1
masthead
9. listopadu 1901.
2
masthead
lolaa „Národnich Histu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. listopadu. (K situaci.)
Klidnou úvahu z péra nejmenovaného řišského
poslance o parlamentní situaci v Rakousku při-
náší Apponyův »Budap. Tagbl.« Pisatel klade
proti Körbrovu požadavku, že sluší nejprvé vy-
říditi potřeby hospodářské, na váhu požadavky
české a shledává oba stejně závažnými, tak
že k pravé dělnosti v parlamentě nedojde se
jinak, než jakousi střední cestou, hterou se vy
hoví požadavkům obou stran. »Politická si-
tuace — míní pisatel — jest rozhodně lepší.
než před rokem. Na obou stranách ubylo váš
nivosti, ale parlament uzdraven dosud není.
Rány krvácejí a opěl se mohou olevříti, aťsi
na ně nalepí sebe více náplastí. V té věci at
se nikdo neklame. Dr. Kramář mluvil snad v
leckterém vzhledě jednostranně, ale nebyl ne-
práv, když prohlásil, že parlament a stát s
nevrátí do normálního stavu, dokud nebude ně
jakým způ-obem uklizen spor mezi Němcia
Čechy, v čemž mu nutno dáti za pravdu. Spor
mezi předsedou ministerstva a drem. Kramá
řem, který vedl k proslulému řečnickému sou
boji za rozpočtové rozpravy, dá se shrnout
ve slova: Předseda ministerstva chce nejdříve
rozřešiti olázky hospodářské a teprv potom, až
se obyvatelstvo uklidní a stát sesílí, přistoupit
k problemům národním; dr. Kramář chce na-
opak odstraniti nejprvé národní spory, aby se
mohlo klidně přistoupiti k řešení olázek hospo-
dářských. Zásadního rozporu tu není; jde jen
o pořádek, v jakém se otázky mají projedná
vati. Předseda ministerstva dr. Körber jes
přílis dobrý znalec rakouských poměrů, aby
se domníval, že se národní olázky v Rakousku
mohou bráti na lehkou váhu . ..
Körbrův
doktor
Kramář
Körber
Praha
Rakousko
Čechy
6
article
Mám za to, že vyjednávání, jež se nyn
děje mezi vládou a parlamentními stranami, má
za účel nalézti střední cestu mezi oběma výše
vylíčenými názory. Národní otázky úplně od-
staviti jest nemožno.« Poukázav dále, že se
Čechům stala křivda zrušením jazykových na
řízení, a že i po té »jednotliví ministří a úřady
dráždili nás, bodajíce nás jehlami«, že vláda
nedostála vždy slovu nám danému, že nám do-
posud odpírá vnitřní úřadní češtinu, ač ani
svalodušní program německý proti ní nečiní ná-
mitky; pisatel dodává: »Podle mého soudu běži
o to, aby se Čechům vyšlo vstřic, aby se
splnily sliby, které jim byly dány a tím se jim
poskytla možnost, aby upustili od krajní oppo-
sice a vstoupili na půdu praklické činnosti ...«
S podobnym názorem na situaci setkáváme
se také ve lvovském »Předsvitu«. Tam čteme:
»Vyjasnění situace jest pouze okamžité. Na jaře
shromáždí se říšská rada, aby vyřidila vyrovnáni
s Uhrami. Vláda stane pak před úkolem, aby získala
Čechy. Cesta k tomu vede jen přes jazyková
nařízení. Po pěti letech oetne se tedy stát na
témž místě, kde byl roku 1897 za hr. Badena.
Čecho
Baden
Uhry
7
article
Uherské vyrovnání může býti
provedeno jen za cenu českého
vnitřního úřadního jazyka. D -
Körber buď získá Němce pro tulo myšlénku,
aneb vůbec nedostane vyrovnání od říšské rady.«
V Praze, 8. listopadu. (K otázce vla-
ské university.) Klub vlaských postanců
na říšské radě měl hned po Hartlově odpovědi
o událostech inšpruckých schůzi, k níž pozváni
též zástupcové vlaského studentstva. Průběh
schůze byl klidný, neboť poslanci vidí v mini-
strově odpovědi určitý slib, že vlaská universita
v Terstu zřízena bude. Vlachové se prozatím
omezi požadavkem, aby vlaské parallelní kursy
na právnické a filosofické fakultě inšprucké uni-
versity byly přeloženy do Terstu, což by nebylo
spojeno s nijakým novým výdajem, proto že
vlašti docenti v Inšpruku jsou beztoho státem
honorováni.
Körber
Němec
Hartlův
Vlach
Praha
Terst
Inšpruk
8
article
Měně uspokojivě působila ministrova od-
pověď v Tyrolsku. V Inšpruku konána 7. t. m
vlaská schůze, jíž se kromě studentstva účast
nili i vlaští prolessoři a starostové z Tridentu,
Rovereda, Rivy a zástupcové jiných měst. Ve
schůzi přijata resoluce, v níž se projevuje ne
důvěra k dvojsmyslnému prohlášení ministra dra.
Hartla a žádá se, aby vlaští poslanci pilným
návrhem na říšské radě vymohli usnesení, že
vlaská právnická a filosofická fakulta budou do
dvou let v Terstu jistě zřízeny. Jinak vlaští
akademikové se zavazují, způsobiti vládě oppo-
sici ve všech městech, kde Vlachové studují
podnítiti agitaci pro vlaskou universitu ve všech
vlaských městech.
Hartl
Vlach
Tyrolsko
Trident
Rovereda
Riva
Terst
9
article
V Praze, 7. listopadu. (Vleklá kri s e.)
