5
article
fia, Buiharsko. Kmotrem dítěte pak je jistý pan
Eoslach Stefanov, inženýr v Sofii. Víc nemohlo se
vypátrati. Na další pátrání dostalo se přechovava-
telce dílěte ujištění, že matka dítěte je z bohatého
rodu, proto aby si jen dítě u sebe ponechala, že vše
dostane zaplaceno. Paní Rejnová čekala nějakou
dobu. Mezitím dítě ochuravělo zánětem mozkových
blan a ochrnulo na pravou stranu těla. Pravou ruč-
kou a pravou nohou nemůže vládnout. Paní Rejnová
musí s ním každý den do nemocnice k elektrisování.
Nebýt p. dra. Švehly, bylo by dítě zemřelo. Nemoci
o šem výlohy na dítě nemálo vzrostly a proto paní
Rejnová obrátila se znovu na policii pražskou, aby
jí byla nápomocnou v pátrání po rodičích dítěte. Na
poličii však jí řekli, ze v těch věcech s cizinou se
nekoresponduje. 1 obrátila se proto přímo na malku
dítěte,která nechávala si dřiv adresovat vše »Jóna
Bakaržěvova, dům paní Eleny Uševé v Sofii«. Psaní
však přišlo zpět s poznámkou, že adresátka je tam
neznámá. Psala proto sestře olce ditěle, jejiž adresu
náhodou vypálrala a jež je učitelkou v Karlově v
Bulharsku. Také na rodiče matčiny psala, avšak bez
výsledku. Obrací se proto touto cestou na veřejnost
a prosí šlecheiné lidumily, aby jí laskavé přispeli
něčím na výchovu a opatrování dítěte dokuj nevy-
pátrá rodiče opuštěného robátka. Adresa je: Jan
Rejna, mistr krejčovský, Čelakovského ulice čís. 50.
IIl. patro.
Popálen. V Ruslonce v Libni vylil si včera
24lelý slévač Adolf Čarnický, bydlící v Žižkově.
v Bohuslavově ulici č. 279, o 5. hod. edpul. žhavé
železo na levou nohu a popálil si chodidlo až nad
kotník. Po poskytnutí pomoci lékařem záchranné sta-
nice odvezen byl v ambulanením voze do všeobecné
nemocnice.
Eoslach Stefanov
Rejnová
Švehla
Jón
Bakaržěvův
Rejna
Čelakovský
Čarnický
Sofie
Karlov
Bulharsko
Libeň
Žižkov
Bohuslavův ulice
dům paní Elen Uševá
6
article
— Z neopatrnosti zastřelen. Z Brandýsa
nad Lahem se nám sděluje: Dne 27. m. m. dleh
v toušeňském cukrovaru vojin 7 dragounského pluku
Rudolf Toman, v jehož přitomnosti pohrával si Václ
Herzer s ostře nabitým revolverem. Z revolveru vyšla
znenadání rána a zasáhla Tomana do srdce, tak že
byl okamžitě mrtev. S Herzrem zavedeno trestní vy-
šetřování.
— Zachráněni před utopením. V těchto
dnech koupal se ve mlýnské nádržce nedaleko Ko
stelce n. Lab. 9letý synek mlynářského pomocníka
František Jíra a stížen jsa při tom náhlými křečmi.
ponořil se do hlubiny přes 2 m., v niž byl by za-
hynul. Ku pomoci přispěl mu v čas Frant. Bur-
šinský, košíkářský pomocník z Kostelce n. L., který
za ním skočil a vynesl tonoucího z vody. Chlapec
byl již v bezvědomi, kterého nabyl teprv po delší
chvíli. V podobném nebezpečí ocitl se v nedeii
24letý kupecký příručí Gustav Blysa ze Žižkova.
koupající se ve Vitavě nedaleko Podhoře. Zachránil
jej slévač Vratislav Šubrt z Troje, jenž doplavav
k tonoucímu, vynesl jej s velkým namahánim
na břeh.
Toman
Václ
Herzer
Jíra
František
Blysa
Šubrt
Brandýs nad Lah
Bura
Kostelec můj
Žižkov
Vitava
Podhora
Trója
7
article
— Vylovená mrtvola. Včera o půl 6. hodině
ranní vytažena byla z Vltavy proli holešovickému
přístavu u Schöllerovy vodárny mrtvola asi 35letého
utopeného muže prostřední postavy. Neznámý, pa
trně dělník, byl hubený a měl oválovitý obličej
tmavě vlasy a silný tmavý knír, žlutavé zuby.
Barva očí zjistiti se již nemohla. Na mrtvole byly
žaket s rohovými knoflíky, bílá trikotová košile,
tmavé ševiotové kalhoty, modrá zástěra a staré stře
více. Neznámý ležel 4—5 dní ve vodě.
— Hudební sbor vojenské hudební školy
Gustava Endrěta byl telegraficky povolan na dna
promenádní koncerty (na den 4. a 5. srpna) v la-
zeňské reslauraci v Lochotíně v Plzni. Jak známo.
dobyl si tento mladý hudební sbor v kratkém časo
dosti zvučného jmena a roku loňského při koncer-
tech v teplických lázních získal si všeobečné uznání.
Stane se tak zajisté i tentokrále.
Schöllerův
Vltava
Lochotín
Plzeň
vojenský hudební škola Gustavo Endrěta
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nehoda na elektrické dráze. Z Pešli
2. srpna. (C-B.) Na elektrické dráze peštské-lorinské
jež byla včera otevřena, vrazil včera odpoledne vů
číslo 14 do selského povozu. V něm seděla žena
s dítětem. Oba byly vyhozeny z vozu a těžce ra-
něny.
= Rvečka mezi chorvatskými a maďa
skými dělníky. Ze Záhřebu telegrafuji: Při regu
laci Dunaje došlo k bitce mezi chorvatskými a ma
darskými dělníky. Bylo prý přepadeno 15 Maďarů.
jimž přišlo na pomoc 400 jiných. Ve rvačce byli za-
biti 3 Maďaři a 12 Chorvatů.
= Neštěstí na stavbě. Z Vídně se telefo
puje: V Seegasse při opravě domu sřítilo se lešení
a 4 zedníci spadli s třetího patra do dvora. Zedhík
Duvič nabodl se na větev stromu stojícího ve dvoře.
