1
masthead
22. listopadu 1905.
5
article
obou národnosti. Nedolýkejme se těchto citů! City
lyto jsou i konkretně právně zabezpečeny, poněvad
budovy tyto náleží fakultám obou universit. Ve všech
jiných městech universitních jest viděti, že všude
tam jsou collegia antiqua a collegia nova. TTe vídíme
ve Vídní, kde nenapadlo jim rozbořiti starou budovu
universitní, v Krakově pak jest v collegium antiguum
umístněna knihovna atd. Toto království české vy-
znamenáno bylo před jinými zeměmi evropskými, že
mimo románské země, nejprve otcem vlasti, Karlem,
v něm bylo založeno svobodné učení. Učení tolo jest
chlouhou obou národů naší země a slavný sněm za-
jisté, když dá průchod svým povinnostem a pozvedne
dnos hlasu svého pro to, aby učení toto přivoděno byle
na výši pokroku moderní vědy, učiní jen zadost po-
žadavkům obou našich národů. (Výborně! Potlesk.
Při hlasování byl návrh školske
komíse příjat.
Dalším bodem jednacího pořadu je druhé člení
zprávy komise rozpečtové o zprávě zemského vý-
boru s osnovou zákona v příčině vybí
ráni úroků z prodlení ze školních pří-
spěvků č. t. 316.
Nejvyšší maržáluk zemský oznamuje, že za posl
dra. Fiedlera převzal zpravodajství posl. dr. Ulrich
Týž podal obšírný a souhlasem přijatý refert
za jehož přijetí prosil.
Návrh zní: § 1. Překročí-li se zákonitá lhůla
vyměřená ku placení školních příspěvků z pozůsta-
lostí a ze jmění, podléhajícího poplatkům ekvivalent-
ním, předepsaným na základě zákonů ze dne 2. února
1873, z. z. č. 60/1874, 14. ledna 1895 z. z. č. 9.
Cita
Karel
Fiedler
doktor
Ulrich
Vídeň
Krakov
6
article
B. června 1898 z. z. č. 38 a 8. září 1899 z. z. č. 61.
dlužno zapraviti zemskému fondu království českého,
počínaje prvním dnem po projití této lhůty, mimo
náležitost samu, ještě pětiplocentní úroky
z prodlení. Ze školních příspěvků, dvě koruny ne-
převyšujících, nebuďiež žádné úroky z prodlení vy
bírány. § 2. Zákon tento nabývá platnosti dnem, kdy
bude prohlášen. § 3. Mým ministrům financí, sprave-
dlnosti a vyučování se provedení tohoto zákona
ukládá.
K návrhu tomuto přihlásil se o slovo posl. d
Hackel, jenž doporučoval návrh, žádaje za vsunul
dvou dodatků do osnovy, jež schváleny i s navrženou
osnovou.
Po referátu posl. dra. Steidla schválena ve dru-
hém čtení zpráva komise pro záležitosti okresní
obecní o zprávě zem. výboru ve příčině prohlá-
šení okresní nemocnice v Prachaticích
všeobecnou nemocnicí veřejnou.
Po referátu posl. Petersa schválena ve druhém
čtení také zpráva komise rozpočtové o zprávě zem.
výboru ve příčině povolení zem subvence obei
liberecké na provedení regulace Niry
v obvodu téže obce
Dalším předmětem je druhé čtení zprávy komise
rozpočtové o zprávě zem, výboru o povolení zem.
příspěvku na úpravu přístavu holešovického jako při-
slavu obchodního, zvláště na jeho spojení s drahou,
dále o dodatečném příspěvku 142.678 K 26 h k ná-
kladu na přístavní stavby v Holešovicích
a v Karlíně a na splavnění Vllavy v obvodu Prahy,
jakož i o přeměně poukázané již zálohy 151.000k
kvykoupení vodních sil mlýnů čp. 1221-I
a 1302-II. v Praze v definitivní přísp
Hackel
Steidl
Prachatice
Holešovice
Karlín
Praha
7
article
Zpravodaj posl. Kaftan dovozuje: Příznivý vý-
sledek ankety v r. 1881, která pojednávala o usplav
nění Vltavy uvnitř Prahy, dal r. 1889 podnět k po
dání zem. zákona o usplavnění Vltavy uvnitř Prahy
a k úpravě holešovického přístavu. Sněm tehdy při-
stoupil na návrh zem. výboru a rozpočtové komis
s podmínkou, že nejdéle do r. 1895 musí býti stavba
dokončena. Průtah zavinil, že zemský příspěvek n
stavbu tuto propadl a že v Holešovicích zřízena byla
pouze nádržka, která od té doby leží ladem. Otázk
zřízení přístavu holešovického vysloupila zase do
popředí tím, že zahájena byla státní akce vodocestná.
Vláda žádala, aby příspěvek země obnášel 2,200.00
korun. Konečně však stala se dohoda v len smysl.
že země uvoluje se hraditi polovici celkového ná-
kladu, klerý obnáší 2,500.000 K. Tím jest osud hlav-
ního plístavu zabezpečen v zájmu průmyslu a ob-
chodu a přístav ten, jakož i překladiště budou mezi
hlavními v Čechách. (Souhlas.)
Posl. Schreiter přimlouvá se za úpravu a zve-
lebení přístavu v Rozbělesích u Podmokel, žádaje
zejmena, aby byl přístav ten spojen vlečnou drahou
s tratí společnosti státní dráhy.
V doslovu svém pravil ještě posl. Kaftan: Proti
návrhu komise rozpočtové nebylo činěno námitek
není třeba, abych se své strany dokazoval dopodrob
na důležitost přístavu holešovického, který má obsta-
rati překlad zboží, jež po drahách se všech stran bude
přivěženo a určeno je, aby odtud po vodě dále de
bousední říše bylo dopravováno. To jest nám dů
kazem, že přístav ten úloze své plně dostojí. Litu
jen, že přicházíme ke konečnému řešení této úlohy
teprve po 15 letech. Rozmach plavby na Labi a Vlta-
vě, který v r. 1875—1900 se zpatnácteronásobil, jes
nám skutečnou zárukou, že náklad, na tento přístav
vynaložený, bude hospodářsky velice dobře uložen.
