1
masthead
22. listopadu 1905
2
masthead
Přiloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. listopadu. (Ze sněmu
dalmatského.) Zemský sněm dalmatský,
přijav Trumbičovu resoluci, kterou se vláda
vyzývá, aby podala v brzku návrh na opravu
velebního řádu ve smyslu všeobecného a rov-
ného volebního práva, přešel k debatě roz
počtové, jež nabyla pozoruhodného rázu poli-
tického. Sjednoceni dalmatských Srbů a Chor-
vatů zavdalo posl. Čingriovi podnět, aby jmé-
nem většiny sněmovní vyzval vládu, by na
přiště obě slovanské větve, obývajíci Dalmacii,
Srby i Chorvaty, pokládala za jeden národ se
dvěma úplně rovnoprávnými jmény, aby ve
školách národních stejně bylo uživáno obou ná-
rodnich jmen, pěstována byla historie chorrat-
ská i srbská a užívalo se pisma latinského i cy-
rilského, tak aby žáci naučili se oběma písmům.
Zemskému výboru pak loženo, aby podání
zodpovídal týmž písmem, kterým byla sa
psána.
Trumbičův
Srba
Čingri
Chorvat
Praha
Dalmacie
všeobecný a rov
6
article
Osou, kolem které se otáčí většina řeč
v debatě rozpočtové, jest otázka sloučení Dal-
macie s Chorvatskem a význam resoluce rčcké
domáhající se tohoto sloučení pod podmínkou.
že Uhry uznají úplnou autonomti královstvo
chorvatského. Všichni řečníci, kteří se vystři-
dali ve dvou schůzích pátečních, denní a nočni.
vyslovili se pro sloučení, vyjma dra. Periče a
frankovce P. Prodana. V sobotní schůzi mluvil
nejprvé posl. Tresič-Pavičič. Vytknul ra-
kouské politice, že stojí ve službách všeněme-
cké myšlenky, která chce dobyti pro Němee
celý balkánský polodstrov. Chorvaté mohli by
Inouti k Rakousku, jen kdyby se stalo federnč-
ním státem, zabezpečujícím rovnoprávnost Slo-
vanům. Ale rozčarovali se ve svých nadějích
tak, že musilo dojíti na resoluci rěckou. Ve
schůzi večerni prohlásil mluvčí Vlachů, zader-
ský starosta Ziliotlo, že Vlachové se pře-
svědčili o potřebě, smířiti se se Slovany, poně-
vadž jich budouenost jest zajištěna jen mezi
Slovany. Jménem Srbů proniluvil dr. Kova-
čevič, který nemá nijaké naděje, že by Ra-
kousko mohlo neb chtělo odpomoci zbědova-
nému stavu Dalmacie a proto i Srbové vidí je-
dinou spásu ve spojení s Chorvatskem. Špráve
místodržitelstva Nardelli snažil se pak vy-
vrátiti výtky, učiněné za debaty rakouské vládě.
O resoluci rěcké nemůže se jako zástupee
vlády vysloviti, poněvadž obsnn její překračuje
moze nynějšího stálního seskupení. Smutné ho-
spodářské poměry dalmatské nezavinila prý ra-
kouská vláda, ježto za sto let nedalo (?) se na-
praviti, co v Dalmacii zavinila dřívější vláda.
Uher
Perič
P Prodan
Pavičič
Chorvat
Inouť
Vlach
Srba
Chorvatsko
Rakousko
Dalmacie
Slovan
Kovo
7
article
Za oprávněné má pouze stesky, že Dalmacie
není dosud železničně spojena s ostatním Ra-
kouskem. Vláda činila i v té věci kroky a před-
ložila uherské vládě plán železničního připojení
Dalmacie k drahám chorvatským, ale narazila
na odpor vlády uherské. Doufá však, že nově
kroky, jež v té otázce podnikne rakouská
vláda, setkají se s úspěchem. Železniční spojen
Splitu přes Aržano s drahami bosenskými jese
zaručeno již zákonem ze dne 8. června 1902
a bude provedeno, jakmile oběma parlamenty
budou povoleny peníze. Výtku Tresičovu stran
peněmčovacích snah v Dalmacii správce místo-
dižitelstva snažil se vyvrátiti tím, že vláda vy-
držuje v Dalmacii pouze jednu německou vo-
jenskou národní školu v Zadru. O tom ovšem
se nezmínil, že se i v Dalmacii v politických
úřadech zavádí vnitřní úřadování německé,
proti němuž brojí jak Slované tak Vlaši.
Tresičův
Slovan
Vlach
Dalmacie
Split
jenský národní škola v Zadr
8
article
V Praze, 21. listopadu. (Polské po-
bočky těšínské.) Zpráva vídeňskéh
„Deut. Tagbl.“ o přeneseni polských učitel-
ských poboček z Těšína do Ustroně, aby jimi
nebyl ohrožován německý ráz Těšína, měla
prapodivný účinek na jiná tři, stejně jako Tč-
šín německá města na Těšínsku, totiž na Sko-
čov, Strumeň a Jablunkov. Dle „Przegl. Poli-
tyezného“ všecka tato tři okresní města uchá
zejí se nyni u vlády, aby polský učitelský
ústav, jehož se tak boji Němer těšinšti, byl
zřízen v jejich městě. Také Fryštát má prý
laskominy na učitelský ústav, ale musí zatím
mlčet, poněvadž se bojí panujících tam něme-
ekých hakatistů. Vzhledem k tomuto účinku
pevěsti o přenesení poboček těšínský list prá-
vem píše, že domnělé pobouření těšínských
Němců polským ústavem jest pouhá komedie
zjevný klam a proto žádá tím důrazněji vládu
aby sice pobočky při německém učitelském
ústavě zrušila, ale místo nich zřídila samostatn
polský učitelský ústav v Těšíně a jen v Těšině.
Němec
Praha
Těšín
Ustroň
Těšínsko
Strumeň
Jablunkov
Fryštát
9
article
„Sl. Polskie“ appelluje opětně na kolo polské
připomínajíc mu, že další trvání polského ústa
vu v Těšíně jest věcí národní ctí všech Poláků
rakouských.
