ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 94539570-661e-11dc-8295-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 45, person 88, org 11, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3 masthead
9. listopadu 1901
4 masthead
Číslo 309.
5 article
decké soutěže a bez možnosti, zjednati aspirantům vědeckou činnost, trpěti musí také vědecké nivenu Věc ta nemůže býťi posuzována s malicherného sta- noviska, s jakého posuzováno jmenování professorů na brněnské české technice. Jmenování to do- konce není žádnou koncessí pro nás, jako nebylo koncessí zřízení česke techniky, protože vedle německé techniky v Brně byla česká samozřejmou konsekvencí, a to tím více. jelikož stavové moravští zřídili tech- niku brněnskou výslovně pro oba ná- rody v zemi. Namítá li se, že by zřízením druhé universily rozmnožilo se české úřadnictvo, ukazoval p. posl. Wolí ve výkřicích činěných k tomu, že
Brno
6 article
Němci pocifají rozmnožení českého úřadniciva, do- kazuje řečník na základě čelných politických dat, že počet německých posluchačů na rakouských univer- sitách v poměru k českému posluchačstvu vzhledem na počet obyvatelstva jest daleko větším a že tudíž nemůže se tvrditi, že v příčině té jest na české straně nějaká nadprodukce. Nalézá li se v tak zvaných ně- meckých krajinách nějaký počet českých úřad níků, jsou toho vinny poměry, zvlášlě pak ten moment, že aspiranti němečtí ne- jsou čoštiny mocni, jakož i ta okolnost, že němečti aspiranti do krajin oněch vzhledem na so- ciální poměry tamějši neradi jdou. Se stanoviska německého nedá se proti zřízení druhé české pniversity ničeho namítati, a to tím méně, je- likož Čechové nikdy nevystupují proti nějakému kul ternímu požadavku německému a také nikdy nevy- stoupí Stavíli Čechové obě tyto otázky, otázku vnitřní češtiny a moravské university do popředía činíli na zřízení obou těchto věcí závislým poli- tický svůj postup, děje se to z té příčiny, že dle vyřízení obou těchto věcí posoudit chtěji, zda vláda zůstati chce neutrální, čili níc. Záporné nebo odkladné sla- novisko vlády musila by strana naše pokládati za důkaz nepřátelství, na kteréhy odpověděla svým způsobe m.
Němec Čecho
7 article
Český národ má již po krk dosti slavu, ve kterém národně-kulturní požadavky jeho, které neporušují právo nikoho, vždy činí se předmětem nějakého vy jednávání a ve kterém se splnění takových poža- davků, které plyne samo sebou z přirozeného a zá- konného práva, počítá jako nějaká koncesse. Bylo nám vyhrožováno, že český sněm ne sejde se až v lednu nebo v únoru. Český sněm byí v létě za souhlasu vlády odročen a bylo praveno, že v září opět se sejde. Vláda, předstírajíc parla- menlní program, rozpustila sněm český předčasně a slíbila výslovně, že na příště bude pra- videlně sněm zasedali v lednu a únoru. Úprava zemských financi vyžaduje nezbylně, aby sněm český byl svolán v uvedený čas. Ale taktěž, kdyby se český sněm svolal ve lhůtě zákonně stano- vené, strana naše nebude proto ochotna k službám vládním, třeba by tím způsobovala nebezpečí, že sněm nebude včasně svolán. My již najdeme cesty a prostředky, abychom svolání to vymohli. Proto hrozby u nás nic nepomohou.
8 article
Prohlašuji opět, že parlamentní siluace nikterak se nezlepšila a že potrváli nynější stav ještě dále. zhorší se ještě více. Posl. dr. Kramář v řeči, skoro 2 hodiny trva- jící, pojednal o neobyčejně nebezpečném stavu roz- počtu, který povstal tím, že úprava platů úřadnických vyžadovala tak velkých sum, že železnice mají ve- liký deficit, že vzrostl výdaj vojenský a že bud třeba velkého nákladu na investice a kanály. Na druhě straně není naděje, že bude vyzískána dosta- tečná úbrada na daních přímých nebo nepřímých. proto že malý muž jest bez toho již přes míru pře- tížen. Jediným východem, který mohl by býti ná rodohospodářský, sociálně politický a finančně důle- žitý, bylo by zavedení lihového monopolu. Řečník vytýká, že do budžetu dáno bylo 161/2 mill. z ra- žení mincí, jen aby se zakryl mimořádný deficit. Rozpočet nalézá se ve stavu špatném, který se jevi také v tom, že zlepšení platů diurnistů, anebo zru- šení erárních mýt se činí závislým na nové dani ad hoc, na zvýšení poplatků z osobních lístků při jízdní dopravě osobní. Řečník doporučuje vládě, by bedlivě vzala v úvahu zavedení monopolu lihového a vý- sledky svého šetření sdělila. Po tom jednání přerušeno. Příští schůz v ponděl1 o 3. hodl. odp.
