ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 932081f0-727a-11dc-9f73-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: person 175, place 51, work 4, org 18
1 masthead
srpna 1900.
2 masthead
Císlo 212.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
fia, Buiharsko. Kmotrem dítěte pak je jistý pan Eoslach Stefanov, inženýr v Sofii. Víc nemohlo se vypátrati. Na další pátrání dostalo se přechovava- telce dílěte ujištění, že matka dítěte je z bohatého rodu, proto aby si jen dítě u sebe ponechala, že vše dostane zaplaceno. Paní Rejnová čekala nějakou dobu. Mezitím dítě ochuravělo zánětem mozkových blan a ochrnulo na pravou stranu těla. Pravou ruč- kou a pravou nohou nemůže vládnout. Paní Rejnová musí s ním každý den do nemocnice k elektrisování. Nebýt p. dra. Švehly, bylo by dítě zemřelo. Nemoci o šem výlohy na dítě nemálo vzrostly a proto paní Rejnová obrátila se znovu na policii pražskou, aby jí byla nápomocnou v pátrání po rodičích dítěte. Na poličii však jí řekli, ze v těch věcech s cizinou se nekoresponduje. 1 obrátila se proto přímo na malku dítěte,která nechávala si dřiv adresovat vše »Jóna Bakaržěvova, dům paní Eleny Uševé v Sofii«. Psaní však přišlo zpět s poznámkou, že adresátka je tam neznámá. Psala proto sestře olce ditěle, jejiž adresu náhodou vypálrala a jež je učitelkou v Karlově v Bulharsku. Také na rodiče matčiny psala, avšak bez výsledku. Obrací se proto touto cestou na veřejnost a prosí šlecheiné lidumily, aby jí laskavé přispeli něčím na výchovu a opatrování dítěte dokuj nevy- pátrá rodiče opuštěného robátka. Adresa je: Jan Rejna, mistr krejčovský, Čelakovského ulice čís. 50. IIl. patro. Popálen. V Ruslonce v Libni vylil si včera 24lelý slévač Adolf Čarnický, bydlící v Žižkově. v Bohuslavově ulici č. 279, o 5. hod. edpul. žhavé železo na levou nohu a popálil si chodidlo až nad kotník. Po poskytnutí pomoci lékařem záchranné sta- nice odvezen byl v ambulanením voze do všeobecné nemocnice.
Eoslach Stefanov Rejnová Švehla Jón Bakaržěvův Rejna Čelakovský Čarnický Sofie Karlov Bulharsko Libeň Žižkov Bohuslavův ulice dům paní Elen Uševá
6 article
— Z neopatrnosti zastřelen. Z Brandýsa nad Lahem se nám sděluje: Dne 27. m. m. dleh v toušeňském cukrovaru vojin 7 dragounského pluku Rudolf Toman, v jehož přitomnosti pohrával si Václ Herzer s ostře nabitým revolverem. Z revolveru vyšla znenadání rána a zasáhla Tomana do srdce, tak že byl okamžitě mrtev. S Herzrem zavedeno trestní vy- šetřování. — Zachráněni před utopením. V těchto dnech koupal se ve mlýnské nádržce nedaleko Ko stelce n. Lab. 9letý synek mlynářského pomocníka František Jíra a stížen jsa při tom náhlými křečmi. ponořil se do hlubiny přes 2 m., v niž byl by za- hynul. Ku pomoci přispěl mu v čas Frant. Bur- šinský, košíkářský pomocník z Kostelce n. L., který za ním skočil a vynesl tonoucího z vody. Chlapec byl již v bezvědomi, kterého nabyl teprv po delší chvíli. V podobném nebezpečí ocitl se v nedeii 24letý kupecký příručí Gustav Blysa ze Žižkova. koupající se ve Vitavě nedaleko Podhoře. Zachránil jej slévač Vratislav Šubrt z Troje, jenž doplavav k tonoucímu, vynesl jej s velkým namahánim na břeh.
Toman Václ Herzer Jíra František Blysa Šubrt Brandýs nad Lah Bura Kostelec můj Žižkov Vitava Podhora Trója
7 article
— Vylovená mrtvola. Včera o půl 6. hodině ranní vytažena byla z Vltavy proli holešovickému přístavu u Schöllerovy vodárny mrtvola asi 35letého utopeného muže prostřední postavy. Neznámý, pa trně dělník, byl hubený a měl oválovitý obličej tmavě vlasy a silný tmavý knír, žlutavé zuby. Barva očí zjistiti se již nemohla. Na mrtvole byly žaket s rohovými knoflíky, bílá trikotová košile, tmavé ševiotové kalhoty, modrá zástěra a staré stře více. Neznámý ležel 4—5 dní ve vodě. — Hudební sbor vojenské hudební školy Gustava Endrěta byl telegraficky povolan na dna promenádní koncerty (na den 4. a 5. srpna) v la- zeňské reslauraci v Lochotíně v Plzni. Jak známo. dobyl si tento mladý hudební sbor v kratkém časo dosti zvučného jmena a roku loňského při koncer- tech v teplických lázních získal si všeobečné uznání. Stane se tak zajisté i tentokrále.
Schöllerův Vltava Lochotín Plzeň vojenský hudební škola Gustavo Endrěta
8 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nehoda na elektrické dráze. Z Pešli 2. srpna. (C-B.) Na elektrické dráze peštské-lorinské jež byla včera otevřena, vrazil včera odpoledne vů číslo 14 do selského povozu. V něm seděla žena s dítětem. Oba byly vyhozeny z vozu a těžce ra- něny. = Rvečka mezi chorvatskými a maďa skými dělníky. Ze Záhřebu telegrafuji: Při regu laci Dunaje došlo k bitce mezi chorvatskými a ma darskými dělníky. Bylo prý přepadeno 15 Maďarů. jimž přišlo na pomoc 400 jiných. Ve rvačce byli za- biti 3 Maďaři a 12 Chorvatů. = Neštěstí na stavbě. Z Vídně se telefo puje: V Seegasse při opravě domu sřítilo se lešení a 4 zedníci spadli s třetího patra do dvora. Zedhík Duvič nabodl se na větev stromu stojícího ve dvoře. Větev vnikla mu do levé strany prsou, pronikla srdcem a trčela po straně pateře z těla. Tři ostatn zednící byli lěžce zraněni.
