Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXV.

2

V Praze, ve středu dne 22. listopadu 1905.

Praha

3

Číslo 322.

4 article

Na ranní a odpol. Iistr předplácí vet v Praze v administraei ss měsí ns čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí donšškou na čtot leta . . . . 7 K 50h ve slialkícks . 2 K 80 na měske . Poštou: a měsle na čtvrt loia . . . . 9 K 60 s dvojí zisilke

Praha

5 title

Dsošní čísle pro Prahu le o 10 stranácb

Praha

6 article Známky obratu k lepšímu na Rusi.

Známky obratu k lepšímu na Rusi. Právě minulé pondělí označováno v po plašných zprávách, zaplavujících „z Ruska“ veškeré evropské časopisy, za den, v němž se svede rozhodující boj s carskou vládou; půl millionu ozbrojeného lidu, zvěstováno, vyhrne se na ulice petrobradské a podobnými hrůzami. k nimž se řadí i poprava tří set námořníků Kronštatě, poučuje se téměř bez oddechu evropské veřejné mínění o událostech na Rusi. Ve skutečnosti noudálo se ani ono petrohradsk ozbrojení všeho mužského obyvatelstva, počí- taje k němu i nemluvňata, ani nepopraveno 300 námořníků v Kronštatě, ale podány nanovo doklady, jak nesvědomitě a lehkomyslně takov nostoudné zpravodajství si zahrává s evrop- ským věřejným míněním a jak se prohřešuje na skutečném zápase národa ruského za ne- zbytné reforny! Jest a byl tentokráte dosti průhledný ta- kovýto zpravodajský manévr; mělo se jím do- kázati, že ústavní carský manifcs ze dne 17. (30.) října t. r. minul se naprosto s účinkem, a že Rusko nevyhnutelně utone v zá plavě vlastní krve. Na okamžik napomáhalo tomuto názoru i prohlášení válečného stavn v polských krajích, jež připouštělo, dokud se nedostal na veřajnost výklad jeho jakožto do- časného opatření, rovněž všeliké domysly.

Rus Rusko Kronštata

7 article

Zatím došla z Petrohradu i z Moskvy svědectví taniních zahraničných zpravodajů, tito souhlasně konstatují, že nadchází vážný obrat i ve smýšlení nespokojených živlů ve směru uklidnění. Tak telegrafuje zpravo- daj „The Daily Tel.“ z Petrohradu v neděl večer: Moblo-li se ještě v pátek věřiti pově- stem, že Vitte odstoupí, že prohlášena bude díktatura a stav obležení, potrvá-li hnutí stáv- kové, možno dnes bezpečně tvrditi, že plán, či- niti nátlak na vládu ochuzováním ce- lého národa, byl zmařen dělni- ctvem samým! Pracující dělnictvo, jež si ještě nenahradilo ztráty, utrpěné za předešlých stávek, nemile uvítalo úmysl nové všeobecné stávky, nechtějíc mu rozuměti. V mnoha to- várnách a dílnách obrátili se dělníci na podni- katele, žádajíce, aby se pracovalo dále, ale to- várníci odmítali, upozorňujíce, že by byly jejich továrny ohroženy. Tak šířila se nespoko jenost s rozkazem vůdců dělnických, a hnutí toto nabylo neobyčejné síly zejmena v Moskvě,

Petrohrad Moskva the Daily

8 article

tak že rada delegátů delnických nepřistoupila na povel petrohradský. Stejné odpovědi do- cházely i z jiných továrních měst. Ba v Petro- hradě došlo v neděli i k několika pouličním srážkám mezi oběma skupinami, jimž však po- licie rychle učinila konec. Bylo zřejmo, kdyby vůdcové trvali na svém rozkazu, že dojde ke krveprolití mezi dělnictvem samým. Svolána na rychlo porada všech důvěrníků, jichž se sešlo na 400, z toho byla asi čtvrtina theore- tiků, zastupujících jedni většinu, druzí men- šinu socialistů, jiní revolucionáře. Tito hlá- sali, že se musí setrvati, až dá vláda záruky za splněni svých slibů. Avšak delegáti skuteč- ných dělníků hájili náhled, že nová stávka by byla taktickou chybou. Během rokování učiněn byl pak návrh, aby theoretikové přenechali roz hodnutí dělníkům, a když se theoretikové vzdá lili do vedlejší místnosti, odhlasováno všem proti 3 hlasům, že stávka skončí v poledne pondělí dne 21. t. m.

