ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 936269d0-7905-11dc-b106-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 142, place 80, org 13, work 2
1 masthead
22. listopadu 1905.
2 masthead
Číslo 322.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana3.
5 article
obou národnosti. Nedolýkejme se těchto citů! City lyto jsou i konkretně právně zabezpečeny, poněvad budovy tyto náleží fakultám obou universit. Ve všech jiných městech universitních jest viděti, že všude tam jsou collegia antiqua a collegia nova. TTe vídíme ve Vídní, kde nenapadlo jim rozbořiti starou budovu universitní, v Krakově pak jest v collegium antiguum umístněna knihovna atd. Toto království české vy- znamenáno bylo před jinými zeměmi evropskými, že mimo románské země, nejprve otcem vlasti, Karlem, v něm bylo založeno svobodné učení. Učení tolo jest chlouhou obou národů naší země a slavný sněm za- jisté, když dá průchod svým povinnostem a pozvedne dnos hlasu svého pro to, aby učení toto přivoděno byle na výši pokroku moderní vědy, učiní jen zadost po- žadavkům obou našich národů. (Výborně! Potlesk. Při hlasování byl návrh školske komíse příjat. Dalším bodem jednacího pořadu je druhé člení zprávy komise rozpečtové o zprávě zemského vý- boru s osnovou zákona v příčině vybí ráni úroků z prodlení ze školních pří- spěvků č. t. 316. Nejvyšší maržáluk zemský oznamuje, že za posl dra. Fiedlera převzal zpravodajství posl. dr. Ulrich Týž podal obšírný a souhlasem přijatý refert za jehož přijetí prosil. Návrh zní: § 1. Překročí-li se zákonitá lhůla vyměřená ku placení školních příspěvků z pozůsta- lostí a ze jmění, podléhajícího poplatkům ekvivalent- ním, předepsaným na základě zákonů ze dne 2. února 1873, z. z. č. 60/1874, 14. ledna 1895 z. z. č. 9.
Cita Karel Fiedler doktor Ulrich Vídeň Krakov
6 article
B. června 1898 z. z. č. 38 a 8. září 1899 z. z. č. 61. dlužno zapraviti zemskému fondu království českého, počínaje prvním dnem po projití této lhůty, mimo náležitost samu, ještě pětiplocentní úroky z prodlení. Ze školních příspěvků, dvě koruny ne- převyšujících, nebuďiež žádné úroky z prodlení vy bírány. § 2. Zákon tento nabývá platnosti dnem, kdy bude prohlášen. § 3. Mým ministrům financí, sprave- dlnosti a vyučování se provedení tohoto zákona ukládá. K návrhu tomuto přihlásil se o slovo posl. d Hackel, jenž doporučoval návrh, žádaje za vsunul dvou dodatků do osnovy, jež schváleny i s navrženou osnovou. Po referátu posl. dra. Steidla schválena ve dru- hém čtení zpráva komise pro záležitosti okresní obecní o zprávě zem. výboru ve příčině prohlá- šení okresní nemocnice v Prachaticích všeobecnou nemocnicí veřejnou. Po referátu posl. Petersa schválena ve druhém čtení také zpráva komise rozpočtové o zprávě zem. výboru ve příčině povolení zem subvence obei liberecké na provedení regulace Niry v obvodu téže obce Dalším předmětem je druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zem, výboru o povolení zem. příspěvku na úpravu přístavu holešovického jako při- slavu obchodního, zvláště na jeho spojení s drahou, dále o dodatečném příspěvku 142.678 K 26 h k ná- kladu na přístavní stavby v Holešovicích a v Karlíně a na splavnění Vllavy v obvodu Prahy, jakož i o přeměně poukázané již zálohy 151.000k kvykoupení vodních sil mlýnů čp. 1221-I a 1302-II. v Praze v definitivní přísp
Hackel Steidl Prachatice Holešovice Karlín Praha
7 article
Zpravodaj posl. Kaftan dovozuje: Příznivý vý- sledek ankety v r. 1881, která pojednávala o usplav nění Vltavy uvnitř Prahy, dal r. 1889 podnět k po dání zem. zákona o usplavnění Vltavy uvnitř Prahy a k úpravě holešovického přístavu. Sněm tehdy při- stoupil na návrh zem. výboru a rozpočtové komis s podmínkou, že nejdéle do r. 1895 musí býti stavba dokončena. Průtah zavinil, že zemský příspěvek n stavbu tuto propadl a že v Holešovicích zřízena byla pouze nádržka, která od té doby leží ladem. Otázk zřízení přístavu holešovického vysloupila zase do popředí tím, že zahájena byla státní akce vodocestná. Vláda žádala, aby příspěvek země obnášel 2,200.00 korun. Konečně však stala se dohoda v len smysl. že země uvoluje se hraditi polovici celkového ná- kladu, klerý obnáší 2,500.000 K. Tím jest osud hlav- ního plístavu zabezpečen v zájmu průmyslu a ob- chodu a přístav ten, jakož i překladiště budou mezi hlavními v Čechách. (Souhlas.) Posl. Schreiter přimlouvá se za úpravu a zve- lebení přístavu v Rozbělesích u Podmokel, žádaje zejmena, aby byl přístav ten spojen vlečnou drahou s tratí společnosti státní dráhy. V doslovu svém pravil ještě posl. Kaftan: Proti návrhu komise rozpočtové nebylo činěno námitek není třeba, abych se své strany dokazoval dopodrob na důležitost přístavu holešovického, který má obsta- rati překlad zboží, jež po drahách se všech stran bude přivěženo a určeno je, aby odtud po vodě dále de bousední říše bylo dopravováno. To jest nám dů kazem, že přístav ten úloze své plně dostojí. Litu jen, že přicházíme ke konečnému řešení této úlohy teprve po 15 letech. Rozmach plavby na Labi a Vlta- vě, který v r. 1875—1900 se zpatnácteronásobil, jes nám skutečnou zárukou, že náklad, na tento přístav vynaložený, bude hospodářsky velice dobře uložen.
