ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 93197d10-727a-11dc-8965-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 47, person 82, org 14, work 6
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 3. srpna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 212.
4 article
a rott 2l avěn
5 article
Na anní a odpot. linuy ptedplácíi pe v Pýáze v sdntnlstrai na měse. . .. . . 2 K — naětvrt leti . .. 8 K — s droji donáško na nis B etnthu. . : . 7 R o0 ve atislkáen naměsle . 2 K S0 Poštou: na měške us etvrt leka s arojí zásilkau na pal na čivrti lala
Pošta
6 article Pan Körber půjde prý o radu ku Szellovi!
Pan Körber půjde prý o radu ku Szellovi! Poněvadž »konečně také ministři jsou lidmi« přáli bychom přes všechuu svou oppo- sicii panu Körbrovi příjemnou zábavu v te uherské vesnici Rátotu, nedaleko Vá- cova, kamž prý se chystá na krátkou ná- vštěvu svého translajtánského kollegý, před- sedy uher. ministerstva Kolomana Szella. jenž tam tráví léto na své »dači«. Ani by- chom si toho feriálního výletu cislajtánské Excellence nevšímli. Můze-li být Maďar Szell důvěrným přítelem Němce barona Chlumetzkého, proč by nemohl být také osobním přítelem páně Körbrovým? Pozval ho aši k sobě kollegiálně na dačua p. Körber si chce udělat »dobrý den«, tot vše, budiž mu přáno. ssb Avšak tu najednou přichází officiósní »Neues Pester Journal« (ze dne 1. srpna t. r.) a překvapuje svět fanfarou, kterouž vítá tuto schůzi ministrů- předsedů obou polovin říše jako poli- tickou událost nevšedního vý- znamu. Veliké věci a otázky osudně budou so vi prý se řešit v Rátotu »Náčelníci obou vlád« — vykládá, ja- koby šlo o schůzi dvou králů — » mají hojně pohnutek, aby se spolu sešli a umluvili s plán činnosti své pro budoucnost. Neboť čas nutká a zmatek v Rakou- sku trvá dále. znle
Körber Körbr Szell Maďar Němec Chlumetzký Körbrův Neue Pester journal
7 article
Také nadcházející sedmdesáté narozeniny královy (18. srpna t. m.) vyžadují výměny myšlenkové; oběma předním rádcům koruný bude předstoupiti před mocnáře v Išlu, at společně, ať po sobě, i slušelo by se zajisté. aby mu při slavné té příležitosti jako »vá- zané« předložili návrh, kterak by bylo lze dvojříši habsburskou vy pro- stit z nebezpečné její situace v jakéž od let vězí. Kromě toho blíz se termin, o němž obě vlády se sjednotily, kdy zahájí vyjednávání o auto nomn celní sazbě a po té jednání s cizím mocnostmi v nových smlouvách obchod- ních... Pociťuje-li tedy p. bar. K ör- ber potřebu, aby si o něm tam v zátiší rátotského zámečku se svým uherským kol- legou promluvil, shledáváme to nejen pocho- pitelným, nýbrž přímo nezbytným. « — Tedy žádná soukromá návštěva, nýbrž vysoce-politický výlet, jejž podniká pan Körber ku svému maďarskému kollegovi, ni- koliv za přátelským pozváním, alebrž z nouze a tísně vlády své, aby u maďarského stát níka hledal rady pro svou další cestu, aby s ním uvažoval o heroických lécích, jimiž bylo by lze dualistické Rakousko z jeho dlouhé a těžké nemoci výhojiti. — Je tomu vskutku tak? Nečiší z toho jen maďarská ješitnost a pýcha, hledící vy zvednout Kolomana Szella na výsost mou- drého Šalamouna, k němuž polozoufalý cis- lajtánský ministr utíká se o spasitelnou radu Kdybychom byli přáteli p. Körbra, radil bychom mu, aby vůči těto maďarské ví tací fanfáře do Rátotu — nejel.