Větev vnikla mu do levé strany prsou, pronikla
srdcem a trčela po straně pateře z těla. Tři ostatn
zednící byli lěžce zraněni.
Maďar
Chorvat
Záhřeb
Dunaj
Vídeň
9
article
Z literatury.
Z literatury.
Kniha pro každého.
Leckterý z nás přijde co nejdříve do roz
paků. Nastává doba kalendářů, začnou se zjovo
vati kalendáře pro lid a pro jednotlivé vrstvy
pro hasiče a kominníky, pro kněze a inženýry
Vyjdou (anebo již vyšly) kapesní kalendářiky
pro lékaře a učitele, pro žáky i pro rolniky
A na konec zjeví se Batovcův politický kalendá
přiručka takřka všeho vědění pro každého Čecha
Jsou ty kalendáře a kalendářiky rozmanie
a všelijak upravené. Statisíce se jich rozprodá
a skoro každá rodina má svůj kalendář, skoro
každý intelligent má svůj kalendářik. A přece
vedle tolika domácích jest u nás ještě rozšiřeno
mnoho cizích, mezi nimi zvláště německé
francouzské.
Nejoblibenější z těchto eizích — firma
Topičova prodá jich každoročně množství veliké
— je kalendářík firmy Hachettovy » Almanach«.
Nade všechny naše kalendáře vyniká příručnost
a praktičností; kdo jednou jej poznal, kupuje
jej vždy.
Neboť — v tom je jeho veliká přednost
před našimi všemi kalendáři — má kalendarium
úplné. Každý den má svou rubriku zápisní,
svou rubriku příjmů a vydání, svou historickou
vzpomínku, svou praktiekou připominku, čeho
třeba, své heslo a přísloví. Při každém měsie
máte obraz oblohy, máte kuchyňský listek; pře
celým kalendariem máte zvláštní kalendářik pře-
hledný, máte kalendářík astronomický, lovecký
rybářský; a za kalendariem mále zase účty
rozvažné, přijmy a vydání celoroční, bilance atd.
Batovcův
Čecho
Topičův
Hachettův
10
article
Máte rubriky adres, rubriky knih; přehledy peněz
a váh evropských, poučení o smutku a rubriku
pro pradlenu, poučení o telegrafii a listek o vínech
ve sklepě, přehled křestních jmen a seznam
svateb, křlů a úmrtí atd. V tom kalendarin není
zapomenuto na nie, ani na splatnost směnek
ceny při dostizích; kalendarium je svrchovaně
praktické a svrchovaně přehiledné.
A pak máte svazeček téže asi tlouštky.
který vás poučuje o světě. Máte tam o slunei
a hvězdách, o zemětřeseních, výroky slavných
mužů celých dějin, německé eísaře (poznáte
Francouze hned; zapomněli Karla IV.), trůny
koruny, monarchie a monarchy, přehled paměti-
hodností minulého roku (v nesčíslných rubrikách),
mapy a obrazy zemí, o nichž jednáno, přehle
rozlohy vojska, praktické rady, rarity (trpasliky
atd.), nové známky, poučky z fysiky, přírodo-
pisu, nové vynálezy, čásť pro rolnika, sports-
mana, lovce atd., konečně jsou i hádanky a
ceny, prémie a inseráty — i na deskách máte
přehled kalendaria, rozměry decimetru, soupi
depariementů
Francouz
Karel Iva
11
article
A, co nejhlavnějšího, tato knížka má 40
plánů a 1845 obrázků, má 413 millionu písmen
(nepočítal jsem je sice, ale vydavatelé je spo-
čítali sami), olegantní úpravu, vejde se pohodlně
do kapsy a stojí kartonovaná dva franky
ani ne zlatku. (Při tom NB. prémie — rozličné
snížené lístky atd. — v ceně daleko větší, jež
dostává každý majitel se svým exemplářem.)
Nebylo by na čase, aby nějaký podnikavý
český nakladatel vydal takový »almanach«
Ottův, řekněme, nebo Batovcův, Topičův, Vi-
límkův, Šimáčkův . . . čí chcete? Nemohl by
býti ovšem tak nádherně upraven — také by
nemusil býti tak objemný — ale takové pře-
hledné kalendarium každodenní, zase se stano-
viska českého, by bylo velmi potřebné a snadno
by se pořídilo. A ostatní poučení o svétě, to
by se také podle Batovcova kalendaře — ten
obsahuje zase někdy dobréhol*) až přes příliš
— velmi dobře složilo a sestavilo. Ani prémi
by nepotřeboval a šel by tento kalendářik na
dračku.
Vyjde letos takový »český almanach ?«
Ottův
Batovcův
Topičův
Šimáčkův
13
article
* Vlastivěda moravská. Hlavní redaktoři
F. A. Slavík a dr. Fr. Kameníček. Vydávání
spoluřídí: dr. Fr. Dvorský a Jos Hladík. Od-
borní redaktoři: Fr. Bartoš, Rud. Dvořák, Vít
Houdek, Fr. J. Rypáček, Pom. Šílený a dr
Fr. Šujan.
Neutěšené zprávy zaznamenáváme z družného
markrabství. Vyuikající učenci a literali češti seslou-
pili se před třemi roky v redakční družstvo, jež se
uvoilo sepsati a nákladem Musejního spolku v Brne
vydati vlastivědu Moravy na nejširších základecho za-
loženou, tudíž dílo, které bude jednak předůležitou
částí naší vědecké produkce a jednak i velice vy
znamnou pomůckou při řešení národních našich po-
žadavkův. Tu pak očekával by každý, že dílu tako-
vému, které má pro poznání zemských poměrů mo-
ravských váhu neocenitelnou, dostane se především
slušné podpory zemské a že české kruhy ve všech
končinach svatováclavské koruny horlivě budou od
běrem hojným podporovati ušlechtilou snahu mo
ravských vlastenců. Než chyba lávky — o zemské
podpoře ani slechu a soukromý odběr je tak skromný
že již již hrozí velikému vlasteneckému dílu kata
strofa.
