1
masthead
9. listopadu 1901.
5
article
kullurních záležitostí, jak je bagatellisuje a jaký
je to tedy švindl, když post festum věc samo-
zřejmá a nezbytná se prohlašuje bůh ví za jakou
vymoženost naši a za bohopustou křivdu
spáchanou na Němcích. »Neue Fr. Presse« měl
by přece věděti, že professoři na vysokých ško-
lách nesbírají se jako houby v lese. A již proto
nemělo jí ujíti, že na tato místa vypsán byl již
před půl letem konkurs v odborných listech; »N.
Fr. Pr.« měla by věděti, že došlými žádostmi musil
se zabývati professorský sbor české polytech-
niky v Brně a že učiniti musil návrhy; » Neue
Fr. Presse« měla věděti, že ministerstvo s muži
těmi, kteří všickni nalezali se ve vynikajících
postaveních, musilo vyjednávati, vždyť všickni
přinesli hmolné oběti věci dobré a vlastenecké,
když professuru přijali, a polom byl by musií
zminčný list, i kdyby byl věci třeba jen po-
vrchní věnoval pozornost, věděti, že zřízen
strojnického oddělení při české technice brněn
ské bylo dávno již hotovou věcí a že do to
hoto odboru také již před měsícem vykonán byl
zápis studentův, že tedy uveřejnění jejich jmen
ve »W. Ztgu.« nemohlo býti ani pokládáno
za nějakou koncessi. Strojnické oddělení na
vysoké škole technické v Brně zřízeno a pro-
fessoři na něm jmenováni býti musili. Dos
velká ostuda, že stalo se tak pozdě aže
i z toho aktu patrna je přízeň vlády ke všemu,
co je české.
Němec
Neue
Francie . Presse
Francie
Brno
vysoký škola technický v Brno
6
article
— Jiří Schönerer, rytíř m. sl. a velvojo
vůdce všeněmeckých šiků v Rakousku, vydává.
jak známo, ku své nejosobnější poctě a zveleb
časopis pod titulem »Unverfälschte Deutsche
Worte«, z největší části psaný všeněmeckým
krasavcem a zástupcem cukrářů, ovšem že je
nom všeněmeckých na říšské radě, panem Irem
»Unverfälschte Deutsche Worte« pěstují, jak již
řečeno, co nejtěsnější kultus osoby Schönererovy.
kterýž celý tento novinářský podnik vydržuje-
To jest patrno již na jeho zevnějšku, vedle
Bismarka, jehož podobizna a známý výroko
Němcích, kteří se bojí jenom pánaboha, stkví
se na první straně, jest listu tomu nejslavnější
osobností na světě Georg Schönerer, jejž jeho
tovaryš Iro staví zajisté ještě výše než onoho
pánaboha, jehož se jedině Němci bojí. Jakých
přehnanosti v sebeúctě dopouští se tu Schöne-
rer ve vlastním orgáně, vysvítá zvlášť z kalen-
dáře, vedeného pro každý měsíc a obsahujícího
památné všeněmecké dny, jež se nakazuje svě-
titi »Bundu der Germanen« a všem německým
radikálům velice nalehavě. Nejvíce pamálnýeh
dnů souvisí tu s osobou Schönererovou, jehož
každé hnutí vede se v tomto slavnostním ka-
lendáři jako božíhodová událost. Pamětní dnové
pro listopad, který se po všeněmecku nazývá
»nebelung«, jsou vedle výročí narození Hansa
Sachsa, M. Lutra, Schiliera atd. tři návrhya
interpellace, podané posl. Schönererem v posla
necké sněmovně o věcech dosti lhostejných.
Schönerer
Irma
Němec
Schön
Bunda
Schilier
Rakousko
Unverfälschte Deutsche Worte
Hansa Sachsa
7
article
Žádá se mezi jiným od Germánů »aby v ně
meckých kruzích příslušným způsobem uctili
památku dne 8. »nebelungu« 1897, kdy po-
slanec Schönerer tázal se předsedy mini-
sterstva, je-li pravda, že císař vyslovi
uznání předsednictvu sněmovny Abrahamowi
ezovi a Kramářovi, anebo 21. listopadu 1899,
kdy posl. Schönerer v posl. sněmovně objas-
ňuje případy porušení listovního tajemství proti
príušníkům všeněmeckým ! Můze patolizalstv
jiti ještě dále? »Unverf. deutsche Worte« jsou
především orgánem žactva německých středních
škol, v jehož duchu jsou všechny články.
Schönerera veleblcí, psány oním přepjatým, exta-
tickým tónem unášejícího obdivného hudlaření
J. Irova, jakýž z německých hochů vychová
fanatické stoupence a přívržence Schönererovy.
Germán
Schönererův
8
article
»Bund der Germanen« z veliké části členstvo
své shromažďuje z řad tohoto studentstva, a
listárna redakce až dotud byla plna korrespon-
dencí, vedených s »devítkami« a »dvanáctkami«,
sludentskými to odbory na německých střed-
ních školách. V posledním čísle oznamuje však
redakce, že na příště bude se díti korrespon-
dence s »devítkami« a »dvanáctkami« výhradně
písemně. Styk všeněmeckého vedení se studenty
středních škol nabývá patrně rázu, jaký nesnese
ani papír — »Unverf. deutsche Worte«, v tom
ohledu nejpověstnějších ze všech všeněmeckýeh
listů. Poměry tyto na středních školách něme-
ckých panující jsou ovšem tak významné, že
není třeba o tom ztráceti dalších slov.
