ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 935859b0-78ef-11dc-9c3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 32, org 10, person 61, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 8. října 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 277.
4 article
Na ranní a odpoř. list, přsdylácí sei v Praze v adminislrae na něsin na čtvri leta . . . . 6 K — hh s drojí čonk0“ h K no na měsle knok Ba člvat let ve flialkách ma uěsíc . . . . . 2 K 30 h Poštoui na měnle na čivit lela. . . . 9 K 60h s drojí zisilkos na měsí. . . . . . . 3 k 0h za čiuit leba-
Praha Poštoui
5 article Daešní čislo pro Prahu le o 13 stranách
Daešní čislo pro Prahu le o 13 stranách jasno!
Praha
6 article Konečně —
Konečně — »Dnešní řeč ministerské h předsedy o všeobecném právu hla- sovacím mohla býti promluven v každémkoliv klubu — něme- ckém . . « Takové vysvědčení dal včera orgán zdej šího německého kasina — Jeho Excellenci bu ronu Gautschovi. A »Bohemia« má pravdu. Svými oběma řečmi proti všeobecnému právu hlasovacímu konečně upustil baron Gautschli coměrnou škrabošku nestranného rakou ského ministra a objevil mu pravo tvář: jest stále tím stejným Gautschem, jakým býval v kabinetu Tasffově, kdy neminulo téměí dne, aby se byl Němcům nezavděčil nějakým špendlikem, zabodnutým v naši hrud: jes ministrem Němcův centralistův jest kosti z jejich kostí, jest obráncem protektorem jejich zájmův prot nám Čechům a Slovanům vůbec. Neboť z jakého důvodu vzpírá se Jeh Excellence spravedlivému rovné mu hlasovacímu právu? Ze žádného jiného, než z toho, že by ono nám 15 millionům Slovanům po právu místo nynějších 177 poslancův v poslanecké sněmovně dalo jich na 250, 9 millionům Němcům však místo nynějších jejich 203 — asi 153. To však se nesmí stát, sto by bylo to největšíneštěstí Rakouskasi . . děsí se baron Gautsch souhlasně s Mengrem a »Bohemif«, s Hoffmannem- Wellen- hořem jako s »Neue Freie Presse« — a s celou tou koterií německo-centralistických velkoobročníků, tyjících od půl stoleti z mrzké křivdy nezaslouženého, hanebného nadpráví.
Gautsch Gautschnout Němec Němcův Čecho Mengr Hoffmann Wellen Bohemia Slovan Neue Frei Presse
7 article
»Všeobecné rovné hlasovaci právo bylo by národním neštěstím pro Němce,« znúpěla před týdnem »Bohemie« v odpověď na pilný návrh našich poslanců. Při všeobecném rovném právu hlasovacím neprošli by na přiklad na Moravě než asi 4 němečti kandidáti. Po tomto klassickém doznání o skulečném poměru če- ského a německého živlu na Moravé přiše slezský Němec Menger a spustil stejně »Zavedení všeobecného hlasovacího práva v Ra- kousku vedlo by ke znásilnění( Němeů« a prolo nesmíme jeho zavedení za nynějších přikrých poměrů národností do- pustit, leč by se vymyslil volební systém ta- kový, jenž by skýtal jistoty, že nepovede k ušla- pání toho neb onoho kmene národního. Item německý nacionál p. Hoffmann von Wellenhof shledal, že prý by »mechanické zavedení všeobecného rovného práva hlasovacího v Rakousku musilo vésti ke zkrácení Něm cův, pročež není radno k němu sáhnouti, po- kud se nepodaří národní državu německou proti povodni slovan- skoklerikální, která by pak nade- šla, bezpečně zaopatřit.