Než přikročíme k úvaze o tomto neblahém
pro naše poměry nečestném zjevu, přihlédněmež ku
pokračování Vlastivědy za rok právě minulý. Tu
především zaslouženou budí pozornost professora
Rudolfa Dvořáka pokračování dějin moravských
od vymření Přemyslovcův až po volbu Ferdina nda I
na trůn český, tudiž dějin doby Lucemburkův i hu-
sitských válek a králů volených. Dějinami páně Dvo-
řákovými dostává se české literatuře rukojeti dějin
moravských, které co do vědecké ceny i formalné
úpravy lze toliko s klassickými dějinami Čech od V. v.
F A Slavík
doktor
František
Kameníček
Dvorská
Hladík
Bartoš
Dvořák
Houdek
J Rypáček
Šujan
Přemyslovcův
Lucemburkův
Francie
Morava
Čechy
pán Dvo
14
article
Tomka srovnávati. Ježto rozsáhle založené dějiny Du-
dikovy zůstaly nedokončeny a rovněž neůplnými —
nehledic ani k strannickému jejich stanovisku — jsou
dotud i dějiny Bretholzovy do češtiny překládaně.
jsou dějiny Dvořakovy prvým českým spisem, který
pojednává souborně o všech dobách dějin morav-
ských, šetře při tom ve všech příčinách požadavků
přísné kritiky, a proto jest si přáti, aby dokončení
jeho ocitlo se v rukou čtenářů v době dle možnosti
nejkratší. Z druhého dílu uvádíme podrobný popia
okresu bílešského, jejž upravili s užitím zásad, cti
hodným farářem Vlasákem pro českou »Bibliotěku
mistních dějepisů« kdysi přijatých, farář Zava dio
a ředitel škol Tiray. Oba vydavatelé text do všech
možných jednotlivostí zabíhající vhodně doplniti čet-
nými fotografickými snímky a polohopisy důležitěj-
šich osad. Týmž způsobem ale na zakladech mno-
hem ještě hluhších zbudován ředitole Sla víka popi
okresu brněnského, nyní již dokončený
Z ukázek těchto vídno, jak pečlivě a spolu zda-
řile vedou si vydavatelé Vlastivědy moravské. Vedle
theoretického uznání však třeba Vlastivědě i hmotné
podpory a tu vyzýváme Musejní spolek brněnský,
aby obnovil žádost svou o zemskou subvenci a spolu
aby zažádal i o subvenci státní a o ministerské do-
poručení Vlastivědy českým vyšším školám. V této
příčině jest potřebí rozhodnosti. Svrchovaný již čas
aby odvolány byly příkazy ministerské českým
školám, nařizující odběr německých odborných
listů, drahých a pro naše ústavy bezcenných, ana
podobna česká díla zápasí s nedostatkem odběra-
telstva. Ještě není znám, kromě ryze úřadních publi-
kací, ani jediný přiklad, aby ministerstvo doporou-
čelo českým školám české dílo vědecké — nuže
Moravská Vlastivěda poskytuje k tomu příležitost
bez odporu vzácnou.
Tomek
Bretholzův
Dvořakův
Vlasák
Tiray
15
article
Než i české kruhy veřejné, naše okresní výbory
městské rady, knihovny a spolky mají povinnos
neodkladnou, aby přispěly hřivnou svou vydavatelům
Vlastivědy moravské, jimž radíme, aby uveřejmili se
znam dosavadních odběratelů.
* Bitva u Lipan. Další příspěvky od Hanuš
Kufínera. V Praze 1900. Nákladem spisovate
lovým.
Z největších záhad v dějinách českých jest do
posud osudná bitva lipanska pro nedostatek prameno
současných. Co o ní psali pozdější, Aeneou Sylviem
počínajíc, jest liviovské vyšperkování tragického
konce táborských hrdině, nemá však historické ceny
Badateli zbývají řídké údaje, které zůstavili z bitvy
anebo bezprostředně po bitvé Husník, Zdeněk z Drštky
a Bartošek z Drahonic, redaktoru J. Miškovskému
Hanuši Kuffneru povděční jsme za zprávy současného
písaře českobrodského, které vrhají žadoucí světlo na
osudnou tuto bitvu. Za novějších dob obírali se ze
vrubným bádáním o místě bitvy a o způsobu lsti.
kteráž vojsku panskému dopomohla k vítězství. V.v
Tomek, Hugo Toman a Hanuš Kuffner. Střízlivý hi-
storický soud Tomkův dospěl k bitevnímu obrazu
jehož rámec snažil se Toman úvahami strategickým
posunouti. Toman jest původcem dohadu, že les
Krchlebcova nebyla provedena ze zálohy v úžlab
u Vitic, jak Tomek soudil, nýbrž ze zadní části vo-
zového táboru panského; dohad ten byl však možný
jen tehdy, když počel bojovníků z obou stran značne
byl zmenšen. Základy vývodů Tomanových však
nebyly pevny, neboť nepřihlížely k povaze půdya
zmenšovaly počet vojsk v bitvě zúčastněných. Tyto
nedostalky postřehl pan Kuffner, jenž jal se zkoumat
dochované zprávy o bitvě se stanoviska strategického
a s přihližením k povaze půdy bojiště, všestranně
ohledané.
Kufíner
Sylvius
Husník
Zdeněk
Drštka
Bartošek
J Miškovský
Hanuša Kuffner
Tomek
Hugo Toman
Kuffner
Tomkův
Toman
Lipany
Praha
Drahonice
Vitice
městský rada
16
article
Prvá studie, již autor v příčině té uveřejnil, po-
ikala se na jedné straně s námitkamí, historicky
odůvodňovanými a tím viděl se badatel nucena
zkoušeli vývody své a námilky odpůrcovy znova
krok za krokem, písmě za písmenem. Práce ta ne-
byla marna a ovoce její, podaně ve spisku výše uve-
deném, jest druhu vzácného. Řadou vývodů zjišťuje
spisovatel v odporu s názory dotud běžnými, že
panští zdvihli se od Brodu 28. května a položili s
na cestě trstenické poblíže přechodu přes Čertovu
brázdu směrem k Vrbčanům, že 29. května přilehi
k bratřím, že se ještě dne 29. ano i 30. května měri
stranami vyjednávalo, načež když vyčerpány všechny
pokusy smírné, došlo 30. května odpoledne k boji.
