3
masthead
22. listopadu 1965
5
article
lečenstev a 3. aby o výsledku jednání tohoto sněmu
návrhy své podal,
Nejvyšší muršálek zemský odpověděl pak n
dotaz poslance dra. Stránečkého o právním
stavu říšských komorních či korunních statků. Od-
pověď zní: ve schůzi sněmu dne 14. října r. 190
učinili na mne poslanci dr. Stránecký a sondruzt
dotaz, v němž poukázáno na to, že sněm v sezení
svém dne 24. července 1902 přijal návrh jmenova-
ným poslancem učiněný, jímž se ukládá zemskému
výboru, aby podal zprávu o právním stavu říšsk ých
komorních či korunních statků, že však zemský
výbor rozkazu tomu dosud nevyhověl. K tomuto do-
tazu kladu si za čest odpověděti na základě usne-
sení zemského výboru ze dne 11. října 1905, že, jak
lze zjiatili z příslušného jednacího protokolu a též
ze stenografické zprávy o uvedeném sezení sněmov-
ním, návrh onen nebyl sněmem přijat, nýbrž od-
kázán komisi rozpočtové, nebyl však ani touto ani
sněmem samotným vyřízen. Vynesením presidia c. k.
místodržiteiství ze dne 9. listopadu 1903 byl pak
sněm uzavřen a uvedený navrh byl současně s ná-
vrhy jinými presidiem sněmovním zaslán zemskému
výboru s doložením, že byl při podrobném rokování
o zemském rozpočtu na rok 1902 dostatečně podpo-
rován a přikázán komisi rozpočtové, že však tate
o něm sněmu žádné zprávy nepodala. U vyřízení to-
hoto přípisu presidia sněmovního usnesl se pal
zemský výbor, aby zmíněný návrh podobně jake
celá řada jiných návrhů, taktéž dostatečně podporo
vaných, avšak sněmem nevyřízených, položen by
ke spisům.
Nelze tudíž v tomto případě nijak zem. výboru
klásti za vinu nevážnost k usnesením sněmu.
doktor
Stránecký
6
article
Jednael pořad.
Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm
je způsobilý platně se usnášeti.
Pro schůzi omluvil se churavostí posl. Mülle
Potom přešlo se k jednacímu pořadu.
Prvním předmětem bylo první čtení zprávy zem
ského výboru, kterou se předkládá osnova zemského
zákona o zájmových společenstvech zemědělských.
Zpravodaj člen z. v. hr. Sehöaborn pravil, že
nepustí se do obšírného odůvodňování, kleré obsa-
ženo v tištěné zprávě zemského výboru. Když byl
vydán r. 1902 t. zv. rámcový zákon říšský, uvažova
zemský výbor, co bylo by mu činiti a uznal, ž
na základě platných ústavních zákon
obsah rámcového zákona nenáleží do
kompetence říšské rady, nýbrž sněmua
že by zemské zákonodárství mohlo bu
odepříti součinnost nebo upraviti tuto
záležitost úchylným směrem. Pochopi-
telné důvody však přiměly zemský výbor k tomu.
aby zaujal stanovisko oportunní. Následkem toho pak
činěny pilné přípravy k vydání zákona zemského
který nyní sněmu se předkládá.
Zpravodaj hr. Schönborn vzpomenul pak s uzná-
ním všech, kteří o urychlení léto akce získali si zá-
sluhy, zejména ministerstva orby a zemědělské rady
jejíž oba odbory s pominutím rozdílu národnostního
zaujaly úplně shodné stanovisko. Řečník připustil, že
zákon není dokonalý a že může býti podroben i ne
příznivé kritice, poněvadž nebylo možno při jeho se-
stavování opříti se o nabyté jíž zkušenosti; dal však
projev svému přesvědčení, že další poměry upraví se
cestou nařízení. S tím doporučil návrh ku přijeti.
Schönborn
7
article
Po německu pokračuje pravil zpravodaj hrabě
Schönborn, že jest si přáti, by další práce v ko-
misi a ve sněmu provázeny byly týmž duchem jako
práce předběžné, aby utvořen byl zákon, který by
prospěl zemi a jejímu obyvatelstvu. Na konec navrhl.
aby předloha byla přikázána zvláštní 15členné ko-
misi. (Souhlas.)
Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že ke slovu po
stránce formální přihlásli se poslanci Kubr, Doležal.
dr. Schreiner a prine Ferdinand Lobkovie.
Poslanec Kubr pravil, že jménem české strany
agrární vílá předlohu zemského výboru, která zna-
mená pro zemědělstvo skutečný pokrok, poněvadž
poskytuje mu možnost, aby o svých záležitostech
rozhodovalo samo.
Potom navrhl, aby komise, které bude předloha
odkázána, měla nikoli 15, nýbrž 18 členů, poněvadž
klíč, který při tomto počtu pro volbu komise se
utvoří, bude vhodnější pro rozdělení mandátů télo
komise.
Návrh byl dostatečně podporován.
Posl. Doležal prohlásil: Vřadění této předlohy
na jednací pořad, je výsledkem přátelské dohody
stran. Strana, k níž náležím, uložila mně, abych
učinil prohlášení, kterým by bylo krátce označeno
stanovisko, jež vůči této předloze zaujímáme. Vítáme
každý krok, směřující k uzdravení a hospodářskému
prospěchu organisace našeho zemědělství a chcem
každý pokus k tomu cili směřující účinně podporo-
vati. Budeme tedy hlasovati pro přikázání této před-
lohy zvláštní komisi, nemůžeme se však tajiti, že
předloha zemského výboru nás úplně neuspokojuje
po stránce hospodářské a též stanovisko autonomní
že nedochází v ní náležitého uplatnéní. Prohlašuji,
že naše strana účastní se horlivě porad komisea
přičiní se o zlepšení předlohy v tom směru. Nemá“
me nic proti tomu, aby formální návrh poslance
Kubr a byl přijat.
Schönborn
Kubr
Doležal
doktor
Schreiner
Ferdinand Lobkovie
Posl
8
article
Posl. dr. Suhreiner (něm. agr.) pozdravil předlohu
jménem německého rolnictva, přes to, že v ní shle-
dal různé nedostatky. Pak projevil mlnění, že
všechno rolnictvo v Čechách, vystihujíc význam
předloby, činně se zúčastní práce na osnově.