Körber Szell Išlu Rakousko
8 article
Oč, že by potom »Šalamoun« maďarský Szell přijel brzy za ním. Nemáť dnes doma naprosto na růžích ustláno, ale potřebuje pro svoji politiku právě tak dobré rady jako p. Körber. Do jisté míry prozrazuje to i vlastní jeho tajemník v »Neues Pester Journalu«: Hubuje a naříká nas ty věčné ústavní spory a zmatky v Cislajtanii výslovně proto, že prý jimi i Uhry národo- hospodářsky trpí, že jimi dualistické zřízení jest vážně ohroženo, a pro tu ne- jistotu cislajtánského zejtřka že prý iv Uhrách všechen pokrok, všechny reformy váznou. — Tomu všemu sice nevěříme, ba naopak máme za to, že Uhry ze zmatků cislajtánských až dosud jen politicky jako národohospodářsky kořistily a profitovaly. avšak pro jinou příčinu, to chá- peme, může býti panu Szellovi a vládní straně jeho maďarská nynější nejistota poli- tických a státoprávních poměrů v Císlajtani dosti krušnou a nepohodlnou.
Körber Uher Szell Uhry Neue Pester journal
9 article
Jak jsme již připomenuli: pan S zel jest starým přítelem německého cen- tralisty bar. Chlumeckého, tím víme dosti! Vidí v Němcích nejlepší přátele a spojence Maďarů, sám liberál maďarský po kládá též německé centralisty v Cislajtani přes všechno jejich byrokratické zbarvení za liberály od kosti, nás Slovany a Čechy zvláště však za potměšilé nepřátele svobody vůbec a maďarské svobody zvlášť. Nenávid nás z celé duše své a nestrachuje se ni- čeho více, nežli našeho vítězství nad něme- ckými centralisty. Zaslepen tímto žalostným bludem svým Koloman Szell strachuje se, že by pád ně- meckého centralismu v Cislajtanii a restituce samostatnosti a svézákonnosti zemí koruny české byly zlou ranou pro Maďary jak v ohledu národním, tak i v ohledu poli tickém. Němečtí hegemoni zdejší věděli dobře. proč jej s takým jásotem vítali na minister ském stolci uberském. Tušili v něm svého přítele a pomocníka nejlepšího. A k tomuto státníku chystá se nyní »nestranný« p. Kör ber jíti pro dobrou radu? Jak tato rada Szellova vyzní, lze si domysliti z ná- sledující polemiky jeho orgánu (»Pester Jour- nal«) proti poslednímu dvacetilet vídeňské politiky od Taaffa až po Körbra. kterou nazývá »kolísavou politikou obměkčování« (»des Mürbemacherei«
Chlumecký Němec Maďar Slovan Čecho Szell Taaff Körbr Pester Jour
10 article
Čechů jako Němcův, jež se však u jedněch jako u druhých minula zhola s veškerým výsledkem. S tou methodou prý to více nejde. Dlužno prý se srdnatě podívati věcem na dno a doznati si, že v Cislajtanii bojuje se za kulisami a to: zda má to býti vláda ně- mecká či slovanská, zda má tu býti zřízení centralistické či federační, zda má se tu vlásti obstojně liberálně či nepokrytě kleri kálně? »Veškeré základní otázky státní jsou tam zjítřeny« — naříká officiosus páné Szellův, jenž se doma chvěje před ro- stoucím hnutím klerikálním a proto z úzkostné své duše volá ku rozhodujícím kruhům Zanechte stéto lavírující, kolísavé politiky jež činí jen Čechy jako Němce sebevědo mějšími a v nárocích svých jen napořád smě lejšími a vzchopte se ku rozhod nutí velikému.
