2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
vykonána, odhozen. V Ankoně zatčen byl jislý
Natale Possanzini. Při výslechu po-
píral, že by Bressu znal, ale doznával, že při-
chází z Milána a Monzy. V. Ankoně zatčena
neznámá osoba, která měla v kapse podobiznu
Bakuninovu. V Pratu byl včera večer zatčen
jeden bratr Bressův, jenž je obuvníkem a pří
buzný Bressův téhož jmena, jakož i sedm
jiných anarchistů, u nichž nalezeny dýky a re-
volvery.
Z Iilána, 2. srpna. Dnes do Monzy
přibyl ministr spravedlnosti s četnými senátor
a prefekty. Protože státní zástupce milánský
Lochini, se roznemohl, bylo vyšetřování proti
Bressovi uloženo státnímu návladnímu v Římě
Riceiottovi. Poněvadž byl vrah převezen
do Milána, pokračuje se tu ve vyšetřování. Vrak
krále Humberta bude pohnán před soudní senát.
jehož členy budou předseda Gera a soudcové
Baroili a Seutia. Veřejným žalobcem bude ge
nerální prokurátor Redoell. Porotní líčení máse
v Miláně konati co nejdřive.
Z Říma, 2. srpna. Z okolnosti, že Bress
a jeho druhové bydleli v hotelich a vedli živo
rozmařilý, soudí policie, že byli hmotně podpo-
rováni široce rozvětvenou mezinárodní organisae
anarehistickou.
Z Míma, 2. srpna. Z Bresciee
oznamuje, že v neděli se v jakési krěmě dělníci
pohádali a že jeden z nich zvolal: »Počkojte
jen, co praporů smutečních uvidite za několik
hodin !«
Z Kíma, 2. srpna V Pratu, S a
Pietru a Ankoně byli zatčeni ana
chisté. V Reggiu byl onen strážník na odpo
činku, jenž již několikráte upozorňoval úřadý
na nebezpečí králi hrozicí, zatčen. Vypravuje
se, že zná tajné pomoeníky vrahovy-
Z Berlína, 2. srpna. Z Paters enu
sdělují: Včera večer konala se zde schůze
anarchistů, v níž vrah krále Humberta veleben
provoláváno, že všichni králové a císařové mu
býti povražděni. Anarchista Most vyslovil se
k dopisavateli jednoho listu v tomže smyslu.
Natale Possanzini
Bakuninův
Bressův
Lochini
Baroit
Seutius
Bress
Milán
Monza
Prat
Řím
Gera
Reggio
Berlín
Most
Humberto
6
article
Bressi převezen.
Z Monzy, 2. srpna. Bressi včera v noe
byl dopraven do věznice v Miláně.
Z Hernu, 2. srpna. (C.-B.) Naproti zprávě
ženevského dopisovatele »Matin«, že. Bressi
zdržoval se před 2 letly v Ženie v ě, švýenr
ská telegrafhí agentura je zmocněna prohlásiti.
že člověk jmenem Bresši v rejstřících spolko-
vého zastupitelstva zapsán není a nikdy ve
Švýcarsku pozorován nebyl. Policejní úřady ho
neznají a proto asi sotva kdy ve Švýcarsku byl.
Také ženovské noviny dementují zprávy
»Matinu«.
Souboj důstojníků.
Z Milána, 2. srpna. V Aquile došlok
souboji mezi dvěma setníky pluku, u něhož
slouží bratr Bressův, Angelo. Tvrdilť jedenz
nich, že tento je politování hoden, druhý však
nezval bezeelným jednáním, podati ruku bratru
královraha. Tento spor byl podnělem k soubojí
Příbuzenstvo Bressovo.
a, z. srpna. Mrauzeta Pra
— dle telegramu novoyorského — odjel a
Hobokenu a spálila před odjezdem všechny
písemnosti svého muže.
Bressi
Matin
Bressův
Angela
Monza
Milán
Hoboken
Matin
7
article
Nová zatčení.
Z Nonaky, 2. srpna. Co obyvatelstvo po
řádalo ovace královským manželům, provolnl
dva cizinci slávu anarehii. Byl
zatčeni. Rozzuřený řid chtěl je
Iynchov ati.
Z Milána, 2. srpna. V jedné obci ne-
daleko Boloně zatčeno 17ieté děvče, které měl
poměr s Bressim. V jejim příbytku nalezeny
vrahovy podobizny.
Přijezd krákovských manželů do
Konzy.
Z Monzy, 2. srpna. Setkání královny
vdovy se synem bylo dojemné. Syn poceloval
se se svou matkou z odešel do komnaty, v niž
na lůžku, květinami vyzdobeném spočívala
mrtvola králova. Vtiskl polibek na čelo svého
zesnulého otce, což učinila i jeho choť a dlouho
prodleli nad lůžkom zesnulého. Na stráži
mrtvoly byli pak vévoda z Aosty a hrabě Tu
rinský.
