2
masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3
masthead
9. listopadu 1901
5
article
decké soutěže a bez možnosti, zjednati aspirantům
vědeckou činnost, trpěti musí také vědecké nivenu
Věc ta nemůže býťi posuzována s malicherného sta-
noviska, s jakého posuzováno jmenování professorů
na brněnské české technice. Jmenování to do-
konce není žádnou koncessí pro nás,
jako nebylo koncessí zřízení česke
techniky, protože vedle německé techniky v Brně
byla česká samozřejmou konsekvencí, a to tím více.
jelikož stavové moravští zřídili tech-
niku brněnskou výslovně pro oba ná-
rody v zemi. Namítá li se, že by zřízením druhé
universily rozmnožilo se české úřadnictvo, ukazoval
p. posl. Wolí ve výkřicích činěných k tomu, že
Brno
6
article
Němci pocifají rozmnožení českého úřadniciva, do-
kazuje řečník na základě čelných politických dat, že
počet německých posluchačů na rakouských univer-
sitách v poměru k českému posluchačstvu vzhledem
na počet obyvatelstva jest daleko větším a že tudíž
nemůže se tvrditi, že v příčině té jest na české straně
nějaká nadprodukce. Nalézá li se v tak zvaných ně-
meckých krajinách nějaký počet českých úřad
níků, jsou toho vinny poměry, zvlášlě
pak ten moment, že aspiranti němečtí ne-
jsou čoštiny mocni, jakož i ta okolnost, že
němečti aspiranti do krajin oněch vzhledem na so-
ciální poměry tamějši neradi jdou. Se
stanoviska německého nedá se proti zřízení druhé
české pniversity ničeho namítati, a to tím méně, je-
likož Čechové nikdy nevystupují proti nějakému kul
ternímu požadavku německému a také nikdy nevy-
stoupí
Stavíli Čechové obě tyto otázky, otázku
vnitřní češtiny a moravské university do popředía
činíli na zřízení obou těchto věcí závislým poli-
tický svůj postup, děje se to z té příčiny, že dle
vyřízení obou těchto věcí posoudit
chtěji, zda vláda zůstati chce neutrální,
čili níc. Záporné nebo odkladné sla-
novisko vlády musila by strana naše
pokládati za důkaz nepřátelství, na
kteréhy odpověděla svým způsobe m.
Němec
Čecho
7
article
Český národ má již po krk dosti slavu, ve kterém
národně-kulturní požadavky jeho, které neporušují
právo nikoho, vždy činí se předmětem nějakého vy
jednávání a ve kterém se splnění takových poža-
davků, které plyne samo sebou z přirozeného a zá-
konného práva, počítá jako nějaká koncesse.
Bylo nám vyhrožováno, že český sněm ne
sejde se až v lednu nebo v únoru. Český sněm byí
v létě za souhlasu vlády odročen a bylo praveno,
že v září opět se sejde. Vláda, předstírajíc parla-
menlní program, rozpustila sněm český předčasně a
slíbila výslovně, že na příště bude pra-
videlně sněm zasedali v lednu a únoru.
Úprava zemských financi vyžaduje nezbylně, aby
sněm český byl svolán v uvedený čas. Ale taktěž,
kdyby se český sněm svolal ve lhůtě zákonně stano-
vené, strana naše nebude proto ochotna k službám
vládním, třeba by tím způsobovala nebezpečí, že
sněm nebude včasně svolán. My již najdeme cesty
a prostředky, abychom svolání to vymohli. Proto
hrozby u nás nic nepomohou.
8
article
Prohlašuji opět, že parlamentní siluace nikterak
se nezlepšila a že potrváli nynější stav ještě dále.
zhorší se ještě více.
Posl. dr. Kramář v řeči, skoro 2 hodiny trva-
jící, pojednal o neobyčejně nebezpečném stavu roz-
počtu, který povstal tím, že úprava platů úřadnických
vyžadovala tak velkých sum, že železnice mají ve-
liký deficit, že vzrostl výdaj vojenský a že bud
třeba velkého nákladu na investice a kanály. Na
druhě straně není naděje, že bude vyzískána dosta-
tečná úbrada na daních přímých nebo nepřímých.
proto že malý muž jest bez toho již přes míru pře-
tížen. Jediným východem, který mohl by býti ná
rodohospodářský, sociálně politický a finančně důle-
žitý, bylo by zavedení lihového monopolu. Řečník
vytýká, že do budžetu dáno bylo 161/2 mill. z ra-
žení mincí, jen aby se zakryl mimořádný deficit.
Rozpočet nalézá se ve stavu špatném, který se jevi
také v tom, že zlepšení platů diurnistů, anebo zru-
šení erárních mýt se činí závislým na nové dani ad
hoc, na zvýšení poplatků z osobních lístků při jízdní
dopravě osobní. Řečník doporučuje vládě, by bedlivě
vzala v úvahu zavedení monopolu lihového a vý-
sledky svého šetření sdělila.
Po tom jednání přerušeno. Příští schůz
v ponděl1 o 3. hodl. odp.
Posl
doktor
Kramář
9
article
V odboru pojišťovacího výboru došl
k zajímavé debatě o slanovisku vlády k pojišťování
proti ohní.