(Souhlas.)
Posl. kníže Ferd. Lobkovic: Dovolují si prohlá-
siti, že i já a strana, ke které mám čest nálažeti.
s navrženým formálním postupem souhlasíme. Vítám
zejmena vřele, že jednou konečně má se státi skut
Během večera žádal jsem svěho přítele K.,
aby se odebral k několika vynikajíeím libe-
rálům, mezi nimiž i ke Gorkému, aby uči-
nili vše možné, by zamezili krve-
prolití.
Šli ke knížeti Svjatopolku Mirskému
k Vittovi, ale beze všeho úspěchu. Potom se-
tkali se vůdcové dělníků, počtem osmnácti, s
mnou v jistém hostinci, aby tam trochu po-
jedli i aby si dali navzájem s bohem. Číšnik,
jenž nás obsluhoval, pošeptal mi: »Víme, že
chcete zejtra k earu k vůli chuďasům. Bůh
vám pomoziž!« Strávil jsem noc ve čtvrti
Narvské Zastavě. Můj tělesný strá ž ce,
obrovitý kovář, jménem Filipov, dovezl mne
tam dobře ozbrojen. Byla to athletická postava
s dlouhým vousem; zůstal na jevišti jako obět
»krvavé neděle«. Po cestě slyšeli js me
všude temný dusot kroků vojákůva
dupot koní kozáckých. Jinak byly ulice prázdny,
až na několik chodců, kteří s úzkostlivou tváři
sněhem cupali.
Posl
doktor
Suhreiner
Ferd
Gorký
Svjatopolka Mirský
Vitt
Číšnik
Filipov
Čechy
Narvský Zastava
9
article
Noc minula bez příhody. V devět ho-
din ráno vstal jsem a vypil jsem s něko-
lika lidmi svými čaj. Policie nevěděla zřejmě.
kde jsem byl. Zrovna mezi jídlem přiběh
dělník jeden, jemuž jsme všichni pro jeho po-
dezřelé chování se nedůvěřovali, do pokoje,
zůstal, když mne náhle spatřil, na okamžik
státi udiven; pádil potom, dříve ještě nežli ho
někdo mohl chytnouti, opět ven. Brzy na to
přišel posel od generála Foulona, abych přišel
k telefonu, že by rád se mnou mluvil. Poslal
jsem ale dělníka, abych ziskal čas. Děl-
nik však vrátil se, aniž by byl s prefektem mlu-
vil, potkal ale mezitím lokal-pristava (policej-
ního úřadníka), jenž zvolal na něj: »Aeh tak,
otec Gapon jest zde!« Můj posel poznal, že
jsem v nebezpeči býti zatčen, i spěchal proto
rychle nazpét.
V deset hodin čekalo již obrovské
množství, jemuž byl jsem dal sděliti, že pochod
počne tuto hodinu. Lidé ti byli úplně střízliv
a zachovávali vzorný pořádek.
Nyní ale slyšeti bylo již temný hukot
kem to, na čem u nás již dlouho se pracuje, totiž
organisace celého zemědělského obyvatelstva, o které
již i říšská rada před časem se usnesla, jež však
následkem rozličných překážek v Čechách se ne-
uskutečnila. Dovoluji si sděliti, že v komisi bezpo-
chyby z naší strany budou učiněny zvláštní návrhv
na změnu rozličných paragrafů, avšak mohu již
dnes prohlásiti, že bych co nejvřeleji vítal, kdyby
takovými změnami celá věc dlouho se nezdržovala.
Po stránce formální souhlasím též s návrhem, aby
komise skládala se z 18 členů.
Nejvyšší meriálek zemský prohlásil pak roko-
vání za skončené a udělil závěrečné slovo zpravodaji
hr. Schönbornovi.
Foulon
Schönborn
Čechy
10
article
Zpravodaj posl. hr. Schönborn: Způsob, jakým
předloha tato v prvním čtení byla zde přijata, na-
plňuje mne radostí, ježto z projevů, které zde s růz-
ných stran byly učiněny, vychází na jevo, že vše-
obecně vidí se v předloze této důležitý krek k orga-
nisaci rolnického stavu. Pokud se týká výhrad, které
s různých stran zde byly učiněny, dovoluji si na to
poukázati, že ve své úvodní poznámce jsem už na-
značil, že dílo, které zemský výbor zde předkládá,
nemůže býti považováno za dokonalé, ježto spočívá
většinou na kompromisech různých názorů. V komisi
bude dosti času, aby provedeny byly změny větší
nebo menší. Tolik však dnes už je jisto, že komise
uzná, že cesta, kterou se bral zemský výbor, byla
volena s nejlepším úmyslem. Se svého stanoviska
nemám ničeho proti tomu, aby komise byla nikoli
15členná, nýbrž 18členná.
Nejvyšší maršálek zemský dal pak hlasovatic
návrhu posl. Kubra, aby osnova přikázána byla ko-
misi 18členné, po šesti z každé kurie.
Kubr
Schönborn
11
article
Návrh byl přijat
Druhým oddílem pořadu bylo druhé člení zprávy
komise školské o návrhu býv. rektora německé uni-
versity dv. r. prof. dra. Rabla o opatření potřebných
způsobilých místností pro účely universitní.
Zpravodaj posl. dr. ryt. Jaksch (ústav, velkost.
poukazoval na nedostatek místností na obou univer
sitách pražských a na to, že dosud nestala se ná-
prava.
