2
masthead
V Praze, v neděli dne 8. října 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpoř. list,
přsdylácí sei
v Praze v adminislrae
na něsin
na čtvri leta . . . . 6 K — hh
s drojí čonk0“ h K no
na měsle
knok
Ba člvat let
ve flialkách
ma uěsíc . . . . . 2 K 30 h
Poštoui
na měnle
na čivit lela. . . . 9 K 60h
s drojí zisilkos
na měsí. . . . . . . 3 k 0h
za čiuit leba-
Praha
Poštoui
5
article
Daešní čislo pro Prahu le o 13 stranách
Daešní čislo pro Prahu le o 13 stranách
jasno!
Praha
6
article
Konečně —
Konečně —
»Dnešní řeč ministerské h
předsedy o všeobecném právu hla-
sovacím mohla býti promluven
v každémkoliv klubu — něme-
ckém . . «
Takové vysvědčení dal včera orgán zdej
šího německého kasina — Jeho Excellenci bu
ronu Gautschovi. A »Bohemia« má pravdu.
Svými oběma řečmi proti všeobecnému právu
hlasovacímu konečně upustil baron Gautschli
coměrnou škrabošku nestranného rakou
ského ministra a objevil mu pravo
tvář: jest stále tím stejným Gautschem, jakým
býval v kabinetu Tasffově, kdy neminulo téměí
dne, aby se byl Němcům nezavděčil nějakým
špendlikem, zabodnutým v naši hrud: jes
ministrem Němcův centralistův
jest kosti z jejich kostí, jest obráncem
protektorem jejich zájmův prot
nám Čechům a Slovanům vůbec.
Neboť z jakého důvodu vzpírá se Jeh
Excellence spravedlivému rovné mu
hlasovacímu právu?
Ze žádného jiného, než z toho, že by ono
nám 15 millionům Slovanům po právu místo
nynějších 177 poslancův v poslanecké sněmovně
dalo jich na 250, 9 millionům Němcům však
místo nynějších jejich 203 — asi 153.
To však se nesmí stát, sto by bylo
to největšíneštěstí Rakouskasi . .
děsí se baron Gautsch souhlasně s Mengrem
a »Bohemif«, s Hoffmannem- Wellen-
hořem jako s »Neue Freie Presse« —
a s celou tou koterií německo-centralistických
velkoobročníků, tyjících od půl stoleti z mrzké
křivdy nezaslouženého, hanebného nadpráví.
Gautsch
Gautschnout
Němec
Němcův
Čecho
Mengr
Hoffmann
Wellen
Bohemia
Slovan
Neue Frei Presse
7
article
»Všeobecné rovné hlasovaci právo bylo by
národním neštěstím pro Němce,« znúpěla před
týdnem »Bohemie« v odpověď na pilný návrh
našich poslanců. Při všeobecném rovném právu
hlasovacím neprošli by na přiklad na Moravě
než asi 4 němečti kandidáti. Po tomto
klassickém doznání o skulečném poměru če-
ského a německého živlu na Moravé přiše
slezský Němec Menger a spustil stejně
»Zavedení všeobecného hlasovacího práva v Ra-
kousku vedlo by ke znásilnění(
Němeů« a prolo nesmíme jeho zavedení za
nynějších přikrých poměrů národností do-
pustit, leč by se vymyslil volební systém ta-
kový, jenž by skýtal jistoty, že nepovede k ušla-
pání toho neb onoho kmene národního.
Item německý nacionál p. Hoffmann
von Wellenhof shledal, že prý by »mechanické
zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího
v Rakousku musilo vésti ke zkrácení Něm
cův, pročež není radno k němu sáhnouti, po-
kud se nepodaří národní državu
německou proti povodni slovan-
skoklerikální, která by pak nade-
šla, bezpečně zaopatřit.« Ty byly ná-
mitky a důvody Němcův proti našemu návrhu
na spravédlivou, demokratickou opravu půlstole-
tého zlořádu. A důvody rakouského předsedy
ministerského jsou — doslova tytéž.
Vzpírá se proti všeobecnému rovnému právu
hlasovacímu — ne snad jen z důvodů konser-
vativních jako velkostatkáři nebo naši agrárníci
nýbrž z německo-nacionálních.