Kaftan
Posl
Vltava
Praha
Holešovice
Čechy
Rozbělesy
Podmokly
Labe
8
article
Proti přijetí resolučního návrhu kollegy Schreitra
nečiním námitek, neboť jsou mně poměry přístavu
rozbělesského u Podmokel velmi dobře známy. Z toho
důvodu doporučuji jej sněmu ke schválení a pro-
hlašuji, že budu také pro resoluční návrh kollegy
Schreitra hlasovati.
Při hlasování byl návrh komise rozpočtové, jakož
i resoluční návrh posl. Schreitra přijat.
Dalším předmětem jednacího pořadu bylo druhé
čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zem-
ského, týkající se úpravy řeky Ohře v trat
Černý mlýn—Falknov—Königswerth.
Schválena byla ve smyslu návrhu posl. inž. Kaf-
tana právě tak, jako zpráva téže komise v záleži-
tosti úpravy potoka Mumlavy a potoko
do ní ůstících v obci Harrachově (ref. posl. dr-
Sehreiner) i zpráva téže komise o subvene
okresu královédvorského na stav bu
okresní silnice z Dvora Králové do Hor-
ního Debrného.
vek.
Ing
Harrachův
Podmokly
Ohře
Falknov
Königswerth
Kaf
Dvůr Králové
zeměský
Mumlava
9
article
Návrhy a dotazy.
Posl. dr. Václav Šamánek a soudr. podávají no
místodržitele tento dolaz: Dle tiskem vydané výroční
zprávy c. k. zemské školní rady o stavu školství ná-
rodního v království českém v roce 1903-4 připadá
na českých školách v Praze průměrně na jednu třídu
51 žák, na jednu německou třídu tamléž pouze 49
žáků. Z toho je viděti, že německé školstv
národní v Praze má poměrně více tříd.
než školství české, ba česká Praha o školstv
německé lépe pečuje než Liberec o své německé ná-
rodní školství, neboť tam na jednu třídu připadaji
54 žáci, t. j. o 5 více, než v německých školách praž-
ských. Jak macešsky oproti tomu postaráno jest o ta
zvané menšinové školy české, uvedli podepsaní již
několikráte v dolazech k Vaší Excellenci podaných.
Novým toho dokladem jsou nesnesitelné po-
měry při české veřejné škole obecn
v Liberci. Tato škola měla v roce 1901-2 288.
v roce 1902-3 301, v roce 1903-4 319, v roce 1904
349 a letos až do dneška má zapsaných 343 záků.
Má tedy v posledních třech po sobě jdoucích letech
průměrně 337 žáků, v posledních po sobě jdoucíeh
pěti letech 320 žáků.
§ 11. ř. zákona škol. ze dne 2. května r. 1883
stanovi, že při škole s takovýmto počtem žáků mě
vyučovati 5 sil učitelských. Po léta byly dvě třídy
těto školy tak přeplněny, že v jedné bylo až 130 dělí.
v jiné téměř 100. Žádosti rodičů za rozšíření školy
dlouho zůstávaly nepovšimnuty, až teprve dnem 21
ledna t. r. povolána byla k vyučování při télo škol
další totiž pálá síla učitelská, avšak ani c. k. okresní
školní rada pro město Libercc, ani c. k. zemská školní
rada do té doby neučinily vůbec rozhodnutí o tom.
je-li nová třída pobočkou nebo třídou postupnou, je-li
třídou zatímní nebo definitivní, takže právní poměry
této školy zůstávají neupraveny.
Posl
doktor
Šamánek
Praha
Liberec
Libercce
10
article
Jest však při ní ještě jiná mnobem horší zá-
vada, totiž že při 5 silách učitelských má pou z
čtyři učebné místnosti. První a druhá třída
mají jednu učebnu společnou, ve které při vyučo-
vání střídají se tím způsobem, že II. třída má vy-
učování od 8 do 1U hodin a I. třída od 10. do 19.
hod. dopolední, II. třída od 1. do 3. hod. a I. třída
od 3. do půl 5. hod. odpol. První lřída má v tomto
školním roce 75 dětí, druhá třída 63 dětí, lak že do-
tyčná učebna slouží k vyučování 138 žáků, Uvážiti
sluší, že jí nelze nikdy řádně vyvětrati, když po
odchodu jedněch dětí hned ji naplní děti druhé třidy,
které musí potom ve zkaženém vzduchu dvě hodiny
pobýti. Tím zdraví žáků velice jest ohroženo a roz-
šířování nakažlivých nemocí usnadněno. Že tomu
skutečně tak jest, nejlépe dokazuje, že již za 14 dní
11
article
po začálku školního roku mezi žactvem obou těchto
tříd vypukly spalničky v tak znočné miře, že po tři
týdny z nařízení zdravolního úřadu dětí obou jme-
novaných tříd nesměly choditi do školy. Uvážiti
také třeba, že děti k 10. hod. doppledne a ke 3. hod.
odpoledne do školy přicházejíce, musí shromáždo
vati se před učební budovou, ne na chodbě, kde
zima a průvan jejich zdraví ohrožnje. Mimo to děti
na chodbě se shromážďující hučením a běháním vy-
rušují žáky ostatních tříd ve vyučování. Další zá-
vadou je, že po 4. hod. odpolední v době zimní se
již stmívá a jelikož v dolýčné učebně není žádného
osvětlení, sedí tam děti potom při vyučování po
tmě. Když pak děti 6leté, z nichž někleré půl ho-
diny cesty od školy bydlí, po skončeném vyučování
odpoledním domů odcházejí, bývá již úplně temno,
tak že jejich bezpečnost v ulicích, kterými čelné po
vozy a elektrická tramway jezdl, velmi jest ohro-
žována.
