Periodikum ALTO Viewer

1

Stranna 2

2

NÁRODNÍ LISTY

3

3. srpna 1900

4

Číslo 212.

5 title

Denní zprávy.

6 article

— Finanční pomoc zemím. Že naprosto nemožno, aby země dál nesly břemena, která je líží již nyní a která růsti budou rok za ro- kem, zdají se nyní již i ve Vídni chápati. Leč prostředek, jímž chtějí tam finanční bídu zemí zhojit, pochůzí z téže kuchyně jako všechna opatření, na něž se byl průběhem doby zmohl rakouský centralismus. Nemá býti zemím vrá- ceno, co jim patří a co je jich nezadatelným právem, nýbrž mají býti odkázány opět na mi- lost Vídně, aby ta jim uštědřila, co se jí v pověstné velkodušnosti její uráčí. Poukázali jsme již onehdy ku kořalkovému beneficiu, kterýmž mají býti země oblaženy. Ve Vídni mají býti vyměřovány milosti zemím určené, Vídeň má rozhodnouti, mnoho-li které má se dostati v odměnu za dobré centralistické mravy. A země, na nichž říjnovým diplomem zbudo- vána organisace toholo státu, země, které v této říši nejsou žádnými provinciemi, nýbrž státními eelky, mají pokorně se ukloniti a poděkovati za prokázanou jim z Vídně milost. Z Vídně došly zprávy, že prý zástupcové jednollivých zemí s plánem vlády, tímto způsobem pomoci zuboženým financím zemským, vysloven byl souhlas. Pokud víme, zastoupeno bylo tam krá- lovství, české nejvyšším maršálkem knížetem

Vídeň

7 article

Lobkovicem a drem. Heroldem a nemůžemes mysliti, že by tito dva mužové byli mohli sou- hlasíti s plánem tak centralistickým a se způ- sobem, který by nebyl než dalším osudným krokem na centralistickém postupu v této říši od roku 1860. Tak asi věc se nemá. Zá- stupcové čeští přisvědčili snad k tomu, aby ko- řalka stala se předmětem zdanění, poněvadž pro ten čas a při nalehavé nutnosti opatřiti nějak hospodářsky záležitosti země, je to asi je- diný předmět konsumu, který by zvýšené dávky snesl, však aby na dávce té usnášela se říšská zada a ta aby vyměřovala zemím porce, k tomu zástupci češti, jak je známe, asi sotva při- svědčili. Za to pání z Haliče již napřed pro- jevují vděk za tento příspěvek. Těmto autono- mistům pokořující způsob výpomoci, jenž jest mimo to v nejkřiklavějším odporu se zásadou zemské samostatnosti, není pranic proti srsti. A přeee by právě tento plán vlády Körbrovy měl scelit řady autonomistické a nebezpečí, jež autonomii plánem tím hrozi, mělo by přiměti strany které k autonomistickému programu se hlási, zvednouti se a společným činem osvědčiti svou programatickou věrnost a ne ji hlásati vždy jen v krásných řečech a neodevzdaných adresách.

Lobkovic Herold Körbrův Halič

8 article

Aufonomisté na tom nezvratně trvati musejí aby vráceno bylo sněmům v nezkrácené míře právo vypisovati zejmena daně přímé a jich ku prospěchu zemskému užívati. V této prerogativě vrcholí právě cena autonomie a domáhati se jí, má býti každé autonomistické strany první povinnosti. — Maďarská nervosita. Přinesli jsm včera telefonický výtah ze článku » N. Pest. Journalu«, v němž se praví, že není chefov nynější vlády uherské panu Szellovi dalekým. Uvážl-li se, že u tohoto státníka dlel právě těchto dnů návštěvou pan Chlumecký, mohl by se publucistický tento projev uvésti právem v jistou souvislost s panem Szellem. Zdj ělánku toho patrno, že Maďaři mají eislajtánského ho- spodářství po krk dost. Proč se jim nelíbía eo vytýkati mohou nynějšímu stavu věcí se svého naskrze prospěchářského stanoviska, ne- chápeme, vždyť při cislajtánské rozháranosti kvete nejlépe maďarská pšenice. V článku tom tvrdí se, co bedlivějšímu pozorovateli politi- ekých věcí není sice žádnou novinkou, ale

Szell Chlumecký Maďar

9 article

čemu se právě ti všemožně dosud uza- vírali, kterýmž by nejvíce mělo na tom sejíti, aby viděli jasně. Praví se v něm, že prý události v parlamentu vídeňskěm jsou vlastně jen velikou kulisou, za níž se vede vlastní boj o věci zcela jiné, než jsou jazykové otázky. To je nepopíratelnou pravdou. Je také pravdou, že jde o řešení veliké otázky, má-li býti Rakousko federativním státem či centrali- stickým; naprosto neshoduje se se skutečným stavem věci, že je to boj, má-li býti Rakousko slovanské či německé. Němci ovšem vedou bez- ohledný zápas za poněmčení Rakouskal a za vyhubení národnosti neněmeckých v tomto soustáti. Upřímní mezi nimi také se tím netají. však nám Slovanům nenapadá, abychom jiné olupovali o národnost, abychom tak činili zejmena Němcům. Jsme si jednak vědomi svého malého počtu a jako politikové rozumní víme. co znamená německá kulturní a hospodářská vyspělost a konečně nám není tajno, jak riskantní by to bylo při zeměpisné poloze naší, zavdávati Němcům vítanou záminku a příležitost vrhnouti se na nás. O to tedy nejde, má-li býti toto soustáti německým či slo- vanským, nýbrž o to, mají-li se v něm i n dále roztahovati Němci jako pání a jako zástupci privilegovaného národa, neb má-li se státi tato říše spravedlivou ku všem národům svým a plniti poslání dějinami jí vymezené, býti útočištěm a záštitou rovnocenných, dobro- velně se sestoupivších národů menších, ale svo- bodných naproti národům jiným. O to tu jde.

