ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 94698e70-661e-11dc-97ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 30 celkem · entity: person 40, place 39, org 4, work 5
1 masthead
9. listopadu 1901.
2 masthead
lolaa „Národnich Histu
3 masthead
k číslu 309.
4 masthead
Strana o
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. listopadu. (K situaci.) Klidnou úvahu z péra nejmenovaného řišského poslance o parlamentní situaci v Rakousku při- náší Apponyův »Budap. Tagbl.« Pisatel klade proti Körbrovu požadavku, že sluší nejprvé vy- říditi potřeby hospodářské, na váhu požadavky české a shledává oba stejně závažnými, tak že k pravé dělnosti v parlamentě nedojde se jinak, než jakousi střední cestou, hterou se vy hoví požadavkům obou stran. »Politická si- tuace — míní pisatel — jest rozhodně lepší. než před rokem. Na obou stranách ubylo váš nivosti, ale parlament uzdraven dosud není. Rány krvácejí a opěl se mohou olevříti, aťsi na ně nalepí sebe více náplastí. V té věci at se nikdo neklame. Dr. Kramář mluvil snad v leckterém vzhledě jednostranně, ale nebyl ne- práv, když prohlásil, že parlament a stát s nevrátí do normálního stavu, dokud nebude ně jakým způ-obem uklizen spor mezi Němcia Čechy, v čemž mu nutno dáti za pravdu. Spor mezi předsedou ministerstva a drem. Kramá řem, který vedl k proslulému řečnickému sou boji za rozpočtové rozpravy, dá se shrnout ve slova: Předseda ministerstva chce nejdříve rozřešiti olázky hospodářské a teprv potom, až se obyvatelstvo uklidní a stát sesílí, přistoupit k problemům národním; dr. Kramář chce na- opak odstraniti nejprvé národní spory, aby se mohlo klidně přistoupiti k řešení olázek hospo- dářských. Zásadního rozporu tu není; jde jen o pořádek, v jakém se otázky mají projedná vati. Předseda ministerstva dr. Körber jes přílis dobrý znalec rakouských poměrů, aby se domníval, že se národní olázky v Rakousku mohou bráti na lehkou váhu . ..
Körbrův doktor Kramář Körber Praha Rakousko Čechy
6 article
Mám za to, že vyjednávání, jež se nyn děje mezi vládou a parlamentními stranami, má za účel nalézti střední cestu mezi oběma výše vylíčenými názory. Národní otázky úplně od- staviti jest nemožno.« Poukázav dále, že se Čechům stala křivda zrušením jazykových na řízení, a že i po té »jednotliví ministří a úřady dráždili nás, bodajíce nás jehlami«, že vláda nedostála vždy slovu nám danému, že nám do- posud odpírá vnitřní úřadní češtinu, ač ani svalodušní program německý proti ní nečiní ná- mitky; pisatel dodává: »Podle mého soudu běži o to, aby se Čechům vyšlo vstřic, aby se splnily sliby, které jim byly dány a tím se jim poskytla možnost, aby upustili od krajní oppo- sice a vstoupili na půdu praklické činnosti ...« S podobnym názorem na situaci setkáváme se také ve lvovském »Předsvitu«. Tam čteme: »Vyjasnění situace jest pouze okamžité. Na jaře shromáždí se říšská rada, aby vyřidila vyrovnáni s Uhrami. Vláda stane pak před úkolem, aby získala Čechy. Cesta k tomu vede jen přes jazyková nařízení. Po pěti letech oetne se tedy stát na témž místě, kde byl roku 1897 za hr. Badena.
Čecho Baden Uhry
7 article
Uherské vyrovnání může býti provedeno jen za cenu českého vnitřního úřadního jazyka. D - Körber buď získá Němce pro tulo myšlénku, aneb vůbec nedostane vyrovnání od říšské rady.« V Praze, 8. listopadu. (K otázce vla- ské university.) Klub vlaských postanců na říšské radě měl hned po Hartlově odpovědi o událostech inšpruckých schůzi, k níž pozváni též zástupcové vlaského studentstva. Průběh schůze byl klidný, neboť poslanci vidí v mini- strově odpovědi určitý slib, že vlaská universita v Terstu zřízena bude. Vlachové se prozatím omezi požadavkem, aby vlaské parallelní kursy na právnické a filosofické fakultě inšprucké uni- versity byly přeloženy do Terstu, což by nebylo spojeno s nijakým novým výdajem, proto že vlašti docenti v Inšpruku jsou beztoho státem honorováni.
Körber Němec Hartlův Vlach Praha Terst Inšpruk
8 article
Měně uspokojivě působila ministrova od- pověď v Tyrolsku. V Inšpruku konána 7. t. m vlaská schůze, jíž se kromě studentstva účast nili i vlaští prolessoři a starostové z Tridentu, Rovereda, Rivy a zástupcové jiných měst. Ve schůzi přijata resoluce, v níž se projevuje ne důvěra k dvojsmyslnému prohlášení ministra dra. Hartla a žádá se, aby vlaští poslanci pilným návrhem na říšské radě vymohli usnesení, že vlaská právnická a filosofická fakulta budou do dvou let v Terstu jistě zřízeny. Jinak vlaští akademikové se zavazují, způsobiti vládě oppo- sici ve všech městech, kde Vlachové studují podnítiti agitaci pro vlaskou universitu ve všech vlaských městech.
