2
masthead
V Praze, v pátek dne 3. srpna 1900.
Praha
5
article
Na anní a odpot. linuy
ptedplácíi pe
v Pýáze v sdntnlstrai
na měse. . .. . . 2 K —
naětvrt leti . .. 8 K —
s droji donáško
na nis
B etnthu. . : . 7 R o0
ve atislkáen
naměsle . 2 K S0
Poštou:
na měške
us etvrt leka
s arojí zásilkau
na pal
na čivrti lala
Pošta
6
article
Pan Körber půjde prý o radu
ku Szellovi!
Pan Körber půjde prý o radu
ku Szellovi!
Poněvadž »konečně také ministři jsou
lidmi« přáli bychom přes všechuu svou oppo-
sicii panu Körbrovi příjemnou zábavu v te
uherské vesnici Rátotu, nedaleko Vá-
cova, kamž prý se chystá na krátkou ná-
vštěvu svého translajtánského kollegý, před-
sedy uher. ministerstva Kolomana Szella.
jenž tam tráví léto na své »dači«. Ani by-
chom si toho feriálního výletu cislajtánské
Excellence nevšímli. Můze-li být Maďar Szell
důvěrným přítelem Němce barona
Chlumetzkého, proč by nemohl být
také osobním přítelem páně Körbrovým?
Pozval ho aši k sobě kollegiálně na dačua
p. Körber si chce udělat »dobrý den«, tot
vše, budiž mu přáno.
ssb
Avšak tu najednou přichází officiósní
»Neues Pester Journal« (ze dne
1. srpna t. r.) a překvapuje svět fanfarou,
kterouž vítá tuto schůzi ministrů-
předsedů obou polovin říše jako poli-
tickou událost nevšedního vý-
znamu. Veliké věci a otázky osudně budou
so vi
prý se řešit v Rátotu
»Náčelníci obou vlád« — vykládá, ja-
koby šlo o schůzi dvou králů — » mají hojně
pohnutek, aby se spolu sešli a umluvili s
plán činnosti své pro budoucnost.
Neboť čas nutká a zmatek v Rakou-
sku trvá dále.
znle
Körber
Körbr
Szell
Maďar
Němec
Chlumetzký
Körbrův
Neue Pester journal
7
article
Také nadcházející sedmdesáté narozeniny
královy (18. srpna t. m.) vyžadují výměny
myšlenkové; oběma předním rádcům koruný
bude předstoupiti před mocnáře v Išlu, at
společně, ať po sobě, i slušelo by se zajisté.
aby mu při slavné té příležitosti jako »vá-
zané« předložili návrh, kterak by
bylo lze dvojříši habsburskou vy pro-
stit z nebezpečné její situace
v jakéž od let vězí. Kromě toho blíz
se termin, o němž obě vlády se sjednotily,
kdy zahájí vyjednávání o auto nomn
celní sazbě a po té jednání s cizím
mocnostmi v nových smlouvách obchod-
ních... Pociťuje-li tedy p. bar. K ör-
ber potřebu, aby si o něm tam v zátiší
rátotského zámečku se svým uherským kol-
legou promluvil, shledáváme to nejen pocho-
pitelným, nýbrž přímo nezbytným. « —
Tedy žádná soukromá návštěva, nýbrž
vysoce-politický výlet, jejž podniká pan
Körber ku svému maďarskému kollegovi, ni-
koliv za přátelským pozváním, alebrž z nouze
a tísně vlády své, aby u maďarského stát
níka hledal rady pro svou další cestu, aby
s ním uvažoval o heroických lécích, jimiž
bylo by lze dualistické Rakousko z jeho
dlouhé a těžké nemoci výhojiti. —
Je tomu vskutku tak? Nečiší z toho
jen maďarská ješitnost a pýcha, hledící vy
zvednout Kolomana Szella na výsost mou-
drého Šalamouna, k němuž polozoufalý cis-
lajtánský ministr utíká se o spasitelnou radu
Kdybychom byli přáteli p. Körbra, radil
bychom mu, aby vůči těto maďarské ví
tací fanfáře do Rátotu — nejel.