O způsobu boje dovozuje dále pan Kuffner, že
Krchlebec nevskočil bratřím do okřídlí, nýbrž do za-
vírky hradby vozové, že za ním ihned vkročili do
bratrského lábora pání okřídlí m, následkem čehož
nutno uzavírati, že nepodnikl Krchlebec lesí svou ze
zadu panské hradby vozově, jak duchaplně vy-
světloval Toman, nýbrž ze zálohy kdesi u Vitie
bratřími nezpozorované, což již před dvaceti téměi
roky usuzoval Tomek po bedlivém ohledání půdy.
Výklad páně Kuffnerův, respektující všechny
okolnosti z pramenů, z polohy a z číselných úval
čerpané, zaslubuje pozornosti nejbedlivější. Ale jedne
myšlenka tane při tom na mysli referentovi. Dne
znalá jest ještě formace půdy, což díti se ale bude
až Lichtenšlejnští anebo majitel Bylan počnou orat
parním pluhem na bojišti a jeho okolí? Zajisté zni-
vellisována bude charakterislika terrénu, která umož-
nila aulorovy vývody. A tu jest třeba, aby pořízen
Kuffner
Krchlebec
Toman
Tomek
Kuffnerův
Brod
Vrbčany
17
article
*) Také ledacos lichého. Pozn. saz
*) Také ledacos lichého. Pozn. saz
byl zevrubný relief bojiště, který by měl býti v zem-
ském museu uložen, aby i potomstvu bylo možno
zkoušeti zachované údaje na původním 3 způsobu
půdy, bitvou proslavené. Dr. J. V. Práše k.
* Kapesní slovnik česko polský. Sestavil
prof. F. A. Hora. V komisi Fr. Řivnáče 1900,
Staletími vyvinuly se mezi Poláky a Čechy slovní
rozdíly, které za příčinou potřeby sblížení duševního
a vzájemnosti literární nutně vymáhají vydávání slov-
níků česko-polských a polsko-českých. Tuto praktickou
cestu k dorozumění a ke shodě českopolské nastoupi
již před dvaciti lety reainí professor Fr. A. Hora
v Plzni, jenž po rozebrání zastaralého a nedostateč
ného polsko českého slovníku Podstránského, jal se
spísovati a po překonání mnohých obtíží r. 1890 vy
dal svůj Slovník polsko-český, načež připravil také
rukopis pro Slovník českopolský. Tu však
stihly pilného spisovatele obtíže a překážky ješte
horší. Nebylo nakladatele, jenž by knihu asi na šede-
sát archů vypočtenou byl vydati chtěl. Nakladatelé
obávali se ztráty hmotné, kdežto spisovatel věřil a
doufal, že stran vzajemnosti siövanské u nás přece
již minula doba pouhého řečnění a horování. I hledal
a nalezi pomocníky. Někteří viastenci polští ve Var-
šavě, někteří jedinci v měšťanské společnosti české
poskylli podpory a konečně česká akademie pro vědy
slovesnost a umění napomohla k vydání česků-pol
ského slovníku vlastním nákladem. Šlovník vychátl
v sešitech třiarchových malého formátu a dospěl se
šitem 6. do litery K. Chováme mínění, že Horův
slovník platně prospěje všem, kdo sblížení a shod
českopolské upřímné přejí a skutkem učiniti touží
V koize obsažena jsou nejen slova, nýbrž i fráse
složky a odvozeniny s patřičnými, ovšem stručným
výklady. Jest patrno, že spisovatel pracoval s pří
kladnou láskou a svédomitostí.
doktor
profesor
F A Hora
Řivnáč
Polák
Čecho
A Hora
Podstránský
Horův
Francie
Plzeň
Vara
18
article
*Obrázky: O italském peněžnictví
Vzpomínkou na italskou svou cestu r. 1898 načrt
František Kašpar. V Praze 1900. Náklad
vlastní.
Itafje má roztomilé hospodářské poměry. »C
pak u vas není lidových penežních ústavů?« tázal
se autor svého důvěrnika. »I ano, byly zde tu i tam,
netrvaly ale dlouho, za krátko zmizeli jejich kasíři
a s nimi, i ústavy«.... »A kde ukládá lid své
úspory?«... »Nikde, předně málo kdo z lidu má
něco uspořeno a má li, tedy z obavy, aby o groš ne-
přišel, uschovává si jej doma« ... Jako u ná
drühdy — v punčoše.... Autor spisečku je povo-
láním odborník v peněžnictví. O prázdninové cestě
nezapomíná zcela na své povolání a tak si přivezl
látku zajimavých dojmů ze zajímavé země.
* August von Doerr. Dor Adel der böh
mischen Kronländer. (Šlechta zemí koruny české.
Seznam erbovních a šlechlických majestátů, kter
jsou zapsány v knihách šlechtického archivu c.k
ministerstva vnitra. Připsáno Janovi svob. p. Dobřen-
skému z Dobřenic. V Praze, sklad Fr. Řivnáče. Cen
10 korun.
Kašpar
Doerr
Adel
Šlechta
Jan svobodník
Řivnáč
Praha
Dobřenice
Francie
šlechtický archiv c
19
article
Příručná kniha pro poučení, kdy a jak který
šlechtický rod povýšení došel. Dosavadní pomůcký
v tom směru: Vlasák, Rybička a j. příliš byly roz-
troušeny a neúplny, nepodávajíce obrazu povšech-
ného. Jediným voditkem byly krátké články v Nauč-
ných slovnících, které však týkaly se jen některých
rodin vyvolených. Pan šlechtic Dörr, který po matei
ze staručeského rodu Likavců pochází, prošel všechny
knihy v ministerstvu vnitra, české šlechty se týkajíci
list za listem a z každého majestátu krátký výtah
učinil. Snesl tak všechnu z let 1530—1811 nashro-
mážděnou látku a přidal výtahy majestátů z let
1427-1600, které se na c. k. místodržitelství v Praze
nacházejí. Výtahy jsou ovšem krátké, ale kromě po-
pisu erbu obsahují, co je nejpotřebněji věděti. Po
drobný rejstřík usnadňuje hledání; ovšem jest sesta
ven podle pravopisu, jak se nachází v originálech
chyby, které způsobili opisovači, přešly do tištěného
díla. Opravovati je podle způsobu nynějšího psaní
českého i německého bylo by sice někde prospívalo
ale často také zmatky přivádělo tak, že způsob, jal
ho spisovatel užil, třeba oku a smyslu nelahodil
přece jest pro tuto knihu nejvhodnější.