Čecho Němcův Němec
11 article
Politika Taaffovského potloukání se mezi Čechy a Němci pohořela a zbankrotěla : jest zapotřebí odhodlati se k celému rozhodnému činu, jímž by říše opět byla přivedena v po- řádek. Muž, který toho podnikne, musí býti člověkem velikého nadání a veliké síly, musí býti osudem předurčen za znovuzakladatele veškerého státu.« — Vítá takového muže Koloman Szell v panu Körbrovi či snad ve svém — starém příteli — baronu Chlu- meckém? Nevíme, ale na tom konečně nezáleží: Hlavní věcí by bylo uslyšeti, v který směr radil by pan Szell vésti ten císařský řez, zda v pravo či v levo? Než o tom ma- darský Šalamoun doposud skoupě a moudře — mlčí, Podle všech předchozích. jeho projevů však můžeme se domysliti, kam posléze váha jeho rády se nachiýlí. Bude asi raditi znovu k tomu, k čemu radil před 29 lety Madar Andrůssy: k novému přitla čen nás 15 millionů Slovanů ku německe zdi. Ale běda Rakousku, uposlechlo-li by této rady maďarského — Wallenroda .. Bídná tehdejší rada Andrássyova právě vymstívá se na Rakousku dnes co nejkrutějí: znovu jí uposlechnouti a znovu chtíti nezřízenou nadvládu 8 millionů Němců nad 15 milliony Slovany násilně restauro- vati, bylo by tolik jako vědomě kopativ záři 20. věku Rakousku jeho hrob! Pro takou radu nechť pan Körber do Rátotu nepílí !
Němec Szell Körbr Körber Rátot Čechy Chla Rakousko Slovan Andrůssy
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. srpna. (Volání po star pravici.) Zdá se, že po předvčerejší zprávě »Gaz. Narod.«, že se císař vyslovil rozhodně proti všelikým oktrojirkám, umlknou nýní na dobro hlasy o všemožných experimentech za účelem obnovení dělnosti říšaké rady a že tedy zůstane při »nejposlednějším pokusu« se starou říšskou radou, jejíž svolání se očekává v druhé polovině září. A proto časopisy, jimž zbývá místo na úvahy o vnitřní politice, zabývají se nyní už jen otázkou příšti většiny. O této otázce jednaji dnes též »Plz. Listy« v dopíse z »po- slaneckých kruhů« a jak přirozeno, nevidí ni- jaké potřeby, aby se česká delegace hnala do obnovené většiny pravice, která bez české dele- gace beztoho by nic nesvedla. »Oslatně — píšou »Plz. Listy« — pravice, jak byla, neni více možna, a zrovna Čechové nemohou volati po obnově takového svazku, neboť jim celkem přinesl daleko více zklamání než prospěchu Ano, chceme majoritu, a třeba složenou z těchže stran, jako byla dřívější, ale spojenou určitým, pevně vytčeným programem, od něhož by se nesměla žádná ze súčastněných stran odklonií a jímž veškeré vystupování obnovené majority muselo by se v každé hlavní otázce říditi. Start pravice zhynula na bezprogramovost. Program nahražen byl pouhými hesly, a to ještě vykládal si každý z interessentů jinak, jak často a často viděli jsme v parlamentu — i při hlasování. Pravice věru nepředstavovala se jako celek, který směrem nahoru i dolů budíl by respekt.