Z Monzy, 2. srpna. (C.-B.) Dnes dopo
ledne se sem dostavili ministři a byli ihned
králem přijati. Audience trvala přes hodinu.
Z Monzy, 2. srpna. (C.-B.) Král Vikto
Emanuel potvrdil dnes nynější ka
binet v jeho úřadě. Všichni ministři, až n
ministra vojenství a spravedlnosti, jež zůstali
v Římě, přibyli do Monzy a složili král
přísakru.
Příští sidlo královny-vdavy.
Z Monzy, 2. srpna. Telegraficky sděluje
se z Turina, že na rozkaz královny, Markéty
nábytek. ze soukromých komnat královniných
v paláci quirinálském bude dopraven do Turi na
kam královna hodlá své sídlo přeložíti.
Boloň
Vikto
Markéta nábytek
Milán
Monza
Aosta
Řím
Turi
8
article
Svolání sněmovny,
Z Milána, 2. srpna. V pondělí 6. srpna
bude sněmovně poslanecké oficiálně sděleno
úmrtí krále Humberta, načež následovati bude
úrada o smutečních projevech. Po té bude parla-
ment odročen a sejde se až na vyzvání královo,
vyslechnout přísahu královu na ústavu. Pos tomto
obřadu asi bude schůze skončena a v příšte
sehůzi asi pronese král trůnní řeč. Ministerská
rada na zejtřek svolaná rozhodna o téchto vě-
cech, jakož i o puohlášeni králuvě.
Projevy.
Z Vídně, 2. srpna. Zvláštní vyhláškou
nařizuje se násladkem úmrtí, krále Humberta
dvorní smutek na dobu čtyř neděl od 5. srpna
počínaje. Dále nařízen šestidenní dvorní smulek
za vévodu Alfreda, Sasko-Koburského rovněž od
5. srpna.
Z Berlína, 2. srpna. »Berliner Tage
Blattu« oznamuje se z Říma: Ve vládníchi. kra
zích nepokládá se možnost, že něme-
eký císař podstoupí cestu do Řima, za vy
Ioučenon. V tom případě bude veškerá že-
lezniční trať od hranic až doŘíma voj
skem střežena.
Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.). Na roz-
kaz sultána projevili princ. Burhanedine
* maršálek Fakir-paša italskému zástupci
jmenem sultána socstrast a zároveň přáli štést
sráli Viktoru Emanueloví a blaho nlali
Posa
Alfréd
Viktor Emanuelový
Milán
Vídeň
Sasko
Berlín
Řím
Cařihrad
Fakir
Humberto
Berliner Tage Blatt
9
article
Z Pešti, 2. srpna. (C.-B.) Zdejší magi-
strát zaslal římskému projev soustrasti nad
zavražděním krále Humberta.
Z Vídně, 2. srpna. (Pol. Corr.) Jal
došla zpráva o zavraždění krále Humberta, eísa
poslal srdečný soustrastný telegram královně
vdově a novému králi. V depeši zaslané krá-
lovně císař projevuje hluboké ňčastenství nad
velkou ztrátou, jež stihla královnu a připravil
ho o věrného přítele. Jen bůh může dodati
královně sílu, aby přestála tuto těžkou zkoušku
— V depeši novému králi praví císař, že je
hluboce dojat událostí, jež zarmoutila krále,
vznešenou rodinu a s Italií veškeré lidstvo.
Telegram končí přáním, by prozřetelnost po
přála králi potřebné útěchy ve dnech smutku
Jak nakládalo se dříve s útočníky
na králer
Sdělili jsme již, že Bressi dle zákona ital-
ského trestu smrti ujde. Bude doživotně odsou
zen k nucené práci na galejích. Před dvěma
sty lety pykali pachatelé atientátův na koruno-
vané hlavy mnohem hrozněji. Náměstí Greve
v Paříži býlo na př. v 17, a 18. století dějištěm
hrůzných dvou poprav. První z obou příšerných
těchto scen byla poprava vraha Ravaill a ca.