Vzhledem ke všemu svrchu uvedenému táží s
podepsaní
Jsou V. E. tuto vylíčené poměry při české ve
řejné škole v Liberci c. k. školním úřadům a do-
zorčím orgánům známy?
Hodlá V. E. jako předseda c. k. zemské školní
rady postarati se neprodleně, aby jmenované škole
vykázána byla v nejkratší době ještě jedna vhodná
učebna, dále aby škola ta prohlašena byla za de
finitivní školu pětitřídní a bylo při ní systemiso-
váno jedno nové místo učitele?
Posl. dr. Pippich a soudr. podávají dotaz na
míslodržitele v příčině obmýšleného rozpro-
deje majetku ústavu českých šlechti-
čen na Novém městě pražské m.
Posl
doktor
Pippich
Liberec
12
article
Posl. princ Ferd. Lobkovic, dr. Schreiner, Prášek
a soudr. podávají dotaz na místodržitele v příčine
žádosti německé vlády o povolení prů-
vozu ruského dobytka vepřového do
říše německé.
Příští schůze dnes ve středu 22. listopadu
o 11. hod. dopol. Na jednacím pořadu jsou: 1. Ne-
vyřízené předměty dnešního jednacího pořadu. —
2. Zpráva komise rozpočtové o zprávách zemského
výboru, týkajících se zem. účiů za lela 1902—3—
a rozpočlech zem. na leta 1903—4—5 a zatímního
opatření finančního pro dobu od 1. ledna do 30.
června 1906. — 3. Druhé čtení netištěné zprávy ko-
mise pro kandidování do zemských komisi bernich
jakož i volby připadající této komisi. — 4. Zpráva
komise rozpočtové o zem. subvenci na zakou pení
školského stalku pro rolnickou školu v Chebu.
5. Zprávy komise rozpočtové o zemských subven-
cích pro regulaci řeky Úpy, pro regulaci potoka hře-
delského, pro vodní družstvo v Oužeci, pro úpravu
potoka motolského, pro úpravu dolního toku Dou-
bravky, pro regulaci potoka dubského, pro melioraci
pozemků vodním družstvem v Soprči, pro zalesňo-
vací práce v katastrální obci Velhotě, pro úpravu
řeky Cidliny vodním družstvem v Jičíně, pro ma-
lioraci pozemků vodním družstvem ve Slemeni, pro
meliorací vodním družstvem v Königsbahn - Černé
Vodě, pro vodní družstvo v Černilově. — 6. Zpráva
komise pro záležitosti zemské banky na změnu sta-
nov zemské banky. — 7. Zpráva komise pro okresní
a obecni záležitosti o změnu hranic mezi obcemi
Libovec (okres dubský) a Mšeno (okres mělnický).
Konec schůze o 5 hod. 5 min.
Posl
Ferd
Lobkovic
doktor
Schreiner
Prášek
Úpa
Cidlina
Jičín
Černilov
Mšeno
rolnický škola v Cheb
Velhota
13
article
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné měl včera dvě schůze za před-
sednictví posl. dra. Pacáka. Ve schůzi první.
jež se konala před sezením sněmu, sdělil před-
seda především přípisy řady okresů, domáhaji-
cích se všeobecného rovného hlasovacího práva.
Potom schváleno podání dotazu posl. MUDra
Šamánka v záležitosti české školy v Liberci
návrhu posl. Kovářika na poskytnuti pomoei
nouzí trpieím zeměděleům v okresích klatov-
ském a plánickém. — Člen z. v. posl. Adámek
podal zprávu o průběhu schůze lidu v Hlinsku.
Zpráva byla vzala na vědomi. Potom projednán
jednací pořad a usneseno dáti při prvním čtení
zprávy zemského výboru, kterou se předkládá
osnova zemského výboru o zájmových spole-
čenstvech zemědělských prohlášení, že strana
vítá každý opravdový krok, směřující k organi-
saci zemědělstva, ale že má proti předloze vážné
obavy, zvláště z té příčíny, že v ní stanovisko
autonomní není náležitou měrou uplalněno, že
zúčastní se pilně porad komise, v kterých bude
usilovati o zlepšení osnovy v uvedeném smyslu.
Dále schváleno podání dotazu posl. dra. Pippicha
o prodeji nadačního velkostatku Chřice ústavem
u sv. Josefa na Novém městě pražském. —
Druhá schůze klubu konala se po sezení sněmu.
Byli v ní navrženi za kandidáty pro sněmovní
komisi pro projednání osnovy zákona o závaz-
ných společenstvech zemědělských poslanci dr.
Viškovský, Vojta a Kudrnka. Potom pojednáno
bylo o zatímném rozpočtu a ustanoveni řečníci.
Pacák
Mudra Šamánek
Adámek
Pippich
doktor
Viškovský
Vojta
Kudrnka
Liberec
Hlinsko
svatý . Josef
14
article
Pak porokováno bylo o celém jednacím pořadu
příštího sezení sněmu a včiněna příslušná tal-
tická usnesení. — Klub se usnesl dále na tom,
aby předseda jeho požádal nejvyššího maršálka
zemského, aby zpráva o výslužném obecních
obvodních lékařů a zuopatření vdov a sirotků
po lékařích a zpráva o zemské akci o povzne-
sení malých živností dány byly ještě na jednaeí
pořad. — Na konec provedeny byly volby před-
sednictva a parlamentní komise klubu. Zvoleni
jsou vesměs jednomyslně: předsedou dr. Pacák,
I. místopředsedou dv. rada dr. Blažek, II. místo-
předsedou posl. Niklfeld; za členy parlamentní
komise poslanci: Anýž, dr. Grégr, dr. Fořt, dr.