Čecho Praha Gaza
13 article
Proto také neodolala nárazům německé levice, která opírala se o program svatodušní. Opposice německá, třebas na venek činila dojem naprosté rozháranosti a roztřištěnosti — přece jen v dů- ležitých chvilích byla vždy na místě a společně usilovala o splnění svatodušních svých poža- davků; pravice naopak v maličkostech držel při sobě, ve velkýchotázkách strany její se však uvolňovaly, a to tak dalece, že naposled Čechům nezbylo nie jiného, než pracovati na svou pěsť. Po obnově takovéhoto parlamentního svazku dojista nikdo rozumný nemůže toužiti. Za nedlouho poskytoval by zase tak žalostnou a smutnou podívanou, jako za doby nedávné. Musíme tedy volati po jiné, zlepšené a o určitý pevný program se opirající majoritě«. Pisate shrnuje své mínění v slova, že česká delegace prve než vstoupí do obnovené většiny pravice, musí položiti podmínku, že tato většina, aby vůbec něco znamenala, musí obdržeti pevnou páteř ve formě programu, který by byl proti váhou svátodušního programu německého, Ze Lvova, 1. srpna. (Organis ac »národní strany« haličskoruské. Koncem prosince minul. roku sloučila se haličsko ruská strana Romančukova s radikály v novou »národní ruskou stranu«, která se organisuje po celé východní Haliči. Tyto dni nová strana vydala svou první půlletní zprávu, otišťěnou v »Děle«. Ze zprávy té vysvítá, že v 22 poli- tických okresích ustavily se již okresní komi těty, stojící ve stálém styku s ústředním vý borem lvovským, a že zbývá ještě zorganisova 25 hejtmanství. Ve většině z nich jsou pry
Čecho Romančukův Lvov Halič
14 article
přípravné práce již v proudu. Plodem této o ganisace možno nazvati voličskou schůzi, která se konala dne 29. července v Pustomytee u Lvova a k níž pozván i zemský poslanec za tento kraj T. Merunovič. Schůze vyslovila se proti navrženým selským. majorátům i. proii zřízení velikých politických obcí, jak navrhl na sněmu dr. Dunajevský a přijala resoluci, v níž se žádá, aby stát vykoupil velkostatky a roz- dělil je mezi sedláky; aby se zrušily všechny přímé i nepřímé daně a nahradily se jedinou vzestupnou daní z příjmů, od níž by byl osvo- bozen důchod do 800 zl. a konečně, aby se zrušily všechny dosavadní volební třídy a vo lební právo aby bylo všeobecné, přímé a tajné tak aby každý 24 roky starý občan byl voličem. Posl. Merunovič, byv otázán jedním z řečníků. bude-li tuto resoluci na sněmu podporovati, od větil krátce, že ne.
T Merunovič doktor Dunajevský Posl Pustomytee Lvov
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. O Muravěvovi a jeho nástupei napsal pozoruhodnou studii proslulý anglický publicista William Stead, nejlepší znalec ru- ských poměrů mezi anglickými žurnalisty. Stead prohlašuje ve své studii, vyšlé v nejnovějším sešitu »Revue des Revues«, že smrt Muravě- vova byla v Rusku tak mocně pocíténa, jako ztráta velikého státníka, jenž měl neobyčejný vliv na běh událostí ruských. Byl vždy spíše diplomatem nežli úřadníkem, ačkoliv vystřídal 15 míst, nežli se stal ministrém zahraničníeh záležitosti. Muravěv byl vůdčím representantem Ruska v zahraničních záležitostech, byl pohybli vým, energickým duchem, skvělé výmluvnosti vtipu, ale ve skutečnosti, v čele departementu ministerstva zabraničních záležitostí byl hrabě Lamsdorf. Jmeno hraběte Muravěva ostane při- poutáno ke třem důležitým událostem současné historie: k upravení otázky fašodské, ke kon ferenci míru v Haagu a činské katastrofě. Stead vypravuje některé vzpomínky na sv osobní styky se zesnulým státníkem. Poprvé setk se s ním r. 1888, kdyže byl hr. Muravěv čle- nem ruského vyslanectví v Berlíně. Hr. Muravěv smál se tehdy obavám vzbuzeným Boulangerem. nevěřil v možnost války Francie s Německem. Podceňoval velice opravdovost francouzskýeh snah po odvetě. Trpce vytýkal Francouzům jejieh materialismus a pravil, že na odvetu mysli ve Francii jen dvě osoby, a z těch jedna je ženou. Myslil Dérouléda a paní Adamovou. Na Stead učinil Muravév svým nenuceným a příkrým hu- morem a přímou řočí dojem »malého Bi- marka«
Stead Lamsdorf Muravěv Boulanger Francouz Adamová Rusko Haag Berlín Hradec Francie Německo
16 article