Maďar Chorvat Záhřeb Dunaj Vídeň
9 article Z literatury.
Z literatury. Kniha pro každého. Leckterý z nás přijde co nejdříve do roz paků. Nastává doba kalendářů, začnou se zjovo vati kalendáře pro lid a pro jednotlivé vrstvy pro hasiče a kominníky, pro kněze a inženýry Vyjdou (anebo již vyšly) kapesní kalendářiky pro lékaře a učitele, pro žáky i pro rolniky A na konec zjeví se Batovcův politický kalendá přiručka takřka všeho vědění pro každého Čecha Jsou ty kalendáře a kalendářiky rozmanie a všelijak upravené. Statisíce se jich rozprodá a skoro každá rodina má svůj kalendář, skoro každý intelligent má svůj kalendářik. A přece vedle tolika domácích jest u nás ještě rozšiřeno mnoho cizích, mezi nimi zvláště německé francouzské. Nejoblibenější z těchto eizích — firma Topičova prodá jich každoročně množství veliké — je kalendářík firmy Hachettovy » Almanach«. Nade všechny naše kalendáře vyniká příručnost a praktičností; kdo jednou jej poznal, kupuje jej vždy. Neboť — v tom je jeho veliká přednost před našimi všemi kalendáři — má kalendarium úplné. Každý den má svou rubriku zápisní, svou rubriku příjmů a vydání, svou historickou vzpomínku, svou praktiekou připominku, čeho třeba, své heslo a přísloví. Při každém měsie máte obraz oblohy, máte kuchyňský listek; pře celým kalendariem máte zvláštní kalendářik pře- hledný, máte kalendářík astronomický, lovecký rybářský; a za kalendariem mále zase účty rozvažné, přijmy a vydání celoroční, bilance atd.
Batovcův Čecho Topičův Hachettův
10 article
Máte rubriky adres, rubriky knih; přehledy peněz a váh evropských, poučení o smutku a rubriku pro pradlenu, poučení o telegrafii a listek o vínech ve sklepě, přehled křestních jmen a seznam svateb, křlů a úmrtí atd. V tom kalendarin není zapomenuto na nie, ani na splatnost směnek ceny při dostizích; kalendarium je svrchovaně praktické a svrchovaně přehiledné. A pak máte svazeček téže asi tlouštky. který vás poučuje o světě. Máte tam o slunei a hvězdách, o zemětřeseních, výroky slavných mužů celých dějin, německé eísaře (poznáte Francouze hned; zapomněli Karla IV.), trůny koruny, monarchie a monarchy, přehled paměti- hodností minulého roku (v nesčíslných rubrikách), mapy a obrazy zemí, o nichž jednáno, přehle rozlohy vojska, praktické rady, rarity (trpasliky atd.), nové známky, poučky z fysiky, přírodo- pisu, nové vynálezy, čásť pro rolnika, sports- mana, lovce atd., konečně jsou i hádanky a ceny, prémie a inseráty — i na deskách máte přehled kalendaria, rozměry decimetru, soupi depariementů
Francouz Karel Iva
11 article
A, co nejhlavnějšího, tato knížka má 40 plánů a 1845 obrázků, má 413 millionu písmen (nepočítal jsem je sice, ale vydavatelé je spo- čítali sami), olegantní úpravu, vejde se pohodlně do kapsy a stojí kartonovaná dva franky ani ne zlatku. (Při tom NB. prémie — rozličné snížené lístky atd. — v ceně daleko větší, jež dostává každý majitel se svým exemplářem.) Nebylo by na čase, aby nějaký podnikavý český nakladatel vydal takový »almanach« Ottův, řekněme, nebo Batovcův, Topičův, Vi- límkův, Šimáčkův . . . čí chcete? Nemohl by býti ovšem tak nádherně upraven — také by nemusil býti tak objemný — ale takové pře- hledné kalendarium každodenní, zase se stano- viska českého, by bylo velmi potřebné a snadno by se pořídilo. A ostatní poučení o svétě, to by se také podle Batovcova kalendaře — ten obsahuje zase někdy dobréhol*) až přes příliš — velmi dobře složilo a sestavilo. Ani prémi by nepotřeboval a šel by tento kalendářik na dračku. Vyjde letos takový »český almanach ?«
Ottův Batovcův Topičův Šimáčkův
12 article
České spisy-
13 article
* Vlastivěda moravská. Hlavní redaktoři F. A. Slavík a dr. Fr. Kameníček. Vydávání spoluřídí: dr. Fr. Dvorský a Jos Hladík. Od- borní redaktoři: Fr. Bartoš, Rud. Dvořák, Vít Houdek, Fr. J. Rypáček, Pom. Šílený a dr Fr. Šujan. Neutěšené zprávy zaznamenáváme z družného markrabství. Vyuikající učenci a literali češti seslou- pili se před třemi roky v redakční družstvo, jež se uvoilo sepsati a nákladem Musejního spolku v Brne vydati vlastivědu Moravy na nejširších základecho za- loženou, tudíž dílo, které bude jednak předůležitou částí naší vědecké produkce a jednak i velice vy znamnou pomůckou při řešení národních našich po- žadavkův. Tu pak očekával by každý, že dílu tako- vému, které má pro poznání zemských poměrů mo- ravských váhu neocenitelnou, dostane se především slušné podpory zemské a že české kruhy ve všech končinach svatováclavské koruny horlivě budou od běrem hojným podporovati ušlechtilou snahu mo ravských vlastenců. Než chyba lávky — o zemské podpoře ani slechu a soukromý odběr je tak skromný že již již hrozí velikému vlasteneckému dílu kata strofa. Než přikročíme k úvaze o tomto neblahém pro naše poměry nečestném zjevu, přihlédněmež ku pokračování Vlastivědy za rok právě minulý. Tu především zaslouženou budí pozornost professora Rudolfa Dvořáka pokračování dějin moravských od vymření Přemyslovcův až po volbu Ferdina nda I na trůn český, tudiž dějin doby Lucemburkův i hu- sitských válek a králů volených. Dějinami páně Dvo- řákovými dostává se české literatuře rukojeti dějin moravských, které co do vědecké ceny i formalné úpravy lze toliko s klassickými dějinami Čech od V. v.