Němec Rakousko

10 article

Otázka, má-li býti tento stát klerikální či libe- rální, konservativní či pokrokový, dnes akutní není. Otázka tato přirozenou povahou otázky národnosti zatlačena poněkud do pozadí, jak- koli uznáváme, že s otázkou národnostní úzce souvisí. Však i v dalším postupu svého uvažování mluví pešťský list pravdu, zejmena kde praví, že palliativnými prostředky praní se tu nepořídí, politika tohot druhu, jaká se tu provozuje již plných dvacet let, že úplně z blan- krotěla a že všude pocit, že s táti se musí cosi celého a jasného. Tak anebo jinak; buď se Vídeň rozhodne pro Němce či pro Čechy, dále prý se Maďaři za nos věsti nedají. Toť se ví, že by jim mnohem bylo milejší, kdyby rozhodnutí stalo se protí nám a v zájmu Němců, neboť jsou dosud otráveni doměnkou, že národní volnost naše zhoubně by působila na jejich ujařmené Slovany. Jinými slovy, aby Maďar moh! býti pánem na pravém břehu Litavy, že třeba, by byl Němec pánem na břehu levém. Je-li skutečně pravda, že má býti článek, o němž mluvíme, více než soukromým míněním někte- rého z jeho redaktorů, pak je to vyzváním, aby učiněn byl konec nynější nejistotě a vedena byla osudná rána — proti nám. Nechť sle

Němec Maďar Slovan Vídeň Čechy

11 article

páni Maďaři se nepřepočtou. Také oni by dobře učinili, kdyby vyrovnali účty se svými národnostmi. My také jich se nebojíme. lsou sice mnohem obratnější politikové než Němci, však tolik nechť vědí, že normálním způsobem, bez uspokojení národa českého vyrovnání a jeho pro- spěchů se nedomohou. Na to j im bude čekati marno. Vyburcovaná ze sna spravedlnost buší ocelovými pěsťmi svými na vrata násilí a nepřestane tak dlouho, až se ji vrata otevrou aneb až se pod ranami jejími rozsypou. A dokud to se nesta ne, nebude se v Rakousku vůbec dít nic. O to již se posita rá me. — Professor dr. František Michl mrtev Štros Jan v Nechanicích, Medal Václav v Praze Funda Josef v Řevnicích na letním sídle a pro- řessor dr. František Miehl na letním sídle v Ko rouhví. Čiyři čeští lékaří dokončili pozemskou svou pouť v tomto týdnu. Morana si zašla v těchto dnech do řad českého lékařstva a vy brala si pracovníky dobré a silné. Nejbolest nější zpráva stihla nás do Prahy dnes v hodi- nách poledních. Stručný telegram zní: »Professor Míchl dnes ráno zemřel za přiznsků perforátivní peritonitidy ve svém rodišti v Korouhvi.« Pre čtyřmi dny jsme mluvili ještě s velkým ze- mřelým lékařem českým, byl ještě pln práce pln energie a dnes je chladnou mrtvolou. Če- kali jsme, hledice do zapadlých očí jeho a do nažloutlé tváře, něco nepředvídaného, tušili eho- robu zlou, ale že by dokonala urputná její moc tak brzo své dílo, to nám ani ve snu ne- napadlo. Běžel zrovna, spěchal zesnulý a sotva ruku podal se slovy: »S Bohem, mám toho ještě mnoho na práci. .« Po čtyrecho dnech práce přemohla velkého pracovníka a odevzdala jej v ruce té, z jejlhož objetí není vyváznutí. . ..

Maďar Němec doktor Michl Štros Jan Funda Josef Miehl Moran Rakousko Nechanice Praha Řevnice Medal Václav

12 article

Professor dr. František Michl narodil se v Ko- rouhvi, vesnici na bývalém panství Bystré, ne- daleko Poličky, dne 9. srpna 1850. Medicinu vystudoval na pražské universitě a byl zde také promován. Po doktorátě byl sekundářem v c. k. všeob. nemocnici a stal se operačním elevem a po tě assistentem prof. dra. V. Weisse. Náležel mezi hlouček těch lékařů, kteři pracovuli ze všech svých sil a připravovali se na znovu- zřízení české university. Dne 2. prosince 1891 jmenován byl c. k. mimořádným professorem chirurgie na české lékařské fakultě, stal se ordinariem pro choroby chirurgické na c. k. universitní poliklinice a ordinariem a operateurem v nemocnici Alžbětinek, operateurem v dětské české nemocnici a po smrti prof. dra. Neureuftra ředitelem české dětské nemocnice. Byl dopisu jícím členem Tovaryšstva lékařského ve Varšavě.

doktor Michl V Weiss ko Varšava český lékařský fakulta Alžbětinka

13 article

Literárně činným byl již jako mladý lékař. Při spíval četnými články do »Časopisu lékařů če ských«, do Eiseltovy »Odborné pathologiea therapie« atd. Z prací jeho jmenujeme některé Lékařská zpráva z gynaekolog ckého oddělení prof. dra. Ja na Strenga (spolu s drem. Erpekem) ve vše- obecné nemocnici pražské. O ka menech trubice močové. Příspěv ky k léčení pseudoarthros. O vyklou- bení v kyčli při sarkomech kosti stehenní. O operativním léčen kýl volných. Z vědecké cesty. O resekci žaludku při rakovině vrátníku. Zprávy lékařské z ne- mocnice Alžbětinek za léta 1885 až 1889. O přišití jater bloudivých, přednáška na sjezdu moskevském, uveřejněná v »Časopisu lékařů českých« a v německém překladě téhož roku ve »Wiener medieinisehe Wochenschrift.« Výsledek těžké této operace po 10 letech velice dobrý. Nemoci v aji eč- níků,část operativní. Nemmione prsů. Četná dobrá zdánií české lékařské fakulty ve věcech chirur- gických. O pirot ilure čnatélm půsso- bení praeparatů salicylových. Olej eucalyptový náhradou ky se- liny karbolové. Návod, jak možno při amputaci prsu a při řezu prů- dušnice krvácení zameziti. Ke kasuistice ovariotomif a lapialro- tomií. O některých novějších ob vazech. Upotřebení lnu k obvaz ům ranným. Voda bromová k dokázání melaninu v moči. Příspěvky k ob- vazu antiseptickému. Jest celé ještě množství prací zesnulého a referátů, kterých zde neuvádíme. Často nám ukázal, že má na- psanou celou »Všeobecnou chirurgi i«, kterážto kniha snad se nalezne v literárn jeho pozůstalosti. Michl byl repraesentantem a prvním žákem zemřelého professora dra- Weisse. S ním zemřel nejvíce vynikající člen z chirurgů, vychovaných jmenovaným profes