Pol
Corr
Pešť
Vídeň
Paříž
Humberto
10
article
Frangois Ravaillae, narozený r. 1578, byl učitelem
a pro dluhy byl uvězněn. Později sveden byy
anarchistickými naukami, 14. května r. 1610
počíhal si na francouzského krále Jindřicha IV.
a v okamžiku, kdy povoz královský zvolna pro-
jížděl těsnou uličkou, vyskočil ze svého úkrytu
a dýkou proklál králi srdce. Vraha ihned lapil.
a marně hleděli mučením jej přiměti, aby udal
své spoluvinníky: Byl 27. května 1610 na ná-
městí Grěve koňmi rozčtvreen. Podobná, možno
ještě ukrutnější poprava odehrála se na témže
náměstí o 150 let později. Popraven byl tehdy
Robert Frangeis Damiens. Tento narodil se
r. 1715, byl zámečníkem, později vojínem a ko-
nečně sluhou parlamentní rady. Způsob, jakým
král Ludvík XV. počínal sí proti parlamentn
radě, rozčilil jej do tě mírý, že umínil si krále
zabíti. Dne 5. ledna 1757, když král franeonzský
jel do Trianonu, ukryl se Damiens za sloupa
odtud vyříti se na krále, jemuž zasadil bodnou
ránu. Vévoda Croy, jenž byl očitým svědkem
popravy Damiensovy, liči ji takto: Damiensa nej
prve dne 28. března 1757 mučili; rvali mu
žhavými kleštěmi kus po kuse maso z prsou,
ramen, paží, stehen i lýtek, do ran pak lili mu
roztavené olovo, vařící olej, hořici smůlu a j
O 3. hodině odpoledne vedli Damiensa nejprve
do chrámu notrodamského a pak na náměst
Grve, kde odsonzence šesti katů železnými kruhy
připoutali na sloup, spálili mu levou ruku v roz
pálené síře a dali jej čtyřmi koňmi rozčtvrtiti
Hrůzná tato procedura, při které obecenstvo
nadšeně tleskalo, trvala déle hodiny. Trup by
pak na hranici spálen.
Jindřich Iva
Frangeis
Ludvík XV
Croy
Damiensa
Trianon
Frangois Ravaillae
12
article
V Praze, 2. srpna.
Praha
13
article
Ještě neutuchlo vzrušení, způsobené za-
vražděním krále Humberta, již dnes rozlétlase
votvá tlonát Tentelarate
z Paříža. Pachatelum jest prý ale, dle některýeh
nezaručených ještě zpráv, opět anarchista italský.
Některé depeše, jež k vůli úplnosti níže téz
klademe, vyličují hrůzostrašné podrobnosl
o attentátu, jež však si navzájem odporují: zdá
se tudíž, že vznikl z prvého rozčilení některých
sensace chtivých korrespondentů na základě
různých pověstí ještě nekontrolovaných. Toto
mínění naše potvrzuje i líčení oflciosní a zpravo-
dajské kanceláře »Agence Havase, rovněž níž
položené. Dle této kaneeláře neútočil na šacha
nikdo dýkou, nýbrž jistý člověk zvedl prot
němu jen bůl. Ačkoliv pak u něho nalezen byl
revolver, nezdá se, že by byl zamýšlel opravdový
attentát. Oficiosové, kteři se nemohou již dočkat
výminečných opatření proti politickým hnutím,
jistě by každý i skutečný attentát spíše zveličo-
vali nežli zmenšovati hleděli, i lze tedy ujištěn
»Agence Havas« spíše věřiti. Šach nynějs
uveden byl na trůn před málo teprv lety tim
že jeho předchůdce stal se — při vstupu do
ehrámu — oběti atlentátu fanatického stoupene
vládou perskou potlačované sekty náboženské.
Havas
Humberto
14
article
Zaznamenáváme ještě jen, že perský šach
přijel z Petrohradu do Paříže dne 28. m. m.
Byl pozdraven presidentem republiky, předsedy
senátů, sněmovny poslanecké, ministry, prefektem
departementu sekvanského a prefektem policejním.
Hned tehdy při jeho příjezdu vykonána byla
rozsáhlá opatření v zájmu bezpečnosti jeho. Po
celé cestě od nádraží až k paláci, který repu-
blika svým hostům z panovnických rodin
Avenue du Bois de Boulogne reservovala a
nádherně dala upraviti, byla rozestavena pěchota
a jízda pařížské posádky.
Jak se oznamuje, hodlá šach pozdržeti s
v Paříži ještě asi 15 dní, načež některé císařské
dvory hodlá navštiviti. Největší část pobytu
v hlavním městě Francie jest věnována pro-
hlidkám světové výstavy, kdež mají býti uspo-
řádány za příčinou jeho přítomnosti četné skvělé
slavnosti.
jít Boulogne
Petrohrad
Paříž
Bois
Francie
senát
15
article
Z Paříže, 2. srpna. Když perský šach
vyšel z hotelu, chtěje jeti k Almskému moslu,
vrhl se na něj jakýsi Vlach
s dýkou () Šach popadl útoční ka
za krk, vytáhl revolver a drže
mu jej před očima. Útočník byl zatčen
Z Paříže, 2. srpna. »Agence Havase
sděluje: V okamžiku, když šach perský po-
vozem opouštěl »l'aláe suverénů«, skočil jistý
muž, odděný jako dělník přistavní, k vozu
volal zvednuv hůl: »Sláva dětem lidu!«
Muž ten byl zatčen. Nalezen u něho revolver,
ale zdá se, že nezamýšlel žádnéh
attentátu. Jedná se o pouhý příběh.