Z Pešti, 21. listopadu. (Vrchní župan
Pallavicini vrátil se do Pešti.) Vý-
prava markr. Pallavicina do zemplínské stolice
skončila noobyčejně truchlivě jak pro nového
vrchního župana, tak i pro bar. Fejérvára, který
ho tam poslal. Markrnbí Pallaviciní vrátil se
dnes do Pešti z Ujhely a sdělil, že ve městě,
v němž měl úřadovati, nedostal nikde ani sou-
sta, tak že byl nucen, chtěl-li se najisti, jezdit
až do vzdálené železniční stanice. Když dal
strhnouti pečeti s úřadní budovy a vrátil se sám
na ulici, byl uvítán zástupem lidu, jenž házel
po něm blátem. Na celé cestě k nádraží nebylo
viděti ani jediného policistu. Musil tedy jeti
v průvodu četníků. Staličný hejduk, který pro-
kázal jeho tajemníku jakousi úsluhu, obdržel
ihned důtku s připamatováním, že stoliční slu-
hové nesměji prokazovati nijakých služeb žu-
panu a jeho pomocníkům. Také cestou na ná-
draží provázely prý ho podozřelé osobnosti,
ozbrojené klacky a proto statečný vrchní župa
dal se četníky doprovoditi až do vagonu, v němž
ujel do Pešti. Installace markrabí Pallavicina
má se vykonati 29. t. m., byť bylo nutno po-
užiti násilí.
Polák
Pallavicini
Fejérvár
Těšín
Pešť
Ujhet
10
title
Národní hospodář.
11
article
Z trhů cukerních.
Z trhů cukerních.
V Praze, 19. listopadu.
Po delší době stálého klesání cen trhy cukern
měly tentokráte týden, který přinesl vítaný obra
k lepšímu. Slabý náběh k tomuto zlepšení, který by
patrným již koncem předminulého týdne, nesklamal
neboť ceny cukerní takřka denně stoupaly, jelikož
také poplávka niklerak neochabovala.
Hlavní příčinou tohoto zlepšení byla poptávka
konsumu v Německu, způsobená zprávami o chy-
staném kartelu německých rafinerií, což jinými slovy
znamená podražení cukru. Tamější konsum, aby se
tomu vyhnul, přikročuje k vydalnějšímu zásobení s
ještě před uzavřením kartelu a donucuje tak také
rafinerie ke krytí na trhu se surovinou za prodanou
rafinádu. Mimo to byl vztestup cen vydatně podpo-
rován také poplávkou Anglie na trzích německých
belgických, jelikož ceny francouzského zboží, které
Anglie doposud výhradně kupovala, přestoupily pa
řítu vývozní. Soutěž těchto dvou velkých kupců, ně-
meckých rafinerií a vývozu, byla ovšem s to přivo-
diti na trzích silné zlepšení, zvlášte když také mnozí
baissisté z obavy před dalším stoupaním přikročili
ke krylí svých závazků.
Praha
Německo
Anglie
12
article
Dnešní siluace vykazuje tedy zlepšení, jinou
však olázkou jest, je-li toto zlepšení trvalé a znu-
mená-li skutečně obrat k lepšímu. Nemůžeme, bohu-
žel, sdileti tento náhled, ba naopak prohlašujeme, že
dnešní zlepšení, přivoděné do jisté míry prostředky
umělými, znamená zhoršení další siluace. Ovšem
kdo zboží prodává, tomu přijaou přítomné vyšší
ceny velice vhod, ale na delší dobu udržeti se ne-
mohou. Hlavním kupcem v minulém týdnu byl ně-
mecký konsum, který dle jedněch má zakoupenu již
polovinu, dle jiných dokonce dvě třeliny celé své
roční spotřeby. Z toho přirozeně následuje, že po-
zději poptávka konsumu obmezí se na míru nejnut-
nější a lo stane se právě v době, kdy trhy cukerní
úpěti budou pod llakem největších svých zásob. T
měli by uvážiti v čas všichni, jimz záleží dosud na
prodání výrobku, neboť máme odůvodněné obavy
že přítomné ceny dlouho v platnosti nezůstanou,
zejmena až vejdou ve známost výsledky opravného
dětazu cukrovarníků, který uspořadán bude v polo-
vině příštího měsíce.
bůh
13
article
Příznivě působily na trhy v minulém týdnu také
obavy před předčasným zamrznutím řek a z časti
také zprávy o passivní resistenci na našich drahách
Německá statistika, která poukazuje na překročen
odhadu tamější výroby, způsobila jen kratké rozla
dění, ačkoliv také konsum německý za minulý měsío
neuspokojoval.
Světová spotřeba cukru obnášela v tunách
v říjnu:
v září — říjnu:
1905 1904 19.5 — 1994
v Rakousku
40.883 32.340 75.783 67.26.
v Německu 114.066 94.989 194 436 191.698
59.028 67 734 120 863 138.408
ve Francii
8.088 8014 15.804 16.014
v Nizozemí
9.734 8471 17.972 16.542
v Belgii
277 061
146.770 10.566 288. 8 15.
v Anglii
378 569
Rakousko
Německo
Francie
Nizozemí
Belgie
Anglie
14
article
Celkem
342.114 710.703 706. 936
v Sev. Americe 179.288 190.650 375 131 370. 49
557.857 532.761 1,085 834 1,077 479
Úhrnem
Na našem trhu se surovinou rozvinul se
minulém týdnu velice čilý obchod, jednak následkem
zlepšených cen, jednak také následkem ukončení pas
sivní resistence na drahách, jež cukrovarům dříve
nedovolovala uzavírali prompiní obchody. Kupcem
byly domáci rafinerie, jakož i vývoz; okolnost, že
luzemské premie i tento týden skoro vůbec placeny
nebyly, nasvědčuje tomu, že čelné rafinerie jsou již
dostatečně zásobeny, takže nelze od nich očekávatii
na dále stejně dobrou poplávku. Trh náš skonči
v era při ustáleném smýšlení záznamem K 18.8 1
paritě ústecké. Ve zboží na příští kampaň došl
k několika závěrkám za ceny pohybující se kol
K 20.—
Na domácím trhu s bílým zbožím panovala
tentokráte čilejší poptávka po zboží pohotovém, jež
souvisela rovněž s obmezenou dopravou na našicl
drahách. Mezí týdnem cena klesla na K 60.50 ze sta
nice, vzpružila se pozdějí však na K 61.—, k větším
obchodům však nevedla.