Hartl Vlach Tyrolsko Trident Rovereda Riva Terst
9 article
V Praze, 7. listopadu. (Vleklá kri s e.) Z Vídně sděluje se s nápadnou radostí, že teplo- měr v parlamentě a následkem toho i v mini- sterském kabinetě stoupl aspoň o jeden stupen Celsia. Zákonodárný mlýnek na chvíli opět klape a odtud ta radost. Na oko krise ustoupila, ale ustoupila jen s povrchu a i to jen na čas- »Uvnitř organismu — píše »Předsvit« — krise trvá dále. I musí nastati chvíle, kdy nic nepo- může lepení náplastí, kdy bude nutno odhodlati se mužného činu a provésti operaci. Rozřešení hluboko sábající krise možno snad na některou dobu odročiti, ale úplně odstraniti se nedá. Boj. jenž rozhodne o bytí tohoto státu, musí byt dobojován.« V Praze, 7. listopadu. (Otázka uni versitní.) Vídeňská »Volksztg.« otiskuje mí- něni nejmenovaného člena parlamentu o »českých vyhlidkách«. Ze stati té stuji za povšimnutí ná- sledující místo - »Že příčinou rozladěnosti v če- ském klubu bylo zdržování některých věci, k nimž Cechům přiznáno právo, vysvitá mimo jiné také z provedeného právě jmenování pro- fessorů pro brněnskou českou techniku, ač pro- fessoři ti měli býti jmenováni už v letě. Zdá se tedy, že sliby se počínají prováděti, čímž si lze vysvětliti umirnění tónu a taktiky českého klubu. Co však se týče často přetřásané otázky dvou- jazyčné university brněnské, bude třeba mil ještě strpení. Jak se proslýchá, chce předseda ministersiva v nejbližších dnech o věci té pro- mluviti, avšak v jeho prohlášení má se potřeba zřízení nových universit — mimo jiné také na Moravě — uznati je všeobecně.«
Praha Vídeň Morava
10 article
Z bojiště česko-budějovického. (Přípravy k obecním volbá m. — M šťanský pivovar.) V Česk. Budějovicích budou se v brzku konati obecní volby, neboť tříletí nynějšího zastupitelstva obecního vypršelo již dne 12. října t. r. Byl-li le- tošní boj o mandát do sněmu království českého sledován veškerou veřejností s obzvláštním intores sem, budou volby obecní dojista poutati pozornost všeho národa i našich nepřátel v míře ještě větší. Vždyť počet českého obyvatelstva v Č. Budějovicích dostoupil bezmála již dvou třetin a to dle úřad- ního sčitání, kdežto dle sčitání soukromého, tedy ve skutečnosti, počet Čechů jest vétá dvou třetin. Má tedy veřejnost právo, očekávati při nastávajících obecních volbách český úspěch. Ale úspěch ten ani tentokráte nebude snadným V I. a II. sboru Čechové budějovičtí mají dosud menšinu, neboť hlavní voj český v městě tvoří tu především maloživnostnictvo a dělnictvo. Jedině v těchto kruzích mají zde Čechové většinu velikou, nepřemožitelnou, kdežto mezi poplatnictvem prvních dvou sborů voličských jsou v menšině. Poměr změní se přiznivěji v II sboru, až majitelé novějších domů větším dílem Čechové, platící dosud sníženou daň, postoupí do sboru II. Také se stoupajícím rozvojem školství českého přibývá Čechům voličů II. sboru, takže v dohledné době jest naděje, že dosáhneme tu většiny. Rozhodnou, značnou většinu mají Če- chové pouze ve sboru III., vělšinu snad několika set hlasů, takže tento sbor snad podaří se nam Němcům vyrvati.
Čecho Němec Budějovice Č . Budějovice II sbor letošný boj
11 article
Kdyby se konaly volby bez násilí a podvodů neby o by třeba míti starvstí o dobytí třetího sboru. avšak jest dostatečně známo, co vše v Č. Budějo vicích při volbách rozhoduje. A proto zaručiti české vítězství není možno, vzdor jisté většině českých voličů. Přilěžující Čechům okolností jest při nastáva jících volbách podmínka zaplacených daní. Ne snad že by jen Češi a ne Němci byli dlužní, ale že obec. která sestavení volebních seznamů má na starosti, dovede již zavříti jedno neb i obe oči, jedná-li se o dlužníka-voliče německého, kdežto u voličů českých bude podmínky zaplacení daní dbáti se vší přis- ností. A nejde jen o daně. Č. Budějovice mají mimo to obecní přirážku činžovní (4 kr. ročně ze zlatky z každého bytu, z nehož se platí více než 40 zl. činže), o níž se po řadu let říkalo, že se platit ne musí a také skutečně ji málokdo platil. Tím stalo se, že mnohý chudý volič český dluhuje na přirážce té velmi značný obnos a nebude-li miti v čas za placeno — vypsání voleb očekavá se co den — po zbude práva volebního. České vedení zahájilo akci mezi voličstvem v tom směru, zjišťuje, kdo z českých voliců dluhuje dane neb činžovní přirážku a nabadá ke včasnému za- placení. Výsledek akce té jest, jak se zda, velmi po těšitelný, neboť městský berní úřad jest nyní kaž dého dne v pravém slova smyslu českými poplatníky oblehán. Každý spěchá, aby měl zap aceno, mnohý s těžkým srdcem odvádí těžce sehnané groše, jichž nyní na zimu a při činži zvláště jest zapotřebí, ale platí s vědomím, že káže tak národní nutnost. Tak ochotně, ba i s nadšením se věru nikdy a nikde ne- platily daně, jako nyní v Č. Budějovicích. — Němci, vidouce tyto přípravy Čechů k volbě, také nelení. pracují ale více tajně, za to však tim výdatněji V tom jsou jim organy obecní výborně nápomocny.
