ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 94562d80-661e-11dc-8f5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 135, place 70, org 29, work 3
1 masthead
9. listopadu 1901.
2 masthead
Císlo 309.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
kullurních záležitostí, jak je bagatellisuje a jaký je to tedy švindl, když post festum věc samo- zřejmá a nezbytná se prohlašuje bůh ví za jakou vymoženost naši a za bohopustou křivdu spáchanou na Němcích. »Neue Fr. Presse« měl by přece věděti, že professoři na vysokých ško- lách nesbírají se jako houby v lese. A již proto nemělo jí ujíti, že na tato místa vypsán byl již před půl letem konkurs v odborných listech; »N. Fr. Pr.« měla by věděti, že došlými žádostmi musil se zabývati professorský sbor české polytech- niky v Brně a že učiniti musil návrhy; » Neue Fr. Presse« měla věděti, že ministerstvo s muži těmi, kteří všickni nalezali se ve vynikajících postaveních, musilo vyjednávati, vždyť všickni přinesli hmolné oběti věci dobré a vlastenecké, když professuru přijali, a polom byl by musií zminčný list, i kdyby byl věci třeba jen po- vrchní věnoval pozornost, věděti, že zřízen strojnického oddělení při české technice brněn ské bylo dávno již hotovou věcí a že do to hoto odboru také již před měsícem vykonán byl zápis studentův, že tedy uveřejnění jejich jmen ve »W. Ztgu.« nemohlo býti ani pokládáno za nějakou koncessi. Strojnické oddělení na vysoké škole technické v Brně zřízeno a pro- fessoři na něm jmenováni býti musili. Dos velká ostuda, že stalo se tak pozdě aže i z toho aktu patrna je přízeň vlády ke všemu, co je české.
Němec Neue Francie . Presse Francie Brno vysoký škola technický v Brno
6 article
— Jiří Schönerer, rytíř m. sl. a velvojo vůdce všeněmeckých šiků v Rakousku, vydává. jak známo, ku své nejosobnější poctě a zveleb časopis pod titulem »Unverfälschte Deutsche Worte«, z největší části psaný všeněmeckým krasavcem a zástupcem cukrářů, ovšem že je nom všeněmeckých na říšské radě, panem Irem »Unverfälschte Deutsche Worte« pěstují, jak již řečeno, co nejtěsnější kultus osoby Schönererovy. kterýž celý tento novinářský podnik vydržuje- To jest patrno již na jeho zevnějšku, vedle Bismarka, jehož podobizna a známý výroko Němcích, kteří se bojí jenom pánaboha, stkví se na první straně, jest listu tomu nejslavnější osobností na světě Georg Schönerer, jejž jeho tovaryš Iro staví zajisté ještě výše než onoho pánaboha, jehož se jedině Němci bojí. Jakých přehnanosti v sebeúctě dopouští se tu Schöne- rer ve vlastním orgáně, vysvítá zvlášť z kalen- dáře, vedeného pro každý měsíc a obsahujícího památné všeněmecké dny, jež se nakazuje svě- titi »Bundu der Germanen« a všem německým radikálům velice nalehavě. Nejvíce pamálnýeh dnů souvisí tu s osobou Schönererovou, jehož každé hnutí vede se v tomto slavnostním ka- lendáři jako božíhodová událost. Pamětní dnové pro listopad, který se po všeněmecku nazývá »nebelung«, jsou vedle výročí narození Hansa Sachsa, M. Lutra, Schiliera atd. tři návrhya interpellace, podané posl. Schönererem v posla necké sněmovně o věcech dosti lhostejných.
Schönerer Irma Němec Schön Bunda Schilier Rakousko Unverfälschte Deutsche Worte Hansa Sachsa
7 article
Žádá se mezi jiným od Germánů »aby v ně meckých kruzích příslušným způsobem uctili památku dne 8. »nebelungu« 1897, kdy po- slanec Schönerer tázal se předsedy mini- sterstva, je-li pravda, že císař vyslovi uznání předsednictvu sněmovny Abrahamowi ezovi a Kramářovi, anebo 21. listopadu 1899, kdy posl. Schönerer v posl. sněmovně objas- ňuje případy porušení listovního tajemství proti príušníkům všeněmeckým ! Můze patolizalstv jiti ještě dále? »Unverf. deutsche Worte« jsou především orgánem žactva německých středních škol, v jehož duchu jsou všechny články. Schönerera veleblcí, psány oním přepjatým, exta- tickým tónem unášejícího obdivného hudlaření J. Irova, jakýž z německých hochů vychová fanatické stoupence a přívržence Schönererovy.
Germán Schönererův
8 article
»Bund der Germanen« z veliké části členstvo své shromažďuje z řad tohoto studentstva, a listárna redakce až dotud byla plna korrespon- dencí, vedených s »devítkami« a »dvanáctkami«, sludentskými to odbory na německých střed- ních školách. V posledním čísle oznamuje však redakce, že na příště bude se díti korrespon- dence s »devítkami« a »dvanáctkami« výhradně písemně. Styk všeněmeckého vedení se studenty středních škol nabývá patrně rázu, jaký nesnese ani papír — »Unverf. deutsche Worte«, v tom ohledu nejpověstnějších ze všech všeněmeckýeh listů. Poměry tyto na středních školách něme- ckých panující jsou ovšem tak významné, že není třeba o tom ztráceti dalších slov.