Kaftan Posl Vltava Praha Holešovice Čechy Rozbělesy Podmokly Labe
8 article
Proti přijetí resolučního návrhu kollegy Schreitra nečiním námitek, neboť jsou mně poměry přístavu rozbělesského u Podmokel velmi dobře známy. Z toho důvodu doporučuji jej sněmu ke schválení a pro- hlašuji, že budu také pro resoluční návrh kollegy Schreitra hlasovati. Při hlasování byl návrh komise rozpočtové, jakož i resoluční návrh posl. Schreitra přijat. Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zem- ského, týkající se úpravy řeky Ohře v trat Černý mlýn—Falknov—Königswerth. Schválena byla ve smyslu návrhu posl. inž. Kaf- tana právě tak, jako zpráva téže komise v záleži- tosti úpravy potoka Mumlavy a potoko do ní ůstících v obci Harrachově (ref. posl. dr- Sehreiner) i zpráva téže komise o subvene okresu královédvorského na stav bu okresní silnice z Dvora Králové do Hor- ního Debrného. vek.
Ing Harrachův Podmokly Ohře Falknov Königswerth Kaf Dvůr Králové zeměský Mumlava
9 article
Návrhy a dotazy. Posl. dr. Václav Šamánek a soudr. podávají no místodržitele tento dolaz: Dle tiskem vydané výroční zprávy c. k. zemské školní rady o stavu školství ná- rodního v království českém v roce 1903-4 připadá na českých školách v Praze průměrně na jednu třídu 51 žák, na jednu německou třídu tamléž pouze 49 žáků. Z toho je viděti, že německé školstv národní v Praze má poměrně více tříd. než školství české, ba česká Praha o školstv německé lépe pečuje než Liberec o své německé ná- rodní školství, neboť tam na jednu třídu připadaji 54 žáci, t. j. o 5 více, než v německých školách praž- ských. Jak macešsky oproti tomu postaráno jest o ta zvané menšinové školy české, uvedli podepsaní již několikráte v dolazech k Vaší Excellenci podaných. Novým toho dokladem jsou nesnesitelné po- měry při české veřejné škole obecn v Liberci. Tato škola měla v roce 1901-2 288. v roce 1902-3 301, v roce 1903-4 319, v roce 1904 349 a letos až do dneška má zapsaných 343 záků. Má tedy v posledních třech po sobě jdoucích letech průměrně 337 žáků, v posledních po sobě jdoucíeh pěti letech 320 žáků. § 11. ř. zákona škol. ze dne 2. května r. 1883 stanovi, že při škole s takovýmto počtem žáků mě vyučovati 5 sil učitelských. Po léta byly dvě třídy těto školy tak přeplněny, že v jedné bylo až 130 dělí. v jiné téměř 100. Žádosti rodičů za rozšíření školy dlouho zůstávaly nepovšimnuty, až teprve dnem 21 ledna t. r. povolána byla k vyučování při télo škol další totiž pálá síla učitelská, avšak ani c. k. okresní školní rada pro město Libercc, ani c. k. zemská školní rada do té doby neučinily vůbec rozhodnutí o tom. je-li nová třída pobočkou nebo třídou postupnou, je-li třídou zatímní nebo definitivní, takže právní poměry této školy zůstávají neupraveny.
Posl doktor Šamánek Praha Liberec Libercce
10 article
Jest však při ní ještě jiná mnobem horší zá- vada, totiž že při 5 silách učitelských má pou z čtyři učebné místnosti. První a druhá třída mají jednu učebnu společnou, ve které při vyučo- vání střídají se tím způsobem, že II. třída má vy- učování od 8 do 1U hodin a I. třída od 10. do 19. hod. dopolední, II. třída od 1. do 3. hod. a I. třída od 3. do půl 5. hod. odpol. První lřída má v tomto školním roce 75 dětí, druhá třída 63 dětí, lak že do- tyčná učebna slouží k vyučování 138 žáků, Uvážiti sluší, že jí nelze nikdy řádně vyvětrati, když po odchodu jedněch dětí hned ji naplní děti druhé třidy, které musí potom ve zkaženém vzduchu dvě hodiny pobýti. Tím zdraví žáků velice jest ohroženo a roz- šířování nakažlivých nemocí usnadněno. Že tomu skutečně tak jest, nejlépe dokazuje, že již za 14 dní
11 article
po začálku školního roku mezi žactvem obou těchto tříd vypukly spalničky v tak znočné miře, že po tři týdny z nařízení zdravolního úřadu dětí obou jme- novaných tříd nesměly choditi do školy. Uvážiti také třeba, že děti k 10. hod. doppledne a ke 3. hod. odpoledne do školy přicházejíce, musí shromáždo vati se před učební budovou, ne na chodbě, kde zima a průvan jejich zdraví ohrožnje. Mimo to děti na chodbě se shromážďující hučením a běháním vy- rušují žáky ostatních tříd ve vyučování. Další zá- vadou je, že po 4. hod. odpolední v době zimní se již stmívá a jelikož v dolýčné učebně není žádného osvětlení, sedí tam děti potom při vyučování po tmě. Když pak děti 6leté, z nichž někleré půl ho- diny cesty od školy bydlí, po skončeném vyučování odpoledním domů odcházejí, bývá již úplně temno, tak že jejich bezpečnost v ulicích, kterými čelné po vozy a elektrická tramway jezdl, velmi jest ohro- žována. Vzhledem ke všemu svrchu uvedenému táží s podepsaní Jsou V. E. tuto vylíčené poměry při české ve řejné škole v Liberci c. k. školním úřadům a do- zorčím orgánům známy? Hodlá V. E. jako předseda c. k. zemské školní rady postarati se neprodleně, aby jmenované škole vykázána byla v nejkratší době ještě jedna vhodná učebna, dále aby škola ta prohlašena byla za de finitivní školu pětitřídní a bylo při ní systemiso- váno jedno nové místo učitele? Posl. dr. Pippich a soudr. podávají dotaz na míslodržitele v příčině obmýšleného rozpro- deje majetku ústavu českých šlechti- čen na Novém městě pražské m.
