1
masthead
5. května 1900.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Žádný národ nemá tolik pružné životnost
a fvořivosti, jako Francie — to je, co nás na-
plňuje největším obdivem k ní, co je její zá
chranou, co je zárukou její lepší budoucnosti
Jiný národ vysílil by se tolika zápasy a pohro-
mami — ale Francie je stále plna bujarosti ve
své práci, únava jeví se jen ve veřejném ži
votě, zhnuseném tím vším bahnem, jež prova-
lílo se ze stok posledních »affér«.
Výstava světová je nejvýmluvnější odpověd
Francie na všechny žaloby, pronášené proti ni.
proti její frivolní zkaženosti, na všechny po-
chyby, projevované o její budoucnosti.
Francie žije a bude žíti veliká a mocná —
dokud bude tak pracovati, jako dosud.
Národové vzdávají nyní čest velkolepému
dílu Francie. Vlajky a prapory všech národů
sklánějí se před trikolorou republiky, která se
zvedla z bláta Panamy a Afféry, aby zavlála
hrdě do jasného azuru nad paláci výstavními.
Zde poznáme celou vznešenost a mohut-
nost kuliurní národa, který nejvíce bojoval pro
svobodu a emancipaci lidu, nejvíce pracova
pro jeho osvícení a klestil cesty nejsvětějším
ideám pokroku. Nynější výstava je jen novým
vzmachem Francie, bojující pro nejideálnější
statky lidstva v revolucích i v míru, na řeč
ništích Velké revoluce i v tichých pracovnách
encyklopedistů.
Francie
Panama
6
article
Celý svět podlehá dosud podmanivému
vlivu trancouzské kultury, která nese lidstvu
nejvíce volnosti a vzletu, je jasná a ušlechtilá
a jásá radosti života. V zápolení velkých kultu
vítězila dosud vždy Francie nad svými soupeř
— vítězila svým uměním, svou literaturou
i vkusem a dovedností svých řemesel.
Francie podmaňovala si dosud svět intellek
tuální jako kdysi Řecko svým harmonickým
esteticismem a Italie renaissanční svým opojným
rozpoutáním tvořivosti a ducha.
Nynější výstava ukáže tuto převahu Francie
ač Německo s největším napjetím, s vynalože
ním všech sil chce překonati Francii aspon
v jistých odvětvích kulturní práce. Nám Slova-
nům je a bude kultura francouzská vždy bližšía
sympatičtější, nežli německá, ač právě tato se
nám nejvíce vtírá. Slovanský duch harmonicky
se shoduje s duchem galským a latínským —
v obou zní tytéž struny idealismu, něhy, vesel
a citu, dobra a krásy.
Jen těžkopádné kantorství a doktrinářstv
nůže se stavěti proti francouzské kultuře a dá-
vati přednost kultuře brutálních podmanitelů
usurpátorů. Francouzská lehkost je plna gracie
a vznáší se k slunci, kdežto německá důklad-
nost chmuří a plazí se u země, francouzská
frivolnost je mravnější ve své nezbedné upřím-
nosti, nežli pokrytectví a puritánství germánské
Francouzská literatura a umění byly v poslední
době částečně zastíněny slávou jiných národůa
byli to zejmena Rusové a Skandinavci, kteř
v románu i dramatu dobyli prvního místa v mo-
derní literatuře, ale při tom všem nesmíse
upírati Francii nevyčerpatelná bohatost talento
v každém oboru a touto bohatostí vynahražuje,
co jí schází na mohutném vypjetí velkých, ge
niálních jednotlivců.
Rus
Francie
Řecko
Německo
7
article
Světová výstava je mohutným pomníkem
lidské práce, s jehož výše září francouzská kul
tura ve svém zenitu.