bund der Germanen
9 article
— Nadšenou apostrofou k Čechům a k národní straně svobodomyslné obraci se jménem Francie paní Adamová v posledním čísle své »Parole Francajse a l'Ětr an- ger« v odstavci věnovaném vnitřní politice rakouské, jejž zahajuje poukázáním na falešné cesty hospodářské, jimiž bere se politika vládní, při čemž úryvkem uvádí řeč posl. Kaftana o nebezpečí závislosti hospodářského postavení Rakouska na Německu a nutnosti upokojení Slovanů, aby mohla se říše rakouská věnovati samostatné politice. »V parlamentě vídeňském,« tak pokračuje autorka a vydavatelka vážné francouzské revue zahraniční, »jediní Slované mluví řečí ušlechtilou, vyvýšenou, důstojnou vznešené jich věci a strany víc a více mohut- nicí. Z dáli a na venek jeví se pro nás týž stálý svrchovaný zájem, jejž chováme, vídíme-li Slovany, kterak domáhají se stupně jim náleže- jícího, k němuž Slované sami jsou předurčeni historickým svým posláním k roli zachránců mocnářství rakouského.« Zmínivší se o zásadní negaci Všeněmců oproti říši rakouské a českém programu zbudování Rakouska na základě fede- ralivním a slovanském, pokračuje paní Adamová dále toulo unášející pasáži: »Jak nutno jest přichýliti se k těmto Mladočechům, v jichž jméně už vězí cosi jako energie a živolnost
Čecho Adamová Francajs Kaftan Slovan Francie Rakousko Německo Slovan
10 article
B jakým obdivem patříme na ně, skupinu nej- mohutnější, i jako strana i svým počtem, kterak vyhledávají kde jaký prostředek k sjednocení upevnění veliké moci slovanské v Rakousku Ahl kéž by slova tato byla s to vyjádřiti jim vše, co naše Francie od nich doufá. Každý jich zápas jest i naším zápasem, každý jich krok jest krokem, jejž my spolu konáme. Bohužel ne všechna slovanská Rus potírá pangermanism, z to však všichni Slované v Rakousku stojí v boji proti Všeněmectvu a v jich čele kráčejí Čechové . . Jaká podpora bude to pro nás, až pochopíme, čeho nám pochopiti třeba a jakým útočištěm staneme se pro Slovany v Rakousku, až jako oni podle obdivuhodného projevu p. Kramáře vybudujeme společnou silou hráz proti příboji všeněmeckému, valicímu se a již již nás utápě- jícímu! Zminěná řeč p. Kramáře, mladočeského poslance ve sněmovně rakouské, vyniká krásou
Slovan Čecho Kramář Rakousko
11 article
formy, politickou vyspělostí a neohrožeností, tak že připomíná způsob řečnění Berryerova. Čechům jsou vlastní všechny odstiny řečnického umění, od šíře slavnostního parlamentního tónuaž k ostří prudkého a nechroženého útoku. Jeden z jich poslanců p. Stránský vmetl ve tvář Vše němcům, kteří předstírají, že jsou representanty vyšší kultury a zatím nejsou leč hlupáky (»balourds«) a vůbec neslušnými hrubei (»grossičrement insolents«), toto vyzvání: »My nehodláme dále snášeti praktikování oné arogantní theorie německého historika Mommsena o roz- bíjení českých lebek kyjem. Napřiště na násil násilím odpovíme!« Tento Mommsen, jejž jsem slyšela pohoršena a rozbolněna obdivovati velebiti z úst Francouzů, jest jedním z nej- nižších patolízalů Viléma II., největších pan- germánů a našich nenávistníků, kterýž nikdy nepřestal v nás viděti přemožené, Němci po- kořené.« Při autoritě, jaké požívá paní Adamová ve věcech zahraniční politiky a vlivu jejího čtrnáctidenníku ve Franeii, nejsou tato slova n prázdno psána i neminou se s příslušným dojmem na politické kruhy francouzské. Neohrožen ochranitelce myšlenky slovansko-ruského spoje nectví a bojovnici proti německým vtíraveům do francouzské přízně náleží za ně náš ob zvláštní díkl
Čecho Stránský Mommsen Francouz Vilém II Němec Adamová
12 article
— Ačkoli již mnoho vody uplynulo v Moravě, tekoucí kolem redakce »Selských Listů« olomouckých, od té doby, co jsmese naposled zabývali »všeslovanskou hrázi« pana posl. Svozila, již zbudovati hodlá — — národ- nostní samosprávou Slovanů v Rakousku, přece jenom vrací se ve čtvrtečním čísle »S. Ie autor myšlenky, že jinak nezabráníme všeněme- ckému návalu než rozhraničením Čech, Moravy, obětováním Slezska a vůbec postoupením ná rodních menšin udolání na všeněmecké trdlici. ke své hrázi znova. Nemůžeme přehlédnout jeho vývodů, ježto jsou na naši adresu vý slovně napsány, jakkoli by snad bylo bývalo pro moravský list agrárnický mnohem užiteč- nějším bývalo, kdyby si byl obral za eil svých domluv a polemik bratrský list agrárnický známou »Obranu zeměděleů«, kteráž vystoupiia speciálně proti národnostně samosprávným člán- kům páně Svozilovým způsobem tak mani- festantním, že si ani lepšího přáti nelze. Miní li náhodou »Selské Listy«, že nás snáze přivedou na svou politickou víru, nemůžeme jim zatajiti, že je to ohromný omyl. Zvlášté počínají-lis podobným způsobem jako v posledním svém čísle. Slovesná malba o národnostní samosprávě, panem poslancem posléz rozvržená, má chybu společnou všem výborným nápadům, že spočívé na naprosto neskutečných předpokladech. Divíme se upřímně, jak může publicista, žijící a působieí
Svozilův Morava Rakousko Čechy Slezsko Miní Slovan
13 article
uprostřed nejpustší vřavy a proličeské štvanice olomoucké, před jehož očima takřka odehrálo se litovelské drama s komparsy veškeré lůzy z německých měst moravských, oddávati se po rozbití moravských smiřovaček, v nichž češt zástupci D'Elvertoveům jen za blázna byli snům, že bude lze Němce ziskati pro »vše obecné zřízení nějaké, které by dávalo české národnosti záruku existence.« Možno jest sice, že by takovou záruku poskytovala národní samo- správa podle Svozilova návodu a ideálu, kterýž žádá přidělení menšin k nejbližšímu úřadu jich jazyka, anebo dokonce zřízení »zvlástního úřadu jich řeči pro menšiny v uzavřeném územi by- dlicí«, kdyby byla taková samospráva dosažitelna i pro poslance Svozila, kterýž se netají, že taková obecná i zvláštní zřizení jsou možna jenom se souhlasem a úmluvou s Němei.