Trh terstský skončil včera při klidné ten
denci žáznamy K 24 75—2575 za centrifugální' pilé
pohotové a K 24.25 až 24.75 za prosinec- brezen. Ta
mější zásoby obnášeji 5500 tun proti 3950 před tý
dnem a 2610 tun před rokem. — Na londýnském
trhu s bílým zbožím smýšlení rovněž se ustátilo
takže náš granulated dociloval tam včera pohotový
sh. 10.0/4 a na květen—srpen sh. 103.
Na trzlch německých získaly všechny lhůty
dobrou poptávkou domácích rafinerií, jakož i vývozu
Konsum kupoval tam po celý týden velmi čile, maje
za jisto, že k utvoření kartelu německých rafinerii
dojde.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento
týden
Seva . Amerika
16
article
1904
rozdíl
tun
tun
dle Lichta : . . . 2.130.710 1.742 588 (+ 388. 122
dle Czarnikowa . 2,095.200 1,788.750 (+ 306, 40u
Povětrnost minulého týdne nebyla sice ze-
jmena na počálku řepě zvláště příznivou, jelikož
byla deštivá a teplá, nicméně nelze dosud pozoro-
vali nějaký škodný vliv její na jakost Sklizeň řepní
jest u nás jíž ukončena a bude dle všeho mnohem
větší, než jak doposud byla udávána; následkem
toho zvýšil také Licht svůj odhad rakouské výroby
na 1,460.000 tun. Také pro Německo Licht zvýši
svoji číslici na 2,300.000 tun, ana také tamější pově
trnost řepě dosud neuškodila. Ve Francii panuje mi-
sty zklamání, jelikož výnos jest menší, než jaký by
očekáván, za to v jiných okresech vypadl mnohem
větší, tak že onen schodek úplně vyrovnává; také
zde zvyšuje Licht svůj odhad na 1 mill. tun. O Ru
sku dosud není spolehlivějších zpráv a nemožno tedy
učiniti si úsudek, v jaké míře průmysl cukerní ta-
mějšími poměry byl dotčen. Ve Švédsku a Dánsku
dešlivá povětrnost způsobila přechodné přerušen
v dovozu řepy.
Z kolonií významnější zprávy ani tento tý
den nedošly.
Německo
Francie
Švédsko
Dánsko
17
article
Z pražského trhu obilního. Po několika dnech
mrazů jest počasí zamračené a deštivé. Vzhledem
na chabější zprávy pešťské i zahraniční bylo také
na naší burse smýšlení klidnější. Nabídka byla
výdalnější, ceny všech druhů obilí klesly, jen první
jakosti pšenice, žita a ječmene dodržely. Pšenice
znamenala K 8.90 až 9.45 z Prahy při mírných
obratech. Konsumenti kryji jen bezprostřední potřebu.
neboť nemají důvěry, že nynější ceny se udrží. Ceny
žita měly podporu v koupích pro severní Čechy, ale
odbyť byl těžkopádnější než dosud, poněvadž uher-
ské žito soutěži v severních Čechách s domácím.
Pšenice byla prodávána z Oužic 79 kg K 9.10.
z Kralup 78 kg za K 9.10, z Kolína 76 kg za
8.50, z Votie 78 kg za K 8.70, žito z Prahy z
K 7.90 až 8.10, z Milevska 73 kg za K 7.55, z Bene-
šova 73 až 75 kg za K 7.75 až 7.85, z Votie 74 ke
za K 780, z Vlašimi za K 7 65, z Golčova Jeníkova
za K 7.40, z Lysé za K 7.87, uherské z Vídně za
735 až 7.45. Smýšlení o ječmenu nastal obrat.
Praha
Čechy
Kralupy
Kolín
Milevsko
Vlašim
Golčův Jeníkov
Vídeň
K 7.87
kg
18
article
Proti očekávání byla nabídka velice vydatná, koupě
chtivost omezovala se naproti tomu na domácí spo
třebu. Vývoz zajímá se většinou jen o druhy vybí-
rané. Ceny klesly o 10 až 15 hal. Z Prahy znamenale
zboží vybírané K 9.— až 9.10, prima K 8.70 at
8.90, prostřední K 8.50 až 8.65, merkantilní K 8.35
až 8.45. Jinak byl placen z Oužic K 8 80, z Chlumc
K 8.25, z Časlavi K 7.90 až 9.15, z Čelakovic
K 8.76 až 905, z Hořic K 8.50, z Čimelic K 8.60,
z Březnice K 8.60, z Chrástu K 8.45, z Polně
8 40, z Nymburka K 8.60 až 8.80, ze Slaného
K 8.90, z Kouřími K 8.80, z Hradce Králové KK 8.60.
ze Zásmuk K 8.60, z Čes. Brodu K 8.70 až 9.—.
z Kolina K 8.80 až 9.05, z Hory Kutné K 8.50
8.70, z Kralup K 8.80 až 9.—, z Votic K 8.60, ze
Sedlčan K 8.30 až 8.50, z Tábora K 8.60 až 8.80.
z Libně K 880 až 8.95. Smýšlení v ovsu kloní se
k povolnosti, ceny o 5 až 10 hal. klesly. Pro po-
zdější dodávky byla poněkud koupěchtivost a bylo
kupováno na základě cen dnešních na prosinec-
leden. Z Prahy byl placen K 7.90 až 8.10, z Jindři-
chova Hradce K 7.50, z Vlašimi K 7.55, z Votie
K 7.70, ze Světlé K 7.40, z Golčova Jenlkova K
7.45, z Benešova K 7.65 až 7.80. S kukuřicí byl
obchod skrovný za ceny K 8.10 z Děčína a za k
7.65 z Vídně. O řepce bylo smýšlení pevné. Mák
udržel se snadno na posledních cenách. Ceny bílého
jetele zdstaly nezměněny. Červený jetel zlaciněl o1
až 2 K a znamenal K 57 až 64. Vikev je velice
pevná a nedostatečně nabízena.