Eiseltův profesor doktor Wiener Wochenschrift Michl Weiss český lékařský fakulta

14 article

sorem. V posledních letech pracoval společné s professorem drem. Neureutterem na zbudován důstojně a moderní budovy pro českou dětskou nemocnici. 27. listopadu 1898 kladl se základní kámen k nové dětské nemocnici, jejížto stavba byla umožněna velkodušnosti městského zastu- pitelstva pražského. »Při kladení základního kamene proslovil dlouholetý jednatel »Spolku pro zřízení a vydržování dělské nemocnice a chorobnice v Praze« prof. dr. Michl slavnostní řeč«, praví jednatelská zpráva z r. 1899. » Vte předem vzpomenul krátce dějin spolku a jeho snah o brzké vystavění nové nemocnice dětské. Vyličil, že Praha propůjčila k nemocnici místo a vystavěli se uvolila někleré pavilony nákladem 267.000 zl. a městské spořitelna pražská jiné potřebné pavilony nákladem 235.984 zl. 28 kr.« Kdo tehdy viděl professora Michla s prof. Neu- reutterem, jak jim oběma oči plály, jak oba s rozechvěním hleděli na jednotlivé akty svěcení kamene a jak rozhlíželi se spokojeně po četném shromáždění, ten pochopí, že oba tito mužové vedli největší péči o malé naše nemocné a že učinili si životním svým úkolem to, aby byla v Praze zbudována velká, česká, moderní ne- mocnice dětská. Dnes ústav ten z větší části stojí. Již je sestaveno i celé zařízení vnitřní. dle návrhů prof. Michla, jenž za tím účelem již po několik let prohliželsi na svých výročních cestách zařízení dětských nemocnic v cizině: Francii, Švýcarsku, Německu, Rusku atd. Bude snad brzo otevřena česká dětská nemocnice dva z těch, kteří svou prací a úsilím k tomu nejvíce přičinili, těch dvou — professorů Neu- reuttera a Michla — není více . . . Nedočkali se ovoce své práce ! Zanechali okoušeti je jiným, mladšim. Však památka věčná na obal dva

profesor doktor Michl Neu Praha Francie Švýcarsko Německo Rusko spolek pro zřízený

15 article

budovatele zůstane vepsána v srdce všech kdož práci jejich pozorovali a kdo jí byli účastni Pohřeb prof, dra. Miclila bude se konati v pon- děli v Korouhvi u Poličky, kde zosnulý má svou hrobku. Kdo uetíti chce jmeno jeho, zašli na místo věnce na sfond prof. Michla« v nové české dětské nemocnici nějský přispěvek k rukám »Spolku pro zřízení a vydržování dlětské ne- mocnice a chorobnice v Praze«, jehož poklad- níkem je cís. rada Schwarz v Zemské bance. Způsobem tím nejlépe uetěna bude památka velkého českého vědátora a lidumila. Ksslo rsetkal se kdy se zesnulým, odnesl si dojem o jeho charakteru nejlepší. Skromný, vždycky stranou stojící a vždy v plné práci, a vždy neviditelný téměř, kde bylo potřebí pomocné ruky arvydlatné podpory. Země buď mus lehkou li . . . Tábor lidu na Dobeníněl u Náchoda Tábor určen jest na neděli 26. srpnu o pů 2. hodině odpol. K pohodli obecenstva vyhléd- nuto jest místo nad samým nádražím václa- vickým na státní dráze. Toto místo jest na ho- řejší části lesem kryto a na dolejší k vyhlídce do šírého kraje otevřeno. Na táboru jednáno bude o stanovisku lidu českého oproti nynějšímu jednání vlády, zejmena oproti osnovém jazy- kových nařízení. Předsednictva pořadatelstva, kteréž zároveň bude předsedniefvem táboru, jest zvoleno takto: JUDr. Josef Čížek z Náchoda jako předseda, JUDr. Václav Jadrný z České Skalice, František Netval z Červeného Kostelce a JUDr. Jan Vostřebal z Nového Města nad Metují jako přísedící a Karel Krouský z Ná- choda jako jednatel. Kancelář táhoru malezáse v Náchodě a dopisy zasílány buďte na předsedu.

profesor Michl Schwarz JUDr Čížek Jadrná Netval Vostřebal Krouská Praha Dobeníněl Náchod Tábor Náchod Český Skalica Kostelec Nový město nad Metuje Ná