Němec Svozilův Svozil
14 article
I kdyby Němci souhlasili s naprostou ochranou našich menšin — jakkoli jest i politickým dětem zjevno, že chtějí ohraničení správních obvodů národnostních jedině z toho důvodu, aby mohli utratiti naše menšiny po sultánsku beze všech dalších caviků — musili bychom se ohraditi proti rozdělování historických tvarů zemí svato- václavských z důvodů, které jsou známy tak posl. Svozilovi i se sankcí, jaké se jim dostalo celým národem, od nichž upustiti možno jenom za posměchu celého světa a k neomylné zhoubě národní. Vůbec hrozno pomysliti, že jest nutno zabývati se takovými primitivními náměty, jako jest páně Svozilův, v době, kdy již jen málo lidi nevěři, že možnost jakéhokoli smlouvání s Němei jest nevratitelným anachronismem a kdy staví se před nás železná nutnost národnostního boje až do nejzazších krajností, v okamžiku, kdy je jasno, že národnostní problém v Rakousku ob- jevením a opanováním pole Všeněmci stal se problěmem všeevropským. Program přivtělení ra- kouských buntovních zemí k říši německé jest programem většiny Němců v Rakousku a dejte jen dospěti dorůstající generaci německé, ba je- nom uplynouti přítomnému parlamentnímu období i uvidite při nastávajících volbách, že jest pro gramem vůbec rakouských Němců všech. Vůč této skutečnosti jest sen o dohodě s Němci o ná- rodnostní mír snem o tisícileté říši na zemi všechny hovory o něčem podobném mezi nám
Němec Svozil Svozilův Rakousko
15 article
Čechy mařením času a kažením papíru, protož také ihned skončíme. Jiné jest ovšem, podaříl se nám Slovanům rakouským probuditi ochrnulý pud sebezachování tohoto soustátí, anebo po- daří-li se to vývoji událostí, jež očekávati lze i A co se týče nemastných a neslaných vtipů, proti nimž se »Selské Listy« ohražují, pravíme že dareba, kdo dělá lepší vtipy než umí. V tom ohledu jsou vody »Selských Listů« ovšem uči něnou solnou rapou, již by stačilo jen odpařo- vati, aby naší vlasti hojně byl nahražen přiro- zený nedostatek soli. Pak by se u nás i vlipy solily soli attickou!
Čecho
16 article
— Ze kterých arcimistrů skládala deputace německých umělců výtvarných. která včera zakročila u vlády o rozdělení fondu galerie, jejíž založení slibeno z millionového daru císařova, dozvěděli jsme se tedy ze včerej šího večerníku pražské »Bohemie«. Byl to pře seda Vereinu německých výtvarníků p. Kar Krattner, p. Karl Wilfert jun. z Chebu a p. J. Zasche, architekt z Prahy, jmena to., jak každému uměleckému kritikovi známo, zvuku přímo ohlušujícího a lesku najisto oslňujícího Výtvory jich, pokud se týče malířů Krattner a Wilferta jsou pravou ozdobou rudolfinsko cimaisy a předmětem zžíravé — škodolibost české studující mládeže z akademie, na niž jak známo, není ani jediné německé professor ské síly, ačkoli Němci v Čechách mají veličiny jimž vévodí velikáni jako pp. Krattner a Wil- fert jun. 11 Toto pokoření německého umění bylo také velice ostře akcentováno v pamětním spisu, poslaném řečenými mistry německými
Krattner Wilfert J Zasche Němec Cheb Praha Čechy Bohemia Wil
17 article
předsedovi ministerstva. Promemoria toto vůbec zasluhuje, aby bylo české současnosti sděleno a potomstvu zachováno v doslovném znění. kteréž jest následující: Velkodušný dar J. Vel. našeho císaře k založen galerie umění v Čechách vzbudil u všech uměle z Čech vděčnou ozvěnu a radostnou naději; leč prudké útoky, kteréž proti oprávněným nárokům ně- meckých umělců z Čech ozvaly se ihned po uve- řejnění daru, smutné zkušenosti, že ode dáv- ných dob německé umění z Čech z du vodů politických systematicky bylo na prospěch českého snižováno, oprav- ňuje obavu, že němečtí umělci budou z dobrodin eísařské velkodušnosti vyloučeni, bude-li rozhodovánt ponecháno sboru, jehož většina náleží českému ná rodu. Vaše Excellence nechť si jen připomene, že učitelské síly akademie výtvarného umění v Praze vůbec, na umělecko-průmyslové škole s jedinou vý- jimkou jsou národnosti české. Nůsledkem to ho jest Němcům velice za těžko v zemi vě- novati se studiím a později nacházati v ní podmínky své existence, poněvadž mimo to od 25 let všechny veliké státní a zemské zakázky jedině českým uměl cům připadají. Z toho odvozuje se nad míru teuchlivý zjev, že každý německý umělec z Čech, jakmile mu to jen dost málo možno, utíká ze své domoviny aby v cizině nalezl péči a své studium a výživu. Je- dině tomuto všeobecnému stěhování se německých uměleckých sil z Čech dlužno připiso vati. že zohyzdující přirovnání o domněle nižší hodnotě německého umění oproti českému nabývá zdánlivé oprávněn
Němec Vela Čechy Praha galerie uměný v Čechy uměleckýprůmyslový škola
18 article
Němečti umělci z Čech ztratili po všech smutných zkušenostech všechnu důvěru v tak zvané utrakvi- stické inslituce a Verein německých výtvarných umělců z Čech, kterýž zastupuje 92 činné umělc německé z Čech v tu i cizozemí, pokládá tudíž za svou nejdůlažitější úlchu, zachovati uměle- cké síly vlasti a zabrániti, aby právě nej lepál v cizině se neztrácely. Dnes vznáší k V. Rxc. naléhavou prosbu, aby byl v těto snaze ku péči o zájem německého umění podporován Právě nyní naskytuje se k tomu příležitost nejvhod- nější. V. Rxc. račiž k tomu působiti, aby správa umělecké galerie, kteráž v Praze zřízena býti má byla rozčlenčna na dvé národnostní sekce pod spo lečným presidentem, z nichž každé budiž přikázán oddělený okruh působnosti a samostatné nakládání s plnou polovinou fondů galerie. Tak vyhověno bude i intencím císařského dárce.