R. Z Paříže, 2. srpna. Dle udání fran-
couzského generála Parenta, jenž seděl proti
šachovi v kočáru, byl to šach sám, který útoč-
nika popadl tak, že mu revolver vypadl z ruky
do kočáru.
Útočník na otázky mu kladené nedává od-
povědi. Dle všeho je tesařem a žil dlouho ve
Španělích, Italii a v jižní Francii.
V kapsách měl 21 fr., revolver, dýku
řemen se značkou 8. franeouzského pěšího
pluku.
Včera šach obdržel kaligraficky psano
prosbu, v níž se mu na konec ohlašuje dnesn
attentát.
Vlach
Havas
Sláva
Parent
Španěl
Paříž
Francie
16
article
Z Paříže, 2. srpna. (C.-B.) »Ag. Havas
sděluje tyto podrobnosti o pokusu atten-
tátu na perského šacha: Člověk, oblečený jak
dělník, protlačil se řetězem policejních agentův
a chtěl vyskočiti na stupátko kočáru. V ruce
měl revolver, jejž namiřil na šacha. Velvezírovi
jenž seděl také v kočáře, podařilo se vyrvat
útočníkovi zbraň a policisté se ho zmocnili. Lid
sápal se na útočníka, tak že policisté musili ho
bránit, aby nebyl ztýrán.
Na policejním komisařství pr
hlásil zatčený, jsa vyslýchán, stručně: »To je
věc, již si vyřídím sám se svým svědomím.
Potom litoval, že se mu útok nezdařil.
Revolver, jenž mu byl odňat, měl pě
ostrých nábojův.
Šach nedbaje na to, co se stalo, vyjels
na procházku do Sévrěsu a Versaillesu.
President Loubet navštíví možná šach
po svém návratu do Paříze.
Z Paříže, 2. srpna. (C.-B.) »Ag. Havase
přináší dále ještě tyto podrobnosti: Sotva že
landauer, v němž seděl šach, jeho velvezír
generál Parent, projel mřižovou branou paláce
des Souverains a dostal se na avenue Malakov
vyskytl se náhle člověk, jenž byl schován mez
dvěma automobily, odstrčil policistu, jenž měl
provázeti šacha na veloeipedu, a chytiv se levou
rukou kočáru, dvakrát nebo třikrát pozdvihí
revolver protí šachovi. Policejní důstojník srazi
revolver plochou šavlí, policejní agent vrhl se
na neznámého a popadl ho tak, že se nemohl
hnouti. Kočár, jenž se na chvíli zastavil, je
potom dále.
Havas
Loubet
Parent
Souverains
Malakov
Kočár
Paříž
Sévrěs
Aga
17
article
Zatčenému je asi 27—28 let, má
široké baňaté sametové kalhoty jako tesař, vlněné
triko a soukenou čepici. V ruce měl sukovatou
hůl. Mimo to našli u něho dosti silný nůž na
kroužku. Mluví francouzsky s jižním přízvukem.
pochybuje se však, že by byl Ital. Na penězích
měl us sebe diva franky.
Šach dostal pred samým výjezdem l i's
jehož podpis končí — jak se zdá — písmenem
i a je datován v Neapoli, ale na poštu byl dán
v Paříži. Pisatel oznamuje šachovi, že se chystá
na něho atičotát. Šael nevěnoval dopisu mnoho
pozornosti a odevzdal jej poličii.
Útočnik je přísně střežen. Když mu
přinesli jíst, jedl s velkou chuti. Odpoledne
bude opět vyslýchán u přítomnosti státního zá-
stupce a vyšetřujleího soudee.sne
Z Paříže, 2. srpna. (Havas.) Člověk
jenž podnikl útak na šacha, pravil prý poli-
cistům, kteři jej zalklim »Váš pán uděl
dobře, odstoupí-li, neboť my se
s ním již shtedáme.«
Z Paříže, 2. srpna. (C.-B.) Vyšetřován
attentátní affáry perskéhio šacha je svěřeno soude
Valleso v.
Úločník byl na policejním komisařství f -
togralován Jsa spoután, nemohl se bránit
ale sklopil hlavu.
Vysetřující souďce marně snažil se vy
slechnouti ho. Soudl, že přízvuk zatčeného nen
cizí, ale podohá se baskickému.
Útočníkovi jest asi 30 let, velký je 1. 71 m.
má hnědě uči a vousy a zdravou barvu.
Vyšetnjtak sondso yelochl 15 osch, j t
byly svědky attentátu.
Útočník bude dopraven večer do vězen
Sante.