Kdyby v Rakousku žilo pouze 9 millionů
Slovanů, ale 15 millionů Němců, byl by pro ně
jako Bismark. Ale poněvadž je tu poměr obrá-
cen, poněvadž Němci jsou tu v menšině —
»bylo by velikým nebezpečím a ve-
Němec
Menger
Hoffmann
Wellenhof
Němcův
Morava
Rakousko
Německo cův
Bohemia
Slovan
8
article
likým neštěstíme — tvrdí »nestranná«
Excellence — »kdyby všeobecným rov-
ným právem hlasovacím některá
národnost přišla o své zastou pen
v poslanecké sněmovně, jaké j
dle její dějin a dle jejího kultur-
ního významu příslu ší.«
To bychom rádi věděli, jak by vše-
obecným a rovným zastoupením
všeho občanstva mohla kterákoliv ná-
rodnost přijíti o náležité jí zastoupen
v parlamentě, zejmena kdyby se užilo
spravedlivého toho výkladu vol by.
který již roku 1875 náš šlechetný. K are
Sladkovaký vymyslil a Némcům
— ovšem marně — nabízel, dle něhož
přijde každý hlas každékoliv
strany a menšiny národní spra-
vedlivě k platnosti, tak že žádná strana
politická nebo národní nemůže si stýskat, že by
byla zkrácena a většinou umlčena. Lichý m
holým švindlem je tedy německý ten
křik o »národním neštěsli«, zkrácení a znásil-
nění Němců všeobecným rovným právem hlaso-
vacím. Nepřišli by ani o jedinéh
poslance, který jim skutečně po
právu a spravedlnosti příslu ší,
ale přišli by ovšem o těch 50 po
slaneů, kteří jim po právu nepatří, které
mají toliko šidbou a křivdou nynějšín
volebním řádem nám činěnou.
O pouhé odstranění této křiv dy
a šidby běží, o rovné spravedlivé rozdělení
hlasů mezi nás a Němce: Však hle! Tu vy-
vstává J. E. rakouský ministr baron
Gautsch, ten »ke všem stejně blahovolnýa
spravedlivý ministr Gautsch a odmršťuje
naše volání za právo zeela po ně-
mecku: že prý by to bylo velikým nebez-
pečím a neštěstím pro Rakousko, kdy by
obdrželo parlament s přirozenou
spravedlivou slovanskou většinou, jaký již
mělo roku 1848. Zkrátka mluví, jak trefně
dnes »Bohemie« se podřekla, že by se
mohlo tak mluvít v každém něme-
ckém klubu: »Zájem Němcův že
jest zájmem Rakouska«.
Lichá
Němec
Gautsch
Němcův
Rakousko
poslanecký sněmovna
Bohemia
9
article
Tak si ustavte pání Němci to Rakouskose
svým Gautschem s ami! Ale vzpomeňte laska-
vě, že jste toho nesvedli za celé
půlstolet! přes všechny kopy svých ně-
meckých ministrův (a bývali mezi nimi se-
káči jako Schmerling. Giskra, Beust, Herbst,
Unger, Lasser, Auorsperg!), nýbrž dopracovali
jste to od desítiknulhe: od dusli s mu
až do dnešního »babyloni smu« a maras
mu. Však vzpouzejte se jak vzpouzejte: k vas
myšlenky všeobecného rovného
práva hlasovaciho žije a pracuje
dnes v té 15 millionové většině slovanských
národů Rakouska silou živelní a neudo-
láte, neumrtvíte ho více. »Boží kola pomalu
melou, ale jistě domelou.«
Všechna šlechta, všechna naše byrokracie
a plutokracie nestačí, aby zadržela na dlouho
elementární tu silu celých národů křivdou stiže-
aých, jakmile dospěli k vědomí svého práva
rozohnili se pro vydobyti jeho. Neudržitelna
jest feudální oligarchie, neudr ži-
telna všeporučnikujlcí byrokra
cie, neudržitelna plemenná despo-
cie. Všeho toho do času a to do nedalekého
Zalím jedná se jen o to, aby bylo na bo-
jišti jasno. A to vyjasnění, vděk našemu
pilnému návrhu na všeobecné rovné právo vo-
lební nadešlo právě v čas, před samým zasedá-
ním sněmův českého i moravs kého-
Dovedl-li snad až dosud J. E. baron Gautsch
Němec
Schmerling
Beust
Herbst
Unger
Lasser
Auorsperg
Gautsch
Rakousko
10
article
čelně naše zástupce české neb moravské udržo-
vati v klamné důvěře ve svou ne-
strannost a dobrou vůli vůči sprave-
dlivým požadavkům a nejdůležitějším zájmům
našeho národa, tož dnes po slovech a skut-
clch jeho jsou všiekni našinči z dobrácké
české své důvěřivosti vyléčeni na dobro. KKdo
z nich mohl by dnes ještě věřiti, že hodlá
baron Gautsch zříditi nám českou universitu
v hlavním městě Moravy, kterou nám již před
12 léty sliboval?