Petra

9 article

Tak dopadalo to tedy v Petrohradě večer před ohlášeným příchodem půl millionu ozbro- jeného lidu! Není pochybnosti, že dělnietvo ruské an nadále nebude již prováděti povely, s nimiž ne může souhlasiti; tím však v postupu revoluč ním, jenž měl dosud největší oporu v továr- ních a velikých městech, nastala velmi vážná překážka. Sotva lze upříti, že na rozhodnut dělnictva zůstaly bez vlivu slíbené opravy, z jmena ústavní carský úkaz. Neméně jest pozoruhodno, že pokusy, po užiti rozčilení širokých ruských vrstev lidovýeh proti opatřením, Vittem v polských guberniich učiněným, hnutí revolučnímu se spiše ublížilo než prospělo. Co se týče poměrů v Polsku, vede prý se tam na ten čas nejtužší zápas mezi stoupenei národní myšlenky polské a mezi sociální demo- kracii polskou. Na sjezdu zemců a měst, právě v Moskvě konaněm, podány byly zprávy někte rými účastníky, z nichž plyne, že sociální de mokraté, kteří mají čelné stoupence ve mě- stech polských, nepřejí si odloučení území pol ského od Ruska, kdežto čásť národoveů a du- chovenstva polského klade tento požadavek čelo. A ježto obě strany agitují mezi lidem, vy- skytují se čelné srážky. Mělo-li se předejíti vy- puknutí občanské války mezi těmito dvěma proudy, musilo se použiti mimořádného opa- tření. Přes tyto zprávy setrval sjezd na stano visku, jež již předešle zaujal ku

Petrohrad Polsko Moskva Rusko

10 article

Polákům. Nejvýrazněji vysloveno toto sta novisko knížetem Grigorijem Trubeckým, jenž dí: V nové situaci v Polsku spočívá úkol ru- ských pokrokových lidí v tom, aby se posta- vili smírně mezi vládu a Poláky. Vládě musí se říci: Již jest dosti krveprolévání, nutno nalézti jiné východiště z nynějšího stavu. Ale nesmím se rozpakovati, říci trpkou pravdu i našim bratřím Polákům: Nepřičinite-li se, aby se uti- šil v zemi ruch revoluční, a budete bojem s byrokratickou vládou dobývati to, co ne- doufáte dosíci od svobodného Ruska, to již projevujete urážlivou nedůvěru k osvobozova- címu dílu ruskému, kteréž vám na sa- mém počátku svém podalo ruku Buďte přesvědčeni, že heslo vašeho osvobození není prázdným slovem v ruských pokrokových stranách, jež si je napsaly v čelo svého pro- gramu. Bratrství obou národův, všecky jejich

Polák Trubecký Polsko Rusko

11 article

Jalší osudy jsou nerozlučně spojeny a vzá- jemné styky jejich musí býti založeny na vzá- jemné důvěře: důvěřujte nám tak, jak my jsme odhodláni důvětovati vám.“ Dále pak po- kračuje kn. Trubecký: „Separatism není Ný- hodný pro Poláky v dvojím ohledu: hospo- dářsky a politicky. Celní hranice mezi Ruskem a Polskem účinkovala by záhubně především na polskou výrobu, na polský prů- mysl, pro nějž tvoři širá Rus nezbytné tržiště IIospodářské odloučení Polska způsobilo by mu nepřetržitá nebezpečí z Německa, jež pro vádí soustavné poněmčování svých polských zemí. A tyto dvě okolnosti budou na dlouhou dobu tvořiti tmel mezi Poláky a Rusy. A tak i se stanoviska věcných zájmů ruských i pol- ských mají oba, Poláci i Rusové zapotřebí, aby polská otázka v oboustranném prospěchu rozřešila se smírně Ovšem, že musí vláda jako i v ostatních kon- činách říše ruské chrániti jak osobní tak ma- jetkovou bezpečnost. Loupože a násili, necht se dějí pod jakýmkoliv praporem, nemohou být nikdy a nikde trpěny. Nejbezpečnějším vý- chodiskem by bylo, kdyby co nejdříve uvedena byla ve skutek ústava dle carského úkazu, jež