Ital
Havas
Úločník
Neapol
Paříž
18
article
Vákčení s Cinou-
Vákčení s Cinou-
V Prazo, 2. srpna.
Pochod na Pekiu.
Hned s několika stran potvrzuje se dnes,
že spojenci nastoupili pochod n
Pekin, nevyčkávajíce ani, až se navzájem
dohodnou o vrchním veliteli. Operace určují se
nepochybně předem na společné poradě veli-
telův jednotlivých vojsk. Hned na počatku
tohoto postupu Rusové dobyl
vítězství skvělého, porazivše
zapudivše na útěk sbor 10.000 C-
ňanů, stojící na sever od Tjencina. Místo
neudává se, snad ale stál tento sbor čínský
mezi Pejeanem (severně od Tjencina) a Jancu-
nem (severně od Pejeanu), neboť v posledních
dnech oznamovali zvědové japonští, že 15.000
Činanů stojí mezi Pejcanem a Janeunem. Douf
se, že Jancun bude do tři dnů obsazen.
Spojenci oddávají se rovněž naději, že Č-
ňané neodváží se nyní již vztáhnouti ruce n
životy vyslancův. V notě, podaně konsuly v Šan-
chaji Lihunčanu, protestuje se proti zadržován
vyslancův jakožto rukojmí, i čliní se s a m
clsařská rodina čínská zo dpo
vědnou za bezpečnost a životy
jejich.
Lihunčan dal před odjezdem z Kantonu
do Šanehaje popravíti neméně než 74
Čiňanů na odstrašenou všem rušitelům pokoje
Vákčení
Cina
Rus
Tjencin
Pejean
Jancun
Lihunčan
Peking
Šan
Janeun
Jancan
Činan
19
article
K dobytí tvrzí v Taku
O útoku na tyto tvrze v červnu sdělují se
teprve nyní jestě tyto podrohnosti: Válečn
lodi střilely po celé hodiny na lvrze, načež od-
dily vysazené lodmi na břeh tvrzí útokem do-
byly. Útočné vojsko toto sestávalo z — 800
mužův, totiž Rusů, Němců, Angličanů, rakou
kouského vojska a Žaponcův. Velel německý k-
pitán Pohl. Jakmile dán byl signál k útoku
rozběhlo se vojsko tryskem k tvrzím, vrhlo se,
jakmile ocitlo se v dostřelu čínských granátův,
na zem a postupovalo potom v řadách rozptý
lených. Na blízku první tvrze namířena vra-
žedná rychlopalbu proti vojsku. Předvoj střílel
z dél strojních. Všichni národové zápolili tu ve
statečnosti. Žaponci vyšplhali se na tvrze
s rychlostí a svižností opic. Prvnimu Ža
ponei rozražena hlava sekerou,
důstojníci a 25 muzův bylo usmrceno.
Angličané a Němci sledovali. Anglický dů
stojník jeden stál již na výši tvrze, když Čišlan
s jejiho středu ještě z pušek střileli.
Další část ličení o účasti rakouského vojsk
na tomto útoku otiskli jsme před několika, dny
doslovně.
Rus
Němec
Angličan
Pohl
Čišlan
20
article
Kázání Viléma HI.
Z Berlína, 2. srpna. (Zvláštní telegran
»Národních Listů«.) »Kreuz-Zeitung« sdělnje
obsah kázání, jež měl císař Vilém II. dne
29. m. m. na palubé své vachty »Hohenzollerne
před Helgolandem k lodníkům. Ku kázání vy-
volil si théma »Svatá povinnost a posvátná moe
modlitby«. Vybral k tomu místo z druhě knihý
Mojžíšovy: »Dokud Mojžís spínal k modlitha
ruce své, vítězil Israel; spustil-li ale ruce své
vltézil Amaler!« Císač líčil tu pak bitvu mezi
lidem israelským a pohany. Zatím co v rovině
se bojovalo, vystoupili Mojžíš, Aron a Har na
horu a modlili se. Císař pravil dále: »Opět ta-
kový duch pohanský oživuje v daleké Asii.