Čecho Čech Němec Č . Budějovice
12 article
Tak na př. jest zjisténo mnoho případů, že českým poplatníkům doručeny byly nespravné výkazy pla- tební, v nichž snadno může dotyčný poplatník se zmýliti a v domnění, že má spravné zaplaceno, své volební právo promeškati. Není pochyby, že pracuji a pracovati budou pro Taschkovu stranu i různé jiné »omyly« a »náhody«. Dost možná také, že vypsání voleb protáhne se ještě o několik neděl neb i měsíců — aby Němei mohli bezpečně zjistiti počet svých věrných a nedo- stavající počet doplniti, půjde-li to. Znamo, že Něme budějovičtí dovedou v čas potřeby etablovali »výrobu voličů«, která jim těchto dodá v pravý čas polřebn kvantum. Vzdor tomu však Čechové budějovičtí koji se nadějí, že tentokrate lřetího sboru dobudou vzdor všem sene rafinovanějším zbraním a úskokům tábora Taschkova. V popředí veřejného interessu stojí v Č. Budě- jovicích i dalekém okoli kalamita, v níž vězí měšťan- ský pivovar, do nedávna nejsilnější to vedle radnice bašta budějovického němectví. Pivovar ten bud míti dne 18. t. m. řádnou valnou hromadu, na nía pravovárecníkům bude sděleno, že letos nebu dou bráti z pivovaru žádněho zisku. žádné dividendy. Celý téměř čisly zisk závodu toho praskl totiž na úroky z millionových dluhů. Úroků těch zaplati měšť. pivovar v minulém správním roce K 168 755 32, takže zbyl čistý zisk pouze K 11 825.86. K porov- nání služiž, že český akciový pivova r má letos čistého zisku přes 183.000 K, tedy skorem desetkráte tolik, ač měšťanský pivovar pracuje již přes 100 let, český akciový teprve 6 let.
Taschkův Čecho Č . Buda
13 article
Ale měšťanský pivovar byl by nedocílil vůbec žádného čistého zisku, kdyby byli pánové neuči- nili v účtech několik krkolomných přemetů. Tak n příklad realita »Budějovická pivnice«, jež byla ještě loňského roku v bilanci ceněna na K 157.163 82. má dle letošní bilance cenu již K 241 380.—. To je za rok trochu přílišný skok, uváží li se, že v po sledních dvou letech cena pozemků a realit v Česk Budejovicích nejen nestoupá, ale klesá. Pánuje přesvěd'ení, že správa měšť. pivovar uložila do letošní bilance posled nl trumíy svého umění počtářského, přístím rokem nebude moci cenu žádného objektu již zvyšovati a tak rovnovahu v bilanci uměle zjed- návati, čehož důsledkem bude asi defi cit. Vždyť i výroba piva letos klesla o 2375 hl (v českém akciovém pivovaru stoupla o 7000 hl) a bude dle všcho klesati i dále, jelikož české hostince po venkově, jež dosud pivovaru tomu byly věrny, odpodávají nyní následkem násilí, jež se při zápisech do škol, sčítání lidu a volbách páše na českém dělnictvu, v pivovaru zaměstnaném.
14 article
Nevybředlli tedy měšťanský pivovar z osudné kalamity dřive, teď již asi sotva vybředne. To vi také pan Taschek a proto nyní najednou snaží se do výboru dostati — Čechy, s nimiž v té příčině také již zahájil vyjednávání. Ano, Taschek jde ve své náladě k »rovnoprávnosti« tak daleko, že na schůzi, svolané za účelem vlákání Čechů do správy bořící se rumy pivovarské, mluvil velmi ochotněa — ku podivu — plynně česky. A nejen to: na průčeli »Budějovické pivnice«, kde se bude konati valná hromada, namalován v těchto dnech nový ve- liký český nápis, valná hromada ohlášena byla také insertem v »Jihočeských Listech« — což se ještě nikdy nestalo — a výroční zpráva vydána letou — poprvé za celou dobu trvání pivovaru — také česky. A to vše proto, aby Čechové dali si říci a vstoupili do výboru, v němž se jim velikomyslně na- bízí pět míst. Je pravda, že Čechové jsou majetníky celé třetiny pravovárečných domů a měli by být ve výboru várečném zastoupení a také se toho za- stoupení vždy domáhali. Ala po každé byli nadutě odbyti a ještě před člyřmi roky předseda Hlaas, dnes již nebožtík, odpíral ve valné hromadě odpovědi na české dotazy českých pravovárečníků — že prý če- skému »idiomu« nerozumí a zapřísahal pravováreč- níky, aby do výboru volili jen jeho stoupence. chtějí-li, aby pivovar prospíval.