Zástupce vlády sekční chef Wolf prohlásil, že
se vláda zabývá úmysly kodifikování práva po-
jišťovacího, ale nezmínil se o tom, zda-li chce před-
ložiti sněmovně předlohu.
Poslanec Maštálka protestuje velmi rozhodně
proti tomu, aby předložení zákona úpravy pojištění
proti ohni se prolahovalo do nekonečna. Dává důra-
na to, že v Čechách polřeba úpravy pojišťování proti
ohni a zřízení zemské pojišťovny na základě okresních
pojišťoven jeví se býti velmi citelnou a že celá řada
okresních zastupitelstev zaměstnává se touto olázkou,
která proto nestává se palčivější, poněvadž se oče-
kává, že zemský sněm sám zřízením pojišťovny od-
pomůže nalehavě cítěné potřebě. Klade určitý dotaz
zástupci vlády, zda-li má vláda v úmyslu před-
stoupiti sama před parlament s předlohou zákona,
an v případu opáčném by se musil subkomilét sám
zaměstnávati touto otázkou a musil by sám podjati
se úlohy vypracovati příslušný návrh zákona
Odborný chef Wolí uvádí, že věci jsou před-
mětem odborného studia v ministerstvu, které je za-
městnáno však pilnými přípravami k předloze o po-
jišťování dělnictva, tak že se nemůže určili doba,
v níž předloha bude mocí býti dokončena, aniž mi-
nisterstvo může se vázali na ihůtu časovou.
Poslanec Maštálka vytýká, že již v r. 188g
bylo dáno vládou podobné prohlášení o studiu táto
Wolf
Maštálek
Čechy
10
article
otázky, které do té doby nebylo skončeno. Podobné
prohlášení musí býti považováno za úplné odmítnut
a vláda takovým způsobem nutí subkomitét, aby po
příkladu výboru národohospodářského stran obchodu
lhůtového také se své strany činil kroky, aby důle-
žitá tato akce byla přivedena do proudu.
K návrhu poslance Lemische bylo přijato vy-
konati v nejblíže přistí schůzi pojišťovacího výboru
volbu referenta, jenž by předlohu zákona vypracoval.
Odbor národohospodářského výborn
rokoval včera a dnes zevrubně o předloze k u po-
porování průmy sl u.
Č. 1., 2 a 4. byly přijaty s některými změnam
ve smyslu průmyslových zástupců.
Posl. Romanovič trval při návrhu na po-
zemštění průmyslové podpory.
Usnešení o čl. 3., stran remedury proti dvojitým
daním podniků, povinných veřejnými účty ohledně
výnosu jejich nových závodů, zůstalo neřešeným
když vládní zástupei, již hájili vládní předlohy
vzali ad referendum Kindovy a Lichtovy ná-
vrhy ve smyslu reformy II. hlavy berního zákona
na úlevu berních břemen spolkových.
Ke čl, 5. o zásadách zadávání veřejných do-
dávek a prací domácímu průmyslu posl. Lich
formuloval nový článek o upravení dražebnictví, opí-
raje se o vynesení průmyslové rady, aby submisst
konaly se veřejné, ministerstvo obchodu mělo je
evidenci a vyhlášky a podmínky byly snadno pří
stupny.
Vládní zástupci přijali v podstatě dané podněly
K provedení úlev zákona poslanci Romano
vič, V. Hrubý, Licht a Aquaroli podali reso-
luční návrhy.
Definitivní usnesení odloženo na konec příštího
týdne za příčinou shody několika ústředních úřad
o submissích.
Lemisch
Posl
Romanovič
Kindův
Lich
V Hrubá
Licht
Aquaroli
národohospodářský stran
volba referent
Romana vič
Lichtův ný
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. listopadu.
Ruská sprcha na maďarské hlavy
Horkokrevní Madaři návštěvu velikého kní-
žele Michala Nikolajeviče u císaře Františka
Josefa v Pešti vykládali si nejinak, než jakoby
platila jim, jakoby byla lruskon poklonou ma-
ďarské velikosti a znamením, že Rusové odři-
kají se svého poslání na Balkáně ve prospěch
Maďarů.
»CBĚT« vyvádí je z říše krásných snů
do skutečnosti. Praví: Není pochyby, že takové
události, jako je návštěva velikého knížete Mi-
chala Nikolajeviče v Pešti, jako návštěva veli-
kého knížete Alexandra Michailoviče v Bulhar-
sku, jako konečně návštěva carova německých
vod a Francie, zavírají v sobě politický smysl.
Ale žurnalističtí vykladači nesmějí se jen uná-
šeti a býti jednostranní. Záměry vlád nejsou
dostupny poznání soukromých osob, tvoříce di-
plomatické tajemství a proto mohou přiblížiti se
pravdě jen s podmínkou, nebudou-li dělati l i bo-
volných výkladů a připustí-li jen výklady
takové, které vyplývají z podstaty věcí. Maďar-
ské noviny pišou tak, jakoby účelem cesty veli-
kého knížete do Pešti bylo uspokojiti je.