Posl doktor Kramář
9 article
V odboru pojišťovacího výboru došl k zajímavé debatě o slanovisku vlády k pojišťování proti ohní. Zástupce vlády sekční chef Wolf prohlásil, že se vláda zabývá úmysly kodifikování práva po- jišťovacího, ale nezmínil se o tom, zda-li chce před- ložiti sněmovně předlohu. Poslanec Maštálka protestuje velmi rozhodně proti tomu, aby předložení zákona úpravy pojištění proti ohni se prolahovalo do nekonečna. Dává důra- na to, že v Čechách polřeba úpravy pojišťování proti ohni a zřízení zemské pojišťovny na základě okresních pojišťoven jeví se býti velmi citelnou a že celá řada okresních zastupitelstev zaměstnává se touto olázkou, která proto nestává se palčivější, poněvadž se oče- kává, že zemský sněm sám zřízením pojišťovny od- pomůže nalehavě cítěné potřebě. Klade určitý dotaz zástupci vlády, zda-li má vláda v úmyslu před- stoupiti sama před parlament s předlohou zákona, an v případu opáčném by se musil subkomilét sám zaměstnávati touto otázkou a musil by sám podjati se úlohy vypracovati příslušný návrh zákona Odborný chef Wolí uvádí, že věci jsou před- mětem odborného studia v ministerstvu, které je za- městnáno však pilnými přípravami k předloze o po- jišťování dělnictva, tak že se nemůže určili doba, v níž předloha bude mocí býti dokončena, aniž mi- nisterstvo může se vázali na ihůtu časovou. Poslanec Maštálka vytýká, že již v r. 188g bylo dáno vládou podobné prohlášení o studiu táto
Wolf Maštálek Čechy
10 article
otázky, které do té doby nebylo skončeno. Podobné prohlášení musí býti považováno za úplné odmítnut a vláda takovým způsobem nutí subkomitét, aby po příkladu výboru národohospodářského stran obchodu lhůtového také se své strany činil kroky, aby důle- žitá tato akce byla přivedena do proudu. K návrhu poslance Lemische bylo přijato vy- konati v nejblíže přistí schůzi pojišťovacího výboru volbu referenta, jenž by předlohu zákona vypracoval. Odbor národohospodářského výborn rokoval včera a dnes zevrubně o předloze k u po- porování průmy sl u. Č. 1., 2 a 4. byly přijaty s některými změnam ve smyslu průmyslových zástupců. Posl. Romanovič trval při návrhu na po- zemštění průmyslové podpory. Usnešení o čl. 3., stran remedury proti dvojitým daním podniků, povinných veřejnými účty ohledně výnosu jejich nových závodů, zůstalo neřešeným když vládní zástupei, již hájili vládní předlohy vzali ad referendum Kindovy a Lichtovy ná- vrhy ve smyslu reformy II. hlavy berního zákona na úlevu berních břemen spolkových. Ke čl, 5. o zásadách zadávání veřejných do- dávek a prací domácímu průmyslu posl. Lich formuloval nový článek o upravení dražebnictví, opí- raje se o vynesení průmyslové rady, aby submisst konaly se veřejné, ministerstvo obchodu mělo je evidenci a vyhlášky a podmínky byly snadno pří stupny. Vládní zástupci přijali v podstatě dané podněly K provedení úlev zákona poslanci Romano vič, V. Hrubý, Licht a Aquaroli podali reso- luční návrhy. Definitivní usnesení odloženo na konec příštího týdne za příčinou shody několika ústředních úřad o submissích.
Lemisch Posl Romanovič Kindův Lich V Hrubá Licht Aquaroli národohospodářský stran volba referent Romana vič Lichtův ný
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. listopadu. Ruská sprcha na maďarské hlavy Horkokrevní Madaři návštěvu velikého kní- žele Michala Nikolajeviče u císaře Františka Josefa v Pešti vykládali si nejinak, než jakoby platila jim, jakoby byla lruskon poklonou ma- ďarské velikosti a znamením, že Rusové odři- kají se svého poslání na Balkáně ve prospěch Maďarů. »CBĚT« vyvádí je z říše krásných snů do skutečnosti. Praví: Není pochyby, že takové události, jako je návštěva velikého knížete Mi- chala Nikolajeviče v Pešti, jako návštěva veli- kého knížete Alexandra Michailoviče v Bulhar- sku, jako konečně návštěva carova německých vod a Francie, zavírají v sobě politický smysl. Ale žurnalističtí vykladači nesmějí se jen uná- šeti a býti jednostranní. Záměry vlád nejsou dostupny poznání soukromých osob, tvoříce di- plomatické tajemství a proto mohou přiblížiti se pravdě jen s podmínkou, nebudou-li dělati l i bo- volných výkladů a připustí-li jen výklady takové, které vyplývají z podstaty věcí. Maďar- ské noviny pišou tak, jakoby účelem cesty veli- kého knížete do Pešti bylo uspokojiti je.