V Rxc Čechy Praha správa umělecký galerie
19 article
Již z jara tohoto roku po prohlášení efsařského daru v rozsáhlých polemikách proti německému tisku dovodili jsme nepravdu všech předpokladů, na nichž zakládá se tento pamětní spis německého umělectva v Čechách, kterýž zůstane pro všechny budoucí umělecká pokolení v Čechách ostře karakteristickým dokladem kul- turním. Chápeme, že spis tento nemohla u vlády podati žádná ruka skutečného umělce. Nebot skutečný umělec štítil by se takovým způsobem věsti své umění — za chlebem. Skuteční umělci vůbec by nepřenesli přes sebe, aby považoval umělecké závdy za handicap, v němž žádají pro sebe 50 proc. napřed najisto. Kdyby bylo v Čechách skutečné německé umění, musilo by se z hrdosti, každému bohem nadanému umělci vrozené, opřiti takovémuto pojímání cisařského daru, a ti nejlepší němečtí umělci z Čech, v cizině prý ztracení, měli by svým soudruhům druhé třidy v Čechách zbylým vyložiti, že umělecká čest vyžaduje, aby se daru císařskému rozumělo jako šlechetnému vyzvání k zápasu o zlatou cenu, k zápasu volnému, s nimž národnost nemá nic společného míti.
Čechy
20 article
A to by mělo pro řádné německé umělce být závazkem tim čestnějším, že se čeští uměle takového volného zápasu nelekají. Ostatně my- slime, že pamětní spis Němců k vládé obsahuje dosti ostří, kteréž by mohlo býti ostnem, aby naši umělci konečně vystoupili ze své reserv vůči celé záležitosti. Chápeme, že jest jim taha- nice toho druhu proti mysli, ale pamětní spia obsahuje místa a přímá obvinění tak se týkajíeí i cti a umělecké nestrannosti našich vynikajících umělců, že podle našeho soudu nemůže zůslati bez odvely — Obecní volby v Kateřinkách u Opavy konají se už ve čtvrtek dne 14. t. m. Přípravy jsou už tedy v plném proudu a každé otálení může přinésti zmar. Mějme stále na paměti oč jde: ztratíme-li Kateřinky. ztrati češství opavské nejmocnější svou opěru Ale nejen o češství opavské jde, nýbrž o dv mandáty zemské! Máme na sněmu slez- ském tři české poslance. Na Opavsku volis dva a vílězí vždy několika hlasy. Ztratl- me-li Kateřinky, utrpí české Opavsko strašnou ránu. Němei v této ryze české obci působ násilím a — penězil Kdo chceš pomoci, ne- otálej, na rozmýšlení není času! — V neděli dne 10. t. m. koná se v Kateřinkách a obcích sousedních jedenáct národních schůzí! Řečníky dá Opavsko a Olomúcko. Toliko Kateřinky vyžádali si poslance a spisovatel Ignáta Hořicu. Pan poslanec dnes ráno odejel již do Slezska. — O rozpuštění karlínského obecního zastupitelstva bylo rokováno ve včerejš schůzi okresního výboru v Karlině V této schůzi byl přečten protest, podaný staro českými členy zastupitelstva proti povolání pan Engelmanna do správní komise. Okresní výbor vzal s politováním rozpuštění zastupitelstva na vědomi, ale záležitosti osobních vůbec se ne- dotkl. — Správní komise konala včera odpo- ledne na radnici schůzi, v níž vyřídila béžné záležitosti obecní.