Kramář, dr. Pinkas a dr. Podlipný. Vedle nich
zasedají v parlamentní komisi poslanci Adámek,
dr. Herold a dr. Škarda jako členové zemského
výboru a poslanci dr. Čelakovský, Kaftan
Špindler jako předsedové klubovních odborů,
dále dr. Lad. Dvořák jako jednatel v oboru
politickém a prof. dr. Fiedler jako jednatel
v záležitostech hospodářských.
Klub zemských poslanců české sirany agrární
měl včera před sezením sněmu schůzi za předsedni
etví posl. Kubra. Posl. Dostál podal v ní zprávuo
osnově zákona o úpravě služebních poměrův úřad
níků obecních. Potom projednán pořad schůze
sněmu. Předseda klubu posl. Kubr byli zmocněn, aby
podal návrh, aby komise pro vyřízení osnovy zá
kona o povinných společenstvech zemědělských
obsahovala 18 členů. Dále usneseno podepsati návrh
posl. Holanského o zřízení živnostenské rady a do-
taz posl. dra. Baxy o pornšování jazykové rovno-
právnosti při c. k. berním úřadě v Děčině. Přípisy
okresních výborů v Nechanicích, Libochovicích
Českém Brodě, týkající se všeobecného práva hlaso-
vacího a vládních osnov v příčině zřízení zemského
a volebního řádu pro sněm zemský, byly vzaty na
vědomí.
doktor
Pacák
Blažek
Anýž
Grégr
Fořt
Kramář
Pinkas
Podlipná
Adámek
Herold
Čelakovský
Kaftan
Špindler
Lada
Dvořák
profesor
Fiedler
Kubr
Posl
Dostál
Baxa
Zvolen
Nechanice
Libochovice
Český Brod
živnostenský rada
15
article
Ankela o úpravě právních poměrů obecních
úřadníků. Včera dopoledne konala se v budově sně
movní za předsedniciví člena zemského výboru dra
Jos. Herolda anketa o úpravě právních poměrů obee-
ních úřadníků. Zúčastnili se ji poslanci dr. Zimmer
Houra, Šlole, hr. Clam-Martinic, Šule, Kalina, Dostál.
Kotlář, dr. Funke, Markert, Pacher a Milner, dále
jako zástupcové jednoty samosprávných úřadníků
ředitel V. Řezníček z Vršovic, dr. Jandač z Rakov
níka, taj. Soběslavský z Roudnice a zástupcové ně
meckého úřadnictva samosprávného. Po delší debatě
které se zúčastnili téměř všichni členové ankely
konstatoval předseda posl. dr. Herold, že objevila se
sjednocenost v tom, že právní poměry samospráv
ných úřadníků obecných mají býti upraveny záko-
nem, že za tou příčinou mají býti obce rozděleny
v několik skupin, že zákonem tím mají býti zárovei
upraveny ponsijní nároky obecních úřadníků, jakož
i řád disciplinární, a že rozdíly v nazírání mez
členy ankety vyskytly se pouze v olázce nucené
kvalifikace a minimálního stužněho. Předseda dr
Herold prohlásil pak, že veškeré podněty, v ankelě
se vyskytnuvší, budou v zemském výboru zrale uvá-
ženy, že zemský výbor si opatři polřebný statistický
materiál o všech obcích v království českém, ze
jmena o výši služného obecních úřadníků, a že co
nejdříve vypracuje osnovu zákona, jež obsahovati
bude tři hlavní zásady, totiž aby jimi jednak chrá-
něna byla autonomie obcí, dále aby posilněna byla
veřejná správa sutonomni, konečně aby úřadníkům
obecním se dostalo sociálního povznesení.
Depulace učitelek českých, slečny Plamínkova
a Schusterova, jednaly včera ve sněmu s přečetnými
poslanci, žádajíce, by přislušné dosavadní zákonné
předpisy změněny byly v ten smys, aby od učitelek
nebylo na dále požadováno, že musejí zůstati ne-
provdány.
doktor
Zimmer Houra
Šlole
Martinic
Dostál
Funke
Markert
Pacher
Milner
V Řezníček
Jandač
Herold
Plamínkův
Schusterův
Vršovice
Rakov
Roudnice
doktor Jos
16
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Rozpočtová komise ve včerejší schůzi schválila
po návrhu posl. dv. r. Bachmanna položku
4000 K na podporu prehistorického probádání krá-
lovství českého a uloženo zem. výboru vyjednávati
s vládou o poskytnutí státního příspěvku; dále schvá
lena subvence ročních 40.000 K společnosti pro pě-
stování německé vědy, umění a slovesnosti v Če
chách. Žádosti spolků »Lese- a Redehalle« a »Ger
mania« o udělení stavebních subvencí postoupeny
zem. výboru ku podání zprávy. Po návrhu posl. dra
Brehma schválena osnova zákona stran úpravy
výslužného obecních a obvodních lékařů v království
českém a zaopatřovacích požitků jich rodin ve znění
usneseném v komisí pro okresní a obecní záležitosti
Po návrhu posl. dra, z Pergerů schváleny zprávy
o odstoupení pozeniků k stavbě radnice v Bubenči,
k rozšíření nádraží ruzyňského, ke stavbě trojského
zdýmadla a ke slavbě druhé koleje státní dráhy
z Řičan do Nuslí. Pelice Jednoty žurnalistů česko-
slovanských v Praze za udělení subvence odkázána
zem. výboru s vyzváním, aby svůj návrh na sub-
venci podal v nejbližším zasedání sněmu. Příští
schůze dnes o 10. hod. dop olednl.