« Ty byly ná- mitky a důvody Němcův proti našemu návrhu na spravédlivou, demokratickou opravu půlstole- tého zlořádu. A důvody rakouského předsedy ministerského jsou — doslova tytéž. Vzpírá se proti všeobecnému rovnému právu hlasovacímu — ne snad jen z důvodů konser- vativních jako velkostatkáři nebo naši agrárníci nýbrž z německo-nacionálních. Kdyby v Rakousku žilo pouze 9 millionů Slovanů, ale 15 millionů Němců, byl by pro ně jako Bismark. Ale poněvadž je tu poměr obrá- cen, poněvadž Němci jsou tu v menšině — »bylo by velikým nebezpečím a ve-
Němec Menger Hoffmann Wellenhof Němcův Morava Rakousko Německo cův Bohemia Slovan
8 article
likým neštěstíme — tvrdí »nestranná« Excellence — »kdyby všeobecným rov- ným právem hlasovacím některá národnost přišla o své zastou pen v poslanecké sněmovně, jaké j dle její dějin a dle jejího kultur- ního významu příslu ší.« To bychom rádi věděli, jak by vše- obecným a rovným zastoupením všeho občanstva mohla kterákoliv ná- rodnost přijíti o náležité jí zastoupen v parlamentě, zejmena kdyby se užilo spravedlivého toho výkladu vol by. který již roku 1875 náš šlechetný. K are Sladkovaký vymyslil a Némcům — ovšem marně — nabízel, dle něhož přijde každý hlas každékoliv strany a menšiny národní spra- vedlivě k platnosti, tak že žádná strana politická nebo národní nemůže si stýskat, že by byla zkrácena a většinou umlčena. Lichý m holým švindlem je tedy německý ten křik o »národním neštěsli«, zkrácení a znásil- nění Němců všeobecným rovným právem hlaso- vacím. Nepřišli by ani o jedinéh poslance, který jim skutečně po právu a spravedlnosti příslu ší, ale přišli by ovšem o těch 50 po slaneů, kteří jim po právu nepatří, které mají toliko šidbou a křivdou nynějšín volebním řádem nám činěnou. O pouhé odstranění této křiv dy a šidby běží, o rovné spravedlivé rozdělení hlasů mezi nás a Němce: Však hle! Tu vy- vstává J. E. rakouský ministr baron Gautsch, ten »ke všem stejně blahovolnýa spravedlivý ministr Gautsch a odmršťuje naše volání za právo zeela po ně- mecku: že prý by to bylo velikým nebez- pečím a neštěstím pro Rakousko, kdy by obdrželo parlament s přirozenou spravedlivou slovanskou většinou, jaký již mělo roku 1848. Zkrátka mluví, jak trefně dnes »Bohemie« se podřekla, že by se mohlo tak mluvít v každém něme- ckém klubu: »Zájem Němcův že jest zájmem Rakouska«.
Lichá Němec Gautsch Němcův Rakousko poslanecký sněmovna Bohemia
9 article
Tak si ustavte pání Němci to Rakouskose svým Gautschem s ami! Ale vzpomeňte laska- vě, že jste toho nesvedli za celé půlstolet! přes všechny kopy svých ně- meckých ministrův (a bývali mezi nimi se- káči jako Schmerling. Giskra, Beust, Herbst, Unger, Lasser, Auorsperg!), nýbrž dopracovali jste to od desítiknulhe: od dusli s mu až do dnešního »babyloni smu« a maras mu. Však vzpouzejte se jak vzpouzejte: k vas myšlenky všeobecného rovného práva hlasovaciho žije a pracuje dnes v té 15 millionové většině slovanských národů Rakouska silou živelní a neudo- láte, neumrtvíte ho více. »Boží kola pomalu melou, ale jistě domelou.« Všechna šlechta, všechna naše byrokracie a plutokracie nestačí, aby zadržela na dlouho elementární tu silu celých národů křivdou stiže- aých, jakmile dospěli k vědomí svého práva rozohnili se pro vydobyti jeho. Neudržitelna jest feudální oligarchie, neudr ži- telna všeporučnikujlcí byrokra cie, neudržitelna plemenná despo- cie. Všeho toho do času a to do nedalekého Zalím jedná se jen o to, aby bylo na bo- jišti jasno. A to vyjasnění, vděk našemu pilnému návrhu na všeobecné rovné právo vo- lební nadešlo právě v čas, před samým zasedá- ním sněmův českého i moravs kého- Dovedl-li snad až dosud J. E. baron Gautsch