Po 12 lefech setkal se Stead opět s Mura věvem a byl okouzlen jeho duchaplnou konver- sací. Stead odvolal svůj ostrý a nepříznivý soud o ruském státníkovi, který napsal krátce před tím následkem nedorozumění anglicko ruskéhov afféře Porth-Arthuru. Hrabě Muravěv velmi roz- tomile přijal nepřátelského žurnalistu: »Byl jste velmi příkrý proti mně, ale jinak jste psal o ruských věcech a pochopením, spravedlivě pravdivě a jsem rád, že jste tak psal.« Hrabě Muravév byl velmi zábavný a vlipný ve svých posměšných kritikách naivnosti ruské politiky vnitřní i zahraniční. Zajímavý je jeho názo o žurnalistice, Přikládal jí největší a též nej- osudnější vliv na mezinárodní poměry. Žurna- listé hledí jen k tomu, aby vyhověli vášním, předsudkům, zájmům svých čtenářů, tvoři tak veřejné mínění, jež se dá těžko ovládati a jež je nebezpečné pro udržení míru.« O žurnálech pravil: »V celé Evropě je anglický tisk nejlepší, neboť je nejpraktičtější. Tisk feancouzský málo vážný. Tisk německý se stal pouhým ob- chodem židovským. Tisk ruský je hloupý. Ru- skému tisku dává se velký význam, poněvadž se ví, že je censurován přísně a proto vše,eo se vyskytne v ruských listech činí dojem, ja koby bylo vytištěno se sankcí vlády. Avšak censura si všímá hlavně otázek vnitřních, v za- hraničních záležitostech dává tisku největší vol nost. Tím vysvětloval hr. Muravěv časté po plachy způsobené ruským tiskem.
Stead Arthur Muravěv Evropa
17 article
Stead vzdává největší chválu zevním vlast nostem hr. Maravěva, který patřil k nejroztomi lejším společníkům, s každým volně a nenucen dovedl jednat, každého si získat- a tím veliee si dovedl usnadniti často své diplomatické po slání i v trudných situacích. V afféře fašodské objevil se býti opravdovým přitelem Francie. Chamberlain a Německo chystali se již použíti příležitostí a zničiti loďstvo francouzské. Muravět dokázal v Paříži, že by to bylo šílenství pro- vokovat Anglii v takové chvili, za těch okol ností. Dokázal velmi určitě, že Francie nebyl připravena k válce a svými moudrými radam zamezil nebezpečí války, jež by bylo pohromou pro Francií. Stoad dále karakterisuje hr. Lamsdorfa zatímního nástupce Muravěvova. Již od dlouhých let drží v rukou všechny nitky zahraniční pol- tiky jako rádce a důvěrník carův. Byl žákem a přílelem Giersovým, jemuž se velmi podobá. Je mužem míru, ale též nezlomně vůle a silné energie, nezkrotné činnosti a vytrvalé houžev natosti. Je starým mládencem, nemiluje společ nost, pracuje celé dny a noci a nikdy bysi nedovolil vtipkovat a rozmarně hovořit o vážných věcech jako Muravěv. Zdá se, že je to ty velmi akuratního, po německu stříženého státníka.
Maravěv Chamberlain Lamsdorf Muravěvův Giersův Francie Německo Paříž Anglie
18 article
Z ruského vyslanectví v Pekině. Státn rada ruský Pokotilov zaslal ministru finane novou zprávu, jež šla z Pekina do Trojicko- Savska od 16. června do 26. července. Ač je to zpráva zastaralá, podáv á nicméně některé za jímavé podrobnosti o událostech v polovině června, kdy si vyslanectva na svou (ochranu vyžádala ochranné sbory z námořnického muž- stva, nacházejícího se v pečilském zálivě. Cize vyslanectva měla tehda úmysl, žádati činskou vládu za povolení zvláštního cizineckého obvodu v Pekině, jako ve městech přístavních. Ruský vy slanec Giers byl však proti tomu a radil, aby se žádalo pouze za zřízení hodnosti policejního ředitele, podřízeného vyslanectvům. Někteři vy- slanci chtěli tehda, aby se nad císařem zřídilo zvláštní vladařství a císařovna vdova aby byla odstraněna od vlády. Giers naopak trval na tom. aby císařovna vdova podržela vládu, poně vadž snahy některých vyslanců nesly se k tomu aby za vladaře byli dosazení jejich kandidáti Největší obtíže — sděloval tehdy Pokotilov — vzniknou, až německá vláda předloží Číně své požadavky stran náhrady za zrušené železníce a spálené chrámy a příbytky cizinců. Meziparlamentní konference míru Předevčírem o desáté hodině ranní zahá- jeno za předsednietví p. Falliersa, v budové francouzského senátu (palác lucemburský), prvn sezení desáté meziparlamentní konference pro za- vedení mezinárodních smírčích soudů. Kromě četných a důležitých ostatních otá zek, které se objevily na denním pořádku, bude se zabývati členstvo konference hlavně memo- randem delegáty jihorafrických republik předlo ženým. V Praze, 2. srpna.