Michalus Nikolajevič
František Josef
Rus
Maďar
Michailovič
Bulhar
Praha
Pešť
Balkán
Francie
12
article
Ovšem, za takovým účelem tak
vážná návštěva nemohla být uči-
něna. Maďaři nás vychvalují a vynášejí jako
strážce míru, ale z každého slova je patrna
radost z naší ústupnosti. Rusko je skutečně
mírumilovné. Ale moe Ruska, její úplná poho-
tovost pro všecky případnosti, ohrazujíce je od
nebezpečí války, dávají mu i právo i možnost
býti vždyeky na stráži zájmů svých
i zájmů Slovanstva. Rusko se ne-
odřekno svého odvěkého poslání.
Ono nepůjde v pochybná dobrodružství, nesro-
vnávající se s důstojenstvím v pravdě velikého
státu, ale ono arci nemůže Uhrám dáti
sesilovati se na Balkánském polo-
ostrově. Nynější seskupení států,
j. spojení v jedné myšlenee
Ruska, Srbska, Bulharska, Černé
Hory a Francie tvoří dostatečnou
hradbu proti spojeni Rakousko-
Uhorska, Rumunska a Řecka. Ru-
sko musí přihlížeti k celistvosti
Slovanstva a nemůže dopustiti
ani částečné, ani massové jeho
germanisace nebo maďarisace. Až
to Maďaři poznají, potom jejich sympatiek
Rusku dostanou možnost státi na pevné a ni-
koli fantastické půdě.
Ruský list o rakouské parlament
ské krisi.
»Hoz0e Bpeva« podotýká k řeči Kramá-
řově: V slovech Kramářových je hluboká pravda.
Německé Rakousko býti a trvati nemůže, zahubí
je pangermanism. I to je správné, že s myšlen-
kou pangermanismu možno bojovati také jen
myšlenkou. Až proti všeněmecké myšlence vstane
Maďar
Rusko
Uhry
Srbsko
Bulharsko
Francie
Rakousko
Rumunsko
Řecko
Hoz 0 e Bpev
13
article
myšlenka všeslovanská, věci vezmou jiný obrat
Potom rakouská vláda bude střásati se seb
jednu i druhou a možná, že si vzpomene ina
spravedlivost.
Němci v Asll.
Královecký »Hartungsche Zeitung« obdrže
z Berlína telegram, oznamujícl, že organisaee
»Německo asijské společnosti« (Deutsch-Asiatiseho-
Gesellschaft) je dokončena a že nová společnost
jest hotova přistoupiti k uskutečnění »Drang
nach Osten« ve velkých rozměrech. Předsedou
společnosti je pruský vojenský spizovatel generá
von der Holtz, jenž mnohá léta byl v Cařihradě
jako instruktor turecké armády a mezitím stu
doval turecké poměry a připravoval půdu nyněj
šímu moenému proniknuti Němců až do Mal
Asie. Císař Vilém II. vyznamenal jej za to titu
lem baronským. Ve správním výboru » Némecko
asijské společnosti« zasedají nejprvnější bankéři
továrníci a obchodníci němečtí.
Polský ruch v Něncích.
Ve Vestfálech a Porýní bezmála každou
neděli konají se polská veřejná shromáždění,
někdy i častěji. Poláci na nich přetřásají nejen
otázky národní a náboženské, nýbrž i výděl
kové. Shromáždéní jsou dilem »Svazku Po-
láků.« V neděli dne 10. t. m. bude polský
miting v Horním Styrumu, za týden na t
v Sodingen Börningu a Lindenu.
Němec
Osten
Vilém II
Něnec
Polák
Linden
Berlín
Německo
Cařihrad
Mala Asie
Hartungsche Zeitung
Sodingen Börning
DeutschAsiatiseGesellschaft
14
article
Carští manželé v Polsku.
V neděli carští manželé s dítkami a care-
víčem následníkem Michuilem Alexandrovičem
příbyli do Skerněvic. Po uvítání úřadními oso-
bami předstoupila deputace vysloužilých vojínů,
jejíž vůdce podal earovi chléb a sůl a těmito
prostými slovy jej oslovil: »Přijmi, care, chleb
a sůl od vojáků svého pradéda Mikuláše I
jemuž jsme sloužili vérou a pravdou a vnu-
kům svým přikázali, aby taktéž nasadili hrud
svou za tebo a ruskou zomí.« Dřevěný talír
byl ozdoben nápisem: »Caru baťuškovi staří
vojáci. Na to předstoupila 14členná deputace
města Skerněvie, jež také carské manžely uvi-
tala po staroslovanském obyčeji chlebem a soll.
Následovaly deputace spolků a 200členná de-
putace selská. Po ní předstoupilo 50 selských
děvčat v polském národním kroji; podaly pan
curově polní květiny a ovoce. Následovala
školní mládež, 80 dívek a 70 hochů, také v
národním kroji polském. I od nich paní carová
přijala květiny a ovoce. Uvítání se strany oby-
vatelstva bylo nadšené. Provolávání »urá« za-
znívalo ještě, když carští manželé zmizeli zu
branami skerněvického zámku. K večeři ještě
téhož dne byl do carského zámku pozván gene-
rál-gubernátor Čertkov a prodlel tam až do 11
hodin.
Michuil Alexandrovič
Skerněvic
Mikuláš
Čertkov
Polsko
Skerněvie
15
article
Francouzové ve vodách tureckých.