Mocí a lstí, žhářstvím a vraždou chce zameziti
cestu evropskému obchodu a duchu, chce za-
meziti vítěznému pochodu křesťanského
mravu a víry křesťanské. A opět dán bohem
povel k boji. Krvavý zápas počal, vidéli jste ty
tisíce, kteří na hlas: »Dobrovolníci předstuptež
Kdož chce býti strážce říše?« teď se shroma-
ždují, aby s vlajícími prapory vešli v boj. Ale
my, my, kteří musíme zůstati zpět doma, zdaž
neslyšíme my hlas boží, jenž k nám se snáš
a jenž nám praví:
Vilém HI
Vilém
Mojžíšův
Císač
Mojžíš
Aron
Haro
Berlín
Helgoland
Izrael
Amaler
Asie
KreuzZeitung
21
article
»Vystup nahoru ! Zvedni své ruce k nebi
Modlitba spravedlivého mnoho zmůže, je-li oprav
dová!« A proto nechceme mobilisovat
jen prapory válečníků, nýbrž
svatou zápolicí moc modlících
Ano, tolik toho vyprositi a vymodliti musíme
pro své bratry do pole táhnouci! Oni budte
ramenem silným, kteréž ztrestá vrahy úkladné,
oni mají býti pěstí ohnivou, jež udeří
v pusté rejdy, oni s mečem v ruce zastati se musí
nejsvětejších statků našich. Co dokázali modlitby
Mojžíše proti Amálékovcům, *) neměli by doká
zati i nuše modlitby? Bůh neodvolal ani pís-
menky ze slibů svých! Věrné modlitby
mohou i dnes vlajky s drakem strh
nouti v prach i vznésti prapory
s křížem na hradby.
Ano stsrý bůh žije ještě, ve-
liký spojenec náš vládne ještě,
svatý to bůh, jenž hříchům a ne-
plechám nemůže dopřáti vítězstvi, nýbrž povede
svatou věe svou proti národu nesvatému. Ano,
moji věrní, stálé modly boha ž i vé h
svedou s nebe a postaví jej ve střed náš.
A je-li bůh s námi, kdo může býti prot
nám ?«
Císař připomněl pak zvony, jenž
v Tourách visí na horách a jež počinají samy
zvoniti, přicházhli vítr, bouři věštící. Potom
zvolal císař: »Nuže zvoňřež, přichází-li bouře
běd, vy z vony modliteb, jež bůh v každé
srdce zavěsil. Nechť zvony naše jsou ohn-
vou hradbou kol tábora bratří naších
Jak je posilí, nadehne a vzníti myšlenka:ti-
sícové, ne, milliony tam doma nesou nás na
modlicích se srdeích svých. Král všac
králův volá: Dobrovolníci před-
stuptež! Kdož chce býti modlitebníkem
říše? O kéž by i zde platilo: Král zavolala
všichni, všichni přišli! Nechť nechybí ni jediný
z nás! Kdo modli se juž — to muž!« Před-
povídkou tou císař německý končil svoje
kázání.
Mojžíš
Amálékovec
22
article
Z Handžurska.
Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Vrehní
inženýr Jugovič v Charbině vyzval 23. m. m.
tamní ruské obyvatelstvo, aby vzhledem k pří-
štím vojenským operacím odebralo se s říčním
parníkem až k hranicím. Naproti tomu prosil
Jegovič, jenz se svými pomocníky zůstal v Cha-
bině, aby zůstali tam všichni strojníci, telegra
fisté, lékaři a ranhojiči, by vypravovati se mohly
parníky a železniční vlaky
Generál Grodekov telegrafoval ministru
vojenství 1. t. m.: K vůli osvobození stanie
Novo Kyjevska a Posjetu, jež byly ohroženy sil-
nými činskými pevnostmi Hunšumem a Ravelskou
nařídil jsem generálu Ajgustovu, abys
zmocnil Hunšanu. Vojsko dalo se na pocho
29. července a začalo boj. Číňané bránili se
tvrdošíjně. Dne 30. m. m. byl Hunša
dobyt a ukořistěno tam mnoho děl
My jsme ztratili mrtvých 2 důstojníky a 6 mužů
raněn byl 1 muž. Pád pevnosti Hun-
šanu má velký význam pro veškeré
válečné opersce na severním bo-
jišti mandžurském. Generál Ajgustov
chválí velice statečnost vojska a plu-
kovníky Zajčevského a Lisovského
V Pekině.
Z Londýna, 2. srpna. (C.-B.) »Timesůme
dopisovatel jejich Morrison, jemuž byly dřive
již jako domněle mrtvému dlouhý nekrolog vě
novaly, sděluje ze dne 21. m, m. z Pekinu
Nepřátelství od 18. července ustalo, ale bdělosti
naší ze strachu před náhlým překvapením ne-
ubývá. Činští vojáci sboru Yunluova a Tunfu-
sianova sesilují nenstále barikády ko
lem místa oblehaného.
Děla jejich na hradbách císařského města
ale nestřílí již, poněvadž se jim nepochybně ne-
dostává munice. Většina císařského vojsk
oponšti Pekin, aby se opřela vojsku cizímu, jez
na Pekin táhne.