Český národ přijde jí vzdáti hold nejnadše-
nější. Obdivuje ji tím více, čím více musí zá
polit o vytvoření své vlastní a rázovité kultury
Národ, který žije na křižovatce Evropy, kudy
vanou všechny čtyři větry lidského ducha, kudy
procházely všechny proudy idel národních, ná
boženských a kulturních, musí nejen těžce bo-
jovat o svou existenci politickou a národní, ale
i bolestně zápoliti v tom ohnisku všech mož-
ných pronikajících se paprsků — o své vlastní.
osobité, české a slovanské bytí. Ze všech
sil musíme se snažit za tímto cílem a přijdeme-li
se poklonit slávě kultury francouzské, to bohdá
nebude proto, abychom jako jiní se po ní opi-
čili, ji se dali překonati a uchvátiti, ale abychom
v její vítězném plápolu našli jas na vlastní cestu
do budouenosti a hřejné, sílivé teplo slovan-
V. H.
ského vědomí.
Evropa
8
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. května. (Před říšskou
radou.) S odjezdem panovníkovým do Berlína
ku slavnostem zletilosti německého následníka,
obrácena i pozornost většiny časopisectva ku
stolici nad Sprévou. Vnitřní rubriky jsou vy-
plněny hlavně zprávami o schůzích zemských
sněmů, jež na kvap vyřizují své nezbytné hospo-
dářské věci. Poněvadž v sobotu na vládní roz-
kaz musejí se uzavříti všechny sněmy (sněmík
vorarlberský ukončil svou práci už před týdnem)
promrskává se v posledním okamžiku všude zem-
ský rozpočet, vyjma sněm český a dolnorakou-
ský, jež vyřídí rozpočet teprve v zasedání pod
zimním. Ku včerejším telegrafickým zprávám
o zemských sněmech sluší ještě dodati, že na
sněmu lvovském stala se opětně zmínka o zná-
mém mořském hadu rakousko-uherském, o tatran-
ském »Mořském oku«, o jehož příslušnos
vede se už po léta spor mezi Rakouskem (Haliči)
a Uhrami. Sněm lvovský přijal návrh, aby vláda
byla pobídnuta, by nekonečný spor tento byl na
konec vyřízen.
Praha
Berlín
stolice nad Spréva
Rakousko
Halič
Uhry
9
article
Většina poslanců odjede ze sněmů rovnou
cestou do Vídně, kde se dne 8. května otevrou
opět brány obou sněmoven říšské rady. Některé
kluby ohlásily schůzi už na pondělek, jiné se-
jdou se v úterý, v kterýžlo den dr. Körber
hodlá zástupce národů rakouských překvapit
svou osnovou jazykového zákona pro Čechy
a Moravu. Ve sněmovně poslanců nenastala o
posledního zasedání nijská změna. Za to panská
sněmovna utrpěla ztrátu úmrtím sedmi členů:
prof. Maassena, Hallera, Ziemialkowského a arci-
biskupa Morawského, kteří patřili k pravici,
Dumby a Eignera z levice a bar. Reinelta ze
strany středu. Panská sněmovna má nyní 237
členů, z nichž je 17 arciknižat, 95 členů pravice
55 členů ústavověrné levice, 45 členů strany
středu a 26 členů, kteří buď do sněmovny vůbec
nechodí, aneb se nehlásí k žádné straně.
Pešti, 3. května. (Maďaři a Němei.
Pod dojmem chystaných slavností berlínských
jeden z vládních listů maďarských dal se unésti
láskou k Berlínu do té míry, že napsal: »Ma-
darstvo patří do velmocenské sfery Německa.
To je fakt, jehož nelze popírati. Malý národ,
jako my, může snad uhájiti svou neodvislost
ale nemůže se nadíti své vlastní sfery moci
doktor
Körber
profesor
Maassen
Haller
Ziemialkowský
Morawský
Reinelt
Maďar
Vídeň
Čechy
Morava
Pešť
Berlín
Ma
Německo
10
article
nemůže očekávati, že jeho jazyk a jeho kultura
nabude platnosti také mimo území maďarské.