A. Sedláček.
Vlasák
Rybička
Dörr
Likavec
A Sedláček
Praha
ministerstvo vnitro
20
article
* AlÍ. Daudet Drobeček (La palit Ch
Historie ditěte. Laciná knihovna narodňí, serie XXIIÍ
Nakl. J. Otto. Tento první román slavného autora
francouzského řadí se k nejlepším jeho dílům jak
jsou Nabob, Numa Roumestan, Jack atd. Ráz jeho
postrádá sic onoho pessímismu, jaký tak tklivé pů-
sobí v pozdějších jeho dílech, nálada je tu jasnější
optimističtější, ale přes to jeví se již v tomto díle
ona mravní opravdovost, jaká vyznamenává všeck
díla Dandetova, tak že při své značné literární ceně
jsou dobrým, jadrným čtením pro nejširší vrstvy čte-
nářstva, nejen pro literární gourmandy. Román tento
náleží k nejpoetičtějším dílům autorovým, jehož jemný
humor prozařuje i nejtklivější výjevy srdečným te-
plem.
* Václav Beneš-Třebízský, V zář
kalicha. Pořadí první. Čivrté vydání. Sebrané
spisy, díl třetí. Nakl. F. Topič. Spisy tohoto nej-
populárnějšího z našich povídkářů těší se stále
oblibě a povídky jeho, psané před dvaceti a více lety
jako v tomto svazku, doposud působí oním svěžím
dojmem, jako v době svého vzníku. Nadšená lásk
ku slavné historii národa, vroucí vlastenecké nadšení
a srdečné teplo upřímného citu, toť elementy, jež
knihám jeho zajišťují trvalý účinek na srdce čtená-
řovo. Při všem svém upřímném nadšení pro slavné
předky nikde se neoddává romantickému idealisování
nezastírá jejich chyby, jež zavinily pozdější úpadek
ale jest vždycky přísně spravedlivý.
Alí
Daudet Drobeček
Otta
Roumestan
Jack
Dandetův
Beneš
Třebízský
21
article
* N. A. Lejkin, Naši v cizině, dle 17. vy
dání přeložil Jan Wagner. Malice Lidu, ročník
XXXIV. číslo 3.—4. Nakl. dr. Edv. Grégr. Tento
humoristický popis cesty manželů Nikolaje Ivanovič
a Glafiry Semenovny Ivanových do Paříže a zpět vy
šel právě v čas teď, když všecko mluví o pařížské
výstavě. Známý ruský humorista, také u nás obll
bený svým líčením života ruských šosáků, vybralsi
povedený párek této zajímavé odrůdy a líčí všelik
pitvorná dobrodružství, jež jsou zcela přirozeným ná
sledkem jich neznalosti ciziny a sousedského názoru
na svět. A při tom všem nezabředá nikde do fraško
vitosti, jeho figurky zůstávají stále pravdivými život
nými typy, odpozorovanými dle skutečnosti
Josef Jurčič. Román, z jazyka slovinského
převedí Josef Paulík. Přítel domoviny, rod. XVI
sv. 8.—9. Nakl. Edv. Beaufort. Slovinský tenio
román obsahuje pěkně podané líčení obyčejů a po
vahy lidu slovinského. Řeč jest pěkná, jadrná, pří-
padně prolkaná mnohým případným příslovím a vý
rokem lidovým. Děj románu při vší prostotě jes
poutavý a zajímavý, jednotlivé postavy jednajícíe
osob kresleny názorně a plasticky, tendence celébo
díla jest zdravá, ušlechtilá. Překlad Jos. Paulíka jest
Lejkin
Wagner
doktor
Edv
Grégr
Nikolaj Ivanovič
Ivanová
Jurčič
Paulík
Beaufort
Paříž
Jos
Glafira Semenovna
23
article
plynný a pěkně se čte-
24
article
Z českých listů.
25
article
* (Euthanasie.) Ve »Zlaté Praze«, která o
nějakého času věnuje více pozornosti, mimo belle-
trii, též článkům poučným, zabývajícím se zajíma-
vějšími otázkami časovými, objevila se před krát
kým časem živá diskuse dvou lékařů o olázce, která
jistě již tak mnohému laikovi připadla na mysl
zda smí lékař ukrátiti bolesti nezhojitelně nemoc
ného, určitěji řečeno: dle úsudku vědy najisto ztra
ceneho pacienta, tím, že buď sám mu život ukráti
neb že mu poskytne prostředky, aby molil sejit
samovraždou. Spor nabývá zvláštní zajímavosti tím
že tu stojí naproti sobě dva tak příkře protidůvodné
názory, že na jich smíření není pomýšlení. Jest
jisto, že účast s ubožákem, jenž na příkad svijí se
rozdrcen, pod spadlou železnou plotnou, kterou jest
naprosto nemožno dříve než za den odstraniti, může
být tak mocná, že přímo svádí k tomu, abychot
vyhověli prosbám úpícího nešťastníka a násilně
ukrátili jeho hrozné utrpení, z něhož může mu po-
moci jen smrt. Máme též dosti příkladů, že u zvi-
řat nám sebe milejších, neváláme z pouhé útrpno-
sti zbaviti je násilnou smrtí zbytečné trýzně; jisto
jest však na druhé straně, že naprosto nemůže se
náš rozum smířiti s myšlenkou, aby bylo dovoleno
z mravního stanoviska, vražditi lidi, třeba by
při tom rozhodovaly cíle nejhumánější. Ovšem
válek a soubojů podnikaných přimo s rafinovanou
rozvahou, prohlašovaných celými kastami společnosti
a celými národy za nutné, svaté, spravedlivé atd
přes to, že je v theorii odsuzujeme, ve skutečnosti
nijak neubývá, právě tak, jako existují popravy
třeba že je množství právě mezi vysoce intelligent
ními lidmi těch, kteří i popravu prohlašují za ne
přípustnou
zlatý Praga
26
article
V praxi našlo by se mnoho různých důvodů
zdajících se svědčiti pro i contra. Tak na př. správná
jest námitka, že nedalo by se nikterak zameziti zne
užívání té moci, jež by byla jednotlivým osobám
svěřená připuštěním, aby v jistých případech mohly
uspíšiti smrt nemocných. Právě tak jest správno
že nikdy, až na výjimky co nejřidší, není možno
napřed říci, že nemocný neodvratně propadl smrti
Na druhé straně však možno opět odvolávati se na
soucit, na ony výjimečné případy, jež mohou na
stati atd. Tolik zdá se jisto, že diskuse nikdy ne
povede k tomu, aby cuthanasie zákonně byla uznána
neb veřejně schvalována, může však nastati případ-
kdy jednotlivec, jat soucitem, vzepře se přikázání
správnému: Nezabíješ! a v rozrušené chvíli, jat
soucitem, vysvobodí uspíšením smrti z muk osobu
sobě milou. Jestli k tomu oprávnén, je-li čin ta-
kový mravuý, jest ovšemjiná otázka. Rešení jeji
nemůže ovšem býti účelem podobné diskuse, jakou
zahájila »Zlatá Praba«; rozpravy takové však mohou
míti jiný, velmi blahodárný účinek: že totiž čtenář-
stvo naše zvykne si přemýšleti o vážnějších otáz-
kách, že zvykne si hledati v našich listech víc ne
zábavně čtení, neb zprávy ze sportovních hřišt
A proto vítame takové články tím raději, čím méne
jich jest bohužel v těch našich listech, jež chlějí byt
hlavně pro zábavu a bojí se přímo pověrčivé všebo
co by jen z dálky mohlo se zdáti »učeným« neb
vědeckým.