Michalus Nikolajevič František Josef Rus Maďar Michailovič Bulhar Praha Pešť Balkán Francie
12 article
Ovšem, za takovým účelem tak vážná návštěva nemohla být uči- něna. Maďaři nás vychvalují a vynášejí jako strážce míru, ale z každého slova je patrna radost z naší ústupnosti. Rusko je skutečně mírumilovné. Ale moe Ruska, její úplná poho- tovost pro všecky případnosti, ohrazujíce je od nebezpečí války, dávají mu i právo i možnost býti vždyeky na stráži zájmů svých i zájmů Slovanstva. Rusko se ne- odřekno svého odvěkého poslání. Ono nepůjde v pochybná dobrodružství, nesro- vnávající se s důstojenstvím v pravdě velikého státu, ale ono arci nemůže Uhrám dáti sesilovati se na Balkánském polo- ostrově. Nynější seskupení států, j. spojení v jedné myšlenee Ruska, Srbska, Bulharska, Černé Hory a Francie tvoří dostatečnou hradbu proti spojeni Rakousko- Uhorska, Rumunska a Řecka. Ru- sko musí přihlížeti k celistvosti Slovanstva a nemůže dopustiti ani částečné, ani massové jeho germanisace nebo maďarisace. Až to Maďaři poznají, potom jejich sympatiek Rusku dostanou možnost státi na pevné a ni- koli fantastické půdě. Ruský list o rakouské parlament ské krisi. »Hoz0e Bpeva« podotýká k řeči Kramá- řově: V slovech Kramářových je hluboká pravda. Německé Rakousko býti a trvati nemůže, zahubí je pangermanism. I to je správné, že s myšlen- kou pangermanismu možno bojovati také jen myšlenkou. Až proti všeněmecké myšlence vstane
Maďar Rusko Uhry Srbsko Bulharsko Francie Rakousko Rumunsko Řecko Hoz 0 e Bpev
13 article
myšlenka všeslovanská, věci vezmou jiný obrat Potom rakouská vláda bude střásati se seb jednu i druhou a možná, že si vzpomene ina spravedlivost. Němci v Asll. Královecký »Hartungsche Zeitung« obdrže z Berlína telegram, oznamujícl, že organisaee »Německo asijské společnosti« (Deutsch-Asiatiseho- Gesellschaft) je dokončena a že nová společnost jest hotova přistoupiti k uskutečnění »Drang nach Osten« ve velkých rozměrech. Předsedou společnosti je pruský vojenský spizovatel generá von der Holtz, jenž mnohá léta byl v Cařihradě jako instruktor turecké armády a mezitím stu doval turecké poměry a připravoval půdu nyněj šímu moenému proniknuti Němců až do Mal Asie. Císař Vilém II. vyznamenal jej za to titu lem baronským. Ve správním výboru » Némecko asijské společnosti« zasedají nejprvnější bankéři továrníci a obchodníci němečtí. Polský ruch v Něncích. Ve Vestfálech a Porýní bezmála každou neděli konají se polská veřejná shromáždění, někdy i častěji. Poláci na nich přetřásají nejen otázky národní a náboženské, nýbrž i výděl kové. Shromáždéní jsou dilem »Svazku Po- láků.« V neděli dne 10. t. m. bude polský miting v Horním Styrumu, za týden na t v Sodingen Börningu a Lindenu.
Němec Osten Vilém II Něnec Polák Linden Berlín Německo Cařihrad Mala Asie Hartungsche Zeitung Sodingen Börning DeutschAsiatiseGesellschaft
14 article
Carští manželé v Polsku. V neděli carští manželé s dítkami a care- víčem následníkem Michuilem Alexandrovičem příbyli do Skerněvic. Po uvítání úřadními oso- bami předstoupila deputace vysloužilých vojínů, jejíž vůdce podal earovi chléb a sůl a těmito prostými slovy jej oslovil: »Přijmi, care, chleb a sůl od vojáků svého pradéda Mikuláše I jemuž jsme sloužili vérou a pravdou a vnu- kům svým přikázali, aby taktéž nasadili hrud svou za tebo a ruskou zomí.« Dřevěný talír byl ozdoben nápisem: »Caru baťuškovi staří vojáci. Na to předstoupila 14členná deputace města Skerněvie, jež také carské manžely uvi- tala po staroslovanském obyčeji chlebem a soll. Následovaly deputace spolků a 200členná de- putace selská. Po ní předstoupilo 50 selských děvčat v polském národním kroji; podaly pan curově polní květiny a ovoce. Následovala školní mládež, 80 dívek a 70 hochů, také v národním kroji polském. I od nich paní carová přijala květiny a ovoce. Uvítání se strany oby- vatelstva bylo nadšené. Provolávání »urá« za- znívalo ještě, když carští manželé zmizeli zu branami skerněvického zámku. K večeři ještě téhož dne byl do carského zámku pozván gene- rál-gubernátor Čertkov a prodlel tam až do 11 hodin.