Proto musíme co nejtěsněji přimknouti k Ně-
mecku. Vídeň už svou úlohu dohrála; nyní je
vůdcem Německa Prusko s Berlínem jako stře-
diskem. Vídeň je pouze hlavní město Rakouska,
a poněvadž se Rakousko drohí, bude snad jen
městem provinciálním. My Maďaři ze sféry ně-
mecké kultury vyprostiti se nemůžeme; proto
musíme se snažit, aby ohniskem německé kul-
tury nebyla pro nás Vídeň, nýbrž Berlín. Mu-
síme se k Berlinu přiblížit bezprostředně; pak
ani Němci nebudou na nás pohlížeti skrze Vídeň.
Mezi Berlínem a Peští panuje už přátelstvI. To
přátelství musí se změniti v bratrství . . «
Také v dnešní schůzi peštského sněmu
byla řeč o styeích maďarsko-německých. Byla
předložena ke schválení smlouva o hájení autor-
ských práv, uzavřená mezi Německem a Ra-
kousko-Uherskem. Za rozpravy o tomto před-
mětu ujal se slova též Gejza Polonyi z krajní
levice a ten projevil zcela jiné názory o sfeře
německé kultury. Polonyi se leká obrovského
vzrůstu německé kultury a má za nezbytno,
aby Maďaři učinili v čas ochranná opatření
aby neutonuli v moři germanisace
Proto prý se vzpírají německým divadlům. Nová
smlouva bude míti za následek, že německé
spisy budou ještě více, než dosud, zaplavovat
Uhry a činiti zbytečnými maďarské překlady.
Polonvi mluvil ovšem jmenem čistokrev-
ných Maďarů; vládní tisk peštský je však obslu
hován téměř výhradně židy a odtud jeho na
dsená láska k německé kultuře.
Maďar
Němec
Polonyi
Vídeň
Německo
Prusko
Berlín
Rakousko
Pešť
Ra
kouskoUhersko
Uhry
11
title
Politické zprávy zahraničné.
12
article
V Praze, 4. května.
Praha
13
article
Černá Hora — srbský Piemont.
Vládní orgány bělehradské znova se obo
řily na Černou Horu, jíž vyčítají nic víc a nic
míň, než-li zradu (!) na Srbstvu. Zrady se do
pouští, že se zaprodává (!) »cizincům«, t.
Rusům a strojí kozákům příležitost, aby se uve
lebili na Balkáně.
Na to odpovídá »Caa«, orgán srbských
emigrantů: »Abychom si rozuměli. Srbsko za-
jisté je stvořeno za srbský Piemont, ale Srbsko.
ujařmené Milanem a prožrané milanovštinou
nemůže jím býti. Milanovština úlohu Piemontu
sama odvrhla. Černá Hora jí nic neodňala. Vi-
douc srbskou věc zanedbanou, srbské jmeno
v nebezpečí, Černá Hora chápe se praporu,
který nehodní Obrenoviči pustili z ruky. Přese
všechnu chudobu svoji Černá Hora se pokouši
aby podala oporu srbskému lidu v Starém Srb
sku a Makedonii, aby mu učinila možnou sebe
obranu a zabezpečila jeho trvání. Zradou bylo
by, kdyby Černá Hora v tomto okamžiku cho-
vala se k srbským ideálům tak, jako milanovské
Srbsko. Je to smutné vysvědčení pro milanovské
Srbsko, že srbský národ očekává spásu od malé
a chudé Černé Hory, ale toho je vinen Milan.«
Rus
Milan
Piemont
Černá Hora
Balkán
Srbsko
Milano
Makedonie
14
article
Rusko a Vatikán.