Posl doktor Pippich Liberec
12 article
Posl. princ Ferd. Lobkovic, dr. Schreiner, Prášek a soudr. podávají dotaz na místodržitele v příčine žádosti německé vlády o povolení prů- vozu ruského dobytka vepřového do říše německé. Příští schůze dnes ve středu 22. listopadu o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jsou: 1. Ne- vyřízené předměty dnešního jednacího pořadu. — 2. Zpráva komise rozpočtové o zprávách zemského výboru, týkajících se zem. účiů za lela 1902—3— a rozpočlech zem. na leta 1903—4—5 a zatímního opatření finančního pro dobu od 1. ledna do 30. června 1906. — 3. Druhé čtení netištěné zprávy ko- mise pro kandidování do zemských komisi bernich jakož i volby připadající této komisi. — 4. Zpráva komise rozpočtové o zem. subvenci na zakou pení školského stalku pro rolnickou školu v Chebu. 5. Zprávy komise rozpočtové o zemských subven- cích pro regulaci řeky Úpy, pro regulaci potoka hře- delského, pro vodní družstvo v Oužeci, pro úpravu potoka motolského, pro úpravu dolního toku Dou- bravky, pro regulaci potoka dubského, pro melioraci pozemků vodním družstvem v Soprči, pro zalesňo- vací práce v katastrální obci Velhotě, pro úpravu řeky Cidliny vodním družstvem v Jičíně, pro ma- lioraci pozemků vodním družstvem ve Slemeni, pro meliorací vodním družstvem v Königsbahn - Černé Vodě, pro vodní družstvo v Černilově. — 6. Zpráva komise pro záležitosti zemské banky na změnu sta- nov zemské banky. — 7. Zpráva komise pro okresní a obecni záležitosti o změnu hranic mezi obcemi Libovec (okres dubský) a Mšeno (okres mělnický). Konec schůze o 5 hod. 5 min.
Posl Ferd Lobkovic doktor Schreiner Prášek Úpa Cidlina Jičín Černilov Mšeno rolnický škola v Cheb Velhota
13 article
Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl včera dvě schůze za před- sednictví posl. dra. Pacáka. Ve schůzi první. jež se konala před sezením sněmu, sdělil před- seda především přípisy řady okresů, domáhaji- cích se všeobecného rovného hlasovacího práva. Potom schváleno podání dotazu posl. MUDra Šamánka v záležitosti české školy v Liberci návrhu posl. Kovářika na poskytnuti pomoei nouzí trpieím zeměděleům v okresích klatov- ském a plánickém. — Člen z. v. posl. Adámek podal zprávu o průběhu schůze lidu v Hlinsku. Zpráva byla vzala na vědomi. Potom projednán jednací pořad a usneseno dáti při prvním čtení zprávy zemského výboru, kterou se předkládá osnova zemského výboru o zájmových spole- čenstvech zemědělských prohlášení, že strana vítá každý opravdový krok, směřující k organi- saci zemědělstva, ale že má proti předloze vážné obavy, zvláště z té příčíny, že v ní stanovisko autonomní není náležitou měrou uplalněno, že zúčastní se pilně porad komise, v kterých bude usilovati o zlepšení osnovy v uvedeném smyslu. Dále schváleno podání dotazu posl. dra. Pippicha o prodeji nadačního velkostatku Chřice ústavem u sv. Josefa na Novém městě pražském. — Druhá schůze klubu konala se po sezení sněmu. Byli v ní navrženi za kandidáty pro sněmovní komisi pro projednání osnovy zákona o závaz- ných společenstvech zemědělských poslanci dr. Viškovský, Vojta a Kudrnka. Potom pojednáno bylo o zatímném rozpočtu a ustanoveni řečníci.