Uveřejňůje právě exposé, jak hodlá kdyst
výnaložit 25 mill. K peněz státních na zvele-
bení universit rakouských. Nuže, myslíte, žev
tomto exposé nalézá se i jen dost malá položka
pro přípravu ke zřízení české universily
na Moravě? Ani potuchy! Slibil svým časem
podat jazykový zákon o upravení vzá-
jemných práv zemských jazyků v zemích ko-
runy české, t. j. aspoň v Čechách a na Moravě.
Ale rada říšská nemá vůbec práva rozho-
dovati v této přičině, nařku aby kdy byla
schopna podobný, jen poněkud spravedlivý
zákon přes obstrukci Němců do přistavu do-
vésti. Slib tedy zhola illusorní. »Než jej budu
moci uskulečnit«, připovídal tedy gentlemun
Pavel Gautsch, »nařidím, aby úřadové v zemíeh
českých plnili platné zákony.«
Nuže, dle samého rozhodnutí nejvyššího
soudu jest v království českém platným zá-
konem majestát z 8. dubna 1848, dle něhož
má jazyk český ve všech úřadech
a soudech poživati zcela rovnéh
práva s němčinou. Nařídil bar. Gaulseh
přesné zachovávání tohoto platného zákona?
Gautsch
Němec
Pavel Gautsch
Morava
Čechy
11
article
Naprosto ne! Ba ve Slezsku nenařídil an
rovnoprávnost zemských jazykův v zevněj-
ším úřadování se stranami. — Zm
něný náš zákon z 8. dubna 1848 poroučí dále
že státní úřady v Čechách mají býti osazovány
úřadníky, znalými obou zemských jazyků. Dbá
baron Gautsch o zachování tohoto příkazu zá
kona aspoň v království českém?
Naopak, dosazuje do krajů, převahou ně
meckých, úřadníky a soudce, jazyka českého
zhola neznalé, dávaje jim přednost před úřad
níky Čechy, obou jazyků zemských mocným
a tak napomáhá ke zřízení zvláštního ně-
meckého tělesa úřadnického pro
kraje zněmčené, tak fedruje touhu Něm-
cův po zřízení svéprávného německého území
v Čechách. V této povolnosti vůči prelensím
německým zachází už tak daleko, že chce sně-
mu českému v těchto dnech předložit dobro-
zdání i návrh pověstného punktačního zákona
o zřízení pouze německého krajského
soudu v Trutnově, jakož i předlohuo
rozdělení sněmu v nárolní kurie volební
českou a německou. Za to pro uzdravení finane
zemských nepovoluje ani jediné z při-
mých daní, na něž sém Plener re-
ukazoval, nýbrž odkazuje nás na krušnou.
pro naše pivovarství přímo záhubnou pomoe
zvýšením zemské dávky z piva o kolik
korun.
Tak presentuje se nám vládní systém
Gautschův po devíti měsících své existence.