27
article
* O vzácném pokladu literárním, jenž nalezen
byl v mešitě damašské, referuje stručně »Obrázkov
revue« ve svém posledním čísle. Jedná se o sbírku
rukopisů, velmi bohatou, v níž prý se nacház
mnoho neocenitelných vzácností. Dokonce prý lze s
domnívati, že mezi nimi bude nejstarší texi evan-
gelil. Orient jest opravdu pro sběrately ještě zaslí
bená země, z které můžeme, pokud nových ruko
pisů se týče, očekávati mnohé překvapení: tím opa
trnější však musíme bti na zprávy, zvláště ta
neurčitě formulované. Nález nových, starobylých
textů evangelií byl by jistě sensační a způsobil by
značný rozruch ve světě literárním, dosud však zdá
se býti pouhé pium desiderium.
*Referujíc v »Osvětě« o publikaci Kočího, ob
sahující výbér reprodukcí obrazových z nedávné
ruské výstavy v Praze, připojuje R. Tyršová přání
jehož splnění by bylo pro české umění s velkým
prospěchem. Praví: »Cenná publikace tato (Rušti
umělci v Praze) asi v leckom vzbudí touhu, po po
dobném souboru praci českých, sjednocenných
v celek stejnorodý obsahem z domácích niv, z české
minulosti a přítomnosti čerpaný. Podobný fragmení
z naší české produkce výtvarné, dnes bohužel na
tolik směrů roztřištěné a nevyzrálým cizím vlivům
tak ochotně se podávající, překvapil by asi nejvice
nás samy, i tím, co by se našlo, i tím, co by schá
zelo. Snad by mnohý podobný souborný přehle
také rozjasnil pojmy o poslání umění u mnohých,
kteří dnes tak zbytečně se rozhořčují a rozohňuji
pro hesla, jež v těch střediscích, kde vznikla, již —
jako každý rozmar jednotlicův — zase vyšla z mody
a ustupují zdravějším proudům, zase k tradicise
připojujícím,
R Tyršová
Praha
28
article
Ze slovanských listů.
Zvláštní pokus lidového divadla provedla
vdova po známém skladateli ruském pí. V. S. Se
rova. Sestavila z rolníků společnost pěvců, s nimi
sehrála v Penze obtížnou a složitou operu »Rognédae
Úspěch tohoto odvážného podníkn byl nad očekáván
skvělý. Mužíci ze vsi Sudoseva v korsunském újezd
simbirské gubernie vyznamenali se nejenom ve sbo-
rech, ale i v solových partiích, a ruský tisk vzdává
jednomyslně chválu jejich učitelce, projevuje zárovei
přání, aby povolaní činitelové obrátili náležitou po-
zornost i na tuto důležitou stránku národního života
a věnovali větší péči hudební výchově lidu. Netřeba
při tom ani žádati tak skvělých výsledků, jakých do-
dělala se pí. Sérova. Mají li Němci své »Volks
theatry« a divadelní společnosti z venkovanů, jake
je »Schlierseer Truppe«, divadlo v Oberamergavě
proč by nemohli mít i Rusové svá lidová předsta-
vení? Pokus pí. Sěrové podává důkaz, že při dobr
vůli a organisatorském talentu myšlénka schopna jes
zdárného života.
* Literární referent »Kraje« p. W. Gomu liet
trpce naříká, že polští spisovatelé uvázli po krk ve
vlivu flámské malířské školy, zapomínajíce na hlavní
a líčíce dopodrobna věci vedlejší a všední. Jmeno-
vitě mladší belletristé nedovedou povznésti se k ně
čemu vyššímu. Počet jejich rozmnožil nedávno á
Potocki novou sbírkou »Martosia i My«. Jest všal
veliký rozdíl mezi »flamštinou« původní a napodo
benou. Prozatím třeba se prý spokojiti, že pan Po
tocki má spisovatelský talent.
Mužík
Němec
Schlierseer Truppe
Rus
lidový divadlo
29
article
* Známý spisovatel veseloher pan Baluck
vydal větší dílo »Pamigtnik Munia«, v němž béřes
na mušku dekadenty. Práce poutá fotografickým za
chycením životních ligurek a obratným vypravováním
v psychologickém ohledu jest však slabší. — Oblí
bení lyrikové z mladší školy polské pp. K. Gliň sk
a Or-Ot vydali »Wybory poezyj«. A co jest u Po
láků zvláštnostností — svým nákladem. — Citovaní
již námi sbírka »Zyciorysy znakomitých ludzi« při-
nesla cenný životopis Dantea z péra Jellenty
Jest to první vážný spis polský o velikém básníku
italském, nepočítáme-li pěkných, samostatných úval
Klaczkových, které byly psány vlastně francouzsky
a teprve nedávno přeloženy do polštiny. — Oblibené
novelly a povídky předčasně zesnulého J Leto w-
ského vyšly v novém vydání s názvem »Nowo
czesní bohaterowie«. Klidné a slunné obrázky ty
jsou »dobrým lékem pro uklidnění nervů po bouřli-
vých výlevech školy dekadentské«. — Zvláštní po
zornosti těší se cestopis p. Royera hr. Lubie
ského »Z Ameriki«, jak pro svůj prostý způso
vypravování, nehonící se za skvělými obraty řeční
ckými, tak i pro cenné pokyny, čerpané z bezpro
středního pozorování zámořského života.