Michuil Alexandrovič Skerněvic Mikuláš Čertkov Polsko Skerněvie
15 article
Francouzové ve vodách tureckých. Není dnes úkolem této rubriky, uvažovati o situaci, jak se atvořila obsuzením ostrova Mytilene, aniz otvírati výhlody, jaké bude mii v budoucnosti důsledky pro politiku mezi- národní. Bylo by to prostě opakováním toho, co na jiných místech bylo pověděno. Zbývá-li nám tudíž dnes zde jen paběrkovati, můžeme doložiti, že některé z paběrkův těch, jimž dá- váme zde místa, jsou — třeba zlomky — dost karakleristické pro situaci celkovou. Vážnost této zajisté neumírňuje se novými zprávami z Cařihradu. Na vojenské stani ční lodi tamní »Vantouru« dán včera rozkaz, aby žádný muž lodi ne- opoušjěl, a aby byli stále při- praveni na všechny eventuality. Sultan s myšlenkou, že jde tentokráte o věc opravdu vážnou, smiřuje se, ale jen — po kousku. Ministr zahraničných věcí Tevíik paša, podal notu franeouzskému vyslanectvu, zároveň s řadou poukázek, znějících na celní úřady turecké, jež mají počiti s jich vyplacením ve prospěch Lorandových požadavků až — 1. prosince. Každá poukázka zní na 25. 000 liber a dohromady čini obnos, jejž jmenem Lo- randovým Francie požadovala, dále zpravil Tevík Bapsta, že ferman sultanský, jímž uznává se patriarcha chaldejský jest již hotov, a že uznání ostatních požadavků francouzských jest blízké. Pokládá se ale za velmi pochybno, zdaž
Francouz paša Lorandový Tevík Cařihrad Sultan Francie
16 title
Francie spokojí se nyní pouhým vyřízením
Francie
17 article
afféry Lorandovy a zdaž v příčině ostatnfe požadavků svých, zvláště co do obnovy fran- couzské prestiže v Syrii a Palestině, dá se uko nejšiti nějakým sultanským iradem, bez záruk dalších a bezpečných. Zvěstuje se sice dnes že loďstvo francouzské po vydání dotyčnýci irade Abdulem Hamidem opustí ostrov Mytilene, že ale zůstane na blizku vod tureckých. Fran- couzi jsou si zajisté vědomi toho, že v Tu- recku nevězí háček v nepovolení zásadním, nýbrž v úmyslném váznutí věcí již povolených, Či nevznikly opětně války s Tureckem z ne- provádění věci již přiznaných?
Lorandův Hamid Fran Sýrie Palestina Turecko
18 article
Také anglieké listy dnes zaměňují již čá- stečně svůj až dosud optimistický ton. Niko proto, co jest, ale proto, co se třeba i pro vůli Francie mocným tlakem věcí samých dále vyvine. Jest to především londýnský »G lo b ee. jen ukazuje po vážnosti siluace. Píše: »Franko- turecký konflikt byl hlavním předmětem roz- prav v posledních obou ministerských radách anglických. Obsadí-li se Mytilene jen jako pro- zatímní záruka pro splnění francouzských po- žadavků, nebudou míti ni Anglie ni jiné státy příčiny k stížnostem, ale pom ý š l e l o- by se na okkupaci dlouhou, pak by nabyly věci velmi vážnéh rázu. Trvalé obsazení ostrova Mytilene nedo- týkalo se by se toliko zájmův anglických, nýbrž zájmů všech států, ve východní otázce zúčastněných. Mezitím vyžaduje politika velko- britská pevného, ale bdélého vedení. Ne- hodláme Němcům kaštany z ohně vytahovati, ale myslí-li naši sousedé n pevnině, že přítomnost 4 mill. britských vo- jákův v jižní Africe jest znamením naší malo- moci a vysílení našeho, pak hodně se mýll. Naše loďstvo zůstane nejmocnějším vá- lečným prostředkem, jakýž kdy svět viděl. Nemůžeme strpěti, aby obcho řiše byl ohrožován, aneb aby se strategická situace v Levant změnila ke škodě na ší.« Jest ovšem otázkou, zdaž Anglii po afrických pohromách zbylo sily dost, aby hrozby své vtělila i ve skutek.
Němec Francie Franca Anglie Afrika
19 article
Nekázeň v anglickém námořnictvu- Případy nekázně v námořnictvu anglickém za loňský rok vykazují počet velmi značný. Bylo v roce tom před námořním vojenským soudem konáno 297 líčení a odsouzeno 307 osob. V 171 případech stalo se to pro pro- tivení se představeným neb pro útok na ně ve 102 případech pro — krádež a zpronevěření Daležitým otázkám a potřebám pražského školství věnován byl rozhovor na četně navštívené schůzi klubu voličů novoměstských, která ko- nala se včera večer za předsednictví p. Mella na. Nelze upříti, že školství pražské, jehož zdárnému vývoji věnují nejen příslušné kruhy samosprávné. nýbrž i osvědčení paedagogové veškeru péči, vyka- zuje tu a tam ještě celou řadu potřeb a otázek, vy- volávaných stále stupůovanými požadavky doby mo- derni, požadavky, jichž splnění vyžaduje také po- krok, jevící so i na poli osvětovém a humanitním.