Nejen že mluví už, „jak by se mohlo mluvie
v každém německém klube“, le on jedná
již jako botový věrný příslušník něme-
ckého lubu, v němž neplatí než něme-
eký interes, který znamená, udržet Něm-
cům nadprávi a nadvládu v téte říši stůj co
stůj, praskniž pravda i právo, spravedlnost
svobodal
Gautsch
Čecho
Plener
Gautschův
Slezsko
Čechy
Německo
Trutnov
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 7. října. (V uherské krlisi)
zavládlo opět bezvětří. A potrvá bezpochyby až
do úterka, kdy se sejde opět uherská sněmovna,
aby vyslechla nový odročovací reskript. Koluje
sice pověsť, že do úterka kabinet Fejérvárův
bude reaktivován, ale pověstem těm málo se
věři. Sám bar. Fejérváry upjal se až po
krk i vůči svým politickým přátelům, jimž na
naléhavé dotazy odpovídá, že sám nevi, jaké
bude panovníkovo rozhodnuti o všeobecném vo-
lebním právu, od něhož závisí obnovení kabi-
netu. Rozhodnuti va Vídni se dosud nestalo,
jihak by byl bar. Fejérváry opět povolán ku
panovniku. A poněvadž, jak praveno, sněm se
sejde až v úterý, lze pokládati za nejvíce věro-
hodné, že rozhodnuti i reaktivace Fejérvárova
kabinetu stane se až po opětném odročení sně-
movny.
Z Terstu, 6. října. (Istrijský sněm.
Včera sešla se zde konference vlašských a slo-
vanských poslanců istrijského sněmu, aby poro-
kovala o možnosti kompromisu mezi oběma
stranami a tím umožnila svolání sněmu ještě
tento měsíc. Na prvé schůzi Vlachové vzpouzel
se proti připuštění slovanských řečí na sněmě.
ale rozhodnutí se nestalo, takže jest ještě na-
děje, že ve schůzi zejtřejší dojde na kompromis.
Stane-li se to, bude sněm svolán ke dni 25
t. m. do Kopru.
Fejérvárův
Vlach
Praha
Vídeň
Terst
13
article
Vláda zamýšli učitelský ústav převésti
Kopru do čístě chorvatského Kastva a najat
pro něj místnosti v lamním Národním domě.
Ze Záhřeba, 6. října. (Chorvatsko
Uhry.) Včera přibyl do Záhřeba pětičlenný
výbor, zvolený rjeckým chorvatským sjezden
(Dalmatinci dr. Čingrija, Milič a Truimbič a
Chorvaté Zagorac a Harambašič), aby nejprvé
resoluci, přijaté rjeckým sjezdem, zabezpečil
souhlas oněch chorvatských a slavonských oppo-
sičních stran, jež nebyly zastoupeny na sjezdě
a pak se pokusil o přímý styk s uherskou
opposicí. Posláno pozvání dru. Neumannovi
jako zástupci slavonské opposice, srbské neod-
vislé straně, chorvatské straně pokrokové, kleri-
kální a selské. Všichni vyhověli pozvání, až na
klerikály, kteří spolu s »čistými« (Frankovei)
akce se neúčastní. Srbové i pokrokovci schválili
rjeckou resoluci a připojíli se tedy k akci chor-
vatské opposice; zástupce selské strany, Štěp.
Radič, odřekl však účastenství.
doktor
Čingrija
Milič
Truimbič
Chorvat
Zagorac
Harambašič
Neumann
Srba
Štěp
Radič
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
národní dům
14
article
»Obzor« rozbírá rjeckou resoluci a nazývá
podmínky, v ní vyslovené, minimem toho, co
Chorvaté mohou žádati od Uher. Vyrovnání
uhersko-chorvatské musí býti netoliko provedeno
do poslední písmeny, nýbrž dále rozvíto ve
smyslu samosprávném a Dalmacie musí býti
sloučena s Chorvatskem. Ale poněvadž se již
za Justhovy návštěvy v Záhřebě ukázalo,ž
nynější uherští politikové nejsou již náležitě
cbeznámeni s vyrovnáním z r. 1868, klade ve-
likou váhu na součinnost novinářstva, jemuž
nastává povinnost, význam vyrovnání Maďarům
náležitě výložiti.