16 article

— ZPaříže, 2 srpna. Posl. dr. Herol apostrofoval na sjezdu míru jmenem českého lidu Francii jáko ochránkyni vše ch utlačeniýchmalýc hmáriodiů — Návrat pařížskýeh a brusselských vítězů pěveckých do Plzně. Dle telegraí- ekých zpráv, došlých do Plzně od pěvců, ktet po svých skvělých vítězstvích v Paříži a Brus- selu domů se vracejí, přibude odbor »Hllaholu- do Plzně příští neděle dne 5. srpna o půl 6. hodině večerní. K důstojnému uvítání vítězů, již při světových závodech získali českému zpěvu uznání nejpřednějších korvféů na“ poli hudebního umění, sestavil se v Plzni kremitét z různých národních spolků za předsednictví starosty »flláholu« p. Jos. Fomana. Místo- předsedou zvolen p. inženýr Hol ub. Program pro uvítání sestaven následovně: Pp. inženýn Holub, prof. Dušek a Vilém Jar es pojedou přichozím vstříc a uvítají je v Brodě n. L. Dle došlých zpráv dostane se vítězným pěvcům také slavnostního uvítání ve stanicích Česká Kubice, Domažlice, Milaveč, Slaňikovy. Nýřany a Vejprnice. Na nádraží plzeňském uvítá pěvce vítaci komitét s předsedou svým panem Fomanem v čele, načež budou pěvci ve vyzdo- bených ekypážích odveženi špalírem místníeh spolků a korporací do radnice, kde hutlou p. purkmistrem drem. Petákem a starostou sokresu p. R. Svátkem uvítáni. Ostatní pěvecké korpo- race české v Plzni pak zapějí jim na počes choral. Na to rozchod. Po několika dnech pak bude navrátivším se vitězům na počest uspo- řádán čestný večer.

Posl doktor Herol Jos profesor Dušek Vilém Foman Peták R Svátek Francie Plzeň Paříž Český Kubice Domažlice Milavče Slaňikův Nýřany Vejprnice

17 article

— Osobní. Sluha pražského místodržitelství Vincenc Schuster, vyznamenán stříbrným zásluž- ným křížem. — Pan Karel Jelínek, dlouholetý dilovadoucí první pražské umělecké slévárny firmy V. Mašek v Karlíně, přijal místo jako správce velk slévárny v Moskvě, kamž se v nejbližších dase odebere. Opětný důkaz, že český odburník jest víci zině hledán. — Zprávy rodinné. Pan Karel J. Lang. úřadník obchodní a živnostenské komory v Praze, paní Viléma Langová, roz. L ascihma n nto va, stavili sňatek v chrámu u sv. Štépána v Praze dne 2. srpna. Úmrtí. Včera v poledne zemřel zde po krátké trapné nemoci pan Julius Maria S orhotka akademický malíř, c. k. professor na české vyší realně škole v Budějovicích, v 31. roce svého naděj ného žití. Zemčelý byl v kruzích uměleckých osob ností velice populárníi oblíbonou, a vynikal vřelým vlasteneckým cítem. Želíme hluboce s truchlící ro dinou zmaru jeho nadějného životal Pohřeb konás v sobotu dne 4 srpna z německého pathologického ústavu o 6. hodině odpolední na olšanský hřbito do rodinné hrobky — Jmonování. Účetní rada pražského místo držitelství. Jan Tichý, byl jmenován vrchiním účetním radou.

Schuster Jelínek V Mašek J Lang Langová svatý . Štépat Julius Zemčelý Tichá Karlín Moskva Praha Budějovice Olšanský pražský místodržitelství živnostenský komora v Praga

18 article

— Pohřeb zesnulého pana MUDra. Jso s e da Fundy, býv, obecního staršího města Prahy, konati se bude v Řevnicích z domu smutku na místní hřbitov v sobotu 4. t. m. o 31/4 hod. odp. — Sbor obecních starších král. hlav. mě- sta Prahy má schůzi v pondělí dne 6. srpnan o 4. hod. odpol. Předměty porady: Sdělení presídiální. — Stižnosti. — Návrh, aby u příležitosti jubilea B0le tého působení komitétu dam pro spoludozori na vy- učování ručním pracem ženským při českýchodivčíeh obecných i měšťanských školách v Praze, které při- padá na počátek školního roku 1900—1901, udělena byla dvěma z nejstarších členek téhož komitétu stří- brná medaille král. hl. města Praby. — Doplňovací volba dvou náhradníků výboru městské spořitelny pražské na čas ještě neprošlý, a to: jednoho na dva roky, totiž do 1. května 1902 (za p. Jds. Gottwalda) a jednoho na jeden rok, totiž do 1. května 1901 (za p. Františka Portíka). — Návrhy rady městské na rozšíření elektrovodné sítě konsumnní i dráhové a na osvětlení elektrické mostu Palackého. — Návrh na odepsání částky 480 K za zapůjčení lokomobily ku osvětlování divadla »Urania«. — Návrh na uzavření smlouvy o zavedení plynu do obce radlické. — Ná vrh, aby dvěma úřadníkům plynárny k návštěvě vý- stavy pařížské povolena byla subvence po 1000

Mudra Gottwald Portík Palacký Praha Praba e da Funda sbor obecní starý král městský spořitelna

19 article

— Návrh na schválení nákladu 34.000 K na stavhu hlavních stok v nábřeží Rudolfově. — Návrh na sehválení dalšího nákladu 46.084 K 42 h na stavhu odpadních stok do čistící stanice osttovem Císařským do Vitavy. — Návrh na zakoupení čtyř pětin domu č. 1543—II. k upravení ulice pod Slovany za trho- vou cenu 57.600 K a na schválení ujednání se sla- vitelem p. B. Pudlačem na směnu části plochy domu za zbytek pozemkové parcely č. k. 101//1. — Zpráva o ujednání s majitelkou domu č. 388—I. o postou- pení ploch od domu toho k rozšíření ulice na Můstku — Návrh na schválení ujednání s komisí pro kana- lisování řek Vltavy a Labe ve přičině stavby silnice holešovicko-bubenečské a na povolení nákladu 10.000 K na zřízení ohražení při silnici té. — Návrl na schválení nájmu místností v domě č. 1744—II. k účelům vybírání potravní daně na čáře. — Návrh aby byl změněn plán polohy v obvodu assanačním tím způsobem, aby kolem kostela sv. Salvatora byla do ulice Kostečně zřízena ulička 12 m. široká. — Rozhodnutí výboru zemského, dle něhož navržená úprava ulice Vratislavovy by byla potvrzena, pakl se sbor obeeních starších usnese, že budovy které budou postaveny od ohbí na pozemku číslo pop. 83/2 ke bráně vyšehradské, mají míti nejvýše dvě patra. — Námitky, podané proti navrženému upravení části Holešovic plánem polohy — Námitky podané proti navrženému upravení části hořejšího Nového města (Podskal!) a Vyšehradu. — Návrh, aby systemisováno bylo jedno místo sluhiy pro místo vrátného v radnici Staroměstské. — Žá- dost Josefa Šulce, konduktéra při měšt. lanové dráze za udělení dispense od sláří. — Návrh na udělenl