bund der Germanen
9
article
— Nadšenou apostrofou k Čechům
a k národní straně svobodomyslné obraci
se jménem Francie paní Adamová v posledním
čísle své »Parole Francajse a l'Ětr an-
ger« v odstavci věnovaném vnitřní politice
rakouské, jejž zahajuje poukázáním na falešné
cesty hospodářské, jimiž bere se politika vládní,
při čemž úryvkem uvádí řeč posl. Kaftana
o nebezpečí závislosti hospodářského postavení
Rakouska na Německu a nutnosti upokojení
Slovanů, aby mohla se říše rakouská věnovati
samostatné politice. »V parlamentě vídeňském,«
tak pokračuje autorka a vydavatelka vážné
francouzské revue zahraniční, »jediní Slované
mluví řečí ušlechtilou, vyvýšenou, důstojnou
vznešené jich věci a strany víc a více mohut-
nicí. Z dáli a na venek jeví se pro nás týž
stálý svrchovaný zájem, jejž chováme, vídíme-li
Slovany, kterak domáhají se stupně jim náleže-
jícího, k němuž Slované sami jsou předurčeni
historickým svým posláním k roli zachránců
mocnářství rakouského.« Zmínivší se o zásadní
negaci Všeněmců oproti říši rakouské a českém
programu zbudování Rakouska na základě fede-
ralivním a slovanském, pokračuje paní Adamová
dále toulo unášející pasáži: »Jak nutno jest
přichýliti se k těmto Mladočechům, v jichž
jméně už vězí cosi jako energie a živolnost
Čecho
Adamová
Francajs
Kaftan
Slovan
Francie
Rakousko
Německo
Slovan
10
article
B jakým obdivem patříme na ně, skupinu nej-
mohutnější, i jako strana i svým počtem, kterak
vyhledávají kde jaký prostředek k sjednocení
upevnění veliké moci slovanské v Rakousku
Ahl kéž by slova tato byla s to vyjádřiti jim
vše, co naše Francie od nich doufá. Každý jich
zápas jest i naším zápasem, každý jich krok
jest krokem, jejž my spolu konáme. Bohužel ne
všechna slovanská Rus potírá pangermanism, z
to však všichni Slované v Rakousku stojí v boji
proti Všeněmectvu a v jich čele kráčejí Čechové . .
Jaká podpora bude to pro nás, až pochopíme,
čeho nám pochopiti třeba a jakým útočištěm
staneme se pro Slovany v Rakousku, až jako
oni podle obdivuhodného projevu p. Kramáře
vybudujeme společnou silou hráz proti příboji
všeněmeckému, valicímu se a již již nás utápě-
jícímu! Zminěná řeč p. Kramáře, mladočeského
poslance ve sněmovně rakouské, vyniká krásou
Slovan
Čecho
Kramář
Rakousko
11
article
formy, politickou vyspělostí a neohrožeností, tak
že připomíná způsob řečnění Berryerova. Čechům
jsou vlastní všechny odstiny řečnického umění,
od šíře slavnostního parlamentního tónuaž
k ostří prudkého a nechroženého útoku. Jeden
z jich poslanců p. Stránský vmetl ve tvář Vše
němcům, kteří předstírají, že jsou representanty
vyšší kultury a zatím nejsou leč hlupáky
(»balourds«) a vůbec neslušnými hrubei
(»grossičrement insolents«), toto vyzvání: »My
nehodláme dále snášeti praktikování oné arogantní
theorie německého historika Mommsena o roz-
bíjení českých lebek kyjem. Napřiště na násil
násilím odpovíme!« Tento Mommsen, jejž jsem
slyšela pohoršena a rozbolněna obdivovati
velebiti z úst Francouzů, jest jedním z nej-
nižších patolízalů Viléma II., největších pan-
germánů a našich nenávistníků, kterýž nikdy
nepřestal v nás viděti přemožené, Němci po-
kořené.« Při autoritě, jaké požívá paní Adamová
ve věcech zahraniční politiky a vlivu jejího
čtrnáctidenníku ve Franeii, nejsou tato slova n
prázdno psána i neminou se s příslušným dojmem
na politické kruhy francouzské. Neohrožen
ochranitelce myšlenky slovansko-ruského spoje
nectví a bojovnici proti německým vtíraveům
do francouzské přízně náleží za ně náš ob
zvláštní díkl
Čecho
Stránský
Mommsen
Francouz
Vilém II
Němec
Adamová
12
article
— Ačkoli již mnoho vody uplynulo
v Moravě, tekoucí kolem redakce »Selských
Listů« olomouckých, od té doby, co jsmese
naposled zabývali »všeslovanskou hrázi« pana
posl. Svozila, již zbudovati hodlá — — národ-
nostní samosprávou Slovanů v Rakousku, přece
jenom vrací se ve čtvrtečním čísle »S. Ie
autor myšlenky, že jinak nezabráníme všeněme-
ckému návalu než rozhraničením Čech, Moravy,
obětováním Slezska a vůbec postoupením ná
rodních menšin udolání na všeněmecké trdlici.
ke své hrázi znova. Nemůžeme přehlédnout
jeho vývodů, ježto jsou na naši adresu vý
slovně napsány, jakkoli by snad bylo bývalo
pro moravský list agrárnický mnohem užiteč-
nějším bývalo, kdyby si byl obral za eil svých
domluv a polemik bratrský list agrárnický
známou »Obranu zeměděleů«, kteráž vystoupiia
speciálně proti národnostně samosprávným člán-
kům páně Svozilovým způsobem tak mani-
festantním, že si ani lepšího přáti nelze. Miní li
náhodou »Selské Listy«, že nás snáze přivedou
na svou politickou víru, nemůžeme jim zatajiti,
že je to ohromný omyl. Zvlášté počínají-lis
podobným způsobem jako v posledním svém
čísle. Slovesná malba o národnostní samosprávě,
panem poslancem posléz rozvržená, má chybu
společnou všem výborným nápadům, že spočívé
na naprosto neskutečných předpokladech. Divíme
se upřímně, jak může publicista, žijící a působieí
Svozilův
Morava
Rakousko
Čechy
Slezsko
Miní
Slovan
13
article
uprostřed nejpustší vřavy a proličeské štvanice
olomoucké, před jehož očima takřka odehrálo
se litovelské drama s komparsy veškeré lůzy
z německých měst moravských, oddávati se po
rozbití moravských smiřovaček, v nichž češt
zástupci D'Elvertoveům jen za blázna byli
snům, že bude lze Němce ziskati pro »vše
obecné zřízení nějaké, které by dávalo české
národnosti záruku existence.« Možno jest sice,
že by takovou záruku poskytovala národní samo-
správa podle Svozilova návodu a ideálu, kterýž
žádá přidělení menšin k nejbližšímu úřadu jich
jazyka, anebo dokonce zřízení »zvlástního úřadu
jich řeči pro menšiny v uzavřeném územi by-
dlicí«, kdyby byla taková samospráva dosažitelna
i pro poslance Svozila, kterýž se netají, že
taková obecná i zvláštní zřizení jsou možna
jenom se souhlasem a úmluvou s Němei.