Hořica Engelmann Kateřinka Opava Opavsko Slezsko okresní výbor v Karlin V okresní výbor ZtratlIli Kateřinka působit násilí
21 article
— Volební řád obchodní a živnostenské komory v Praze. Ministerstvo obchodu vrátilo právě obchodní a živnostenské komoře návrh změn jejiho volebního řádu jak následkem do hody obou národních stran v komoře byl ujednán s tím vyzváním, aby mu předložila nyní již úplný výtisk volebního řádu za účelem opatření klausule schvalovaci. V návrhu tomto nebyla mimo několik málo změn stylistických žádná změna provedena. — Osobní. Dosavadní přednosta směnárníh oddělení Českého úvěrního ústavu pan Václav No- vák byl jmenován ředilelem Úvěrního spolku Praze. — Rodinné zprávy. Dne 17. listopadu slav páni manželé Alois a Marie Fantovi, majitele reali v Jesenici u Prahy, v nejužším rodinném kruhu zla tou svalbu. Pan Alois Fanta byl sládkem v Kroče hlavech a ve Světci. — Slečna Hilduška Čuprova dcera majitele domů z Brna a inženýr pan V. Po- šík z Prahy slaví sňatek v úterý dne 12. listopadu o 11. hodině dopolední v chrámu u sv. Tomáše v Brně. — Úmrtí. Ve čivrtek dne 7. t. m. zemřelv Praze ve věku 83 let pan Václav Kalina, pražský měšťan a mistr obuvnický. Pohřeb koná se v neděí dne 10. listopadu o 3. hod. odpol. z evangelického chrámu sv. Klimenta na evangelický hřbitov v Olša nech. — V Chrasti zemřela ve věku 20 let slečna Bohumila Čupro va. Pohřbena bude v neděli dne 10. listopadu o 3. hod. odp. na hřbitov k sv Martinu. — V Praze zemřela paní Hedvika Wltž- ková roz. z Inwaldů v 34. roce věku. Pohře bude zejtra o 10. hod. dop. z domu smutku, Václav ské náměstí čís. 53 (palác hraběte Chotka). —
Alois Fanta sládek Hilduška Čuprův svatý . Tomáš Kalina Klimenta Olša Čupro svatý Martin Wltž Chotek Jesenice Praha Brno Chrast živnostenský komora v Praga Český úvěrní ústav pan Václav no spolek Praga zemřelv Praga
22 article
Ve čtvrtek zemřela v Sadské paní Kateřina Picková roz. Hellerova v 84. roce věku. Metvol bude zejtra o půl 7. hod. ráno převezena do Jičín a tam o půl 1. hod. odpol. pohřbena. — Pan Jose Kašpr, professor c. k. reálného a vyššího gymnasi na Smíchově, o jebož náhlém úmrtí v Kinského za- hradě včera jsme zprávu podali, narodil se dn 28. ledna 1852 v Mirovicích. Sludoval v Píaku, uni versitu ve Vídni. V letech 1879—85 byl učitelem tě locviku a suplentem na rešlce v Lilomyšli a o r. 1885 byl skutečným professorem na Smíchově. S horlivostí a neúmornou pilí vykonával učitelské své povinnosti, jsa žákům upřímným přítalem rádcem. Následkem značné choroby po prázdninách obdržel dovolenou, které dlouho neužil. Zpráva jeho náhlém úmetí vyvolala v kruzích professorsk ých pohnutí a hlubokou účast. Pohřeb koná se dneso 3. hodině odpolední z basiliky sv. Václava na Mal vazinka, — Vzáoný host. Od včerejška mešká v Praze polský básník pan Wladyslav Belza ze Lvova. překladatel Hálkových »Večerních písní« a upřímný přítel našeho národa. K otevření našeho divadla po vyhoření napsal pan Belza nadšenou báseň, ktero přeložila Eliška Krásnohórská. Překládal také z Ne- rudy, Vrchlického i Krásnohorské. Sympatický hos navštívil včera vynikající naše spisovatele, Národní divadlo, Národopisné museum českoslovanské, mu- seum království českého a ztráví ještě do neděle našem středu. Ubytoval se v hotelu de Saxe ; p Praze průvádí jej p. Adolf Černý.
Picková Hellerův Jose Kinský svatý . Václav Wladyslav Belza Hálkův Krásnohórská Vrchlický Sax Černá Jičín Smíchov Mirovice Vídeň Praha Lvov národní divadlo národopisný muzeum
23 article
— Jubleum pětadvacetiletého trvání zá vodu slaví dne 10. listopadu známá firma knih kupecká A. Storch syn v Praze na Staro- městském náměstí. Zakladateli nedopřál osud aby patřiti mohl na ovoce své horlivé práce a ob- sáhlé, úrodné pole své činnosti. Letošního roku na jaře slavil 50. narozeniny a 9. srpna zemřel, po zá služném, na činy a práci bohatém životě. Vlastní knihkupecký závod olevřel Alexandr Storch v roce 1876 pod lirmou: A. Storch syn v č. p. 4—I. na Ma lém Staroměstském náměstí, odkud později, kdyí viděl, že mladý závod pod rukou jeho zkvétá, pře sídlil do vedlejších větších místností v témže domě Široká popularita Storchova nezůstala bez účinku také na další vývoj obchodu, kterýž rostl, tak že bylo nutno pomýšleti na novou změnu místností.
Storch A Storch Storchův Praha městský náměstí staroměstský náměstí kniha kupecký A
24 article
Dne 1. srpna 1897 dokončena stavba jeho vlastního domu na Staroměstském náměstí, který s velkými obětmi upraven dle plánů architekta Ohmanna přilehá svým starým rázem dobře ke svému okolí Sem přenešeny všechny poboční sklady, závod roz- šířen a upraven všem moderním požadavkům. B - hatý antikvariát zaujímá místnosti souterrainní, kd uloženy spousty knih všech možných obsahů, větši nou literatury české. Činnost nakladatelská počal se vyvijeti od r. 1878, kdy vydány prvé knihy pro mládež, později školní a moderní filologie. Činnost vyznamenána prvními cenami i čestným uznáním na mnoha výstavách. Závod po zemřelém vede za pomoci personálu vdova paní Marie Storchová se svým synem. — Na adresu českých právníků. Jdouc za svým krásným a důležitým úkolem, stanovami ji vytčeným, pohlíží Právnická jednola v Praze již na velmi záslužný a úspěšný kus práce na poli »pěsto- vání vědy právní i státní v řeči české.« Založením svým sahá do samých téměř počátků nového roz- machu české vědy právní po smutné době úpadku, a mnohé z toho, čím dnešní stav tohoto důležilého odvětví kulturní práce české vyniká, souvisí více méně těsně s jejím spolkovým ruchem. České práv nictvo povždy s horlivostí všeho uznání hodnou pa- matovalo na tuto svou významnou národně vědeckou organisaci, a vykazuje zejmena počet členstva vezdy čislici velmi čestnou. Nicměně je ale mnohem větší počet těch, kteří dosud stojí mimo řady členstva jed noty, a tu nutká nás to, abychom se obrátili ke každému z nich, komu na pěstění vědy, již si obral.