F A Slavík doktor František Kameníček Dvorská Hladík Bartoš Dvořák Houdek J Rypáček Šujan Přemyslovcův Lucemburkův Francie Morava Čechy pán Dvo
14 article
Tomka srovnávati. Ježto rozsáhle založené dějiny Du- dikovy zůstaly nedokončeny a rovněž neůplnými — nehledic ani k strannickému jejich stanovisku — jsou dotud i dějiny Bretholzovy do češtiny překládaně. jsou dějiny Dvořakovy prvým českým spisem, který pojednává souborně o všech dobách dějin morav- ských, šetře při tom ve všech příčinách požadavků přísné kritiky, a proto jest si přáti, aby dokončení jeho ocitlo se v rukou čtenářů v době dle možnosti nejkratší. Z druhého dílu uvádíme podrobný popia okresu bílešského, jejž upravili s užitím zásad, cti hodným farářem Vlasákem pro českou »Bibliotěku mistních dějepisů« kdysi přijatých, farář Zava dio a ředitel škol Tiray. Oba vydavatelé text do všech možných jednotlivostí zabíhající vhodně doplniti čet- nými fotografickými snímky a polohopisy důležitěj- šich osad. Týmž způsobem ale na zakladech mno- hem ještě hluhších zbudován ředitole Sla víka popi okresu brněnského, nyní již dokončený Z ukázek těchto vídno, jak pečlivě a spolu zda- řile vedou si vydavatelé Vlastivědy moravské. Vedle theoretického uznání však třeba Vlastivědě i hmotné podpory a tu vyzýváme Musejní spolek brněnský, aby obnovil žádost svou o zemskou subvenci a spolu aby zažádal i o subvenci státní a o ministerské do- poručení Vlastivědy českým vyšším školám. V této příčině jest potřebí rozhodnosti. Svrchovaný již čas aby odvolány byly příkazy ministerské českým školám, nařizující odběr německých odborných listů, drahých a pro naše ústavy bezcenných, ana podobna česká díla zápasí s nedostatkem odběra- telstva. Ještě není znám, kromě ryze úřadních publi- kací, ani jediný přiklad, aby ministerstvo doporou- čelo českým školám české dílo vědecké — nuže Moravská Vlastivěda poskytuje k tomu příležitost bez odporu vzácnou.
Tomek Bretholzův Dvořakův Vlasák Tiray
15 article
Než i české kruhy veřejné, naše okresní výbory městské rady, knihovny a spolky mají povinnos neodkladnou, aby přispěly hřivnou svou vydavatelům Vlastivědy moravské, jimž radíme, aby uveřejmili se znam dosavadních odběratelů. * Bitva u Lipan. Další příspěvky od Hanuš Kufínera. V Praze 1900. Nákladem spisovate lovým. Z největších záhad v dějinách českých jest do posud osudná bitva lipanska pro nedostatek prameno současných. Co o ní psali pozdější, Aeneou Sylviem počínajíc, jest liviovské vyšperkování tragického konce táborských hrdině, nemá však historické ceny Badateli zbývají řídké údaje, které zůstavili z bitvy anebo bezprostředně po bitvé Husník, Zdeněk z Drštky a Bartošek z Drahonic, redaktoru J. Miškovskému Hanuši Kuffneru povděční jsme za zprávy současného písaře českobrodského, které vrhají žadoucí světlo na osudnou tuto bitvu. Za novějších dob obírali se ze vrubným bádáním o místě bitvy a o způsobu lsti. kteráž vojsku panskému dopomohla k vítězství. V.v Tomek, Hugo Toman a Hanuš Kuffner. Střízlivý hi- storický soud Tomkův dospěl k bitevnímu obrazu jehož rámec snažil se Toman úvahami strategickým posunouti. Toman jest původcem dohadu, že les Krchlebcova nebyla provedena ze zálohy v úžlab u Vitic, jak Tomek soudil, nýbrž ze zadní části vo- zového táboru panského; dohad ten byl však možný jen tehdy, když počel bojovníků z obou stran značne byl zmenšen. Základy vývodů Tomanových však nebyly pevny, neboť nepřihlížely k povaze půdya zmenšovaly počet vojsk v bitvě zúčastněných. Tyto nedostalky postřehl pan Kuffner, jenž jal se zkoumat dochované zprávy o bitvě se stanoviska strategického a s přihližením k povaze půdy bojiště, všestranně ohledané.