Němec
Svozilův
Svozil
14
article
I kdyby Němci souhlasili s naprostou ochranou
našich menšin — jakkoli jest i politickým dětem
zjevno, že chtějí ohraničení správních obvodů
národnostních jedině z toho důvodu, aby mohli
utratiti naše menšiny po sultánsku beze všech
dalších caviků — musili bychom se ohraditi
proti rozdělování historických tvarů zemí svato-
václavských z důvodů, které jsou známy tak
posl. Svozilovi i se sankcí, jaké se jim dostalo
celým národem, od nichž upustiti možno jenom
za posměchu celého světa a k neomylné zhoubě
národní. Vůbec hrozno pomysliti, že jest nutno
zabývati se takovými primitivními náměty, jako
jest páně Svozilův, v době, kdy již jen málo lidi
nevěři, že možnost jakéhokoli smlouvání s Němei
jest nevratitelným anachronismem a kdy staví
se před nás železná nutnost národnostního boje
až do nejzazších krajností, v okamžiku, kdy je
jasno, že národnostní problém v Rakousku ob-
jevením a opanováním pole Všeněmci stal se
problěmem všeevropským. Program přivtělení ra-
kouských buntovních zemí k říši německé jest
programem většiny Němců v Rakousku a dejte
jen dospěti dorůstající generaci německé, ba je-
nom uplynouti přítomnému parlamentnímu období
i uvidite při nastávajících volbách, že jest pro
gramem vůbec rakouských Němců všech. Vůč
této skutečnosti jest sen o dohodě s Němci o ná-
rodnostní mír snem o tisícileté říši na zemi
všechny hovory o něčem podobném mezi nám
Němec
Svozil
Svozilův
Rakousko
15
article
Čechy mařením času a kažením papíru, protož
také ihned skončíme. Jiné jest ovšem, podaříl
se nám Slovanům rakouským probuditi ochrnulý
pud sebezachování tohoto soustátí, anebo po-
daří-li se to vývoji událostí, jež očekávati lze i
A co se týče nemastných a neslaných vtipů,
proti nimž se »Selské Listy« ohražují, pravíme
že dareba, kdo dělá lepší vtipy než umí. V tom
ohledu jsou vody »Selských Listů« ovšem uči
něnou solnou rapou, již by stačilo jen odpařo-
vati, aby naší vlasti hojně byl nahražen přiro-
zený nedostatek soli. Pak by se u nás i vlipy
solily soli attickou!
Čecho
16
article
— Ze kterých arcimistrů skládala
deputace německých umělců výtvarných.
která včera zakročila u vlády o rozdělení fondu
galerie, jejíž založení slibeno z millionového
daru císařova, dozvěděli jsme se tedy ze včerej
šího večerníku pražské »Bohemie«. Byl to pře
seda Vereinu německých výtvarníků p. Kar
Krattner, p. Karl Wilfert jun. z Chebu
a p. J. Zasche, architekt z Prahy, jmena to.,
jak každému uměleckému kritikovi známo, zvuku
přímo ohlušujícího a lesku najisto oslňujícího
Výtvory jich, pokud se týče malířů Krattner
a Wilferta jsou pravou ozdobou rudolfinsko
cimaisy a předmětem zžíravé — škodolibost
české studující mládeže z akademie, na niž
jak známo, není ani jediné německé professor
ské síly, ačkoli Němci v Čechách mají veličiny
jimž vévodí velikáni jako pp. Krattner a Wil-
fert jun. 11 Toto pokoření německého umění
bylo také velice ostře akcentováno v pamětním
spisu, poslaném řečenými mistry německými
Krattner
Wilfert
J Zasche
Němec
Cheb
Praha
Čechy
Bohemia
Wil
17
article
předsedovi ministerstva. Promemoria toto vůbec
zasluhuje, aby bylo české současnosti sděleno
a potomstvu zachováno v doslovném znění.
kteréž jest následující:
Velkodušný dar J. Vel. našeho císaře k založen
galerie umění v Čechách vzbudil u všech uměle
z Čech vděčnou ozvěnu a radostnou naději; leč
prudké útoky, kteréž proti oprávněným nárokům ně-
meckých umělců z Čech ozvaly se ihned po uve-
řejnění daru, smutné zkušenosti, že ode dáv-
ných dob německé umění z Čech z du
vodů politických systematicky bylo
na prospěch českého snižováno, oprav-
ňuje obavu, že němečtí umělci budou z dobrodin
eísařské velkodušnosti vyloučeni, bude-li rozhodovánt
ponecháno sboru, jehož většina náleží českému ná
rodu. Vaše Excellence nechť si jen připomene, že
učitelské síly akademie výtvarného umění v Praze
vůbec, na umělecko-průmyslové škole s jedinou vý-
jimkou jsou národnosti české. Nůsledkem to ho
jest Němcům velice za těžko v zemi vě-
novati se studiím a později nacházati v ní podmínky
své existence, poněvadž mimo to od 25 let všechny
veliké státní a zemské zakázky jedině českým uměl
cům připadají. Z toho odvozuje se nad míru teuchlivý
zjev, že každý německý umělec z Čech, jakmile mu
to jen dost málo možno, utíká ze své domoviny
aby v cizině nalezl péči a své studium a výživu. Je-
dině tomuto všeobecnému stěhování se německých
uměleckých sil z Čech dlužno připiso vati.
