, že strana jeho je rozhodně republikánská a svobodomyslná a odmítl podezření, že podléhá vlivu živlů kle rikálních. Řečník vášnivě útočil na vládu ny nější, proti níž opakoval všechny výtky a ob vinění motané na ni opposičními stranami. Nej větším nebezpečím, jež prý republice hrozí,je diktatura židovských finančníků a svobodnýeh zednářů. Resoluce navržená řečníkem byla při- jata za volání slávy republice a armádě. V po- slední době uspořádala »Patrie frangaise« celou řadu velkých schůzí v Paříži, Bordeaux, Tou- lonu a jiných městech.
Němec Polák Čo sa veton Chéradam Dausset Polsko Rus Waldeck Paříž Bordeaux Slovan Patria
16 article
Franconzové ve vodách tureckých. Včerejší odpolední listy pařížské přinesly zprávy o povolnosti Porty namnoze ještě ben všelikého pozoruhodnějšího komentáře ale po nadpisy: »Kapitulace Porty«, »Konec konfliktue atd. Skutečně konflikt pokládá se jimi za ukon- čený. Ovšem okolnost, že vláda francouzská chce se spokojiti tím, když sultán ústupky Porty osobně schválí, jest nápadná, jelikož až dosud vláda hlásala také, že žádati bude záruky pro provedení ústupků, tím pak ná- padnější, jelikož byl »Matin« na ni připravoval již předem článkem svým »Pro mír«, námi již citovaným. Zdá se, že tu mimo Turecko samo působil na Franeii jiný vnější tlak, mocný tak, že Francie rozpakuje se na ten čas, jako již v záležitosti fašodské, vyvoditi ze stanoviska jednou zaujatého i náležité důsledky. Není vy- loučeno, že v pozdějším rozvoji otázekj samou na přetřes uvedených, použije nějakého momentu nového, nějakého nového váznutí, aby
Turecko Francie Matin
17 article
obnovila důraz, v němž nyní ochabuje, aby učinila třeba i krajní kroky k udržení prestiže na východě, ale pro tu chvíli, jak zdá se, za- stavila se — na rozeestí. Snad přispěla k tomu částečně zvěst, zaznumenaná také v římské de- peši »Echa de Paris«, že německá vláda požádala vládu italskou, aby spo- lečně s ní opřela se návrhu Fran- cie na protektorát nad katolíky orientálními. V každém ale případé náhlé stanutí vlády po rozběhu lomozném zavdá i do- mácím odpůrcům jejím podnět, by jí slabost její ostře vytýkali. Ohlas toho usly šíme snad již v nejbližších schůzích sněmovních. Dne jíž nacionalistická »Presse« útočí prudce na vládu, ano vmetla ji ve tvář dokonce výtku, že chtěla domoci se jen své provise na zisku Lo- randově a Tubinově, aby jí mohla užiti k svým účelům volebním. V pravdě ale nerozhodnos vlády v koníliktu východním, ač bude -l tr valá, za voleb příštích nijak jí neprospěje.