Z Pešti, 6. října. (Koalice a Chor-
vaté.) Ve včerejší schůzi výkonného výboru
koaličního vzata na přetřes otázka cho
vatská. Rjecká resoluce koalici nepřekvapila
neboť Justh byl o ní zpraven již za své ná-
vštěvy v Záhřebě. Koalice učiní nyní krokya
vyhledá příležitost, aby mohla vsloupiti v přímý
styk s Chorvaty a smluviti s nimi modality spo-
lečného zápasu. Koalice byla by ochotna svoliti
k reformám, žádaným v rjecké resoluci, poně-
vadž požadavky chorvatské jsou v »mnohém
vzhledě« oprávněny a spravedlivy. Překvapilo,
že se v resoluci nežádá též c hor v a t s ké
V drobném prodeji:
ranní čísle o zobě . . . za 8h
vdpolední
.. . . nzk
Ve álialkích na venkovi
ranní čtslo. . . . . .
10h
odpelední . . . . . . . . 3h
Inserát
plati sa hetově napře.
Předplacení a inserty přijíná sdmini-
strace v Marlanské ulicí č. 3.
Tam nacházejí so též redakne
tlskárna a espediče „Náredelsh Lista“,
Rukopivy ae novraceji
Chorvat
Justhův
Maďar
Náredelsh List
Uhry
Dalmacie
Chorvatsko
Záhřeb
Pešť
Marlanský ulice
15
article
velení. Byl prý původně úmysl i tento po-
žadavek vložiti do resoluce, ale upuštěno od
něho na slib, daný se strany uherské, žei
chorvatský jazyk bude uplatnén ve vojsku, po-
daří-li se vymoci velení maďarské. Výbor vy-
slovil se pak, že sblížení s Chorvatském jest
na prospěch národní věci uherské.
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. října.
Úpadek universitního učení v Rusku.
Podivný a neutěšený život vyvinul se na
ruských universitách. Dvě leta se na nich ne-
učilo a nyní, na počátku třetiho roku, neni
možno universitní život všinouti do pravidel-
ných kolejí.
V denních listech nenalezáme zprávo
všech ruských universitách, ale hlavní z nich,
petrohradská a moskevská, poskytují smutný
obraz. Na petrohradské zvolen rektorema
vládou potvrzen studentstvu sympatický prof.
Borgman, jenž v řeči, kterou se v hodnost svou
uváděl, doporučoval se pro úplný nedostatek
všeho byrokratického talentu, začež mu stu-
denti uspořádali ovaci. Rektor Borgman dovolil
studentstvu konati v aule schůze, budou-li opo-
vězeny u úřadů universitního a nebudou-li poli-
tické. To vlastně není nie jiného, než pravidla
o shromažďování studentstva vysokých škol,
vydaná před čtyřmi nebo pěti lety ministrem
Vannovským. Jako studentstvo nepřijalo pra-
videl Vannovského, jimiž mu dána pod dozo-
rem university svoboda spolčovaci a -hroma-
žďovací za účely vědeckými a odbornými, tak
nemůže být uspokojeno ani dovolením rektora
Borgmana, nehoť ruské studentstvo žádá si
svobody politické a nikoli akademické.
Na petrohradské universitě na počátku no-
vého školníno roku nedošle ještě k žádným
hlučným projevům nespokojenosti studentstva,
sle dosti zřetelně mluví zpráva o bankrotu
petrohradské university, kterou jsme
včera četli v petrohradských listech. Valná část
studentstva již pe několik let za sebou zdráhá
se platiti kolejné. Následkem toho vysychá
pravý zdroj příjmů university a zůstává jí pra-
videlný defiei i po připočtení roční subvenc
od vlády. Petrohradská univorsita má v lednu
1906 zaplatiti 50.000 rublů dluhu, a nemá
z čehc.
Na moskevské universitě také zvolena
potvrzen ektor studentstvu sympatický, prof.
profesor
Borgman
Rektor Borgman
Vannovský
Praha
Rusko
r univerzita svoboda
17
article
S. Trubecký. A tím jeno populárnost u student-
stva skončila. Většina moskevského studentstva
ncehce navštěvovati přednášky. Je ho na 6000
hlav, z nich dosud jen 2000 ehtěji se učit.