Körber
Szell
Išlu
Rakousko
8
article
Oč, že by potom »Šalamoun« maďarský
Szell přijel brzy za ním. Nemáť dnes doma
naprosto na růžích ustláno, ale potřebuje
pro svoji politiku právě tak dobré rady
jako p. Körber. Do jisté míry prozrazuje
to i vlastní jeho tajemník v »Neues Pester
Journalu«: Hubuje a naříká nas ty věčné
ústavní spory a zmatky v Cislajtanii výslovně
proto, že prý jimi i Uhry národo-
hospodářsky trpí, že jimi dualistické
zřízení jest vážně ohroženo, a pro tu ne-
jistotu cislajtánského zejtřka že prý iv
Uhrách všechen pokrok, všechny reformy
váznou. — Tomu všemu sice nevěříme, ba
naopak máme za to, že Uhry ze zmatků
cislajtánských až dosud jen politicky jako
národohospodářsky kořistily a profitovaly.
avšak pro jinou příčinu, to chá-
peme, může býti panu Szellovi a vládní
straně jeho maďarská nynější nejistota poli-
tických a státoprávních poměrů v Císlajtani
dosti krušnou a nepohodlnou.
Körber
Uher
Szell
Uhry
Neue Pester journal
9
article
Jak jsme již připomenuli: pan S zel
jest starým přítelem německého cen-
tralisty bar. Chlumeckého, tím víme
dosti! Vidí v Němcích nejlepší přátele a
spojence Maďarů, sám liberál maďarský po
kládá též německé centralisty v Cislajtani
přes všechno jejich byrokratické zbarvení
za liberály od kosti, nás Slovany a Čechy
zvláště však za potměšilé nepřátele svobody
vůbec a maďarské svobody zvlášť. Nenávid
nás z celé duše své a nestrachuje se ni-
čeho více, nežli našeho vítězství nad něme-
ckými centralisty.
Zaslepen tímto žalostným bludem svým
Koloman Szell strachuje se, že by pád ně-
meckého centralismu v Cislajtanii a restituce
samostatnosti a svézákonnosti zemí koruny
české byly zlou ranou pro Maďary jak
v ohledu národním, tak i v ohledu poli
tickém.
Němečtí hegemoni zdejší věděli dobře.
proč jej s takým jásotem vítali na minister
ském stolci uberském. Tušili v něm svého
přítele a pomocníka nejlepšího. A k tomuto
státníku chystá se nyní »nestranný« p. Kör
ber jíti pro dobrou radu? Jak tato rada
Szellova vyzní, lze si domysliti z ná-
sledující polemiky jeho orgánu (»Pester Jour-
nal«) proti poslednímu dvacetilet
vídeňské politiky od Taaffa až po Körbra.
kterou nazývá »kolísavou politikou
obměkčování« (»des Mürbemacherei«
Chlumecký
Němec
Maďar
Slovan
Čecho
Szell
Taaff
Körbr
Pester Jour
10
article
Čechů jako Němcův, jež se však u jedněch
jako u druhých minula zhola s veškerým
výsledkem.
S tou methodou prý to více nejde.
Dlužno prý se srdnatě podívati věcem na
dno a doznati si, že v Cislajtanii bojuje se
za kulisami a to: zda má to býti vláda ně-
mecká či slovanská, zda má tu býti zřízení
centralistické či federační, zda má se tu
vlásti obstojně liberálně či nepokrytě kleri
kálně? »Veškeré základní otázky státní jsou
tam zjítřeny« — naříká officiosus páné
Szellův, jenž se doma chvěje před ro-
stoucím hnutím klerikálním a proto z úzkostné
své duše volá ku rozhodujícím kruhům
Zanechte stéto lavírující, kolísavé politiky
jež činí jen Čechy jako Němce sebevědo
mějšími a v nárocích svých jen napořád smě
lejšími a vzchopte se ku rozhod
nutí velikému.