Paris Fran Presse
18 article
K volbám obecním v Berlíně. Berlín dal, jak minule jsme již podotkli, při doplňovacích volbách obecních, odpověď Vi- lémovi II. za jeho mísení se do práv a věcí obecních. Demonstrace stala se čáslečně též na úkor liberální většiny zastupitelstva, kteráž do- pustila se před volbami chyby, že nedovedla poslaviti se koruně celým důrazem na obran obecní autonomie. Jest známo již, že sice se- trvala »zásadně« na svém stanovisku právním a to ve formě velmi mírňoučké, ve věci ale že Vilému II. povolila. Nespokojenosť občanstva s touto polovičatostí asi bylo to, jež způsobilo, že socialisté v III. sboru volebním urvali i li- berálům 5 mandátů (antisemitům též jeden), oproti tomu v II. sboru volebním zvoleni byli vesměs liberálové, počtem 17. Na přiště s klá- dati se bude tedy obecní zastu- pitelstvo berlínské ze 115 libe- rálů, 28 socialních demokratu a 1 antisemity. Socialisté obdrželi v všech okresích dohromady 33.425 hlasů, ostalní strany dohromady 3926 hlasů. V 10., 11., 22. a 34. volebním okrese, kdež měli liberálové ještě za posledních voleb většinu, dostali nyn socialisté 2897 hlasů proti 286 liberálním, dále 1690 proti 778, 1645 proti 529 a 3134 prot 156. V sousedíeím s Berlínem Charloltenburgu rozmnožily volby počet mandátů socialistickýeh ze 2 na 8. Trochu více neustupnosti a trou- falosti dosavadní většiny, jež ostatně má tolik společného s rakouskou krisí ústaváckou. směrem vzhůru, bylo by ji zachránilo před tě mito trpkými zkušenostmi.
Vilém II Berlín
19 article Stavební program velké Prahy.
Stavební program velké Prahy. Rozhovor o velké Praze a stavební její programu byl v páteční schůzi Spolku archilektů a inženýrů ukončen přednáškou pana inž Ot. Materny, jenž uvedl následujicí Olázka Velké Prahy jest jednou z velkých našich politiekých otázek a sice z těch, jež nebyly u nás, bohužel, v čas pochopeny a řešeny. Poli- tickou je proto, poněvadž jiným životem žíti smí a může hlavní město veliké říše, svobodné zeměa jináče živořlti musí hlava království, jež pozbyla své samostatnosti a nerozhoduje ani nad osudy svého národa, ani nad tím, k jakým účelům se první žadé obraceti mají bmotné prostředky, ply- noucí z píle, nadání a příčinění lidu. Veliká, mocná a sebevědomá Paříž, kterou an hrůzy války prusko-francouzské nedovediy na dlouho zdeplati a pokořiti, způsobila zimničný a umělý vzrůst Berlína — obé pak je do té míry ospravedl něno, že obě města jsou hlavami velkých, téměř je dnolitých říši, jako hlavní města ostatních říší svě tových. Avšak veliký, millionový Berlín a samostat ností podporovaná, vzkvélající Pešť vyvolaly oťázku Velké Vídně, ktera se stala jednou z největších pře kázek Velké Prahy
Ing Otakar Matern Praha Paříž Berlín Pešť Vídeň Velká Praha
20 article
Nemohu rozváděti myšlenky tyto dále do všeck podrohností, ale dovolil jsem si je alespoň zde na značiti proto, že jest jimi po měm soudu politický význam celé otázky dosti ostře vyznačen a obra ničen, zvláště když si pěipomeneme, že teprve z úřadování prvního starosty Velké Vídně musí mě šťané vídeňští skládati slavnostní slib na to, že dbal- budou německého jejího rázu, ač Vídeň je ve skutečnosti největším českým městem a že teprve za správy dra. Luegra a za vlád českému národn tak nepopíratelně a otcovsky nakloněných, nesmí se v Vídni na nárožích objeviti české plakáty a na do- mech české tabulky a nápisy! Jak souvisí tyto věci s olázkou Velké Prahy? Není v našem národě nic tak nepatrného a mali- cherného, abychom toho musili dbáti, když jedná se o naše práva politická a zejmena o práva jazyka českého a kdybychom toho byli od počátku svého znozuzrození ve všem, vždy a všichní byli řádně dbalí, byla by naše věc dnes věru tisíckráte lepší.