svatý . Salvator Vratislavův Šulc Rudolfov Vltava Holešovice Vyšehrad

20 article

odměny 2000 K inž. assistentu p. Josefu Kavalfrovi — Žádost p. Karla Kesla za uhražení útrat pohřbu zesnulého mag, koncept. praktikanta Jos. Kesla. — Návrh na udělení příspěvku mag. sekretáři p. JUDru V. Wagnerovi ke studijní cestě do Paříže. — Návrh aby povolen byl na odvolání roční paušál 613 36 h na obstarávání potřeb k službám božím (vína. světla atd.) pro duchovní správu v Holešovicích Bubnech. — Návrh na povolení odvolatelného pří- spěvku roč. 400 K na byt pro kaplana při duchovní správě v Holešovicích-Bubnech. — Návrh na povo- lení až do odvolání remunerace roč. 600 K pro fe- ditele kůru (učitele Lunáčka) při kostele sv. Kliment v VII. části pražské. — Návrh na povolení nákladu 500 K na zřízení záchodů s pissoirem na obecním hřbitově v Olšanech. — Stížnost Františky Ehren- reichové do výměru rady městské ze dne 28. břazna 1900 č. 19.437 v příčině vlastnického práva k hrobce v Olšanech II. odd X. č. 77. — Návrh na povolení nákladu 2800 K na opravu hráze pohřežní poblía »hrnčířské stráže« na Vyšehradě. — Návrh na zří- zení toilety a záchodků vII. patře radnice staro- městské nákladem 2160 K. — Návrhy na vydláždéní části ulice Petrské od Těšnova ku věži sv. Petrské nákladem 13.750 K. —— Návrh na předláždění části ulice Žitné od Smeček k třídě Sokolské nákladem 25.200 K. — Návrh na vydláždění silnice pod Let- nou podél akademie hr. Straky nákladem do výše 36.600 K. — Návrh, aby industriální učitelky se stá- lým platem při obecných školách pražských, Anna Sojková, Josela Růžková a Vilemina Pätková dány byly na trvalý odpočínek. — Návrh na dodatečn schválení vydaného obnosu 1600 K za účelem zří zení 4 stipendil pro učilelstvo pražských škol k na- vštěvě letošní světové výstavy pařížské. —. Voln návrhy.

Ing Kavalfr Kesl V Wagner svatý . Kliment Ehren Straka Sojková Josel Růžková Vilemin Pätková Jos Paříž Holešovice Bubno Holešovice Bubno Olšany Vyšehrad Těšnov

21 article

—Z obcí předměstských. Zastupitelstv města Nuslí konalo ve středu dne 1. srpna t. r. řádné sezení za předsednictví starosty pana Jos. Veselika. který ve sdělení svém oznámil, že městská rada pře- vzala do své správy studně s pitnou vodou v č. p. 182 v Havlíčkově třídě, v č.p. 103 ve třídě Bene- šově (na Pankráci), v č. p. 274 v ulici Oldřichově že zřídí veřejnou studnu pro skupinu domů po hradbami u projaktovaného sadu v ulici Slávojově. Veškeré studny ve správě obce se nalezající byly vyčištěny a voda z nich se dá bakteriologicky pro- zkoumat, načež se odevzdají k veřejnému používání Tímto opatřením bude nyní celkem 10 studen veře ných, jež jsou rozloženy tak, že pro každou část obce bude postaráno pro ohecenstvo o dobrou pit nou vodu. Opatření toto schváleno. Zpráva, že mini sterstvo vnitra rozhodnutím ze dne 21. června 190 čís. 9037 povolilo druhou lékárnu se sídlem v Nu stích na Pakráci, vzata na vědomí. Po pov ý š e n obce Nuslí na město přijalo zastupitelstv znak prvního světskéha majitele nuselského statku.

Jos Veselik Bene Zastupitelstv město Nusle Havlíčkův třída Pankrác Oldřichov

22 article

Nath. Hložka z Bislavic a zamýšlelo zakročiti zn jeho schválení. Později však vyšlo na jevo, že zna ten není hodnověrný a jelikož není známo, zda ně který potomekrodu uvedeného žije, že se nelze na díti jeho schválení; proto dožádán rytíř V. Krá z Dobré Vody ze vypracování nového návrhu znaku pro město Nusle. Tento vyhověl žádosti té a před- ložil návrh znaku, jehož popis jest tento: V před- ním stříbrném poli se nalezá u svršku znak králov ství českého, značíci, že město Nusle jest české Pod štítem se znakem českým se nalezá na zeleném vršku keř winné révy s modrými hrozny v upo mínku, že Nusle patřívaly též ku královským ho- rám viničným. V zadním červeném poli nachází se levá polovice znaku města Prahy, narážejíeí na blízké sousedství a možné spojení obou měst.