Němec Schmerling Beust Herbst Unger Lasser Auorsperg Gautsch Rakousko
10 article
čelně naše zástupce české neb moravské udržo- vati v klamné důvěře ve svou ne- strannost a dobrou vůli vůči sprave- dlivým požadavkům a nejdůležitějším zájmům našeho národa, tož dnes po slovech a skut- clch jeho jsou všiekni našinči z dobrácké české své důvěřivosti vyléčeni na dobro. KKdo z nich mohl by dnes ještě věřiti, že hodlá baron Gautsch zříditi nám českou universitu v hlavním městě Moravy, kterou nám již před 12 léty sliboval? Uveřejňůje právě exposé, jak hodlá kdyst výnaložit 25 mill. K peněz státních na zvele- bení universit rakouských. Nuže, myslíte, žev tomto exposé nalézá se i jen dost malá položka pro přípravu ke zřízení české universily na Moravě? Ani potuchy! Slibil svým časem podat jazykový zákon o upravení vzá- jemných práv zemských jazyků v zemích ko- runy české, t. j. aspoň v Čechách a na Moravě. Ale rada říšská nemá vůbec práva rozho- dovati v této přičině, nařku aby kdy byla schopna podobný, jen poněkud spravedlivý zákon přes obstrukci Němců do přistavu do- vésti. Slib tedy zhola illusorní. »Než jej budu moci uskulečnit«, připovídal tedy gentlemun Pavel Gautsch, »nařidím, aby úřadové v zemíeh českých plnili platné zákony.« Nuže, dle samého rozhodnutí nejvyššího soudu jest v království českém platným zá- konem majestát z 8. dubna 1848, dle něhož má jazyk český ve všech úřadech a soudech poživati zcela rovnéh práva s němčinou. Nařídil bar. Gaulseh přesné zachovávání tohoto platného zákona?
Gautsch Němec Pavel Gautsch Morava Čechy
11 article
Naprosto ne! Ba ve Slezsku nenařídil an rovnoprávnost zemských jazykův v zevněj- ším úřadování se stranami. — Zm něný náš zákon z 8. dubna 1848 poroučí dále že státní úřady v Čechách mají býti osazovány úřadníky, znalými obou zemských jazyků. Dbá baron Gautsch o zachování tohoto příkazu zá kona aspoň v království českém? Naopak, dosazuje do krajů, převahou ně meckých, úřadníky a soudce, jazyka českého zhola neznalé, dávaje jim přednost před úřad níky Čechy, obou jazyků zemských mocným a tak napomáhá ke zřízení zvláštního ně- meckého tělesa úřadnického pro kraje zněmčené, tak fedruje touhu Něm- cův po zřízení svéprávného německého území v Čechách. V této povolnosti vůči prelensím německým zachází už tak daleko, že chce sně- mu českému v těchto dnech předložit dobro- zdání i návrh pověstného punktačního zákona o zřízení pouze německého krajského soudu v Trutnově, jakož i předlohuo rozdělení sněmu v nárolní kurie volební českou a německou. Za to pro uzdravení finane zemských nepovoluje ani jediné z při- mých daní, na něž sém Plener re- ukazoval, nýbrž odkazuje nás na krušnou. pro naše pivovarství přímo záhubnou pomoe zvýšením zemské dávky z piva o kolik korun. Tak presentuje se nám vládní systém Gautschův po devíti měsících své existence. Nejen že mluví už, „jak by se mohlo mluvie v každém německém klube“, le on jedná již jako botový věrný příslušník něme- ckého lubu, v němž neplatí než něme- eký interes, který znamená, udržet Něm- cům nadprávi a nadvládu v téte říši stůj co stůj, praskniž pravda i právo, spravedlnost svobodal