Čecho
Němcův
Němec
11
article
Politika Taaffovského potloukání se mezi
Čechy a Němci pohořela a zbankrotěla : jest
zapotřebí odhodlati se k celému rozhodnému
činu, jímž by říše opět byla přivedena v po-
řádek. Muž, který toho podnikne, musí býti
člověkem velikého nadání a veliké síly, musí
býti osudem předurčen za znovuzakladatele
veškerého státu.« — Vítá takového muže
Koloman Szell v panu Körbrovi či snad
ve svém — starém příteli — baronu Chlu-
meckém? Nevíme, ale na tom konečně
nezáleží: Hlavní věcí by bylo uslyšeti, v který
směr radil by pan Szell vésti ten císařský
řez, zda v pravo či v levo? Než o tom ma-
darský Šalamoun doposud skoupě a moudře —
mlčí,
Podle všech předchozích. jeho projevů
však můžeme se domysliti, kam posléze váha
jeho rády se nachiýlí. Bude asi raditi znovu
k tomu, k čemu radil před 29 lety Madar
Andrůssy: k novému přitla čen
nás 15 millionů Slovanů ku německe
zdi. Ale běda Rakousku, uposlechlo-li by
této rady maďarského — Wallenroda ..
Bídná tehdejší rada Andrássyova
právě vymstívá se na Rakousku dnes co
nejkrutějí: znovu jí uposlechnouti a znovu
chtíti nezřízenou nadvládu 8 millionů Němců
nad 15 milliony Slovany násilně restauro-
vati, bylo by tolik jako vědomě kopativ
záři 20. věku Rakousku jeho hrob! Pro
takou radu nechť pan Körber do Rátotu
nepílí !
Němec
Szell
Körbr
Körber
Rátot
Čechy
Chla
Rakousko
Slovan
Andrůssy
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. srpna. (Volání po star
pravici.) Zdá se, že po předvčerejší zprávě
»Gaz. Narod.«, že se císař vyslovil rozhodně
proti všelikým oktrojirkám, umlknou nýní na
dobro hlasy o všemožných experimentech za
účelem obnovení dělnosti říšaké rady a že tedy
zůstane při »nejposlednějším pokusu« se starou
říšskou radou, jejíž svolání se očekává v druhé
polovině září. A proto časopisy, jimž zbývá
místo na úvahy o vnitřní politice, zabývají se
nyní už jen otázkou příšti většiny. O této otázce
jednaji dnes též »Plz. Listy« v dopíse z »po-
slaneckých kruhů« a jak přirozeno, nevidí ni-
jaké potřeby, aby se česká delegace hnala do
obnovené většiny pravice, která bez české dele-
gace beztoho by nic nesvedla. »Oslatně —
píšou »Plz. Listy« — pravice, jak byla, neni
více možna, a zrovna Čechové nemohou volati
po obnově takového svazku, neboť jim celkem
přinesl daleko více zklamání než prospěchu
Ano, chceme majoritu, a třeba složenou z těchže
stran, jako byla dřívější, ale spojenou určitým,
pevně vytčeným programem, od něhož by se
nesměla žádná ze súčastněných stran odklonií
a jímž veškeré vystupování obnovené majority
muselo by se v každé hlavní otázce říditi. Start
pravice zhynula na bezprogramovost. Program
nahražen byl pouhými hesly, a to ještě vykládal
si každý z interessentů jinak, jak často a často
viděli jsme v parlamentu — i při hlasování.
Pravice věru nepředstavovala se jako celek,
který směrem nahoru i dolů budíl by respekt.
Čecho
Praha
Gaza
13
article
Proto také neodolala nárazům německé levice,
která opírala se o program svatodušní. Opposice
německá, třebas na venek činila dojem naprosté
rozháranosti a roztřištěnosti — přece jen v dů-
ležitých chvilích byla vždy na místě a společně
usilovala o splnění svatodušních svých poža-
davků; pravice naopak v maličkostech držel
při sobě, ve velkýchotázkách strany její se
však uvolňovaly, a to tak dalece, že naposled
Čechům nezbylo nie jiného, než pracovati na
svou pěsť. Po obnově takovéhoto parlamentního
svazku dojista nikdo rozumný nemůže toužiti.
Za nedlouho poskytoval by zase tak žalostnou
a smutnou podívanou, jako za doby nedávné.
Musíme tedy volati po jiné, zlepšené a o určitý
pevný program se opirající majoritě«. Pisate
shrnuje své mínění v slova, že česká delegace
prve než vstoupí do obnovené většiny pravice,
musí položiti podmínku, že tato většina, aby
vůbec něco znamenala, musí obdržeti pevnou
páteř ve formě programu, který by byl proti
váhou svátodušního programu německého,
Ze Lvova, 1. srpna. (Organis ac
»národní strany« haličskoruské.