Praha
Hořice
Čimelice
Březnice
Chrást
Nymburk
Hradec Králové
Zásmuky
Čes . Brod
Kralupy
Votice
Sedlčany
Tábor
Libeň
Jindr
Hradec
Vlašim
Golčův Jenlkov
Benešov
Děčín
Vídeň
prostřední K
KK 8.60
Kutná K
8.65
Oužic K 8 80
8.70
19
article
Přeměna firmy Mattoniho ve společnost akciovou
Firma Jindřích Mattoní v Kysiblu, Karlových Varech
a ve Vídni bude, počínaje 1 lednem 1906 přeměněna
s akcicvým kapilálem 4,200.000 K v rodinnou spo
lečnost akciovou. Budou vydány akcie po 18.000 K
znějící na rodinná jména, jež nesmí býti mimo ro-
dinu prodány. Předsedou bude Jindřich šl. Mattoni
starší ve Vídni. Do správní rady budou povoláni
pp. Lev šl. Mattoni a Jindřich Mattoni ml., oba
v Karlových Varech a p. Emil Wilie, prokurista firmy
ve Vídni. Označení c. a k. dvorní a komorní
dodavatel, jakož i oprávnění k užívání císařského
orla přejde na akciovou společnost. Podniky z Fran-
tiškových Lázní a z Pešti nebudou pojaty do akcio
společnosti a budou vedeny stejně jako dosud.
Ostravská báňská akciová společnost, dříve kníž
Salm, koná svou řádnou valnou hromadu dne B. pro-
since. Nebude dle všeho ani za minulý rok vyplá
cena žádná dividenda
Pro interessenty obchodního spojení s Terslem
Následkem mimořadného nahromadění nákladů
lerstu a následkem neobyčejného stížení manipulace
se zbožím, jaké nastalo v Terstu passivní resistenei
zřízenců železničních, vznikly v teriském obchodu
takové poruchy dopravní, že jest obchodníkům terst-
ským znemožnéno vyhovovati obdrženým příkazům
tak přesně jako v době normální, a zejmena dudržo-
vsti smluvené lhůty dodací, Tyto poměry potrvají
asi až do úplného vypravení opozděných zásilek.
nyní v Terstu ležících. Lze však očekávali že dosa
vadní obtíže již v dohledné době budou překonány.
Jindřich
Mattoni
Emil Wilie
Kysibl
Karlová Vary
Vídeň
Fran
Pešť
Terst
Mattoni
Jindře Mattonit
báňský akciový společnost
20
article
Bursovní deputace v Terstu uvedla okolnosti tyto na
vědomi pražské obchodní a živnostenské komoře.
žadajíc, aby interessenti zdejšího obvodu na tyto
abnormální poměry terslské byli upozorněni. Z ob-
chodní a živnostenské komory v Praze.)
Jednola průmyslníků v Praze a okolí, odbor svazu
rakouských průmyslníků, konala dne 16. t. m. výbo-
rovou schůzi. Mezi došlými věcmi nalézala se zpráva
líšského poslance p. Josefa Bromovského o po-
žadavcích, jež byly vzneseny na ministerstvo fi-
nancí při anketě o zdanění akcionářských společností
Na vědomí byly vzaty zprávy vídeňského vedení svazu
o jeho opatřeních za příležitosti passivní resistence
železničního dělnictva rovněž i rozhodnutí místodrži-
telství k dalšímu, přes 15. listopad sahajícímu udržení
lodní dopravy po dolejším toku vllavském směřující.
Za druhého místopředsedu byl jednomyslně zvolen
pan obch. rada Richard Elbogen. Výbor rokoval
o otázce nedělního klidu ohledně prací v úřadovnách
a kancelářích. Dle místodržitelského nařízení ze dne
21. října 1905 pomýšlí se na to, aby počínaje dnem
1. ledna 1906 pro práce v úřadovnách a kancelářích
zásadně úplný celoroční nedělní klid zavládl. Až do
té doby jest dovolena nedělní práce mezi 9 a 11
hodinou dopolední pod tou podmínkou, že každý zří-
zenec, jenž touto kancelářskou a úřadovní prací za-
městnán jest, má aspoň každou druhou neděli volnu.
Bromovský
Elbogen
Terst
Praha
živnostenský komora v Praga
odbor svaz rakouský průmyslník
21
article
Výbor vyslovil se před vydáním lohoto nařízení pro
rozšíření dosavadních ustanovení o nedělním klidu
tom předpokladu, že nařízení o nedělním klidu pro
všechny korunní země stejně vyzní, v uvážení, že
pro požadavky průmyslu není závažnou jen potřeba.
nýbrž ohled na světový trh. Nestejnoměrným uprave-
ním uslanovení o nedělním klidu byl by průmysl
v oněch korunních zemích, jež u porovnání s ji-
nými zeměmi přísnější ustanovení mají, ve své sou-
těžné způsobilosti značně obmezen. Nařízení o ne-
dělním klidu, vydaná místodržitelstvím dolnorakou-
ským, hornorakouským a štyrským, připouštějí ne-
dělní práci v kancelářích a úřadovnách i po 1. lednu
1906 pod tou podmínkou, zavedene-li střídání se úřad-
nictva. Ježto by za tohoto stavu průmysl v Čechách
oproli průmyslu v Horních a Dolních Rakousích a v
Štyrsku značné újmy ve svě soulěžné způsobilosti
utrpěl. bylo usneseno obráliti se na místodržitelství
se žádostí, aby dosavade platná ustanovení i pe 1
lednu 1906 v platnosti zůstala a to dotud, poku
ustanovení dolno- a horno-rakouská a štyrská v plat-
nesti budou. Tolo opatření jeví se býli oprávněným
zvláště uváží-li se, že každý, kdo jest ve spojení
s rakouskými průmyslníky, zajisté očekávati musí, že
vo všech korunních zemích může se nadíti tak rych-
lého vyřízení svých zakázek, jaké v hlavním městě
říšském ve Vídni možné a obvyklé jest. Důvody, jež
pro jednotlivá odvětví ospravedlňují ponechání dosa-
vadnich ustanovení v platnosti, byly již formulovány
zástupci těchto odvětvi.
Čechy
Dolní Rakousy
Štyrsko
22
article
Trhy penčžní.
Trhy penčžní.