Z Vídně sděluje se s nápadnou radostí, že teplo-
měr v parlamentě a následkem toho i v mini-
sterském kabinetě stoupl aspoň o jeden stupen
Celsia. Zákonodárný mlýnek na chvíli opět klape
a odtud ta radost. Na oko krise ustoupila, ale
ustoupila jen s povrchu a i to jen na čas-
»Uvnitř organismu — píše »Předsvit« — krise
trvá dále. I musí nastati chvíle, kdy nic nepo-
může lepení náplastí, kdy bude nutno odhodlati
se mužného činu a provésti operaci. Rozřešení
hluboko sábající krise možno snad na některou
dobu odročiti, ale úplně odstraniti se nedá. Boj.
jenž rozhodne o bytí tohoto státu, musí byt
dobojován.«
V Praze, 7. listopadu. (Otázka uni
versitní.) Vídeňská »Volksztg.« otiskuje mí-
něni nejmenovaného člena parlamentu o »českých
vyhlidkách«. Ze stati té stuji za povšimnutí ná-
sledující místo - »Že příčinou rozladěnosti v če-
ském klubu bylo zdržování některých věci,
k nimž Cechům přiznáno právo, vysvitá mimo
jiné také z provedeného právě jmenování pro-
fessorů pro brněnskou českou techniku, ač pro-
fessoři ti měli býti jmenováni už v letě. Zdá se
tedy, že sliby se počínají prováděti, čímž si lze
vysvětliti umirnění tónu a taktiky českého klubu.
Co však se týče často přetřásané otázky dvou-
jazyčné university brněnské, bude třeba mil
ještě strpení. Jak se proslýchá, chce předseda
ministersiva v nejbližších dnech o věci té pro-
mluviti, avšak v jeho prohlášení má se potřeba
zřízení nových universit — mimo jiné také na
Moravě — uznati je všeobecně.«
Praha
Vídeň
Morava
10
article
Z bojiště česko-budějovického.
(Přípravy k obecním volbá m. — M
šťanský pivovar.)
V Česk. Budějovicích budou se v brzku konati
obecní volby, neboť tříletí nynějšího zastupitelstva
obecního vypršelo již dne 12. října t. r. Byl-li le-
tošní boj o mandát do sněmu království českého
sledován veškerou veřejností s obzvláštním intores
sem, budou volby obecní dojista poutati pozornost
všeho národa i našich nepřátel v míře ještě větší.
Vždyť počet českého obyvatelstva v Č. Budějovicích
dostoupil bezmála již dvou třetin a to dle úřad-
ního sčitání, kdežto dle sčitání soukromého, tedy
ve skutečnosti, počet Čechů jest vétá
dvou třetin. Má tedy veřejnost právo, očekávati při
nastávajících obecních volbách český úspěch.
Ale úspěch ten ani tentokráte nebude snadným
V I. a II. sboru Čechové budějovičtí mají dosud
menšinu, neboť hlavní voj český v městě tvoří tu
především maloživnostnictvo a dělnictvo. Jedině
v těchto kruzích mají zde Čechové většinu velikou,
nepřemožitelnou, kdežto mezi poplatnictvem prvních
dvou sborů voličských jsou v menšině. Poměr změní
se přiznivěji v II sboru, až majitelé novějších domů
větším dílem Čechové, platící dosud sníženou daň,
postoupí do sboru II. Také se stoupajícím rozvojem
školství českého přibývá Čechům voličů II. sboru,
takže v dohledné době jest naděje, že dosáhneme
tu většiny. Rozhodnou, značnou většinu mají Če-
chové pouze ve sboru III., vělšinu snad několika set
hlasů, takže tento sbor snad podaří se nam Němcům
vyrvati.
Čecho
Němec
Budějovice
Č . Budějovice
II sbor
letošný boj
11
article
Kdyby se konaly volby bez násilí a podvodů
neby o by třeba míti starvstí o dobytí třetího sboru.
avšak jest dostatečně známo, co vše v Č. Budějo
vicích při volbách rozhoduje. A proto zaručiti české
vítězství není možno, vzdor jisté většině českých
voličů.
Přilěžující Čechům okolností jest při nastáva
jících volbách podmínka zaplacených daní. Ne snad
že by jen Češi a ne Němci byli dlužní, ale že obec.
která sestavení volebních seznamů má na starosti,
dovede již zavříti jedno neb i obe oči, jedná-li se o
dlužníka-voliče německého, kdežto u voličů českých
bude podmínky zaplacení daní dbáti se vší přis-
ností. A nejde jen o daně. Č. Budějovice mají mimo
to obecní přirážku činžovní (4 kr. ročně ze zlatky
z každého bytu, z nehož se platí více než 40 zl.
činže), o níž se po řadu let říkalo, že se platit ne
musí a také skutečně ji málokdo platil. Tím stalo
se, že mnohý chudý volič český dluhuje na přirážce
té velmi značný obnos a nebude-li miti v čas za
placeno — vypsání voleb očekavá se co den — po
zbude práva volebního.
České vedení zahájilo akci mezi voličstvem v tom
směru, zjišťuje, kdo z českých voliců dluhuje dane
neb činžovní přirážku a nabadá ke včasnému za-
placení. Výsledek akce té jest, jak se zda, velmi po
těšitelný, neboť městský berní úřad jest nyní kaž
dého dne v pravém slova smyslu českými poplatníky
oblehán. Každý spěchá, aby měl zap aceno, mnohý
s těžkým srdcem odvádí těžce sehnané groše, jichž
nyní na zimu a při činži zvláště jest zapotřebí, ale
platí s vědomím, že káže tak národní nutnost. Tak
ochotně, ba i s nadšením se věru nikdy a nikde ne-
platily daně, jako nyní v Č. Budějovicích. — Němci,
vidouce tyto přípravy Čechů k volbě, také nelení.
pracují ale více tajně, za to však tim výdatněji
V tom jsou jim organy obecní výborně nápomocny.