Není dnes úkolem této rubriky, uvažovati
o situaci, jak se atvořila obsuzením ostrova
Mytilene, aniz otvírati výhlody, jaké bude mii
v budoucnosti důsledky pro politiku mezi-
národní. Bylo by to prostě opakováním toho,
co na jiných místech bylo pověděno. Zbývá-li
nám tudíž dnes zde jen paběrkovati, můžeme
doložiti, že některé z paběrkův těch, jimž dá-
váme zde místa, jsou — třeba zlomky — dost
karakleristické pro situaci celkovou. Vážnost
této zajisté neumírňuje se novými zprávami
z Cařihradu. Na vojenské stani ční
lodi tamní »Vantouru« dán včera
rozkaz, aby žádný muž lodi ne-
opoušjěl, a aby byli stále při-
praveni na všechny eventuality.
Sultan s myšlenkou, že jde tentokráte o věc
opravdu vážnou, smiřuje se, ale jen — po
kousku. Ministr zahraničných věcí Tevíik paša,
podal notu franeouzskému vyslanectvu, zároveň
s řadou poukázek, znějících na celní úřady
turecké, jež mají počiti s jich vyplacením
ve prospěch Lorandových požadavků až —
1. prosince. Každá poukázka zní na 25. 000
liber a dohromady čini obnos, jejž jmenem Lo-
randovým Francie požadovala, dále zpravil
Tevík Bapsta, že ferman sultanský, jímž uznává
se patriarcha chaldejský jest již hotov, a že
uznání ostatních požadavků francouzských jest
blízké.
Pokládá se ale za velmi pochybno, zdaž
Francouz
paša
Lorandový
Tevík
Cařihrad
Sultan
Francie
16
title
Francie spokojí se nyní pouhým vyřízením
Francie
17
article
afféry Lorandovy a zdaž v příčině ostatnfe
požadavků svých, zvláště co do obnovy fran-
couzské prestiže v Syrii a Palestině, dá se uko
nejšiti nějakým sultanským iradem, bez záruk
dalších a bezpečných. Zvěstuje se sice dnes
že loďstvo francouzské po vydání dotyčnýci
irade Abdulem Hamidem opustí ostrov Mytilene,
že ale zůstane na blizku vod tureckých. Fran-
couzi jsou si zajisté vědomi toho, že v Tu-
recku nevězí háček v nepovolení zásadním,
nýbrž v úmyslném váznutí věcí již povolených,
Či nevznikly opětně války s Tureckem z ne-
provádění věci již přiznaných?
Lorandův
Hamid
Fran
Sýrie
Palestina
Turecko
18
article
Také anglieké listy dnes zaměňují již čá-
stečně svůj až dosud optimistický ton. Niko
proto, co jest, ale proto, co se třeba i pro
vůli Francie mocným tlakem věcí samých dále
vyvine. Jest to především londýnský »G lo b ee.
jen ukazuje po vážnosti siluace. Píše: »Franko-
turecký konflikt byl hlavním předmětem roz-
prav v posledních obou ministerských radách
anglických. Obsadí-li se Mytilene jen jako pro-
zatímní záruka pro splnění francouzských po-
žadavků, nebudou míti ni Anglie ni jiné státy
příčiny k stížnostem, ale pom ý š l e l o-
by se na okkupaci dlouhou, pak
by nabyly věci velmi vážnéh
rázu. Trvalé obsazení ostrova Mytilene nedo-
týkalo se by se toliko zájmův anglických,
nýbrž zájmů všech států, ve východní otázce
zúčastněných. Mezitím vyžaduje politika velko-
britská pevného, ale bdélého vedení. Ne-
hodláme Němcům kaštany z ohně
vytahovati, ale myslí-li naši sousedé n
pevnině, že přítomnost 4 mill. britských vo-
jákův v jižní Africe jest znamením naší malo-
moci a vysílení našeho, pak hodně se mýll.
Naše loďstvo zůstane nejmocnějším vá-
lečným prostředkem, jakýž kdy svět viděl.
Nemůžeme strpěti, aby obcho
řiše byl ohrožován, aneb aby se
strategická situace v Levant
změnila ke škodě na ší.«
Jest ovšem otázkou, zdaž Anglii po
afrických pohromách zbylo sily dost, aby hrozby
své vtělila i ve skutek.
Němec
Francie
Franca
Anglie
Afrika
19
article
Nekázeň v anglickém námořnictvu-
Případy nekázně v námořnictvu anglickém
za loňský rok vykazují počet velmi značný.
Bylo v roce tom před námořním vojenským
soudem konáno 297 líčení a odsouzeno 307
osob. V 171 případech stalo se to pro pro-
tivení se představeným neb pro útok na ně
ve 102 případech pro — krádež a zpronevěření
Daležitým otázkám a potřebám
pražského školství
věnován byl rozhovor na četně navštívené schůzi
klubu voličů novoměstských, která ko-
nala se včera večer za předsednictví p. Mella na.