Jugovič
Charbina
Grodekov
Ajgustův
Hunšan
Číňan
Hunša
Hun
Ajgustov
Lisovský
Morrison
Yunluův
Petrohrad
Londýn
Peking
Nova Kyjevsko
Posjet
Hunšum
Ravelska
23
article
Docházejí nyní zásoby a síluzce obkličených
počiná se nyní lepšili. Raněným vede se po
měrně dobře. Zařízení nemocnice jest výborné.
již 150 nemocných ošetřuje se tam. Státní rada
činská dotala anglickému vyslanci Macdonaldov
opis depeše eísaře královně anglické, v niž
všechny násilnosti připisují se banditům. Krá-
lovna žádá se za zprostředkování. To stalo se
3. července, ale přes to ještě 2. července uve-
řejněn byl císařský dekret, v němž se
boxerové vyzývali, aby pokračovali
ve svém vlasteneckém díle a aby
vyhubili křesťany, v němž se dále vy
zývají mistokrálové, aby zapudili všecky misslo-
náře, křesťany aby pozatýkali a donutili, by
křesťanství se odřekli.
Jiný dekret uveřejněn 18. čler
vence. Dekret ten znamená úplný
obrat, způsobený vítězstvím spojen
cáv u Tjeneina,
V dekrétu tom děje se nejprv zmínka
zavraždění německého vyslance, připisuje s
toto lupičům, ač to byla vražda dobře promy
slená, spáchaná jedním důstojní
kem clsařký m.
Číšané zřídili podkopy asi i po
fraucouzským vyslanectvem, jež jent
* Arálékovei, starý arabský kočovnický kmen
na poloostrově sinajském, dle zpráv hebrejských po-
vodné od Sůru (pustého kraje východně od Rgypta)
až po Chavilu (Chaulán) v Jemenu, t. j. v pétrejsk
Arabil a Hidžázu bydlící, odkud během doby dáles
šířil. Ze zpráv, jež bible porůznu o nich podává, do-
vídáme se, že byli již za času Abrahama mocni; po
vyjíti Jsraelitů z Egypta byli první, kteří se s nimi
utkali v boji, ale byli poraženi. Za králů Saula
Davida byli opělně na blavu poraženi, už konečně za
krále Hiskia (Ezechia) úplně vyhlazení.
Tjenein
Arálékovei
Sůra
Chaulán
Abraham
Saul
Jemen
Hidžáz
Egypt
Rgypt
Chavil
Ezechia
24
article
nyní v troskách. Francouzský vysla-
nec Pichon uprchl hned v prvý den
oblehání do anglického vyslanectva.
Největším nebezpečim pro nás bylo, že vysla-
nectvo může býti zapáleno. O Evropanech, uza-
vřených v pejconské kathedrále, nemáme zpráv.
Usmrceno bylo 56 cizinců, mez
nimi 5 Angličanů, 7 Italů, 4 Rusové, 10 Němců,
velitel křižáku »Ženty« kapitán Thomann, 4 jiní
Rakušané, 7 Američanů, 8 Žaponců, 11 Fran-
couzů. Raněno bylo 138 cizinců. Všeobecný
zdravotní stav evropské osady jest dobrý.
Všichni vyslanei a členové vyslanectev
i jich rodiny jsou zdrávy. Z podrobnostl
obšírné této depeše »Timesů« stůjtéž zde i ještě
tyto další, v svrehu položeném telegramu »Kor.
kancel.« nezaznamenané: Čínský vyslanec ve
Washingtonu telegrafoval, že vláda Unie chce
čínské zásady ve smírném jednání ochotně pod-
porovati.
Některé dekrety císařské chválili boxery z
to, že křesťany domorodé ubíjejí a domy jieh
vypalují; boxeři jsou tu zváni princi a ministry.
Vojáci pod velením Junylovým stříleli i na ženy
a déti, začež byli v jednom elsařském dekrelu
pro »statečnost« pochváleni.
Číňané, aby zničili vyslaneetvo brit-
ské, zapálili sousedicí s ním aka-
demii Hanliu, jednu z posvátný ch
budov činských a spálili draho-
cennou knihovnu. Jednou nalepili Číňané
na zdi prohlášení, slibující nám bezpečnost,a
v noci na to učinili na nás všeobecný útok,
doufajíce nás překvapiti«. Depeše končí: »Če-
káme trpělivě na své osvobozenf«.
Evropan
Angličan
Italos
Rus
Němec
Thomann
Rakušan
Američan
Junylův
Číňan
Fran
Washington
Timesy
Žaponec
25
article
Přípravy.
Z Londýna, 2. srpna. (C.-B.) Reufer.
kancel. sděluje z Tjencina ze dne 26. m. m.:
V žaponském hlavním stanu zavládá
zimničná činnost. Všecky přípravy k dopravě se
urychlují. Jedinými též vojenskými sbory, jež
poněkud jsou připraveny k pochodu, jsou ža-
ponské. Celkem páčí se zde vojska na 17.00
mužů. Posily každodenně přicházejí.
Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.) Sultánským
iradem povoluje se ruským lodím »Pruts
a »Dněstr« (černomeřského lodstva), jež
mají se vypraviti do Číny, plavba Bosporema
Dardanellami. Obě lodi vydají se teda bez me-
škání na cesty a vojskem a válečným mate-
riálem.