Polák Rus Rusko Polsko Německo

12 article

by odpovídala touze všech Rusů, bez ohledu jaké jsou národnosti, Takto podal sjezd zemců ústy kn. Trube ckého důkaz, že ruské veřejné mínění dovede nalézti schůdné cesty i v otázkách nejobtiž nějších. Sjezd nynější vůbec se vyznamenává tím že jeho účastníci se snaží posíliti veřejné mi nční v důvěře v provedení carem slíbených oprav a ústavního zřízení, čímž zároveň napo máhá i nynější vládě Vittově v uklidnění roz- čilené země a obnovení pořádku. A tak podobá se, že poslední dny vnesly do poměrů vnitroruských mnoho zárodků ná- pravy a obratu k lepšímu; a podaří-li se čin- ností pro zájmy lidu venkovského ztišíti i hnutí rolnické, nebude asi za nedlouho na Rusi dosti místa pro ony živly nepokoje, jimž na zdarur svobodě Ruska vlastně nikdy nezáleželo, a kle- réž proto budou vyhledávati na jiné půdě novou basis pro své — operace. Ale to už spadé na účet jiný a nový!

Rus Rus Rusko

13 article Sněm království českého.

Sněm království českého. Nekonečně vlekoucí se záležitost zájm vých společenstev zemědělský ch konečně doslala se do stadia, jež věští zřízení těchto institucí aspoň v době dozírné. V objem ném tiskopise, jenž vydán byl v minulé schůzi sneseno bylo všechno, co v této věci bylo vy konáno a co bylo jaksi podkladem osnovy zá kona, již předkládá zemský výbor. Dnes jednáne bylo o předloze v prvním čtení. Poslanec Do- ležal prohlásil jménem svobodomyslných po- slanců, že hlasovati budou pro přikázání osnovy zvláštní komisi, jak navrženo bylo referentem hr. V. Sehönbornem, přes to, že zejmena v ohledu autonomním předloha nevyhovuje Z příčiny té vyhražují si poslanci svobodomysln činiti ve výboru příslušné návrhy na změnu Agrárník poslanec Kuber navrhl, aby ko mise, jež o osnově raditi se bude, sestávala na místo z navržených 15 z 18 členů. Když byli poslanee dr. S chreinler za německé agrárník a poslanec kn. Ferdrand Lobkovi c za velko- statkáře učinili prohlášení, přijat návrh referen tův s dodatkem Kubrovým. Hlavní pozornos vzbudily ovšem návrhy školské komise ve pří čině opatření potřebných budo a místností pro účely universitn české i německé.

V Sehönborn Kuber Kubrův

14 article

Jde tu o otázku, aspoň pokud se týče vy sokého učení česlžho, jejiž příznivé a dokonal zodpovědění na dále odložiti se nedá. Jsou jisté věci ve veřejném životě, jež možno umělým, chytráckým způsobem protahovat mnohdypo řadu lel, pojednou ale nadejde okamžik, kdy další otálení je nemožné a kdy nvochota neb zjevná nepřízeň vyvolala by katastrofu. A k takové situaci dospěly poměry na universitě naší. Je konec další trpělivosti a skandálním stavu, v jakémž nalezají se místnosti učení toho jež té doby rozestrkány jsou v obytných druhdy pokojích a kuchyních po celém městě, tomu musí býti učiněn radikálně konec. Jakkoli se do mnivá baron Gaulsch, že stačí k tomu úvěi 25 millionů korun, o jehož povolení se vláda ve svém známém communiqué uchází, je na omylu. Z obnosu toho má se dostati vysokým školám v jiných zemích lvího podllu, pro Prahu a najmě pro českou universitu má býti věno- vána suma až příliš nepatrná, která stačila by snad na odčinění nedostatků nejkřiklavějších. jež pro kulturní stát jsou ostudou, ne však