Koncem prosince minul. roku sloučila se haličsko
ruská strana Romančukova s radikály v novou
»národní ruskou stranu«, která se organisuje
po celé východní Haliči. Tyto dni nová strana
vydala svou první půlletní zprávu, otišťěnou
v »Děle«. Ze zprávy té vysvítá, že v 22 poli-
tických okresích ustavily se již okresní komi
těty, stojící ve stálém styku s ústředním vý
borem lvovským, a že zbývá ještě zorganisova
25 hejtmanství. Ve většině z nich jsou pry
Čecho
Romančukův
Lvov
Halič
14
article
přípravné práce již v proudu. Plodem této o
ganisace možno nazvati voličskou schůzi, která
se konala dne 29. července v Pustomytee
u Lvova a k níž pozván i zemský poslanec za
tento kraj T. Merunovič. Schůze vyslovila se
proti navrženým selským. majorátům i. proii
zřízení velikých politických obcí, jak navrhl na
sněmu dr. Dunajevský a přijala resoluci, v níž
se žádá, aby stát vykoupil velkostatky a roz-
dělil je mezi sedláky; aby se zrušily všechny
přímé i nepřímé daně a nahradily se jedinou
vzestupnou daní z příjmů, od níž by byl osvo-
bozen důchod do 800 zl. a konečně, aby se
zrušily všechny dosavadní volební třídy a vo
lební právo aby bylo všeobecné, přímé a tajné
tak aby každý 24 roky starý občan byl voličem.
Posl. Merunovič, byv otázán jedním z řečníků.
bude-li tuto resoluci na sněmu podporovati, od
větil krátce, že ne.
T Merunovič
doktor
Dunajevský
Posl
Pustomytee
Lvov
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
O Muravěvovi a jeho nástupei
napsal pozoruhodnou studii proslulý anglický
publicista William Stead, nejlepší znalec ru-
ských poměrů mezi anglickými žurnalisty. Stead
prohlašuje ve své studii, vyšlé v nejnovějším
sešitu »Revue des Revues«, že smrt Muravě-
vova byla v Rusku tak mocně pocíténa, jako
ztráta velikého státníka, jenž měl neobyčejný
vliv na běh událostí ruských. Byl vždy spíše
diplomatem nežli úřadníkem, ačkoliv vystřídal
15 míst, nežli se stal ministrém zahraničníeh
záležitosti. Muravěv byl vůdčím representantem
Ruska v zahraničních záležitostech, byl pohybli
vým, energickým duchem, skvělé výmluvnosti
vtipu, ale ve skutečnosti, v čele departementu
ministerstva zabraničních záležitostí byl hrabě
Lamsdorf. Jmeno hraběte Muravěva ostane při-
poutáno ke třem důležitým událostem současné
historie: k upravení otázky fašodské, ke kon
ferenci míru v Haagu a činské katastrofě.
Stead vypravuje některé vzpomínky na sv
osobní styky se zesnulým státníkem. Poprvé setk
se s ním r. 1888, kdyže byl hr. Muravěv čle-
nem ruského vyslanectví v Berlíně. Hr. Muravěv
smál se tehdy obavám vzbuzeným Boulangerem.
nevěřil v možnost války Francie s Německem.
Podceňoval velice opravdovost francouzskýeh
snah po odvetě. Trpce vytýkal Francouzům jejieh
materialismus a pravil, že na odvetu mysli ve
Francii jen dvě osoby, a z těch jedna je ženou.