Gautsch Čecho Plener Gautschův Slezsko Čechy Německo Trutnov
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 7. října. (V uherské krlisi) zavládlo opět bezvětří. A potrvá bezpochyby až do úterka, kdy se sejde opět uherská sněmovna, aby vyslechla nový odročovací reskript. Koluje sice pověsť, že do úterka kabinet Fejérvárův bude reaktivován, ale pověstem těm málo se věři. Sám bar. Fejérváry upjal se až po krk i vůči svým politickým přátelům, jimž na naléhavé dotazy odpovídá, že sám nevi, jaké bude panovníkovo rozhodnuti o všeobecném vo- lebním právu, od něhož závisí obnovení kabi- netu. Rozhodnuti va Vídni se dosud nestalo, jihak by byl bar. Fejérváry opět povolán ku panovniku. A poněvadž, jak praveno, sněm se sejde až v úterý, lze pokládati za nejvíce věro- hodné, že rozhodnuti i reaktivace Fejérvárova kabinetu stane se až po opětném odročení sně- movny. Z Terstu, 6. října. (Istrijský sněm. Včera sešla se zde konference vlašských a slo- vanských poslanců istrijského sněmu, aby poro- kovala o možnosti kompromisu mezi oběma stranami a tím umožnila svolání sněmu ještě tento měsíc. Na prvé schůzi Vlachové vzpouzel se proti připuštění slovanských řečí na sněmě. ale rozhodnutí se nestalo, takže jest ještě na- děje, že ve schůzi zejtřejší dojde na kompromis. Stane-li se to, bude sněm svolán ke dni 25 t. m. do Kopru.
Fejérvárův Vlach Praha Vídeň Terst
13 article
Vláda zamýšli učitelský ústav převésti Kopru do čístě chorvatského Kastva a najat pro něj místnosti v lamním Národním domě. Ze Záhřeba, 6. října. (Chorvatsko Uhry.) Včera přibyl do Záhřeba pětičlenný výbor, zvolený rjeckým chorvatským sjezden (Dalmatinci dr. Čingrija, Milič a Truimbič a Chorvaté Zagorac a Harambašič), aby nejprvé resoluci, přijaté rjeckým sjezdem, zabezpečil souhlas oněch chorvatských a slavonských oppo- sičních stran, jež nebyly zastoupeny na sjezdě a pak se pokusil o přímý styk s uherskou opposicí. Posláno pozvání dru. Neumannovi jako zástupci slavonské opposice, srbské neod- vislé straně, chorvatské straně pokrokové, kleri- kální a selské. Všichni vyhověli pozvání, až na klerikály, kteří spolu s »čistými« (Frankovei) akce se neúčastní. Srbové i pokrokovci schválili rjeckou resoluci a připojíli se tedy k akci chor- vatské opposice; zástupce selské strany, Štěp. Radič, odřekl však účastenství.
doktor Čingrija Milič Truimbič Chorvat Zagorac Harambašič Neumann Srba Štěp Radič Záhřeb Chorvatsko Uhry národní dům
14 article