Ohmann Storchová staroměstský náměstí Sema Praha
25 article
v řeči mateřské záleží — a to jsou, doufáme, všichní — s vřelým appellem, aby snahy jednoty podporo vali. Třeba ne každý reflektuje na bezprostředn výhody členství — ač mnohě z nich, na př. snížená cena publikací jednotou vydávaných, »Právníka«, Sbor niku« atd. i venkovským členům stejně přístupny jsou — má snažení jednoty do té míry ráz povšechne důležitosli, že přispěvek 8 K ročně není tak nemož nou oběti, aby valná většina našich právaíků jí při nésti nemehla. Rostoucí úkoly vyžadují úplnějšího semknutí se, větších prostředků. Kvapem blíží se 40leté výročí trvání jednoty, a s ní lhůta k uskuteč- nění čestného úkolu pamálnou schůzí chrudimskou na jednotu vznešeného: připraviti první če- ský sjezd všeprávnický v r. 1903! Nech ledy v síle a činnosti imponující vsloupí v pálou dekádu svého trvání a k řešení tohoto úkolu! — Pro neočekávané překážky není lze, jak původně projek továno, dne 14. t. m. konati schůzku: příští schůzka bude 21. t. m., v níž otazku reformy zákon tiskového v rozhovor přednáškou uvede známý spisovatel v tomto oboru p. JUDr. Josef Slá deček.
JUDr Josef Slý
26 article
— Slovanská vzájemnost v skutcích. D Prahy přichází na studie každý rok mládež z ostat- ních zemí slovanských hledající zde mimo vzdělání též bratrskou ruku pomocnou a vřelé srdce slovan- ské. Nenalezajíc však přístupu do společnosti české zůstává zklamána a osamocena. A přec vychází zn celé řady příštích vážných činitelů ve veřejném žil slovanském. Vyjiti mládeži té vstříc, podepříti jej snahy, přiblížili ji českým rodinám a tak zavázat ji vděenou vzpomínkou po celý věk, jest vděčným krásným úkolem slovanské vzájemnosti. Tak na př. obědy poskytované nemajetnému studentu slovan- skému otvírají mu cestu do českého domu a srdce a poskytují i společnosti české sblížiti se se synen pokrevného národa, seznámiti se s jeho řečí, názory a snahami a tak navázati snadně styky s ostatním světem slovanským. Klub slovanský převzav p též o polřeby slovanského sludentstva v Praze dl cího jest ochoten zprostředkovati i tulo důležitou stránku společných styků a žádá veřejnost českou z spolupůsobení. Laskavé nabídky na obědy i písemne žádosti studentů přijímá předseda klubu dr. Jose Scheiner, advokát v Praze na Václavském náměstí.
doktor Jose Scheiner Praha Václavský náměstí
27 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátel dne 8. listopadu.) Tato schůze byla poslední v ny- nějším složení. Starosta p. dr. Srb připomenuv tut okolnost, vyslovil uznání borlivé činnosti městské rady a díky, vyslovil též díky oběma pánům náměst- kům i ostatním členům městské rady za spolupůso- bení při plodné práci, na níž možno s potěžením nazírati. Městský rada pan dr. Kůhn tlumočil díky praesidiu za obětavost, horlivost a nestrannost a vy- slovil přání, aby i na dále činnost rady městsk byla taková, jako v tomto roce. Oba tyto pro slovy provázeny byly voláním »Výborně !« — Me- šťanské společenstvo výčepníků žádalo v roce 189 u minislerstva vnitra, aby byly zrušeny, po případe upraveny příspěvky hostinských k fondu policejnímu. Ministerstvo vnitra postoupilo žádost městské radě pražské ku projednání v oboru vlastní působnosti Rada městská žádosti té nevyhověla a proti tomuto rozhodnutí nebyla podána žádná stížnost. Teprve letos obrátilo se společenstvo s novou žádostí přímo na sbor obecních starších. Poněvadž záležitost dle ustanovení obecního řádu náleží do kompetence rady městské, usneseno rozhodnoutí o žádosti a sice tím. že setrváno bude na původním zamitnutí a spole- čenstvo poukázáno na právo odvolací. — Sděleno. že se konala místní komise s vojenským erárem ve příčině zasypání příkopu za Strahovskou branou.