Myslil Dérouléda a paní Adamovou. Na Stead
učinil Muravév svým nenuceným a příkrým hu-
morem a přímou řočí dojem »malého Bi-
marka«
Stead
Lamsdorf
Muravěv
Boulanger
Francouz
Adamová
Rusko
Haag
Berlín
Hradec
Francie
Německo
16
article
Po 12 lefech setkal se Stead opět s Mura
věvem a byl okouzlen jeho duchaplnou konver-
sací. Stead odvolal svůj ostrý a nepříznivý soud
o ruském státníkovi, který napsal krátce před
tím následkem nedorozumění anglicko ruskéhov
afféře Porth-Arthuru. Hrabě Muravěv velmi roz-
tomile přijal nepřátelského žurnalistu: »Byl jste
velmi příkrý proti mně, ale jinak jste psal o
ruských věcech a pochopením, spravedlivě
pravdivě a jsem rád, že jste tak psal.« Hrabě
Muravév byl velmi zábavný a vlipný ve svých
posměšných kritikách naivnosti ruské politiky
vnitřní i zahraniční. Zajímavý je jeho názo
o žurnalistice, Přikládal jí největší a též nej-
osudnější vliv na mezinárodní poměry. Žurna-
listé hledí jen k tomu, aby vyhověli vášním,
předsudkům, zájmům svých čtenářů, tvoři tak
veřejné mínění, jež se dá těžko ovládati a jež
je nebezpečné pro udržení míru.« O žurnálech
pravil: »V celé Evropě je anglický tisk nejlepší,
neboť je nejpraktičtější. Tisk feancouzský
málo vážný. Tisk německý se stal pouhým ob-
chodem židovským. Tisk ruský je hloupý. Ru-
skému tisku dává se velký význam, poněvadž
se ví, že je censurován přísně a proto vše,eo
se vyskytne v ruských listech činí dojem, ja
koby bylo vytištěno se sankcí vlády. Avšak
censura si všímá hlavně otázek vnitřních, v za-
hraničních záležitostech dává tisku největší vol
nost. Tím vysvětloval hr. Muravěv časté po
plachy způsobené ruským tiskem.
Stead
Arthur
Muravěv
Evropa
17
article
Stead vzdává největší chválu zevním vlast
nostem hr. Maravěva, který patřil k nejroztomi
lejším společníkům, s každým volně a nenucen
dovedl jednat, každého si získat- a tím veliee
si dovedl usnadniti často své diplomatické po
slání i v trudných situacích. V afféře fašodské
objevil se býti opravdovým přitelem Francie.
Chamberlain a Německo chystali se již použíti
příležitostí a zničiti loďstvo francouzské. Muravět
dokázal v Paříži, že by to bylo šílenství pro-
vokovat Anglii v takové chvili, za těch okol
ností. Dokázal velmi určitě, že Francie nebyl
připravena k válce a svými moudrými radam
zamezil nebezpečí války, jež by bylo pohromou
pro Francií.
Stoad dále karakterisuje hr. Lamsdorfa
zatímního nástupce Muravěvova. Již od dlouhých
let drží v rukou všechny nitky zahraniční pol-
tiky jako rádce a důvěrník carův. Byl žákem
a přílelem Giersovým, jemuž se velmi podobá.
Je mužem míru, ale též nezlomně vůle a silné
energie, nezkrotné činnosti a vytrvalé houžev
natosti. Je starým mládencem, nemiluje společ
nost, pracuje celé dny a noci a nikdy bysi
nedovolil vtipkovat a rozmarně hovořit o vážných
věcech jako Muravěv. Zdá se, že je to ty
velmi akuratního, po německu stříženého
státníka.
Maravěv
Chamberlain
Lamsdorf
Muravěvův
Giersův
Francie
Německo
Paříž
Anglie
18
article
Z ruského vyslanectví v Pekině. Státn
rada ruský Pokotilov zaslal ministru finane
novou zprávu, jež šla z Pekina do Trojicko-
Savska od 16. června do 26. července. Ač je
to zpráva zastaralá, podáv á nicméně některé za
jímavé podrobnosti o událostech v polovině
června, kdy si vyslanectva na svou (ochranu
vyžádala ochranné sbory z námořnického muž-
stva, nacházejícího se v pečilském zálivě. Cize
vyslanectva měla tehda úmysl, žádati činskou
vládu za povolení zvláštního cizineckého obvodu
v Pekině, jako ve městech přístavních. Ruský
vy slanec Giers byl však proti tomu a radil, aby
se žádalo pouze za zřízení hodnosti policejního
ředitele, podřízeného vyslanectvům. Někteři vy-
slanci chtěli tehda, aby se nad císařem zřídilo
zvláštní vladařství a císařovna vdova aby byla
odstraněna od vlády. Giers naopak trval na tom.
aby císařovna vdova podržela vládu, poně vadž
snahy některých vyslanců nesly se k tomu
aby za vladaře byli dosazení jejich kandidáti
Největší obtíže — sděloval tehdy Pokotilov —
vzniknou, až německá vláda předloží Číně své
požadavky stran náhrady za zrušené železníce
a spálené chrámy a příbytky cizinců.