»Obzor« rozbírá rjeckou resoluci a nazývá podmínky, v ní vyslovené, minimem toho, co Chorvaté mohou žádati od Uher. Vyrovnání uhersko-chorvatské musí býti netoliko provedeno do poslední písmeny, nýbrž dále rozvíto ve smyslu samosprávném a Dalmacie musí býti sloučena s Chorvatskem. Ale poněvadž se již za Justhovy návštěvy v Záhřebě ukázalo,ž nynější uherští politikové nejsou již náležitě cbeznámeni s vyrovnáním z r. 1868, klade ve- likou váhu na součinnost novinářstva, jemuž nastává povinnost, význam vyrovnání Maďarům náležitě výložiti. Z Pešti, 6. října. (Koalice a Chor- vaté.) Ve včerejší schůzi výkonného výboru koaličního vzata na přetřes otázka cho vatská. Rjecká resoluce koalici nepřekvapila neboť Justh byl o ní zpraven již za své ná- vštěvy v Záhřebě. Koalice učiní nyní krokya vyhledá příležitost, aby mohla vsloupiti v přímý styk s Chorvaty a smluviti s nimi modality spo- lečného zápasu. Koalice byla by ochotna svoliti k reformám, žádaným v rjecké resoluci, poně- vadž požadavky chorvatské jsou v »mnohém vzhledě« oprávněny a spravedlivy. Překvapilo, že se v resoluci nežádá též c hor v a t s ké V drobném prodeji: ranní čísle o zobě . . . za 8h vdpolední .. . . nzk Ve álialkích na venkovi ranní čtslo. . . . . . 10h odpelední . . . . . . . . 3h Inserát plati sa hetově napře. Předplacení a inserty přijíná sdmini- strace v Marlanské ulicí č. 3. Tam nacházejí so též redakne tlskárna a espediče „Náredelsh Lista“, Rukopivy ae novraceji
Chorvat Justhův Maďar Náredelsh List Uhry Dalmacie Chorvatsko Záhřeb Pešť Marlanský ulice
15 article
velení. Byl prý původně úmysl i tento po- žadavek vložiti do resoluce, ale upuštěno od něho na slib, daný se strany uherské, žei chorvatský jazyk bude uplatnén ve vojsku, po- daří-li se vymoci velení maďarské. Výbor vy- slovil se pak, že sblížení s Chorvatském jest na prospěch národní věci uherské.
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 7. října. Úpadek universitního učení v Rusku. Podivný a neutěšený život vyvinul se na ruských universitách. Dvě leta se na nich ne- učilo a nyní, na počátku třetiho roku, neni možno universitní život všinouti do pravidel- ných kolejí. V denních listech nenalezáme zprávo všech ruských universitách, ale hlavní z nich, petrohradská a moskevská, poskytují smutný obraz. Na petrohradské zvolen rektorema vládou potvrzen studentstvu sympatický prof. Borgman, jenž v řeči, kterou se v hodnost svou uváděl, doporučoval se pro úplný nedostatek všeho byrokratického talentu, začež mu stu- denti uspořádali ovaci. Rektor Borgman dovolil studentstvu konati v aule schůze, budou-li opo- vězeny u úřadů universitního a nebudou-li poli- tické. To vlastně není nie jiného, než pravidla o shromažďování studentstva vysokých škol, vydaná před čtyřmi nebo pěti lety ministrem Vannovským. Jako studentstvo nepřijalo pra- videl Vannovského, jimiž mu dána pod dozo- rem university svoboda spolčovaci a -hroma- žďovací za účely vědeckými a odbornými, tak nemůže být uspokojeno ani dovolením rektora Borgmana, nehoť ruské studentstvo žádá si svobody politické a nikoli akademické. Na petrohradské universitě na počátku no- vého školníno roku nedošle ještě k žádným hlučným projevům nespokojenosti studentstva, sle dosti zřetelně mluví zpráva o bankrotu petrohradské university, kterou jsme včera četli v petrohradských listech. Valná část studentstva již pe několik let za sebou zdráhá se platiti kolejné. Následkem toho vysychá pravý zdroj příjmů university a zůstává jí pra- videlný defiei i po připočtení roční subvenc od vlády. Petrohradská univorsita má v lednu 1906 zaplatiti 50.000 rublů dluhu, a nemá z čehc. Na moskevské universitě také zvolena potvrzen ektor studentstvu sympatický, prof.