Pro německou universitu Uřeba jest hlavní bu-
dovy, ve které by se umístila také fakulta theologická
poněvadž seminář nevyhovuje požadavkům zdravot-
nickým. Nedostatek podobný objevuje se také při ně-
mecké fakultě filosofické. Pro německou fakultu lé-
kařskou požadoval řečník především výstavbu chi-
rurgické kliniky, poněvadž dosavadní poměry jsou
neudržitelné; také poliklinika musí prý obdrželi nově
místnosti. Poměry všeobecné nemocnice zlepší se
teprve tehdy, až bude vystavěna gynackologická kli-
nika české fakulty lékařské; řečník přimlouval se jako
německý professor nejvřeleji za tento požadavek.
profesor
doktor
Jaksch
Uřeba
mecký fakulta filosofický
nika český fakulta lékařský
12
article
Pravil pak, že pokládá za svou povinnost, aby dopo-
ručil zřízení nové kliniky pro nemoci vnitřní při české
fakultě lékařské. Až tyto ústavy budou zřízeny, teprve
pak bude se moci upraviti všeobecná nemocnice. Reč-
ník doporučil na konec návrhy komise, jež znějí:
1. Vláda se vyzývá, aby pro c. k. německou uni-
versitu Karlo-Ferdinandovu s všemožným urychlením
zřídila universitní budovu, modernímu stavu vy-
učování vyhovující, jež pojala by všecky posluchárny
semináře a ústavy, pokud tyto nemají svých vlast-
ních budov; 2. vláda se vyzývá, aby se stejným
urychlením provedla též stavbu přiměřené nové bu-
dovy pro chirurgickou kliniku při c. k. německé uni-
versitě; 3. vláda se vyzývá, aby vhodným způsobem
postarala se o zjednání přiměřených místností pro
knihovnu, jakož i místností pro umístění universit-
ního archivu.
Místodržitel hr. Coudenhove pravil, že uznává
oprávněnost stížností ve zprávě vylíčených a že po-
chopuje žádost, aby byly napraveny. Upozrnil však
že od doby, kdy podán byl příslušný návrh, mnoho
bylo změněno. Řečník upozornil na vládní předlohu
o zvláštním státním úvěru 25 mill. K na vybudování
vysokých škol a vládní prohlášení, že do tří let budou
nejkřiklavější nedostatky stavební odstrančny. V Pra-
ze zamýšlí vláda zlíditi moderní budovy pro filoso-
fickou a právnickou fakultu v assanačním obvodu.
Coudenhove
Ferdinandov
český fakulta lékařský
Karla
právnický fakulta
13
article
Mistodržitel poukázal pak na potřebu nové budovy
pro německou chirurgickou kliniku, na kterou by také
fond všeobecné nemocnice povinen byl přispěti. Fon
tento je ovšem v poměrech velice stísněných. Bylo
však zahájeno jednání, aby fond ten byl sanován-
polom bude vyřízena také otázka německé chirur-
zické kliniky
Míistodržitel poukázal pak na universitní slavby
na slupských pozemcích, zejmena na hotový již ústav
fysielogický a rozestavěný ústav hygienický, nače?
pravil, že provedení staveb těch bude míti příznivý
účinek na poměry německé university. Na konec
prohlásil, že nechce vykonávati nižádný vliv na usne-
sení sněmu. (Souhlas a pollesk mezi Němci.)
Návrh byl pak při jat
Dalším oddílem pořadu bylo druhé čtení zprávy
komise školské o zprávě zemského výboru, o nedo-
slatku potřebných místností způsobilých pro účely
c. k. české Karlo- Ferdinandovy university v Praze.
Fon
Němec
všeobecný nemocnice
Ferdinandov univerzita v Praga
14
article
Zpravodaj posl. dr. Čelakovský : Jestliže zástup i
německé university pronesli stížnosti o nedostateích
v umístění německé university, mají zástupci ná-
rodnosti české tím více příčin, aby si stěžovali na
nedůstojný stav, v němž naše universita se nalézá.
Od r. 1882, kdy universila byla rozdělena, hylyji
poskytnuty nedostatečné mís'nosti, a to zvláště uni-
versitě české. Do dneška nepodařilo se z těchto pro-
visorních místností universitní fakulty se vybavili.
Tehdy slíbila vláda, že oběma universitám poskyt-
nuty budou všechny podmínky, kterých potřebují ke
svému rozkvětu, ale místo splnění tohoto
slibu připustila vláda, aby poměry
stále se zhoršovaly. (Tak jest !) V novější
době dostalo se sice fakultě lékařské několika budov,
ale i ty účelu svému naprosto nevy ho-
vují, pro fakuitu filosofickou pak bylo nutno na-
bouře, kteráž měla se již již rozpoutati proti
nám. Dělnici přicházeli a prohlašovali úzkost-
livě, že příchody ke čtvrti této jsou vojskem
střeženy.
doktor
Čelakovský
15
article
Dříve nežli jsme odtáhli, objevila se řada
poslů, i bylo nám jasno, že celé město byl
v noci změněno v tábor vojenský
Po všech ulicích pohybovaly se čety vojáků,
pěchoty, jízdy a dělostřelectva, prováze ny
vozy lazaretními a kuchyňskými. Ano
i garda byla vyslána. »Rudí kozáci tělesné stráže
J. V.« a rovněž tak i obyčejní »modří« neb
»hetmanští« kozáci byli poslaveni v různých
částech města; jízda a pěchota rozděleny byly
v okolí. Místo před zimním palácem hemžilo se
vojskem všeho druhu a na všech veřejných
místech tábořily pluky. Něvské mosty byly rov-
něž obsazeny, zvláště most Trojický, kdež set-
niny kopinniků, kozáků a granátníků, i novgo-
rodských granátníků, byly postaveny. Z Petro-
pavelské pevnosti vyvezena tři dělaa
na tomto místě postavena.
I v pevnosti samé učiněny přípravy, jakoby
Japonci a nikoliv neozbrojení poddaní carovi ji
ohrožovali. Úřady bály se zřejmě, že by lid
pokusil se arsenálu dobýti. Podle zpráv, jež
jsem obdržel, byly tyto připravy vojenské řízeny
velkoknižetem Vladimírem, rozkazy dával však
formálně generál Vasilčikov. Všude vázla do-
prava tramvayi, ale chodci mohli ješté choditi
a sáně jezditi.
Když jsem tyto zprávy slyšel, napadlo
mně, že by bylo dobře, dáti demon-
straci ráz význačně náboženský.
Proto poslal jsem několik lidí do nejbližší
kaple, aby přinesli cirkevní praporce a ikony;
kostelník ale zdráhal se vydati jim je. Vy-
slal jsem nyní sto dělníků, kteří je měli násilím
vzlti a v několika minutách přinesli je sku-
tečně. Nechal jsem přinésti i obraz
carův ze shromažďovaci mlstno sti
našl, abych tím prokázal pokojný ráz našeho
projevu.