Čecho
Čech
Němec
Č . Budějovice
12
article
Tak na př. jest zjisténo mnoho případů, že českým
poplatníkům doručeny byly nespravné výkazy pla-
tební, v nichž snadno může dotyčný poplatník se
zmýliti a v domnění, že má spravné zaplaceno, své
volební právo promeškati. Není pochyby, že pracuji
a pracovati budou pro Taschkovu stranu i různé
jiné »omyly« a »náhody«.
Dost možná také, že vypsání voleb protáhne se
ještě o několik neděl neb i měsíců — aby Němei
mohli bezpečně zjistiti počet svých věrných a nedo-
stavající počet doplniti, půjde-li to. Znamo, že Něme
budějovičtí dovedou v čas potřeby etablovali »výrobu
voličů«, která jim těchto dodá v pravý čas polřebn
kvantum. Vzdor tomu však Čechové budějovičtí koji
se nadějí, že tentokrate lřetího sboru dobudou vzdor
všem sene rafinovanějším zbraním a úskokům tábora
Taschkova.
V popředí veřejného interessu stojí v Č. Budě-
jovicích i dalekém okoli kalamita, v níž vězí měšťan-
ský pivovar, do nedávna nejsilnější to vedle radnice
bašta budějovického němectví. Pivovar ten bud
míti dne 18. t. m. řádnou valnou hromadu, na nía
pravovárecníkům bude sděleno, že letos nebu
dou bráti z pivovaru žádněho zisku.
žádné dividendy. Celý téměř čisly
zisk závodu toho praskl totiž na úroky
z millionových dluhů. Úroků těch zaplati
měšť. pivovar v minulém správním roce K 168 755 32,
takže zbyl čistý zisk pouze K 11 825.86. K porov-
nání služiž, že český akciový pivova r má
letos čistého zisku přes 183.000 K, tedy skorem
desetkráte tolik, ač měšťanský pivovar pracuje
již přes 100 let, český akciový teprve 6 let.
Taschkův
Čecho
Č . Buda
13
article
Ale měšťanský pivovar byl by nedocílil vůbec
žádného čistého zisku, kdyby byli pánové neuči-
nili v účtech několik krkolomných přemetů. Tak n
příklad realita »Budějovická pivnice«, jež byla ještě
loňského roku v bilanci ceněna na K 157.163 82.
má dle letošní bilance cenu již K 241 380.—. To
je za rok trochu přílišný skok, uváží li se, že v po
sledních dvou letech cena pozemků a realit v Česk
Budejovicích nejen nestoupá, ale klesá. Pánuje
přesvěd'ení, že správa měšť. pivovar
uložila do letošní bilance posled nl
trumíy svého umění počtářského,
přístím rokem nebude moci cenu žádného objektu
již zvyšovati a tak rovnovahu v bilanci uměle zjed-
návati, čehož důsledkem bude asi defi cit.
Vždyť i výroba piva letos klesla
o 2375 hl (v českém akciovém pivovaru stoupla
o 7000 hl) a bude dle všcho klesati i dále, jelikož
české hostince po venkově, jež dosud pivovaru tomu
byly věrny, odpodávají nyní následkem násilí, jež
se při zápisech do škol, sčítání lidu a volbách páše
na českém dělnictvu, v pivovaru zaměstnaném.
14
article
Nevybředlli tedy měšťanský pivovar z osudné
kalamity dřive, teď již asi sotva vybředne. To vi
také pan Taschek a proto nyní najednou snaží se
do výboru dostati — Čechy, s nimiž v té příčině
také již zahájil vyjednávání. Ano, Taschek jde ve
své náladě k »rovnoprávnosti« tak daleko, že na
schůzi, svolané za účelem vlákání Čechů do správy
bořící se rumy pivovarské, mluvil velmi ochotněa
— ku podivu — plynně česky. A nejen to: na
průčeli »Budějovické pivnice«, kde se bude konati
valná hromada, namalován v těchto dnech nový ve-
liký český nápis, valná hromada ohlášena byla
také insertem v »Jihočeských Listech« — což se
ještě nikdy nestalo — a výroční zpráva vydána letou
— poprvé za celou dobu trvání pivovaru — také
česky. A to vše proto, aby Čechové dali si říci a
vstoupili do výboru, v němž se jim velikomyslně na-
bízí pět míst. Je pravda, že Čechové jsou majetníky
celé třetiny pravovárečných domů a měli by být
ve výboru várečném zastoupení a také se toho za-
stoupení vždy domáhali. Ala po každé byli nadutě
odbyti a ještě před člyřmi roky předseda Hlaas, dnes
již nebožtík, odpíral ve valné hromadě odpovědi na
české dotazy českých pravovárečníků — že prý če-
skému »idiomu« nerozumí a zapřísahal pravováreč-
níky, aby do výboru volili jen jeho stoupence.
chtějí-li, aby pivovar prospíval.