Mella
20 article
Jsou to otázky a potřeby opravdu důležitéa proto s povděkem vítati dlužno podněty, které na včerejší schůzi v této příčině tlumočil známý odbor- ník v oboru školském, pan řed. Klika, který po vřelých zahajovacích slovech místopředsedových slova se ujal. Řečník vítal s povděkem sympatie, které jeví veškeré téměř pražské občanstvo, zejmena jeho kluby, vůči rozvoji pražského školství a vůci snahám opravdu pokrokového pražského učitelstva, jemuž bylo doposud prodělati hotovou persekuci Podnes není odstraněn na př. bohoslnžební řád jímž se pražská okresní školní rada připravovala na školní novellu Liechtensteinovu. Je zásluhou dra Julia Grégra, Vojty Náprstka, nynějšího starosty dra Srba a některých členů klubu, že ona doba perse- kuce nevyžádala sobě větších obětí, že musila pře- stati na menší řadě ústupků a že svým časem vnější poměry upravily se zase normálně a to cel- kem příznivě. Účitelé pražští uznávají vděčně zásluhy obecníeh representantů i clenů školní sekce, ktuří nezřídka mnoho špalných věcí napravili a dobré věci dopo- mohli k platnosti. V obecním starším panu učiteli Schrötterovi má pokrokově učitelstvo pražské horli- vého a dovedného zástupce a přeje si, by horlivě byl podporován, tím více, že dnes také zpálečnické živly školské mají na radnici svého zástupce. (Pochvala a hlasy: Bulíře!) Dnes složena je okresní školn rada celkém uspokojivě, takže by se zdálo, že může býti učitelstvo s obecným školstvím pražským spoko- jeno. Není však přece tomu tak. My — praví řečník — se školstvím naším spokojeni býti nesmíme, po- něvadž tam, kde trvá úplná spokojenost se stavem věci dosaženým, mízí každý osten k dalšímu pokroku. Povhodné paralelie mezí školstvím německým a mezi školstvím českým poukazuje řečník na g avamina.
Liechtensteinův Grégr Vojta Náprstek Srba Bulíř
21 article
jichž vyřízení opravdu je velenutným. Vytýká nepřt- zeň kompetentních činitelů ke snahám, na př. jen po zavedení illustrovaných českých čítánek, k reformě nanky o kreslení, o tělovědě. Ze 27leté zkušenosti své čerpá řečník mnohé doklady o tom, jak se do- posud se strany byrokracie k »povznešení« školství pražského pracovalo. Bohudík, že nastaly snesitelnější poměry, jichž dosaženo vlívem dnešních pokroku- milovných inspektorů, jak zemského tak okresního. Řečník oceňuje zejmena jejich zásluhu, které dobyli sobě tím, že umožnili pražské mládeži i v době ná- vštěvy školní vycházky do přírody, přeje si, aby dosah této koncesse rozšířen byl měrou hojnější, než stalo se doposud. Appelluje zejmena, by 1. zahrada Kinského spo- jena byla po případě s Nebozízkem, ovšem při pečli- vém zachovávání všech jejích krásných skupin výhledů; 2. aby využilo se ústřední zahrady bota nické k vyučovacím účelům: B. aby postupně zaku- pována byla potřebná opatření vždy čtyřem měšťan- ským a potom vždy pěti obecným školám pražským o 400 K, o které by slušelo se zvýšiti příslušnou dotaci pomůckovou v rozpočtu školním. Mluvčí praž- ského učitelstva vznáší dále na klub žádost, aby ně- které školy pražské nepřeplňovaly se uční pokračo- vacích škol tak, že řádné větrání ve světnicích škol- ních, od 8. hodiny ranní do 9. hod. večerní témět napořád četným žactvem obsazených, stává se věci nemožnou a že budova, jednotlivé školní místnosti a jich zařízení velice trpí. Dle náhledu řečníkova měly by se pro učně škol pokračovacích společným nákladem státu a země poříditi budovy zvláštní, se zařízením, přiměřeným tělesnému vzrůstu učňůva jich zvláštním vyučovacím potřebám.