Japonec
Vladimír
Vasilčikov
Petra
17
article
jmouti místnosti v soukromých domech. Na práv
nícké fakultě jsou poměry tak žalostné, že došlo
i ke stávce posluchačů, a to všech n
děje se na universitě, která jest po ví
deňské nejčetněji Irekventována v ce-
lém Rakousku, kdežto na jiné, daleko menšího
významu, vynaložily se již veliké obnosy.
Nesmí se zapomenouti, že dnešní poměry jsou
zcela jiné, nežli v dobách dřívějších, kdy nebyly uni-
versity ještě ústavy vědeckými, nýbrž pouze ústavy
pro opatřování státních a církevních zřízenců: dne
obrací se k universitě všechny vrstvy národa, hle-
dajíce v ní vzdělání a vědění, poněvadž v tom spočív
dnes moc a síla. Nestačí ošem pouze rozšíření míst-
ností, bude nutno pomýšleti také na to, aby dosa-
vadní studijní řád padl a aby nahra-
žen byl lepším a rozšířenějším,
Způsob, jakým se chová vláda k če-
ské universitě, nesvědčí o tom, že j
záleží na tom, aby Rakousku zacho-
vána byla pověst kulturního státu. (Vý-
borně!) Jest známo, jak u nás ze všech kulturních
otázek dělají se otázky politické. (Tak jest!) A všechno
volání po nápravě bylo marným, nadarmo po lét
usilovali jsme, aby universita česká byla vypraven
tak, jak její vysoká, vědecká úroveň a důstojnost za-
sluhuje. Poměry nynější jsou neudržitel
nými; věru není nadsázkou výrok, že by již dávno
měla zakročiti zemská zdravotní rada
Pronesenými důvody doporučil řečník návrhy
školské komise, které mají tomuto bídnému stavu
odpomoci. (Potlesk.)
Rakousko
nícký fakulta
18
article
Návrhy komise znějí: Vláda se vyzývá: 1. aby e
nejdříve odpomohla nedostatkům na c k. české uni-
versitě Karlo-Ferdinandově v Praze pořízením zvláštní
moderním požadavkům vyhovující ústřední budovy
jež by obsáhovala všechny posluchárny, semináře
podobná zařízení, kteráž nevyžadují zvláštních ústav
aneb pro něž jinde nebudou definitivně vhodné míst-
nosti opatřeny: 2. aby s všemožným urychlením pro-
vedla stavbu budov pro ústavy fysikální, mathemati-
cké a přírodovědecké na Slupi, jakož i aby novými
potřebnými budovami opatřila ústavy lékařské fa-
kully, zejmena pathologicko-anatomický, hy gienický
fystologický, též obě kliniky vnitřních nemocí, chirur-
gickou, kliníku gynaekologickou a kliniku psychiatri-
ckou, jakož i polikliniku, a 3. aby, pokud nedojde na
definitivní umístění zajmena fakult právnické a filoso-
fické, hleděla nedostatkům jich odpomoci prozatím-
ním opatřením vhodnějších a prostrannějších místnosti
nájmem, aneb tím způsobem, aby četně navštěvované
přednášky byly obsazeny, pokud poměry osobní toho
připouštějí, dvěma silami učitelskými, jež by parallelní
čtení konaly
Místodržitel hr. Coudenhove: Jen některými po-
známkami chci se zúčastniti porady o tomto před-
mětu a především vysloviti potěšení, že v okamžiku.
kdy slavná sněmovna přistupuje k jednání o této
důležité, celou veřejnost zajímající záležitosti, totižo
náležitém umístění stolic zdejší university, jsou vy-
hlídky na splnění skutečně oprávněných přání
mnohem příznivější, nežli v době, kdy — před dvě-
ma léty — podnět k této akci byl dán se strany
rektora university.
Coudenhove
Praha
ústav lékařský firma
KarlaFerdinandův
19
article
Školská komise ve zprávě své sama poukazuje
na důležitý krok, klerý učinila vláda tím, že v říš-
ské radě v uveřejněném prohlášení projevila, jakým
způsebem hodlá odpomoci politování hodným
nedostatkům místností české universily
v Praze.
V tomto exposé ustanovuje vláda, že se má dle
přání vysloveného akademickým senátem vystavěti
v assanačním obvodu kolejní dům v takových roz-
měrech, že bud u tím odstraněny nedostatky př
právnické a filosofické fakultě, na které si tak často
vším právem bylo stěžováno.
Mimo to však vyslovila vláda úmysl, že v akc
zastavování slupských pozemků bude pokračovati
Dle toho budou pro českou universítu vystavěny na
Slupy, kde již byl zřízen chemický ústav, užívaný
od studijního roku 1904.5 a kde se nyní staví ústav
pro experimentální fysiku, ještě další dva ústavy
úrčené pro učitelské stolice mathematiky, mathema-
tické fysiky, meteorologie, po případě anthro pologie
geologle, mineralogie, palaeontologie, z0ologie, geo
grafie a elnolog e.
Praha
20
article
Přilližeje ku potřebám praktických odborů takulty
lékařské, béře především již státní rozpočet na rol
19.6 zřelel na přístavbu pro českou kliniku pro der-
matolegii a syfilis, umístěnou ve všeobecné nemoc-
nici v Praze, a jednají dále toho času centrální
úřady k tomu povolané o větší přístavbě k české
chirurgické klinice dle návrhu nově jmenovaného
přednosty této kliniky.
Provedení novostavby pro českou kliniku po-
rodnickou a po případě i pro kliniku ušní — kte-
rážto novostavba v zásadě již před delší dobou byla
usnesena — závisí podstatně na finančním stavu
fondu nemocničního (1!), poněvadž vybudování praž-
ské všeobecné nemocnice má se díti vzhledem
k tomu, že tu jsou vedle klinik i oddělení nemoc-
niční, za finančního spolupůsobení etatu vyučova-
eího a fondu nemocničního. Státní správa se snaží
vyjednáváním se zúčastněnými činiteli dosíci toho,
aby fond ten opět stal se schopným, tento svůj úkol
plniti.
Odstranění závad na české psychiatrické klinice.
pokud se týče provedení novostavby pro tuto kliniku,
jest již po několik let předmětem jednání u zemského
výboru království českého.
