ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 93231a00-727a-11dc-9100-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 27 celkem · entity: person 98, place 71, org 18, work 7
1 masthead
Stranaé.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. srpna 1900
4 masthead
Číslo 212
5 article
vykonána, odhozen. V Ankoně zatčen byl jislý Natale Possanzini. Při výslechu po- píral, že by Bressu znal, ale doznával, že při- chází z Milána a Monzy. V. Ankoně zatčena neznámá osoba, která měla v kapse podobiznu Bakuninovu. V Pratu byl včera večer zatčen jeden bratr Bressův, jenž je obuvníkem a pří buzný Bressův téhož jmena, jakož i sedm jiných anarchistů, u nichž nalezeny dýky a re- volvery. Z Iilána, 2. srpna. Dnes do Monzy přibyl ministr spravedlnosti s četnými senátor a prefekty. Protože státní zástupce milánský Lochini, se roznemohl, bylo vyšetřování proti Bressovi uloženo státnímu návladnímu v Římě Riceiottovi. Poněvadž byl vrah převezen do Milána, pokračuje se tu ve vyšetřování. Vrak krále Humberta bude pohnán před soudní senát. jehož členy budou předseda Gera a soudcové Baroili a Seutia. Veřejným žalobcem bude ge nerální prokurátor Redoell. Porotní líčení máse v Miláně konati co nejdřive. Z Říma, 2. srpna. Z okolnosti, že Bress a jeho druhové bydleli v hotelich a vedli živo rozmařilý, soudí policie, že byli hmotně podpo- rováni široce rozvětvenou mezinárodní organisae anarehistickou. Z Míma, 2. srpna. Z Bresciee oznamuje, že v neděli se v jakési krěmě dělníci pohádali a že jeden z nich zvolal: »Počkojte jen, co praporů smutečních uvidite za několik hodin !« Z Kíma, 2. srpna V Pratu, S a Pietru a Ankoně byli zatčeni ana chisté. V Reggiu byl onen strážník na odpo činku, jenž již několikráte upozorňoval úřadý na nebezpečí králi hrozicí, zatčen. Vypravuje se, že zná tajné pomoeníky vrahovy- Z Berlína, 2. srpna. Z Paters enu sdělují: Včera večer konala se zde schůze anarchistů, v níž vrah krále Humberta veleben provoláváno, že všichni králové a císařové mu býti povražděni. Anarchista Most vyslovil se k dopisavateli jednoho listu v tomže smyslu.
Natale Possanzini Bakuninův Bressův Lochini Baroit Seutius Bress Milán Monza Prat Řím Gera Reggio Berlín Most Humberto
6 article
Bressi převezen. Z Monzy, 2. srpna. Bressi včera v noe byl dopraven do věznice v Miláně. Z Hernu, 2. srpna. (C.-B.) Naproti zprávě ženevského dopisovatele »Matin«, že. Bressi zdržoval se před 2 letly v Ženie v ě, švýenr ská telegrafhí agentura je zmocněna prohlásiti. že člověk jmenem Bresši v rejstřících spolko- vého zastupitelstva zapsán není a nikdy ve Švýcarsku pozorován nebyl. Policejní úřady ho neznají a proto asi sotva kdy ve Švýcarsku byl. Také ženovské noviny dementují zprávy »Matinu«. Souboj důstojníků. Z Milána, 2. srpna. V Aquile došlok souboji mezi dvěma setníky pluku, u něhož slouží bratr Bressův, Angelo. Tvrdilť jedenz nich, že tento je politování hoden, druhý však nezval bezeelným jednáním, podati ruku bratru královraha. Tento spor byl podnělem k soubojí Příbuzenstvo Bressovo. a, z. srpna. Mrauzeta Pra — dle telegramu novoyorského — odjel a Hobokenu a spálila před odjezdem všechny písemnosti svého muže.