Oblíbem opposiční professoři, z nienž někteří
byli suspendováni z té příčiny, že příliš zjevně
osvědčovali své sympalie se studentským hnu-
tím, pánové Golcev, Karějev, M. Kovalevský,
Chodský dojemnými, něžnými a přátelskými
slovy přesvědčovali pány studenty, že nyní do
přednášek choditi mají, protože univensitám
dána reforma, po které toužili, ale nic naplaí:
většina studentstva trvá na tom, že bude dělat
revoluci a nikoli do přednášek chodit, dčiti se
a zkoušky skládat. Ti, kteří jsou pro studium,
dali si jméno „akademistů“, druzí pak se pyšní
jménem „revolucionářů“. Ačkoli akademistu
znenáhla přibývá (v den zvolení kn. Trubeckéno
rektorem bylo jich pouze 74), přece je nejvýš
kormutlivým fakt, že v „matušce Moskvě“ na
tisíce mladých, vzdělávajících se mužu, spletlo
se ve svém povolání: povoláni, aby byli světly
vzdělanosti, svého národa, opustili ten vzne-
šený směr a zvolili si za povolání řemeslné re-
velucionářství dělání revoluce neustále a za
každých okolností, i když byly učiněny změnyv
S Trubecký
Golcev
Karějev
M Kovalevský
Moskva
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. října 1905.
8.— (Kronika.) Ženské do kasáren
Nejnovější heslo! Z Němec se ozývá. A do
konce ne jako vtip pro humoristické listy! Do
cela vážně: ženské do kasárení
Německo kráčí v čele militarismu, v Ně-
mecku nejmocněji teď bijí vlny hnutí za rovné
právo ženy. Zcela logicky se tu dostavil závě
— Rovná práva, rovné povinnosti! Ne
těžši povinnost občana branná povinnost! Služb
na vojně, v kasárnách! Ať ženy stihne stejná
přísnost kázně ! Když rovnost, tak rovnost !.
Ovšem pokud »meze přírody« dopouštěji
— rovnostl
Ani nejde o »vojnu« v běžném smyslu.
Ženy netřeba volati do řady, aby se cvíčily ve
zbrani a zasvěcovány byly do řemesla váleč-
ného! Budoucí dívčí vojsko nemá se státi ob-
rovským nástrojem ničivé síly národního orga-
nismu, jakým je vojsko mužské. Divčí vojsko
má mít úkoly jiné, více příměřené povaze svého
ženského živlu.
Dosavadní výchova ženského dorostu pro
život jeví se nedostatečnou. Mladé dívky, at
tak zvané lepší třídy, ať z chudiny, dorůstají a
nejsou pro úkoly života připraveny. Nena-
učily se, čeho pro zápas života je nejvíe
potřebí, nemají dost smyslu praktického, ne-
mají statečnosti živolné a co nejvíc na
váhu padá, nemají schopnost obětavé, činu-
schopné lásky k bližnímu. Zde třeba doplniti
výchovu! A proto příšté — do kasáren s div-
čím dorostem! Proti uniformované ozbrojené
moci má budoucně vyvstati unlformovaná mo
veřejného dobra a lásky
Návrh zákona.
— Dorůstající ženská mládež budiž příště
z moci státní donucena vstoupiti na čas
do řad ženského vojska, věnovati zde svoje
síly službě vlasti a nabyti pro vlastní živo
náležitého cviku a cepu svých mravních i fy
sitkých sil!
Němec
Praha
Německo
19
article
A způsob provedení!
— Stát prohlásí pro ženy všeobecnou slu-
žební povinnost. Děvčata určitého stáří dostav
se k odvodu a potáhnou svoje čísla. Ať prin-
cezna či hadrářka, každá dívka, na niž připad
los, zařadí se. Služba trvá dva, po případě tr
roky. Vzdělanějším dovoluje se z kušebný
průkaz na právo ke službě pouze jedno-
roční. Je-li dívka zámožná, slouží na útraty
vlastní, je-li chuda na útraty státní . ..
A důsledky prakti eké-
— Mladé dámy, zhýčkané poměry, málo-
kdy rády se učívaji, spolehají příliš na přízen
okolností, na svoje věno, svoji krásu, na příší
vdavky. Maminky je do učení také tuze neže
nou. Až takové slečince zahrozí Damoklův meč
dvou až třileté služby v dívěích kasárnách, dá
si jistě hodně záležeti, aby mohla s vyzname-
náním složiti aspoň jednoroční dobrovolnickou
zkoušku!
A služba v kasárnách nebude hravá!