Praha
21
article
Polikliníka bude prozatím rozšířena tím, žes
přeloží ústav zubního lékařství do jiné budovy, kde
také bude umístěn nový laryngologický ústav české
fakulty lékařské.
Každým způsobem vezme se, po vypršení ny
nější smlouvy nájemné, zřetel na výhodnější na
jemné (l!) umístění polikliníky, dle přání profes
sorů zúčastněných.
Jakmile průběhem posledních let se ukázala
nutnost, prozatímními opatřeními vyhověti okamži-
lým požadavkům, nemeškal jsem zalíditi v mezích
své působnosti rychle a důkladně všecko, čeho bylo
potřebí, nebo na příslušném místě podatí návrhy.
Návrhům těmto bylo také, jak zajisté se uzná, vždy-
cky dle možnosti vyhověno (?) a mohu ujistili, že
tomu bude tak i budoucně. (? 7) A rád slibuji
podporu.
V tom, že vláda ve svém prohtášení první pe
riodu stavební vyměřuje dobou tří let, lze spatřiti
důkaz, že má pevnou vůli, se vší silou dle přání
již dlouho živě pociťovaného přistoupiti k odstranění
nedostatků na vysokých školách; lze tedy doufati.
že v dohledné době nastanou i na universitě české
poměry, které odpovidati budou významu těchto
prvních českých učilišť v království českém.
Bude li možno provésti rozsáhlejší akci stavební
pro pathologicko-anatomický ústav, bude lze také
upraviti jednotlivé theoretické lékařské ústavy jmeno-
vané fakulty, jak to zpráva komise školské za dobré
uznává a zejmena lépe umístiti ústav hygienickýa
fysiologický.
ústav český fakulta lékařský
ústav jmitvané
22
article
Jak samo sebou se rozumí, bude správa vyučo-
vání hleděti k tomu, aby na obě pražské universily
co do potřebných místností jak jen možno stejný
zřetel byl vzat a aby se při tom také vybovělo po-
žadavkům české university ve příčině větších míst-
nosti následkem větší její frekvence. (Výborně
Hlasy: Jen aby se tak stalo!)
Rektor české university posl. dr. Vřešťál: Da-
vody, které přede dvěma léty vedly akademický se-
nát k zakročení v této tak důležilé věci, trvaj
dosud; staly se spíše ostřejšími a pal
čivějšlmi. Dovolují si vjistiti, že netisní nás
jen to, co ve zprávě této školské komise je obsa-
ženo. Naše stesky jsou mnohem četnější
bylby jich celý svazek. Ve zprávě komise
obsaženo jest pouze lo nejvážnější, nejdůležilější
Byl jsem dnes velice potěšen, když jsem z úst J. E
slyšel, že nyní jsou naše vyhlídky příznivější než
byly před dvěma léty. Jménem university bych za
to vzdával srdečný dík, však myslím, že mám
právo nepopíratelné na důstojné umístění
naší university. Právo na to majl professoři, kleři
přece nemohou býti nucení, aby v nezdravých, ne-
důstojných místnostech obětovali své síly a své
zdraví, právo na to mají posluchači, kleří platí své
kolejné, dosti značné a všim právem zasluhují toho,
aby v posluchárnách nalezli své místo. Naši po-
sluchači nemohou navštěvovali před-
nášek proto, že posluchárny nepojí-
majl jich počet. Jsem velice povděčen, že
bylo slíbeno, že bude stejný zřetel
v zatna obě university. Spokojuji se proza-
tím milerád tím, ačkoliv počet našich posluchačů je
mnobem četnější než na université německé.
doktor
Vřešťál
J E
23
article
Právo na to má též staroslavné naše království
české, by jeho vysoká a jediná škola byla důstojně
umístněna a proto s povděkem vítám, že po dvou
letech přišla předloha tato zase do slavného sněmu
a vřelý dík vzdávám školské komisi, že s takovou
pílí sebrala material. Dovoluji si však podotknouti,
pokud se týká třetího bodu, kde jest řeč o nájmu
jenž jest dnes prostředkem na naší universitě zdo-
mácnělým, že jest to jen odpomoc dočasná, která
závisí vždy od libovůle dotyčného domácího pána.
Jsou i jiné vady v tom: Najmouti lze předce jen
místnosti, které byly vystavěny k účelům jiným,
proto místnost taková nestačí jako místnost stavěná
ad hoc. Snad rozhoduje zde otázka nákládu? Avšak
nájemné zajistě překročuje úroky kapitálu na novo-
stavbu potřebného. Jest to ovšem pro prvou dobu
jediné východisko z nepříjemné situace. Dále dovo-
luji si zmíniti se o paralelních silách učitelských.
Myšlénku tuto vítám vřele a jsem přesvědčen, že by
to bylo jakési semeniště pro budoucí naši druhou
universitu. Moderním požadavkům vyhovující ústřední
budova musí vyhovovati i pro budoucnost. Vzpomí-
nám zde jen obav vyslovených o zamýšlených novo
stavbách u Rudolfina ve příčině vyhovění oběma
ťakultám, které tam mají býti umístěny. Takováto
ústřední budova musí však obsahovati také několik
sálů reservních, které musí býti dosti prastranné.
stavba u Rudolfinum
24
article
Vřele vítám ještě jednou návrh komisí školskou vy-
pracovaný, byl bych velmi potěšen, kdyby tento krok
k urychlení našich nejůsilovněnjších tužeb přispěl
přimlouvám se za přijetí této předlohy. (Výhorně
Výborně!)
Posl. dr. baron Rieger praví v úvodu své řeči
že nechce poukazovati na nedostalečnost místností
české university, která je všem dobře známa. Za po-
slední návštěvy panovníkovy tehdejší ministr vyučo-
vání dr. Hartel navštívil staré české Karolinum
byl řečník svědkem jeho výroku, že poměry umí-
stění jsou banbou. Řečník vítá s potěšením, že správa
vyučování v říjnu t. r. podala exposé o potřebě
25,000.000 K na vyzbrojení a vybudování stávajících
universit a že z loho také něco má připadnouti na
universitu českou. Celá 4 léta však uplynula a jen
se slibuje, že věc bude provedena ve- 3 nejbližších
lětech. Dovolte, praví řečník, abych vyslovil některé
pochyby a obavy, že věc tak rychle bude provedena.