Pokotilov Čína Praha Státn rada
19 article
Pamětní spis ten, v němž vyložena s ve- likou umírněností práva i důvody svědčící ve prospěch smírčího soudu mezi válčícími a za chování samostatnosti obou zdatných republik jihoafrických, zanechá dojista veliký dojem všech účastníků konference míru. Delegáti dovo- zují ve své listině, že obyvatelé obou republik nepostrádají práva na půdu, na níž žijí, protože ji pravoplatně dosáhli a že jedině oni zavedl tam všechny instituce, s nimiž se v civilisova- ných zemích potkáváme (zahájení a ukončení všech veřejných praci, organisaci obehodlu, roz- voj školství atd.), že oni jedině učinili po uply- nutí drahné doby a po nesčetných námahách svízelích ze Zavaalska a z republiky oranžsk dva státy, které jsou dnes s to zápoliti s mno- hými zeměmi Evropy a Aměriky. Britské kolonie jich rozhodně v ničem nepředčily a přítažlivost dvou malých zemí těchto je tak veliká, že i cizinci, kteři se každoročně u velkém pečtu jižní Africe usazují, ničeho tak nepřejí, jak státi se občany obou republik, o čemž nejlépe svědčí okolnost, že se při vypuknutí války vše hrnulo pod prapory Zavaalska a Oranže, které se chystaly k boji za svatá práva a starou samostatnost země a obyvatelstva. »Dokázavše — praví delegáti ve svém me- morandu, které konferenci míru předložili —že se po rozhodnutí nepřítele, které směřovalo k za- brání a uchvácení naší rodné země, Angličanům jedině o zlatá a diamantová pole, která chová, jednalo; opakujeme ještě jednou na tomto místě, že jsme se domáhali po celý čas, který předcházel válce, smírčího soudu; Anglie zami távala naší žádost, pravlc, že má na nás právo svrchovanosti, kterého ale ve skutečnosti nen pro naše republiky. Jamesonův vpád nám odhalil záměry jiho afrických spekulantů, načež jsme ovšem nelenil a přípravy konali k uhájení našich zemí a samo statnosti.«
Angličan Jamesonův Zavaalsko Evropa Afrika Anglie Zavaalsko
20 article
Delegáti jihoafrických republik praví v dal ším, že se obracejí s důvěrou k členstvu konference míru, k nejcivilisovanějším mužům všech orgu nisovaných států celého světa a konči, že je netřeba poučovati o cíli, který si konference vytkla, o cíli učiniti konec všem barbarským skutkům a odstraniti všecky roztržky mezi národy povstalé, na základě rovnoprávnosti a spravedl- nosti. Přičiněním a iniciativou kongresu možno jihoafrickou válku záhy ukončiti a skutek tento učiní nesmrtelnými všechny instituce meziparla mentního svazu. Denní pořádek konference, usta novený dne 9. dubna minulého roku v Brus selu, je následující: I. Zpráva o šesté resolu konference v Kristíanii. (Applikace článku 29 konference v Hangu. — Doplňky k rozhodnut konference v Hasgu.) II. Organisace tiskove unie mezinárodního smírčího soudu a míru (Navrhovatel hr. Apponyi.) IH. Paeigerat. (Práv míru v čase války. — Návrh belgického sená- tora rytíře Descampsa.) IV. Roční zpráva mezi parlamentní rady. V. Ústanovení příštiho sjezdu VI. Jmenování členů me ziparla mentní rady. VII. Návrhy členů meziparla mentní konference ak článku VIII. stanov »Dodatek: Členové zahraniční a francouzští no stež ve schůzích atd. vždy odznaky parlamentu kterému náležíte.« Členům zahraničních sněmoven bude ode vzdána na počátku prvního sezení zvláštní me daille, která je oprávní k volnému vstupu do celé výstavy 1900.