Bressi Matin Bressův Angela Monza Milán Hoboken Matin
7 article
Nová zatčení. Z Nonaky, 2. srpna. Co obyvatelstvo po řádalo ovace královským manželům, provolnl dva cizinci slávu anarehii. Byl zatčeni. Rozzuřený řid chtěl je Iynchov ati. Z Milána, 2. srpna. V jedné obci ne- daleko Boloně zatčeno 17ieté děvče, které měl poměr s Bressim. V jejim příbytku nalezeny vrahovy podobizny. Přijezd krákovských manželů do Konzy. Z Monzy, 2. srpna. Setkání královny vdovy se synem bylo dojemné. Syn poceloval se se svou matkou z odešel do komnaty, v niž na lůžku, květinami vyzdobeném spočívala mrtvola králova. Vtiskl polibek na čelo svého zesnulého otce, což učinila i jeho choť a dlouho prodleli nad lůžkom zesnulého. Na stráži mrtvoly byli pak vévoda z Aosty a hrabě Tu rinský. Z Monzy, 2. srpna. (C.-B.) Dnes dopo ledne se sem dostavili ministři a byli ihned králem přijati. Audience trvala přes hodinu. Z Monzy, 2. srpna. (C.-B.) Král Vikto Emanuel potvrdil dnes nynější ka binet v jeho úřadě. Všichni ministři, až n ministra vojenství a spravedlnosti, jež zůstali v Římě, přibyli do Monzy a složili král přísakru. Příští sidlo královny-vdavy. Z Monzy, 2. srpna. Telegraficky sděluje se z Turina, že na rozkaz královny, Markéty nábytek. ze soukromých komnat královniných v paláci quirinálském bude dopraven do Turi na kam královna hodlá své sídlo přeložíti.
Boloň Vikto Markéta nábytek Milán Monza Aosta Řím Turi
8 article
Svolání sněmovny, Z Milána, 2. srpna. V pondělí 6. srpna bude sněmovně poslanecké oficiálně sděleno úmrtí krále Humberta, načež následovati bude úrada o smutečních projevech. Po té bude parla- ment odročen a sejde se až na vyzvání královo, vyslechnout přísahu královu na ústavu. Pos tomto obřadu asi bude schůze skončena a v příšte sehůzi asi pronese král trůnní řeč. Ministerská rada na zejtřek svolaná rozhodna o téchto vě- cech, jakož i o puohlášeni králuvě. Projevy. Z Vídně, 2. srpna. Zvláštní vyhláškou nařizuje se násladkem úmrtí, krále Humberta dvorní smutek na dobu čtyř neděl od 5. srpna počínaje. Dále nařízen šestidenní dvorní smulek za vévodu Alfreda, Sasko-Koburského rovněž od 5. srpna. Z Berlína, 2. srpna. »Berliner Tage Blattu« oznamuje se z Říma: Ve vládníchi. kra zích nepokládá se možnost, že něme- eký císař podstoupí cestu do Řima, za vy Ioučenon. V tom případě bude veškerá že- lezniční trať od hranic až doŘíma voj skem střežena. Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.). Na roz- kaz sultána projevili princ. Burhanedine * maršálek Fakir-paša italskému zástupci jmenem sultána socstrast a zároveň přáli štést sráli Viktoru Emanueloví a blaho nlali
Posa Alfréd Viktor Emanuelový Milán Vídeň Sasko Berlín Řím Cařihrad Fakir Humberto Berliner Tage Blatt
9 article
Z Pešti, 2. srpna. (C.-B.) Zdejší magi- strát zaslal římskému projev soustrasti nad zavražděním krále Humberta. Z Vídně, 2. srpna. (Pol. Corr.) Jal došla zpráva o zavraždění krále Humberta, eísa poslal srdečný soustrastný telegram královně vdově a novému králi. V depeši zaslané krá- lovně císař projevuje hluboké ňčastenství nad velkou ztrátou, jež stihla královnu a připravil ho o věrného přítele. Jen bůh může dodati královně sílu, aby přestála tuto těžkou zkoušku — V depeši novému králi praví císař, že je hluboce dojat událostí, jež zarmoutila krále, vznešenou rodinu a s Italií veškeré lidstvo. Telegram končí přáním, by prozřetelnost po přála králi potřebné útěchy ve dnech smutku Jak nakládalo se dříve s útočníky na králer Sdělili jsme již, že Bressi dle zákona ital- ského trestu smrti ujde. Bude doživotně odsou zen k nucené práci na galejích. Před dvěma sty lety pykali pachatelé atientátův na koruno- vané hlavy mnohem hrozněji. Náměstí Greve v Paříži býlo na př. v 17, a 18. století dějištěm hrůzných dvou poprav. První z obou příšerných těchto scen byla poprava vraha Ravaill a ca.