Meziparlamentní konference míru
Předevčírem o desáté hodině ranní zahá-
jeno za předsednietví p. Falliersa, v budové
francouzského senátu (palác lucemburský), prvn
sezení desáté meziparlamentní konference pro za-
vedení mezinárodních smírčích soudů.
Kromě četných a důležitých ostatních otá
zek, které se objevily na denním pořádku, bude
se zabývati členstvo konference hlavně memo-
randem delegáty jihorafrických republik předlo
ženým.
V Praze, 2. srpna.
Pokotilov
Čína
Praha
Státn rada
19
article
Pamětní spis ten, v němž vyložena s ve-
likou umírněností práva i důvody svědčící ve
prospěch smírčího soudu mezi válčícími a za
chování samostatnosti obou zdatných republik
jihoafrických, zanechá dojista veliký dojem
všech účastníků konference míru. Delegáti dovo-
zují ve své listině, že obyvatelé obou republik
nepostrádají práva na půdu, na níž žijí, protože
ji pravoplatně dosáhli a že jedině oni zavedl
tam všechny instituce, s nimiž se v civilisova-
ných zemích potkáváme (zahájení a ukončení
všech veřejných praci, organisaci obehodlu, roz-
voj školství atd.), že oni jedině učinili po uply-
nutí drahné doby a po nesčetných námahách
svízelích ze Zavaalska a z republiky oranžsk
dva státy, které jsou dnes s to zápoliti s mno-
hými zeměmi Evropy a Aměriky. Britské kolonie
jich rozhodně v ničem nepředčily a přítažlivost
dvou malých zemí těchto je tak veliká, že i
cizinci, kteři se každoročně u velkém pečtu
jižní Africe usazují, ničeho tak nepřejí, jak
státi se občany obou republik, o čemž nejlépe
svědčí okolnost, že se při vypuknutí války vše
hrnulo pod prapory Zavaalska a Oranže, které
se chystaly k boji za svatá práva a starou
samostatnost země a obyvatelstva.
»Dokázavše — praví delegáti ve svém me-
morandu, které konferenci míru předložili —že
se po rozhodnutí nepřítele, které směřovalo k za-
brání a uchvácení naší rodné země, Angličanům
jedině o zlatá a diamantová pole, která chová,
jednalo; opakujeme ještě jednou na tomto
místě, že jsme se domáhali po celý čas, který
předcházel válce, smírčího soudu; Anglie zami
távala naší žádost, pravlc, že má na nás právo
svrchovanosti, kterého ale ve skutečnosti nen
pro naše republiky.
Jamesonův vpád nám odhalil záměry jiho
afrických spekulantů, načež jsme ovšem nelenil
a přípravy konali k uhájení našich zemí a samo
statnosti.«
Angličan
Jamesonův
Zavaalsko
Evropa
Afrika
Anglie
Zavaalsko
20
article
Delegáti jihoafrických republik praví v dal
ším, že se obracejí s důvěrou k členstvu konference
míru, k nejcivilisovanějším mužům všech orgu
nisovaných států celého světa a konči, že je
netřeba poučovati o cíli, který si konference
vytkla, o cíli učiniti konec všem barbarským
skutkům a odstraniti všecky roztržky mezi národy
povstalé, na základě rovnoprávnosti a spravedl-
nosti. Přičiněním a iniciativou kongresu možno
jihoafrickou válku záhy ukončiti a skutek tento
učiní nesmrtelnými všechny instituce meziparla
mentního svazu. Denní pořádek konference, usta
novený dne 9. dubna minulého roku v Brus
selu, je následující: I. Zpráva o šesté resolu
konference v Kristíanii. (Applikace článku 29
konference v Hangu. — Doplňky k rozhodnut
konference v Hasgu.) II. Organisace tiskove
unie mezinárodního smírčího soudu a míru
(Navrhovatel hr. Apponyi.) IH. Paeigerat. (Práv
míru v čase války. — Návrh belgického sená-
tora rytíře Descampsa.) IV. Roční zpráva mezi
parlamentní rady. V. Ústanovení příštiho sjezdu
VI. Jmenování členů me ziparla
mentní rady. VII. Návrhy členů meziparla
mentní konference ak článku VIII. stanov
»Dodatek: Členové zahraniční a francouzští no
stež ve schůzích atd. vždy odznaky parlamentu
kterému náležíte.«
Členům zahraničních sněmoven bude ode
vzdána na počátku prvního sezení zvláštní me
daille, která je oprávní k volnému vstupu do
celé výstavy 1900.
mentní svaz
Kristíanie
Hang
21
article
Světová výstava v Paříži.