Kinský
22 article
Vřelými akcenty dovodil řečník potřebu toho, aby výchova školních dítek děla se duchem svobodo- myslným a opravdu českým a národním. »Vraťm se« — končí za hlučné pochvaly své vývody — sk přírodě, vraťme se k českému národu!« Ob. starší učitel p. J. Sehrötter děkuje za uznání své činnosti na pražské radnici. Přednáška p. Kliky ztejmě ukazuje nutnost celkového programu školského na základě zkušeností a moderních poža- davků. Než se tak stane, nutno domáhati se čílanek pražských, kursů jazykových, pomůcek učebních ceny umělecké, oprav pokračovacích škol, poslucháren fysikálních a úpravy zahrady Kinského k vyučování přírodovědeckému. Sám slibuje jmenem svými jmenem svých přátel všemožnou podporu. (Výborně.) Pan dr. Nejedlý jako člen školního výboru pro školy pokračovací, vychází požadavkům p. řed. Kliky vstřic a slibuje, že postará se, by vady jím vytknuté, o jichž formulování žádá, neodkladně byly odstrančny. Jinak souhlasí rozhodně s přáním pana řed. Kliky, pokud jdo o pěstování větší lásky k přírodě. Pan Stivín obává se stále vzrůstajícího kleri- kálního vlivu na pokračovacích školách a žádá, by klub svolal schůzi také k rozhovoru o potřebách požadavcích tohoto školského oboru Pan dr. K. Černohorský jako člen okresní školní rady slibuje, že pokyny přednesené bude na příslušném místě tlumočití a hájiti Pan řed. Prokop žádá o řádné hříště pro mládež a poukazuje zejmena na Střelecký ostrov. Poukázav na nutnost odstranění prostituce z hlav- ních ulic, přeje si, by v zájmu českého školství za- ujalo se náležité stanovisko také proti českým rodičům, kteří doposud ještě posílají dítky do ně- meckých škol.
J Sehrötter Klik Kinský doktor Nejedlá Stivín K Černohorský Ob výbor pro škola pokračovací duch svoboda
23 article
Pan Šejd propůjčuje výraz tužbě po častějším styku rodičů s učitelstvem. Toho docíliti se dá jedině tím, že učitelé pražátí nebudou neustále z místa na místo přesazováni. Pan ob. st. Prášek považuje za nevhodné stavěti školy v hlučných ulicích, neboť dítky brzo musí se státi nervosními. Dále přeje si rychloua lacinou komunikaci k vycházkám a doporučil ku při- jetí resoluci ve smyslu vývodů p. řed. Kliky. Pan dr. Nejedlý žádá, by nejen parkův uve- dených, nýbrž i ostatních bylo užito ku prospěchu mládeže a aby bylo se strany úřadův uvažováno o zvláštní budově pro potřeby živnostnictva vůbec a pokračovacích škol zvlášť. Ventiluje zejmena otázku rtzenr staré zivnostenské výstavy, e kterýmz po- žadavkem také p. řed. Klika projevuje svůj souhlas. Pan ředitel Bláha doporučuje vzhledem ke svým zkušenostem spíše decentralisaci hřišť mlá- deže. Hřiště taková dala by se v mnohých částech města vzdor finančním obětem zříditi. Větší pěče měla by býti věnována také zřizování a pěstování školních zahrádek. Pan Šejd přeje si, by druhý odstavec resoluce, týkající se pokračovacích škol, ponechán byl do jedné z přiatích schůzí, věnované otázce pokračova- cích škol řemeslnických. Po řečech pp. dra. Nejedlého a řed. Kliky přijat návrh pana Stivina a ostatek resoluce, na- vržené panem Práškem, i s navrženými dodatky schválen. Tím schůze, jíž zůčastnili se mimo jiné obecní starší pp. Vaníček, Kreulzer, Havliček, Prášek, dr. Frič, Schröiter, Hroděj a dr. Černohorský, deputace učitelské jednoty »Komenský« a mnoho příslušníká učitelského stavu, po 11. hodině noční skončena.
Šejd Prášek doktor Nejedlá Klik Bláha Nejedlý Stivin Vaníček Kreulzer Havliček Frič Schröiter Hroděj Černohorský Komenský
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Čeští professoři v Brně těchto dnů jmenovaní stali se bez své vůle i bez vůle kohokoli jiného, jenž vliv měl na jejich jmeno- vání, předmětem obchodu na politickém trhu. »Neue Fr. Presse« a ostatní listy německé na- mlouvají si stále, jakoby vláda byla za těchto pět professorů koupila si klid a pokoj v roz- počtové komisi a v parlamentě vůbec. Je to do- kladem, jak málo všímá si německý tisk našich
Neue Brno Francie . Presse
25 article