Pol Corr Pešť Vídeň Paříž Humberto
10 article
Frangois Ravaillae, narozený r. 1578, byl učitelem a pro dluhy byl uvězněn. Později sveden byy anarchistickými naukami, 14. května r. 1610 počíhal si na francouzského krále Jindřicha IV. a v okamžiku, kdy povoz královský zvolna pro- jížděl těsnou uličkou, vyskočil ze svého úkrytu a dýkou proklál králi srdce. Vraha ihned lapil. a marně hleděli mučením jej přiměti, aby udal své spoluvinníky: Byl 27. května 1610 na ná- městí Grěve koňmi rozčtvreen. Podobná, možno ještě ukrutnější poprava odehrála se na témže náměstí o 150 let později. Popraven byl tehdy Robert Frangeis Damiens. Tento narodil se r. 1715, byl zámečníkem, později vojínem a ko- nečně sluhou parlamentní rady. Způsob, jakým král Ludvík XV. počínal sí proti parlamentn radě, rozčilil jej do tě mírý, že umínil si krále zabíti. Dne 5. ledna 1757, když král franeonzský jel do Trianonu, ukryl se Damiens za sloupa odtud vyříti se na krále, jemuž zasadil bodnou ránu. Vévoda Croy, jenž byl očitým svědkem popravy Damiensovy, liči ji takto: Damiensa nej prve dne 28. března 1757 mučili; rvali mu žhavými kleštěmi kus po kuse maso z prsou, ramen, paží, stehen i lýtek, do ran pak lili mu roztavené olovo, vařící olej, hořici smůlu a j O 3. hodině odpoledne vedli Damiensa nejprve do chrámu notrodamského a pak na náměst Grve, kde odsonzence šesti katů železnými kruhy připoutali na sloup, spálili mu levou ruku v roz pálené síře a dali jej čtyřmi koňmi rozčtvrtiti Hrůzná tato procedura, při které obecenstvo nadšeně tleskalo, trvala déle hodiny. Trup by pak na hranici spálen.
Jindřich Iva Frangeis Ludvík XV Croy Damiensa Trianon Frangois Ravaillae
11 title
Rový attentáte
12 article
V Praze, 2. srpna.
Praha
13 article
Ještě neutuchlo vzrušení, způsobené za- vražděním krále Humberta, již dnes rozlétlase votvá tlonát Tentelarate z Paříža. Pachatelum jest prý ale, dle některýeh nezaručených ještě zpráv, opět anarchista italský. Některé depeše, jež k vůli úplnosti níže téz klademe, vyličují hrůzostrašné podrobnosl o attentátu, jež však si navzájem odporují: zdá se tudíž, že vznikl z prvého rozčilení některých sensace chtivých korrespondentů na základě různých pověstí ještě nekontrolovaných. Toto mínění naše potvrzuje i líčení oflciosní a zpravo- dajské kanceláře »Agence Havase, rovněž níž položené. Dle této kaneeláře neútočil na šacha nikdo dýkou, nýbrž jistý člověk zvedl prot němu jen bůl. Ačkoliv pak u něho nalezen byl revolver, nezdá se, že by byl zamýšlel opravdový attentát. Oficiosové, kteři se nemohou již dočkat výminečných opatření proti politickým hnutím, jistě by každý i skutečný attentát spíše zveličo- vali nežli zmenšovati hleděli, i lze tedy ujištěn »Agence Havas« spíše věřiti. Šach nynějs uveden byl na trůn před málo teprv lety tim že jeho předchůdce stal se — při vstupu do ehrámu — oběti atlentátu fanatického stoupene vládou perskou potlačované sekty náboženské.
Havas Humberto
14 article
Zaznamenáváme ještě jen, že perský šach přijel z Petrohradu do Paříže dne 28. m. m. Byl pozdraven presidentem republiky, předsedy senátů, sněmovny poslanecké, ministry, prefektem departementu sekvanského a prefektem policejním. Hned tehdy při jeho příjezdu vykonána byla rozsáhlá opatření v zájmu bezpečnosti jeho. Po celé cestě od nádraží až k paláci, který repu- blika svým hostům z panovnických rodin Avenue du Bois de Boulogne reservovala a nádherně dala upraviti, byla rozestavena pěchota a jízda pařížské posádky. Jak se oznamuje, hodlá šach pozdržeti s v Paříži ještě asi 15 dní, načež některé císařské dvory hodlá navštiviti. Největší část pobytu v hlavním městě Francie jest věnována pro- hlidkám světové výstavy, kdež mají býti uspo- řádány za příčinou jeho přítomnosti četné skvělé slavnosti.