Praha

15 article

k vybudování moderní university s půlčtvrta tisícem posluchačů. Pokud jde o universitu německou, jež v porovnání s českou je zařízena skvostně, byla věc odbyta rychle. Němečtí professoři nejsou také zvykli domáhat se cestou veřejnou toho, co chtějí, znají cesty jiné, jež mnohem dříva bezpečněji vedou k cíli. Dovedou si houknout nejde-li to po dobrém a ve Vídni dosud neměl kuráže vzepříti se tomu, co pražští páni Něme z university si diktovali. Proto také dnes dlouhých řečí nenadělali Ohledně vysokého učení českého a do nebe volajících křivd, které v tomto ohledu páchají se z Vídně na nejdůležitějších kulturních zájmech našich, promluvil prof. dr. Čelakovs ký. Mluvil při napjaté pozornosti, což při řečech referentů z pravidla nebývá i nakreslil hanebné poměry na universitě, třeba že neupotřebil k tomu barev radikálně-pastosních přece tak, že při slovech jeho hněvem chvěti se musila každá česká duše.

profesor doktor Čelakovs Vídeň Nout

16 article

Professor Čelakovský neobmezil se pouze na důvody blízké a nejbližší pro návrhy komise školské, nýbrž rozvinul v poutavé řeči moderní program vysokého učení a cile, k nimž ve všech oborech spěje, nejen co do intensivného pěstování vědy, nýbrž i co do jeho úkolů exten- sivních. Studium rozpadává se pokrokem vědy a obrovským vzrůstem nových poznatků čím dále tím ve větší počet oborů speciálních, b ani staré rozdělení fakult dnes již nestačí. A jestli druhdy bylo cílem universit vycho- vávati pro stát a život veřejný i pro účely od- borné adepty, dnes úkol vysokého učeníje mnohem obsažnější a vyšší. Zle bylo by v tom vysoké učení, jež by bylo pouhým prostředkem k dosažení určitého povolání, dnes v první řadě úkolem university je pěstovati vědu jako živel zúrodňující veškeré odbory života praktického. A již tento vznešený cil vysokých škol vyžaduje docela jiných prostředků, zejmena ale zcel jiných ubikací, než jakých bylo k disposici před padesáti léty.

Čelakovský

17 article

Však nehledě k tomu — dokazoval řečnik — jest bezohledností a nesvědomitosti chti vtěsnati půl šesta tisíce posluchačů, co jich je dnes na obou universitách pražských do těchiže místností, jež stačily snad dobře pr 1400 studentů v nerozdělené universitě, co jieh bylo na příklad v roce 1867 Mistodržitel hr. Coudenhove cítil se povinna reagovati na žaloby referenta, pokud jde o nodostatky německé university posl. prof dra. Jaksche i na přesvědčující s pochvalou přijalou řeč posl. prof. Čelakovského Ponkázal na známé, vládní communiqué se sli benými 25 milliony a pak na ochotu vlády učiniti v zájmu obou universit co je v rámei osudné vstomto státě »finanční možnosti«. Při tom nemůžeme potlačiti poznámku, že by páni universitní professoři neměli spolehati jen na poslance a zase na poslance, nýbrž po- činati si jako jejích němečtí kollegové. S ja- kým úspěchem zasazovati se může poslanee, »i ten, jehož slovo náramně moc platl«, když se mu ve Vídni odpoví: »Ale, pane poslanče, tak zlé, jak to ličíte, asi to není. Žádáte víe peněz a ne v jednom odboru páni profes- soři tisíce korun z toho, co jim bylo povoleno. ušetřili. « — V debatě zúčastnili se poslanci prof. V ře štal, rektor české university, dr. B. Rieger. dr. Fiedler, dr. Maixner a dr. Pod- lipný. Všickni tito řečníci žalovali na křivdu která se děje národu českému se strany vlády

Coudenhove Jaksch profesor Čelakovský Rieger doktor Fiedler Maixner pod Vídeň český univerzita

18 article

V Praze, 21. listopadu.

Praha

19 article

V drobném prodejii raaní číslo o sob5 . . . za 9h odpolediní .. . . nz Ve dlialkách na venkově ranní číslo. . . . .. odpolední . . . . . . . . 8b Inseraty platí sa hotevě napřen Předplacení a inserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č.a Tam nacházejí sa též redakee tiskárna s ezpečite „ Národnich Lista“ Rukopisy sv novraeejl.