Pacák Mudra Šamánek Adámek Pippich doktor Viškovský Vojta Kudrnka Liberec Hlinsko svatý . Josef
14 article
Pak porokováno bylo o celém jednacím pořadu příštího sezení sněmu a včiněna příslušná tal- tická usnesení. — Klub se usnesl dále na tom, aby předseda jeho požádal nejvyššího maršálka zemského, aby zpráva o výslužném obecních obvodních lékařů a zuopatření vdov a sirotků po lékařích a zpráva o zemské akci o povzne- sení malých živností dány byly ještě na jednaeí pořad. — Na konec provedeny byly volby před- sednictva a parlamentní komise klubu. Zvoleni jsou vesměs jednomyslně: předsedou dr. Pacák, I. místopředsedou dv. rada dr. Blažek, II. místo- předsedou posl. Niklfeld; za členy parlamentní komise poslanci: Anýž, dr. Grégr, dr. Fořt, dr. Kramář, dr. Pinkas a dr. Podlipný. Vedle nich zasedají v parlamentní komisi poslanci Adámek, dr. Herold a dr. Škarda jako členové zemského výboru a poslanci dr. Čelakovský, Kaftan Špindler jako předsedové klubovních odborů, dále dr. Lad. Dvořák jako jednatel v oboru politickém a prof. dr. Fiedler jako jednatel v záležitostech hospodářských. Klub zemských poslanců české sirany agrární měl včera před sezením sněmu schůzi za předsedni etví posl. Kubra. Posl. Dostál podal v ní zprávuo osnově zákona o úpravě služebních poměrův úřad níků obecních. Potom projednán pořad schůze sněmu. Předseda klubu posl. Kubr byli zmocněn, aby podal návrh, aby komise pro vyřízení osnovy zá kona o povinných společenstvech zemědělských obsahovala 18 členů. Dále usneseno podepsati návrh posl. Holanského o zřízení živnostenské rady a do- taz posl. dra. Baxy o pornšování jazykové rovno- právnosti při c. k. berním úřadě v Děčině. Přípisy okresních výborů v Nechanicích, Libochovicích Českém Brodě, týkající se všeobecného práva hlaso- vacího a vládních osnov v příčině zřízení zemského a volebního řádu pro sněm zemský, byly vzaty na vědomí.
doktor Pacák Blažek Anýž Grégr Fořt Kramář Pinkas Podlipná Adámek Herold Čelakovský Kaftan Špindler Lada Dvořák profesor Fiedler Kubr Posl Dostál Baxa Zvolen Nechanice Libochovice Český Brod živnostenský rada
15 article
Ankela o úpravě právních poměrů obecních úřadníků. Včera dopoledne konala se v budově sně movní za předsedniciví člena zemského výboru dra Jos. Herolda anketa o úpravě právních poměrů obee- ních úřadníků. Zúčastnili se ji poslanci dr. Zimmer Houra, Šlole, hr. Clam-Martinic, Šule, Kalina, Dostál. Kotlář, dr. Funke, Markert, Pacher a Milner, dále jako zástupcové jednoty samosprávných úřadníků ředitel V. Řezníček z Vršovic, dr. Jandač z Rakov níka, taj. Soběslavský z Roudnice a zástupcové ně meckého úřadnictva samosprávného. Po delší debatě které se zúčastnili téměř všichni členové ankely konstatoval předseda posl. dr. Herold, že objevila se sjednocenost v tom, že právní poměry samospráv ných úřadníků obecných mají býti upraveny záko- nem, že za tou příčinou mají býti obce rozděleny v několik skupin, že zákonem tím mají býti zárovei upraveny ponsijní nároky obecních úřadníků, jakož i řád disciplinární, a že rozdíly v nazírání mez členy ankety vyskytly se pouze v olázce nucené kvalifikace a minimálního stužněho. Předseda dr Herold prohlásil pak, že veškeré podněty, v ankelě se vyskytnuvší, budou v zemském výboru zrale uvá- ženy, že zemský výbor si opatři polřebný statistický materiál o všech obcích v království českém, ze jmena o výši služného obecních úřadníků, a že co nejdříve vypracuje osnovu zákona, jež obsahovati bude tři hlavní zásady, totiž aby jimi jednak chrá- něna byla autonomie obcí, dále aby posilněna byla veřejná správa sutonomni, konečně aby úřadníkům obecním se dostalo sociálního povznesení. Depulace učitelek českých, slečny Plamínkova a Schusterova, jednaly včera ve sněmu s přečetnými poslanci, žádajíce, by přislušné dosavadní zákonné předpisy změněny byly v ten smys, aby od učitelek nebylo na dále požadováno, že musejí zůstati ne- provdány.
doktor Zimmer Houra Šlole Martinic Dostál Funke Markert Pacher Milner V Řezníček Jandač Herold Plamínkův Schusterův Vršovice Rakov Roudnice doktor Jos
16 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Rozpočtová komise ve včerejší schůzi schválila po návrhu posl. dv. r. Bachmanna položku 4000 K na podporu prehistorického probádání krá- lovství českého a uloženo zem. výboru vyjednávati s vládou o poskytnutí státního příspěvku; dále schvá lena subvence ročních 40.000 K společnosti pro pě- stování německé vědy, umění a slovesnosti v Če chách. Žádosti spolků »Lese- a Redehalle« a »Ger mania« o udělení stavebních subvencí postoupeny zem. výboru ku podání zprávy. Po návrhu posl. dra Brehma schválena osnova zákona stran úpravy výslužného obecních a obvodních lékařů v království českém a zaopatřovacích požitků jich rodin ve znění usneseném v komisí pro okresní a obecní záležitosti Po návrhu posl. dra, z Pergerů schváleny zprávy o odstoupení pozeniků k stavbě radnice v Bubenči, k rozšíření nádraží ruzyňského, ke stavbě trojského zdýmadla a ke slavbě druhé koleje státní dráhy z Řičan do Nuslí. Pelice Jednoty žurnalistů česko- slovanských v Praze za udělení subvence odkázána zem. výboru s vyzváním, aby svůj návrh na sub- venci podal v nejbližším zasedání sněmu. Příští schůze dnes o 10. hod. dop olednl.