jít Boulogne Petrohrad Paříž Bois Francie senát
15 article
Z Paříže, 2. srpna. Když perský šach vyšel z hotelu, chtěje jeti k Almskému moslu, vrhl se na něj jakýsi Vlach s dýkou () Šach popadl útoční ka za krk, vytáhl revolver a drže mu jej před očima. Útočník byl zatčen Z Paříže, 2. srpna. »Agence Havase sděluje: V okamžiku, když šach perský po- vozem opouštěl »l'aláe suverénů«, skočil jistý muž, odděný jako dělník přistavní, k vozu volal zvednuv hůl: »Sláva dětem lidu!« Muž ten byl zatčen. Nalezen u něho revolver, ale zdá se, že nezamýšlel žádnéh attentátu. Jedná se o pouhý příběh. R. Z Paříže, 2. srpna. Dle udání fran- couzského generála Parenta, jenž seděl proti šachovi v kočáru, byl to šach sám, který útoč- nika popadl tak, že mu revolver vypadl z ruky do kočáru. Útočník na otázky mu kladené nedává od- povědi. Dle všeho je tesařem a žil dlouho ve Španělích, Italii a v jižní Francii. V kapsách měl 21 fr., revolver, dýku řemen se značkou 8. franeouzského pěšího pluku. Včera šach obdržel kaligraficky psano prosbu, v níž se mu na konec ohlašuje dnesn attentát.
Vlach Havas Sláva Parent Španěl Paříž Francie
16 article
Z Paříže, 2. srpna. (C.-B.) »Ag. Havas sděluje tyto podrobnosti o pokusu atten- tátu na perského šacha: Člověk, oblečený jak dělník, protlačil se řetězem policejních agentův a chtěl vyskočiti na stupátko kočáru. V ruce měl revolver, jejž namiřil na šacha. Velvezírovi jenž seděl také v kočáře, podařilo se vyrvat útočníkovi zbraň a policisté se ho zmocnili. Lid sápal se na útočníka, tak že policisté musili ho bránit, aby nebyl ztýrán. Na policejním komisařství pr hlásil zatčený, jsa vyslýchán, stručně: »To je věc, již si vyřídím sám se svým svědomím. Potom litoval, že se mu útok nezdařil. Revolver, jenž mu byl odňat, měl pě ostrých nábojův. Šach nedbaje na to, co se stalo, vyjels na procházku do Sévrěsu a Versaillesu. President Loubet navštíví možná šach po svém návratu do Paříze. Z Paříže, 2. srpna. (C.-B.) »Ag. Havase přináší dále ještě tyto podrobnosti: Sotva že landauer, v němž seděl šach, jeho velvezír generál Parent, projel mřižovou branou paláce des Souverains a dostal se na avenue Malakov vyskytl se náhle člověk, jenž byl schován mez dvěma automobily, odstrčil policistu, jenž měl provázeti šacha na veloeipedu, a chytiv se levou rukou kočáru, dvakrát nebo třikrát pozdvihí revolver protí šachovi. Policejní důstojník srazi revolver plochou šavlí, policejní agent vrhl se na neznámého a popadl ho tak, že se nemohl hnouti. Kočár, jenž se na chvíli zastavil, je potom dále.
Havas Loubet Parent Souverains Malakov Kočár Paříž Sévrěs Aga
17 article
Zatčenému je asi 27—28 let, má široké baňaté sametové kalhoty jako tesař, vlněné triko a soukenou čepici. V ruce měl sukovatou hůl. Mimo to našli u něho dosti silný nůž na kroužku. Mluví francouzsky s jižním přízvukem. pochybuje se však, že by byl Ital. Na penězích měl us sebe diva franky. Šach dostal pred samým výjezdem l i's jehož podpis končí — jak se zdá — písmenem i a je datován v Neapoli, ale na poštu byl dán v Paříži. Pisatel oznamuje šachovi, že se chystá na něho atičotát. Šael nevěnoval dopisu mnoho pozornosti a odevzdal jej poličii. Útočnik je přísně střežen. Když mu přinesli jíst, jedl s velkou chuti. Odpoledne bude opět vyslýchán u přítomnosti státního zá- stupce a vyšetřujleího soudee.sne Z Paříže, 2. srpna. (Havas.) Člověk jenž podnikl útak na šacha, pravil prý poli- cistům, kteři jej zalklim »Váš pán uděl dobře, odstoupí-li, neboť my se s ním již shtedáme.« Z Paříže, 2. srpna. (C.-B.) Vyšetřován attentátní affáry perskéhio šacha je svěřeno soude Valleso v. Úločník byl na policejním komisařství f - togralován Jsa spoután, nemohl se bránit ale sklopil hlavu. Vysetřující souďce marně snažil se vy slechnouti ho. Soudl, že přízvuk zatčeného nen cizí, ale podohá se baskickému. Útočníkovi jest asi 30 let, velký je 1. 71 m. má hnědě uči a vousy a zdravou barvu. Vyšetnjtak sondso yelochl 15 osch, j t byly svědky attentátu. Útočník bude dopraven večer do vězen Sante.