Taschek
Čecho
Al
Hlaas
15
article
Jak »prospíval« závod ten pod správou Haasa
a jeho stoupenců, o tom veřejnost již dosti slyšela
delraudace, podvody, plýtvání penězí k německým
štváčským účelům a jiné neplechy vesele bujely
v pivovaru za této správy. Kdyby byl býval měst.
pivovar poctivě veden, mohl již dávno býti mez
prvními v celém království. Útěkem inspektora
Neugebanera vypukla kalastrofa a objevila se děsna
spousta špinavého prádla, a v té špíně mají prsty
přední špice budějovického němactví. A nyní mají
jim pomáhati ze špíny té — Češi. Úkolem jejich v
výboru by bylo, bráti úlohu mouřenínů, pomoci
nésti ostudu a zodpovědnost.
Kdyby měšťanský pivovar byl života schopen,
Teschek by do jeho správy jistě Čechy nevolal, tak
jako zuřivě se vzpírá jejich zastoupení ve správě
obce a spořitelny a všude, kde mají právo
býti zastoupeni, kde však by překáželi německým
hrabivcům.
Jest sice několik jednotlivců mezi českými pravo-
várečníky, kteří by byli ochotni přijmouti nabízená
jím místa ve výboru a pomáhaťi pivovaru, Taschkov
a jeho družině z bryndy, ale v celku veřejnost česká
stojí příkře v odporu proti tomuto manévru Taschkovu.
Lze také doufati, že záležitost tato vyřídí se zpu-
sobem jedině možným a správným: že se penech
Taschkoveům, aby co si nadrobili, sami také
vypili.
Neugebaner
Čech
Taschkove
Čechy
Haas
16
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
(Sociální politika.) B. Liberalistní theo-
retikové i praktikové povolaní k vedení statů
nepotírali organisační snahy hospo-
dářské a sociální bez příčin. Chápal
správně, že jsou pronikavou negací liberalismu.
Uživali theorií rovnosti politické i pro sociální
zápasy a boje. Nedbali, že každodenní zkuše-
nost jich horování o rovnosti lidí popírá, měli
přiliš sympatií pro kapitalistního jedince, než
aby nalezla u nich pochopení idea sociální spra-
vedlnosti. Uznání koaličního práva dělnického
bylo prvým průlomem do liberalistních zásad
státní správy, ale jím nalezly si brzy cestu
další důsledky názoru o sociálně-politickém po-
slání státu: ochranné zákonodárství dělnické.
Liberalism hlásal rovnost všech lidí. Po-
kračující rozvoj hospodářský tuto rovnost rušil
ale zároveň tím ostřeji probouzel vědomí r ov
nosti a solidarity tříd ní, stavovské.
Tak potíral v životě liberalism sám sebe a sán
v sobě choval příčiny svého pádu.
17
article
Hospodářsky slabí hleděli organisací para-
lysovati přemoc kapitálu. Vyhlídka na bidu
hlad činila a činí právo k výpovědí neb od-
mitnuti pracovní smlouvy illusorním a výdělečné
motivy, ovládající mohutníci výrobu průmyslovou
dovedly této okolnosti také plně využíti. Proto
šlo o to, aby proti zaměstnavateli nestál jen
jediný dělník, vydaný mu na milost a nemilost,
nýbrž aby proti vlivnému kapitalistovi stála stejné
vlivná organisace dělnická, která má dosti sily.
aby dovedla případným boykottem donutiti
podnikatele k povolnosti ku práním a potřebám
dělnictva, čili šlo o to, aby místo právního pod-
řízení dělníkova pod moc zaměstnavatelovu na-
stalo právní podřízení dělnika pod organisaci
délnickou. Na této ideji vyrostla silná odborová
společenstva (trade unions) anglická, ona proniká
naše odborové organisace a nalezla již také
cestu do sociálně-hospodářského zákonodárstv
států (živnostenská společenstva a nejnověji
navrhovaná zemědělská). Zákonodárství státní
ovšem toho principu třídní organisace využívá
zatím pouze a jen na kruhy malých výrobců
zaměstnavatelů — nucených organisací zaměst-
nanců zatím nezná.
Společným znakem všech těchto organisací
jest jednak jich třídní výlučnost jednak —
tento moment zvláště nás zajímá — že spočí-
vají vesměs na zásadách rovnosti členů, že sub-
jektem jich pospolitostní sféry jest veškerenstvo
soudruhů a že výraz společné vůle zakládá se
na zásadách majoritních (Gierke). Tyto organi-
sace stojí v popředí sociálních proudů dneška.
Jich bojovný ráz nemálo přispívá k sesílen
dnešních sociálních zápasů a jich cílem není
sjednání miru a dohody, nýbrž vítězství zájmů
třídních.
Gierke
18
article
Ruch života odvracel však zatím pozornost
od jiných, neméně mocných organisací: a uto-
ritních.*) Rovnosteí, většinová zásada vystří-
dána tu zásadou autority. Subjektem sdružova-
cím jest zde viditelný pán, jednotlivec, nosite
jednoty. (»Ne většina, ale autorita!« Bernatzik.)
Středověk oplýval těmito autoritativními organi-
sacemi, nový věk řadu jich zničil, jiným odňal
hroty a ostří, ale zároveň vytvořil nově a ne-
méně mocné. Poměr čelední, poměr majitele
velkostatku k jeho úřadníkům jsou co do země-
dělství v tomto sméru neméně typickými než
zákonná reorganisace dílčího pachtu z 18. čer
vence 1889 ve Francii a připoutání zeměděl
ského dělníka k půdě pomocí vlastnictví pozem-
kového. Nedostatek zemědělského dělnictva vedl
v Německu i ve Francii k pokusům, aby dělni-
etvo toto bylo odvracováno od odehodu do měst
a továren postupováním, respective dě dičným pro-
pachtováním půdy. Nejlepším prostředkem k za-
jištění si dělníka jest zajišténí mu stálého vý
dělku a živobytí. Forma jest různá, ale základn
ideou jest připoutati dělníka sociálně ke statku,
k zaměstnavateli, ovšem bez ohrožení jeho vol
nosti, učiniti ho částí statku, částí organisace
jeho. Nejde o obnovu mocenských poměrů středo-
věkých, nýbrž o vytvoření pospolitosti zájmov
mezi zaměstnavatelem a zaměstnaným. Podobné
principy vázanosti půdy určitými povinnostm
vyskýtají se ostatně i v pruském zákoně o ren-
tových stateích ze dne 27. června 1890 a7
července 1891.