Vídeň Praha
21 article
Proto jest utvoření budoucí Velké Prahy ze všech věcí na místě nejpřednějším a sice jednoduše z lé příčiny, že o tom, zda Velká Praha bude velikým a silným městem českým, výhradně českým a naším, nerozhodnou ani Pražané, ani měsla okolní, nýbrž jedině a pouze naše poměry politick Ve všem ostatním se můžeme dohodnouti velm snadno — i když by zde nebylo zevnějšího sp jen a zákonův — ale v otázce, bude li Velká Praha mě- stem českým anebo utrakvistickým, rozhodne vláda a mám za to, že již rozhodlal Když se tedy uváží ty všechny oběti, klerých bude nutno přinésti při sloučení Velké Prahy finan- cím státním, aniž by se tím přispělo městu, pak se mně zdá býti jediné správným postupem, aby na místo nejpřednější postavena byla otázka: Bude Velká Praha městem naším, výhradně českým, č nebude? Nejsem do věci nijak zasvěcen a nic neslyše bych s větší radostí, ne li ničím nezvralitelné pro hlášení, že po stránce národní je vše již opatřeno zabezpečeno; ale, bohužel, nevidím jediné známky z níž by se na to dalo souditi. Nejměně ovšem z toho, jak daleko za celých šest roků postoupila zá- ležitost nového stavebního řádu pro král hlav. město Prabu, Poukáži jen ku politickému momentu věci totiž že Němci předloze té nepřejí, poněvadž vlastné je vytvořením a základem Velké Prahy a značným rozšlřením její antonumie, k čemuž ovšem přistupuje náhodou i okolnost, že také vláda předloze nepřeje Za těchto poměrů nemohlo přirozeně k tomu do jíti, aby zákon tak důležitý a obsáhlý, jakým je nový stavební řád, projednán byl v minulém šestiletí sně movním.
Pražan Němec Praha Prab
22 article
Komise, která projednala stavební řád ny platný, byla jenom šťastnější v lom, že práce její k usnešení sněmovnímu ze dne 21. října 1881 ji dne 22. února 1887 sankce dosáhia a bezl abstinence Němců bylo by se sotva i to podařilo. Zajtmavo j- nom je, že ačkoli nynější slavební řád platnosti na byl teprve dnem 12. března 1887, rada městská král hlav. města Prahy již v říjnu roku 1889 žádala za změnu 42 článků ze 131 — čili více než celé jedné třetiny Žádost svou za tyto změny opakovala městsk rada dne 23. února 1892 a žádost lato byla přičinou že k měmu podnětu dne 1. dubna 1892 spolek nai prvně opravou stavebního řádu pro Prahu se za- býval. A od té doby věnovali jsme přímo i ne přímo stále pozornost věci této, zejmena pracemi ankety naší i spolků spřízněných, kteráž vyvolala veliký zájem pro celou záležilost a předem ustano- vily, co se podniknouti má, totiž žádná oprav starého stavebního řádu, nýbrž vypracování zákona zeela nového, na zásadách nejmodernějších, nejsprávnějších a pro budoucí Velko Prahu přímo životníeh. Dne 11. prosince 1895 byl jsem vyzván výkon- ným výborem národní strany svobodomysině, bych podsl návzhy na změnu stavebního zákona. Vyzvaní lomu jsem vyhověl společně s p. drem. Zaludem oslatními pp. poslanci za král. hlavní město Prahu a návrh náš předložen sněmu dne 11. ledna 1896. Dne 21. ledna 1896 jsem návrh svůj ve sněmu odůvodnil a docílil jsem, že přikázán byl zvláštní 12členné komisi, volené kuriemi.