Bosporem
Londýn
Cařihrad
Dněstr
Čína
26
article
Ze Simly, 2. srpna. (C.-B.) Tretí bri-
gáda o čtyřech indických plucích dostala roz-
kaz k odjezdu do Číny.
Z Cherbourgu, 2. srpna. (C. - B.)
Obrněnec »Redoutable« pod vlajkou
admirála Pottiera a křižák »Chassel o up-
Laubat« odpluly do Činy.
Z Tjencina, 2. srpna. (C.-B.) Generá
Gaselee sem přibyl a převzal vrchní velení
nad britským vojskem.
Z Kantonu, 2. srpna. (C.-B.) Úřady na-
jímají nováčky za měsíční plat 9 doll., dvakrát
větší než plat dosavadní. Každému důstojníku,
jenž by si část žoldu pro sebe ponechal, po-
hroženo tresty.
Operace spojencův,
Z Nov. Yorku, 2. srpna. (C.B.) »H-
rald« uveřejňuje telegram z Tjeneina, dle
něhož čínský předvoj byl poražena
ztratil 150 mrtvých a raněných. Rusové do-
byli prý tvrzí, ležicích ve vzdálenosti 10
mil od Tjencina směrem k Pekinu a zahnali
čínskou posádku jejich, čítající 10.000
mužův.
Z Berlína, 2. srpna. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Otázka vrchního velitelství zůstane pro-
zatím nerozřešena; velící důstojnící každého
státu budou jednati na vlastní pěst a budou s
jen od případu k případu dorozumívati o dal
ších krocích.
Ostatní Čína.
Ze Šanchaje, 2. srpna. (Reuter.) Ad-
mirál Seymour odplul dnes s anglickou lodi
»Alacrity« na poradu s nankinským misto-
králem Liju
V Šanse bylo prý zavražděno 5
misionáru.
Rakouské oběti v Číně.
w Z Londýna, 2. srpna. Pekinský dopi-
sovatel »Timesů« sděluje, že z rakouské posádky
na lodi »Zenta« padli 4 Rakušané a sice ka-
pitán Thoman a 3 jiní muži. Počet raněných
na vyslanectvích obnáší 138 osob. Ženy a dáti
jsou úplně bez pohromy.
Pottier
H rald
Rus
Seymour
Rakušan
Simla
Čína
Cherbourg
York
Tjeneina
Tjencina
Peking
Berlín
Ada
Londýn
Reuter
Timesy
27
article
Diplomacie.
Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) »Pravit.
Věstník« píše: Zprávy o průběhu událostí v Číně
dokazují úplnou nedostatečnost činské vlády
naproti buřičskému hnutí v některých říšských
provinciích a její nesnáze s obnovením po-
řádku.
Tyto poměry přiměly bogdychana, jediného
zákonného panovníka v Číně, že obrátil se na
eara Mikuláše II. s prosbou o prostřed-
nictví. V telegramu císaře Kvansu carovi z
dne 3. t. m. připisují se všecky nepořádky
zlomyslným agitaeím a nenávisti křesťanů. Císar
Kvansu dovolává se 200letého přátelství mezi
Ruskem a Činou a prosí cara, by naznačil pro-
středky k zachránění Činy a sám ujal s
iniciativy
Dne 3. t. m. byla odevzdána bogdyehanov
carova odpověa prostřednictvím čínského
vyslance. Car sleduje s politováním události
v nebeské řiši pro jejich těžké následky. Úplná
neznámest poměrů v Pekině a nedostatek zpráv
o osudu ruské a j. missif, jakož i ruských zj-
evropských poddaných, znesnadňuje všeliké pro-
středkování ve prospéch Činy. Snahy Rusk
nesou se pouze za jediným cílem: spolu-
působiti při obnovování pokojea
pořádku v čínské řiši. Ruská vláda,
jsouc vedena dávným přátelstvím k Číně ráda
by, aby Čina odvrátila hrozící nebezpečí kom-
plikací.
V tom ohledu je Rusko vždy ochofno pod-
porovati všemožné zákonnou činskou vládu při
potlačování rozsáhlého hnutí. Car (roufá, že
bogdychan v plném vědomí své zodpovědnosti
jako vrchní chef moci učiní nejráznější opatření
k obnovení pokoje ve své řiši a k zabezpečení
hrdel a statků nejen ruských, ale též jiných
v Číně žijících evropských podďaných.
Ze Šanchaje, 27. července. (Standard.)
Liehunčan zuslal císaří pamětní spís, v němž
prohlašuje, že marné budou jeho snahy o ob-
Kvansa
car
Rusk
Petrohrad
Čína
Mikuláš
Rusko
Šanchaj