Bernatzik
Francie
Německo
19
article
Ještě ostřeji rýsují se podstatné organi
sační rozdily (většinové a autoritni) v oboru vý
roby průmyslové, při hornictví a obchodu
Zde nabyla organisace většinová nejširší půdy-
Jest bojovným prostředkem obou stran a ne jed-
nou obou stran proti zpotřebiteli (anglické al-
liance). Proto, že zde rozdil kapitalisty a dělník
vystupuje ostřeji než při zemědělství, kde jest
dosud řada pojítek mezi malým rolníkem a jeho
čeledí. Rozpor svobody osobní a nesvobody ho
spodářské jest zde důraznější a nesvoboda ho
spodářská zde vlivně působí na zmenšení svo
body politické. Lujo Brentano to případně praví
»Kdo pracovní sílu najímá nebo, abych se ná
rodohospodářsky vyjádřil, její využití, práci ku
puje, nabývá tím nutně moci i nad osobou děl
nikovou. Smlouva pracovní jest i smlouvou mo-
censkou.« Ale i sám pojem svobody pracovn
smlouvy jest fikci. Jednak není rovnosti smluvní.
kdy jsou hospodářské podmínky smlouvajících
tak uzpůsobeny, že u jednoho kontrahenta sjed
nání smlouvy jest začasté životní otázkou, kdežto
druhému jde jen o využití práce číkoli, jednak
jest tato svoboda protržena řadou zákonných
ustanovení. Ve skutečnosti povstává mezi dělní-
kem a podnikatelem poměr mocenský, v němž
dělník jest stranou slabší. Dělník hledí tuto sla-
bost svého postavení v autoritní organisaci na-
hraditi organisacemi většinovými, jinými slovy,
dělník hledí podmínky pracovní zlepšiti vlivem
z vnějška. Při tom však neguje se závažnýa
mocný moment jiný: dělník nema interessu na
zkvétání a rozvoji závodu, jemu jest jeho pro-
spívání lhostejným, mění rád práci. Zájem pra-
covní se uvolňuje, práce jest břemenem, ne
prostředkem k slušnému, zajištěnému živobytí.
A přece spočívá právě v autoritních organisacích
nejeden mocný podnět k řešení otázky sociální.
Brentano
20
article
Ukazuje je jiná mocná autoritní organi-
sace: úřadnictvo státní, zemské a p. V čem
jsou příčiny, že nával do těchto organisac
jest tak veliký? Stálost zaměstnání a vý
dělku, naděje na zvýšení jeho, zajištěné živo-
*) Srovnej nejnovější spis dra. E. Steinbacha
»Genossenschaftliche und herrachaftliche Verbände
in der Organisation der Volkswirthschaft« a jeho
starší dílo: »Rechtsgeschäíto der wirthschaftlichen
Organisation.-
byti i pro případ neschopnosti pracovní i pro
pozůstalé. Dělník podobných vyhlídek nemá.
Jeho zaměstnání jest ode dne ku dni, pro při-
pad neschopnosti čeká ho bída — a svobodné
právo na uzavření pracovní smlouvy jest tak
často krvavou ironií při nezaměstnanost
Není proto stejně závažným problémem
sociálním, aby pomocí sesilování auto-
ritativních organisací (řekněme třeba:
podnikových organisací) přizpůsobován byl
poměr dělníkův k zaměstnavateli poměru úřad-
níkovu ke státu resp. zaměstnavateli (postup,
nevypověditelnost, zaopatření starobní a p.)?
Ve velikých závodech průmyslových jest řešení
snažší, než u menších. Ale jim právě může
pomoci organisace majoritní. Více menších zá-
vodů nechť se sdruží za účelem úpravy poměrů
dělnických a zajišténí jim výdělků. Ovšem mu
sel by i zde vyhražen býti correlát, který by
dělníkovi garantoval jeho svobodu osobní.
poměru úřadnickém jest jím volné právo úřad-
níkovo k výpovědi, jehož stát nemá, a úprava
řízení disciplinárního.
E Steinbach
Genossenschaftliche und herrachaftliche Monde in der Organisation der Volkswirthschaft
21
article
Vývody Steinbachovy jsou velmi za
jímavy. Ale předpokládají zároveň, že zaměst-
navatelé budou provanuti myšlenkou sociáln
zodpovědnosti. Kapitál nedává jim pouze
právo k výdělkům, ale i povinnosti k tém, kteři
ho nemají a kteří jim musí prodávati svou
práci. Tato idea jen pozvolna razí si cestu
Dosud jest dělník po většině zbožim a zaměst-
navatelé zří v sociálně-politickém zákonodárství
hrot na svá prsa nastavený. Vědomí moci —
hospodářské i politické — nedovoluje jim
poznati i povinnosti. Proto bude i vývoj
spravedlivých, autoritativních organisací prů-
myslových a j. pozvolným. Doby, kdy
se bude dělník věnovati s plnou láskou a od-
danosti své práci, poněvadž zaměstnavatelovo
vědomí sociální spravedlnosti mu zabezpečilo
pevné a důstojné živobytí, kdy dělník bude míti
veliký zájem na prospívání závodu, kdy bude
ovládán snahou o zvýšení cti svého závodu,
poněvadž závod a jeho majitel cti v dělníku
sobě rovného člověka, jsou daleky, daleky —
Zatím nutno jíti za bližšími cíli. Knihu
Steinbachova je také naznačuje. Jedním z nej-
větších nešvarů dnešního poměru pracovního
jest libovolná výpověď se strany za-
městnavatelovy a naprostá jeho svoboda při
stanovení pořádkových trestů.