Posavadní postup tomu nenasvědčuje. Především jest
potřeba slaveniště, pak je třeba plánů a potom stavby.
Posl
doktor
Rieger
Hartel
25
article
Pokud jde o staveniště, mohu zjistiti, že město Praha
dna 22. listopadu 190ž učinilo poslední nabídku
v příčině ceny a od té doby se nestalo nic, (Slyšteh
Slyštel) ač uplynul opět celý rok. Pokud jde o tuto
cenu, cifry uvedené ve zprávě komise školské jsou
docela nesprávny a naprosto nevysvětlitelny. Jest
třeba upozorniti na to, že blok III. v assanaci pro
německou universitu vyvolený je k disposici, ale ž
naproti tomu blok X. vyvolený pro českou universitu
ješlě v disposici města Prahy není, že tu třeba pro-
váděti vyvlastnění a tu se táži, máme-li skutečně
důvod domnívati se, že věc bude ve 3 lélech prove-
dena. Pokud jde o plány, nemáme ani připraveny
skizzy a konečně kdyby i byly skizzy, jest otázka,
vyhoví li potřebám našim. Posud bohužel měl aka-
demický senát jen příležito t pouze ku protestůma
odmítal návrhy, které byly vypracovány na přestavbu
české části Karolina. (Hlasy: Slyšte ! Slyšte !)
Dále, jak možno nadili se spravedlivého lokte,
když vidíme, že nesprávné cifry cen stavenišť se
uvádějí, když vidíme, že ceny ty ani v rozpočtu 25
millionů zařaděny nejsou a když pro budovu české
university, která má mnohem větší frekvenci, praeli-
minuje se pouze suma 2,500.000 K, ale na budovu
německou 2 mill. K. Pánové, račte pohleděti na po-
měry stavenišť. Staveniště, pro německou universilu
vyvolené, je sice menší, ale výborně siluováno, na
velkém prostranství, má frontu na nábřeží úplně
volnou skoro 100 m. a druhou frontu do hlavní třídy
Slyšteh Slyštel
K Pánová
Praha
26
article
Mikulášské na 50 m. Naproti tomu staveniště pro
českou universitu bude vyžadovati mnohem většího
nákladu nejen podle většího rozsahu, nýbrž i proto.
že jest to místo utopené, kde bude třeba navážky
více než 2 m. výšky. Také poloha je mnohem ne-
výhodnější; fronta jde na náměstí Řudolfina pouze
56 m. dlouhá, pak jsou úzké podélné pozemky do
ulice Kaprové a Josefské a na druhé straně stojí dva
činžáky: je tu tedy konfigurace již zkažená a žá-
dná čásť nemůže býti výhodně využitkována. Jest
otázka, proč tehdy čeští professoři volili toto místo
a tu pokládám za svou povinnost věc veřejně vy-
ložiti. V červenci r. 1901 ponejprv bylo poukázano
k bloku X. v assanaci. Tehdy šlo jen o novou kolej
pro fakultu právnickou, nikoli také filozofickou. Tehda
šlo o budovu, která by tvořila čtverec a zaujímala
pouze 3300 m2. Byla by to bývala budova volně sto-
jící, ale ukázalo se později, že je potřeba také novo-
stavby pro potřeby fakulty filosofické. Již v listo-
padu r. 1902 byl přesný program od fakulty filoso-
fické zhotoven a bylo nutno opustiti původní plán
volné budovy čívereční, bylo nutno zabrati další po-
zemek až k zastaveným domům, poněvadž jiného
volného staveniště v assanaci nebylo.
m 2
27
article
Ministerstvo vyučování teprve v únoru r. 1904
vyhovělo žádosti, že má se zakoupiti blok X., ale
učinilo výminku, že staveniště č. 7. a 8. ve výměře
1600 čtv. m. se zakoupiti nemají. Šlo tu celkem jen
o plochu 5400 čtv. m., kdežto plocha pro budovu
university německé obnášela 4700 čtv. m. Město
Praha žádalo za toto staveniště české 830.000 kor.
za německé 942.000 K, tedy o více než 100.000 stálo
německé staveniště více. Akademický senát usnesls
odmitnouti pro sebe zodpovědnost za takovéto sta
veniště. Můžeme s pochvalou vytknouti, že minister-
stvo konečně povolilo žádosti dne 16. února r. 190
a přijalo do svého programu zakoupení celé zbýva-
jící plochy bloku X., s vypuštěním ovšemi stávajícíeh
již domů Tato čásť byla oceněna městem na 970.00
korun. Akademický senát přes to na tomto místě
trvá, ačkoli se vyskytla v časopisech zpráva, žes
hledá jiné staveniště na Letné. Jest tomu tak. Vady
staveniště bloku X. jsou dosti značny a jedině z ne
dostatku jiného bližšího místa trvá se na tomto pro
jektu. Projekt nový nemá do budoucnosti valné na-
děje, poněvadž plán polohy města Prahy v těchto
místech není ještě stanoven a znamenalo by to pro-
dloužení stavby na dlouhou řadu let; nezbude tedy
nic jiného, než aby zůstalo při bloku X., ale i tu
jest potřeba některého zlepšení, zejmena bylo by
třeba, aby město Praha upustilo od posťavení řady
budov činžovních v těch místech mezi muscem umě
lecko-průmyslovým a budoucí českou universitou
Jest také již projekt, aby tam byla vystavěna nová
výstavná budova pro spolek » Manes«. Pak by se
mohl pokládati blok X. za možný a výhodný pro
stavbu university české.
Praha
Letná
28
article
Dále mám pochybnost, bude li projekt ten řešen
pro českou universitu loktem spravedlivým. Ne-
správné cifry v expose uvedené a cilry navrhované
na stavby české a německé university nejsou stej-
ným loktem. Řečník uvádí pak některá data, ze
kterých je vidno, jak odstrkována je česká uníver-
sita vůči universitám jiným a pokračuje: Úkoly uni
versity české jsou mnohem větší než universit ji-
ných, poněvadž jest jedinou universitou národa šesti-
millionového a není nikde v Evropě, že by náro
šestimillionový měl ponze universitu jedinou. Uni-
versita jediná má proto úkoly další, má býti seme-
ništěm pro další vývoj vědeckých sil našich nejen
také téže jediné university, která sama o své síly
starati se musí, nemohouc jich bráli odjinud, nýbrž
jest též zároveň semeništém pro druhou příští bohda
českou universitu na Moravě. ýborně!) Ovšem
ale nejprve jde o vybudování a vyzbrojení universil
trvajících a dak teprve university nové. Zde jde
právě o vybudování university stávající.