že zohyzdující přirovnání o domněle
nižší hodnotě německého umění oproti
českému nabývá zdánlivé oprávněn
Němec
Vela
Čechy
Praha
galerie uměný v Čechy
uměleckýprůmyslový škola
18
article
Němečti umělci z Čech ztratili po všech smutných
zkušenostech všechnu důvěru v tak zvané utrakvi-
stické inslituce a Verein německých výtvarných
umělců z Čech, kterýž zastupuje 92 činné umělc
německé z Čech v tu i cizozemí, pokládá tudíž za
svou nejdůlažitější úlchu, zachovati uměle-
cké síly vlasti a zabrániti, aby právě nej
lepál v cizině se neztrácely. Dnes vznáší
k V. Rxc. naléhavou prosbu, aby byl v těto snaze
ku péči o zájem německého umění podporován
Právě nyní naskytuje se k tomu příležitost nejvhod-
nější. V. Rxc. račiž k tomu působiti, aby správa
umělecké galerie, kteráž v Praze zřízena býti má
byla rozčlenčna na dvé národnostní sekce pod spo
lečným presidentem, z nichž každé budiž přikázán
oddělený okruh působnosti a samostatné nakládání
s plnou polovinou fondů galerie. Tak
vyhověno bude i intencím císařského dárce.
V Rxc
Čechy
Praha
správa umělecký galerie
19
article
Již z jara tohoto roku po prohlášení
efsařského daru v rozsáhlých polemikách proti
německému tisku dovodili jsme nepravdu všech
předpokladů, na nichž zakládá se tento pamětní
spis německého umělectva v Čechách, kterýž
zůstane pro všechny budoucí umělecká pokolení
v Čechách ostře karakteristickým dokladem kul-
turním. Chápeme, že spis tento nemohla u vlády
podati žádná ruka skutečného umělce. Nebot
skutečný umělec štítil by se takovým způsobem
věsti své umění — za chlebem. Skuteční umělci
vůbec by nepřenesli přes sebe, aby považoval
umělecké závdy za handicap, v němž žádají
pro sebe 50 proc. napřed najisto. Kdyby bylo
v Čechách skutečné německé umění,
musilo by se z hrdosti, každému bohem
nadanému umělci vrozené, opřiti takovémuto
pojímání cisařského daru, a ti nejlepší němečtí
umělci z Čech, v cizině prý ztracení, měli by
svým soudruhům druhé třidy v Čechách zbylým
vyložiti, že umělecká čest vyžaduje, aby se daru
císařskému rozumělo jako šlechetnému vyzvání
k zápasu o zlatou cenu, k zápasu volnému,
s nimž národnost nemá nic společného míti.
Čechy
20
article
A to by mělo pro řádné německé umělce být
závazkem tim čestnějším, že se čeští uměle
takového volného zápasu nelekají. Ostatně my-
slime, že pamětní spis Němců k vládé obsahuje
dosti ostří, kteréž by mohlo býti ostnem, aby
naši umělci konečně vystoupili ze své reserv
vůči celé záležitosti. Chápeme, že jest jim taha-
nice toho druhu proti mysli, ale pamětní spia
obsahuje místa a přímá obvinění tak se týkajíeí
i cti a umělecké nestrannosti našich vynikajících
umělců, že podle našeho soudu nemůže zůslati
bez odvely
— Obecní volby v Kateřinkách
u Opavy konají se už ve čtvrtek dne
14. t. m. Přípravy jsou už tedy v plném proudu
a každé otálení může přinésti zmar. Mějme
stále na paměti oč jde: ztratíme-li Kateřinky.
ztrati češství opavské nejmocnější svou opěru
Ale nejen o češství opavské jde, nýbrž o dv
mandáty zemské! Máme na sněmu slez-
ském tři české poslance. Na Opavsku volis
dva a vílězí vždy několika hlasy. Ztratl-
me-li Kateřinky, utrpí české Opavsko strašnou
ránu. Němei v této ryze české obci působ
násilím a — penězil Kdo chceš pomoci, ne-
otálej, na rozmýšlení není času! —
V neděli dne 10. t. m. koná se v Kateřinkách
a obcích sousedních jedenáct národních
schůzí! Řečníky dá Opavsko a Olomúcko.
Toliko Kateřinky vyžádali si poslance a spisovatel
Ignáta Hořicu. Pan poslanec dnes ráno
odejel již do Slezska.
— O rozpuštění karlínského obecního
zastupitelstva bylo rokováno ve včerejš
schůzi okresního výboru v Karlině
V této schůzi byl přečten protest, podaný staro
českými členy zastupitelstva proti povolání pan
Engelmanna do správní komise. Okresní výbor
vzal s politováním rozpuštění zastupitelstva na
vědomi, ale záležitosti osobních vůbec se ne-
dotkl. — Správní komise konala včera odpo-
ledne na radnici schůzi, v níž vyřídila béžné
záležitosti obecní.
Hořica
Engelmann
Kateřinka
Opava
Opavsko
Slezsko
okresní výbor v Karlin V
okresní výbor
ZtratlIli Kateřinka
působit násilí
21
article
— Volební řád obchodní a živnostenské
komory v Praze. Ministerstvo obchodu vrátilo
právě obchodní a živnostenské komoře návrh
změn jejiho volebního řádu jak následkem do
hody obou národních stran v komoře byl ujednán
s tím vyzváním, aby mu předložila nyní již
úplný výtisk volebního řádu za účelem opatření
klausule schvalovaci. V návrhu tomto nebyla
mimo několik málo změn stylistických žádná
změna provedena.
— Osobní. Dosavadní přednosta směnárníh
oddělení Českého úvěrního ústavu pan Václav No-
vák byl jmenován ředilelem Úvěrního spolku
Praze.