Bachmann
Brehm
Gera
Bubeneč
Řičany
Nusle
Praha
17
article
Komise pro úpravu poměrů úřadníků okresních
výborů měla sejiti se hned po schůzi sněmovní, leč,
protože dostavilo se pouze šest členů, nemohla
definitivně se usnášeti Nicméně přítomní členové
komise provedli debštu o ziněnách 88 3., 19. a 41.,
při čemž zpravodaj poslanec Maštalka naznačil
cestu, kterou nalezeno by bylo východisko proti ná-
mitkám, že také okresům malým ukládá se zříd-ti
úřadníky s kvalifikaci právnickou. Dle názorů refe-
rentových mělo by se učiniti opalření, aby menší
okresy mohly ustanovovati okresní tajemníky s kvali
fikaci absolvovaně střední školy. Naproti tomu musila
by pro úřadníky manipulační a pokladniční býti zří-
zena hase jiná a musilo by § 41. býti ustanoveno,
že zákon má platnost laké pro úřadnictvo definitivně
již ustanoveně. Debala, které se zúčastníli poslanei
Kalina, Kotlář, Šule, bar. Brandt a Ma-
děra, ukázala, že lze naléztí východisko z namitek
proti předloze činěných. Vzhledem na brzký konec
zasedání sněmovního bude ovšem úkolem příštiho za-
sedání, o to platně rozhednouti.
Maštalka
Kalina
Brandt
Ma
18
article
V komisi zemědělské posl. Kudrnka referoval
o návrzích na úpravu honebního zákona a navrhl
aby zemský výbor byl vyzván, aby konal šetření
podal zprávu a návrhy. Posl. Hofmann referoval
o návrhu posl. Feierfeyla a soudruhů stran rozdělení
jmění menších okr hosporlářských záložen záložnám
raiffeisenským. Referent navrhuje vyzvati zem. vý-
bor, aby podal návrh zákona, kterým se dovoluje
použiti kmenového jmění okres. záložen hospodář-
ských s nepatrným základním jměním k dotován
záložen vesnických. Debaty se zúčastnili dr. Vi-
škevský a Wanka; návrh schválen. Posl. Bar-
ták referuje o petici mlynářů okresu klatovského
aby při družstevních elektrárnách zemí podporo-
vaných nesměly býti zřizovány mlýny rolnické. Týž
roferuje pak o návrhu na změnu zákona branněho
stran úlev branné povinnosti pro synky rolnickéa
navrhuje vyzvati vládu k opravě branného zákona
za účelem rozšíření těchto úlev. Posl. Barták refe-
ruje o návrzích posl. Stahla a Heinzla stran úlev pro
cvičení vojenská záložníků ve vojsku a v zeměbraně
a navrhuje vyzvali vládu k příslušné změně branného
zákona. Posl. Pilz podává zprávu o petici hospodář-
ského družstva německo-brodského o zavedění chlad-
nokrovného rázu koní v tamním okresu. Referent
navrhuje postoupiti petici zemědělské radě k přísluš-
nému jednání. Posl. Hyrš podává zprávu o pětici
družstva pro zvelebení ovocnictví, zelinářství alu.
Kudrnka
Posl
Hofmann
Barták
Stahl
Heinzl
Pilz
Hyrš
19
article
v Pardubicích a činí návrh na doplnění zemského zá-
kona. Týž podává zprávu o návrhu posl. dra. Dvo-
řáka, Kotlania a soudr. ve příčíně využitkování vod-
ní síly při regulaci pro zemědělství, dále podává zprá-
vu o návrzích posl. Kubra a soudr. v příčině zákazu
dovozu italského vepřového bravu do celního úzen
rakousko-uherského. Posl. Pilz podává zprávu o pe-
tici německo-brodského spolku ve příčině chladno-
krevných hřebců. Petice byla přikázána zem. výboru
k dalšímu šetření. Posl. Hyrš podával zprávu o ná-
vrhu posl. Blahovce ve příčině zřizování periodi-
ckých družstevních škol a posléz referoval o zprávě
zem. výboru o podporování družstev provozujícíci
podniky, jež slouží ke zvelebení zemědělství.
Komise pro záležitosti živnostenské. Žádost za
zřízení živnostenského soudu v Karlových Varech, ve
kteréžto záležitosti posl dr. Engel podal veliký počet
petie, přidělena posl. dru. Hermannovi k podání
zprávy. Petice prof. Vettra při všeobecné škole ře-
meslnické v Kutné Hoře přidělena posl. Machá-
čkovi, Návrh posl. Holoubka na částečnou
změnu volebního ládu v obchodních komorách při-
dělen posl. Němcovi. Posl. dr. Hermann referuje
o 25 peticích českého i německého obchodního per-
sonálu v záležitosti nedělního klidu v živnostech
obchodních. Tato záležilost byla zalím vyřízena ne-
dávným výnosem místodržitelství pro král. české. —
Kubr
Posl
Pilz
Hyrš
Blahovec
doktor
Engel
profesor
Vettra
Němec
Hermann
Pardubice
Karlová Vary
Kutná hoře
20
article
Posl. Jos. Krejčík referuje o návrhu na založaní
nové instiluce v zemské radě živnostenské pro král
české. V širším exposé poukazuje na důležitost stavu
živnostenského, který vedle stavu rolnického je zá-
važným činitelem národním. Poukazuje na veliký
počet obyvatelstva, jež v Čechách věnuje se prů-
myslu, obchodu a živnostem, na jeho poplatnosti
význam sociální jakož i důležitost v tom směru, že
tisíce dělnictva průmyslového nalézá ve stavu tomto
existenci. Dále poukazuje na příští pole činnosti této
rady živnostenské a to na záležilosti živnostenského
vzdělání a finančního podporování průmyslových po-
třeb v rozpočtu zemském a dále na celou řadu ini-
ciativních návrhů směru průmyslového, slavnému
sněmu během času podaných, z nichž některé již
částečně byly vyřízeny, jiné čekají ještě na vyřízeni
doporučuje tento nový projekt v úvahu a přijetí. P
delší debatě, již se zúčastnili předseda posl. hrabě
Chotek, posl. Markert, dr. Hermann, posl
Kratochvíl, Jirousek a Březnovský bylo
po návrhu posl. Němce usneseno, aby ještě dalši
návrhy, v téže záležitosti do sněmovny došlé, a t
posl. Kratochvíla a Holanského byly rovněž
přikázány posl. J. Krejčíkovi k podání společného
návrhu.