Uni
Evropa
český univerzita na Morava
29
article
Nejde tu však pouze o otázku technickou a f-
nunční, nýbrž o prospěch naší vlasti vůbec, pro
kterou Karel IV. universilu založil. Jde tu o kul-
turní prospěch naší vlasti. Není to jen čistě věde-
ckou kulturní otázkou, nýbrž také olázkou národní.
Jestli jsme si vědomi, že věda v mnohých ohledech
je mezinárodní, přece nezapomínáme, že zároveř
náš stav není pouhým odleskem všeobecných dějin,
nýbrž výsledkem konkretních našich vlastních dějin
historických a moderních. (Výborně!) Národ český
zajisté prokázal v historii vzácné snahy kulturní
my jsme také svou hřivnou prospěli lidstvu kulturně
a také my máme své kulturní velikány.
Snaha naše není pouze plodem agitačního hnutí
českého, jde také o otázku kulturní a národní v jed-
nom svazku. Olázka národní není pouze olázkou
národních zápasů! Chcete-li dospěti k míru v této
vlasti, chcete-li přiblížiti či smířiti obě národnosti
na místo zápasů nechati v ušlechtilé zápasy vě
Karel Iva
30
article
deckě vstoupiti, pak musíte proti těmto bojům ná-
rodnostním bojovati od základů, musíte budovat mír
od základů, ale toho míru nebude potud, pokud se
bude cítiti národ český nespokojeným, pokud jdeo
jeho kulturní instituci. (Výborně!) Teprv tehdy,
nebude-li se cítiti ve svých institucích kulturních
zkracován, bude možna nálada, bude možný jiný
duch v zemi a bude možno mluviti o mírném, vě-
deckém zápolení obou kmenů v této vlasti. Dokud
se však bude měřiti dosavadním loktem národu če-
skému, dokud z university naší, frekvencí veliké,
bude se dělati universita střední a malá, dokud
národ český bude z národa osvětového stlačován na
národ druhého stupně, nebude spokojenosti v této
zemi a budou arciť namnoze marné snahy, které po
míru zde se projevují. Od základů nutno pracovatil
Ještě několik slov se stanoviska politického:
Když se poslanci češti vzdalovali faktické půdy na
radě říšské, bylo národu českému slibováno, když
vstoupí na tuto půdu, že se mu dostane prospěcha
osvětových, národních i jiných. Roku 1879 zástupcové
národa českého vsloupili na tuto půdu a kde jsou,
pánové, tyto odměny? Jak byly vyplněny tyto sliby?
31
article
Zástupcové čeští odkládali na radě říšské opportuni-
sticky požadavky státoprávní. My vidíme, že napořád
nedbá se ani platných předpisů ústavy říšské, ani
ústavy zemské pokud jde o autonomistícké principy
a přece zřízení zemské jest státním základním zá-
konem, platným ještě pro tuto zemi. Vidíme klesati
snahy autonomistické, bezděky vidíme, že i v příčině
požadavků národně politických jdeme zpět i klesáme
a táži se: kde jsou tedy ty odměny a sliby po
stránce kulturní? Pánové, zde jest půda! Přičiňte
se, aby na poli kulturních institucí národu českému
stalo se za právo, pak budou poměry snad přízni-
vější a pak bude možno také doufati v jinou bu-
douenost celého mocnářství, neboť rád bych víděl
toho státníka, který ještě dnes nepochopuje, že ho-
spodářská a osvětová síla a rozkvět národa českého
jsou pevnou baštou tohoto mocnářství proti assimi-
laci s cizinou. (Výborně! Výborně ! Hlučný potlesk.)
Posl. prof. dr. Maixner (pro): Ze všeho, co jsm
zde slyšeli, vysvítá, že máme mnoho doháněti na
vypravení a zdokonalení našich vědeckých ústavů.
Posl
profesor
doktor
Maixner
32
article
Když r. 1883 byla pražská medicinská fakulta pře-
stěhována do všeobecné nemocnice, kde potom
stěsnán byl tak veliký počet klinik, které nemohly
se rozvinouti, neměly potřebných laboratoří, ambula-
torií atd. Tento stav potrval několik let. Došlo ku
vystavění infekčního pavillonu, tam umistěny gynae-
kologické kliniky česká a německá. Ani tím se vše
obecné nemocnici mnoho neuvolnito, ani klinikám
Stav takový trval až do r. 1891, kdy postaven pa-
villon chirurgicko-dermatologický.
Budova všeobecné nemocnice nevybovuje v žád-
ném směru. Je to kus staré Prahy, který čeká na
snesení. Bylo by velmi záhodno, by z ní system
»korridorový« nahražen byl systemem pavillonovým.
Korridory jsou úzké, málo světlé. Dnes, kdy se kla-
dou na moderní ústav nemocniční tak veliké poža-
davky, myslím, že ústav tento neobstojí. Před 12
léty vyslán byl z místodržítelství inženýr, by vy-
šetřil, zda provedení systemu pavillonového bylo by
možným. Ukázalo se, že věc lze provésti, ale nestalo
se nic a plán odpočívá. Bylo nám svoleno, by ústav
hluchoněmých byl zařízen z fondu nemocničního v
prospěch všeobecné nemocnice. Chtěli jsme, by na
pozemcích tohoto ústavu byl vystavěn pavillon pro
druhou interní kliniku a pro německou kliniku chi-
rurgickou. Tím by se odpomohlo nalehavým potře-
bám ve všeobecné nemocnici. Snad se dočkáme
v krátké době této úpravy.