Národnich List

20 article

jež zúmyslně a tendenčně odpírá jediné univer- sitě české, čeho jí k životu a k rozvoji je za- potřebí. Dr. Rieger ve velké řeči proved důkaz, jak soustavně vláda svým jednáním kul- turní snahy národa našeho vůbec a vysoké školství české specielně poškozuje, naproti tomu je ale plná ochoty a účinné pomoci, kde jde o kulturní zájmy německé. Dr. Rieger velmi účinným způsobem na to líčil ne pouze osvě- tový, ale také hospodářský význam národa na- šeho v této monarchii, jejíž povinností je z oběti, které ji národ český již přinesl a přináší, pečovati o jeho vývin v každém směru, tak jak pečuje o zájmy Němců. Dr. Rieger mluvil s velikým temperamentem, ostře a naplněný vnitřním hněvem. Nedá se po- příti, že svým prvním parlamentním výkonem uvedl se dobře. Řeč poslance prof. Fiedlera, jenž v zá- jmu university české vykonal snad více, než tucet různých pánů, již, podle zvyku českého, na místě positivné práce dovedou jen »trhat«, doporuču- jeme speciálně těm, kteří se vrhli právě na tohoto poslance. Poslanec Maixner líčil výmluvně křiklavé nedostatky, zejmena na fakultě lékařské. Poslanec dr. Podlipný plaidoval proto aby nová kolejní budova české university posta- vena byla na Ovoeném trhu, za tím účelem aby bylo demolováno staré zemské německé divadlo. jež bez toho je bezcenné a z pravidla prázdné. Po doslovu referenta přijaty návrhy výboru. Na to vyřízeno ještě několik záležitostí menší důležítosti.

doktor Rieger Němec profesor Fiedler Maixner Podlipná

21 article

Hejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi 11. hod. 15 min. U vládního stala: místodržitel král. českého b Coudenhove a dvor. rada Vojáček. Galerie obsazeny dosti hojně. Patic podáno bylo 306, mezi nimi 31 za zave- dení všeobecného, přímého, rovného a tajného práva hlasovacího (podány posl. drem. Heroldem, Marešem. Kalinou, drem. Baxou, drem. Stráneckým a Kotlan tem); 21. za úpravu poměrů samosprávných úřad níků; 254 za zřízení zemské pojišťovny. Dešlých sylsů bylo 25. . Sdělení předzednictva. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že se osnově zákona, usnesené sněmem království českého, kterým se povoluje obci liberecké učiniti půjčku 3,500.000 K dostalo sankce.

Coudenhove Herold Mareš Kalina Baxa Stránecký Kotlan Dešlý

22 article

Návrhy a dolazy. Posl. Kovařík a spol. podávají návrh na poskyt- nutí pomoci nouzí trpícím rolníkům v okresich kla- tovském a plánickém. Posl. Spless a spol. podali návrh na poskytnut přimětené subvence na stavbu vodovodu v městě Fi- schern a subvence na zřízení hospodátské školy Toužimi. Všeněmec posl. Herold a spol. učinili k nejv. maršálkovi zemskému dotaz o obsazování prvnich míst úřadnických ve službách zemských bez veřej- ného konkursu a dotaz o odstrkování němčiny v úřadním jednání při zemském výboru. Posl. Schreitez a spol. učinili k nejv. maršálkov zemskému dotaz o časopiseckých zprávách o domně- lých nepořádcích v účtech inventáře v zemském ústavu pro choromyslné v Praze. Posl. dr. Herold (Všeněmec) a spol. učinili k mí- stodržiteli dotaz o opravě zpráv o zdravotních po- měrech v Čechách. Posl. Iro a spol. dotazovali se místodržitele opozděném vydání nouzové podpory německému oby- vatelstvu v okresu manětínském. Posl. dr. Baxa a spol. podali k místodržiteli do- taz o porušování rovnoprávnosti jazykové v okresním hejimanství děčínském. Posl. Holanský a spol. podali návrh na vydání zákona zemského o zřízení živnostenské rady pro království české v ten smysl, že zemskému výboru se ukládá, aby vzal v úvahu vydání zákona zemského o zřízení živnostenské rady pro království české, 2. aby po té stránce vstoupil v jednání se Zemskou jednotou řemeslných a živnostenských spo-

Posl Kovařík doktor Herold Baxa Praha Čechy hospodátský škola Toužim živnostenský rada pro království