Taschek Čecho Al Hlaas
15 article
Jak »prospíval« závod ten pod správou Haasa a jeho stoupenců, o tom veřejnost již dosti slyšela delraudace, podvody, plýtvání penězí k německým štváčským účelům a jiné neplechy vesele bujely v pivovaru za této správy. Kdyby byl býval měst. pivovar poctivě veden, mohl již dávno býti mez prvními v celém království. Útěkem inspektora Neugebanera vypukla kalastrofa a objevila se děsna spousta špinavého prádla, a v té špíně mají prsty přední špice budějovického němactví. A nyní mají jim pomáhati ze špíny té — Češi. Úkolem jejich v výboru by bylo, bráti úlohu mouřenínů, pomoci nésti ostudu a zodpovědnost. Kdyby měšťanský pivovar byl života schopen, Teschek by do jeho správy jistě Čechy nevolal, tak jako zuřivě se vzpírá jejich zastoupení ve správě obce a spořitelny a všude, kde mají právo býti zastoupeni, kde však by překáželi německým hrabivcům. Jest sice několik jednotlivců mezi českými pravo- várečníky, kteří by byli ochotni přijmouti nabízená jím místa ve výboru a pomáhaťi pivovaru, Taschkov a jeho družině z bryndy, ale v celku veřejnost česká stojí příkře v odporu proti tomuto manévru Taschkovu. Lze také doufati, že záležitost tato vyřídí se zpu- sobem jedině možným a správným: že se penech Taschkoveům, aby co si nadrobili, sami také vypili.
Neugebaner Čech Taschkove Čechy Haas
16 article Národní hospodář.
Národní hospodář. (Sociální politika.) B. Liberalistní theo- retikové i praktikové povolaní k vedení statů nepotírali organisační snahy hospo- dářské a sociální bez příčin. Chápal správně, že jsou pronikavou negací liberalismu. Uživali theorií rovnosti politické i pro sociální zápasy a boje. Nedbali, že každodenní zkuše- nost jich horování o rovnosti lidí popírá, měli přiliš sympatií pro kapitalistního jedince, než aby nalezla u nich pochopení idea sociální spra- vedlnosti. Uznání koaličního práva dělnického bylo prvým průlomem do liberalistních zásad státní správy, ale jím nalezly si brzy cestu další důsledky názoru o sociálně-politickém po- slání státu: ochranné zákonodárství dělnické. Liberalism hlásal rovnost všech lidí. Po- kračující rozvoj hospodářský tuto rovnost rušil ale zároveň tím ostřeji probouzel vědomí r ov nosti a solidarity tříd ní, stavovské. Tak potíral v životě liberalism sám sebe a sán v sobě choval příčiny svého pádu.
17 article
Hospodářsky slabí hleděli organisací para- lysovati přemoc kapitálu. Vyhlídka na bidu hlad činila a činí právo k výpovědí neb od- mitnuti pracovní smlouvy illusorním a výdělečné motivy, ovládající mohutníci výrobu průmyslovou dovedly této okolnosti také plně využíti. Proto šlo o to, aby proti zaměstnavateli nestál jen jediný dělník, vydaný mu na milost a nemilost, nýbrž aby proti vlivnému kapitalistovi stála stejné vlivná organisace dělnická, která má dosti sily. aby dovedla případným boykottem donutiti podnikatele k povolnosti ku práním a potřebám dělnictva, čili šlo o to, aby místo právního pod- řízení dělníkova pod moc zaměstnavatelovu na- stalo právní podřízení dělnika pod organisaci délnickou. Na této ideji vyrostla silná odborová společenstva (trade unions) anglická, ona proniká naše odborové organisace a nalezla již také cestu do sociálně-hospodářského zákonodárstv států (živnostenská společenstva a nejnověji navrhovaná zemědělská). Zákonodárství státní ovšem toho principu třídní organisace využívá zatím pouze a jen na kruhy malých výrobců zaměstnavatelů — nucených organisací zaměst- nanců zatím nezná. Společným znakem všech těchto organisací jest jednak jich třídní výlučnost jednak — tento moment zvláště nás zajímá — že spočí- vají vesměs na zásadách rovnosti členů, že sub- jektem jich pospolitostní sféry jest veškerenstvo soudruhů a že výraz společné vůle zakládá se na zásadách majoritních (Gierke). Tyto organi- sace stojí v popředí sociálních proudů dneška. Jich bojovný ráz nemálo přispívá k sesílen dnešních sociálních zápasů a jich cílem není sjednání miru a dohody, nýbrž vítězství zájmů třídních.
Gierke
18 article
Ruch života odvracel však zatím pozornost od jiných, neméně mocných organisací: a uto- ritních.*) Rovnosteí, většinová zásada vystří- dána tu zásadou autority. Subjektem sdružova- cím jest zde viditelný pán, jednotlivec, nosite jednoty. (»Ne většina, ale autorita!« Bernatzik.) Středověk oplýval těmito autoritativními organi- sacemi, nový věk řadu jich zničil, jiným odňal hroty a ostří, ale zároveň vytvořil nově a ne- méně mocné. Poměr čelední, poměr majitele velkostatku k jeho úřadníkům jsou co do země- dělství v tomto sméru neméně typickými než zákonná reorganisace dílčího pachtu z 18. čer vence 1889 ve Francii a připoutání zeměděl ského dělníka k půdě pomocí vlastnictví pozem- kového. Nedostatek zemědělského dělnictva vedl v Německu i ve Francii k pokusům, aby dělni- etvo toto bylo odvracováno od odehodu do měst a továren postupováním, respective dě dičným pro- pachtováním půdy. Nejlepším prostředkem k za- jištění si dělníka jest zajišténí mu stálého vý dělku a živobytí. Forma jest různá, ale základn ideou jest připoutati dělníka sociálně ke statku, k zaměstnavateli, ovšem bez ohrožení jeho vol nosti, učiniti ho částí statku, částí organisace jeho. Nejde o obnovu mocenských poměrů středo- věkých, nýbrž o vytvoření pospolitosti zájmov mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným. Podobné principy vázanosti půdy určitými povinnostm vyskýtají se ostatně i v pruském zákoně o ren- tových stateích ze dne 27. června 1890 a7 července 1891.