Kufíner Sylvius Husník Zdeněk Drštka Bartošek J Miškovský Hanuša Kuffner Tomek Hugo Toman Kuffner Tomkův Toman Lipany Praha Drahonice Vitice městský rada
16 article
Prvá studie, již autor v příčině té uveřejnil, po- ikala se na jedné straně s námitkamí, historicky odůvodňovanými a tím viděl se badatel nucena zkoušeli vývody své a námilky odpůrcovy znova krok za krokem, písmě za písmenem. Práce ta ne- byla marna a ovoce její, podaně ve spisku výše uve- deném, jest druhu vzácného. Řadou vývodů zjišťuje spisovatel v odporu s názory dotud běžnými, že panští zdvihli se od Brodu 28. května a položili s na cestě trstenické poblíže přechodu přes Čertovu brázdu směrem k Vrbčanům, že 29. května přilehi k bratřím, že se ještě dne 29. ano i 30. května měri stranami vyjednávalo, načež když vyčerpány všechny pokusy smírné, došlo 30. května odpoledne k boji. O způsobu boje dovozuje dále pan Kuffner, že Krchlebec nevskočil bratřím do okřídlí, nýbrž do za- vírky hradby vozové, že za ním ihned vkročili do bratrského lábora pání okřídlí m, následkem čehož nutno uzavírati, že nepodnikl Krchlebec lesí svou ze zadu panské hradby vozově, jak duchaplně vy- světloval Toman, nýbrž ze zálohy kdesi u Vitie bratřími nezpozorované, což již před dvaceti téměi roky usuzoval Tomek po bedlivém ohledání půdy. Výklad páně Kuffnerův, respektující všechny okolnosti z pramenů, z polohy a z číselných úval čerpané, zaslubuje pozornosti nejbedlivější. Ale jedne myšlenka tane při tom na mysli referentovi. Dne znalá jest ještě formace půdy, což díti se ale bude až Lichtenšlejnští anebo majitel Bylan počnou orat parním pluhem na bojišti a jeho okolí? Zajisté zni- vellisována bude charakterislika terrénu, která umož- nila aulorovy vývody. A tu jest třeba, aby pořízen
Kuffner Krchlebec Toman Tomek Kuffnerův Brod Vrbčany
17 article *) Také ledacos lichého. Pozn. saz
*) Také ledacos lichého. Pozn. saz byl zevrubný relief bojiště, který by měl býti v zem- ském museu uložen, aby i potomstvu bylo možno zkoušeti zachované údaje na původním 3 způsobu půdy, bitvou proslavené. Dr. J. V. Práše k. * Kapesní slovnik česko polský. Sestavil prof. F. A. Hora. V komisi Fr. Řivnáče 1900, Staletími vyvinuly se mezi Poláky a Čechy slovní rozdíly, které za příčinou potřeby sblížení duševního a vzájemnosti literární nutně vymáhají vydávání slov- níků česko-polských a polsko-českých. Tuto praktickou cestu k dorozumění a ke shodě českopolské nastoupi již před dvaciti lety reainí professor Fr. A. Hora v Plzni, jenž po rozebrání zastaralého a nedostateč ného polsko českého slovníku Podstránského, jal se spísovati a po překonání mnohých obtíží r. 1890 vy dal svůj Slovník polsko-český, načež připravil také rukopis pro Slovník českopolský. Tu však stihly pilného spisovatele obtíže a překážky ješte horší. Nebylo nakladatele, jenž by knihu asi na šede- sát archů vypočtenou byl vydati chtěl. Nakladatelé obávali se ztráty hmotné, kdežto spisovatel věřil a doufal, že stran vzajemnosti siövanské u nás přece již minula doba pouhého řečnění a horování. I hledal a nalezi pomocníky. Někteří viastenci polští ve Var- šavě, někteří jedinci v měšťanské společnosti české poskylli podpory a konečně česká akademie pro vědy slovesnost a umění napomohla k vydání česků-pol ského slovníku vlastním nákladem. Šlovník vychátl v sešitech třiarchových malého formátu a dospěl se šitem 6. do litery K. Chováme mínění, že Horův slovník platně prospěje všem, kdo sblížení a shod českopolské upřímné přejí a skutkem učiniti touží V koize obsažena jsou nejen slova, nýbrž i fráse složky a odvozeniny s patřičnými, ovšem stručným výklady. Jest patrno, že spisovatel pracoval s pří kladnou láskou a svédomitostí.
doktor profesor F A Hora Řivnáč Polák Čecho A Hora Podstránský Horův Francie Plzeň Vara
18 article
*Obrázky: O italském peněžnictví Vzpomínkou na italskou svou cestu r. 1898 načrt František Kašpar. V Praze 1900. Náklad vlastní. Itafje má roztomilé hospodářské poměry. »C pak u vas není lidových penežních ústavů?« tázal se autor svého důvěrnika. »I ano, byly zde tu i tam, netrvaly ale dlouho, za krátko zmizeli jejich kasíři a s nimi, i ústavy«.... »A kde ukládá lid své úspory?«... »Nikde, předně málo kdo z lidu má něco uspořeno a má li, tedy z obavy, aby o groš ne- přišel, uschovává si jej doma« ... Jako u ná drühdy — v punčoše.... Autor spisečku je povo- láním odborník v peněžnictví. O prázdninové cestě nezapomíná zcela na své povolání a tak si přivezl látku zajimavých dojmů ze zajímavé země. * August von Doerr. Dor Adel der böh mischen Kronländer. (Šlechta zemí koruny české. Seznam erbovních a šlechlických majestátů, kter jsou zapsány v knihách šlechtického archivu c.k ministerstva vnitra. Připsáno Janovi svob. p. Dobřen- skému z Dobřenic. V Praze, sklad Fr. Řivnáče. Cen 10 korun.
Kašpar Doerr Adel Šlechta Jan svobodník Řivnáč Praha Dobřenice Francie šlechtický archiv c
19 article
Příručná kniha pro poučení, kdy a jak který šlechtický rod povýšení došel. Dosavadní pomůcký v tom směru: Vlasák, Rybička a j. příliš byly roz- troušeny a neúplny, nepodávajíce obrazu povšech- ného. Jediným voditkem byly krátké články v Nauč- ných slovnících, které však týkaly se jen některých rodin vyvolených. Pan šlechtic Dörr, který po matei ze staručeského rodu Likavců pochází, prošel všechny knihy v ministerstvu vnitra, české šlechty se týkajíci list za listem a z každého majestátu krátký výtah učinil. Snesl tak všechnu z let 1530—1811 nashro- mážděnou látku a přidal výtahy majestátů z let 1427-1600, které se na c. k. místodržitelství v Praze nacházejí. Výtahy jsou ovšem krátké, ale kromě po- pisu erbu obsahují, co je nejpotřebněji věděti. Po drobný rejstřík usnadňuje hledání; ovšem jest sesta ven podle pravopisu, jak se nachází v originálech chyby, které způsobili opisovači, přešly do tištěného díla. Opravovati je podle způsobu nynějšího psaní českého i německého bylo by sice někde prospívalo ale často také zmatky přivádělo tak, že způsob, jal ho spisovatel užil, třeba oku a smyslu nelahodil přece jest pro tuto knihu nejvhodnější. A. Sedláček.