»Něch sa páčí dun!« vyrušil mne mladý Valášek. »Na pohárik žinčice l« »Děkujem !« Šel jsem ke kolibě. Jeden z hochů zatím už zase dováděl se psem. Váleli se po zemi a chlamstali po sobě s křikem a smíchem. Starý kravák se rozkřikl: »Ty beťár — keď já těba dostaněm — juj, dám ti palicou, až sa rozpajedíš —ty huncůt planý!« Skrčil jsem se a vešel do koliby. »Jaj — loni bolo tu krajšie !« uklouzlo mi, když jsem sedal na nízkou židličku. »Veru že bolo«, přísvědčil mi valášek, » ked pánko prišol dačo neskoršie. Veď my teraz sme prišli. Do pondelka boli sme na Svato- janské holi, tuná na polane budem asnaď aj tri týždně a potom idem pod Kobyli !« Bylať koliba jako po vydrancování. Lon na zemi byla rozestřena dřevěná kůra, podišjary okolo stěn pěkně upraveny a vyzdobeny řeza- nými geletkami. Letos je vše jaksi spustlé, stěny odrápané, země holá, v koutech kožiehy přeházeny, podišjary téměř prázdně, i vatra jen slabě blkotá, skoro uhasínajíc. Kumbár a že- lezný kotel se váli v koutě, dvě kádě, jedna prázdná, druhá až po okraj plná mléka, pře- kážejí volnému pohybu. Usedli jsme a dali se do řeči. Valášek zatím přinesl v geletce žinčicu a posušik. Od- krojil jsem si a dal se s chutí do jídla. Rozhovořili se oba kraváci. Mají prý tu devadesát osm kusů jaloviny. Dojnic je dole v dolině sto a osmnáct. V Ilanově gazdům dobře prý se daři, jen že jsou trochu linía nikdo nedělá vle, než musí. A to je tím, že v Ilanově dosud nemají žida — krčmáře. »Tož pálenku něpijete ?e »Ej — ako že by nie? A nie málo ! Ale, pánko velkomožný — keď raz do týžďna — v nedělu po službách božích idem do krčmy v Mikuláši, napijem sa na celý týždén. Od rána
Valášek Jaj Lon Vera Kobýt Mikuláš Šela Ilanův
26 article
do noci volaktorý pijú ako svině. Aj náš Miško je taký korbel!« obrátil se valášek se smichem na pasáky. »Až pride s poludni, obklamem ho, že tuná bol žandár pre něho a že si ho zapísal !« rozesmál se mladší z kraváků, dívaje se úkosmo na kus papíru, kam jsem si znamenal letmo údaje valáška. Salaš bývá ročně na čtyřech místech. Na první přicházi dvacátéhočtvrtého dubna a s po- slední polany se stěhuje do dědiny po třicátém září, po svatém Michalu. Na ilanovském salaši vedle bačí Martina Muromicy, jenž placen jest šestašedesáli rýnskými do roka, jsou tři valášci. Jeden, Jurko Mikuláš, má plat týž, druzí dva, Miško Hliničiar a Janko Nahálka, můj hostitel, dostávají ročně po pětačtyřiceti zlatých. Honel- ník Adam Jurčička béře za rok rovných deva- tenáct rýnských. Na chvili jsme zamlkli. Vypil jsem dvě zeletky žinčice a neodmítl ani třetí. Valášekse usmál: »Rád pije pán žinčicu, veru l« »Ako že by nie!« pochvaloval jsem dle zásluhy. »Veď člověk celý oživne, keď si dobré zinčice prihne! Bol som tuná loni s priatelom tiež z Čech, ale ten nevypil ani jednoho poháru. To já už bysom veru mohol byť valachom !« »Do porazenia !« zasmál se starý kravák. »Veru že v jedeniu a v piti by pán mohol byo valuchom, ale či aj v práci !e »Nó — čo vy teraz robitě?« bodl jsem. »Ba že nič,« přisvědčil, »len táráme! Ale už musíme isť!« Zvedli se a vzali biče z koutů. »Nuž — pánboh s vámi — dobre aťsu vám vodí l Dal jsem jim na tabák. Vyšli a já s va- láškem za nimi. Nad Děmanovskou kroužili ho- lubi, ozářeni jaksi potuchlou záři sluneční. »Veď pozritě« — ukazovali mi na ně, to znamená, že bude padat dážď!«
Miška Michal Martino Muromicy Jurka Miška Hliničiar Janko Nahálka Jurčička Aka Čechy Vera
27 article
»No dobre — keď bude, bude!« a vrátil jsem se s valáškem dovnitř. Nahálka naepalsi zapekačku tabákem, vložil do vatry, pokropil vodou a čekal, až pipasárem vycházel obláček dýmu. Potom vytáhl jí z žhavého popele, urovnal navlhčeným prstem tabák v ni a mocně za- dýmal. »Ej — ta kudolí!