Bernatzik Francie Německo
19 article
Ještě ostřeji rýsují se podstatné organi sační rozdily (většinové a autoritni) v oboru vý roby průmyslové, při hornictví a obchodu Zde nabyla organisace většinová nejširší půdy- Jest bojovným prostředkem obou stran a ne jed- nou obou stran proti zpotřebiteli (anglické al- liance). Proto, že zde rozdil kapitalisty a dělník vystupuje ostřeji než při zemědělství, kde jest dosud řada pojítek mezi malým rolníkem a jeho čeledí. Rozpor svobody osobní a nesvobody ho spodářské jest zde důraznější a nesvoboda ho spodářská zde vlivně působí na zmenšení svo body politické. Lujo Brentano to případně praví »Kdo pracovní sílu najímá nebo, abych se ná rodohospodářsky vyjádřil, její využití, práci ku puje, nabývá tím nutně moci i nad osobou děl nikovou. Smlouva pracovní jest i smlouvou mo- censkou.« Ale i sám pojem svobody pracovn smlouvy jest fikci. Jednak není rovnosti smluvní. kdy jsou hospodářské podmínky smlouvajících tak uzpůsobeny, že u jednoho kontrahenta sjed nání smlouvy jest začasté životní otázkou, kdežto druhému jde jen o využití práce číkoli, jednak jest tato svoboda protržena řadou zákonných ustanovení. Ve skutečnosti povstává mezi dělní- kem a podnikatelem poměr mocenský, v němž dělník jest stranou slabší. Dělník hledí tuto sla- bost svého postavení v autoritní organisaci na- hraditi organisacemi většinovými, jinými slovy, dělník hledí podmínky pracovní zlepšiti vlivem z vnějška. Při tom však neguje se závažnýa mocný moment jiný: dělník nema interessu na zkvétání a rozvoji závodu, jemu jest jeho pro- spívání lhostejným, mění rád práci. Zájem pra- covní se uvolňuje, práce jest břemenem, ne prostředkem k slušnému, zajištěnému živobytí. A přece spočívá právě v autoritních organisacích nejeden mocný podnět k řešení otázky sociální.
Brentano
20 article
Ukazuje je jiná mocná autoritní organi- sace: úřadnictvo státní, zemské a p. V čem jsou příčiny, že nával do těchto organisac jest tak veliký? Stálost zaměstnání a vý dělku, naděje na zvýšení jeho, zajištěné živo- *) Srovnej nejnovější spis dra. E. Steinbacha »Genossenschaftliche und herrachaftliche Verbände in der Organisation der Volkswirthschaft« a jeho starší dílo: »Rechtsgeschäíto der wirthschaftlichen Organisation.- byti i pro případ neschopnosti pracovní i pro pozůstalé. Dělník podobných vyhlídek nemá. Jeho zaměstnání jest ode dne ku dni, pro při- pad neschopnosti čeká ho bída — a svobodné právo na uzavření pracovní smlouvy jest tak často krvavou ironií při nezaměstnanost Není proto stejně závažným problémem sociálním, aby pomocí sesilování auto- ritativních organisací (řekněme třeba: podnikových organisací) přizpůsobován byl poměr dělníkův k zaměstnavateli poměru úřad- níkovu ke státu resp. zaměstnavateli (postup, nevypověditelnost, zaopatření starobní a p.)? Ve velikých závodech průmyslových jest řešení snažší, než u menších. Ale jim právě může pomoci organisace majoritní. Více menších zá- vodů nechť se sdruží za účelem úpravy poměrů dělnických a zajišténí jim výdělků. Ovšem mu sel by i zde vyhražen býti correlát, který by dělníkovi garantoval jeho svobodu osobní. poměru úřadnickém jest jím volné právo úřad- níkovo k výpovědi, jehož stát nemá, a úprava řízení disciplinárního.