Němec Praha národní strana
23 article
Další jeho osudy braly se svou formální cestou dle jednacího řádu a zemský výbor zmocnén k tomu, by za účelem vypracování osnovy nového řádu všechny práce přípravně podnikl, zejména pak novum že vyslal na studijní cesty zem. stav. radu p. Ant Landu a zem. radu p. dr. Boh. Franta- Již dne 22. prosince 1896 pudal přísedící zem- ského výboru p. dr. Václav Škarda zprávu o krocích podniknutých, o nichž jsem 5. února 1897 podal sněmu zprávu já jmenem komise a výsledek prael byla osnova toho roku prvně vydaná, i všem inter- esnovaným obcím, spolkům a jednotlivcům zaslaná. Osnova byla zase předmětem všemožných úvah a posudků, na základě klerých pak vydána v nov úpravě a sněmu předložena 29. března 1899. Poněvadž sněm při známých poměrech v prů- běhu krátkých zasedání, ke kterým je svoláván, před- lohu probrati nemohl a žádná sněmovní komise z permanentní se prohlásiti nemůže, zejmena když sněm je uzavřen, svolal zomský výbor k návrhu komise pro stavební řád 15člennou anketu ze člent sněmu, jíž předloha přikázána byla. Do ankety byli dle kurií zvolení pp.: baro Eisenstein, hrabě Chotek, kanovník dr. Karlach Mixa, V. Šulc, Materna, dr. Pinkas, dr. Pod- lipný, dr. Záhoř, dr. Zalud, dr. Koldinský, dr. Pippich. řed. Schwarz, Jos. Víšek a dr. Zátka. Anketa zvolila mne hlavním referentem a zvláštn subkomitét, v němž byli referentem zdravotním pan dr. Záhoř a referentem právnickým p. dr. Žalud.
Landa Boh Franta doktor Škarda Chotek Karlach Mixa V Šulc Matern Pinkas pod Záhoř Zalud Koldinská Pippich Schwarz Jos Víšek Zátka
24 article
Následovaly práce, porady a písemné zprávy nás ti jako referentů a konečně schůze ankety Referáty, nám přidělené, jsou úplně hotovy stačí svolati ještě jeduu nebo dvě schůze a budou práce přípravné úplně hotovy. Potom probral pan přednášející celou osnovu řádu stavebního a ukázal, jakým způsobem a do jaké míry řeší se v ní technické otá zky Velké Prahy. Pojednal, jaké vyhlídky má osnova na uzáko nění v příštím šestiletí sněmovním a konstatoval, ž vyhlídka ta jest velmi nepatrná, neboť bude-li pra covati říšská rada, nebudou moci zasedati sněmy nebude-li řišská rada ku práci schopna, nebude an sněmům dána příležitost ku práci, tím méně arci kdyby pak došlo k rozpuštění říšské rady. Proto ne zbude, než řešiti otázku nového stavebního řádu svépomocí, tím, že by zástupcové Prahy a obe sousedních podobně jako v otázce velké vodárny sjednotili se za účelem stanovení nejdůležitějšící ustanovení řádu stavebního, jež by pak sněmen přece při vhodné příležitosti mohly býti projednány Tím by učiněn byl důležitý krok v zájmu Velk Prahy. (Všeobecný souhlas) Pan arch. Müller poukázal, že jest třeba sta rati se o zájmy a prospěchy vnitřního města a že se tak státi musí dříve, než dojde k Velké Praze. Rozhovor zakončen byl doslovem předsedy pan c. r. Rich. Jahna, který poukázal, že účelem de baty bylo zjednati informace o stavu otázky Velke Prahy a zjistiti podmínky, za kterých proveden krásné myšlenky bylo by možno. Podmínky ty jsnu technické, finanční a zdravotní a bez jich řádného rozluštění nelze pomýšleti na sloučení. Debatou byl věci zajisté poslouženo a lze vysloviti jen přání aby Velká Praha, zdravá a bohatá, stala se záhy skulkem.