— Rodinné zprávy. Dne 17. listopadu slav
páni manželé Alois a Marie Fantovi, majitele reali
v Jesenici u Prahy, v nejužším rodinném kruhu zla
tou svalbu. Pan Alois Fanta byl sládkem v Kroče
hlavech a ve Světci. — Slečna Hilduška Čuprova
dcera majitele domů z Brna a inženýr pan V. Po-
šík z Prahy slaví sňatek v úterý dne 12. listopadu
o 11. hodině dopolední v chrámu u sv. Tomáše
v Brně.
— Úmrtí. Ve čivrtek dne 7. t. m. zemřelv
Praze ve věku 83 let pan Václav Kalina, pražský
měšťan a mistr obuvnický. Pohřeb koná se v neděí
dne 10. listopadu o 3. hod. odpol. z evangelického
chrámu sv. Klimenta na evangelický hřbitov v Olša
nech. — V Chrasti zemřela ve věku 20 let slečna
Bohumila Čupro va. Pohřbena bude v neděli dne
10. listopadu o 3. hod. odp. na hřbitov k sv
Martinu. — V Praze zemřela paní Hedvika Wltž-
ková roz. z Inwaldů v 34. roce věku. Pohře
bude zejtra o 10. hod. dop. z domu smutku, Václav
ské náměstí čís. 53 (palác hraběte Chotka). —
Alois
Fanta
sládek
Hilduška Čuprův
svatý . Tomáš
Kalina
Klimenta
Olša
Čupro
svatý Martin
Wltž
Chotek
Jesenice
Praha
Brno
Chrast
živnostenský komora v Praga
Český úvěrní ústav pan Václav no
spolek Praga
zemřelv Praga
22
article
Ve čtvrtek zemřela v Sadské paní Kateřina
Picková roz. Hellerova v 84. roce věku. Metvol
bude zejtra o půl 7. hod. ráno převezena do Jičín
a tam o půl 1. hod. odpol. pohřbena. — Pan Jose
Kašpr, professor c. k. reálného a vyššího gymnasi
na Smíchově, o jebož náhlém úmrtí v Kinského za-
hradě včera jsme zprávu podali, narodil se dn
28. ledna 1852 v Mirovicích. Sludoval v Píaku, uni
versitu ve Vídni. V letech 1879—85 byl učitelem tě
locviku a suplentem na rešlce v Lilomyšli a o
r. 1885 byl skutečným professorem na Smíchově.
S horlivostí a neúmornou pilí vykonával učitelské
své povinnosti, jsa žákům upřímným přítalem
rádcem. Následkem značné choroby po prázdninách
obdržel dovolenou, které dlouho neužil. Zpráva
jeho náhlém úmetí vyvolala v kruzích professorsk ých
pohnutí a hlubokou účast. Pohřeb koná se dneso
3. hodině odpolední z basiliky sv. Václava na Mal
vazinka,
— Vzáoný host. Od včerejška mešká v Praze
polský básník pan Wladyslav Belza ze Lvova.
překladatel Hálkových »Večerních písní« a upřímný
přítel našeho národa. K otevření našeho divadla po
vyhoření napsal pan Belza nadšenou báseň, ktero
přeložila Eliška Krásnohórská. Překládal také z Ne-
rudy, Vrchlického i Krásnohorské. Sympatický hos
navštívil včera vynikající naše spisovatele, Národní
divadlo, Národopisné museum českoslovanské, mu-
seum království českého a ztráví ještě do neděle
našem středu. Ubytoval se v hotelu de Saxe ; p
Praze průvádí jej p. Adolf Černý.
Picková
Hellerův
Jose
Kinský
svatý . Václav
Wladyslav
Belza
Hálkův
Krásnohórská
Vrchlický
Sax
Černá
Jičín
Smíchov
Mirovice
Vídeň
Praha
Lvov
národní divadlo
národopisný muzeum
23
article
— Jubleum pětadvacetiletého trvání zá
vodu slaví dne 10. listopadu známá firma knih
kupecká A. Storch syn v Praze na Staro-
městském náměstí. Zakladateli nedopřál osud
aby patřiti mohl na ovoce své horlivé práce a ob-
sáhlé, úrodné pole své činnosti. Letošního roku na
jaře slavil 50. narozeniny a 9. srpna zemřel, po zá
služném, na činy a práci bohatém životě. Vlastní
knihkupecký závod olevřel Alexandr Storch v roce
1876 pod lirmou: A. Storch syn v č. p. 4—I. na Ma
lém Staroměstském náměstí, odkud později, kdyí
viděl, že mladý závod pod rukou jeho zkvétá, pře
sídlil do vedlejších větších místností v témže domě
Široká popularita Storchova nezůstala bez účinku
také na další vývoj obchodu, kterýž rostl, tak že
bylo nutno pomýšleti na novou změnu místností.
Storch
A Storch
Storchův
Praha
městský náměstí
staroměstský náměstí
kniha kupecký A
24
article
Dne 1. srpna 1897 dokončena stavba jeho vlastního
domu na Staroměstském náměstí, který s velkými
obětmi upraven dle plánů architekta Ohmanna
přilehá svým starým rázem dobře ke svému okolí
Sem přenešeny všechny poboční sklady, závod roz-
šířen a upraven všem moderním požadavkům. B -
hatý antikvariát zaujímá místnosti souterrainní, kd
uloženy spousty knih všech možných obsahů, větši
nou literatury české. Činnost nakladatelská počal
se vyvijeti od r. 1878, kdy vydány prvé knihy pro
mládež, později školní a moderní filologie. Činnost
vyznamenána prvními cenami i čestným uznáním
na mnoha výstavách. Závod po zemřelém vede za
pomoci personálu vdova paní Marie Storchová se
svým synem.