doktor Srb Kůhn
28 article
Vojenský erár projevil souhlas, aby obec onen příkop zasypala, odvodní li ho dříve. Tato podmínka byla splněna, výška byla při vkomisi sjednána a v pří- hodné době bude příkop skládkou zasypán. — Ředi- telství státních dráh odpovědělo na stížnosti obce pražské ve příčině nedodržování jízdního řád a přeplňování vozů v ten smysl, že prvé jest zaviněno nedostatečností nádraží Františka Jo- sefa, obé pak návalem o mimořádných dnech, kdy se obecenstvo zdráhá použiti výhody jiných vlaků zábavních. Pánově Hudl a Schiller poukázali k tomu že stížnost rady městské netýkala se vlaků zábav- ních a uvedli, že nejsou zodpovězeny stížnosti v příčině nečisťoty ve vozech. Usneseno požádati člena želeniční rady p. inž. Kaftana, aby se o od- stranění těchto nepřístojností v tomto sdružení zasadil
František Schiller Ing Kaftan
29 article
— Depulace malostranského Občanského klubu stl- žovala si na zdlouhavé provádění kanalisace Nerudově ulici, čímž komunikace značně trpí. V radě městské sděleno, že se v pracích kanalisa- čních pokračuje se všemožným urychlením. Nelze však doporučit, aby práce byla prováděna v noci vzhledem k četným obtížím a mimo to chatrnost ně- kterých domů vyžaduje, aby pracováno bylo s nej- větší opatrností, takže je nutno, aby Nerudova ulice byla pro povozy ještě asi na 3—4 neděle uzavřena. — Dle dobrozdání říš. poslance pana inž. Kaftan usnesla se rada městská, že připojí se k petici města Pluje za zavedení příznivějšího spojení Vídně s Bosnou. — Pan posl. inž. Kaftan sdělil, že k jeho intervenci byl Botič pojat mezi vodotoky, jež mají být die vodního zákona regulovány a budou k radě téhož odborníka na prospěch této věci učiněny kroky u ministerstev orby a vnitra a zároveň také urgována rada zemědělská. — Usneseno otá- zali se konventu premonstrátů, zda a zač by byl ochoten prodati neb na delší dobu pronajati obei pražské strahovské lomy, aby při úpravě těch míst byla opatřena práce pro nezaměstnané dělníky. — K výplatě poukázána šestá lhůta 4000 K sub- vence na koupi kostela blab. Anežky. — Zřízení vo- dovodu v nové školní budově na Hradčanech za- dáno p. J. Kovandovi. — Natěračská práce na novém zábradií u Karlova zadána p. Karlu Gebhardovi — Usneseno, aby stravovatelna chudé školní mládeže z opatrovny u sv. Štěpána byla přesídlena do 1. t. novoměstské obecné chlapecké školy v Hopfenšto- kově ulici a stravovatelna z opatrovny novoměstsk do 1. třídy školy dívčí u sv. Vojtěcha. — Stravování ckudé mládeže školní na Vyšehradě bude se konati v útuku dívčím v prvním patře radnice vyšehradské.
Ing Kaftan Anežka J Kovanda Karel Gebhard Štěpán svatý . Vojtěch Nerudův Vídeň Bosna Botič Hradčany malostranský občanský klub u Karlov
30 article
— Následkem rozhodnutí ministerstva vnitra bylo uznáno neobmezené právo obce pražské ku přivozu bránickému a schválena příznivější sazba pro převoz Proto usnesla se rada městská, aby ve smyslu tohoto rozhodnutí byly upraveny podminky na propachto- vání přívozu v Braníku a aby bylo vypsáno veřejné offertní řízení na propachtování přívozu. — Mo st- něho v týdnu od 25. října do 2. listopadu bylo vy- bráno: na mostě Palackého 4850 K 63 hal., na můstku Žofinském 218 K 36 hal., na novém mostě kamenném 5783 K 62 hal., na mostě Františka Jo- sefa 4423 K 24 hal. a na pilotovém mostě přes Štva- nicí 2580 K 24 hal. — Verifikační komise pokračovala včera od poledne ve zkoumání doplňovacích voleb. Předevšlm vysloven stesk, že podrobnosti z první schůze ko- mise byly novinami sděleny veřejnosti. Potom zkou- mány výsledky voleb. Ve třetím sboru na Novém městě byli zvoleni na tři leta pp. Václav Březnov- ský, Jindř. Havlíček, Václav Hroděj a Hynek Kroutzer — Na Malé straně ve 2. sboru na 3 roky zvolen pan Jindř. Eckert. Mezi pp. J. Herainem a J. Klei- nerem nutno vykonati užší volbu. Ve 3. sboru bude vykonána užší volba mezi p. Ant. Svobodou a T.
František Březnov Jindřichův Havlíček Hroděj Kroutzer Eckert J Herain J Klei Braník Palacký ministerstvo vnitro Žofinský
31 article
Cetlovským. — V Josefově v 1. sboru je zvolen na tři roky šl. Invald; ve třetím sboru na 3 roky dr. J. Růžička. — Na Vyšehradě ve 2. sboru na 3 roky je zvolen p. dr. Černohorský, ve 3. sboru na 3 roky pan Em. Němeček. — V Holešovi- elch ve 2. sboru zvolen na 3 leta p. B. Benewitz, ve 3. sboru na 3 roky pan J. Seifert. Mezi pp. J Hübschem a V. Warvažovským nutno vykonati užší volbu. — V Libní v 1. sboru zvolen p. Ant. Svě na 1 rok, ve 2. sboru na 3 leta p. Al. Pinz; v 3. sboru na 3 leta pp. Fr. Filip a Jos. Macháček. — Zprávu o výsledku verifikace podal v městské radě p. dr. Scharf. Většinou hlasů schválen návrh. aby pan Bedřích Kovařovie byl považován za zvo- leného. Zpráva o výsledcích voleb v ostatních čtvrtích byla schválena bez debaly. — Přednášky. Lidové přednášky če- ské university. Dnes v sobotu přednáší o půl 8 hod. več. pan prof. dr. Gustav Gruss: »Novější výzkumy o planslách soustavy sluneční« v poslu- chárně přírodovědeckých ústavů české university na Karlově náměstí, čís. 21 n. Zapisovati se bude ho- dinu před přednáškou. Zápisného 1 koruna pro všech šest přednášek jednoho kursu (pro dělnictvo 50 hal.).