E Steinbach Genossenschaftliche und herrachaftliche Monde in der Organisation der Volkswirthschaft
21 article
Vývody Steinbachovy jsou velmi za jímavy. Ale předpokládají zároveň, že zaměst- navatelé budou provanuti myšlenkou sociáln zodpovědnosti. Kapitál nedává jim pouze právo k výdělkům, ale i povinnosti k tém, kteři ho nemají a kteří jim musí prodávati svou práci. Tato idea jen pozvolna razí si cestu Dosud jest dělník po většině zbožim a zaměst- navatelé zří v sociálně-politickém zákonodárství hrot na svá prsa nastavený. Vědomí moci — hospodářské i politické — nedovoluje jim poznati i povinnosti. Proto bude i vývoj spravedlivých, autoritativních organisací prů- myslových a j. pozvolným. Doby, kdy se bude dělník věnovati s plnou láskou a od- danosti své práci, poněvadž zaměstnavatelovo vědomí sociální spravedlnosti mu zabezpečilo pevné a důstojné živobytí, kdy dělník bude míti veliký zájem na prospívání závodu, kdy bude ovládán snahou o zvýšení cti svého závodu, poněvadž závod a jeho majitel cti v dělníku sobě rovného člověka, jsou daleky, daleky — Zatím nutno jíti za bližšími cíli. Knihu Steinbachova je také naznačuje. Jedním z nej- větších nešvarů dnešního poměru pracovního jest libovolná výpověď se strany za- městnavatelovy a naprostá jeho svoboda při stanovení pořádkových trestů. My Češi zvláště prvé zlo na sobě cítíme. Český dělník přihlásí se při sčítání lidu s če- ským obcovacím jazykem, jest za to propuštěn, český dělník jde oslavovat založení české školy, jest za to propuštěn. Různost politického pře- svědčení a národnostní stačí, aby řada rodin byla uvržena v bídu. Německá města bojí se vzrůstu českých přislušníků. Stačí úmluva s továrníkem, který ochotně propoušti — za řadu výhod at hospodářských ať jiných — staré své dělnictvo.
Steinbachův Čech
22 article
Kdyby stát propustil svého úřadníka ze stejných motivů, zvedne se parlamentní bouře — bída ubohých rodin zmírňuje se nejvýše lokálkou nebo několika krejcary almužny . . . Dělnické ochranné zákonodárství zakázalo využívati práce dětí, proč se lekati a nezabrániti, aby nebylyz důvodů politických vyhladovovány a ničeny celé rodiny? Snad se mnohý zarazí nad názorem na obmezení vypověditělno st smlouvy pracovní se strany zaměstna- vatelovy. Není k tomu důvodu. Jsou momenty. kdy nelze jinak než dělnictvo propouštěti (úpa- dek závodu, trvale nevýhodné poméry odbytové a p.), ale jsou také momenty, kdy vypovídání jest hříchem proti lidskosti, kdy jest sociálním barbarstvím! A proti těmto případům nutno se v zájmu ideje sociální spravedlnosti obrátiti. Otroctví zákony naše neznají a jeho modifikace by snad dovolovati měly? Provedení není tak téžké, jak se zdá. Mohu-li žalovati o zaplacení sebe nepatrnějšího obnosu a stát ochotně mi k tomu dává příle- žitost, proč by neměl míti dělník příležitosta právo při svévolných výpovědích (přivoděných nenávistí národní a p.) hájiti právo své exi- stence proti zaměstnavateli? V živnostenských soudech máme korporaci k tomu účelu přím stvořenou. Bylo by ovšem nutno precisovati de- finici svévolných výpovédí — bylo by nutn přesně vymeziti hranice jich a zároveň upraviti konečně i diseiplinární právo zaměstnavatele. Dosazení disciplinárních rad závodových bylo by snad prostředkem nejvhodnějším. Dělnikovi by bylo ovšem nutno zachovati právo k volné vy- povědi.
23 article
Každý závod jest mocnou organisací hospo- dářskou i sociální. Bude nutno jim — těmto autoritním organisacím — věnovati více péče než dosud. Ale veškerá tato pozornost nebude ničím než starou, lidskou prací za sociálním pokrokem. My, národ s tak obrovskými zástupy chudých a slabých, musíme v tomto směru pracovati co nejintensivněji. Česká otázka chová v sobě tolik význačných prvků sociálních a po litické osvobození by nebylo osvobozením úplným nýbrž osvobozením jen z menší části! A naš zaměstnavatelé měli by býti zde ze všech svých sil i možností vzorem.
24 article
Cukerní konference. Asi před čtyřmi týdný sděleno interessovaným vládám v Brusselu, že Rusko odmítlo zúčastniti se na zamýšlené mezinárodní cu- kerní konferenci a od té doby žádné datší zprávy vládám zaslány nebyly. Proslýchá se, že Rusko trvá na stanovisku, že nemá cukerních premií, ježto nelze garancii cen cukerních v tuzemsku považovati za premii. Rusko protestovalo také na poslední brus- selské konferenci proti tvrzení rakouského zástupce. že má Rusko cukerní premie, že však jich forma jest jinou, a ruský finanční ministr tehdy prohlasil, že Husko cukerních konferencí již neobešle. Má s nyní za to, že by se konference sešla i bez účasti Ruska a že ruská vláda miní vyčkati průběh kon ference, aby pak případně usnesení její přijala. C se týče účasti Spojených států severoamerických. stala se sice o ní zmínka, leč belgická vláda prohlá- sila, že přímého pozvání Spojeným státům poslaii nelze. Názor ten tkví v stanovisku belgické vlády která považuje tuto konferenci za pouhé pokračováni prvé brusselské konference, již se Spojené státy ne- účastnily, a důsledně zve jen státy tenkráte po- zvané. Plzeňský společenský pivovar. Letošní valná hromada společenského pivovaru plzeňského bude se konati 1. prosince. V minulém, správním roce bylo vyrobeno 155.085 hl. piva. Čistý výn s činí 354.641 K. Správní rada navrhne — jak se sděluje — valné hromadě 5 proc. zúročení podílů, vyplacení stanovami určených tantiém a odměn a přenos zbytku 48.000 K na účut roku příštího. Obchodní a živnostenské komory budou — dle došlé právě zprávy — rozpuštěny prý 6. pro- since t. r. K uherským poměrňm hoepodářským. Měsíčník peštského městského statistického úřadu (Budapest föváros statistikaí havifuzetei) přínáší zají