Nath Hložek Nusl Nusle Praha

23 article

Štít zdoben jest na horním okraji stříbrnou korunou, tak zvanou zděnou, městům příslušleí Návrh znaku sehválen a uloženo představenstvu, aby zakročilo za další příslušné jeho schválení. K žádosti místní školní rady vysloven soublas se zřízením jedné pobočky přítřetí iřídě obecné školy chlapecké a dvou poboček ke druhé a třetí třídě obecné školy dívčí Tinito opatřením bude začátkem školního roku 190 až 1901 při obecných školach po pěti postupných třídách a 13 pobočkách, celkem tedy 36 tříd obecných škol. Pozoruhodná debata se rozpředla při jednání o opatření půjčky 300.000 K místní školn radě na stavbu školní budovy. Ač uzná váno, že břemeno s opatřováním potřebných místnost pro školy jest značné, přece veškeří řečníci s pravým nadšením ve svých výkladech doporučovali, aby se potřebný náklad na stavbu školy opatřil, takže usne- sení na opatření polřebného obnosu na stavbu nové školy se stalo jednohlasně. Z tohoto projevu jest zříti jasně, s jakou láskou občanstvo ku svému školství lne. Také usnesení ohledně uzavření půjčky 100.000 K na dlažby bylo jednohlasné. Vzhledem kitomu, že obec nuselská v posledních letech vzrostla v mohutné město, čítající přes 23.000 obyvatelů, na- stala potřeba zřízeni dennich trhů, proto vypracovala městská rada tržní řád, jenž jednohlasně schvále a představenstvu uloženo, aby za jeho potvrzen u zeměpanských úřadů zakročilo.

24 article

— Ze zemské komise výdělkové. Praesi dium c. k. zemského finančního ředitelství pro krá- lovství české oznamuje: Vylosováním vykonaným podle § 22. zákona ze dne 25. října 1896 čís. 220 ř. z. o přímých daních osobních vv plenárním sezení zemské komise výdělkové dne 22. listopadu 1899 vy stoupili z télo komise následující funkcionáři a to A. jako členové zvolení a) sněmem pp. 1. Jan Otto, cís. rada, knihkupec a maj, knilitiskárny v Praze, 2. MUDr. František Malinský, továrník Ronově, 3. Adolf Siegmund, stavitel v Teplicích 4. František Seifert, velkostatkář v Bělé u Něm Brodu; b) zvolení živnostenskými a ob- chodními komorami: 5. Bohumi! Bondy, eis rada, velkoobchodník v Praze, 6. Alois Neumann veř. společník firmy»J. S. Neumann v Libercie 7. Jiří Jáger, továrník v Aši-Schönbachu a 8. Jose. Houdek, stavitel v Plzni; c) jmenovaní c.k ministrem finaneí: 9. JUDr. Karel svob. pán WolfZdekauer v Praze. 10. Theodor Brdlík, majitel mtýna v Táboře, 11. Josef Bradáč, správce hrabět Osvalda Thuna v Bačkově, 12. Heřman Grab, rytíi řádu železné koruny III. třídy, továrník v Libni 13. Karel Holfeld, vrchní lesmistr kn. Clara v Dub B. Jako zástupci čtenů zvolení a) sněme pp.i 1. Jan Vorlíček, hostinský na Král. Vinohradech 2. Jindřich Lemminger, obchodník v Plzni, 3. Heřm.

Jan Otta MUDr Malinský Adolf Siegmund Seifert Bohumi Bond Alois Neumann Neumann Jiří Jáger Houdek JUDr Karel svobodník WolfZdekauer Brdlík Bradáč Osvald Thun Heřman Grab Holfeld Claro Vorlíček Král Lemminger Praha Teplice Bělá Německo Brod Libercie 7 Aš Schönbach Plzeň Tábor Bačkov Libeň J . S Dub B

25 article

Rüdiger, lékárník v Praze, 4. Josef Maschat, ředitel panství v Postoloprtech, 5. Tlieodor Wagner, lesmistn v Nových Hradech, 6. Jan hrabě Lažanský, velko- statkář v Munětíně; b) zvolení obchodní m a živnostenskými komorami: 7. Kare Tichý, cís. rada a továrník v Praze, 8. Karel Wolfrum. veřejný společník firmy »C. Wolfrum« v Ústí n. L c) jmenovaní c. k. ministrem finaneí 9. AlfredJakel, c. k. finanční rada a zemský bern inspektor v Praze, 10. Alois Pakeš, cís. radaa obchodník v Písku, 11. František Waldek, šlechtie z Waldriedu, cís. rada, rytíř řádu železné koruny III. třídy, velkoobehodník a majitel realit v Praze, 12. Arnošt Horlivý, správce hor v Břasích a 13. Vilém Svoboda, sládek v Hodkovicích u Liberce. Z těchto všech svrchu uvedených funkcionářů byli členovéa zástupci členů zemské komise výdělkové, pokud byli sněmem zvoleni aneb c. k. ministerstvem financí jmenováni, každý k téže funkci opětně zvoleni resp. znovu jmenováni. Obchodními a živnostenskými komorami byli A. jako členové pp.: a) Jiří Jáger, továrník v Aši-Schön- bachu a b) Josef Houdek, stavitel v Plzni, opětně zvoleni a bývalí nyní vylosovaní zástupci členů: e) Karel Tichý, cís. rada a továrník v Praze d) Karel Wolfrum, veř. společník firmy » C. Wolfrum v Ústí n. L. nově zvoleni. B. Zástu pci člen byli nově zvolení náhradou za poslední dva právě jmenované: a) Vendelín Formánek, obchodník s lučeb ninami v Praze a b) František Herrmann, cís. rada, veřejný společník firmy »Brüder Herrmann« v Li- berci.