Praha
všeobecný nemocnice
33
article
Ve všeobecné nemocnici, v télo centrální budově.
která není ani zdravou, ani Prahy důstojným ústa-
vem a která je anachronismem, kliniky obstáti ne-
mohou. Nám na klinikách schází sál asseptický,
laboratoře i dostatečné čekárny, čím zvláště trpí kli-
nika gynaekologická, která nemá ani řádně zařízeného
ambulatoria. Není prostor pro isolaci nemocných ne
pokojných a neklidných, nedostává se prostor pro
ošetřovatele, k uschování prádla a nádobí. Admini-
strační budovy jsou nedostatečny.
Nemocní, kteří po léčení opouštějí ústav moderní,
nabývají přesvědčení o nutnosti bygienických zaří-
zení, o přirozené životosprávě a jsou potom nositeli
v tomto ohledu dalšího vzdělání. Dnes klademe na
vzdělávací ústav zcela jiné měřítko, než před 30 . lály.
Dnes musíme žáka vésti jinak. Ústav moderní, jaký
žádáme, je a byl by přípravou pro druhou universitu
a čím dokonaleji bude vypraven, bude dána větší
příležitost dorostu našemu, aby vzdělání své zdoko-
nalil, aby nastoupiti mohl dráhu, která ho čeká.
Praha
34
article
(Výborně.)
Posl. dr. Fiedler uvádí, že sněm není kompe-
tentním místem, kde se má rozhodovati o vysoko-
školských otázkách, poněvadž v Rakousku nejvyš-
ším rozhodčím v této věci není ministr osvěty, nýbrž
ministr financí a toho, bohužel, sem do sněmu ne-
můžeme citovat. Řečník vzpomíná jednání ve škol-
ském výboru říšské rady r. 1902, kdy zdálo se, že
nastává pro vysoké naše školství šťastnější čra.
Tehdy však za souhlasu národa uchopili se čeští
poslanci obstrukce; tím všechna naděje byla zma-
řena a vláda trestala za to nikoli poslance české,
nýbrž vysoké školy.
Tehdy ony kruby, které zastávají parlamentní
policii, zasadily se o to, aby »nebezpečné« otázky
vysokoškolské z výborového jednání byly vyloučeny.
Obnos, který vláda nyní chce na úpravu českých
vysokých škol věnovat, je naprosto nedostatečný.
Posl
doktor
Fiedler
Rakousko
říšský rada
35
article
Řečník líčí bídné poměry na české vysoké škole
technické v Praze a zejmena vytýká přímo skandální
vzhled českého ústavu poliklinického. Praví, že je
příkazem lidskosti, aby aspoň tento ústav, který je
vyhražen čistě nemajetným nemocným, byl zřízen
tak, aby odpovídal svému účelu. Vláda sice slíbila,
že za zastavení obstrukce vyhoví nalehavým poža-
davkům českého národa, ale dosud se tak nestalo.
Záleží-li státu na tom, aby v této zemi zachován
byl klid, aby mezi českými poslanci nevybuchlo
opět ono roztrpčení, které vedlo k obstrukci, musí
již konečně nahlednouti, že dosavadní jeho politika
vůči českému národu je pochybena a že splnční zá-
sadních našich požadavků dále odporovati nemůže.
(Výborně!)
Posl. dr. Podlipný prohlašuje, že ujímá se slova
jakožto poslanec pražský, poněvadž jedná se také
o místo, kde mají nové budovy universitní býti po-
staveny. Klade důraz na to, že město Praha učinila
v otázce vysokoškolské bez ohledu na národnost
všechno, co učiniti mohla a že by měla býti vzorem
spravedlnosti městům jako je Vídeň, Brno a Liberec.
Posl
doktor
Podlipná
Praha
Vídeň
Brno
Liberec
český vysoký škola technický v Praga
36
article
(Tak jest!) Řečník přimlouval by se za to, aby práv-
nická fakulta postavena byla vedle Karolina, pokud
možno co nejblíže onoho památného, historického
místa, na němž musí lpěti každé české srdce. Jest tam
velký blok domů, jehož zadní křídlo táhne se až do
Celetné ulice a dle názoru řečníkova bylo by to nej-
příhodnější místo pro posťavení důstojné universitní
budovy. Velká prostora dala by se získali sbořením
staré budovy německého divadla, která nejen že jest
historicky nevýznamná, nýbrž svou sešlostí přímo
jest nebezpečná lidským životům. Na tom místě po-
stavený stánek našeho vysokého školství byl by
chloubou celé Prahy. (Souhlas)
Posl. dr. šl. Jaksch projevuje polěšení, že při jed-
nání o kulturních otázkách, jako těchto, úplně umikly
nacionální náruživosti a přeje si, aby požadavky
českého národa na tomto poli co nejdříve byly spl-
něny. Velice prý je překvapen politicky široce zalo-
ženou řečí posl. dra. Boh. Rtiegra, z níž na rozdíl o
vývodů posl. dra. Maixnera, dra. Čelakovského a rek-
tera české university vyznívala výtka, že se dává
Posl
doktor
šl
Jaksch
Maixner
Čelakovský
Celetná ulice
Praha
právnická
37
article
Němcům přednost. Rečník pro svoji osobu ujišťuje, že
pokud jde o kulturní zájmy, nechová nižádné ne-
vraživosti vůči českému národu. (Výborně! Potlesk
v celé sněmovně.)
Rokování jest skončeno
Zpravodaj posl. dr. Čelakovský: Soudím; že
mohu se připojiti ke slovům posledního pana řečníka
a vysloviti potěšení nad tím, že zpráva komise škol-
ské našla takového ohlasu. Stanoviské zásadní, které
my všichni zaujímáme, jest, že oba národové mají
v kulturních svých věcech se vzájemně podporovati,
nijak si nepřekážeti a říditi se starou zásadou: „Le-
ben und leben lassen.“ Jestli s některé strany byly
s větší vervou nedostatky líčeny a dán průchod ci-
tům, neračte to bráti za zlé. Politikové novějšího věku
jsou nuceni s mnohými veřejnými projevy počílati a
musí hleděti dojíti ku pravému jádru věci. Dnes
kdy jest bellum omnium contra omnes, musíme se
touto zásadou říditi. Jest přirozeno, že lpíme na vy-
sokém našem učení všichni a že toto leží nám všem
na srdci. Musím zde podotknouti, že na Karolinu a
Klementinu jsou interessy důležité i city obyvatelstra
Němec
Rečník
doktor
Čelakovský
Klementina