Müller Rich Jahn jít bat Praha Velká Praha Velká Praha Velke Praha
25 article
Matiční slavnost chrysanthém na Zofině. Jakoby několik duhových barev najedno vám trýsklo do očí, tak oslnění stanote na prahu žofinské dvorany. Je to mámení smyslů,č vzdušný přelud? Co venku sychravý listopad sčesává hlavy žořinských stromů a posledn listí teteli se vzduchem jako pestří motýli — zde uvnitř zlato květů směje se vám svůdně vstříe a ovívá vás jich opojný dech. Pomalu se vám jasní, přelud ustupuje poznání skuteč nosti; nejste v zajetí skřítka, jste v zajetí da leko přijemnějáíni, které uchystaly vám rozto
26 article
milé naše dámy. Překvapí vás tolik vkusu elegance. Illuse, kterou jste si nesli z různých zpráviček po novinách roztroušených, zatlačena do pozadí mocnější přítomností. Než dosti me- ditací, o slovo hlásí se skutek sám. Chrysanthémová třídenní slavnost, spojení s matičním bazarem, jest vysoko povýšená už poetickou svojí myšienkou nad průměr obvyklých zábav a slavností. Naše dámy letošním bazarem projevily nejen obdivuhodnou energii a pii v provádění vlasteneckých podniků, ale ukázaly i dokonalý vkus a snahu po originálosti, kterou dosažen tak mimořádný effekt. Žofinský sál změněn v kousek Japonska, zachycený v oka- mžiku chrysanthémové slavnosti. S nádherou opulencí dosud nevídanou upraveno tu bazarové tržiště, čajovny a kavárny. Prosím o malou procházku Hned na pravo od vchodu zastaví se kroky vaše před japonským pohádkovým stánkem. Proč nazvaly jej spanilé dámy pohádkovým, nevím, leda že tanula jim na mysli pohádka o perníkové chaloupce, neboť skutečně propůjčen stánek ten Jiránkově firmě, známé výrobou biscuitů. sušenek a jemného pečiva vůbec; tentokráte dala však firma svým výrobkům, převážnou všt- šinou ze sladkého perníku zholovoným, emblém zákusků a pochutin japonských. Opravdu umě- leckým způsobem provedené eukrové polévání, představující fantastické obrázky z Japanu, bu- dilo všeobecnou pozornost a vybízelo ke koupi.
Illus Jiránkův Japonsko
27 article
Sladkosti vůbec šly na odbyt. Kupte sí třeba jen levné srdíčko a vstupte na estrádu. A zas pěkně krok za krůčkem . . . Podle lá- kavých etiket lahví poznáte vinárnu. Libo-li, přijměte za vděk sklonickou perlícího vína ; nás vábí hukot samovaru a rozlévající se vůně zlato- žlutého čaje z japonské kuchyně v pravém koutu estrády. Úsedněte na bambusové žídle, srkejte svůj čaj a obdivujte se třem pravým, sličným Japonkám, které v druhém rohu otá- čejí se hbitě, nalévajíce ve zvonkovitě čišky japonský nektar, nahořklé saki. Okusíte-li, při- znáte, že i Japonci mají mlsné jazýčky. Když jste se pěkně posílili na další pouť, počněm s prohlídkou stánků ve středu dvorany. Stánek první padne vám do oka. Řekli bychom, že to loubí, uvité ze samých chrysanthém, na jehož stříšku vléti nádherný páv s rozčepejřeným chvo- stem. Střeží ve stánku tom obrazárnu en mi- niature, originály i kopie, krosby, aquarellyi pastelly, dva, tři obrazy větších rozmnérů . . Hezká ozdůbka na étagére.. Okázale nádherný je stánek vedlejší. Ohromný japonský sluneč- ník, s jehož okrajů splývá třáseň korálových šňůr; průhledným závojem prohlédnete elegutnlní exposici dopisních papírů, envelop, skřinsk s papíry — v cenách levnějších, než kde jinde. V sousedství zajímavý nápis vás upozorní, že tu stánek darů šlechtičny, jež vzdálena Prahy po delší čas, nieméně pamatovala na Matičku a sama dovednou rukou upravila řadu rozkošných předmětů pro bazar. Skvostné, stříbrem vyšívané střevíčky pro děcka, draho- cenné kolébky a různá vyšívání jsou jejím darem. Na misné pamatováno ve vedlejším stanu, seskupeném ze samých vějiřů. Indi- skretně prozrazuji, že čestnáete něžnýeh ručsk plnilo tu bonboniery, upravovalo podnosy plné cukrovinek, čokolády a bonbonů. Dvojnásob tedy chutné!