Josef Maschat Tlieodor Wagner Jan hrabě Lažanský Kare Tichá Wolfrum Pakeš Waldek Arnošt horlivý Svoboda Jiří Jáger Schön Houdek Tichá Formánek Herrmann Brüder Herrmann Praha Postoloprty Nová Hrad Ústí Písek Waldried Hodkovice Liberec Aš Plzeň Praha d obchodní m a živnostenský komora : 7

26 article

— Sjezd kollegů z české vyšší reálné školy v Praze (Panská ulice), kteří v roce 1875 maturovali, jakož i oněch, kteří v roce 1873 pátou aneb 1874 šestou třídu reální tamtéž navštěvovali. koná se dne 4., 5. a 6. srpna v Praze. Schůzev sobotu večer v 8 hodin v restauraci na Žofíně. — První česká akcijní továrna na zužit- kování plodin v Třebenicích koná, v neděl dne 5. srpna o 10. hod. dopol. v sále městské rad- nice v Třebenicích šestou valnou hromadu, kde mimo obvyklé formálnosti nachází se na programu změna stanov a schválením navrhované změny bude celé vedení důležitého tohoto podniku přeneseno do Praby

Praha Žofín Třebenice panská ulice

27 article

Poněvadž změna stanov vyžaduje, aby do valné hromady dvě třeliny akcionářů se dostavily, nebo plnými mocemi byly zastoupeny, žádají se ještěv poslední chvíli, aby ti, kdož nemohou se zúčastniti, plné moci, opatřené svým podpisem, buď k rukoum upisovacího komitélu třelí emisse, aneb k rukoum p. dr. V. Paříka do Třebenic zaslalí. Pány účastníky valné hromady upozorňujeme, aby použili vlaku ráno v 6 hodin a 5 minut z Prahy vyjíždějícího do Lobosic, kde budou na ně připravené povozy čekati. — Z městské kníhovny pražské. V měsíci červenci t. r. půjčeno bylo 2505 čtenářům 519 svazků knih, z nichž bylo 1899 svazků belletrie do- mácí, 2216 svazků beiletrie cizí (překladů i origi nálů), 273 svazků poesie a dramat, 227 děl hudeh- ních a 581 svazek z odborů ostatních. Počet všech stálých čtenářů za minulý půjčovní rok dostoupi výše 2768, tudíž proti předchozímu roku, kdy bylo čtenářů 2363, a značný počet 405 stálých čtenářa více. — V knihovně městské mohou se knihy vraceti ještě až do úterka dne 14. srpna (inel.), načež bude knihovna od 15. srpna do 15. září t. r. návštěva obecenstva vůbec uzavřena. Po prvé započne se po prázdninách půjčovati v sobotu dne 15. září v ob- vyklých toho dne úřadních hodinách od 9—1 hodl s poledne. — Měšťanské beseda v Praze oznamuje svým členům truchlivou zpráva o úmrtí dlouholetélo zasloužilého činného člena pana MUDra. Josefa Fundy, praktického lékaře, a zve je k účastenství při pohřbu. — Absolventi roudnického gymnasla z 1890 žádají se, aby udali co nejdříve za účelem zn- mýšleného sjezdu (18. a 19. srpna 1900 v Roudnici) svoje adressy koll. MUDru. Jos. Šrámkovi v Nym- burce.

doktor V Pařík Mudra Funda Šrámek Třebenice Praha Lobosice Roudnice Ny

28 article

— Dar. Pan Apol!o Růž ičk a, náméste ředitele Živnostenské banky pro Čechy a Moravu, a choť jeho věnovali na místě věnce na rakev zesnu- lého prof. dra. Michla 30 korun ve prospěch české dětské nemocnice. — Spojení s Amerikou. Některé časopisy přinesly mylné zprávy, jako by paroplavební spo lečnost »Severoněmeckého Lloydu« v Bremách byla propůjčila své parolodi Barbarosa, Králo va na Louisa a Bedřich Veliký k účelům váleč- ným. Jak nám zdejší lilavní jednatelství. J. Ledvina sděluje, jest zpráva ta úplně bezpodslatna a budou jmenované parolodi i na dále službu mezi Bremy New Yorkem vykonávati. Při této příležitosti dlužno prý upozorniti interesující se kruhy, zvláště Ameri- čany, že za příčinou pařížské výstavy skoro všechna místa na lodích jsou zadána a dubře učiní prý každýl než na cestu do Ameriky se vydá, když dopíšes dříve o bližší iniormace hlavnímu zastupitelství pro Čechy: Josel Ledvina v Praze, v Hy- bernské ulici čís. 8. — Velká vojenská cvičeni v Plzni. Lets budou konána v okoli Plzně velká vojenská cvičení. ku kterým bude v Plzni soustředěno na 6000 mužů různých vojenských oddilů a sice, pěšší pluky č. 35 a 28, myslivecké prapory č. 6. a 22 a dělo- střelecké pluky: plzeňský č. 22 a pražský č. 8. Cvi- čení potrvají až do 4. září. — Změny držebností. Obchodník pan Karel Kraus koupil společně s manželkou svou Marií od statkáře a majitele realit na Král. Vinohradech pana Ignáce Krupičky dům čís. 366 na nároží Palackého třídy a Fügnerovy ulice ve Vršovicích za 56.400 K.

Apol doktor Michl Lloyd Louisa Veliká J Ledvina Cvi Kraus Král Krupička Čechy Morava Amerika New York Praha ha bernský ulice Plzeň Palacký třída Fügnerův Vršovice živnostenský banka Josel Ledvina Barbarosa

29 article

Paní Marie Fabianová, soukromnice na Král. Vino- hradech, koupila od majitele obuvnického závodu pana Augustina Váně dům čís. 217 v Nuslích za 56.000 K. Statkář pan Václav Černý koupil od ře- ditele umělecko průmyslové školy v Praze p. Jiřího Šlibrala pozemky čís. kat 391.1, 391. 2, 391 3, 391 4 392.1, 392.2 v Michli za 7200 K. Obchodník p. Josek Nohejl koupil společně s manželkou svou Annou od paní Anny Šmakalové dům čís. 205 v Michli za 14.423 K. — Exekuční dražba domu. U c. k. okres. soudu v Karlíně konala se včera exekuční dražba domu čís: 21 ve Kbelích. Koupila jej Všeobecná zá- ložna v Karlíně za 3882 K. Odhadní cena obnášela 7763 K. Vadium složil jeden kupee. — Uzavřená ulice. C. k. telefonní správa sta- vební započala včera kopati stoku na Ovocném trhu pro spodní telefonické vedení, ze kteréž příčiny jes jízda povozy v místech těch zastavena. Výbuch plynu ve sklepě. V pivovař »U labutě« na Poříčí vzňal se včera po 11. hodině dopol. a vybuchl ve sklepě plyn, při čemž přišli k úrazu tři lidé. Zranění jejich jest na štěstí rázu lehčího, ač za daných poměrů mohl se jim výbuch státi osudným. Pivovar »U labutě« se zrušuje. Za- řízení jeho koupila hr. Černínová a svěřila odmonto- vání strojů firmě Novák a Jahn v Bubnech, která je- kdysi dodala. Jedna roura probíhá též sklepem, který má najatý výzkumný ústav pro průmysl pivo- varský, který se nabídl, že si rouru tuto odkoupl.