Pražská bursa.
V Praze, 21. listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů .)
Dnešní bursa minula klidně a jednána zlatá rakouská
renla za K 118.25 a červencová renta za K 99.70.
Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky
K 247.—, České banky Union K 246 75, strojírny
Daňkovy K 479 —, Zajišťovací banky K 260 50
První českomoravské strojírny K 600.— peníze.
Oriiciální záznamy znějl
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
„ » „ . „ „ (v K
Mel. úpisy . . » (ve zl.)
. , » „ (v K)
Žel. . . . „
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky
Dlužní úpisy České prům. banky
4129
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . -
Zástavní listy mor. hyp. banky 5
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 0
Želez. úpisy , » »
Daňkův
Praha
K Mel
Český banka
Union
246
Český průmyslový
23
article
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/2
* hal. zem. banky 41,
Kom. dl. úpisy , , . 4%
Železnič. , . . , 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/,
» Rak.xherské banky 4 %
»» Dolnorak. hyp. ústavu 4
„ , 31/2
Kom. dl. úp. ,
„ . 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol, rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 0
Dubnová ,
(ve stř.) 4.2 e
Květnová .,
(v pap.) 4 0
Červencová spol. renta (ve stř.) 490
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
korunová renta . . 4%
investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . »
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . .
Haličská akc. bypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . ..
Rakousko-uherská banka
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojtrna . . .
Daňkova strojirna . . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní ..
Český pivovar v C. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká ral, v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Hradec Králové
C . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
bypoteční banka
úvěrní banka
eskontní banka
uherský banka
Zál
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
0 Dubnová
e květnový
24
article
Z Vídně, 21. listopadu. (Závěrečné ú řadn
kursy.)
Ivovskočernovická 579.—
Květnová renta
spol. st. dr. rak-uh. 668 —
únorová
jižní dráha . . 122.—
červenc.
štyrskohr.-köfl. . 458.—
říjnová .
severní dráha . 5620.—
rakouská » zlatá
rak. severozáp. dr. 429 —
» ko.
pardubická dráha 411.50
uherská » zlata
polabská dráha . 451.—
kor.
česká sev. dráha . 365. ——
rak. invest. renta
buštěhradská A . 3113.—
uher.
B 1126. 5
49% zást. listy Hyp
pražsko - duchcov. 217.—
banky král. č.
31/290 zást. 1. Hyp.
duchcov.“ podmok
ústecko tepl. dr. . 2310 -
banky král č.
dunaj. paroplavab. 1015.—
4% kom. dluhop-
rakouský Llovd . 755.—
Zem. banky kr.č.
turecká tabák. rež 366.—
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka . 584.—
Zem. banky kr.č
státní losy 1860
Rudolfova hut
po 500 zl. ..
158 50
alpská montan. sn. 534 —
po 100 zl. .
190 45
rým.-muraň. spol. 532.50
Poldina huť . . 528.—
státní losy 1864
299 —
Rudolfův
Vídeň
Poldin huť
25
article
99 90
100.45
99.55
100 45
118.05
99 80
113 45
95. 45
90 95
85 90
100.——
94.50
99.75
99 75
95
26
article
losy úvěrního úst
praž. želez. sp. . 2635.—
česká montan sp. —
529 —-
28
article
vídeň. I. komun
Daněk . . . . 478.—
tisské tosy . ..
159.75
turecké losy.
146 90
zapadočeská uhl. 273 —
rak.-uh. banka.
1638 —
severočeska ubl.
673.—
mostecka unl, sp. 677.—
rak. úvěrní ústav
b. anglo- rakouska
316 50
vídeň stavenní sp
997.—
videňská unionka
570 25
hirtenberské ..
705.50
442.—
b. pro zemně rak.
Schodnica.
774 -
783. —
uh. úvěrní banka
haličsko karpatské
566. 90
bank jednota.
pešťna vagonaa
1090 —
devisa německa . 117 57
r. úst. pro uv. poz
. pařížska . 95.50
Česká průmyslovi
. curyšska . 95.40
banka. . . . 417 —
rolu. úvěr. banka 390 —
„ londýnská 240 1
19 16
česka b. Umon
dvacetifrank
Daněk
ústav b
úvěrní banka
90 banka
95.40 banka
29
article
Zivnost. banka . —.—
marka papírová . 117. 57
253.75
králodvor. cement. 910.— rubl
Eskontní sazby 41/1. 434 procenta.
V souhlasu s Berlínem smýšlení pevné při klid-
ném průbéhu.
z. Z Vídně, 21. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Následkem potěšitelnějších zpráv
z Ruska a lepšího posuzování silunce v Uhrách na-
stala dnes na burse přívětivější disposice. Obcho
nebyl sice příliš živý, ale významný. Zvláštní přízní
těšily se kreditky. Bodenkreditky, paroplavební.
vajtsko-magnesitové a Karpatky Na polední burse
přívětivá nalada se ještě zvýšila, poněvadž z Berlina
bylo ohlášeno zotavení ruských papírů a stoupnute
kursů na bůňském trhu. Na konci bursy činnost se
značně seslabila, ale dobrá tendence potrvala. Ra
kouské a uherské kruditky, dále akcie Anglobanky.
Läuderbanky a Uuionbanky měly vyšší kursy. Hod
noty transportní byly zanedbávány, ale dobre upev-
něny. Na průmyslovém trhu byly v popředí Alpinky.
Pražsko železářské a jednotlivé papíry uhelnodolně.
Berlín
Vídeň
Rusko
Uhry
Zivnost . banka
Anglobanka
30
article
Vajtsko-magnesitové stouply. Akcie simmering ské
továrny na vagony měly poptávku. Na trhu k uklá-
dání panovala opět větší koupěchtivost. V uherské
korunové rentě byly provedeny úhradní koupě. Na
eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 4/10.
x. Z Vídně, 21. listop. (Telfge »Nar. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 672.75, po —..— —.—
uherské kreditky 783.50, anglobanka 317.50, bankovní
jednota 568.50, unionka 570 75, tänderbanka 442 51.
státní dr. 668 25. —.—, jižní dráha 122 50, polab. dr
451 50, severozápadní dráha 429.50, turecké tabákové
367.50, rýmavsko-muráňské 533.—, alpinky 53 4 —
květnová renta 99.80, uherska korunova 95 . 45,
turecké losy 147 25. marky za hotové 117 57, ultumno
—. Smýšlení klidné.
x. Z Vidně, 21 listop. (Telfgrm. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo znači penize, druné zboži.)