profesor Borgman Rektor Borgman Vannovský Praha Rusko r univerzita svoboda
17 article
S. Trubecký. A tím jeno populárnost u student- stva skončila. Většina moskevského studentstva ncehce navštěvovati přednášky. Je ho na 6000 hlav, z nich dosud jen 2000 ehtěji se učit. Oblíbem opposiční professoři, z nienž někteří byli suspendováni z té příčiny, že příliš zjevně osvědčovali své sympalie se studentským hnu- tím, pánové Golcev, Karějev, M. Kovalevský, Chodský dojemnými, něžnými a přátelskými slovy přesvědčovali pány studenty, že nyní do přednášek choditi mají, protože univensitám dána reforma, po které toužili, ale nic naplaí: většina studentstva trvá na tom, že bude dělat revoluci a nikoli do přednášek chodit, dčiti se a zkoušky skládat. Ti, kteří jsou pro studium, dali si jméno „akademistů“, druzí pak se pyšní jménem „revolucionářů“. Ačkoli akademistu znenáhla přibývá (v den zvolení kn. Trubeckéno rektorem bylo jich pouze 74), přece je nejvýš kormutlivým fakt, že v „matušce Moskvě“ na tisíce mladých, vzdělávajících se mužu, spletlo se ve svém povolání: povoláni, aby byli světly vzdělanosti, svého národa, opustili ten vzne- šený směr a zvolili si za povolání řemeslné re- velucionářství dělání revoluce neustále a za každých okolností, i když byly učiněny změnyv
S Trubecký Golcev Karějev M Kovalevský Moskva
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. října 1905. 8.— (Kronika.) Ženské do kasáren Nejnovější heslo! Z Němec se ozývá. A do konce ne jako vtip pro humoristické listy! Do cela vážně: ženské do kasárení Německo kráčí v čele militarismu, v Ně- mecku nejmocněji teď bijí vlny hnutí za rovné právo ženy. Zcela logicky se tu dostavil závě — Rovná práva, rovné povinnosti! Ne těžši povinnost občana branná povinnost! Služb na vojně, v kasárnách! Ať ženy stihne stejná přísnost kázně ! Když rovnost, tak rovnost !. Ovšem pokud »meze přírody« dopouštěji — rovnostl Ani nejde o »vojnu« v běžném smyslu. Ženy netřeba volati do řady, aby se cvíčily ve zbrani a zasvěcovány byly do řemesla váleč- ného! Budoucí dívčí vojsko nemá se státi ob- rovským nástrojem ničivé síly národního orga- nismu, jakým je vojsko mužské. Divčí vojsko má mít úkoly jiné, více příměřené povaze svého ženského živlu. Dosavadní výchova ženského dorostu pro život jeví se nedostatečnou. Mladé dívky, at tak zvané lepší třídy, ať z chudiny, dorůstají a nejsou pro úkoly života připraveny. Nena- učily se, čeho pro zápas života je nejvíe potřebí, nemají dost smyslu praktického, ne- mají statečnosti živolné a co nejvíc na váhu padá, nemají schopnost obětavé, činu- schopné lásky k bližnímu. Zde třeba doplniti výchovu! A proto příšté — do kasáren s div- čím dorostem! Proti uniformované ozbrojené moci má budoucně vyvstati unlformovaná mo veřejného dobra a lásky Návrh zákona. — Dorůstající ženská mládež budiž příště z moci státní donucena vstoupiti na čas do řad ženského vojska, věnovati zde svoje síly službě vlasti a nabyti pro vlastní živo náležitého cviku a cepu svých mravních i fy sitkých sil!
Němec Praha Německo
19 article
A způsob provedení! — Stát prohlásí pro ženy všeobecnou slu- žební povinnost. Děvčata určitého stáří dostav se k odvodu a potáhnou svoje čísla. Ať prin- cezna či hadrářka, každá dívka, na niž připad los, zařadí se. Služba trvá dva, po případě tr roky. Vzdělanějším dovoluje se z kušebný průkaz na právo ke službě pouze jedno- roční. Je-li dívka zámožná, slouží na útraty vlastní, je-li chuda na útraty státní . .. A důsledky prakti eké- — Mladé dámy, zhýčkané poměry, málo- kdy rády se učívaji, spolehají příliš na přízen okolností, na svoje věno, svoji krásu, na příší vdavky. Maminky je do učení také tuze neže nou. Až takové slečince zahrozí Damoklův meč dvou až třileté služby v dívěích kasárnách, dá si jistě hodně záležeti, aby mohla s vyzname- náním složiti aspoň jednoroční dobrovolnickou zkoušku! A služba v kasárnách nebude hravá! Předně uniforma! Přisná, předepsaná, žádné módní bláznivůstky! A disciplina !A dressura fysická i mravní! Poslouchat, mlčet, povinnost konat, sebe hezky zapírat! Pořádek čistota, přesnost, první požadavky alužby. A pak škola praktických výkonů, domácí práce, ku- chyňské, dvorské, hospodářské, řemeslné, služba v ústavech veřejných, v opatrovnách, v sirot- čincích, v nemocnicích a pod. Novota »ženského vojska« slibuje pro uzdravení veřejného i společenského života mnohý zisk. Přivrženci počítají mimo jiné, žese zmenší počet mužů, kteří se dosud báli ženitby Bývalé »vojačky« stanou se hledanějšími nevě- stami nežli prostě »civilistky«. Půvab ženského »dvojího sukna« dojista se uplatní.