My Češi zvláště prvé zlo na sobě cítíme.
Český dělník přihlásí se při sčítání lidu s če-
ským obcovacím jazykem, jest za to propuštěn,
český dělník jde oslavovat založení české školy,
jest za to propuštěn. Různost politického pře-
svědčení a národnostní stačí, aby řada rodin byla
uvržena v bídu. Německá města bojí se vzrůstu
českých přislušníků. Stačí úmluva s továrníkem,
který ochotně propoušti — za řadu výhod at
hospodářských ať jiných — staré své dělnictvo.
Steinbachův
Čech
22
article
Kdyby stát propustil svého úřadníka ze stejných
motivů, zvedne se parlamentní bouře — bída
ubohých rodin zmírňuje se nejvýše lokálkou
nebo několika krejcary almužny . . . Dělnické
ochranné zákonodárství zakázalo využívati práce
dětí, proč se lekati a nezabrániti, aby nebylyz
důvodů politických vyhladovovány a ničeny celé
rodiny? Snad se mnohý zarazí nad názorem
na obmezení vypověditělno st
smlouvy pracovní se strany zaměstna-
vatelovy. Není k tomu důvodu. Jsou momenty.
kdy nelze jinak než dělnictvo propouštěti (úpa-
dek závodu, trvale nevýhodné poméry odbytové
a p.), ale jsou také momenty, kdy vypovídání
jest hříchem proti lidskosti, kdy jest sociálním
barbarstvím! A proti těmto případům nutno se
v zájmu ideje sociální spravedlnosti obrátiti.
Otroctví zákony naše neznají a jeho modifikace
by snad dovolovati měly?
Provedení není tak téžké, jak se zdá.
Mohu-li žalovati o zaplacení sebe nepatrnějšího
obnosu a stát ochotně mi k tomu dává příle-
žitost, proč by neměl míti dělník příležitosta
právo při svévolných výpovědích (přivoděných
nenávistí národní a p.) hájiti právo své exi-
stence proti zaměstnavateli? V živnostenských
soudech máme korporaci k tomu účelu přím
stvořenou. Bylo by ovšem nutno precisovati de-
finici svévolných výpovédí — bylo by nutn
přesně vymeziti hranice jich a zároveň upraviti
konečně i diseiplinární právo zaměstnavatele.
Dosazení disciplinárních rad závodových bylo by
snad prostředkem nejvhodnějším. Dělnikovi by
bylo ovšem nutno zachovati právo k volné vy-
povědi.
23
article
Každý závod jest mocnou organisací hospo-
dářskou i sociální. Bude nutno jim — těmto
autoritním organisacím — věnovati více péče
než dosud. Ale veškerá tato pozornost nebude
ničím než starou, lidskou prací za sociálním
pokrokem. My, národ s tak obrovskými zástupy
chudých a slabých, musíme v tomto směru
pracovati co nejintensivněji. Česká otázka chová
v sobě tolik význačných prvků sociálních a po
litické osvobození by nebylo osvobozením úplným
nýbrž osvobozením jen z menší části! A naš
zaměstnavatelé měli by býti zde ze všech svých
sil i možností vzorem.
24
article
Cukerní konference. Asi před čtyřmi týdný
sděleno interessovaným vládám v Brusselu, že Rusko
odmítlo zúčastniti se na zamýšlené mezinárodní cu-
kerní konferenci a od té doby žádné datší zprávy
vládám zaslány nebyly. Proslýchá se, že Rusko trvá
na stanovisku, že nemá cukerních premií, ježto nelze
garancii cen cukerních v tuzemsku považovati za
premii. Rusko protestovalo také na poslední brus-
selské konferenci proti tvrzení rakouského zástupce.
že má Rusko cukerní premie, že však jich forma
jest jinou, a ruský finanční ministr tehdy prohlasil,
že Husko cukerních konferencí již neobešle. Má s
nyní za to, že by se konference sešla i bez účasti
Ruska a že ruská vláda miní vyčkati průběh kon
ference, aby pak případně usnesení její přijala. C
se týče účasti Spojených států severoamerických.
stala se sice o ní zmínka, leč belgická vláda prohlá-
sila, že přímého pozvání Spojeným státům poslaii
nelze. Názor ten tkví v stanovisku belgické vlády
která považuje tuto konferenci za pouhé pokračováni
prvé brusselské konference, již se Spojené státy ne-
účastnily, a důsledně zve jen státy tenkráte po-
zvané.
Plzeňský společenský pivovar. Letošní
valná hromada společenského pivovaru plzeňského
bude se konati 1. prosince. V minulém, správním
roce bylo vyrobeno 155.085 hl. piva. Čistý výn s
činí 354.641 K. Správní rada navrhne — jak se
sděluje — valné hromadě 5 proc. zúročení podílů,
vyplacení stanovami určených tantiém a odměn
a přenos zbytku 48.000 K na účut roku příštího.
Obchodní a živnostenské komory budou
— dle došlé právě zprávy — rozpuštěny prý 6. pro-
since t. r.
K uherským poměrňm hoepodářským.