Amstérodam šek a krátké Ih. 109 hol. zl. K 197.95
19810 Bukurešť na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 tr., — —, —.—
Brussel na delší lh. .—, —.— Německo šeka
kr. lh. za 100 mk. 117 521/2, 117701/2, Němacko ne
delší thůty 117.55, 117.85, Londýn šek a kr. lh
za 10 lib st. 240.10, 240.30, Loudýn na delší lh
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —.
Vídeň
Nara
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
31
article
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95 70,
95 85, Italie delší ihůty — —, —.—, Petrohrad a
ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 fr. 95.521/2, 95.65. Paříž delší ih
—.—. Curych a Bastiej šek a krátké lhůty
95371/2, 95 50 na delši ihůty —.—, —.——, Švýcary
šek a kr. ih. 95.371/2, 95.50, na delší lhůty —.—
Z Berlina. 21. listop. (Zvl. telel. zpr. »N. L )
Ruské zprávy způsobily zde dnes opět zlepšení ve
smýšlení, ačkoliv ruské půjčky jen o málo stouply
Ruské bankovní byly lepší o 19%, varšavsko-vídeňské
o 2%, dále byly lepší hodnoty báňské. Boochumské
a dortmundské stouply o 11/2%, Lauřiny o 2 0
Lloydové byly lepší na odhady dividendy na 89 0
znamenaly proto o 11/4% výše. Kanadské stouply na
Nový York o 1%, také baltimorské, obchodní podily
drážďanské, schaaflhausenské, Národní banka, lom-
bardky a Paquet byly lepší. Nižší byly velké silnični
berlínské o 2%. Také všeobecné elektrářské byly
poněkud slabší. V dalším průběhu bylo smýšlení
většinou klidné, plavební akcie byly pevné a čilejší.
Lloydová
Petrohrad
Ruska město šek
Paříž
Curych
Berlín
Nová York
národní banka
Italia šek
32
article
N konec bursa poněkud ochabla. Soukromý diskont
o 1/2% nižší, 45/2 90.
První ciíry znamenají začáteční, druhé konečne
kursy: Rakouské kreditky 211.—, 211.12. Diskonto
190.50, 190.62. Německá banka 241.75, 241.75, Ob
chodní společnost 174.60, 174 50. Dráždanská banea
165.25, 165.50, Bochumské ocelárny 249.8), 249 25
Laořina huť 257 75 257.25, Dortmund. Unson iit.6
101.40, 101.50, Harpenská uhl. spol. 217 75, 217 .62
Hibernia —.—, —.—, Consolidace 435.—. —.—
Severoněmecký Lloyd 125 9), 125.87, Packet 165.—
164 62, turecké losy 138 10, 138.25, Španělské exte
rieury —.—, —.—
Z kasovních papírů: Concordia 314. 75, Esel
weilské 269 40, Geisweidské 233.75, Hochdah! 133 —
Katovické 21675, Wilhelm 272.50. Phönix 196 25
Rh. Slahl 206.50, Schalker Gr. —.—. Westphala
209 50. Orenstem 225.—, Rn. Metall 121.60, Hasper
244.50, Donnersmark 268.—, Huldschinský 137.—
Vulcan 315.50, Bismark 338.30. Caro 137 10, Hossci
247.—, Georg Marie —.—, Kčnigsb. 165 30, Nord
stern 294.50.
Z Berlína, 21. listopadu. (O 1 hod. 15 m. odpol.
Harpenská
Lloyd
Wilhelm 272.50
Westphal
Rn
Georg
Marie
Ob
249
Dortmund
Geisweidský
Hochdah
Huldschinský
Nord
Berlín
Schalker Gr
Laořina
Consolidace 435
Packet 165
Concordia 314
Phönix 196
Hasper 244.50
Donnersmark 268
Cara 137 10
33
article
Kredilky 211.40, státní dráha —.—, lombardy 25 .20
Smýšlení pevné.
Z Berlina, 21. listopadu. (C.-B.) Kreditky 211 20
berl. obchodní 154.50, darmštadtská banka 150.50
německá banka 241.90, diskonto komand. 19 x.50
drážďanská banka 165.50, národní banka 130.25
státní dráha 143.—, lombardy 25.10, Kanada 174 70
Gothard —.—, dráha Henri 125.20, bochumské
249 10, dortmundské 101 50, Lauřina huť 257 50.
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 230.20, harpenské
217.50, Hibernia —.—, Packet 164 90, Lloyd 125 90
dynam. trust 178.75. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 21. listopadu. (Telegr. závěr. kursy.
Úvěrní akcie 211.30, akeie společnosti státní dráhy
143 50, lombardy 25 20, papirová renta —.—, stř
brná ranta 100.25, zlalá renta 100 30, uherská zlatá
renta 95.85, uh. korunová renta 95.30. 4% rak.
korun. renta 99.75. Smýšlení pevné.
Z Franklurtu, 21. listopadu. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 211.30, státní dráha 143.50, lombardy 25.20
Z Paříže, 21. listopadu. (Počáteční bursa.) 3proc
renta 100.05. Smýšlení klidně.
Z Paříže, 21. listopadu. (Telegr. závěrečné kursy.)
Bproc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 10C.02
3 proc. renta —.—, italská renta 105.60, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 14.46, státní dráha 723.—
lombardy 127.—, cheky na Londýn 25.141/2, rakou
ská zlatá renta 99.25, uherská zlatá renta 96.65
otomanská banka 607.—, tabáková režie 39.0.—, tu-
recké losy 138.—. Smýšlení udržené.