Posl
Krejčík
Chotek
Markert
doktor
Hermann
Kratochvíl
Jirousek
Březnovská
Němec
J Krejčík
Čechy
živnostenský pro král
21
article
Školská komise rokovala dnes po zasedání sně
movním o petici Ústředního spolku českých učifelek
za změny 8§ 32. a 51. zák. ze dne 27. ledna 1903
(zrušení coelibálu učitelek). Referent posl. Hour
obšírcě odůvodůuje tento požadavek rovnocennostia
práva učitelek, zejmena když by mu vyhověno bylo
způsobem, kterým by náklady na platy učitelek ne-
byly zvýšeny. Vzhledem k tomu, že bude nutno
předložili sněmu návrh i na změny jiných ustano-
vení zákona, přeje si, aby petice Ústředního spolku
českých učitelek postoupeny byly zem. výboru, aby
vyslechnuv c. k. zemskou školní radu a vyšetřiv
některé okolnosti, vypracoval a do přištího sezení
předložil o tom zprávu, po případě určité návrhy.
Po debalě, jíž se zúčastnili posl. Posselt. Anýž.
Burian, Špindler a Bachmann, byl tento
návrh schválen. Po návrhu téhož referenta přikázány
budou zem. výboru všechny nově došlé pělice zt
snížení let služebných a započílání aktivních pří
davků. Posl. Legler podal zprávu o peticích
Ústř. spolku německého za vydání zákona o zřizo-
vání a vydržování pokračovacích kursů (čtvrtých
Posselt
Anýž
Burian
Špindler
Bachmann
Posl
22
article
tříd) na školách měšťanských. Usneseno, aby zem.
výbor se zem. školní radou předložil zprávu. Mistní
školní rada v Rybářích u Karlových Varů žádá za
změnu zákona z 19. prosince r. 1875 o působnost
a právu místních školních rad, zejmena při presen-
tacích na místa učitelská. Po návrhu posl. Pos
selta a objasnění posl. Anýže o vadách dosa
vadní praxe prasentační postoupena i tato petice
zem. výboru, aby do přištího sezení návrhy podal
Totéž učiněno i s peticemi (rel. posl. Bachma nn)
německých učitelek za splnění různých požadavků.
Posl. Vollgruber referoval o žádostech pěstounek
a opatrovnic za upravení poměrů hmotných, zejména
pensijních: tyto budou postoupeny zem. výboru, aby
vyjednával s ředitelstvím jubilejního pojišťuvacího
fondu císaře Františka Josefa, jakož i se zemskou
školní radou a aby v přištím zasedání podal zprávu.
selt
Anýž
Posl
František Josef
Rybáře
Karlová Vary
Bachma NN
23
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. listopadu.
Sasko a všeobacné rovné právo hlasovací.
V celém Sasku konala se v neděli čeln
protestní shromáždění proti dosavadnímu spole-
čenskému řádu volebnímu a pro rovné a vše-
obecné právo volební. V Drážďanech bylo voj-
sko konsignováno a každý strážník opatřen
čtyřiceti patrona mi.
Zajímavá resignace.
Socinlistický říšský poslanec německý M a
Schippel vzdal se mandátu. Schippel byl
bebelovskému vedení dlouho již nemilým pro
své sblížení s »měšťáckými« názory a zvláště
v otázce vojenské a námořní a pak pro své
koketování s ochranářskou politikou celní, zvlášte
v knize »Základy obchodní politiky«. Mnoho
nescházelo a byl by býval již ze strany vylou-
čen, ale ještě v čas — zabočil. Nyní ale uči-
nil nepochybně důsledky z očisťovacího procesu,
kterýž ve straně Bebel právě prověsti se chystá
Schippel byl od roku 1900 členem říšského
sněmu.
Smrť Hendrika Vitboje.
Telegram sdělil již, že 3. t. m. zemřel ná-
čelník Hotentotův v německů osadě jihoafrieké
Hendrik Vitboj následkem zranění do stehna,
v bitce u Fahigrasu 29. m. m. utrpěného
že nástupcem v náčelnictví kmene byl prohlášen
Samuel Isaak. Německé listy vítaji skon jeho
a zvláště »Berliner Tagblati« píše velmi surově:
»Máme všecky příčiny, toto bohužel tuze
pozdní (!) uklizení polměšilého náčelníka Hoten-
totův uvilati.« Německé listy vytýkají Hendriku,
že Němcům původně věrnost lhal a pak proti
nim povstal, ale zapomínají, že jako tolik jiných
Hendrik prvotně jen moci a násilí se podrobil.
Schippel
Bebel
Hendrik Vitboj
Vitboj
Samuel Isaak
Hendrik
Němec
Praha
Sasko
Drážďany
Berliner Tagblat
24
article
Rovněž přičítají mu za zločin, že zastřelil set-
níka Burgsdorffa, zamlčujíce ale, že byl tímto
sám ohrožován. Zdaliž splní se naděje německá,
že Samuel Isaak, jenž »nemusí se báti provazu«
jak se rovněž ušlechtile vyjadřuje orgán liberál-
ního kapitalismu německého, s Němci se smíři,
musí se ovšem teprve ukázati. Hendrik Vithoj
kterýž už r, 1894 byl se pokusil uzavřit jakýsi
spolek mezi kmeny jihoafrickými proti Němcům,
od loňska společně s Herery proti nim i brannou
mocí vystoupil, když jim byl válku řádně opo-
věděl. Byl nepopíratelně jedním z nejnebezpeč-
nějších nepřátel jejich.
Jitření proti Angličanům v Indii.