Vlasák Rybička Dörr Likavec A Sedláček Praha ministerstvo vnitro
20 article
* AlÍ. Daudet Drobeček (La palit Ch Historie ditěte. Laciná knihovna narodňí, serie XXIIÍ Nakl. J. Otto. Tento první román slavného autora francouzského řadí se k nejlepším jeho dílům jak jsou Nabob, Numa Roumestan, Jack atd. Ráz jeho postrádá sic onoho pessímismu, jaký tak tklivé pů- sobí v pozdějších jeho dílech, nálada je tu jasnější optimističtější, ale přes to jeví se již v tomto díle ona mravní opravdovost, jaká vyznamenává všeck díla Dandetova, tak že při své značné literární ceně jsou dobrým, jadrným čtením pro nejširší vrstvy čte- nářstva, nejen pro literární gourmandy. Román tento náleží k nejpoetičtějším dílům autorovým, jehož jemný humor prozařuje i nejtklivější výjevy srdečným te- plem. * Václav Beneš-Třebízský, V zář kalicha. Pořadí první. Čivrté vydání. Sebrané spisy, díl třetí. Nakl. F. Topič. Spisy tohoto nej- populárnějšího z našich povídkářů těší se stále oblibě a povídky jeho, psané před dvaceti a více lety jako v tomto svazku, doposud působí oním svěžím dojmem, jako v době svého vzníku. Nadšená lásk ku slavné historii národa, vroucí vlastenecké nadšení a srdečné teplo upřímného citu, toť elementy, jež knihám jeho zajišťují trvalý účinek na srdce čtená- řovo. Při všem svém upřímném nadšení pro slavné předky nikde se neoddává romantickému idealisování nezastírá jejich chyby, jež zavinily pozdější úpadek ale jest vždycky přísně spravedlivý.
Alí Daudet Drobeček Otta Roumestan Jack Dandetův Beneš Třebízský
21 article
* N. A. Lejkin, Naši v cizině, dle 17. vy dání přeložil Jan Wagner. Malice Lidu, ročník XXXIV. číslo 3.—4. Nakl. dr. Edv. Grégr. Tento humoristický popis cesty manželů Nikolaje Ivanovič a Glafiry Semenovny Ivanových do Paříže a zpět vy šel právě v čas teď, když všecko mluví o pařížské výstavě. Známý ruský humorista, také u nás obll bený svým líčením života ruských šosáků, vybralsi povedený párek této zajímavé odrůdy a líčí všelik pitvorná dobrodružství, jež jsou zcela přirozeným ná sledkem jich neznalosti ciziny a sousedského názoru na svět. A při tom všem nezabředá nikde do fraško vitosti, jeho figurky zůstávají stále pravdivými život nými typy, odpozorovanými dle skutečnosti Josef Jurčič. Román, z jazyka slovinského převedí Josef Paulík. Přítel domoviny, rod. XVI sv. 8.—9. Nakl. Edv. Beaufort. Slovinský tenio román obsahuje pěkně podané líčení obyčejů a po vahy lidu slovinského. Řeč jest pěkná, jadrná, pří- padně prolkaná mnohým případným příslovím a vý rokem lidovým. Děj románu při vší prostotě jes poutavý a zajímavý, jednotlivé postavy jednajícíe osob kresleny názorně a plasticky, tendence celébo díla jest zdravá, ušlechtilá. Překlad Jos. Paulíka jest
Lejkin Wagner doktor Edv Grégr Nikolaj Ivanovič Ivanová Jurčič Paulík Beaufort Paříž Jos Glafira Semenovna
23 article
plynný a pěkně se čte-
24 article
Z českých listů.
25 article
* (Euthanasie.) Ve »Zlaté Praze«, která o nějakého času věnuje více pozornosti, mimo belle- trii, též článkům poučným, zabývajícím se zajíma- vějšími otázkami časovými, objevila se před krát kým časem živá diskuse dvou lékařů o olázce, která jistě již tak mnohému laikovi připadla na mysl zda smí lékař ukrátiti bolesti nezhojitelně nemoc ného, určitěji řečeno: dle úsudku vědy najisto ztra ceneho pacienta, tím, že buď sám mu život ukráti neb že mu poskytne prostředky, aby molil sejit samovraždou. Spor nabývá zvláštní zajímavosti tím že tu stojí naproti sobě dva tak příkře protidůvodné názory, že na jich smíření není pomýšlení. Jest jisto, že účast s ubožákem, jenž na příkad svijí se rozdrcen, pod spadlou železnou plotnou, kterou jest naprosto nemožno dříve než za den odstraniti, může být tak mocná, že přímo svádí k tomu, abychot vyhověli prosbám úpícího nešťastníka a násilně ukrátili jeho hrozné utrpení, z něhož může mu po- moci jen smrt. Máme též dosti příkladů, že u zvi- řat nám sebe milejších, neváláme z pouhé útrpno- sti zbaviti je násilnou smrtí zbytečné trýzně; jisto jest však na druhé straně, že naprosto nemůže se náš rozum smířiti s myšlenkou, aby bylo dovoleno z mravního stanoviska, vražditi lidi, třeba by při tom rozhodovaly cíle nejhumánější. Ovšem válek a soubojů podnikaných přimo s rafinovanou rozvahou, prohlašovaných celými kastami společnosti a celými národy za nutné, svaté, spravedlivé atd přes to, že je v theorii odsuzujeme, ve skutečnosti nijak neubývá, právě tak, jako existují popravy třeba že je množství právě mezi vysoce intelligent ními lidmi těch, kteří i popravu prohlašují za ne přípustnou
zlatý Praga
26 article
V praxi našlo by se mnoho různých důvodů zdajících se svědčiti pro i contra. Tak na př. správná jest námitka, že nedalo by se nikterak zameziti zne užívání té moci, jež by byla jednotlivým osobám svěřená připuštěním, aby v jistých případech mohly uspíšiti smrt nemocných. Právě tak jest správno že nikdy, až na výjimky co nejřidší, není možno napřed říci, že nemocný neodvratně propadl smrti Na druhé straně však možno opět odvolávati se na soucit, na ony výjimečné případy, jež mohou na stati atd. Tolik zdá se jisto, že diskuse nikdy ne povede k tomu, aby cuthanasie zákonně byla uznána neb veřejně schvalována, může však nastati případ- kdy jednotlivec, jat soucitem, vzepře se přikázání správnému: Nezabíješ! a v rozrušené chvíli, jat soucitem, vysvobodí uspíšením smrti z muk osobu sobě milou. Jestli k tomu oprávnén, je-li čin ta- kový mravuý, jest ovšemjiná otázka. Rešení jeji nemůže ovšem býti účelem podobné diskuse, jakou zahájila »Zlatá Praba«; rozpravy takové však mohou míti jiný, velmi blahodárný účinek: že totiž čtenář- stvo naše zvykne si přemýšleti o vážnějších otáz- kách, že zvykne si hledati v našich listech víc ne zábavně čtení, neb zprávy ze sportovních hřišt A proto vítame takové články tím raději, čím méne jich jest bohužel v těch našich listech, jež chlějí byt hlavně pro zábavu a bojí se přímo pověrčivé všebo co by jen z dálky mohlo se zdáti »učeným« neb vědeckým.