Henri 125.20
Lauřin
Berlín
Kanada
Frankfurt
Franklurt
Paříž
Londýn
darmštadtský banka
německý banka
drážďanský banka
národní banka
Hibernia
Gothard
Packet 164 90
34
article
Peníze Zboží
Peníze Zboží
103.—
1001.—
100 6
94.60
95 6
100 75 101 75
99.75 100.2
99 75 100.25
99.75 100.25
99.75 100.25
99 75 100.25
104.—
99 75 100.75
100 25 101 .25
100.—
100.30
99.75
100. 75
39 50
100.50
100 —
101.—
100 70 101.70
99 40 100.40
100.75
101.25
28 75
99 75
98.50
99 50
98.25
99.20
100 70 101.70
98.75
99 75
100. 20
101.15
99 90
100-90
94.50
94.6
99.80
100.80
94.50
94.75
100.—
101.—
82 90
100.45
100.65
100 45
100.65
99. 80
100.—
99 60
99 80
118.10
118.35
99 80
100.—
90.70
90 90
246.75
247. —
417.—
419.—
260 40
267.—
560 —
562.—
388 50
392.—
560.—
570.—
1643
1645
440.—
455.—
247.—
218.—
600.—
620.—
481.—
479.—
300.—
160.—
670.—
415.—
531.—
296.—
152.—
650.—
400.—
Trhy na zbokí.
Pražská plodinová buzsa, 21. listopadu.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenic
česká nová 76—80 kg 8.90, 9.35, uherská — k
0.—, 0.—, rak, jakosť — kg 0.—, vadná 1905
8.40, 8.50; žito české 1905 72—75 kg 7.90 ai
28 75
101
kg
38
article
8.10: ječmen výběr 9.—, 9 10, první jakosti
ječmen
39
article
8.70. 8.80, střední 8.50. 8 60, merkantilní 8 30, 84
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves
chlík 1905 7 95, 8.10, prima 1905 7.90, 8.—, merkanti i
1905 7.80. 7.85, oves nový 0.— 0.—, vadný 0 —, 0 —
kukuřice uherská 0 —, 0.—, cizozemská 8. 45, 8 5
cinquant. 1904 K 9 60, 9.75 vikev česká 9.25, 9 5 ,
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohana
— proso —.—,
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 30 —, 31.—, č. 1 29 —, 30.—
č. 2 28.—, 28 50, č. 3 26.50, 27.50, č. 4 25.50, 26.—
č. 5 24 80, 25.—, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 2)
č. 8 16.30, 16.50. Žitná mouka č. I. 22 50, 23.—, č. l.
21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50. č. IV. 15 50 16 50,
Pšeničné otruby jemné 12.—, 12 20 hrubé 12.—
12.40 otruby žitné 12.40 12.60, krupice 30 —, 31.—
prach 12.50 13 50 tluč —.—, —.—, kroupy: č 4/0
39.— 40.—, čís. 3/0 39.—, 40.— čís. 2/0 38.——, 39.—,
čís. O 37.—, 38.—, čis. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34. —
35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—, čís.
30.—, 31.— čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—
28.—, čís. BA 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—,
zlom 22 25, 23.25.
28 50
kg
otruby žitná
12.60
40
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —.—
—, hrách Viktoria 11.75, 13.—, k vaření žlu
—.—. —.—, k vaření zelený 12 50, 13 —, ke krmen
—.—, —.—, čočka 1905 24.—, 30. —
Semona. Ceny za 5U kg.: mák modrý český 28 50
29 50 modrý ruský — — —.—, kmin český —.—
.— holandský 32 50, 33 50, jetel bilý 190)5 48.—
64 —, červený 1905 57 —. 64.—, červ. 1904 prostý ko-
kotice) —.—, —.—, švědský —.—, —.—, konopna
somena uherská —.—, —.—, haličská —.—, —.—-
lněná semena haličská —.—. —.—, vičenec (ligrus.
—.— — —, řepka zimní 1905 13.75, 14.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno l.
sovaně K 3.80, 4.—, nelisované 3 80, 4.—, cizí —. —
—.—, sláma cepy mlácena 2.30, 2. 51), ke krmení 1 8
1 90, ke stlaní 1.80, 1.90, cizí —.—, —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
12.—, 15.—, merkantil. —.—, —.—, bosenské 110/12u
17.50, 18.—, 95/100 19.50, 20.50, 80/85 22.——, 22.5
70/75 24.—, 25.—, srbské —.—, —.—, višné 46 —
48 —, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kř
žaly —.—, —.—
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo u
77.50. 78 50, sadio amer. 69 —. 70 —, 101 —.—, —. —-
Semon
Viktoria 11.75
kg
kg : Švestka
42
article
T. Z Vídně, 21. listopadu. (Telel. zpr. » Nár. Le)
Plodinova bursa. Z ciziny došly dnes vesmě-
chabé zprávy, z Pešti kromě toho zpráva, že v po
sledních dnech dovezeno tam bylo hojné plodin p
lodech. Přece však tendence zůstala upevnéna.
hlavně proto, že nabidsa jest skrovná a že naprol
tomu jest velmi slabá poplávka. Majitelé pak nena
bízejí nijak nalehavé. Ječmen má tend znci pevnou
a při nejvyšších cenách. Kukuřice a také oves upev
nily své ceny. Odbyt v obou plodinách není ut
šený. Ovšem také majitelé jmenovitě nejeví žádno-
povolnost a také kukuřice profituje.
Znamenaly: Pšenice tisská stará 0.—, 0.—
nová 910, 9.60, banátská stará 0.—, 0.—, nov
0.—, 0.—, pšenice slovacká stará 0.—, 0.—, nov
870, 9.10, z Moravského pole nová 8.60, 8 8
z jižní dráhy 0—, 0 —. Žito slovácké staré 0.—
0.—, nové 7.35, 7.55, z okolí Pašti staré 0.—
nové 7.35, 7.55, z jižní dráhy nové 7.25, 7.45, dolno
rakouské 7.30, 7.50, české staré 0.—, 0.—, nov
0.—, U.—. Ječmen hanácký 8.75, 9.50, ze stan.
0.—, 0.—, dolno-rakouský 8.—, 8.75, ze stanic 0.—
0.—, slovácký 8.—, 9 25, ze stanic 0.—, 0.—, z jižn
dráhy 7.35, 8.50, ze stanic 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—
pro pivovary 0.—.. 0.—, ke krmení 6.60, 7 35. -
Kukuřice uherská 7.60, 7 80, nová 0.—, 0.—, kuku
řice cinguantinská 8.65, 9 —, laplatská 0.—, 0 —
americká 0.—, 0.—, bulharská 0.—, 0.—, rusk.