Huska Brusel Rusko spojený stát Budapest městský statistický úřad
25 article
mavá data o nově zařízených a zrušených závodecl v Pešti v r. 1900. Letošní poměry jsou v tomto směra nejhorší z obou deseliletí, po něž statistický úrad lento existuje. V r. 1900 bylo v Pešti otevřeno 5767 závodů (r. 1899 — 6329), tedy o 562 měné než roau předcházejícího, zavřeno bylo zavodů 3742 proi 3732 r. 1899. Výčepní licsnce v tato čísla pojaty ne jsou. Čísla tato jsou úplná, protože bez licence nesmí býti žádný obchod otevřen. Úbytek ve všech odvět- vích jest do oči bijící. Rok 1697 byl vrcholem roz- voje v tomto směru, r. 1900 jest jedním z nejhoršicn. Malé srovnání: r. 1897 bylo nových pekřů 108, r. 1900 85, řezníků 208. loni 152, uzenářů 211, loni 196 atd. Jediným odvětvím stoupajicím jest obuvnictví. Výkaz končí charakteristickým detai em. Počet ná- vštěvníků bezplatných dunajských lázní stoupl r. 1901 na 186 366, oproti 131.718 r. 1900 a 114.409 r. 1899. Rok za rokem stoupa tedy počet těch, kteří si ne- mohou zaplatiti jiné lázné dunajské. I to jest zna- mením doby . . Ústřední banka německých spořitelen v Praze podniká pravě cmissi ov0U kusů nov ých akcil po 400 K. Z obšírného odůvodnění zajímá nas v prvé řadě důraz, s kterým banka staví do popředí své hospodářské poslání narodně německé. Je to vy- sloveno s plným vědomím úkolů i zodpovědnosti. Jest dobře učiti se od nepřátel — máme dosti penaž- ních závodů a ne malých, které by tak mohly s pro- spěcbem očiniti.
Pešť Praha
26 article
Schůze akcionářů jižni dráhy. V Hamburku konala se četné navštivena schůze akcionařů jižní dráhy, na níž jednáno o stavu společnosti. Předseda dr. Heymann doka zoval, že při častečné ochotě ra- kouské vlády a majitelů obligací bylo by se lze na- diti opětného zlepšeni poměrů společnostních; k tomu bylo by ovšem třeba změny stanov. Na otázku, jaký finančni úspěch by měl odklad slosování, odpo- věděl předseda, že se lze z něho naditi úspory 8 mill. fr. Konečně přijata resoluce, v níž se praví: Sehůze akcionářů rakouské jižní dráhy žádá ochranný komitét, aby vymohl na správě jižni dráhy energický krok za účelem sanace. Za nejdůležitejší z nich považuje schůze zmenšení nesnesitelných břemen 3% a 59% obligací... Schůze žáda spravu, aby podnikala nové investice jen s přísným zřením na finance podniku a nedlužila si k tomu účelu. Zároveň budiž usilováno o prodloužení koncessní doby a zmenšení zdaňovacích břemen. RResoluce žadá ke kouci svolání mimořadné valné hromady. Hypotečni zápůjcky videňských bank v Uhrach. V poslední době jedná se opětně čileji o hospodařských stycích obou říšských polovin. Ne- bude nezajímavo uvěsti data hypotekárních pohle davek vídeňských bank v Uhrách. Z 299,615 902 K hypotekarních pohledávek připadalo koncem r. 1900 na Uhry a Chorvatsko 262.580 394 K. Rakouský ústav pro úvěr pozemkový mél v Úhrach v téže době hypotekárních pohledávek K 160 440.554. —a Rakouská ústřední banka pro úvěr pozemkový K 55,305.077.—. Uherské banky bypotečních zapůj- ček do této říšské poloviny neudileji, od uvedených tří ústavů, z nichž dva jsou čistě cislajtanské, do- stalo se však Uhrám skoro půl milliardy zápůjček.
doktor Heymann Hamburk Uhry Chorvatsko
27 article
Důvod, proč tyto banky tak ochotně vycházeji vstrie Uhrám (86% všech jich půjček hypotekárních jest umistěno v Uhrách), spočívá v tom, že lze dociliti v Uhrách vyššího zúročení. Báňský a hutní spolek uherský uveřejňuje svým předsedou následující prohlasení: »Spolek uhersk ch báňských a hutních podniků podal mi- nistru financi, když se byl na jeho přání zabýval monografií o tovarním průmyslu zemí koruny uher- ské, pamětní spis o cestách a prostředcich jakými by bylo lze přivoditi vyšší rozvoj uherského téžení uhelného a lépe využiti obrovských pokladů uhel- ných ve prospěch národní výroby a spotřeby. Nyní se však vyskytly pověsti, že prý pokládají kompe- tentní kruhy tuto akci za pochybenou a že sev lůně spolku vyskytlo hnutí volající po změně po případě po oslabení jednotlivých bodů spisu. Naproti tomu jest mojí povinností, abych prohlásil, že se aní z rozhodujících kruhů ani se strany kompetentních činitelů nestalo ničeho coby dokazovalo nesprávnost neb škodlivost kroků spolku podniknutých v zájmu veškerého domácího průmyslu baňského. Mam za nemožno, že by mohl někdo, kdo si přeje rozvoje vlasteneckého průmýslu oproti oprávněným snabám o posílení domácí téžby uhelné zaujmouti jiné sta- novisko než sympatické. Co se však spolku týče, neobjevily se v něm ani co do obsahu ani co do cílů zmíněného spisu žádné rozdily názorové, a po- kud vím, nenapadne nikoho, aby na obsahu jeho něco měnil.« Podáváme znění prohlášení tohoto do- slova. Charakterisuje nejlépe výbojnost Uherska, kte- rou se uherská vlada nyní ve vážné době připrav k obnové rakousko-uherského vyrovnání i obchodních a celních smluv zatím krýti a maskovati snaží.