Bachmann Brehm Gera Bubeneč Řičany Nusle Praha
17 article
Komise pro úpravu poměrů úřadníků okresních výborů měla sejiti se hned po schůzi sněmovní, leč, protože dostavilo se pouze šest členů, nemohla definitivně se usnášeti Nicméně přítomní členové komise provedli debštu o ziněnách 88 3., 19. a 41., při čemž zpravodaj poslanec Maštalka naznačil cestu, kterou nalezeno by bylo východisko proti ná- mitkám, že také okresům malým ukládá se zříd-ti úřadníky s kvalifikaci právnickou. Dle názorů refe- rentových mělo by se učiniti opalření, aby menší okresy mohly ustanovovati okresní tajemníky s kvali fikaci absolvovaně střední školy. Naproti tomu musila by pro úřadníky manipulační a pokladniční býti zří- zena hase jiná a musilo by § 41. býti ustanoveno, že zákon má platnost laké pro úřadnictvo definitivně již ustanoveně. Debala, které se zúčastníli poslanei Kalina, Kotlář, Šule, bar. Brandt a Ma- děra, ukázala, že lze naléztí východisko z namitek proti předloze činěných. Vzhledem na brzký konec zasedání sněmovního bude ovšem úkolem příštiho za- sedání, o to platně rozhednouti.
Maštalka Kalina Brandt Ma
18 article
V komisi zemědělské posl. Kudrnka referoval o návrzích na úpravu honebního zákona a navrhl aby zemský výbor byl vyzván, aby konal šetření podal zprávu a návrhy. Posl. Hofmann referoval o návrhu posl. Feierfeyla a soudruhů stran rozdělení jmění menších okr hosporlářských záložen záložnám raiffeisenským. Referent navrhuje vyzvati zem. vý- bor, aby podal návrh zákona, kterým se dovoluje použiti kmenového jmění okres. záložen hospodář- ských s nepatrným základním jměním k dotován záložen vesnických. Debaty se zúčastnili dr. Vi- škevský a Wanka; návrh schválen. Posl. Bar- ták referuje o petici mlynářů okresu klatovského aby při družstevních elektrárnách zemí podporo- vaných nesměly býti zřizovány mlýny rolnické. Týž roferuje pak o návrhu na změnu zákona branněho stran úlev branné povinnosti pro synky rolnickéa navrhuje vyzvati vládu k opravě branného zákona za účelem rozšíření těchto úlev. Posl. Barták refe- ruje o návrzích posl. Stahla a Heinzla stran úlev pro cvičení vojenská záložníků ve vojsku a v zeměbraně a navrhuje vyzvali vládu k příslušné změně branného zákona. Posl. Pilz podává zprávu o petici hospodář- ského družstva německo-brodského o zavedění chlad- nokrovného rázu koní v tamním okresu. Referent navrhuje postoupiti petici zemědělské radě k přísluš- nému jednání. Posl. Hyrš podává zprávu o pětici družstva pro zvelebení ovocnictví, zelinářství alu.
Kudrnka Posl Hofmann Barták Stahl Heinzl Pilz Hyrš
19 article
v Pardubicích a činí návrh na doplnění zemského zá- kona. Týž podává zprávu o návrhu posl. dra. Dvo- řáka, Kotlania a soudr. ve příčíně využitkování vod- ní síly při regulaci pro zemědělství, dále podává zprá- vu o návrzích posl. Kubra a soudr. v příčině zákazu dovozu italského vepřového bravu do celního úzen rakousko-uherského. Posl. Pilz podává zprávu o pe- tici německo-brodského spolku ve příčině chladno- krevných hřebců. Petice byla přikázána zem. výboru k dalšímu šetření. Posl. Hyrš podával zprávu o ná- vrhu posl. Blahovce ve příčině zřizování periodi- ckých družstevních škol a posléz referoval o zprávě zem. výboru o podporování družstev provozujícíci podniky, jež slouží ke zvelebení zemědělství. Komise pro záležitosti živnostenské. Žádost za zřízení živnostenského soudu v Karlových Varech, ve kteréžto záležitosti posl dr. Engel podal veliký počet petie, přidělena posl. dru. Hermannovi k podání zprávy. Petice prof. Vettra při všeobecné škole ře- meslnické v Kutné Hoře přidělena posl. Machá- čkovi, Návrh posl. Holoubka na částečnou změnu volebního ládu v obchodních komorách při- dělen posl. Němcovi. Posl. dr. Hermann referuje o 25 peticích českého i německého obchodního per- sonálu v záležitosti nedělního klidu v živnostech obchodních. Tato záležilost byla zalím vyřízena ne- dávným výnosem místodržitelství pro král. české. —
Kubr Posl Pilz Hyrš Blahovec doktor Engel profesor Vettra Němec Hermann Pardubice Karlová Vary Kutná hoře
20 article
Posl. Jos. Krejčík referuje o návrhu na založaní nové instiluce v zemské radě živnostenské pro král české. V širším exposé poukazuje na důležitost stavu živnostenského, který vedle stavu rolnického je zá- važným činitelem národním. Poukazuje na veliký počet obyvatelstva, jež v Čechách věnuje se prů- myslu, obchodu a živnostem, na jeho poplatnosti význam sociální jakož i důležitost v tom směru, že tisíce dělnictva průmyslového nalézá ve stavu tomto existenci. Dále poukazuje na příští pole činnosti této rady živnostenské a to na záležilosti živnostenského vzdělání a finančního podporování průmyslových po- třeb v rozpočtu zemském a dále na celou řadu ini- ciativních návrhů směru průmyslového, slavnému sněmu během času podaných, z nichž některé již částečně byly vyřízeny, jiné čekají ještě na vyřízeni doporučuje tento nový projekt v úvahu a přijetí. P delší debatě, již se zúčastnili předseda posl. hrabě Chotek, posl. Markert, dr. Hermann, posl Kratochvíl, Jirousek a Březnovský bylo po návrhu posl. Němce usneseno, aby ještě dalši návrhy, v téže záležitosti do sněmovny došlé, a t posl. Kratochvíla a Holanského byly rovněž přikázány posl. J. Krejčíkovi k podání společného návrhu.