— Na adresu českých právníků. Jdouc za
svým krásným a důležitým úkolem, stanovami ji
vytčeným, pohlíží Právnická jednola v Praze již na
velmi záslužný a úspěšný kus práce na poli »pěsto-
vání vědy právní i státní v řeči české.« Založením
svým sahá do samých téměř počátků nového roz-
machu české vědy právní po smutné době úpadku,
a mnohé z toho, čím dnešní stav tohoto důležilého
odvětví kulturní práce české vyniká, souvisí více
méně těsně s jejím spolkovým ruchem. České práv
nictvo povždy s horlivostí všeho uznání hodnou pa-
matovalo na tuto svou významnou národně vědeckou
organisaci, a vykazuje zejmena počet členstva vezdy
čislici velmi čestnou. Nicměně je ale mnohem větší
počet těch, kteří dosud stojí mimo řady členstva jed
noty, a tu nutká nás to, abychom se obrátili ke
každému z nich, komu na pěstění vědy, již si obral.
Ohmann
Storchová
staroměstský náměstí
Sema
Praha
25
article
v řeči mateřské záleží — a to jsou, doufáme, všichní
— s vřelým appellem, aby snahy jednoty podporo
vali. Třeba ne každý reflektuje na bezprostředn
výhody členství — ač mnohě z nich, na př. snížená
cena publikací jednotou vydávaných, »Právníka«, Sbor
niku« atd. i venkovským členům stejně přístupny
jsou — má snažení jednoty do té míry ráz povšechne
důležitosli, že přispěvek 8 K ročně není tak nemož
nou oběti, aby valná většina našich právaíků jí při
nésti nemehla. Rostoucí úkoly vyžadují úplnějšího
semknutí se, větších prostředků. Kvapem blíží se
40leté výročí trvání jednoty, a s ní lhůta k uskuteč-
nění čestného úkolu pamálnou schůzí chrudimskou
na jednotu vznešeného: připraviti první če-
ský sjezd všeprávnický v r. 1903! Nech
ledy v síle a činnosti imponující vsloupí v pálou
dekádu svého trvání a k řešení tohoto úkolu! — Pro
neočekávané překážky není lze, jak původně projek
továno, dne 14. t. m. konati schůzku: příští schůzka
bude 21. t. m., v níž otazku reformy zákon
tiskového v rozhovor přednáškou uvede známý
spisovatel v tomto oboru p. JUDr. Josef Slá
deček.
JUDr
Josef Slý
26
article
— Slovanská vzájemnost v skutcích. D
Prahy přichází na studie každý rok mládež z ostat-
ních zemí slovanských hledající zde mimo vzdělání
též bratrskou ruku pomocnou a vřelé srdce slovan-
ské. Nenalezajíc však přístupu do společnosti české
zůstává zklamána a osamocena. A přec vychází zn
celé řady příštích vážných činitelů ve veřejném žil
slovanském. Vyjiti mládeži té vstříc, podepříti jej
snahy, přiblížili ji českým rodinám a tak zavázat
ji vděenou vzpomínkou po celý věk, jest vděčným
krásným úkolem slovanské vzájemnosti. Tak na př.
obědy poskytované nemajetnému studentu slovan-
skému otvírají mu cestu do českého domu a srdce
a poskytují i společnosti české sblížiti se se synen
pokrevného národa, seznámiti se s jeho řečí, názory
a snahami a tak navázati snadně styky s ostatním
světem slovanským. Klub slovanský převzav p
též o polřeby slovanského sludentstva v Praze dl
cího jest ochoten zprostředkovati i tulo důležitou
stránku společných styků a žádá veřejnost českou z
spolupůsobení. Laskavé nabídky na obědy i písemne
žádosti studentů přijímá předseda klubu dr. Jose
Scheiner, advokát v Praze na Václavském náměstí.
doktor
Jose Scheiner
Praha
Václavský náměstí
27
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátel
dne 8. listopadu.) Tato schůze byla poslední v ny-
nějším složení. Starosta p. dr. Srb připomenuv tut
okolnost, vyslovil uznání borlivé činnosti městské
rady a díky, vyslovil též díky oběma pánům náměst-
kům i ostatním členům městské rady za spolupůso-
bení při plodné práci, na níž možno s potěžením
nazírati. Městský rada pan dr. Kůhn tlumočil díky
praesidiu za obětavost, horlivost a nestrannost a vy-
slovil přání, aby i na dále činnost rady městsk
byla taková, jako v tomto roce. Oba tyto pro
slovy provázeny byly voláním »Výborně !« — Me-
šťanské společenstvo výčepníků žádalo v roce 189
u minislerstva vnitra, aby byly zrušeny, po případe
upraveny příspěvky hostinských k fondu policejnímu.
Ministerstvo vnitra postoupilo žádost městské radě
pražské ku projednání v oboru vlastní působnosti
Rada městská žádosti té nevyhověla a proti tomuto
rozhodnutí nebyla podána žádná stížnost. Teprve
letos obrátilo se společenstvo s novou žádostí přímo
na sbor obecních starších. Poněvadž záležitost dle
ustanovení obecního řádu náleží do kompetence rady
městské, usneseno rozhodnoutí o žádosti a sice tím.
že setrváno bude na původním zamitnutí a spole-
čenstvo poukázáno na právo odvolací. — Sděleno.
že se konala místní komise s vojenským erárem ve
příčině zasypání příkopu za Strahovskou branou.
doktor
Srb
Kůhn
28
article
Vojenský erár projevil souhlas, aby obec onen příkop
zasypala, odvodní li ho dříve. Tato podmínka byla
splněna, výška byla při vkomisi sjednána a v pří-
hodné době bude příkop skládkou zasypán. — Ředi-
telství státních dráh odpovědělo na stížnosti obce
pražské ve příčině nedodržování jízdního řád
a přeplňování vozů v ten smysl, že prvé
jest zaviněno nedostatečností nádraží Františka Jo-
sefa, obé pak návalem o mimořádných dnech, kdy
se obecenstvo zdráhá použiti výhody jiných vlaků
zábavních. Pánově Hudl a Schiller poukázali k tomu
že stížnost rady městské netýkala se vlaků zábav-
ních a uvedli, že nejsou zodpovězeny stížnosti v
příčině nečisťoty ve vozech. Usneseno požádati
člena želeniční rady p. inž. Kaftana, aby se o od-
stranění těchto nepřístojností v tomto sdružení zasadil
František
Schiller
Ing
Kaftan
29
article
— Depulace malostranského Občanského klubu stl-
žovala si na zdlouhavé provádění kanalisace
Nerudově ulici, čímž komunikace značně trpí.