Předně uniforma! Přisná, předepsaná,
žádné módní bláznivůstky! A disciplina !A
dressura fysická i mravní! Poslouchat, mlčet,
povinnost konat, sebe hezky zapírat! Pořádek
čistota, přesnost, první požadavky alužby. A pak
škola praktických výkonů, domácí práce, ku-
chyňské, dvorské, hospodářské, řemeslné, služba
v ústavech veřejných, v opatrovnách, v sirot-
čincích, v nemocnicích a pod.
Novota »ženského vojska« slibuje pro
uzdravení veřejného i společenského života
mnohý zisk. Přivrženci počítají mimo jiné, žese
zmenší počet mužů, kteří se dosud báli ženitby
Bývalé »vojačky« stanou se hledanějšími nevě-
stami nežli prostě »civilistky«. Půvab ženského
»dvojího sukna« dojista se uplatní.
Damoklův
Novota
20
article
Vašemu protějšku v čítárně věc netuze se
zamluvila, Je přesvědčený pokrokovec. Pročet
zprávu a se zvláštní bystrotou hned vyformulo-
val svůj ortel.
— Vedle dosavadních kasáren ještě- nové
Vedle mužských — ženské ? Nesmysl! Kasárna
ať taková ci maková jsou pelech otročiny. Kuj
se v nich pouta osobní svobodě, šlape se právo
jedince na sebeurčení a osobilý vývoj! Nové
heslo je prolipokrokové, třeba se mu opřit
K uvolněni ne zotročení duchů musí směřovaí
všechen pokrok! Právo jedince: volně se vy
žít! To je heslo budoucnosti !...
Znáte odrhovačku!
Svoboda! Volnost! Dědietví Velké Revo-
luce! Dnes už heslo tisíců, rostoucích znenáhla
v milliony!
A podstata svohody? V čem záleží?
V průměru uznána za pravou jedna def
nice: svoboda je právo činiti vše, co není na
škodu druhých! Prastará deflnice, už z Evange-
lia známá: »co nechceš aby ti druzi« ald.A
ve smyslu občanském: svobodně myslet, psát
mluvit, jednat, věřit, pracovat, chovat se a vy-
stupovat, jak se mi libI! Krátce, tak zvané
přirozené právo člověka.
Jisto je: svoboda je ideál! Svoboda v ži-
votě společenském, v národním, státním, svo-
hoda jedince i celku co možná nejširší! Ideál
lidstva. A za ideálem třeba spěti, k ideálu se
musí něsti všechen pokrok.
Ale něco je neméně jisto: svoboda nen
žádně přirozené právo! Příroda nezná žádné
svobody jako nezná práva. Není pravda,
že svobodným se rodí člověk. Přiroda zná
jen násilí. A násilníkem rodí se člověk.
Kasárna
Velká Revo
21
article
Rodí se, aby násilí konal a násilí snášel. Svo-
boda není přirozený, ale umělý pojem.
Teprv zkušeností a vývojem tisíci véků do-
byt a na přirgdě lidské vynuce n jako umělý
plod, nesčislnými obětmi a drahými životy vy-
koupen ustálil se pomalu pojem svobody.
Ne sám ze sebe dává si člověk svobodu, aniž
ji přináší hotovou na svět, ale dostává ji da-
rem z rukou společností, za cenu vý-
chovy, to jest za cenu znásilnění a
přemožení svých vlastních násilnických
pudů, které'si se svojí přírodou přinesl na svět.
Sám o sobě nedovede být člověk ani svo-
bodným. Sám sobě ponechán, ihned by upadl v
prvotný svůj přírodní stav, ohrožen ve
své volnosti násilnostmi přírody a sám ohrožuje
svobodu — jiných.
A pokrok?
Je u věčném principu vývoje života. Ž
vot nestojí. Třeba stále nových svobod do-
bývati. A s každou novou svobodou rodí se
nová pouta, nové meze svobody, nová
otroctví. A nové výhody třeba stále vy ku-
povávati. Kullura je obchod s výhodami
Vždyeky jsou dva kde se obchoduje, jeden
kdo výhodu nabízí a druhý kdo za koupené
cenu podává. A uzavřená koupě (svoboda) je
vždycky s mlo u va.