Ital Havas Úločník Neapol Paříž
18 article Vákčení s Cinou-
Vákčení s Cinou- V Prazo, 2. srpna. Pochod na Pekiu. Hned s několika stran potvrzuje se dnes, že spojenci nastoupili pochod n Pekin, nevyčkávajíce ani, až se navzájem dohodnou o vrchním veliteli. Operace určují se nepochybně předem na společné poradě veli- telův jednotlivých vojsk. Hned na počatku tohoto postupu Rusové dobyl vítězství skvělého, porazivše zapudivše na útěk sbor 10.000 C- ňanů, stojící na sever od Tjencina. Místo neudává se, snad ale stál tento sbor čínský mezi Pejeanem (severně od Tjencina) a Jancu- nem (severně od Pejeanu), neboť v posledních dnech oznamovali zvědové japonští, že 15.000 Činanů stojí mezi Pejcanem a Janeunem. Douf se, že Jancun bude do tři dnů obsazen. Spojenci oddávají se rovněž naději, že Č- ňané neodváží se nyní již vztáhnouti ruce n životy vyslancův. V notě, podaně konsuly v Šan- chaji Lihunčanu, protestuje se proti zadržován vyslancův jakožto rukojmí, i čliní se s a m clsařská rodina čínská zo dpo vědnou za bezpečnost a životy jejich. Lihunčan dal před odjezdem z Kantonu do Šanehaje popravíti neméně než 74 Čiňanů na odstrašenou všem rušitelům pokoje
Vákčení Cina Rus Tjencin Pejean Jancun Lihunčan Peking Šan Janeun Jancan Činan
19 article
K dobytí tvrzí v Taku O útoku na tyto tvrze v červnu sdělují se teprve nyní jestě tyto podrohnosti: Válečn lodi střilely po celé hodiny na lvrze, načež od- dily vysazené lodmi na břeh tvrzí útokem do- byly. Útočné vojsko toto sestávalo z — 800 mužův, totiž Rusů, Němců, Angličanů, rakou kouského vojska a Žaponcův. Velel německý k- pitán Pohl. Jakmile dán byl signál k útoku rozběhlo se vojsko tryskem k tvrzím, vrhlo se, jakmile ocitlo se v dostřelu čínských granátův, na zem a postupovalo potom v řadách rozptý lených. Na blízku první tvrze namířena vra- žedná rychlopalbu proti vojsku. Předvoj střílel z dél strojních. Všichni národové zápolili tu ve statečnosti. Žaponci vyšplhali se na tvrze s rychlostí a svižností opic. Prvnimu Ža ponei rozražena hlava sekerou, důstojníci a 25 muzův bylo usmrceno. Angličané a Němci sledovali. Anglický dů stojník jeden stál již na výši tvrze, když Čišlan s jejiho středu ještě z pušek střileli. Další část ličení o účasti rakouského vojsk na tomto útoku otiskli jsme před několika, dny doslovně.
Rus Němec Angličan Pohl Čišlan
20 article
Kázání Viléma HI. Z Berlína, 2. srpna. (Zvláštní telegran »Národních Listů«.) »Kreuz-Zeitung« sdělnje obsah kázání, jež měl císař Vilém II. dne 29. m. m. na palubé své vachty »Hohenzollerne před Helgolandem k lodníkům. Ku kázání vy- volil si théma »Svatá povinnost a posvátná moe modlitby«. Vybral k tomu místo z druhě knihý Mojžíšovy: »Dokud Mojžís spínal k modlitha ruce své, vítězil Israel; spustil-li ale ruce své vltézil Amaler!« Císač líčil tu pak bitvu mezi lidem israelským a pohany. Zatím co v rovině se bojovalo, vystoupili Mojžíš, Aron a Har na horu a modlili se. Císař pravil dále: »Opět ta- kový duch pohanský oživuje v daleké Asii. Mocí a lstí, žhářstvím a vraždou chce zameziti cestu evropskému obchodu a duchu, chce za- meziti vítěznému pochodu křesťanského mravu a víry křesťanské. A opět dán bohem povel k boji. Krvavý zápas počal, vidéli jste ty tisíce, kteří na hlas: »Dobrovolníci předstuptež Kdož chce býti strážce říše?« teď se shroma- ždují, aby s vlajícími prapory vešli v boj. Ale my, my, kteří musíme zůstati zpět doma, zdaž neslyšíme my hlas boží, jenž k nám se snáš a jenž nám praví:
Vilém HI Vilém Mojžíšův Císač Mojžíš Aron Haro Berlín Helgoland Izrael Amaler Asie KreuzZeitung
21 article
»Vystup nahoru ! Zvedni své ruce k nebi Modlitba spravedlivého mnoho zmůže, je-li oprav dová!« A proto nechceme mobilisovat jen prapory válečníků, nýbrž svatou zápolicí moc modlících Ano, tolik toho vyprositi a vymodliti musíme pro své bratry do pole táhnouci! Oni budte ramenem silným, kteréž ztrestá vrahy úkladné, oni mají býti pěstí ohnivou, jež udeří v pusté rejdy, oni s mečem v ruce zastati se musí nejsvětejších statků našich. Co dokázali modlitby Mojžíše proti Amálékovcům, *) neměli by doká zati i nuše modlitby? Bůh neodvolal ani pís- menky ze slibů svých! Věrné modlitby mohou i dnes vlajky s drakem strh nouti v prach i vznésti prapory s křížem na hradby. Ano stsrý bůh žije ještě, ve- liký spojenec náš vládne ještě, svatý to bůh, jenž hříchům a ne- plechám nemůže dopřáti vítězstvi, nýbrž povede svatou věe svou proti národu nesvatému. Ano, moji věrní, stálé modly boha ž i vé h svedou s nebe a postaví jej ve střed náš. A je-li bůh s námi, kdo může býti prot nám ?« Císař připomněl pak zvony, jenž v Tourách visí na horách a jež počinají samy zvoniti, přicházhli vítr, bouři věštící. Potom zvolal císař: »Nuže zvoňřež, přichází-li bouře běd, vy z vony modliteb, jež bůh v každé srdce zavěsil. Nechť zvony naše jsou ohn- vou hradbou kol tábora bratří naších Jak je posilí, nadehne a vzníti myšlenka:ti- sícové, ne, milliony tam doma nesou nás na modlicích se srdeích svých. Král všac králův volá: Dobrovolníci před- stuptež! Kdož chce býti modlitebníkem říše? O kéž by i zde platilo: Král zavolala všichni, všichni přišli! Nechť nechybí ni jediný z nás! Kdo modli se juž — to muž!« Před- povídkou tou císař německý končil svoje kázání.
Mojžíš Amálékovec
22 article
Z Handžurska. Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) Vrehní inženýr Jugovič v Charbině vyzval 23. m. m. tamní ruské obyvatelstvo, aby vzhledem k pří- štím vojenským operacím odebralo se s říčním parníkem až k hranicím. Naproti tomu prosil Jegovič, jenz se svými pomocníky zůstal v Cha- bině, aby zůstali tam všichni strojníci, telegra fisté, lékaři a ranhojiči, by vypravovati se mohly parníky a železniční vlaky Generál Grodekov telegrafoval ministru vojenství 1. t. m.: K vůli osvobození stanie Novo Kyjevska a Posjetu, jež byly ohroženy sil- nými činskými pevnostmi Hunšumem a Ravelskou nařídil jsem generálu Ajgustovu, abys zmocnil Hunšanu. Vojsko dalo se na pocho 29. července a začalo boj. Číňané bránili se tvrdošíjně. Dne 30. m. m. byl Hunša dobyt a ukořistěno tam mnoho děl My jsme ztratili mrtvých 2 důstojníky a 6 mužů raněn byl 1 muž. Pád pevnosti Hun- šanu má velký význam pro veškeré válečné opersce na severním bo- jišti mandžurském. Generál Ajgustov chválí velice statečnost vojska a plu- kovníky Zajčevského a Lisovského V Pekině. Z Londýna, 2. srpna. (C.-B.) »Timesůme dopisovatel jejich Morrison, jemuž byly dřive již jako domněle mrtvému dlouhý nekrolog vě novaly, sděluje ze dne 21. m, m. z Pekinu Nepřátelství od 18. července ustalo, ale bdělosti naší ze strachu před náhlým překvapením ne- ubývá. Činští vojáci sboru Yunluova a Tunfu- sianova sesilují nenstále barikády ko lem místa oblehaného. Děla jejich na hradbách císařského města ale nestřílí již, poněvadž se jim nepochybně ne- dostává munice. Většina císařského vojsk oponšti Pekin, aby se opřela vojsku cizímu, jez na Pekin táhne.