« liboval si, dívaje se jak kouř zvedá se v paprsku slunečním, pada jícím otvorem ve střeše dovnitř. Konečně bylo již na čase, abych se zvedl Vyšli jsme před kolibu. Kotlina povážská ležela stále ve dvojím za- barvení. Jas a stín ji rozřezávaly v ostrý ne- soulad. Také hory za rovinou, nebetyčná pásm okolo Velikého Vrchu byla rozzářena, kdežto hřebeny horské za Poludnicí Děmanovskou polity byly černavým smutkem. Odevšad z těch chmur- ných končin dýchala úděsná předtucha. V myšlenkách vyšel jsem na stráň. Cesta — vlastně cesty vůbec není — opravdu krko- lomná. Pokácené stromy leží v ostnitých ku- pách, jež se boři a prohýbají při každém kroku. Svah zvedá se příkře. Půda je stále nejistější. V jehliči mihla se zmijo. Pod balvany a pře- kácenými, rozvalenými stromy s ulámaným větvemi a sežloutlým jehličím bublají a zurč potůčky. Jinak ticho, jen moje kroky skřípou na sténajíeím pokrovu země. Kdesi dole ozval se hrubý, táhlý hlas: Kdě si Janko kdě si bou? Kdě si telo umokou? Cesta míjí pomalu. Kdykoliv zvedl jsem oči, vždy hnědá stráň se mi zašklebila do očí. nedohledně táhlá, ostnatá a ježalá mrtvým stro- movím. Napadlo mně, že nyní bych se mohl střet- nout s medvědem, o němž mi rozprávěli na salaši, že nyni se rotlouká okolo Borové aže ho každé noci čekaje
Janko Jasa Veliký Vrcha
28 article
A zase mne obava skličila, abych nezmokl Věštba stařenčina a výstrahy pasáků se počaly osvědčovati. Obloha plná hradů a chmur, jež se smýkají vždy dále a dále, bojují krutý bo, se sluncem, zápasí bez milosrdenství — až zvítězily — — Zašlo slunce a přítmí zalehlo kraj, takové smutné přítmí, jako když v kostele poláhnou vše černým suknem. Deru se vzhůru, až udýchán a spocen stanu na hřebenu prvního končiaru. Rozhled skytal se mi netušený. Za nižšími vršky rozevřela se rovina liptovská i za záhybem až kamsi k Hrádku. I tam se plouží zasmušilé zátmí od hněvu oblohy. Ale ještě úchvatnější scenérie se rýsovala v polotemnu za Děmanovu kdesi až u Dmubiru. Bílé a šedivé, žluté a na- zelenalé, fialové a namodralé hřbety a štíly. končiary i prolámaná pásma se táhnou do ne- konečna až k obzoru. Přišel jsem konečně na první končiar, pod nímž nad srázným svahem jsem se přesmyknu okolo dřevěného kříže, jenž fantasticky čni na propastí jako výstraha. Pod mýma nohama rozkládá se příšerně zabarvená kotlina pod Kobylím, se všech stran sevřená strmými rozšklebenými žleby. Z poe tických požitků mne vyrušil prosaický dest Předpovědi valachů byly pravdivy. Za chvíli se jen lilo ze zatažené klenby. První dešť sice brzo se přehnal. Chaotická směsice se převalovala nad Poludnicí, k niž směřoval jsem cestou neceslou. Někde bylo třeba couvnouti a novou cestu hledati, drápati se po balvanitých, rozbahněných znojich, dráti se sem zamokřenými větvemi křovin, jež šlehaly do tváří a zalévaly stále no- vými proudy vody. Nový dešt mne promočil až na kůži. Nedbám. Přeběhl jsem malou polanu, jen letmo se rozhlédl do kraje, a ženu se dále k temeni. Začalo bouřit. Jakoby kdesi pod zemí duněly řiticí se skály, takové ropotění těžcese válelo v horách
29 article
Kapradinami, skalnatými útesy, bahnitou půdou i stěnami sápu se dále. Už jen kořenů, rozkroucených jako hadí těla, se chytám a výše se drápu. Konečně, pokraj polany ! Bylo dávno po polednách, ba minula již jedna hodina. Stál jsem na vrcholu Poludnice a zí- ral dolů. Velikolepý pohled. Od Kriváně a Gerlachu přes nesčíslná temena až k Velikému Vrchu a Baraňci sahala čára rozhledu, od Baraňce až kamsi k modravému Choči, k Mnichu a k Če- bratu, k posledním to strážím Vysokých Tater. Pod Poludnicou kypělo moře vrcholiků, pásmo za pásmem se ježilo až kamsi k šeré tuše obzorných Tater a Mater. V dolině při Váhu pestřily se dědiny v různobarevných lánech, tu níže, onde výše se táhly jako drahokamy zasazeny do šerých ploch úrodné země. A uprostřed Mikuláš—e ladně rozkládá, ozářený svitem slunce, jehož z Poludnice vidět nebylo. Když vracel jsem se dolů, přestalo pršet, avšak bouře stále burácela mezi horami a zdálo se, jakoby mi balvany dunivě se vá- lely v patách, hrozlce mi každé chvle zkázou — — Brzo rozevřela se mi přeď očima dolina Bystrá, a v uši mi zavzněl pronikavý štěkot psl. Nedaleko na malé polaně zvedal se salal porúbský, z něhož ozývaly se táhlé zvuky ba- čovy fujary. Hej hore háj, dolu háj. hej hore hájom chodník. Moj otec bol dobrý, jů musím byť zbojník. Slunce vysvitlo zpod mračen a rozhodile zlato po zeleném kraji. I vrcholik Poludníce s zaleskl, jakoby třpytivě byl okován —-
Baraňce Poludnica Mater Mikuláš Moja Kriváň Gerlach Choč Vysoký Tatry obzorný Tatry Váh
30 article
Jan Havlasa.
Havlasa