Pařížská »Patrie« sděluje: V Indii vzmáhá
se polilické hnutí proti anglickému panství, jež
zdá se býti v souvislosti i s návštěvou prince
Walesského v Anglii. Guvernér bengalský mu-
sil vydati dekret proti shromážděním na cestách
veřejných a obmezil i svobody studentské, jimž
zakázal zpivati pisně pobuřující a jimž zapo-
věděl účast na schůzích politických. V Burisolu
pořádán byl tábor o 10.000 účastnicích, jemuž
předsedal mohamedán a kterýž přijal protest
proti panství britskému. V Rungporu odsouzeno
bylo osmdesát studujících k pokutám za to, že
pěli na ulicích »Bandi Matarom« (»Pozdrav
matce vlasti«). Když však pokutu onu plati
odepřeli, byly všecky školy guberniální i provin-
ciální, jakož i technika uzavřeny. Správa brit-
ská uložila agentům policejním složiti přísahu,
obávajíc se jich desertování. V Malariperu
udály se rovněž srážky se studenly.
Burgsdorff
Samuel Isaak
Němec
Vithoj
Herero
Angličan
Walesský
Matarom
Indie
Anglie
Patria
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nové německé ředítelství slátních drah
v Teplici za souhlasu — ministra krajana
Randy! V obzvlášť slavnostné akcidenční úpravě
a v čele listu přinesla včerejší »Bohemia« zvěst
o zřízení nového ředitelství státních drah
v Teplicích k tomu s výkladem, který musi
vzhuditi v českých politických kruzích úžas,
nemenší, jak pocílěn byl nad faktem zřízení
ředitelství stát. drah v Teplicích v zasvěcených
vůdčích kruzích českých. List kasina přinášl
pod citátem z řeči předsedy ministerstva ze dne
7. července toho roku se »strany odbornée
ujištění, že se nové c. k. ředitelství v Teplicí h
zřizuje k účelu vyhovění národnost-
nlch potřeb německých. A celé vze-
zření nejnovější události také tomu nasvědčuje.
Randa
Teplice
Bohemia
26
article
Z pramene bezpečně zpraveného dozvídáme se,
že železniční štědrost Gautschova vůči Němeům
jest vlastně dílem — našeho ministra
krajana ryt. Randy! Jest sice pravda,
že vláda hodlala zříditi čtyři samostatná ředitel-
ství státních drah v Čechách s podřízenými
inspektoráty a že pro jedno z těchto ředilelstev
bylo sídlo vyhlédnuto v Teplicích, ale podl
vládních proposie měla tato akce provedena býti
společně a najednou v důsledku sestátňovaci
akce železniční vůbec. K nátlaku Němců byla
však otázka teplického ředitel stv
vyňata a uspíšena i uskutečněna
s národnostním ostřím proti Če-
chům, což vůdcové němečtí a tisk jejich jak
vidět také řádně vykořisťují. Toto jednání vlády
jest samo sebou neslýcháno, ale naprosto bez-
příkladnou zůstává okolnost, že ke zřízení
německo-nacionalního c. k. ředitelství státních
drah v Teplicích došlo s výslovný m
souhlasem a podpisem českého
ministra krajana ryt. Randy, který
se tu znovu ukázal bedlivějším strážcem a vy-
konavatelem německých přání než českých. Není
to dokonce ani poprvé, co se český ministr
krajan v radě koruny osvědčil přímluvčím
mocným patronem německých plánů nacionál-
ních. Také k jeho česko-krajanské intervenci
na příklad stalo se, že do ministerstva železnie
povolán byl ředitel státních drah v Plzni Tuček
Gautschův
Něme
Randa
Němec
Tuček
Čechy
Teplice
Plzeň
27
article
aby jeho místo zaujati mohl Němec Strzi zek.
Rovněž není v zasvěcených kruzích žádným ta-
jemstvím, že se náš český ministr krajan anga-
žoval i pro německé úklady, směřující k dvoj-
jazyčnosti městské elektrické dráhy pražské a
že jeho přimé zakročení v Praze v té příčině
rozbila se jenom o rázný odpor obce pražské.
Při veškeré úctě k vědeckému věhlasu rytíře
Randy nelze si děle zapírati, že výtečný tento
a svělem proslulý učenec český na svém místé
jako ministr krajan dokonce není a jestliže
české ministerstvo bez poriefeuillu mělo být
významenáním jeho vědeckých zásluh, ku pro-
spěchu reálných věcí českých není naprosto.
S české strany nelze nikterak dáli souhlasu
k tomuto kroku českého zástupee v Gautschové
kabinetu, a Gautschův skutek vytržení jedné
otázky z komplexu ostatních umístění státních
ředitelstev také v českých městech a vůbee
z celé akce sestátňovací zůstavil v českých
kruzích politiekých dojem nejvýš trapného
ustrnutí. Z usnesení poslaneckého sboru če-
ského vysláni do Vídně ihned — tak se dovl-
dáme — poslanci Maštálka a Kaftan, aby těmto
dojmům na příslušných míslech zjednali
náležitého projevu a sobě patřič-
ného vysvětlení i případného zadost-
učinění.
Němec
Randa
Gautschův
Maštálek
Kaftan
Praha
Vídeň
28
article
— Proti brněnskému paktu volobnímu.