Jugovič Charbina Grodekov Ajgustův Hunšan Číňan Hunša Hun Ajgustov Lisovský Morrison Yunluův Petrohrad Londýn Peking Nova Kyjevsko Posjet Hunšum Ravelska
23 article
Docházejí nyní zásoby a síluzce obkličených počiná se nyní lepšili. Raněným vede se po měrně dobře. Zařízení nemocnice jest výborné. již 150 nemocných ošetřuje se tam. Státní rada činská dotala anglickému vyslanci Macdonaldov opis depeše eísaře královně anglické, v niž všechny násilnosti připisují se banditům. Krá- lovna žádá se za zprostředkování. To stalo se 3. července, ale přes to ještě 2. července uve- řejněn byl císařský dekret, v němž se boxerové vyzývali, aby pokračovali ve svém vlasteneckém díle a aby vyhubili křesťany, v němž se dále vy zývají mistokrálové, aby zapudili všecky misslo- náře, křesťany aby pozatýkali a donutili, by křesťanství se odřekli. Jiný dekret uveřejněn 18. čler vence. Dekret ten znamená úplný obrat, způsobený vítězstvím spojen cáv u Tjeneina, V dekrétu tom děje se nejprv zmínka zavraždění německého vyslance, připisuje s toto lupičům, ač to byla vražda dobře promy slená, spáchaná jedním důstojní kem clsařký m. Číšané zřídili podkopy asi i po fraucouzským vyslanectvem, jež jent * Arálékovei, starý arabský kočovnický kmen na poloostrově sinajském, dle zpráv hebrejských po- vodné od Sůru (pustého kraje východně od Rgypta) až po Chavilu (Chaulán) v Jemenu, t. j. v pétrejsk Arabil a Hidžázu bydlící, odkud během doby dáles šířil. Ze zpráv, jež bible porůznu o nich podává, do- vídáme se, že byli již za času Abrahama mocni; po vyjíti Jsraelitů z Egypta byli první, kteří se s nimi utkali v boji, ale byli poraženi. Za králů Saula Davida byli opělně na blavu poraženi, už konečně za krále Hiskia (Ezechia) úplně vyhlazení.
Tjenein Arálékovei Sůra Chaulán Abraham Saul Jemen Hidžáz Egypt Rgypt Chavil Ezechia
24 article
nyní v troskách. Francouzský vysla- nec Pichon uprchl hned v prvý den oblehání do anglického vyslanectva. Největším nebezpečim pro nás bylo, že vysla- nectvo může býti zapáleno. O Evropanech, uza- vřených v pejconské kathedrále, nemáme zpráv. Usmrceno bylo 56 cizinců, mez nimi 5 Angličanů, 7 Italů, 4 Rusové, 10 Němců, velitel křižáku »Ženty« kapitán Thomann, 4 jiní Rakušané, 7 Američanů, 8 Žaponců, 11 Fran- couzů. Raněno bylo 138 cizinců. Všeobecný zdravotní stav evropské osady jest dobrý. Všichni vyslanei a členové vyslanectev i jich rodiny jsou zdrávy. Z podrobnostl obšírné této depeše »Timesů« stůjtéž zde i ještě tyto další, v svrehu položeném telegramu »Kor. kancel.« nezaznamenané: Čínský vyslanec ve Washingtonu telegrafoval, že vláda Unie chce čínské zásady ve smírném jednání ochotně pod- porovati. Některé dekrety císařské chválili boxery z to, že křesťany domorodé ubíjejí a domy jieh vypalují; boxeři jsou tu zváni princi a ministry. Vojáci pod velením Junylovým stříleli i na ženy a déti, začež byli v jednom elsařském dekrelu pro »statečnost« pochváleni. Číňané, aby zničili vyslaneetvo brit- ské, zapálili sousedicí s ním aka- demii Hanliu, jednu z posvátný ch budov činských a spálili draho- cennou knihovnu. Jednou nalepili Číňané na zdi prohlášení, slibující nám bezpečnost,a v noci na to učinili na nás všeobecný útok, doufajíce nás překvapiti«. Depeše končí: »Če- káme trpělivě na své osvobozenf«.
Evropan Angličan Italos Rus Němec Thomann Rakušan Američan Junylův Číňan Fran Washington Timesy Žaponec
25 article
Přípravy. Z Londýna, 2. srpna. (C.-B.) Reufer. kancel. sděluje z Tjencina ze dne 26. m. m.: V žaponském hlavním stanu zavládá zimničná činnost. Všecky přípravy k dopravě se urychlují. Jedinými též vojenskými sbory, jež poněkud jsou připraveny k pochodu, jsou ža- ponské. Celkem páčí se zde vojska na 17.00 mužů. Posily každodenně přicházejí. Z Cařihradu, 2. srpna. (C.-B.) Sultánským iradem povoluje se ruským lodím »Pruts a »Dněstr« (černomeřského lodstva), jež mají se vypraviti do Číny, plavba Bosporema Dardanellami. Obě lodi vydají se teda bez me- škání na cesty a vojskem a válečným mate- riálem.