Světová výstava v Paříži.
IV. mezinárodní kongres chemiků
Z Paříže, 30. července.
(Původní dopis »Nár. Lista-)
čot
Ve čtvrtek dne 26. července zúčastnili se
členové kongresu výletu do Chantilly, proslulého
zámku, který vévoda Aumalský daroval r. 188
francouzské akademii. Jest to stará bývalá resi-
dence princů z Condé a obsahuje galerii obrazů.
vzácné gobeliny, rodinné a historické památky.
V drobném prodejis
raaní číslo o s0l5 . .
vdpoladni
. na s
Ve filialkách na vehkověi
ranní čísle.
vdpolodní. . . . . . . . S
Inserá t
plati ze hotově napře
Fřelplacení a laerty pšljná vd-isl-
s4rscs v Nasiausku Llici č. 3.
Tal nacháselí se 6ez reěske
tiskirna a ezpediss Národosch Laistá
Rukopisy se perracj
Aumalský
Paříž
Chantilly
Condé
Tal
List
kongres
22
article
mezi nimi trofeje z výpravy francouzské do
Alžíru, které vévoda Aumalský velel. Zde se
nalezá pověstný růžový diamant, zvaný Grand
Condě. Konírny zdejši jsou velkolepě. V parku
skrývá se prostinký zámeček, jejž obýval Due
de Chartes.
V tropickěm horku navrátili jsme se zvlášt-
ním vlakem do Paříže, žel, že přilis pozdě k
koncertu plzeňského »Hlaholu«, který se konal
ve Staré Paříži na výstavě v místnosti ne právě
representativní. Mohli jsme pouze dirigentu
»Hlaholu« gratulovat k vyznamenání, kteréz
Brusselu a z Paříže si odnáší (Medailles, a
plague comomerative). Druhý den, v pátek,
vzdali kongresisté čest památce slavného zakla-
datele chemie Lavoisiera, zúčastnivše se odha-
lení jeho pomníku (Place de la Madelaine) z
přitomnosti zástupců vlády a učených společ-
ností.
Slavný chemik Berthelot, sekretář aka-
demie, načrtl v delší řeči obraz chemie před
Lavoisierem a po něm, a vylíčil, co vše jemu
děkujeme. Předseda kongresu pan Mo i s s an
děkoval zástupeům cizích států a učených spo-
lečností za účastenství. Pan Leygues, mi-
nistr vyučování, poukázal na celý život Lavoi-
siera, jeho karieru a jeho působení jako filosofa
a filantropa. Ruští a němečtí chemikové položili
věnec na Lavoisierův pomník.
Aumalský
Chartes
Lavoisier
Berthelot
molybden
Leygues
Lavoisierův
Alžír
Paříž
Brusel
Grand Conda
Hlahol
kongres
Place jít le Madelain
sierra
23
article
Večer byli zástupcové cizích států pozváni
na představení Comédie Francaise v Odeonu
Dávána »Mademoiselle de la Sagliére«, jež byla,
jak se samo sebou rozumí, výtečně sehrána.