Nelze upříti, že školství pražské, jehož zdárnému
vývoji věnují nejen příslušné kruhy samosprávné.
nýbrž i osvědčení paedagogové veškeru péči, vyka-
zuje tu a tam ještě celou řadu potřeb a otázek, vy-
volávaných stále stupůovanými požadavky doby mo-
derni, požadavky, jichž splnění vyžaduje také po-
krok, jevící so i na poli osvětovém a humanitním.
Mella
20
article
Jsou to otázky a potřeby opravdu důležitéa
proto s povděkem vítati dlužno podněty, které na
včerejší schůzi v této příčině tlumočil známý odbor-
ník v oboru školském, pan řed. Klika, který po
vřelých zahajovacích slovech místopředsedových
slova se ujal. Řečník vítal s povděkem sympatie,
které jeví veškeré téměř pražské občanstvo, zejmena
jeho kluby, vůči rozvoji pražského školství a vůci
snahám opravdu pokrokového pražského učitelstva,
jemuž bylo doposud prodělati hotovou persekuci
Podnes není odstraněn na př. bohoslnžební řád
jímž se pražská okresní školní rada připravovala na
školní novellu Liechtensteinovu. Je zásluhou dra
Julia Grégra, Vojty Náprstka, nynějšího starosty dra
Srba a některých členů klubu, že ona doba perse-
kuce nevyžádala sobě větších obětí, že musila pře-
stati na menší řadě ústupků a že svým časem
vnější poměry upravily se zase normálně a to cel-
kem příznivě.
Účitelé pražští uznávají vděčně zásluhy obecníeh
representantů i clenů školní sekce, ktuří nezřídka
mnoho špalných věcí napravili a dobré věci dopo-
mohli k platnosti. V obecním starším panu učiteli
Schrötterovi má pokrokově učitelstvo pražské horli-
vého a dovedného zástupce a přeje si, by horlivě byl
podporován, tím více, že dnes také zpálečnické živly
školské mají na radnici svého zástupce. (Pochvala
a hlasy: Bulíře!) Dnes složena je okresní školn
rada celkém uspokojivě, takže by se zdálo, že může
býti učitelstvo s obecným školstvím pražským spoko-
jeno. Není však přece tomu tak. My — praví řečník
— se školstvím naším spokojeni býti nesmíme, po-
něvadž tam, kde trvá úplná spokojenost se stavem
věci dosaženým, mízí každý osten k dalšímu pokroku.
Povhodné paralelie mezí školstvím německým a mezi
školstvím českým poukazuje řečník na g avamina.
Liechtensteinův
Grégr
Vojta Náprstek
Srba
Bulíř
21
article
jichž vyřízení opravdu je velenutným. Vytýká nepřt-
zeň kompetentních činitelů ke snahám, na př. jen po
zavedení illustrovaných českých čítánek, k reformě
nanky o kreslení, o tělovědě. Ze 27leté zkušenosti
své čerpá řečník mnohé doklady o tom, jak se do-
posud se strany byrokracie k »povznešení« školství
pražského pracovalo. Bohudík, že nastaly snesitelnější
poměry, jichž dosaženo vlívem dnešních pokroku-
milovných inspektorů, jak zemského tak okresního.
Řečník oceňuje zejmena jejich zásluhu, které dobyli
sobě tím, že umožnili pražské mládeži i v době ná-
vštěvy školní vycházky do přírody, přeje si, aby dosah
této koncesse rozšířen byl měrou hojnější, než stalo
se doposud.
Appelluje zejmena, by 1. zahrada Kinského spo-
jena byla po případě s Nebozízkem, ovšem při pečli-
vém zachovávání všech jejích krásných skupin
výhledů; 2. aby využilo se ústřední zahrady bota
nické k vyučovacím účelům: B. aby postupně zaku-
pována byla potřebná opatření vždy čtyřem měšťan-
ským a potom vždy pěti obecným školám pražským
o 400 K, o které by slušelo se zvýšiti příslušnou
dotaci pomůckovou v rozpočtu školním. Mluvčí praž-
ského učitelstva vznáší dále na klub žádost, aby ně-
které školy pražské nepřeplňovaly se uční pokračo-
vacích škol tak, že řádné větrání ve světnicích škol-
ních, od 8. hodiny ranní do 9. hod. večerní témět
napořád četným žactvem obsazených, stává se věci
nemožnou a že budova, jednotlivé školní místnosti
a jich zařízení velice trpí. Dle náhledu řečníkova
měly by se pro učně škol pokračovacích společným
nákladem státu a země poříditi budovy zvláštní, se
zařízením, přiměřeným tělesnému vzrůstu učňůva
jich zvláštním vyučovacím potřebám.
Kinský
22
article
Vřelými akcenty dovodil řečník potřebu toho,
aby výchova školních dítek děla se duchem svobodo-
myslným a opravdu českým a národním. »Vraťm
se« — končí za hlučné pochvaly své vývody —
sk přírodě, vraťme se k českému národu!«
Ob. starší učitel p. J. Sehrötter děkuje za
uznání své činnosti na pražské radnici. Přednáška
p. Kliky ztejmě ukazuje nutnost celkového programu
školského na základě zkušeností a moderních poža-
davků. Než se tak stane, nutno domáhati se čílanek
pražských, kursů jazykových, pomůcek učebních ceny
umělecké, oprav pokračovacích škol, poslucháren
fysikálních a úpravy zahrady Kinského k vyučování
přírodovědeckému. Sám slibuje jmenem svými
jmenem svých přátel všemožnou podporu. (Výborně.)