Bosporem Londýn Cařihrad Dněstr Čína
26 article
Ze Simly, 2. srpna. (C.-B.) Tretí bri- gáda o čtyřech indických plucích dostala roz- kaz k odjezdu do Číny. Z Cherbourgu, 2. srpna. (C. - B.) Obrněnec »Redoutable« pod vlajkou admirála Pottiera a křižák »Chassel o up- Laubat« odpluly do Činy. Z Tjencina, 2. srpna. (C.-B.) Generá Gaselee sem přibyl a převzal vrchní velení nad britským vojskem. Z Kantonu, 2. srpna. (C.-B.) Úřady na- jímají nováčky za měsíční plat 9 doll., dvakrát větší než plat dosavadní. Každému důstojníku, jenž by si část žoldu pro sebe ponechal, po- hroženo tresty. Operace spojencův, Z Nov. Yorku, 2. srpna. (C.B.) »H- rald« uveřejňuje telegram z Tjeneina, dle něhož čínský předvoj byl poražena ztratil 150 mrtvých a raněných. Rusové do- byli prý tvrzí, ležicích ve vzdálenosti 10 mil od Tjencina směrem k Pekinu a zahnali čínskou posádku jejich, čítající 10.000 mužův. Z Berlína, 2. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Otázka vrchního velitelství zůstane pro- zatím nerozřešena; velící důstojnící každého státu budou jednati na vlastní pěst a budou s jen od případu k případu dorozumívati o dal ších krocích. Ostatní Čína. Ze Šanchaje, 2. srpna. (Reuter.) Ad- mirál Seymour odplul dnes s anglickou lodi »Alacrity« na poradu s nankinským misto- králem Liju V Šanse bylo prý zavražděno 5 misionáru. Rakouské oběti v Číně. w Z Londýna, 2. srpna. Pekinský dopi- sovatel »Timesů« sděluje, že z rakouské posádky na lodi »Zenta« padli 4 Rakušané a sice ka- pitán Thoman a 3 jiní muži. Počet raněných na vyslanectvích obnáší 138 osob. Ženy a dáti jsou úplně bez pohromy.
Pottier H rald Rus Seymour Rakušan Simla Čína Cherbourg York Tjeneina Tjencina Peking Berlín Ada Londýn Reuter Timesy
27 article
Diplomacie. Z Petrohradu, 2. srpna. (C.-B.) »Pravit. Věstník« píše: Zprávy o průběhu událostí v Číně dokazují úplnou nedostatečnost činské vlády naproti buřičskému hnutí v některých říšských provinciích a její nesnáze s obnovením po- řádku. Tyto poměry přiměly bogdychana, jediného zákonného panovníka v Číně, že obrátil se na eara Mikuláše II. s prosbou o prostřed- nictví. V telegramu císaře Kvansu carovi z dne 3. t. m. připisují se všecky nepořádky zlomyslným agitaeím a nenávisti křesťanů. Císar Kvansu dovolává se 200letého přátelství mezi Ruskem a Činou a prosí cara, by naznačil pro- středky k zachránění Činy a sám ujal s iniciativy Dne 3. t. m. byla odevzdána bogdyehanov carova odpověa prostřednictvím čínského vyslance. Car sleduje s politováním události v nebeské řiši pro jejich těžké následky. Úplná neznámest poměrů v Pekině a nedostatek zpráv o osudu ruské a j. missif, jakož i ruských zj- evropských poddaných, znesnadňuje všeliké pro- středkování ve prospéch Činy. Snahy Rusk nesou se pouze za jediným cílem: spolu- působiti při obnovování pokojea pořádku v čínské řiši. Ruská vláda, jsouc vedena dávným přátelstvím k Číně ráda by, aby Čina odvrátila hrozící nebezpečí kom- plikací. V tom ohledu je Rusko vždy ochofno pod- porovati všemožné zákonnou činskou vládu při potlačování rozsáhlého hnutí. Car (roufá, že bogdychan v plném vědomí své zodpovědnosti jako vrchní chef moci učiní nejráznější opatření k obnovení pokoje ve své řiši a k zabezpečení hrdel a statků nejen ruských, ale též jiných v Číně žijících evropských podďaných. Ze Šanchaje, 27. července. (Standard.) Liehunčan zuslal císaří pamětní spís, v němž prohlašuje, že marné budou jeho snahy o ob-
Kvansa car Rusk Petrohrad Čína Mikuláš Rusko Šanchaj