Plodinův
Ječmen
Vídeň
Pešť
43
article
0.—, 0.—. — Oves uherský nový 1. 0..—. 0.—, špat
nější 7.60, 7.80, vybraný 7..85, 8.30, prostřední Ú —
český a moravský 0..-, 0.—. Řepka pohotová 13.3u
13.75, rumunská 13.20, 13 50, krupička —.—, —.-
Z Vídně, 21. listopadu. (Závěr.) Pšenice tissk
9.10, 9.6U, pšenice banátská 8 85, 9 20, slovácká 8 7u
9.10, smýšlení chabé. — Žito slovácké 7.35, 7.50
pašťské. 7.35, 755, smýšlení sotva udrženě. Ječme
moravský 8.75, 9.50, smýšlení pevné. —— Kukuři
uherská nová 7 60, 7.80, cinquantinská —.—, smýšlen
klidnější. — Oves uherský, prostřední 7.60, 78
prima 7.85, 8.15, smýšlení upevněné. —— Řepka p
hotová 13.15, 13.40, smýšlení pevné. — Počasí.
mírné.
Z Pešti, 21. listopadu. (Telgr.) Pšenice na duben
17.16, 17.18, žito na duben 14.28, 14.30, oves n
duben 14.48, 14.50, kukuřice na květen 13. 82. 13.84
Nabídky pšeníce mírné, koupěchtivost zdrželivá, smý
šlení chabé. Obraty činily několik tisle q. Ceny
pšenice o 5 hal. levnější, ostatní druhy obilí klid
nější. Trh terminový byl zahájen z počátku na Ame
risu smýšlením chabým. V dalším průběhu bylo
smýšlení následkem nedostatku zvláštních podnět.
mdlé. Počasí: mírně.
Z Pešti, 21. listupadu. (C -T.-B) Závěr. Pšenie
vleklá, na duben 17.16, 17.18, žito vleklé, na duben
14.28, 14.30, oves vieklý, na duben 14 44, 14.45
kukuřice vleklá, na květen 13.82, 13.84, řepka pevna
na srpen 25 60, 25 80. Počasí: mírné.
Řepka
Kukur
Vídeň
moravský
Pešť
prostřední Ú
85
pašťský
CT
44
article
Z Borlina, 21 listopadu. Závěr.! Pšenice mdlejší
na prosinec 180.—, na květen 187.75, na čer vene
, žito klidně, na prosinec 168 —, na květe
172.75, na červenec —.—, oves klidný, na prosine
152.75, na květen 160.75, kukuřice klidná, na pro-
sinec 135.5), na květen 130.—. Počasí : studené.
Z Hamburku, 21 listopadu. (Telege.) Pšenic
lenivá holštýnska 176.—, 178.—, žito s stálé, meklen-
burské 161.—, 168.—, žito ruské klidné, 133 —
—.—. Počasí: zamračeně.
Z Paříža, 21. listopadu. (Telegr.) Závěr. Ove
stálý, na listopad 18.82, na prosinec 18.85, na
leden-únor 18 9J. na leden-duben 19.15, žito klidne.
na listopad 16 4), na prosinec 16.50, na leden-ůno
16.75, na leden duben 16.75, pšenice stálá, n
listopad 23 40, na prosinec 23 65, na leden- únor 23.95
na leden duben 24.20, mouka pevná, na listopai
31.55, na prosinec 31.55, na leden-únor 31.70, n
ledenduben 31.90. Počasí: mlhavé.
Z Paříže, 21. listopadu. 3 hod. 15 m. (C.- T. - B.
Oves, smýšlení stálé, na listopad 18.80, na prosine
18.85, na leden únor 18.90, na leden-duben 19.15
žito, smýšlení klidné, na listopad 16.40, na prosine
16.50, na leden únor 16.75, na leden duben 16.75
pšenice, smýšlení stálě, na listupad 23.40, na pro-
sinec 23 65, na leden únor 23.95, na leden dube-
24.20, mouka, smýšlení pevné, na listopad 31.55, n
prosinec 31.55, na leden únor 31 70, na leden dube
31..90. Počasí: mlhavo.
Borlina
21 listopad
Hamburk
Paříža
Paříž
žít
45
article
Cukr.
—n.— V Praze, 21. listopadu. (Původn
zpráva »Národních Listů«.) Surovin
Zprávy z večerních burs zahraničných nepřinesli
nic nového. Dnešní náš trh zahájen ustáleně
a na první pevnou a vzestupnou depeši hambur-
skou stoupla cena pohotového a na prosinec na
K 19 20 z Ústí. Polední Magdeburk byl nižši
o 5 řeniků, pročež i zde cena o 5 haléřů po-
levila. Londýn zněl ještě pevně, kdežto odpole-
dní Hamburk byl klidnější a záznamy jeho ne-
pravidelné. Naše bursa končí klidně a cena
ustoupila na K 19.05 za pohotové i prosine
v paritě ústecké
Na trhu s bllým zbožím při klidném
smýšlení požaduje první ruka K 61.50 za melasu
pohotovou i na dodávku ze stanic továrních.
Kupci chovaji se zdrželivě.
Úřadni záznamy pražské bursy oukerni. A. Su
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend z
100 kg. pohotového zboži k dodání z Ústí na
Labem ze stanice K 19.05, 19.15, z Ústí nad Labe
přístaviště 19.05, 19 15, z Prahy 18.45, 18.65, z Prah
Karlina překladiště —.—, —.—, z Kolína 18.— —, 18.2
z Pardubic 17.70, 18.—, z Kralup 18.50, 18 70.
Dodávky na lhůty: z Ústí nad Labem atanie
prosinec —.—, z Ústí z přístaviště na říjen — —
na kampaň 1905—1906 prosinac 19.05, 19 15. —
—.—. Zadní v -
Z Hamburku na květen —
robek z Ustí n. L. basis 82% —.—, —.—, basi
85% —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 k,
Kupec
Karlin
B Cukr
Praha
Ústí
Magdeburk
Londýn
Hamburk
Ústí nad Labe
Kolín
Pardubice
Kralupy
kg