27 article
* O vzácném pokladu literárním, jenž nalezen byl v mešitě damašské, referuje stručně »Obrázkov revue« ve svém posledním čísle. Jedná se o sbírku rukopisů, velmi bohatou, v níž prý se nacház mnoho neocenitelných vzácností. Dokonce prý lze s domnívati, že mezi nimi bude nejstarší texi evan- gelil. Orient jest opravdu pro sběrately ještě zaslí bená země, z které můžeme, pokud nových ruko pisů se týče, očekávati mnohé překvapení: tím opa trnější však musíme bti na zprávy, zvláště ta neurčitě formulované. Nález nových, starobylých textů evangelií byl by jistě sensační a způsobil by značný rozruch ve světě literárním, dosud však zdá se býti pouhé pium desiderium. *Referujíc v »Osvětě« o publikaci Kočího, ob sahující výbér reprodukcí obrazových z nedávné ruské výstavy v Praze, připojuje R. Tyršová přání jehož splnění by bylo pro české umění s velkým prospěchem. Praví: »Cenná publikace tato (Rušti umělci v Praze) asi v leckom vzbudí touhu, po po dobném souboru praci českých, sjednocenných v celek stejnorodý obsahem z domácích niv, z české minulosti a přítomnosti čerpaný. Podobný fragmení z naší české produkce výtvarné, dnes bohužel na tolik směrů roztřištěné a nevyzrálým cizím vlivům tak ochotně se podávající, překvapil by asi nejvice nás samy, i tím, co by se našlo, i tím, co by schá zelo. Snad by mnohý podobný souborný přehle také rozjasnil pojmy o poslání umění u mnohých, kteří dnes tak zbytečně se rozhořčují a rozohňuji pro hesla, jež v těch střediscích, kde vznikla, již — jako každý rozmar jednotlicův — zase vyšla z mody a ustupují zdravějším proudům, zase k tradicise připojujícím,
R Tyršová Praha
28 article
Ze slovanských listů. Zvláštní pokus lidového divadla provedla vdova po známém skladateli ruském pí. V. S. Se rova. Sestavila z rolníků společnost pěvců, s nimi sehrála v Penze obtížnou a složitou operu »Rognédae Úspěch tohoto odvážného podníkn byl nad očekáván skvělý. Mužíci ze vsi Sudoseva v korsunském újezd simbirské gubernie vyznamenali se nejenom ve sbo- rech, ale i v solových partiích, a ruský tisk vzdává jednomyslně chválu jejich učitelce, projevuje zárovei přání, aby povolaní činitelové obrátili náležitou po- zornost i na tuto důležitou stránku národního života a věnovali větší péči hudební výchově lidu. Netřeba při tom ani žádati tak skvělých výsledků, jakých do- dělala se pí. Sérova. Mají li Němci své »Volks theatry« a divadelní společnosti z venkovanů, jake je »Schlierseer Truppe«, divadlo v Oberamergavě proč by nemohli mít i Rusové svá lidová předsta- vení? Pokus pí. Sěrové podává důkaz, že při dobr vůli a organisatorském talentu myšlénka schopna jes zdárného života. * Literární referent »Kraje« p. W. Gomu liet trpce naříká, že polští spisovatelé uvázli po krk ve vlivu flámské malířské školy, zapomínajíce na hlavní a líčíce dopodrobna věci vedlejší a všední. Jmeno- vitě mladší belletristé nedovedou povznésti se k ně čemu vyššímu. Počet jejich rozmnožil nedávno á Potocki novou sbírkou »Martosia i My«. Jest všal veliký rozdíl mezi »flamštinou« původní a napodo benou. Prozatím třeba se prý spokojiti, že pan Po tocki má spisovatelský talent.
Mužík Němec Schlierseer Truppe Rus lidový divadlo
29 article
* Známý spisovatel veseloher pan Baluck vydal větší dílo »Pamigtnik Munia«, v němž béřes na mušku dekadenty. Práce poutá fotografickým za chycením životních ligurek a obratným vypravováním v psychologickém ohledu jest však slabší. — Oblí bení lyrikové z mladší školy polské pp. K. Gliň sk a Or-Ot vydali »Wybory poezyj«. A co jest u Po láků zvláštnostností — svým nákladem. — Citovaní již námi sbírka »Zyciorysy znakomitých ludzi« při- nesla cenný životopis Dantea z péra Jellenty Jest to první vážný spis polský o velikém básníku italském, nepočítáme-li pěkných, samostatných úval Klaczkových, které byly psány vlastně francouzsky a teprve nedávno přeloženy do polštiny. — Oblibené novelly a povídky předčasně zesnulého J Leto w- ského vyšly v novém vydání s názvem »Nowo czesní bohaterowie«. Klidné a slunné obrázky ty jsou »dobrým lékem pro uklidnění nervů po bouřli- vých výlevech školy dekadentské«. — Zvláštní po zornosti těší se cestopis p. Royera hr. Lubie ského »Z Ameriki«, jak pro svůj prostý způso vypravování, nehonící se za skvělými obraty řeční ckými, tak i pro cenné pokyny, čerpané z bezpro středního pozorování zámořského života.