Posl Krejčík Chotek Markert doktor Hermann Kratochvíl Jirousek Březnovská Němec J Krejčík Čechy živnostenský pro král
21 article
Školská komise rokovala dnes po zasedání sně movním o petici Ústředního spolku českých učifelek za změny 8§ 32. a 51. zák. ze dne 27. ledna 1903 (zrušení coelibálu učitelek). Referent posl. Hour obšírcě odůvodůuje tento požadavek rovnocennostia práva učitelek, zejmena když by mu vyhověno bylo způsobem, kterým by náklady na platy učitelek ne- byly zvýšeny. Vzhledem k tomu, že bude nutno předložili sněmu návrh i na změny jiných ustano- vení zákona, přeje si, aby petice Ústředního spolku českých učitelek postoupeny byly zem. výboru, aby vyslechnuv c. k. zemskou školní radu a vyšetřiv některé okolnosti, vypracoval a do přištího sezení předložil o tom zprávu, po případě určité návrhy. Po debalě, jíž se zúčastnili posl. Posselt. Anýž. Burian, Špindler a Bachmann, byl tento návrh schválen. Po návrhu téhož referenta přikázány budou zem. výboru všechny nově došlé pělice zt snížení let služebných a započílání aktivních pří davků. Posl. Legler podal zprávu o peticích Ústř. spolku německého za vydání zákona o zřizo- vání a vydržování pokračovacích kursů (čtvrtých
Posselt Anýž Burian Špindler Bachmann Posl
22 article
tříd) na školách měšťanských. Usneseno, aby zem. výbor se zem. školní radou předložil zprávu. Mistní školní rada v Rybářích u Karlových Varů žádá za změnu zákona z 19. prosince r. 1875 o působnost a právu místních školních rad, zejmena při presen- tacích na místa učitelská. Po návrhu posl. Pos selta a objasnění posl. Anýže o vadách dosa vadní praxe prasentační postoupena i tato petice zem. výboru, aby do přištího sezení návrhy podal Totéž učiněno i s peticemi (rel. posl. Bachma nn) německých učitelek za splnění různých požadavků. Posl. Vollgruber referoval o žádostech pěstounek a opatrovnic za upravení poměrů hmotných, zejména pensijních: tyto budou postoupeny zem. výboru, aby vyjednával s ředitelstvím jubilejního pojišťuvacího fondu císaře Františka Josefa, jakož i se zemskou školní radou a aby v přištím zasedání podal zprávu.
selt Anýž Posl František Josef Rybáře Karlová Vary Bachma NN
23 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. listopadu. Sasko a všeobacné rovné právo hlasovací. V celém Sasku konala se v neděli čeln protestní shromáždění proti dosavadnímu spole- čenskému řádu volebnímu a pro rovné a vše- obecné právo volební. V Drážďanech bylo voj- sko konsignováno a každý strážník opatřen čtyřiceti patrona mi. Zajímavá resignace. Socinlistický říšský poslanec německý M a Schippel vzdal se mandátu. Schippel byl bebelovskému vedení dlouho již nemilým pro své sblížení s »měšťáckými« názory a zvláště v otázce vojenské a námořní a pak pro své koketování s ochranářskou politikou celní, zvlášte v knize »Základy obchodní politiky«. Mnoho nescházelo a byl by býval již ze strany vylou- čen, ale ještě v čas — zabočil. Nyní ale uči- nil nepochybně důsledky z očisťovacího procesu, kterýž ve straně Bebel právě prověsti se chystá Schippel byl od roku 1900 členem říšského sněmu. Smrť Hendrika Vitboje. Telegram sdělil již, že 3. t. m. zemřel ná- čelník Hotentotův v německů osadě jihoafrieké Hendrik Vitboj následkem zranění do stehna, v bitce u Fahigrasu 29. m. m. utrpěného že nástupcem v náčelnictví kmene byl prohlášen Samuel Isaak. Německé listy vítaji skon jeho a zvláště »Berliner Tagblati« píše velmi surově: »Máme všecky příčiny, toto bohužel tuze pozdní (!) uklizení polměšilého náčelníka Hoten- totův uvilati.« Německé listy vytýkají Hendriku, že Němcům původně věrnost lhal a pak proti nim povstal, ale zapomínají, že jako tolik jiných Hendrik prvotně jen moci a násilí se podrobil.
Schippel Bebel Hendrik Vitboj Vitboj Samuel Isaak Hendrik Němec Praha Sasko Drážďany Berliner Tagblat
24 article
Rovněž přičítají mu za zločin, že zastřelil set- níka Burgsdorffa, zamlčujíce ale, že byl tímto sám ohrožován. Zdaliž splní se naděje německá, že Samuel Isaak, jenž »nemusí se báti provazu« jak se rovněž ušlechtile vyjadřuje orgán liberál- ního kapitalismu německého, s Němci se smíři, musí se ovšem teprve ukázati. Hendrik Vithoj kterýž už r, 1894 byl se pokusil uzavřit jakýsi spolek mezi kmeny jihoafrickými proti Němcům, od loňska společně s Herery proti nim i brannou mocí vystoupil, když jim byl válku řádně opo- věděl. Byl nepopíratelně jedním z nejnebezpeč- nějších nepřátel jejich. Jitření proti Angličanům v Indii. Pařížská »Patrie« sděluje: V Indii vzmáhá se polilické hnutí proti anglickému panství, jež zdá se býti v souvislosti i s návštěvou prince Walesského v Anglii. Guvernér bengalský mu- sil vydati dekret proti shromážděním na cestách veřejných a obmezil i svobody studentské, jimž zakázal zpivati pisně pobuřující a jimž zapo- věděl účast na schůzích politických. V Burisolu pořádán byl tábor o 10.000 účastnicích, jemuž předsedal mohamedán a kterýž přijal protest proti panství britskému. V Rungporu odsouzeno bylo osmdesát studujících k pokutám za to, že pěli na ulicích »Bandi Matarom« (»Pozdrav matce vlasti«). Když však pokutu onu plati odepřeli, byly všecky školy guberniální i provin- ciální, jakož i technika uzavřeny. Správa brit- ská uložila agentům policejním složiti přísahu, obávajíc se jich desertování. V Malariperu udály se rovněž srážky se studenly.