23 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Krvavá neděle petrohradská. (Ze zápisků otce Gapona.) —yer. Otec Gapon v bouřlivých dnech, jimiž Petrohrad vešel do roku letošního, nechoval se jako pravý otec k dětem svým. Opustil je, jak doznává s celou upřímností v zápiscích svých, právě v nejtesknější chvíli, kdy loučili se s ži- volem a smrtí, v okamžiku velikém, kdy otee skutečně celou duší a nikoli jen dle theore- tické šablony milující, neodlouči se od svého dítěte ni na okamžik. Upřímným jest ote Gapon, pravda, v mnohém směru, ale přece i tak leccos nechává dost nejasného v zá- piseích svých, kteréž od několika týdnův byly uveřejňovány v sociálně-literární příloze »Berl. Tagblattu«, jehož priorita v této věci jest dosti zajímavou a karakteristickou. Není z nich na př. ihned jasně dost viděti, z jakých vlastně ná- zorův sociálních Gapon ve svém jednání vychá- zel a jak si příští úpravu sociální a hospodář- skou představoval. Zlepšení osudu dělníků pe- trohradských bylo dost neurčitým rámcemv době, kdy se už kol kolem jeviště jeho činu na ném samém budovaly celé určité soustavy celé určité návrhy na řešení otázky dělnické. Jest vidět, že otec Gapon nejprve jen opíjel se popularitou, kteréž byl nabyl v dělnictvu pů- vodně jako kněz a že vida pak úspěchy, kte- rýchž se skuteční socialisté a skuteční revolu- cionáři dodělali v určitých kruzích, z obavy. aby nebyl připraven o svůj vliv a o svou po- pularitu, dal se jimi ve své etižádosti nesmírné tlačit zvolna též v před až k »velikým činůme, v nichž ale ukázala se pak na ráz — kromté velké jeho ctižádosti — jeho celá maličkost.

Gapon Berl Petrohrad

24 article

Nedovedl sebe dáti v sázku, první to podmínka mužů velikých, nedovedl vytrvati a nedovedi vůbec sám, v nitru svém nepevný a neurčitý, hnuu jím v obrysech nejasných vyvolanému dáti ni v kritické chvili pevný, určilý a účelný směr! Proto tak náhle zmizel z jeviště, jako byl se náhle objevil na něml Slovem, stopovat vnitřní pochod Gaponův při celé lednové tragedii petrohradské bylo b z nejzajímavějších psychologiekých studií modern doby. Gapon zahájiv agitaci mezi dělnictvem byl, jak sám ve svých zápiskách vypravuje, ve styku s vládou. Tvrdí ovšem, že se tak mohl agitaci věnovati nerušeně — a za jinými účely — opakujeme: nejasně vytčenými — než jak představovaly si a než jak mu věřily úřady. Těm tvrdil, že má agitace za úkol náboženské utvrzení dělnictva, nevinné vzdělání jeho a od- dalování revolucionářských a politických agitá- torů z jeho řad. A dle jeho zápisků až do stávky v putilovských závodech mezi »jeho« politickým hnutím nebylo téměř souvislosti.

25 article

Schůze dělnické »tajné«, ale za vědomí úřadů konané, Gapon zahajoval modlitbami. Teprve když stávka v putilovských závodech vehnala Gapona a zorganisované jím dělnictvo do kon- fliktu s úřady, vmísili se do dělnictva i politi- čtí agitátoři a Gapon vida, že by v rozčileném dělnictvu pozbyl jinak půdy, ponechal těmto ví a víc volné pole. Putilovské závody propustily některé dělníky. Ti vidouce v Gaponovi skuteč- ného, oddaného a odhodlaného dle řečí jeho pře- dešlých vůdce svého, obrátili se na něj, by znovu přijeti do závodu vymohl. Gapon zmá- men vlivem svým na tisíce dělníků a zároven doufaje v pomoc úřadů, poručil tak závodům, hroze jinak stávkou a vlastně nemohl také již nazpět nechtěl-li, aby role jeho v dělnictvu byl u konce. Ala, závody postavily se na odpor Stávka vypukla. Političti agitátoři se přimisil — Gaponovi otěže zřejmě vymkly se z rukou, ač na venek stále ještě dovedl zachovati zdání. že jest vůdcem. Byl tlačen politickými hlasately. jichž soupeřství cližádost jeho musila se báti.