Pan dr. Nejedlý jako člen školního výboru
pro školy pokračovací, vychází požadavkům p. řed.
Kliky vstřic a slibuje, že postará se, by vady jím
vytknuté, o jichž formulování žádá, neodkladně byly
odstrančny. Jinak souhlasí rozhodně s přáním pana
řed. Kliky, pokud jdo o pěstování větší lásky
k přírodě.
Pan Stivín obává se stále vzrůstajícího kleri-
kálního vlivu na pokračovacích školách a žádá, by
klub svolal schůzi také k rozhovoru o potřebách
požadavcích tohoto školského oboru
Pan dr. K. Černohorský jako člen okresní
školní rady slibuje, že pokyny přednesené bude na
příslušném místě tlumočití a hájiti
Pan řed. Prokop žádá o řádné hříště pro
mládež a poukazuje zejmena na Střelecký ostrov.
Poukázav na nutnost odstranění prostituce z hlav-
ních ulic, přeje si, by v zájmu českého školství za-
ujalo se náležité stanovisko také proti českým
rodičům, kteří doposud ještě posílají dítky do ně-
meckých škol.
J Sehrötter
Klik
Kinský
doktor
Nejedlá
Stivín
K Černohorský
Ob
výbor pro škola pokračovací
duch svoboda
23
article
Pan Šejd propůjčuje výraz tužbě po častějším
styku rodičů s učitelstvem. Toho docíliti se dá jedině
tím, že učitelé pražátí nebudou neustále z místa na
místo přesazováni.
Pan ob. st. Prášek považuje za nevhodné
stavěti školy v hlučných ulicích, neboť dítky brzo
musí se státi nervosními. Dále přeje si rychloua
lacinou komunikaci k vycházkám a doporučil ku při-
jetí resoluci ve smyslu vývodů p. řed. Kliky.
Pan dr. Nejedlý žádá, by nejen parkův uve-
dených, nýbrž i ostatních bylo užito ku prospěchu
mládeže a aby bylo se strany úřadův uvažováno
o zvláštní budově pro potřeby živnostnictva vůbec
a pokračovacích škol zvlášť. Ventiluje zejmena otázku
rtzenr staré zivnostenské výstavy, e kterýmz po-
žadavkem také p. řed. Klika projevuje svůj souhlas.
Pan ředitel Bláha doporučuje vzhledem ke
svým zkušenostem spíše decentralisaci hřišť mlá-
deže. Hřiště taková dala by se v mnohých částech
města vzdor finančním obětem zříditi. Větší pěče
měla by býti věnována také zřizování a pěstování
školních zahrádek.
Pan Šejd přeje si, by druhý odstavec resoluce,
týkající se pokračovacích škol, ponechán byl do
jedné z přiatích schůzí, věnované otázce pokračova-
cích škol řemeslnických.
Po řečech pp. dra. Nejedlého a řed. Kliky
přijat návrh pana Stivina a ostatek resoluce, na-
vržené panem Práškem, i s navrženými dodatky
schválen.
Tím schůze, jíž zůčastnili se mimo jiné obecní
starší pp. Vaníček, Kreulzer, Havliček, Prášek, dr.
Frič, Schröiter, Hroděj a dr. Černohorský, deputace
učitelské jednoty »Komenský« a mnoho příslušníká
učitelského stavu, po 11. hodině noční skončena.
Šejd
Prášek
doktor
Nejedlá
Klik
Bláha
Nejedlý
Stivin
Vaníček
Kreulzer
Havliček
Frič
Schröiter
Hroděj
Černohorský
Komenský
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Čeští professoři v Brně těchto dnů
jmenovaní stali se bez své vůle i bez vůle
kohokoli jiného, jenž vliv měl na jejich jmeno-
vání, předmětem obchodu na politickém trhu.
»Neue Fr. Presse« a ostatní listy německé na-
mlouvají si stále, jakoby vláda byla za těchto
pět professorů koupila si klid a pokoj v roz-
počtové komisi a v parlamentě vůbec. Je to do-
kladem, jak málo všímá si německý tisk našich
Neue
Brno
Francie . Presse
25
article
»Něch sa páčí dun!« vyrušil mne mladý
Valášek. »Na pohárik žinčice l«
»Děkujem !«
Šel jsem ke kolibě. Jeden z hochů zatím
už zase dováděl se psem. Váleli se po zemi a
chlamstali po sobě s křikem a smíchem. Starý
kravák se rozkřikl:
»Ty beťár — keď já těba dostaněm —
juj, dám ti palicou, až sa rozpajedíš —ty
huncůt planý!«
Skrčil jsem se a vešel do koliby.
»Jaj — loni bolo tu krajšie !« uklouzlo
mi, když jsem sedal na nízkou židličku.