V radě městské sděleno, že se v pracích kanalisa-
čních pokračuje se všemožným urychlením. Nelze
však doporučit, aby práce byla prováděna v noci
vzhledem k četným obtížím a mimo to chatrnost ně-
kterých domů vyžaduje, aby pracováno bylo s nej-
větší opatrností, takže je nutno, aby Nerudova ulice
byla pro povozy ještě asi na 3—4 neděle uzavřena.
— Dle dobrozdání říš. poslance pana inž. Kaftan
usnesla se rada městská, že připojí se k petici města
Pluje za zavedení příznivějšího spojení Vídně
s Bosnou. — Pan posl. inž. Kaftan sdělil, že k jeho
intervenci byl Botič pojat mezi vodotoky, jež mají
být die vodního zákona regulovány a budou k radě
téhož odborníka na prospěch této věci učiněny
kroky u ministerstev orby a vnitra a zároveň také
urgována rada zemědělská. — Usneseno otá-
zali se konventu premonstrátů, zda a zač by byl
ochoten prodati neb na delší dobu pronajati obei
pražské strahovské lomy, aby při úpravě těch
míst byla opatřena práce pro nezaměstnané dělníky.
— K výplatě poukázána šestá lhůta 4000 K sub-
vence na koupi kostela blab. Anežky. — Zřízení vo-
dovodu v nové školní budově na Hradčanech za-
dáno p. J. Kovandovi. — Natěračská práce na novém
zábradií u Karlova zadána p. Karlu Gebhardovi —
Usneseno, aby stravovatelna chudé školní mládeže
z opatrovny u sv. Štěpána byla přesídlena do 1. t.
novoměstské obecné chlapecké školy v Hopfenšto-
kově ulici a stravovatelna z opatrovny novoměstsk
do 1. třídy školy dívčí u sv. Vojtěcha. — Stravování
ckudé mládeže školní na Vyšehradě bude se konati
v útuku dívčím v prvním patře radnice vyšehradské.
Ing
Kaftan
Anežka
J Kovanda
Karel Gebhard
Štěpán
svatý . Vojtěch
Nerudův
Vídeň
Bosna
Botič
Hradčany
malostranský občanský klub
u Karlov
30
article
— Následkem rozhodnutí ministerstva vnitra bylo
uznáno neobmezené právo obce pražské ku přivozu
bránickému a schválena příznivější sazba pro převoz
Proto usnesla se rada městská, aby ve smyslu tohoto
rozhodnutí byly upraveny podminky na propachto-
vání přívozu v Braníku a aby bylo vypsáno veřejné
offertní řízení na propachtování přívozu. — Mo st-
něho v týdnu od 25. října do 2. listopadu bylo vy-
bráno: na mostě Palackého 4850 K 63 hal., na
můstku Žofinském 218 K 36 hal., na novém mostě
kamenném 5783 K 62 hal., na mostě Františka Jo-
sefa 4423 K 24 hal. a na pilotovém mostě přes Štva-
nicí 2580 K 24 hal.
— Verifikační komise pokračovala včera od
poledne ve zkoumání doplňovacích voleb. Předevšlm
vysloven stesk, že podrobnosti z první schůze ko-
mise byly novinami sděleny veřejnosti. Potom zkou-
mány výsledky voleb. Ve třetím sboru na Novém
městě byli zvoleni na tři leta pp. Václav Březnov-
ský, Jindř. Havlíček, Václav Hroděj a Hynek Kroutzer
— Na Malé straně ve 2. sboru na 3 roky zvolen
pan Jindř. Eckert. Mezi pp. J. Herainem a J. Klei-
nerem nutno vykonati užší volbu. Ve 3. sboru bude
vykonána užší volba mezi p. Ant. Svobodou a T.
František
Březnov
Jindřichův
Havlíček
Hroděj
Kroutzer
Eckert
J Herain
J Klei
Braník
Palacký
ministerstvo vnitro
Žofinský
31
article
Cetlovským. — V Josefově v 1. sboru je zvolen
na tři roky šl. Invald; ve třetím sboru na 3 roky
dr. J. Růžička. — Na Vyšehradě ve 2. sboru
na 3 roky je zvolen p. dr. Černohorský, ve 3. sboru
na 3 roky pan Em. Němeček. — V Holešovi-
elch ve 2. sboru zvolen na 3 leta p. B. Benewitz,
ve 3. sboru na 3 roky pan J. Seifert. Mezi pp. J
Hübschem a V. Warvažovským nutno vykonati užší
volbu. — V Libní v 1. sboru zvolen p. Ant. Svě
na 1 rok, ve 2. sboru na 3 leta p. Al. Pinz; v
3. sboru na 3 leta pp. Fr. Filip a Jos. Macháček.
— Zprávu o výsledku verifikace podal v městské
radě p. dr. Scharf. Většinou hlasů schválen návrh.
aby pan Bedřích Kovařovie byl považován za zvo-
leného. Zpráva o výsledcích voleb v ostatních čtvrtích
byla schválena bez debaly.
— Přednášky. Lidové přednášky če-
ské university. Dnes v sobotu přednáší o půl
8 hod. več. pan prof. dr. Gustav Gruss: »Novější
výzkumy o planslách soustavy sluneční« v poslu-
chárně přírodovědeckých ústavů české university na
Karlově náměstí, čís. 21 n. Zapisovati se bude ho-
dinu před přednáškou. Zápisného 1 koruna pro všech
šest přednášek jednoho kursu (pro dělnictvo 50 hal.).