Gapon Al Gapon

26 article

A jsa sice řečníkem znamenitým a mužem zev- ního effektního dojmu, nebyl, jak vidno jest iz jeho zápisků, mužem geniálního, mohutného rozhledu. Oddával se asi skutečně naději, že car, když stávka zachvátila celý Petrohrad když stoupenci jeho se za okolnosti zminěných se- silili sdružením s politickými frakcemi, slísněn i válečnými nehodami, zalekne se, povolí a že on, Gapon, hrát bude celým světem světovou, historickou roli triumfátora. Bez skutečné a nebezpečné revoluce. Nebot nebezpečí šel vždy Gapon, jak zápisky jeho samy neptímo doznávají, z cesty a také kdyz v čele dělnietva ublral se, dle zápisků svých, osudné neděle před carský palác — kdož ho v čele viděli, jsou mrtvi, ku podivu že on vyvázl po několika salvách živ a zdráv — doufal as, že vojsko se v takových okol- nostech přece neodváží stříleti a když nebezpečí to — pozdě již! — přece vystíhl, doufal, že přece ho odvráti konečně na dobro — svatými obrazy a podobiznou carskou v předu nesenou a zpěvem — národní hymny. Ale selbalo Bohužel selhalo — »bohužel« díme z ohledu na cizí ony marné oběti a nikoli na Gapona. Role! Role! Velká role! To bylo především, co chtěl! Opravdová vášnivá láska k dělnictvu aspoň z řádek jeho nečiší. Ale role triumfátorů

Gapon Petrohrad

27 article

Gaponovi dopřáno nebylo. Ten den, 22. ledna, byla věc dělnictva poražena i věc reforem. Ji- ného cos později teprve otřáslo carským dvorem a prorazilo znovu cestu reformám. Ubití Sergěje v Moskvě. Ten fanatik, kterýž za své přesvěd- čení život položil, ten ukázal teprve car- skému dvoru, že jsou přece jen živly na Rusi kteréž dovedou jíti do všech i do nejkrajnějších důsledků v boji svém. Gapon jíti do krajních důsledků těch nedovedl. Poněvadž nebylo v něm vnitřní síly a snad ani ne hlubokého přesvěd- čení, bez výhrad a bez kliček. A snad znaly úřady ruské u ministři Gapona, díky stálému dřivějšímu styku svému s nim, velmi dobře. Slo- vem, heroa lomozu, kterýž na den napře ohlašoval také návštěvou u ministrů, »pochod« na carský palác a kterýž při prvém branném odporu pelášil — pardon ! byl odveden — z bo- jiště, a pelášil i z Petrohradu a z Rusi pryč, ano pryč, nezapomenuv se napřed klidně a s chut naobědvati a všude až ku podivu šťastně pro- klouznuv, takového heroa pouhých řečnických apostrof se carský dvůr nebál a báti se nemusil. Musili přijíti jiní a přišli !

Gapon Moskva St Petrohrad Rus

28 article

Líčení, kteréž Gapon o neděli osudné po- dává, jest neobyčejně zajímavé. Netoliko, že běží o chvíli v pravdě historickou, nýbrž i dramalickou bezprostředností svou. A zajímavé jest i pro psychology, kteří umějí čísti. Snad budou někdy podány korektury k němu; dnes ovšem spoluúčastníci, kteří zůstali na Rusi, jsou nuceni k mlčení. Klademe je prolo zde tak, jak je Gapon podává sám. Doslova, po- něvadž jest jedním z nejpozoruhodnějších do- kumentů historických nové doby. »21. ledna«, píše Gapon v zápiseích svých »rozhodl jsem se, odobrati se o polední do minister stva spravedlnosti a mezitím poslati dopis ministru vnitra a caru samotnému. Poslední tento dopis můj měli dva z nejoddanějších zápas- niků mých donesli přímo do Carského Selaa caru jen vlastnoručně doručiti. Obsah jeho uveden byl novinami ve známost. Když přítel můj K. vrátil se od ministra vnitra, ode- brali jsme se spolu k ministru spravedlnosti Mu- ravěvu. Přítel můj zůstal v saních a v jisté vzdálenosti stáli někteří z lidí mých na stráži, aby podali ihned zprávu, kdybych byl zatčen »Řekněte mně upřímně, co to vše má zna- menati?« tázal se mne ministr, když jsme osaměli. Prosil jsem ho oproti tomu, b y m n řekl zřejmě, budu-li zatčen, budu-l mluviti bez vší zdrželivosti. Ždál se býti nej- prve zmaten, odpověděl ale po delším přemý šlení »Nikoli« a opakoval slovo to na mo žádost ještě jednou. Objasnil jsem mu nyní strašlivou situaci, v níž se dělnictvo v P - trohradě i v ostatním Rusku nalézá. Zárove doručil jsem mu kopii naší pelice, již tištěn bylo jen patnáct exemplářů. Byl jsem tehdy ne- málo překvapen, když mně řekl, že má u opis jejl.