Invald doktor J Růžička Černohorský em Němeček J Seifert J Hübsch V Warvažovský Antonín Pinz František Filip Jos Macháček Scharf Bedře profesor Gruss Josefov Vyšehrad Libeň Karlov náměstí ústav český univerzita
32 article
Za šatnu se neplatí. — »O spalování mrtvol« před- nášeti bude pan MUDr. Otakar Janota, okresní lékař z Prahy dne 10. t. m. o půl 7. hod. večerní bostinci »u modré hvězdy« v Košířích. Přednášku pořádá přednáškový odbor Sokola v Košířích. Vstup volný. — Dary. Místnímu odboru Ústřední Matice školské pro okres karlínsk odveden byl výsledek sbírky ve Spolkovém akc. cu- krovaru vinořském 133 K, k čemuž přispěl cukrova 80 K, úřadnictvo jeho pak 53 K. Vlastenecká správa cukrovaru věnuje každoročně značný peniz Maticia také úřadnictvo je v prvních řadách obětavých její přátel. — K uctění památky zemřelého pana Karla Mollendy, gymnasijního professora vinohradského gymnasia, věnovala Vinohradská záložna místo věnce na rakev zesnulého 50 K chudým studujícím zmině- ného ústavu.
MUDr Janota Mollenda Praha Košíře Sokol
33 article
— Výstava V. Radimského. Umění zname- nitého krajínáře českého, Václava Radimského, jehož výstava se koná v Rudolfině, dostalo se včerejším dnem také oficialního uznání tím, že jeden z jeho obrazů bude zařaděn do stálé obrazárny Krasoumné jednoty. Krasoumná jednota zakoupila včera mi strovský obraz Radimského, vyznamenaný na svě- tové výstavě pařížské r. 1900, »Starý mlýn v G- verny«. Veřejnost uvítá jistě s polěšením tolo vy- znamenání, kterého se dostalo sympatickému a vy- nikajícímu umění mladého mistra. — Výstavy. Z Musea království če- ského. Za příčinou nutných technických prací k slavnostnímu shromáždění, které na počest 60. na- rozenin mistra Antouína Dvořáka konati se bude zejtra v neděli v Pantheoné Musea království českého, budou musejní sbírky dnes v sobotu a zejíra v ne- děli uzavřeny — Barakův vočor. K uctění památky organi- sátora dělniciva a sludentstva českého, Josefa Ba- ráka, pořádá Českoslovanská obchudnická beseda v Praze v neděli dne 10. t. m. o 7. hod. večerní v sále »Umělecké besedy« v Nekázance přátelský večer. O významu Barákově promluvil pan K. Si- můnek. Pěvecký kroužek besedý zapěje vhodně sbory. Večírek ten stane se zajisté dostaveničkem demokra- tického obecenstva. Vstůp volný. — Čtvrtý slet všesokolský v obrazech.
V Radimský Radimský Antouín Dvořák Barakův Josef Rudolfina Praha muzeum království český Pantheonen muzeum království
34 article
Zejtra v neděli 10. t. m. pořádáno bude ve vinohrad- ském Národním domě o 4. hod odpol. předslavení. při němž předvedeny budou kinemalografem zachy- cené výjevy z posledního sletu. Provedeny budou obrazy z celého průběhu slavnostního a podány zda- řilé ukazky jak z veřejného cvičení Sokolstva i hosti z ciziny, lak z manifestačního průvodu královskou Prahou. Vzhledem k tomu, že po lístcích je značná poptávka, upozorňuje slavnostní výbor, aby obecen- stvo si vstupenky předem zakoupilo. Předprodej listků obstarává knihkupectví bursík a Kohout Praze, Václavské nám, dále závod p. Karla. Gubiše a Václava Kodeta na Král. Vinohradech. Účastnici valného sjezdu Č. O. S. z venkova mohou si. listky zakoupiti v pražské tělocvičně dopoledne. Vstupné I K, u vyhražených stolů 2 K. S představením spo- jen jest koncert. Výtěžek z celého podniku kine- matografického určen uzavřenému území. — Ve výročí bitvy bělohorské bylo včera odpoledne na Bílé Hoře a v okolí provedeno roz- sáhlé opalření bezpečnostní. Oddělení četníků se strážmistrem bylo na hlidce u klaštera, policisté jízdní a pěší konali hlídku na hranicích obvodu.
Karel Gubiš Kodet Král Praha Č . O . S Bílá hoře národní dům o 4
35 article
Hlídky byly umistěny také na silnicích, vedoucích ku Práze a ke Smíchovu. Očekávaný nával na Bilou Horu však nenastal. Dostavil se lam jen zástup stu- dujicích. — Zprávy železniční. Od 15. listopadu t.r. nebudou se vydávati jízdní lístky ze zastávky »Sá- zava« ve vlaku, nýbrž budou tyto do veškerých stanic místní dráhy Kolín- Čerčany a Rataje Kácov, jakož i jednoduché a zpáleční listky do Prahy u pan E. Stránského v Sázavé vydávány — Na lanové dráze na Letnou byla včera po dokončení opravných prací pravidelná doprava zahájena. — Officiál poštovní p. V. Kohn, který mi- nulého měsíce na Václavském náměstí dostal se pod motorový vůz elektrické dráhy a byl tak těžce po- raněn, že bylo nutno nohu mu amputovati, pozdravil se na klinice prof. dra. Maydla tak, že bude dne z léčení v nemocnici do léčení domácího převezen. Nešťastníkovi zůstanou ovšem příšerné následky ne- blahé oné přihody na trati elektrické drahy-
Hlídek Bilá E Stránský V Kohn profesor doktor Maydl Smíchov Kolín Čerčany Praha Sázavý Letná Václavský náměstí Rataje Kácov