Baluck Pamigtnik K Gliň Otakar Wybor Royer Or J Leto w
30 article
*Týdenník »Prosvjeta« upozorňuje na mlady básnický talent Anty Petraviče, jenž debutova nedávno sbírkou »Pjasme«. Není ještě ve všem pů vodní, znáti na něm reminiscence z nedávné čelby ale nadání jeho má zdravé jádro, je způsobilé jme novitě vyvolávati lepé obrazy z minulosti a jev pečlivý smysl pro krásu formy. * Ředakce petrohradského denníku »Bupneun Bžnonocru«, majícího 115 tisíc předplatitelů, vypsala konkurs na původní povídku nebo novellu, jež by vy plnila asi jeden tiskový arch. Cen ustanovila 1. první cena je 1000 rublů, druhá 600 rublů, třel 500 rublů, dvě ceny po 300 rublech, čtyři po 27. rublech a pět po 250 rublech. Výsledek tohoto ne obyčejného konkursu vyhlášen bude 1 listopadu. * Oblibený básník chorvatský Nikola O sto jié vydal sbírku lyriky »Čuvstva i po leti«. Míste úvodu předeslán sbírce list dra. Tresiče- Pavi čiée, jenž vřele tlumočí význam básníkův v sou časné lyrice chorvatské. Chváli hlavně jasnost obsahu a vyspělost jeho básnické formy. Bratr básníkůe Ivan N. Ostojié vydal rovněž shírku »Suse j osm jesi«. Jovan Hranilovič doporučuje ji všem »přátelům upřímně, ušlechtilé lyriky«.
Ant Petravič Bupneun doktor N Ostojié Hranilovič
31 article
* »Matice Hrvatska« rozeslala svým členům » lza brane pjesme« Gjura Arnolda, podávající pěkný obraz rozvoje básnické činnosti na slovo vzalého lyrika a epika chorvatského, dále práci »Diljem doma zasloužilého pěstitele chorvatského pisemnictví K sa vera Šandora Gjalského, povídku Evgen Tomiée »Melila« a vyznamenanou práci Vence- slava Novaka »Posljednje Stipančiče«, nesouc se za ideálem národní jednoty. Ve svých publikacíe »Matice« všímá si též piině ostatních literatur slo- vanských. Tak vydala výbor praci Puškinov ých v překladé Šrepelově a proslulé maloruské povídky paní Markovičové (Marko-Vovčka) překladem dra. A. Harambašíde. * Vyšcl z lisku pozoruhodný »Denník jednoho z nejsympatičtějších spisovatelů-junáků bulharských Svjetoslava Mitarova.« Jest to upřímná zpo- věď čisté, křištálové duše čiověka, jenž mnoho chtěí a přetrpěl a jehož jmeno zůstane pro Bulhary ne smrtelným jako jmeno činností i osudem jemu po dobného básníka junáka Christa Bote va. Slavjanin. Bibliografie. * Bronislaw Grabowski. Prorokini Dramat historyezny w pieciu aktach. W Krakowie * Bronislaw Grabowski: Noc dwóch wieków. W Krakowie 1900. Dvě básnická díla věrného tlumočníka myšlénky česko-polské shody, našeho dlouholetého každo ročního hosta, literáta polského, pana Grabovského- Drama je látkou vzato z dějin česko polských styků Z četných osobností účastní se děje na české straně Karel Žerotin, Komenský, kněžna z Valdštejna, Estera ze Vchynic a j., na polské straně Julian Po- niatowski, Libaniusz a j. Děj se koná v Čechách a v Polsce. Obsah ideové zápasy sedmnáctého věku. Drubé dílo je báseň reflexivného rázu.
Arnold Šandor Gjalský Venc Novak Stipančič Markovič Vovčko A Harambašíde Bulhar Christus Grabovský Žerotin Komenský Julián po Valdštejn Vchynice Čechy Matica Hrvatsko Dilj Evgen Tomiée Matica W Krakowa
32 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dn je první reprisa pohádkové komedie »Byl jednou jeden krá!« od Hol2era Drachimanna v překladě Bohd. Kaminského a za režie p. Chvalovského. Pre- miera této dánské hry, která se všeobecně líbila, protáhla se přes 10. hodinu přes četné zkratky, jet byly zvláště v hudební části předem provedeny. Pro dnešní reprisu postaráno jest však ještě o větši struč- nost některých scén, takže představení skončí již před 10. hodinou. — Zejtra jest Wagnerův »Tann- háusere, v němž zpívá p. Burian titulní roli. Zpěvohru řídí chef opery p. Kovafovic. — V činohře studuje se francouzská veselohra »Ustupte že- nám!« od Valabrěgua a Hennequina za režie páně Seifertovy. — V přičině prodeje listků u denní po- kladny upozorňujeme znovu, že se teď lístky prodá- vají od 8. do 1. hodiny a že odpolední prodej listků byl zrušen. + Aréna na Smíchově. Dnes opakuje s výpravná arenní fraška »Den v Pruze«, jež dá- vána ve vídeňském Josefském divadle po celou letní saisonu. Fraška, připomínající svým hrubáím gen- rem »Noc v Praze« lýchž autorů, téší se přečetné návštěvě. + Plštěkovo letní divadlo na Král. Vino- hradech. Dnes dává se ve prospěch inspicienta p.