Rusko Rus

29 article

Přes to přijal mojí kopii a pročetl ji; potom vzepjal se zoufalým posuňkem ruku a zvolal »Avšak, vždyť chcete monarchii ohroziti !« »Avšak obrození to bude na prospěch panovníka i lidu. Mimo to nežádáme též, aby naše prosby byly hned na místě splněny; spokojili bychom se vyhově- ním požadavkům nejnalehavějším. Nuže, prohlaste ihned amnestii a dejte rozkaz, aby zástupei lidu ihned svoláni byli! Potom celý národ obrátí zraky nadšeně k caru. Jeďte ihned k esru a řekněte mu, aby bez odkladu příšela aby k lidu svému promluvil ! Ručíme za jeho život! Klesněte mu k nohám, musí-li tak být a poproste jej, aby přijal k vůli sobé samému deputaci naši ! Potom bude jméno vaše vděčně zapsáno v letopisech naší země!« Muravěv bledl a červenal se střidavě, kdya naslouchal slovům mým. Potom povstai náhle, rozpřáhl ruku a propustil mne slovy: »Vykonám povinnost svou !e Když jsem sestupoval po schodech, pro- létla mně hlavou myšlenka, že dvojsmyslná slova tato znamenají na konec jen, že půjde k caru a že mu dá radu: »Nechte bez váhání střílet.« Pomysliv tak, spěchal jsem k telefonu, kterýž nalezal se v předsíní budovy a zazvonil jsem na finančního ministra Kokovceva. Jemu vyprávěl jsem, co se stalo, i prosil jsem ho, aby zakročil, by zamezil krveprolitl. Byl jsem ale pře- rušen dříve, nežli jsem odpověď dostal.

Muravěv Kokovcev

30 article

Od okamžiku toho byl jsem přesvěd- čen, že dojde k vážným nepoko- jům. Ale hnutí nedalo se již staviti, neměla-liž pro budoucnost každá naděje zmizeti. Abych však mezitím lid varoval, vyslal jsem některé posly do průmyslové obce Kolpinaa odebral jsem se sám k některým odborům svazu. Jezdil jsem saněmi, do nichž zapřažen byn krásný, rychlý kuň, od odboru k odboru, i abych zůstal nepoznán, oblékl jsem si na svůj kněžský šat kožich a vsadil čapku na hlavu. Večer 21. ledna nalezl jsem v jednom z našich shromaždišť několik zástupců revolučně socialistické a socialisticko-demokratické strany. Ač jsem byl tolik znaven, nesměl jsem se přece vzepříti, bych o našich plánech s nimi pro- mluvil. »Půjdeme v neděli, tak jak jsme se o tom v neděli usnesli,« pravil jsem. »Nenechte vláti žádný z praporův vašich, aby projev nevypadaljako demonstrace revo- luční. Ve chvili, kdy vstoupím do zimního paláce, budu míti u sebe dva praporce, rudýa bilý. Přijme-li car deputanty, dám signál bílým praporcem, odepře-li, rudým ... V žádném případě ale nedotkněte se cara sama! Jeho osoba musí býti posvátná, nechte jej tedy klidně vrátiti se do Carského Sěla!« Revolucionáři slíbili tak učiniti. V jednotli- vých odborech našeho svazu někteří důvěrníci jejich i řečnili, ale pozorovali záhy, že děl- níci jim docela nic nerozumějt, když svoje socialistické theorie vykládali a zvlá- ště když se pustili a nimni o tom do polemiky-

Sět