Damoklův Novota
20 article
Vašemu protějšku v čítárně věc netuze se zamluvila, Je přesvědčený pokrokovec. Pročet zprávu a se zvláštní bystrotou hned vyformulo- val svůj ortel. — Vedle dosavadních kasáren ještě- nové Vedle mužských — ženské ? Nesmysl! Kasárna ať taková ci maková jsou pelech otročiny. Kuj se v nich pouta osobní svobodě, šlape se právo jedince na sebeurčení a osobilý vývoj! Nové heslo je prolipokrokové, třeba se mu opřit K uvolněni ne zotročení duchů musí směřovaí všechen pokrok! Právo jedince: volně se vy žít! To je heslo budoucnosti !... Znáte odrhovačku! Svoboda! Volnost! Dědietví Velké Revo- luce! Dnes už heslo tisíců, rostoucích znenáhla v milliony! A podstata svohody? V čem záleží? V průměru uznána za pravou jedna def nice: svoboda je právo činiti vše, co není na škodu druhých! Prastará deflnice, už z Evange- lia známá: »co nechceš aby ti druzi« ald.A ve smyslu občanském: svobodně myslet, psát mluvit, jednat, věřit, pracovat, chovat se a vy- stupovat, jak se mi libI! Krátce, tak zvané přirozené právo člověka. Jisto je: svoboda je ideál! Svoboda v ži- votě společenském, v národním, státním, svo- hoda jedince i celku co možná nejširší! Ideál lidstva. A za ideálem třeba spěti, k ideálu se musí něsti všechen pokrok. Ale něco je neméně jisto: svoboda nen žádně přirozené právo! Příroda nezná žádné svobody jako nezná práva. Není pravda, že svobodným se rodí člověk. Přiroda zná jen násilí. A násilníkem rodí se člověk.
Kasárna Velká Revo
21 article
Rodí se, aby násilí konal a násilí snášel. Svo- boda není přirozený, ale umělý pojem. Teprv zkušeností a vývojem tisíci véků do- byt a na přirgdě lidské vynuce n jako umělý plod, nesčislnými obětmi a drahými životy vy- koupen ustálil se pomalu pojem svobody. Ne sám ze sebe dává si člověk svobodu, aniž ji přináší hotovou na svět, ale dostává ji da- rem z rukou společností, za cenu vý- chovy, to jest za cenu znásilnění a přemožení svých vlastních násilnických pudů, které'si se svojí přírodou přinesl na svět. Sám o sobě nedovede být člověk ani svo- bodným. Sám sobě ponechán, ihned by upadl v prvotný svůj přírodní stav, ohrožen ve své volnosti násilnostmi přírody a sám ohrožuje svobodu — jiných. A pokrok? Je u věčném principu vývoje života. Ž vot nestojí. Třeba stále nových svobod do- bývati. A s každou novou svobodou rodí se nová pouta, nové meze svobody, nová otroctví. A nové výhody třeba stále vy ku- povávati. Kullura je obchod s výhodami Vždyeky jsou dva kde se obchoduje, jeden kdo výhodu nabízí a druhý kdo za koupené cenu podává. A uzavřená koupě (svoboda) je vždycky s mlo u va. Nikdo sám od sebe nekupuje, sám sob svobodu nedává. Přiroda skýtá člověku jen bídu a porobu. Co mu nabízí jsou pouta, překážky a boje. Chce-li žiti lépe, musí člověk uzavírali smlouvy a vstupovati v závazky. Kultura nen než jediná spleť a soustava závazků . . . K ro dině, k obci, k národu, ke všemu vůkolnímu světu, který je samá překážka a samé pouto.