Fabianová Král Augustin Váně Černá Šlibral Josek Nohejl Šmakal Černínová Novák Jahn Bubna Nusle Michle Karlín Kbely ditele umělecký průmyslový škola v Praga

30 article

Včera po 11. hod. dopol. šli dva dělníci firmy Novák a Jahn, 39letý Rudolí Grešl z Břevnova čís. 30a Froněk, bydlící na Letné, do sklepa tohoto, který. jest stále zamčen, rouru tuto změřit, by mohla se určiti její cena. Oba vedení byli sluhou výzkumného ústavu pro průmysl pivovarský Smetákem, který odemknuv, otevřel sklep a vešel do něho se světlem, následován jsa Grešlem i Fraňkem. Pojednou nastaí ve sklepě výbuch a všichni octii se na okamžik vohni. Ve sklepě ucházel plyn a nahromadil se v něm v takovém množství, že od Smetákova světla se vzňal. Při výbuchu popálen byl sluha Smeták nejméně, a sice na hlavě. Froněk utrpěl popáleniny v obličeji a na rukou; nejvíce zraněn byl Rudol Grešl, jenž popálen byl na hlavě, v obličeji a na pravé ruce. Po výbuchu všichni tři vyběhli ze sklepa na dvůr. První pomoc poskytnuta jím byla materiál- ním závodem p. Bíňovce, v témže domě se naleza jícím, z něhož přineseny obvazy a bolest zmírňující prostředky. Když nebylo lze v okolí nalézti lékaře, odešel sluha Smeták do svého blízkého bytu a dělník Froněk dal se, obvázán p. Biňovcem, dopraviti ve drožce do svého bytu na Letné. Ku Grešlovi povolán byl lékař ochranné stanice p. dr. Kozák, který mu popáleniny obvázal a dal jej v drožce dopravíti do bytu v Břevnově. Dělník Froněk má před svatbou, která ustanovena na den 9. t. m. Má naději, že se do dne tohoto zranění jeho zlepší tak, že nebude nucen svatbu odložiti. Jak zřízenci plynárenskými zjištěno, unikal plyn ve sklepě proto, že byla v něm ukroucena plynová roura. Nevysvětleno zůstává, kdo ji ukroutií, když se tvrdí, že sklep byl stále zamčen. — Osudné vystoupení z vlaku. Dne 30 m. m. v noci zpozorován byl za stanicí Chvaly na severozápadní dráze muž, svíjející se v bolestech.

Novák Jahn Grešl Froněk Smeták Franěk Smetákův Rudol Grešl Biňovec doktor Kozák Břevnov Letná Chvaly

31 article

Když odnesen byl do nádražní čekárny, shledáno, že má rozdrcenu pravou nohu. Přivelaný lékař pan dr. Mareček přiložil mu na nohu obvaz, načež zra- něný sdělil, že při jízdě z Nymburka do Prahy vy- stoupil z vlaku, chtěje vložiti dopis do poštovní am- bulance; vlak, jenž ve Chvalech zdrží se pouze l minutu, se mezi tím hnul a vystoupivší pasažér, nee moha nalézti svého vozu, chytil se zábradlí jiného, ale při rozjíždění vlaku spadl s něho a dostal se pravou nohou pod kola, jež mu jí rozdrtily. Po tomto sdělení, které doplnil tím, že se jmenuje František Procházka a jest pojišťujícím agentem vídeňskě »Al- lianze«, dopraven byl nejbližsím vlakem do Prahy do nemocnice Milosrdných bratří. — Záhadné dítě. R. 1897 přijela do Praby elegantní dáma, dle udání z Bulharska, ubytovala se ve Vráovicích v Palackého třídě. Řtíkala, že přišla studovat do Prahy a navštěvovala také jistý čas Vý- robní spolek ženský. Za dva měsíce slehla a poru- dila dítě ženského pohlaví, jež pokřtěno bylo v ru- ském kostele na jméno Marie. Za nedlouho po křiu navštivil matku v bytě švihácký bulharský důstojník.

doktor Mareček Procházka Marie Nymburk Praha Bulharsko Palacký třída

32 article

Byt, v němž dáma ubytována byla, však se mu ne- líbil a proto vyhledal jiný. Dáma přestěhovala sei s dítětem do Čelakovského ulice čís. 50 k paní Rej- nové, kdež zůstala celkem dva měsíce, načež odjela do Bulharska, dítě nechala vbytě a slíbila manželům Rejnovým 12 zl. měsíčně, když dítě u sebe ponechají. Také hned 12 zl. dala napřed a dílě zůstalo u nich. Na to odjela a dosud se nepřihlásila. Výlohy na dítě zatím dostoupily výše 370 zl. Paní Rejnová p- trala následkem toho po matce dítěte a vypátrala ná- sledující: Matka dítěte jmenuje se Jona Bakaržěvova, je ze Sofie a rodiče její mají tam prý dvě velké lo- várny. Otcem dítěte jest prý p. Načev, poručík v bulharské armádě. Kufr a věci své nechala si matka poslat podl adresou« Roga, Načev, porucik, So-

Čelakovský Rejnův Bakaržěvův Načev Rog Bulharsko Sofie Rejnová p