Nikdo sám od sebe nekupuje, sám sob
svobodu nedává. Přiroda skýtá člověku jen bídu
a porobu. Co mu nabízí jsou pouta, překážky
a boje. Chce-li žiti lépe, musí člověk uzavírali
smlouvy a vstupovati v závazky. Kultura nen
než jediná spleť a soustava závazků . . . K ro
dině, k obci, k národu, ke všemu vůkolnímu
světu, který je samá překážka a samé pouto.
22
article
Pouta dědičnosti, podání, zvyku, víry, předsuku.
výchuvy, mravu. Nedbati závazků je prehati ven
ze své lidské přirody, obraceti záda kultuře.
— Ale pouta předsudků sluší přec lámati
Snad sluší, ale za jedinou cenu! Za cenu
— lepšího poznání.
— A je-li odpůrce nepřístupen lepšímu
poznání?
Pak nezbývá, než — smlouva.
— A brání-li se odpůrce smlouvě, coji
ného zbývá, než — násilí?
A tu je nadpis tragické frašky: násilí j mé-
nem — Svobody !
Zásadný pokrokovec nevrle obrátil ni
hovoru.
— Hřička slov! Jednu věc nikdo nepopře.
Věc svobody a vzdělanosti stojí dnes lépe, než
před sto a tisíci lety. Není tedy žádná illuse
pokrok! Je skutečný, zjevný ! . .
— Snad není žádnou illusí pokrok a svo-
boda! Ale ještě něco neupře nikdo! Není žádná
svoboda o sobě, pouhá svoboda, svoboda bez
mezí, bez závazků, bez povinnosti ! Naopak, čím
dokonalejší svoboda, tím vlce mezí
závazků ukládá! A nápadno je stálé nejtěsnější
sousedství svobody s násilím. Ba víc, než sou-
sedství! Přímo souvislost — příčinná: Svo-
boda se takřka rodí — z násili. Despotové
zneužívali své moci, dohnali podřizený lid k od-
poru. A svoboda lidu se zrodila. Lid vymohl
právo svému hlasu. Ale sotva dav se dostal
k veslu, opojil se vědomím moci a už se stal nej-
horším despotou, škrličem volnosti, nad všecky
katany svobody. Viz Velkou Revoluci!
Tak trvá stále hra přírody. Z násilí s
rodi svoboda a svoboda se zvrhá v násili.
Svoboda
23
article
— Ale třeba přáti pokroku a svobodě
Třeba státi k heslu a státi k těm, kdož
ehtějí nový životl
Přáti! Státi ! Budiž. Ale pokrok a svoboda
není v heslu, není jednostranná, není nikdy
— v lidech. V lidech je pouze sobectvi.
Svoboda je v celku, je v životě, který srov-
nává a vyrovnává sobectví všech. Nejhlučnějsí
hlasatel svobody obratem se stává tyranem. Ne
v lidech je svoboda a pokrok, ale ve formách
života, získaných draho za cenu útrap a bo-
lestně zkušenosti. A nová forma vždy jen ze
staré vzniká. Vždycky jen u vývoji je ži-
vot. A vždycky dvě sily spolu tvoři na nové
formě. Jedna síla snaží se zachovať starou
formu, druhá se snaží ji odstranit. Tak
mají na pokroku, to jest na životě, stejnou
zásluhu obě síly, i ta, která žene ku před
i druhá, která — zdržuje-
A poněvadž u kasáren to začalo
Na čas tu mladý člověk pozbývá, pravda,
své svobody osobní. Ale něco za něco !“. Cena
za cenu! Na určitou dobu stává se bezvolným
článkem společenského nástroje, který celku za-
ručuje hráze a meze potřebné k volné-
mu pohybu v organismu občanském. A pro
sebe za svoji oběť nabývá majetku nad jiné cen-
ného, zbraně nadmíru účinné a bezpečné pro
vlastní svůj osobní zápas životní, nabývá síly,
která je nejvzácnějším prvkem vší občanské
svobody, síly nad samým sebou, nabývá
fysické i mravní — sebevlády.
Ovšem je princip sebevlády stejně pod-
statný pro svobodu jedince i pro svobodu —
národa.