mentní svaz Kristíanie Hang
21 article Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži. IV. mezinárodní kongres chemiků Z Paříže, 30. července. (Původní dopis »Nár. Lista-) čot Ve čtvrtek dne 26. července zúčastnili se členové kongresu výletu do Chantilly, proslulého zámku, který vévoda Aumalský daroval r. 188 francouzské akademii. Jest to stará bývalá resi- dence princů z Condé a obsahuje galerii obrazů. vzácné gobeliny, rodinné a historické památky. V drobném prodejis raaní číslo o s0l5 . . vdpoladni . na s Ve filialkách na vehkověi ranní čísle. vdpolodní. . . . . . . . S Inserá t plati ze hotově napře Fřelplacení a laerty pšljná vd-isl- s4rscs v Nasiausku Llici č. 3. Tal nacháselí se 6ez reěske tiskirna a ezpediss Národosch Laistá Rukopisy se perracj
Aumalský Paříž Chantilly Condé Tal List kongres
22 article
mezi nimi trofeje z výpravy francouzské do Alžíru, které vévoda Aumalský velel. Zde se nalezá pověstný růžový diamant, zvaný Grand Condě. Konírny zdejši jsou velkolepě. V parku skrývá se prostinký zámeček, jejž obýval Due de Chartes. V tropickěm horku navrátili jsme se zvlášt- ním vlakem do Paříže, žel, že přilis pozdě k koncertu plzeňského »Hlaholu«, který se konal ve Staré Paříži na výstavě v místnosti ne právě representativní. Mohli jsme pouze dirigentu »Hlaholu« gratulovat k vyznamenání, kteréz Brusselu a z Paříže si odnáší (Medailles, a plague comomerative). Druhý den, v pátek, vzdali kongresisté čest památce slavného zakla- datele chemie Lavoisiera, zúčastnivše se odha- lení jeho pomníku (Place de la Madelaine) z přitomnosti zástupců vlády a učených společ- ností. Slavný chemik Berthelot, sekretář aka- demie, načrtl v delší řeči obraz chemie před Lavoisierem a po něm, a vylíčil, co vše jemu děkujeme. Předseda kongresu pan Mo i s s an děkoval zástupeům cizích států a učených spo- lečností za účastenství. Pan Leygues, mi- nistr vyučování, poukázal na celý život Lavoi- siera, jeho karieru a jeho působení jako filosofa a filantropa. Ruští a němečtí chemikové položili věnec na Lavoisierův pomník.