Invald
doktor
J Růžička
Černohorský
em
Němeček
J Seifert
J Hübsch
V Warvažovský
Antonín
Pinz
František
Filip
Jos
Macháček
Scharf
Bedře
profesor
Gruss
Josefov
Vyšehrad
Libeň
Karlov náměstí
ústav český univerzita
32
article
Za šatnu se neplatí. — »O spalování mrtvol« před-
nášeti bude pan MUDr. Otakar Janota, okresní
lékař z Prahy dne 10. t. m. o půl 7. hod. večerní
bostinci »u modré hvězdy« v Košířích. Přednášku
pořádá přednáškový odbor Sokola v Košířích. Vstup
volný.
— Dary. Místnímu odboru Ústřední
Matice školské pro okres karlínsk
odveden byl výsledek sbírky ve Spolkovém akc. cu-
krovaru vinořském 133 K, k čemuž přispěl cukrova
80 K, úřadnictvo jeho pak 53 K. Vlastenecká správa
cukrovaru věnuje každoročně značný peniz Maticia
také úřadnictvo je v prvních řadách obětavých její
přátel. — K uctění památky zemřelého pana Karla
Mollendy, gymnasijního professora vinohradského
gymnasia, věnovala Vinohradská záložna místo věnce
na rakev zesnulého 50 K chudým studujícím zmině-
ného ústavu.
MUDr
Janota
Mollenda
Praha
Košíře
Sokol
33
article
— Výstava V. Radimského. Umění zname-
nitého krajínáře českého, Václava Radimského, jehož
výstava se koná v Rudolfině, dostalo se včerejším
dnem také oficialního uznání tím, že jeden z jeho
obrazů bude zařaděn do stálé obrazárny Krasoumné
jednoty. Krasoumná jednota zakoupila včera mi
strovský obraz Radimského, vyznamenaný na svě-
tové výstavě pařížské r. 1900, »Starý mlýn v G-
verny«. Veřejnost uvítá jistě s polěšením tolo vy-
znamenání, kterého se dostalo sympatickému a vy-
nikajícímu umění mladého mistra.
— Výstavy. Z Musea království če-
ského. Za příčinou nutných technických prací k
slavnostnímu shromáždění, které na počest 60. na-
rozenin mistra Antouína Dvořáka konati se bude
zejtra v neděli v Pantheoné Musea království českého,
budou musejní sbírky dnes v sobotu a zejíra v ne-
děli uzavřeny
— Barakův vočor. K uctění památky organi-
sátora dělniciva a sludentstva českého, Josefa Ba-
ráka, pořádá Českoslovanská obchudnická beseda
v Praze v neděli dne 10. t. m. o 7. hod. večerní
v sále »Umělecké besedy« v Nekázance přátelský
večer. O významu Barákově promluvil pan K. Si-
můnek. Pěvecký kroužek besedý zapěje vhodně sbory.
Večírek ten stane se zajisté dostaveničkem demokra-
tického obecenstva. Vstůp volný.
— Čtvrtý slet všesokolský v obrazech.
V Radimský
Radimský
Antouín Dvořák
Barakův
Josef
Rudolfina
Praha
muzeum království český
Pantheonen muzeum království
34
article
Zejtra v neděli 10. t. m. pořádáno bude ve vinohrad-
ském Národním domě o 4. hod odpol. předslavení.
při němž předvedeny budou kinemalografem zachy-
cené výjevy z posledního sletu. Provedeny budou
obrazy z celého průběhu slavnostního a podány zda-
řilé ukazky jak z veřejného cvičení Sokolstva i hosti
z ciziny, lak z manifestačního průvodu královskou
Prahou. Vzhledem k tomu, že po lístcích je značná
poptávka, upozorňuje slavnostní výbor, aby obecen-
stvo si vstupenky předem zakoupilo. Předprodej
listků obstarává knihkupectví bursík a Kohout
Praze, Václavské nám, dále závod p. Karla. Gubiše
a Václava Kodeta na Král. Vinohradech. Účastnici
valného sjezdu Č. O. S. z venkova mohou si. listky
zakoupiti v pražské tělocvičně dopoledne. Vstupné
I K, u vyhražených stolů 2 K. S představením spo-
jen jest koncert. Výtěžek z celého podniku kine-
matografického určen uzavřenému území.
— Ve výročí bitvy bělohorské bylo včera
odpoledne na Bílé Hoře a v okolí provedeno roz-
sáhlé opalření bezpečnostní. Oddělení četníků se
strážmistrem bylo na hlidce u klaštera, policisté
jízdní a pěší konali hlídku na hranicích obvodu.
Karel
Gubiš
Kodet
Král
Praha
Č . O . S
Bílá hoře
národní dům o 4
35
article
Hlídky byly umistěny také na silnicích, vedoucích
ku Práze a ke Smíchovu. Očekávaný nával na Bilou
Horu však nenastal. Dostavil se lam jen zástup stu-
dujicích.
— Zprávy železniční. Od 15. listopadu t.r.
nebudou se vydávati jízdní lístky ze zastávky »Sá-
zava« ve vlaku, nýbrž budou tyto do veškerých
stanic místní dráhy Kolín- Čerčany a Rataje Kácov,
jakož i jednoduché a zpáleční listky do Prahy u pan
E. Stránského v Sázavé vydávány
— Na lanové dráze na Letnou byla včera
po dokončení opravných prací pravidelná doprava
zahájena.
— Officiál poštovní p. V. Kohn, který mi-
nulého měsíce na Václavském náměstí dostal se pod
motorový vůz elektrické dráhy a byl tak těžce po-
raněn, že bylo nutno nohu mu amputovati, pozdravil
se na klinice prof. dra. Maydla tak, že bude dne
z léčení v nemocnici do léčení domácího převezen.
Nešťastníkovi zůstanou ovšem příšerné následky ne-
blahé oné přihody na trati elektrické drahy-
Hlídek
Bilá
E Stránský
V Kohn
profesor
doktor
Maydl
Smíchov
Kolín
Čerčany
Praha
Sázavý
Letná
Václavský náměstí
Rataje Kácov