Měsíčník peštského městského statistického úřadu
(Budapest föváros statistikaí havifuzetei) přínáší zají
Huska
Brusel
Rusko
spojený stát
Budapest
městský statistický úřad
25
article
mavá data o nově zařízených a zrušených závodecl
v Pešti v r. 1900. Letošní poměry jsou v tomto směra
nejhorší z obou deseliletí, po něž statistický úrad
lento existuje. V r. 1900 bylo v Pešti otevřeno 5767
závodů (r. 1899 — 6329), tedy o 562 měné než roau
předcházejícího, zavřeno bylo zavodů 3742 proi
3732 r. 1899. Výčepní licsnce v tato čísla pojaty ne
jsou. Čísla tato jsou úplná, protože bez licence nesmí
býti žádný obchod otevřen. Úbytek ve všech odvět-
vích jest do oči bijící. Rok 1697 byl vrcholem roz-
voje v tomto směru, r. 1900 jest jedním z nejhoršicn.
Malé srovnání: r. 1897 bylo nových pekřů 108,
r. 1900 85, řezníků 208. loni 152, uzenářů 211, loni
196 atd. Jediným odvětvím stoupajicím jest obuvnictví.
Výkaz končí charakteristickým detai em. Počet ná-
vštěvníků bezplatných dunajských lázní stoupl r. 1901
na 186 366, oproti 131.718 r. 1900 a 114.409 r. 1899.
Rok za rokem stoupa tedy počet těch, kteří si ne-
mohou zaplatiti jiné lázné dunajské. I to jest zna-
mením doby . .
Ústřední banka německých spořitelen
v Praze podniká pravě cmissi ov0U kusů nov ých
akcil po 400 K. Z obšírného odůvodnění zajímá nas
v prvé řadě důraz, s kterým banka staví do popředí
své hospodářské poslání narodně německé. Je to vy-
sloveno s plným vědomím úkolů i zodpovědnosti.
Jest dobře učiti se od nepřátel — máme dosti penaž-
ních závodů a ne malých, které by tak mohly s pro-
spěcbem očiniti.
Pešť
Praha
26
article
Schůze akcionářů jižni dráhy. V Hamburku
konala se četné navštivena schůze akcionařů jižní
dráhy, na níž jednáno o stavu společnosti. Předseda
dr. Heymann doka zoval, že při častečné ochotě ra-
kouské vlády a majitelů obligací bylo by se lze na-
diti opětného zlepšeni poměrů společnostních; k tomu
bylo by ovšem třeba změny stanov. Na otázku,
jaký finančni úspěch by měl odklad slosování, odpo-
věděl předseda, že se lze z něho naditi úspory
8 mill. fr. Konečně přijata resoluce, v níž se praví:
Sehůze akcionářů rakouské jižní dráhy žádá
ochranný komitét, aby vymohl na správě jižni dráhy
energický krok za účelem sanace. Za nejdůležitejší
z nich považuje schůze zmenšení nesnesitelných
břemen 3% a 59% obligací... Schůze žáda spravu,
aby podnikala nové investice jen s přísným zřením
na finance podniku a nedlužila si k tomu účelu.
Zároveň budiž usilováno o prodloužení koncessní
doby a zmenšení zdaňovacích břemen. RResoluce
žadá ke kouci svolání mimořadné valné hromady.
Hypotečni zápůjcky videňských bank
v Uhrach. V poslední době jedná se opětně čileji
o hospodařských stycích obou říšských polovin. Ne-
bude nezajímavo uvěsti data hypotekárních pohle
davek vídeňských bank v Uhrách. Z 299,615 902 K
hypotekarních pohledávek připadalo koncem r. 1900
na Uhry a Chorvatsko 262.580 394 K. Rakouský
ústav pro úvěr pozemkový mél v Úhrach v téže
době hypotekárních pohledávek K 160 440.554. —a
Rakouská ústřední banka pro úvěr pozemkový
K 55,305.077.—. Uherské banky bypotečních zapůj-
ček do této říšské poloviny neudileji, od uvedených
tří ústavů, z nichž dva jsou čistě cislajtanské, do-
stalo se však Uhrám skoro půl milliardy zápůjček.
doktor
Heymann
Hamburk
Uhry
Chorvatsko
27
article
Důvod, proč tyto banky tak ochotně vycházeji vstrie
Uhrám (86% všech jich půjček hypotekárních jest
umistěno v Uhrách), spočívá v tom, že lze dociliti
v Uhrách vyššího zúročení.
Báňský a hutní spolek uherský uveřejňuje
svým předsedou následující prohlasení: »Spolek
uhersk ch báňských a hutních podniků podal mi-
nistru financi, když se byl na jeho přání zabýval
monografií o tovarním průmyslu zemí koruny uher-
ské, pamětní spis o cestách a prostředcich jakými
by bylo lze přivoditi vyšší rozvoj uherského téžení
uhelného a lépe využiti obrovských pokladů uhel-
ných ve prospěch národní výroby a spotřeby. Nyní
se však vyskytly pověsti, že prý pokládají kompe-
tentní kruhy tuto akci za pochybenou a že sev
lůně spolku vyskytlo hnutí volající po změně po
případě po oslabení jednotlivých bodů spisu. Naproti
tomu jest mojí povinností, abych prohlásil, že se aní
z rozhodujících kruhů ani se strany kompetentních
činitelů nestalo ničeho coby dokazovalo nesprávnost
neb škodlivost kroků spolku podniknutých v zájmu
veškerého domácího průmyslu baňského. Mam za
nemožno, že by mohl někdo, kdo si přeje rozvoje
vlasteneckého průmýslu oproti oprávněným snabám
o posílení domácí téžby uhelné zaujmouti jiné sta-
novisko než sympatické. Co se však spolku týče,
neobjevily se v něm ani co do obsahu ani co do
cílů zmíněného spisu žádné rozdily názorové, a po-
kud vím, nenapadne nikoho, aby na obsahu jeho
něco měnil.« Podáváme znění prohlášení tohoto do-
slova. Charakterisuje nejlépe výbojnost Uherska, kte-
rou se uherská vlada nyní ve vážné době připrav
k obnové rakousko-uherského vyrovnání i obchodních
a celních smluv zatím krýti a maskovati snaží.