Že i na Moravě samé famosní »oprava« zem-
ského volebního řádu a zemského zřízení nara-
zila na tuhý odpor českého obyva elstva, do-
svědčuje výsledek zdařilé schůze českého lidu
v okresu klobouckém, svolané Politickým spol-
kem v Kloboucích u Brna a konané dne 19.
listopadu 1905, na kteréžto schůzi přijata byla
jednomyslně tato resoluce:
»Prohlašujeme co nejdůrazněji, že s největší roz-
hodnoslí trváme na požadavku všech českých stran
a celého národa českého, aby vláda zřídila úpinou
českou universitu v Brně, odpovidající moderním
požadavkům, nemá-li hluboká nedůvěra vůči vládě
projeviti se bezohledným odporem celého národa.«
»Zaroveň protestujeme s největším roztrpčením
proti zběsilému řádění radniční kliky německév
Brně proti českému školství a proti řádění jejl
policie, poněvadž nelze trpěti, aby policie, která
sloužiti má právu a pokoji, zneužívána byla proti
politickým odpůrcům a k uhájení nespravedlivé
državy německé.«
»Oprava zemského volebního řádu
přijatá na zemském sněmu nás na-
prosto neuspokojuje. Nevzdáváme se
nikterak požadavku všeobecného,
rovného, tajného a přímého hlasova-
cího práva a prohlašujeme, že v práci
své neustaneme, dokud zemský volební řád a ná-
sledkem toho zastoupení všech vrstev českého
lidu nebude odpovídati populační a ho-
spodařské jeho síle a významu. A dů-
razně žádáme naše poslance, aby v tomto směru
na volební opravě vytrvale pracovali.«
— Řišsko-německá marka do Rakouska a
zemí koruny české. Podle posledního výkazu
berlínského Všeob. německého Schulvereinu pro
zachování němectví v cizině bylo v letech 1895 až
1905 zasláno do Cislajtanie úhrnem 582.445 ma-
rek. Největší čásť těchto peněz pohltily země
koruny české a sice 343.292 marek 44 feniků.
Morava
Klobouk u Brno
Brno
Řišsko
Rakousko
český univerzita v Brno
29
article
Zaslánoť v období tom na přispěveích k úče-
lům Všeob. Schulvereinu do Čech, Moravya
Slezska: 1895 mk. 19.999.07, 1896 mk.
23 365.03, 1897 marek 30 849.07, 1898
mk. 30.371.02, 1899 mk. 35.957.02, 1900
mk. 43.115.04, 1901 mk. 33 906.06, 1902
mk. 37.290.05, 1903 mk. 42.416.—, 1904 až
1905 mk. 46.021 08. Daleko menší částky za-
slány do Haliče, Bukoviny (mk. 57.446 07), do
alpských zemí (mk. 53.156.04) a poměrně většl
toliko do Tyrol (mk. 128 551.02). Do zemí ko-
runy uherské za totéž desítiletí mk. 65.347 07.
Sludujícím z Rakouska na říšskoněmeckých
universitách studujíeím na stipendiích vyplaceno
mk. 64.518 07. Jaká fakta z těchto čísel mluví,
netřeba mnoha slovy vykládati. Dvě třeliny fondu
Všeobecného německého Schulvereinu na germa-
nisaci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
— Ve prospěch všeobecného rovného
práva hlasovacího vyslovily se dále resolucemi
obecní zastupitelství města Ledče, okresní
výbor v Počátkách, jakož i veřejná
sehůze, jež konala se v neděli dne 19. t. m.
v sále okresního domu v Libochovicí ch.
— Tábor lidu za všeobecné rovné hlasovací
právo a proti nové dávce z piva konati se bude
v neděli dne 26. t. m. o 2. hodině odpol. na
náměstí v Ronově u Čáslavi
— Protestní schůze v Kolíně. Společen-
stvo hostinských a výčepníků v Kolině svolává
dnes ve středu o 128. hod. večer do velké- dvo-
rany Sokolny kolinské protestní schůzi s pro-
gramem: »Boj proti novému zvýšení zemské
dávky z piva« a »Všeobeené rovné právo hla-
sovací«, které zúčastní se zástupci veškerých
politických stran v Kolině.
— Třída II. České akademie vypisuje do
31. ledna 1906 konkurs na odměnu 1000 K
z fondu dra. Gustava Sudy a sice za
vynálezy a spisy z oboru fysiky a mechaniky.
Sud
Schulverein
Čechy
Moravya Slezsko
Halič
Bukovina
Tyroly
Rakousko
Morava
Slezsko
Ledeč
Ronov
Čáslav
Kolín
Kolina
Český akademie
30
article
Co se týče vynálezů, může se dostati odměny
jen vynálezci, jehož národnost českoslovanská
jest prokázána. O odměnu mohou se ucházeti
spisy, v posledních čtyřech uplynulých létech
tiskem vydané, neb i v rukopise dosud ne-
tištěné, pak vynálezy, v posledních čtyřech lé-
tech dovršeně nebo patentované, a sice podá-
ním písemným. Ku podání třeba přiložiti výtisk
spisu, opatřený letopočtem, anebo rukopis ná-
ležitě zřetelný, jde-li o vynález, sluši přiložiti
zevrubné vypsání a zobrazení jeho, pak průkaz
národnosti vynálezcovy. Žádosti buďlež po-
dány do praesidia České akademie,
— Třeti přednáška René Henryho byla
uspořádána v pondělí večer opět v hotelu »Central«
za hojně účasti pražského obecenstva. Reně Henry
svým zajímavým, příjemným způsobem se roz-
hovořil o »franeouzské přitomnosti« a podal
obraz jejího sociálního, společenského a politi-
ckého rozvoje. Jeho řeč byla vroucím projevem
upřímného a vážného vlastenectví. Henry vý-
mluvné dokazoval, že Francie není taková jakji
líčí její nepřátelé a předpojatí pozorovatelě, že
není v úpadku, naopak, že svou prací a ener-
gii se nalézá v plném rozmachu svých sil.
Přednášejíeí eituje krásná slova o francouzské
vlasti, která pronesl letos k školním dětem zna-
menitý historik Lavisse: »Milě děti, vaše vlast
není jen kusem země, je to dílo lidské, počatá
od staleli, v němž pokračujem a v němž vy
budete pokračovati. Dlouhá práce našich oteů
od počátků, upomíná na jejich snažení a jejich
myšlénky, pomníky jejich genia, naše řeč, náš
způsob, pojetí života, toť v souhrnu s bohatou
krásou naší země, s lahodou našeho podnebí,
René Henry
Henry
Přednášejíeum
Francie
Český akademie