Aumalský Chartes Lavoisier Berthelot molybden Leygues Lavoisierův Alžír Paříž Brusel Grand Conda Hlahol kongres Place jít le Madelain sierra
23 article
Večer byli zástupcové cizích států pozváni na představení Comédie Francaise v Odeonu Dávána »Mademoiselle de la Sagliére«, jež byla, jak se samo sebou rozumí, výtečně sehrána. pe V sobotu ukončen sjezd slav nostní schůzi opět v Sorboně, ve ktere generšlní sektetář kongresu p. Dupont podal obraz všech otázek, o nichž v různých sekefch bylo jednáno a oznámil návrhy a přání, na nichž se byli kongresisté usnesli a které předseda dle slibu svého předloží k vyřízení různým v jejich obor spadajícím ministerstvům, v některých při- padech pak zvolené internacionální komisi před- sedů předešlých kongresů, která dle potrebe se doplní. — Na to se jednalo o stanovení města, ve kterém se má příští kongres konatia tu pan Hasenelever ve jmenu »Deutsche chomische Gesellschaft« a nejdůležitějších spo- lečností německých zval účastníky, aby zvolili Berlín, což jednohlasně přijato. — Účasten- ství Němců na konferenci bylo veliké, také na výstavě jest jich velmi mnoho. Večer byl na počest zásťupců cizích států a společností uspo- řádán banket v hotelu »Continental« za přítom- nosti ministra Luyenesa. Zde pronesl předseda Moissan velmi vtipný připitek budoucímu kongresu a ministr přítomný po hladké, plynné řečí připil chemii a chemikům vůbec. Professor Lunge (Curych) připil mezinárodním stýkům a přátelství chemiků. — V neděli byli cizí zá- stupci pozvání p. ministrém na představení slavnostní ve Velké opeře, kde u vchodu je při- vítala vojenská hudba. Představení se skládalo z dramatických a hudebních čísel a zakončeno baletem. Trvalo do 121% hod. Mezi akty podá- váno ve foyeru šampaňské a jiná občerstvení. Zejtra v úterý bude velkolepá slavnost na počest několika kongresů, zvláště však žurnalistů Tete des lettres, o níž zajisté vám bude referovaí péro povolanější.
Sagliére Dupont Hasenelever Luyenesa Moissan Lunge Odeon Berlín Curych Comédie Francaise Deutsche chomische Gesellschaft Velká opera
24 article
Ač dosti těžko bylo dostat pozvání, je po- zvaných několik tisíc. Bude se konat nejen ohromných sálech nové radnice, ale i ve velkém dvoře, ba i před radnicí bude hrát vojenská hudba. Dnes přinesly některé časopisy na př »Eclair« podobizny a životopis pražského pri- málora a celé delegace, provázené sympatickým článkem. Mezinárodní sjezd tisku. Poukázali jsme již k velké důležitosti mezinárodního sjezdu novinářského, konaného tyto dny v Paříží provázeného četnými slavnostmi, jež jsou důka- zem, jaký význam se přikládá tomuto sjezdu. Kongres byl zahájen 31. července v tiskovém pavillonu na výstavě u přitomnosti asi 500 dele- gátů. President spolku pařížských žurnalistů p. Alfred Meziěres, člen akademie francouzské, uvítal účastníky vzletnou řečí. Bohužel v po- předí sjezdu opět se vynořila figura vídeňského velešmoka chefredaktora »Neues Wiener Tag- blattu« Viléma Singra, který je stejně vášnivým nepřitelem Čechů jako opravdových Francouzů.
Meziěres Wiener Singr Čecho Francouz Paříž
25 article
Divíme se, že Francouzi tak jsou zaslepeni oslavují, řády čestné legie zasypávají německé žurnalisty, kteří zahrnují Francii nejhoršími po- tupami. Kdyby Francouzi věděli, jak psal Si- grův žurnál o francouzské armádě a o nejpocti- vějších francouzských mužích při přiležitosti procesu v Rennes, okázali by mu dvéře, jako kdysi pařižskému zpravoďaji »Nene Fr. Presset Frischauerovi. Ať. nynější dreyfusovské kruhy vládní a novinářské tisknou bratrsky ruce, jež psaly nejhorší lži a urážky proti Francii. První den kongresu zabrán byl zvláště vážnými, sou strastnými projevy následkem zavraždění ital- ského krále. Pan Tanney podal zprávu o čin- nosti komitétů a mluvil o solidaritě všech žur- nalistů. Berlínský delegát Jiři Schweitzer v řeči francouzské, anglické a německé podal rovněž referát pokladniční. Za místopředsedy sjezdu byli zvoleni: za Německo dr. Hans Fournier, za Ameriku D. Youngh, za Švédsko Beckmann, za Uhry Veszi, za Francii Hebrard, za Angli Campion. Jmenem italských žurnalistů dékoval p. Caponi za soustrastné projevy, vzdané ná- sledkem zavraždění krále Humberta.
Francouz František Tanney Schweitzer doktor Fournier D Youngh Švédsko Uher Angl Campion Rennes Francie Německo Presset Frischauer kongres Humberto