Liba Japonec Praha
28 article
Pestře vyjímá se stánek motýla, na němž malířské umění paní Urbanové. — Zahradnické dobře je znatelno. Elegancí nemalou honos se stánek draka, který uhinízdil se v jeho čele na sněhobilých poduškách a hlídá bijoulerní drobnůstky svého stánku. Jako každý moderní stát, má i Jupan zde svoji poštu, která zabýví se zvlášté expedicí pohlednic, ač vyhověli by dovedla i peněžité zásilce několika stovek. kdyby chtěl je některý gentleman tímto způso- bem Matičce zaslati. V čele sálu slušný kousek místa zaujale obchodní tržiště, kde možno skoupili, co srdee ráčí. Zde nejlépe se pozná, co vzáených dárk se sešlo pro naši Matičku. Vracíme se oblou- kem zpět ke vehodu podél vlastní květnice chrysanthém. Přechází až zrak nad tou pe- strostí a krásou květů půvabné této kopretiny.
Urban Zahradnický
29 article
Vetkněte si jednu do knollikové dírky zabočte po tak rozkošné a mnohotvárné pouti do menšího sálu, do míst, kde vládne prosa kuchyňská, která však tu podávána sborem ochotných a elegantních ho- stitelek v tak roztomilé formě, že nepostrádá jisté labužnické poesie. Pendant k tomuto buffetu tvoří kavárna pod galleril, rozsáhlá a útulná, odkud při černé kávě můžete rozhlédnouti s po celém sále, jenž znenáhla tonul by již v pološeru, kdyby pojednou nerozlila se jim záře tisíců elektrických lampiček. Nová úchvatná podívaná! Jako v kaleidoskopu hemží se t nyní promenujícími. Na málokterém nejelegant- nějším plesu možno viděti tak krásné, draho- cenné a tak přesně provedené kostumy. Mnobě z nich — rozumí se i v dokonalém souladu s jich majitelkami — mohly uvésti do obdivu znalce japonské mody i laiky. Obzvláště dámy prodavačky měly nádherné, případně volené obleky. Celkové vyzdobení sálu — jmenovite estrády, která vyšňořena s přepychem příléha- jícím k představě japansko dekorace — jest ladné: koberce, gobeliny, různé látky východní, paraventy, vše sladěno v pestrý a krásný celek
30 article
Zbývá mi závěrečné slovo o návštěvě. Snad okolnost, že Jupíter Pluvius právě před zaká- jením slavnosti po polednách neprozřetelně oblažil nás vydatnou sprškou, snad i všední den, listopadové, rozuměj sychravé činžovní údobl, to snad vše mělo vliv, že nemožno užíi v referátu běžné novinářské fráse, že »lísnil se hlava na hlavě«. Ale co nebylo, může býti a bohdá bude dnes. Při nízkém vstupném čtyřiceti ha- lérů, při prohlášení, že nikdo není ni- kým nucen vystavených předmětů kupovat a že láce podávaných předmětů vzhledem k tomu, že jsou to dámy — jest at úžasně nepatrná, vzhledem k těm všem okolnostem lze co nejvřeleji doporučiti dnešní, po případě zejtřejší návštěvu bazaru. Motiv do- bročinnosti netřeba ani zvláště uváděti. — K doplnění referátu podotýkáme, že po celý den slavnosti účinkuje v sále Pehelova a vojenská kapela, která má na programu Smetanu, Dvořáka, Čaj- kovského, Moszkowského a jiné a jiné. K za- hájení včerejšímu dostavil se starosta měs pražských pan dr. Vlad. Srb, prine J. z Loh- koviců a různí hodnostové.
Jupíter Smetan Dvořák doktor Vlad Srb Pehelov