Baluck
Pamigtnik
K Gliň
Otakar
Wybor
Royer
Or
J Leto w
30
article
*Týdenník »Prosvjeta« upozorňuje na mlady
básnický talent Anty Petraviče, jenž debutova
nedávno sbírkou »Pjasme«. Není ještě ve všem pů
vodní, znáti na něm reminiscence z nedávné čelby
ale nadání jeho má zdravé jádro, je způsobilé jme
novitě vyvolávati lepé obrazy z minulosti a jev
pečlivý smysl pro krásu formy.
* Ředakce petrohradského denníku »Bupneun
Bžnonocru«, majícího 115 tisíc předplatitelů, vypsala
konkurs na původní povídku nebo novellu, jež by vy
plnila asi jeden tiskový arch. Cen ustanovila 1.
první cena je 1000 rublů, druhá 600 rublů, třel
500 rublů, dvě ceny po 300 rublech, čtyři po 27.
rublech a pět po 250 rublech. Výsledek tohoto ne
obyčejného konkursu vyhlášen bude 1 listopadu.
* Oblibený básník chorvatský Nikola O sto
jié vydal sbírku lyriky »Čuvstva i po leti«. Míste
úvodu předeslán sbírce list dra. Tresiče- Pavi
čiée, jenž vřele tlumočí význam básníkův v sou
časné lyrice chorvatské. Chváli hlavně jasnost obsahu
a vyspělost jeho básnické formy. Bratr básníkůe
Ivan N. Ostojié vydal rovněž shírku »Suse j osm
jesi«. Jovan Hranilovič doporučuje ji všem
»přátelům upřímně, ušlechtilé lyriky«.
Ant
Petravič
Bupneun
doktor
N Ostojié
Hranilovič
31
article
* »Matice Hrvatska« rozeslala svým členům » lza
brane pjesme« Gjura Arnolda, podávající pěkný
obraz rozvoje básnické činnosti na slovo vzalého
lyrika a epika chorvatského, dále práci »Diljem doma
zasloužilého pěstitele chorvatského pisemnictví K sa
vera Šandora Gjalského, povídku Evgen
Tomiée »Melila« a vyznamenanou práci Vence-
slava Novaka »Posljednje Stipančiče«, nesouc
se za ideálem národní jednoty. Ve svých publikacíe
»Matice« všímá si též piině ostatních literatur slo-
vanských. Tak vydala výbor praci Puškinov ých
v překladé Šrepelově a proslulé maloruské povídky
paní Markovičové (Marko-Vovčka) překladem
dra. A. Harambašíde.
* Vyšcl z lisku pozoruhodný »Denník jednoho
z nejsympatičtějších spisovatelů-junáků bulharských
Svjetoslava Mitarova.« Jest to upřímná zpo-
věď čisté, křištálové duše čiověka, jenž mnoho chtěí
a přetrpěl a jehož jmeno zůstane pro Bulhary ne
smrtelným jako jmeno činností i osudem jemu po
dobného básníka junáka Christa Bote va.
Slavjanin.
Bibliografie.
* Bronislaw Grabowski. Prorokini
Dramat historyezny w pieciu aktach. W Krakowie
* Bronislaw Grabowski: Noc dwóch
wieków. W Krakowie 1900.
Dvě básnická díla věrného tlumočníka myšlénky
česko-polské shody, našeho dlouholetého každo
ročního hosta, literáta polského, pana Grabovského-
Drama je látkou vzato z dějin česko polských styků
Z četných osobností účastní se děje na české straně
Karel Žerotin, Komenský, kněžna z Valdštejna,
Estera ze Vchynic a j., na polské straně Julian Po-
niatowski, Libaniusz a j. Děj se koná v Čechách
a v Polsce. Obsah ideové zápasy sedmnáctého věku.
Drubé dílo je báseň reflexivného rázu.
Arnold
Šandor Gjalský
Venc
Novak
Stipančič
Markovič
Vovčko
A Harambašíde
Bulhar
Christus
Grabovský
Žerotin
Komenský
Julián po
Valdštejn
Vchynice
Čechy
Matica Hrvatsko
Dilj
Evgen Tomiée
Matica
W Krakowa
32
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dn
je první reprisa pohádkové komedie »Byl jednou
jeden krá!« od Hol2era Drachimanna v překladě
Bohd. Kaminského a za režie p. Chvalovského. Pre-
miera této dánské hry, která se všeobecně líbila,
protáhla se přes 10. hodinu přes četné zkratky, jet
byly zvláště v hudební části předem provedeny. Pro
dnešní reprisu postaráno jest však ještě o větši struč-
nost některých scén, takže představení skončí již
před 10. hodinou. — Zejtra jest Wagnerův »Tann-
háusere, v němž zpívá p. Burian titulní roli.
Zpěvohru řídí chef opery p. Kovafovic. — V činohře
studuje se francouzská veselohra »Ustupte že-
nám!« od Valabrěgua a Hennequina za režie páně
Seifertovy. — V přičině prodeje listků u denní po-
kladny upozorňujeme znovu, že se teď lístky prodá-
vají od 8. do 1. hodiny a že odpolední prodej listků
byl zrušen.
+ Aréna na Smíchově. Dnes opakuje s
výpravná arenní fraška »Den v Pruze«, jež dá-
vána ve vídeňském Josefském divadle po celou letní
saisonu. Fraška, připomínající svým hrubáím gen-
rem »Noc v Praze« lýchž autorů, téší se přečetné
návštěvě.
+ Plštěkovo letní divadlo na Král. Vino-
hradech. Dnes dává se ve prospěch inspicienta p.
Dn
Chvalovský
Wagnerův
Burian
Hennequin
Seifertův
Fraško
Král
Pre
Smíchov
Praha
národní divadlo
Plštěkovo letnit divadlo
33
article
Kucmana obraz ze života o 6 odděl. »Se stupně
k stupni«. Pro české divadlo volně zpracoval J
Staňkovský. Začátek o 1/27. hod. Ve známém kou-
certu II. jednání vystoupí nejen členové Pištěkovy
opery, ale i p. Otto ze Švamberka jako host a
zapějí některé arie z oper. Koncert, jakož i koncertní
mezihry řídí řed. Pišték. — Připravují se: »Zlat
rybky«.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král.
Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dnes je výborná veselohira
od Kraatze a Stobitzera »Mamselle Tourbil-
lon«, která dodělala se nejen na jevišti německého
divadla ve Pštrosce, ale i na cizích divadlech ne-
všedního úspěchu. Premiéra určena jest ve prospěch
nadaného, mladistvého komika p. Eug. Wiesnera.
Panu beneficiantu přídělena úloha Gastona Lebar-
diera. Ostatní hlavní úlohy nacházejí se v rukou
dam: Ryšavé, Šípkové, Bermanové a pp. : Šipka
Kováře, Lachmana, Čekanského, Konétopskéhio a jv.
Režii má p. Fr. Šípek. — Předprodej lístků v trafice
na Příkopě naproti Špinkům do 4 hod.
Divadlo v Libni. (Reditel Antoš J. Frýda.)
Dnes bude provedena, jako představení pro školní
dítky při polovičních cenách hra »Jezulát koe.
Začátek o 1/24. hod. odpol. — V sobotu jest druhé
představení organisace národního dělnictva při sníže-
ných cenách. Hraje se Tylova báchorka se zpěvy
»Jiříkovo vidění«. — V neděli je velká fraška
se zpěvy »Vlk a blechae.
Kucman
Staňkovský
Otta
Švamberk
Král
V Suk
Wiesner
Lebar
Ryšavá
Šípek
Berman
Šipka Kovář
Lachman
Čekanský
Konétopskéhio
Reditel Antoš
J Frýd
koe
Tylův
Jiříkův
Vlk
Francie
Libeň
Pištěkův opera
divadlo » uranium
Mamselle Tourbit
34
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Jízda koňmo.
»Č. K. V. Král. Vinohrady.« Jezdecký
kroužek čítá dnes 20 členů, kteří v ohražené jíz-
dárně za vedení cvičitelů pp. Lambrechta, majora v.v
Krcha, Čimery a Typla pilně cvičí, Sl. městská rada
povojila proražení dveří do tržnice, jakož i ochotně
postoupila stáj pro jlzdeckého koně. Dle dosavadních
přihlášek musí kroužek v brzku pomýšleti na za-
koupení druhého koně, jelikož určené hodiny ku
cvičení již dnes nedostačují. Poplatek za 12 hod.
stanoven na 24 kor. a platí pouze pro členy klubu.
K V Král
Lambrecht
Krch
Čimera
Typl
35
title
Smrtkrále italského
36
article
Humberta l.
Humberta l.
V Praze, 2. srpna.
Všeobecný zájem soustředí se na příšt
schůzi obou sněmoven italských, která svolána
je na pondělek. Parlament vyslechne sdělení
návrhy vládní, zprávy presidentův a stručnou
řeč nového krále. Jakého bude rázu a jaký
kurs ohlásí proslov italského nástupce? Bude
vládnouti v inteneích oteových a přidrží- li se
regimu železné ruky proti snahám nejen an-
archistických, nýbrž i všech opposičních stran
Pokusí se zjednati klid a urovnati zmatky,
podrývající tak povážlivě blahobyt romantické
vlasti Dantovy, cestou smírnou a vlídnou,či
prostředky bezohledného absolutismu? Leceo
se již napovědělo, leč určitě nedopovědělo. Ohla-
šováno to i ono. Také vynořila se zpráva o chy-
staném stavu obležení pro celou Italii.
Z projevu důvěry, který od nového krále
obdržela dosavadní vláda ilalská, dalo by se
hned souditi, že na křesle svém se udrží.
Ovšem: snad. Určitého úsudku těžko vyslovite
o přištích osudech země, která stala se v po-
slední době smutným dějištěm rozervanostia
běd, jak v ohledu politickém, tak hospodář-
ském.
Pohřeb zavražděného krále bude bezpochyby
ve středu.
Humbert
Dantův
Praha
37
article
K pohřbu krále Humberta.
Z Rima, 2. srpna. V ministerské radě
usneseno, by pohřeb krále Humberta konal se
v Řimě. Nový král Viktor Emanuel bezpochyby
k tomu svoli. Pohřeb stanoven bude dle všeho
na středu.
Z ntělehradu, 1. srpna. (C.-B.) Král
poslal na pohřeb krále Humberta schválního
vyslance generála Michala Stretikovi če.
Annarchistické spikautí?
Z Říma, 2. srpna. Ve stihání spolu-
vinníků Bressiových se pokračuje. Polieie za-
vedla pátrání po malém, plavovla sém
mladíku, jenž s Bressim prodiéval v Monze.
Peněz měli prý nadbytek. Věří se všeobecně,
že jde o sosnované spiknuti. Zjištěno, že vrah
Bressi před svým zločinem umlouval se s ně-
kolika italskými druhy a že vražedného plánu
nebyl on jediným původcem.
Dle madridské depeše »Giorna« tamější
italský vyslanec se domnívá, že vraž da
krále Humberta sosnována jediné
proto, že na podnět Italie svo-
lána koníerence protianarchi-
stická. List radí, by pátralo se především
po inspiratoru Bressově. Byl jímn bezpochyby
zatčený v Joreji Lanier, klerý s Bressim
potloukal se po různých místnostech a vedl
rozmařilý život.
Z Říma, 2. srpna. Jistá osoba, která
v neděli procházela se v sadu villy v Monze
ujišťuje, že na místě, ku kterému obecenstvo
nebývá připuštěno, spatřila čtyři podezřele vy-
padajíci osoby, mezi nimiž, jak se domnívá.
byl i Bressi. Panuje přesvědčení, že téhož večera,
kdy zločin proveden, soudruh Bress ův.
rovnež revolverem ozbrojený.
krále u jednoho vchodu očekával
když Bressi čekal u vchodu dru
hého. Proto nemohl král ujíti útoku. Re-
volver, který nalezen byl na zemi, byl patrne
soudruhem Bressiovým, když královražda byl
Viktor Emanuel
Michalus Stretik
Bressi
Lanier
Bress
Bressiův
Řím
Monza
Re
Humberto