Dn Chvalovský Wagnerův Burian Hennequin Seifertův Fraško Král Pre Smíchov Praha národní divadlo Plštěkovo letnit divadlo
33 article
Kucmana obraz ze života o 6 odděl. »Se stupně k stupni«. Pro české divadlo volně zpracoval J Staňkovský. Začátek o 1/27. hod. Ve známém kou- certu II. jednání vystoupí nejen členové Pištěkovy opery, ale i p. Otto ze Švamberka jako host a zapějí některé arie z oper. Koncert, jakož i koncertní mezihry řídí řed. Pišték. — Připravují se: »Zlat rybky«. + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král. Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dnes je výborná veselohira od Kraatze a Stobitzera »Mamselle Tourbil- lon«, která dodělala se nejen na jevišti německého divadla ve Pštrosce, ale i na cizích divadlech ne- všedního úspěchu. Premiéra určena jest ve prospěch nadaného, mladistvého komika p. Eug. Wiesnera. Panu beneficiantu přídělena úloha Gastona Lebar- diera. Ostatní hlavní úlohy nacházejí se v rukou dam: Ryšavé, Šípkové, Bermanové a pp. : Šipka Kováře, Lachmana, Čekanského, Konétopskéhio a jv. Režii má p. Fr. Šípek. — Předprodej lístků v trafice na Příkopě naproti Špinkům do 4 hod. Divadlo v Libni. (Reditel Antoš J. Frýda.) Dnes bude provedena, jako představení pro školní dítky při polovičních cenách hra »Jezulát koe. Začátek o 1/24. hod. odpol. — V sobotu jest druhé představení organisace národního dělnictva při sníže- ných cenách. Hraje se Tylova báchorka se zpěvy »Jiříkovo vidění«. — V neděli je velká fraška se zpěvy »Vlk a blechae.
Kucman Staňkovský Otta Švamberk Král V Suk Wiesner Lebar Ryšavá Šípek Berman Šipka Kovář Lachman Čekanský Konétopskéhio Reditel Antoš J Frýd koe Tylův Jiříkův Vlk Francie Libeň Pištěkův opera divadlo » uranium Mamselle Tourbit
34 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Jízda koňmo. »Č. K. V. Král. Vinohrady.« Jezdecký kroužek čítá dnes 20 členů, kteří v ohražené jíz- dárně za vedení cvičitelů pp. Lambrechta, majora v.v Krcha, Čimery a Typla pilně cvičí, Sl. městská rada povojila proražení dveří do tržnice, jakož i ochotně postoupila stáj pro jlzdeckého koně. Dle dosavadních přihlášek musí kroužek v brzku pomýšleti na za- koupení druhého koně, jelikož určené hodiny ku cvičení již dnes nedostačují. Poplatek za 12 hod. stanoven na 24 kor. a platí pouze pro členy klubu.
K V Král Lambrecht Krch Čimera Typl
35 title
Smrtkrále italského
36 article Humberta l.
Humberta l. V Praze, 2. srpna. Všeobecný zájem soustředí se na příšt schůzi obou sněmoven italských, která svolána je na pondělek. Parlament vyslechne sdělení návrhy vládní, zprávy presidentův a stručnou řeč nového krále. Jakého bude rázu a jaký kurs ohlásí proslov italského nástupce? Bude vládnouti v inteneích oteových a přidrží- li se regimu železné ruky proti snahám nejen an- archistických, nýbrž i všech opposičních stran Pokusí se zjednati klid a urovnati zmatky, podrývající tak povážlivě blahobyt romantické vlasti Dantovy, cestou smírnou a vlídnou,či prostředky bezohledného absolutismu? Leceo se již napovědělo, leč určitě nedopovědělo. Ohla- šováno to i ono. Také vynořila se zpráva o chy- staném stavu obležení pro celou Italii. Z projevu důvěry, který od nového krále obdržela dosavadní vláda ilalská, dalo by se hned souditi, že na křesle svém se udrží. Ovšem: snad. Určitého úsudku těžko vyslovite o přištích osudech země, která stala se v po- slední době smutným dějištěm rozervanostia běd, jak v ohledu politickém, tak hospodář- ském. Pohřeb zavražděného krále bude bezpochyby ve středu.
Humbert Dantův Praha
37 article
K pohřbu krále Humberta. Z Rima, 2. srpna. V ministerské radě usneseno, by pohřeb krále Humberta konal se v Řimě. Nový král Viktor Emanuel bezpochyby k tomu svoli. Pohřeb stanoven bude dle všeho na středu. Z ntělehradu, 1. srpna. (C.-B.) Král poslal na pohřeb krále Humberta schválního vyslance generála Michala Stretikovi če. Annarchistické spikautí? Z Říma, 2. srpna. Ve stihání spolu- vinníků Bressiových se pokračuje. Polieie za- vedla pátrání po malém, plavovla sém mladíku, jenž s Bressim prodiéval v Monze. Peněz měli prý nadbytek. Věří se všeobecně, že jde o sosnované spiknuti. Zjištěno, že vrah Bressi před svým zločinem umlouval se s ně- kolika italskými druhy a že vražedného plánu nebyl on jediným původcem. Dle madridské depeše »Giorna« tamější italský vyslanec se domnívá, že vraž da krále Humberta sosnována jediné proto, že na podnět Italie svo- lána koníerence protianarchi- stická. List radí, by pátralo se především po inspiratoru Bressově. Byl jímn bezpochyby zatčený v Joreji Lanier, klerý s Bressim potloukal se po různých místnostech a vedl rozmařilý život. Z Říma, 2. srpna. Jistá osoba, která v neděli procházela se v sadu villy v Monze ujišťuje, že na místě, ku kterému obecenstvo nebývá připuštěno, spatřila čtyři podezřele vy- padajíci osoby, mezi nimiž, jak se domnívá. byl i Bressi. Panuje přesvědčení, že téhož večera, kdy zločin proveden, soudruh Bress ův. rovnež revolverem ozbrojený. krále u jednoho vchodu očekával když Bressi čekal u vchodu dru hého. Proto nemohl král ujíti útoku. Re- volver, který nalezen byl na zemi, byl patrne soudruhem Bressiovým, když královražda byl
Viktor Emanuel Michalus Stretik Bressi Lanier Bress Bressiův Řím Monza Re Humberto