»Veru že bolo«, přísvědčil mi valášek, » ked
pánko prišol dačo neskoršie. Veď my teraz
sme prišli. Do pondelka boli sme na Svato-
janské holi, tuná na polane budem asnaď aj tri
týždně a potom idem pod Kobyli !«
Bylať koliba jako po vydrancování. Lon
na zemi byla rozestřena dřevěná kůra, podišjary
okolo stěn pěkně upraveny a vyzdobeny řeza-
nými geletkami. Letos je vše jaksi spustlé,
stěny odrápané, země holá, v koutech kožiehy
přeházeny, podišjary téměř prázdně, i vatra jen
slabě blkotá, skoro uhasínajíc. Kumbár a že-
lezný kotel se váli v koutě, dvě kádě, jedna
prázdná, druhá až po okraj plná mléka, pře-
kážejí volnému pohybu.
Usedli jsme a dali se do řeči. Valášek
zatím přinesl v geletce žinčicu a posušik. Od-
krojil jsem si a dal se s chutí do jídla.
Rozhovořili se oba kraváci. Mají prý tu
devadesát osm kusů jaloviny. Dojnic je dole
v dolině sto a osmnáct. V Ilanově gazdům
dobře prý se daři, jen že jsou trochu linía
nikdo nedělá vle, než musí. A to je tím, že
v Ilanově dosud nemají žida — krčmáře.
»Tož pálenku něpijete ?e
»Ej — ako že by nie? A nie málo ! Ale,
pánko velkomožný — keď raz do týžďna —
v nedělu po službách božích idem do krčmy
v Mikuláši, napijem sa na celý týždén. Od rána
Valášek
Jaj
Lon
Vera
Kobýt
Mikuláš
Šela
Ilanův
26
article
do noci volaktorý pijú ako svině. Aj náš Miško
je taký korbel!« obrátil se valášek se smichem
na pasáky.
»Až pride s poludni, obklamem ho, že
tuná bol žandár pre něho a že si ho zapísal !«
rozesmál se mladší z kraváků, dívaje se úkosmo
na kus papíru, kam jsem si znamenal letmo
údaje valáška.
Salaš bývá ročně na čtyřech místech. Na
první přicházi dvacátéhočtvrtého dubna a s po-
slední polany se stěhuje do dědiny po třicátém
září, po svatém Michalu. Na ilanovském salaši
vedle bačí Martina Muromicy, jenž placen jest
šestašedesáli rýnskými do roka, jsou tři valášci.
Jeden, Jurko Mikuláš, má plat týž, druzí dva,
Miško Hliničiar a Janko Nahálka, můj hostitel,
dostávají ročně po pětačtyřiceti zlatých. Honel-
ník Adam Jurčička béře za rok rovných deva-
tenáct rýnských.
Na chvili jsme zamlkli. Vypil jsem dvě
zeletky žinčice a neodmítl ani třetí. Valášekse
usmál:
»Rád pije pán žinčicu, veru l«
»Ako že by nie!« pochvaloval jsem dle
zásluhy. »Veď člověk celý oživne, keď si dobré
zinčice prihne! Bol som tuná loni s priatelom
tiež z Čech, ale ten nevypil ani jednoho poháru.
To já už bysom veru mohol byť valachom !«
»Do porazenia !« zasmál se starý kravák.
»Veru že v jedeniu a v piti by pán mohol byo
valuchom, ale či aj v práci !e
»Nó — čo vy teraz robitě?« bodl jsem.
»Ba že nič,« přisvědčil, »len táráme! Ale
už musíme isť!«
Zvedli se a vzali biče z koutů.
»Nuž — pánboh s vámi — dobre aťsu
vám vodí l
Dal jsem jim na tabák. Vyšli a já s va-
láškem za nimi. Nad Děmanovskou kroužili ho-
lubi, ozářeni jaksi potuchlou záři sluneční.
»Veď pozritě« — ukazovali mi na ně, to
znamená, že bude padat dážď!«
Miška
Michal
Martino Muromicy
Jurka
Miška Hliničiar
Janko Nahálka
Jurčička
Aka
Čechy
Vera
27
article
»No dobre — keď bude, bude!« a vrátil
jsem se s valáškem dovnitř. Nahálka naepalsi
zapekačku tabákem, vložil do vatry, pokropil
vodou a čekal, až pipasárem vycházel obláček
dýmu. Potom vytáhl jí z žhavého popele, urovnal
navlhčeným prstem tabák v ni a mocně za-
dýmal.
»Ej — ta kudolí!« liboval si, dívaje se
jak kouř zvedá se v paprsku slunečním, pada
jícím otvorem ve střeše dovnitř.
Konečně bylo již na čase, abych se zvedl
Vyšli jsme před kolibu.
Kotlina povážská ležela stále ve dvojím za-
barvení. Jas a stín ji rozřezávaly v ostrý ne-
soulad. Také hory za rovinou, nebetyčná pásm
okolo Velikého Vrchu byla rozzářena, kdežto
hřebeny horské za Poludnicí Děmanovskou polity
byly černavým smutkem. Odevšad z těch chmur-
ných končin dýchala úděsná předtucha.
V myšlenkách vyšel jsem na stráň. Cesta
— vlastně cesty vůbec není — opravdu krko-
lomná. Pokácené stromy leží v ostnitých ku-
pách, jež se boři a prohýbají při každém kroku.
Svah zvedá se příkře. Půda je stále nejistější.