22 article
Pouta dědičnosti, podání, zvyku, víry, předsuku. výchuvy, mravu. Nedbati závazků je prehati ven ze své lidské přirody, obraceti záda kultuře. — Ale pouta předsudků sluší přec lámati Snad sluší, ale za jedinou cenu! Za cenu — lepšího poznání. — A je-li odpůrce nepřístupen lepšímu poznání? Pak nezbývá, než — smlouva. — A brání-li se odpůrce smlouvě, coji ného zbývá, než — násilí? A tu je nadpis tragické frašky: násilí j mé- nem — Svobody ! Zásadný pokrokovec nevrle obrátil ni hovoru. — Hřička slov! Jednu věc nikdo nepopře. Věc svobody a vzdělanosti stojí dnes lépe, než před sto a tisíci lety. Není tedy žádná illuse pokrok! Je skutečný, zjevný ! . . — Snad není žádnou illusí pokrok a svo- boda! Ale ještě něco neupře nikdo! Není žádná svoboda o sobě, pouhá svoboda, svoboda bez mezí, bez závazků, bez povinnosti ! Naopak, čím dokonalejší svoboda, tím vlce mezí závazků ukládá! A nápadno je stálé nejtěsnější sousedství svobody s násilím. Ba víc, než sou- sedství! Přímo souvislost — příčinná: Svo- boda se takřka rodí — z násili. Despotové zneužívali své moci, dohnali podřizený lid k od- poru. A svoboda lidu se zrodila. Lid vymohl právo svému hlasu. Ale sotva dav se dostal k veslu, opojil se vědomím moci a už se stal nej- horším despotou, škrličem volnosti, nad všecky katany svobody. Viz Velkou Revoluci! Tak trvá stále hra přírody. Z násilí s rodi svoboda a svoboda se zvrhá v násili.
Svoboda
23 article
— Ale třeba přáti pokroku a svobodě Třeba státi k heslu a státi k těm, kdož ehtějí nový životl Přáti! Státi ! Budiž. Ale pokrok a svoboda není v heslu, není jednostranná, není nikdy — v lidech. V lidech je pouze sobectvi. Svoboda je v celku, je v životě, který srov- nává a vyrovnává sobectví všech. Nejhlučnějsí hlasatel svobody obratem se stává tyranem. Ne v lidech je svoboda a pokrok, ale ve formách života, získaných draho za cenu útrap a bo- lestně zkušenosti. A nová forma vždy jen ze staré vzniká. Vždycky jen u vývoji je ži- vot. A vždycky dvě sily spolu tvoři na nové formě. Jedna síla snaží se zachovať starou formu, druhá se snaží ji odstranit. Tak mají na pokroku, to jest na životě, stejnou zásluhu obě síly, i ta, která žene ku před i druhá, která — zdržuje- A poněvadž u kasáren to začalo Na čas tu mladý člověk pozbývá, pravda, své svobody osobní. Ale něco za něco !“. Cena za cenu! Na určitou dobu stává se bezvolným článkem společenského nástroje, který celku za- ručuje hráze a meze potřebné k volné- mu pohybu v organismu občanském. A pro sebe za svoji oběť nabývá majetku nad jiné cen- ného, zbraně nadmíru účinné a bezpečné pro vlastní svůj osobní zápas životní, nabývá síly, která je nejvzácnějším prvkem vší občanské svobody, síly nad samým sebou, nabývá fysické i mravní — sebevlády. Ovšem je princip sebevlády stejně pod- statný pro svobodu jedince i pro svobodu — národa.