Uhry Uhersko spolek uhersk ch
28 article
Veliký defloit némeckých financi. Ne- příznivý stav hospodářský, který stihi Německo, pro- jevuje se i v jeho státních financích i ve financích jednotlivých spolkových států. Dosud odhadován deficit říáských financí roku 1902 100 mill. marek, konečná redakce rozpočtová uká ala však, že bude nutno se připraviti na deficit 140 millionů marek. O tento obnos bude tedy nutno zvýšiti příspěvky států spolkových. Také v Prusku očekává se pro rok 1902 skoro stejně vysoký deficit rozpočtu stát- ního. Zde ovšem vypomohou reservy, nahromadené své doby ministrem Miquelem, nicméně bude však nutno značně omeziti mimořadné výdaje. Jakým způsobem dospějeme k dokona- lému a prodejnému ječmeni pivovarskomu. Rozvoj domácího pivovarství, zejmena v novější době, podnítil hojné pěstování pivovarského ječmene, jenž náleží nyní k obilninám nejvýnosnějším. Jak velikého významu nabylo pěstování ječmene, zřejmé vysvílá ze stále stoupající jeho spotřeby našich do- mácích pivovarů a ze vzmahajícího se vývozu ječ- mene i sladu. Při výtečné způsobilosti našich ječ- menů pro pivovarství, již uznávají také cizozemské pivovary, lze se nadíti, že se ceny jejich v nynější své výši také udrží. Ovšem vypěstovati bohatý ječmen není maličkosti a náleží k tomu mnoho píle a pozornosti, aby se pěstování ječmene náležitě vy- platilo. Poučný článek o tom píše známý odbornik L. M. Zeithammer ve 22. čísle »Pražských Hospo- dářských Novin«. Z dalšího obsahu tohoto čísla uvá- díme: O užitečnosti vojtěšky v čase suchém, píše J. A. Prokůpek. Zjišťování potřeby hnojení rozborem půdy a pokusem vegetačním. Znamenání zviřat. Doba přesazování stromků. Mayfarthův ruční lis na seno a slámu. Hnůj a plevel. Husa emdenská. Denní zprávy. Radce zvěroléčiteiský. Dotazy a odpovědi.
L M Zeithammer Prokůpek Mayfarthův Hus zvěroléčiteiský Německo Prusko 22 Hospo dářský novina
29 article
Věstník literární. Přehledy trhové. Česká společnost pro obchod a průmysl v Praze uvádí ve své výroční zprávě za 3. správní rok od 1. srpna 1900 do 31. července 1901, že cel- kový prodej zvýšil se proti K 301-540.10 v prvním roce a proti K 449 693.40 ve druhém roce správním na K 482 643 26. V bilanci letošní objevují se poprvé položky, týkající se provozování továrny společnosti v Soběslavi. Do konce tohoto správního roku bylo tam vyrobeno 15..396 m. látek hedvábných v ceně K 36.892 77. Za příčinou zřízení moderní hudovy tovární zabájena byla loni subskripce na kapstál K 100.000. Žádaný kapitál byl překročen a sešlo se celkem K 121.500. Závodní kapitál zvýšil se tím na K 356.500, Čistý zisk již po srážce navrženého od pisu na zařízení obnáší K 32.772 66, Bilance k 31. červenci 1901 vykazuje aktiva: Hotovost pokladní K 7228 03, směnky K 5289 54, uložené peníze K 55.553 31, zboží 434.835 23, surovina K 20 037.97, dlužníci K 92.896 66, zařízení K 10,21272, stroje K 12.996.54, budovy a pozemky K 15.364.54, napřed placené úroky K 1168 13, napřed placené najemnné K 75.34, tiskopisy K 362.08, napřed placené daně K 1909.36, úhrnem K 657 929.45. Passiva obná- šejí: Splacené podily členů K 356.500.—, dodavatelé K 152.516 38, pohledávky bankovní K 106.000.— reservní fond pro ztrály na zboží a pohledávkách K 8068.60, rozliční věřitelé K 2071.81, zisk za rok 190071 K 32.772 65.
Praha Soběslav K 301
30 article
Osmý kure pro divky hospodyňsko-mlé- kařský jako trojměsíční při rolnické škole v Plzni koná se letošního roku od 1. prosince 1901 do 1. března 1902. Vyučuje se prakticky i theoreticky: mlékařství, máslařství a sýrařství, střihu, šití, vyší- vání, praní, žehlení, domácímu hospodářství, vycho- vatelství, chovu skotu, bravu vepřového a drůbeze, zelinářství, květinářství a domacímu zužitkování ovoce i zeleniny, hospodyňskému účetnictví a vaření. Každá chovanka musí se podrobiti všem školským nařízením pro kurs ten platným a po dobu vačeni obědvati společně s ostatními na místé samiénu, aue
Plzeň