Uhry
Uhersko
spolek uhersk ch
28
article
Veliký defloit némeckých financi. Ne-
příznivý stav hospodářský, který stihi Německo, pro-
jevuje se i v jeho státních financích i ve financích
jednotlivých spolkových států. Dosud odhadován
deficit říáských financí roku 1902 100 mill. marek,
konečná redakce rozpočtová uká ala však, že bude
nutno se připraviti na deficit 140 millionů marek.
O tento obnos bude tedy nutno zvýšiti příspěvky
států spolkových. Také v Prusku očekává se pro
rok 1902 skoro stejně vysoký deficit rozpočtu stát-
ního. Zde ovšem vypomohou reservy, nahromadené
své doby ministrem Miquelem, nicméně bude však
nutno značně omeziti mimořadné výdaje.
Jakým způsobem dospějeme k dokona-
lému a prodejnému ječmeni pivovarskomu.
Rozvoj domácího pivovarství, zejmena v novější
době, podnítil hojné pěstování pivovarského ječmene,
jenž náleží nyní k obilninám nejvýnosnějším. Jak
velikého významu nabylo pěstování ječmene, zřejmé
vysvílá ze stále stoupající jeho spotřeby našich do-
mácích pivovarů a ze vzmahajícího se vývozu ječ-
mene i sladu. Při výtečné způsobilosti našich ječ-
menů pro pivovarství, již uznávají také cizozemské
pivovary, lze se nadíti, že se ceny jejich v nynější
své výši také udrží. Ovšem vypěstovati bohatý
ječmen není maličkosti a náleží k tomu mnoho píle
a pozornosti, aby se pěstování ječmene náležitě vy-
platilo. Poučný článek o tom píše známý odbornik
L. M. Zeithammer ve 22. čísle »Pražských Hospo-
dářských Novin«. Z dalšího obsahu tohoto čísla uvá-
díme: O užitečnosti vojtěšky v čase suchém, píše
J. A. Prokůpek. Zjišťování potřeby hnojení rozborem
půdy a pokusem vegetačním. Znamenání zviřat. Doba
přesazování stromků. Mayfarthův ruční lis na seno
a slámu. Hnůj a plevel. Husa emdenská. Denní
zprávy. Radce zvěroléčiteiský. Dotazy a odpovědi.
L M Zeithammer
Prokůpek
Mayfarthův
Hus
zvěroléčiteiský
Německo
Prusko
22
Hospo
dářský novina
29
article
Věstník literární. Přehledy trhové.
Česká společnost pro obchod a průmysl
v Praze uvádí ve své výroční zprávě za 3. správní
rok od 1. srpna 1900 do 31. července 1901, že cel-
kový prodej zvýšil se proti K 301-540.10 v prvním
roce a proti K 449 693.40 ve druhém roce správním
na K 482 643 26. V bilanci letošní objevují se poprvé
položky, týkající se provozování továrny společnosti
v Soběslavi. Do konce tohoto správního roku bylo
tam vyrobeno 15..396 m. látek hedvábných v ceně
K 36.892 77. Za příčinou zřízení moderní hudovy
tovární zabájena byla loni subskripce na kapstál
K 100.000. Žádaný kapitál byl překročen a sešlo se
celkem K 121.500. Závodní kapitál zvýšil se tím na
K 356.500, Čistý zisk již po srážce navrženého od
pisu na zařízení obnáší K 32.772 66, Bilance k 31.
červenci 1901 vykazuje aktiva: Hotovost pokladní
K 7228 03, směnky K 5289 54, uložené peníze
K 55.553 31, zboží 434.835 23, surovina K 20 037.97,
dlužníci K 92.896 66, zařízení K 10,21272, stroje
K 12.996.54, budovy a pozemky K 15.364.54, napřed
placené úroky K 1168 13, napřed placené najemnné
K 75.34, tiskopisy K 362.08, napřed placené daně
K 1909.36, úhrnem K 657 929.45. Passiva obná-
šejí: Splacené podily členů K 356.500.—, dodavatelé
K 152.516 38, pohledávky bankovní K 106.000.—
reservní fond pro ztrály na zboží a pohledávkách
K 8068.60, rozliční věřitelé K 2071.81, zisk za rok
190071 K 32.772 65.
Praha
Soběslav
K 301
30
article
Osmý kure pro divky hospodyňsko-mlé-
kařský jako trojměsíční při rolnické škole v Plzni
koná se letošního roku od 1. prosince 1901 do 1.
března 1902. Vyučuje se prakticky i theoreticky:
mlékařství, máslařství a sýrařství, střihu, šití, vyší-
vání, praní, žehlení, domácímu hospodářství, vycho-
vatelství, chovu skotu, bravu vepřového a drůbeze,
zelinářství, květinářství a domacímu zužitkování
ovoce i zeleniny, hospodyňskému účetnictví a vaření.
Každá chovanka musí se podrobiti všem školským
nařízením pro kurs ten platným a po dobu vačeni
obědvati společně s ostatními na místé samiénu, aue
Plzeň