Burgsdorff Samuel Isaak Němec Vithoj Herero Angličan Walesský Matarom Indie Anglie Patria
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nové německé ředítelství slátních drah v Teplici za souhlasu — ministra krajana Randy! V obzvlášť slavnostné akcidenční úpravě a v čele listu přinesla včerejší »Bohemia« zvěst o zřízení nového ředitelství státních drah v Teplicích k tomu s výkladem, který musi vzhuditi v českých politických kruzích úžas, nemenší, jak pocílěn byl nad faktem zřízení ředitelství stát. drah v Teplicích v zasvěcených vůdčích kruzích českých. List kasina přinášl pod citátem z řeči předsedy ministerstva ze dne 7. července toho roku se »strany odbornée ujištění, že se nové c. k. ředitelství v Teplicí h zřizuje k účelu vyhovění národnost- nlch potřeb německých. A celé vze- zření nejnovější události také tomu nasvědčuje.
Randa Teplice Bohemia
26 article
Z pramene bezpečně zpraveného dozvídáme se, že železniční štědrost Gautschova vůči Němeům jest vlastně dílem — našeho ministra krajana ryt. Randy! Jest sice pravda, že vláda hodlala zříditi čtyři samostatná ředitel- ství státních drah v Čechách s podřízenými inspektoráty a že pro jedno z těchto ředilelstev bylo sídlo vyhlédnuto v Teplicích, ale podl vládních proposie měla tato akce provedena býti společně a najednou v důsledku sestátňovaci akce železniční vůbec. K nátlaku Němců byla však otázka teplického ředitel stv vyňata a uspíšena i uskutečněna s národnostním ostřím proti Če- chům, což vůdcové němečtí a tisk jejich jak vidět také řádně vykořisťují. Toto jednání vlády jest samo sebou neslýcháno, ale naprosto bez- příkladnou zůstává okolnost, že ke zřízení německo-nacionalního c. k. ředitelství státních drah v Teplicích došlo s výslovný m souhlasem a podpisem českého ministra krajana ryt. Randy, který se tu znovu ukázal bedlivějším strážcem a vy- konavatelem německých přání než českých. Není to dokonce ani poprvé, co se český ministr krajan v radě koruny osvědčil přímluvčím mocným patronem německých plánů nacionál- ních. Také k jeho česko-krajanské intervenci na příklad stalo se, že do ministerstva železnie povolán byl ředitel státních drah v Plzni Tuček
Gautschův Něme Randa Němec Tuček Čechy Teplice Plzeň
27 article
aby jeho místo zaujati mohl Němec Strzi zek. Rovněž není v zasvěcených kruzích žádným ta- jemstvím, že se náš český ministr krajan anga- žoval i pro německé úklady, směřující k dvoj- jazyčnosti městské elektrické dráhy pražské a že jeho přimé zakročení v Praze v té příčině rozbila se jenom o rázný odpor obce pražské. Při veškeré úctě k vědeckému věhlasu rytíře Randy nelze si děle zapírati, že výtečný tento a svělem proslulý učenec český na svém místé jako ministr krajan dokonce není a jestliže české ministerstvo bez poriefeuillu mělo být významenáním jeho vědeckých zásluh, ku pro- spěchu reálných věcí českých není naprosto. S české strany nelze nikterak dáli souhlasu k tomuto kroku českého zástupee v Gautschové kabinetu, a Gautschův skutek vytržení jedné otázky z komplexu ostatních umístění státních ředitelstev také v českých městech a vůbee z celé akce sestátňovací zůstavil v českých kruzích politiekých dojem nejvýš trapného ustrnutí. Z usnesení poslaneckého sboru če- ského vysláni do Vídně ihned — tak se dovl- dáme — poslanci Maštálka a Kaftan, aby těmto dojmům na příslušných míslech zjednali náležitého projevu a sobě patřič- ného vysvětlení i případného zadost- učinění.