pe
V sobotu ukončen sjezd slav
nostní schůzi opět v Sorboně, ve ktere
generšlní sektetář kongresu p. Dupont podal
obraz všech otázek, o nichž v různých sekefch
bylo jednáno a oznámil návrhy a přání, na nichž
se byli kongresisté usnesli a které předseda dle
slibu svého předloží k vyřízení různým v jejich
obor spadajícím ministerstvům, v některých při-
padech pak zvolené internacionální komisi před-
sedů předešlých kongresů, která dle potrebe
se doplní. — Na to se jednalo o stanovení
města, ve kterém se má příští kongres konatia
tu pan Hasenelever ve jmenu »Deutsche
chomische Gesellschaft« a nejdůležitějších spo-
lečností německých zval účastníky, aby zvolili
Berlín, což jednohlasně přijato. — Účasten-
ství Němců na konferenci bylo veliké, také na
výstavě jest jich velmi mnoho. Večer byl na
počest zásťupců cizích států a společností uspo-
řádán banket v hotelu »Continental« za přítom-
nosti ministra Luyenesa. Zde pronesl předseda
Moissan velmi vtipný připitek budoucímu
kongresu a ministr přítomný po hladké, plynné
řečí připil chemii a chemikům vůbec. Professor
Lunge (Curych) připil mezinárodním stýkům
a přátelství chemiků. — V neděli byli cizí zá-
stupci pozvání p. ministrém na představení
slavnostní ve Velké opeře, kde u vchodu je při-
vítala vojenská hudba. Představení se skládalo
z dramatických a hudebních čísel a zakončeno
baletem. Trvalo do 121% hod. Mezi akty podá-
váno ve foyeru šampaňské a jiná občerstvení.
Zejtra v úterý bude velkolepá slavnost na počest
několika kongresů, zvláště však žurnalistů Tete
des lettres, o níž zajisté vám bude referovaí
péro povolanější.
Sagliére
Dupont
Hasenelever
Luyenesa
Moissan
Lunge
Odeon
Berlín
Curych
Comédie Francaise
Deutsche chomische Gesellschaft
Velká opera
24
article
Ač dosti těžko bylo dostat pozvání, je po-
zvaných několik tisíc. Bude se konat nejen
ohromných sálech nové radnice, ale i ve velkém
dvoře, ba i před radnicí bude hrát vojenská
hudba. Dnes přinesly některé časopisy na př
»Eclair« podobizny a životopis pražského pri-
málora a celé delegace, provázené sympatickým
článkem.
Mezinárodní sjezd tisku. Poukázali jsme
již k velké důležitosti mezinárodního sjezdu
novinářského, konaného tyto dny v Paříží
provázeného četnými slavnostmi, jež jsou důka-
zem, jaký význam se přikládá tomuto sjezdu.
Kongres byl zahájen 31. července v tiskovém
pavillonu na výstavě u přitomnosti asi 500 dele-
gátů. President spolku pařížských žurnalistů
p. Alfred Meziěres, člen akademie francouzské,
uvítal účastníky vzletnou řečí. Bohužel v po-
předí sjezdu opět se vynořila figura vídeňského
velešmoka chefredaktora »Neues Wiener Tag-
blattu« Viléma Singra, který je stejně vášnivým
nepřitelem Čechů jako opravdových Francouzů.
Meziěres
Wiener
Singr
Čecho
Francouz
Paříž
25
article
Divíme se, že Francouzi tak jsou zaslepeni
oslavují, řády čestné legie zasypávají německé
žurnalisty, kteří zahrnují Francii nejhoršími po-
tupami. Kdyby Francouzi věděli, jak psal Si-
grův žurnál o francouzské armádě a o nejpocti-
vějších francouzských mužích při přiležitosti
procesu v Rennes, okázali by mu dvéře, jako
kdysi pařižskému zpravoďaji »Nene Fr. Presset
Frischauerovi. Ať. nynější dreyfusovské kruhy
vládní a novinářské tisknou bratrsky ruce, jež
psaly nejhorší lži a urážky proti Francii. První
den kongresu zabrán byl zvláště vážnými, sou
strastnými projevy následkem zavraždění ital-
ského krále. Pan Tanney podal zprávu o čin-
nosti komitétů a mluvil o solidaritě všech žur-
nalistů. Berlínský delegát Jiři Schweitzer v řeči
francouzské, anglické a německé podal rovněž
referát pokladniční. Za místopředsedy sjezdu
byli zvoleni: za Německo dr. Hans Fournier,
za Ameriku D. Youngh, za Švédsko Beckmann,
za Uhry Veszi, za Francii Hebrard, za Angli
Campion. Jmenem italských žurnalistů dékoval
p. Caponi za soustrastné projevy, vzdané ná-
sledkem zavraždění krále Humberta.
Francouz
František
Tanney
Schweitzer
doktor
Fournier
D Youngh
Švédsko
Uher
Angl Campion
Rennes
Francie
Německo
Presset Frischauer
kongres
Humberto