V jehliči mihla se zmijo. Pod balvany a pře-
kácenými, rozvalenými stromy s ulámaným
větvemi a sežloutlým jehličím bublají a zurč
potůčky. Jinak ticho, jen moje kroky skřípou
na sténajíeím pokrovu země. Kdesi dole ozval
se hrubý, táhlý hlas:
Kdě si Janko
kdě si bou?
Kdě si telo
umokou?
Cesta míjí pomalu. Kdykoliv zvedl jsem
oči, vždy hnědá stráň se mi zašklebila do očí.
nedohledně táhlá, ostnatá a ježalá mrtvým stro-
movím.
Napadlo mně, že nyní bych se mohl střet-
nout s medvědem, o němž mi rozprávěli na
salaši, že nyni se rotlouká okolo Borové aže
ho každé noci čekaje
Janko
Jasa
Veliký Vrcha
28
article
A zase mne obava skličila, abych nezmokl
Věštba stařenčina a výstrahy pasáků se počaly
osvědčovati. Obloha plná hradů a chmur, jež
se smýkají vždy dále a dále, bojují krutý bo,
se sluncem, zápasí bez milosrdenství — až
zvítězily — —
Zašlo slunce a přítmí zalehlo kraj, takové
smutné přítmí, jako když v kostele poláhnou
vše černým suknem. Deru se vzhůru, až udýchán
a spocen stanu na hřebenu prvního končiaru.
Rozhled skytal se mi netušený. Za nižšími vršky
rozevřela se rovina liptovská i za záhybem až
kamsi k Hrádku. I tam se plouží zasmušilé
zátmí od hněvu oblohy. Ale ještě úchvatnější
scenérie se rýsovala v polotemnu za Děmanovu
kdesi až u Dmubiru. Bílé a šedivé, žluté a na-
zelenalé, fialové a namodralé hřbety a štíly.
končiary i prolámaná pásma se táhnou do ne-
konečna až k obzoru.
Přišel jsem konečně na první končiar, pod
nímž nad srázným svahem jsem se přesmyknu
okolo dřevěného kříže, jenž fantasticky čni na
propastí jako výstraha.
Pod mýma nohama rozkládá se příšerně
zabarvená kotlina pod Kobylím, se všech stran
sevřená strmými rozšklebenými žleby. Z poe
tických požitků mne vyrušil prosaický dest
Předpovědi valachů byly pravdivy. Za chvíli se
jen lilo ze zatažené klenby.
První dešť sice brzo se přehnal. Chaotická
směsice se převalovala nad Poludnicí, k niž
směřoval jsem cestou neceslou.
Někde bylo třeba couvnouti a novou cestu
hledati, drápati se po balvanitých, rozbahněných
znojich, dráti se sem zamokřenými větvemi
křovin, jež šlehaly do tváří a zalévaly stále no-
vými proudy vody. Nový dešt mne promočil až
na kůži. Nedbám. Přeběhl jsem malou polanu,
jen letmo se rozhlédl do kraje, a ženu se dále
k temeni. Začalo bouřit. Jakoby kdesi pod zemí
duněly řiticí se skály, takové ropotění těžcese
válelo v horách
29
article
Kapradinami, skalnatými útesy, bahnitou
půdou i stěnami sápu se dále. Už jen kořenů,
rozkroucených jako hadí těla, se chytám a výše
se drápu. Konečně, pokraj polany ! Bylo dávno
po polednách, ba minula již jedna hodina.
Stál jsem na vrcholu Poludnice a zí-
ral dolů.
Velikolepý pohled. Od Kriváně a Gerlachu
přes nesčíslná temena až k Velikému Vrchu
a Baraňci sahala čára rozhledu, od Baraňce až
kamsi k modravému Choči, k Mnichu a k Če-
bratu, k posledním to strážím Vysokých Tater.
Pod Poludnicou kypělo moře vrcholiků, pásmo
za pásmem se ježilo až kamsi k šeré tuše
obzorných Tater a Mater.
V dolině při Váhu pestřily se dědiny
v různobarevných lánech, tu níže, onde výše
se táhly jako drahokamy zasazeny do šerých
ploch úrodné země. A uprostřed Mikuláš—e
ladně rozkládá, ozářený svitem slunce, jehož
z Poludnice vidět nebylo.
Když vracel jsem se dolů, přestalo pršet,
avšak bouře stále burácela mezi horami a
zdálo se, jakoby mi balvany dunivě se vá-
lely v patách, hrozlce mi každé chvle
zkázou — —
Brzo rozevřela se mi přeď očima dolina
Bystrá, a v uši mi zavzněl pronikavý štěkot
psl. Nedaleko na malé polaně zvedal se salal
porúbský, z něhož ozývaly se táhlé zvuky ba-
čovy fujary.
Hej hore háj, dolu háj.
hej hore hájom chodník.
Moj otec bol dobrý,
jů musím byť zbojník.
Slunce vysvitlo zpod mračen a rozhodile
zlato po zeleném kraji. I vrcholik Poludníce s
zaleskl, jakoby třpytivě byl okován —-
Baraňce
Poludnica
Mater
Mikuláš
Moja
Kriváň
Gerlach
Choč
Vysoký Tatry
obzorný Tatry
Váh
30
article
Jan Havlasa.
Havlasa