Němec Randa Gautschův Maštálek Kaftan Praha Vídeň
28 article
— Proti brněnskému paktu volobnímu. Že i na Moravě samé famosní »oprava« zem- ského volebního řádu a zemského zřízení nara- zila na tuhý odpor českého obyva elstva, do- svědčuje výsledek zdařilé schůze českého lidu v okresu klobouckém, svolané Politickým spol- kem v Kloboucích u Brna a konané dne 19. listopadu 1905, na kteréžto schůzi přijata byla jednomyslně tato resoluce: »Prohlašujeme co nejdůrazněji, že s největší roz- hodnoslí trváme na požadavku všech českých stran a celého národa českého, aby vláda zřídila úpinou českou universitu v Brně, odpovidající moderním požadavkům, nemá-li hluboká nedůvěra vůči vládě projeviti se bezohledným odporem celého národa.« »Zaroveň protestujeme s největším roztrpčením proti zběsilému řádění radniční kliky německév Brně proti českému školství a proti řádění jejl policie, poněvadž nelze trpěti, aby policie, která sloužiti má právu a pokoji, zneužívána byla proti politickým odpůrcům a k uhájení nespravedlivé državy německé.« »Oprava zemského volebního řádu přijatá na zemském sněmu nás na- prosto neuspokojuje. Nevzdáváme se nikterak požadavku všeobecného, rovného, tajného a přímého hlasova- cího práva a prohlašujeme, že v práci své neustaneme, dokud zemský volební řád a ná- sledkem toho zastoupení všech vrstev českého lidu nebude odpovídati populační a ho- spodařské jeho síle a významu. A dů- razně žádáme naše poslance, aby v tomto směru na volební opravě vytrvale pracovali.« — Řišsko-německá marka do Rakouska a zemí koruny české. Podle posledního výkazu berlínského Všeob. německého Schulvereinu pro zachování němectví v cizině bylo v letech 1895 až 1905 zasláno do Cislajtanie úhrnem 582.445 ma- rek. Největší čásť těchto peněz pohltily země koruny české a sice 343.292 marek 44 feniků.
Morava Klobouk u Brno Brno Řišsko Rakousko český univerzita v Brno
29 article
Zaslánoť v období tom na přispěveích k úče- lům Všeob. Schulvereinu do Čech, Moravya Slezska: 1895 mk. 19.999.07, 1896 mk. 23 365.03, 1897 marek 30 849.07, 1898 mk. 30.371.02, 1899 mk. 35.957.02, 1900 mk. 43.115.04, 1901 mk. 33 906.06, 1902 mk. 37.290.05, 1903 mk. 42.416.—, 1904 až 1905 mk. 46.021 08. Daleko menší částky za- slány do Haliče, Bukoviny (mk. 57.446 07), do alpských zemí (mk. 53.156.04) a poměrně většl toliko do Tyrol (mk. 128 551.02). Do zemí ko- runy uherské za totéž desítiletí mk. 65.347 07. Sludujícím z Rakouska na říšskoněmeckých universitách studujíeím na stipendiích vyplaceno mk. 64.518 07. Jaká fakta z těchto čísel mluví, netřeba mnoha slovy vykládati. Dvě třeliny fondu Všeobecného německého Schulvereinu na germa- nisaci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. — Ve prospěch všeobecného rovného práva hlasovacího vyslovily se dále resolucemi obecní zastupitelství města Ledče, okresní výbor v Počátkách, jakož i veřejná sehůze, jež konala se v neděli dne 19. t. m. v sále okresního domu v Libochovicí ch. — Tábor lidu za všeobecné rovné hlasovací právo a proti nové dávce z piva konati se bude v neděli dne 26. t. m. o 2. hodině odpol. na náměstí v Ronově u Čáslavi — Protestní schůze v Kolíně. Společen- stvo hostinských a výčepníků v Kolině svolává dnes ve středu o 128. hod. večer do velké- dvo- rany Sokolny kolinské protestní schůzi s pro- gramem: »Boj proti novému zvýšení zemské dávky z piva« a »Všeobeené rovné právo hla- sovací«, které zúčastní se zástupci veškerých politických stran v Kolině. — Třída II. České akademie vypisuje do 31. ledna 1906 konkurs na odměnu 1000 K z fondu dra. Gustava Sudy a sice za vynálezy a spisy z oboru fysiky a mechaniky.
Sud Schulverein Čechy Moravya Slezsko Halič Bukovina Tyroly Rakousko Morava Slezsko Ledeč Ronov Čáslav Kolín Kolina Český akademie
30 article
Co se týče vynálezů, může se dostati odměny jen vynálezci, jehož národnost českoslovanská jest prokázána. O odměnu mohou se ucházeti spisy, v posledních čtyřech uplynulých létech tiskem vydané, neb i v rukopise dosud ne- tištěné, pak vynálezy, v posledních čtyřech lé- tech dovršeně nebo patentované, a sice podá- ním písemným. Ku podání třeba přiložiti výtisk spisu, opatřený letopočtem, anebo rukopis ná- ležitě zřetelný, jde-li o vynález, sluši přiložiti zevrubné vypsání a zobrazení jeho, pak průkaz národnosti vynálezcovy. Žádosti buďlež po- dány do praesidia České akademie, — Třeti přednáška René Henryho byla uspořádána v pondělí večer opět v hotelu »Central« za hojně účasti pražského obecenstva. Reně Henry svým zajímavým, příjemným způsobem se roz- hovořil o »franeouzské přitomnosti« a podal obraz jejího sociálního, společenského a politi- ckého rozvoje. Jeho řeč byla vroucím projevem upřímného a vážného vlastenectví. Henry vý- mluvné dokazoval, že Francie není taková jakji líčí její nepřátelé a předpojatí pozorovatelě, že není v úpadku, naopak, že svou prací a ener- gii se nalézá v plném rozmachu svých sil. Přednášejíeí eituje krásná slova o francouzské vlasti, která pronesl letos k školním dětem zna- menitý historik Lavisse: »Milě děti, vaše vlast není jen kusem země, je to dílo lidské, počatá od staleli, v němž pokračujem a v němž vy budete pokračovati. Dlouhá práce našich oteů od počátků, upomíná na jejich snažení a jejich myšlénky, pomníky jejich genia, naše řeč, náš způsob, pojetí života, toť v souhrnu s bohatou krásou naší země, s lahodou našeho podnebí,
René Henry Henry Přednášejíeum Francie Český akademie