Ruské veliké kníže Michal měl těchto dní
slyšení u papeže, jemuž zvěstoval: Když císa
Mikuláš dověděl se, že hodlám jeti do Římna,
dal mi milý úkol, abych Vaší Svatosti složil
hold a ubezpečil, že císař upřímně si žádá za-
chování dobrého poměru s papežskou stolicí
Nejjasnější můj pán císař uložil mi, abych Vas
Svatosti oznámil, že jest jeho nejupřímnější vůli,
aby katoličtí kněži i poddaní pod jeho žezlem
požívali úplné svobody ve vykonávání své víry.
Na to odpověděl papež: Známé city císaře Mi-
kuláše k nám jsou nám velkou potěchou, zvláště
že to není po prvé, co nám je dává na jevo
provází je důkazy své blahosklonnosti. Uzná-
váme s radosti, že J. C. M. mnoho učinil ve
prospěch katolické církve v Rusku a rozličná
zavedení, uskutečněná v poslední době v krá-
lovství polském, dovolují nám doufati, že na-
dejdou ještě další změny.
Po takovém projevu carském a uznání pa-
pežském je na katolících jak v ruské říši, tk
vůbec všude mezi pravoslavnými, aby se k nim
měli neméně snášelivě a příznivě.
Perská kozácká brigáda.
»Pyceri Ha«, orgán ruského vo-
jenského ministerstva, po prvé se zmiňujeo
perské kozácké brigádě. Do r. 1896 měla pouze
500 jezdeů se 4 děly, jež jí daroval ještě can
Alexandr II. Nyní má 1500 kozáků, 200 dů-
stojníků a 8 kusů děl. Břigáda jest úplně samo-
statně zorganisována a cvičí ji pouze Rusové.
podřízení ruskému vyslanectví v Teheraně. Ve
itelem je plukovník gen. štábu Kozakovský.
jenž má titul perského maršála. Vydržování bri-
gády stojí šacha ročně 500.000 rub. Měsíčné
platy a odměny jsou přesně vypláceny, což je
v Persii pravým divem.
Michal
Mikuláš
Vasa
Rus
Rusko
Vatikán
Persie
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub sněmovních poslanců národn
strany svobodomyslné má schů z
dnes dne 5. května o 10. hod. dopolední
v budově sněmovní.
— Klub lidových poslancův českých
na radě říšské konal včera večer v místnostech
»Klubu národní, strany svobodomyslné« poradu.
které přítomni byli též zástupci českých po-
slancův moravských, dr. Stránský a dr. Žáček
Po delší debatě přijaty téměř jedno my
slně návrhy parlamentní komise na říšsko
radě v příčině postupu na radě říšské
— Strachy na — Čechy. Nedá se věr
vládě vytýkati, že by se byla snad dost nevyna
snažila vzdorovité Čechy, kteří pověstni jsou
svou tvrdou hlavou a neústupnosti, přimě
k tomu, aby poklonili se před německou řeč
státní a přijali za to z milosti tak zvanou ře
»vnitřní«, kterou by nám byl snad pan Körbeu
z vysokým povolením Němcův uštědřil, kdyby-
chom se byli podrobili sloužiti jim za podnož
Co se najezdil do Prahy ministr krajan, co s
namluvil ministr spravedlnosti pan baron Spens
Sněmy byly harangovány, aby vyslovily se pro
ministerstvo a jeho program, haličtí poslane
sbubnováni ku projevu proti nám, Slovinci prot
nám poštváni a alpským Němeům dokonce na-
mluveno, že chceme takové vyrovnání, které by
mělo za následek úplné zničení a vyhuben
Němců v zemích českých. Kdyby v nás prou-
dila krev Arminia, styděli bychom se doznati
doktor
Stránský
Žáček
Čecho
Körbeu
Němcův
Spens
Slovinec
Němec
Arminius
Praha
16
article
cos podobného. Celý velký, mocný a kulturní
národ že by měl tak málo resistence ? Coz
Němci v Čechách se svými soukmenovci v řis
bezprostředně nesouvisí? Což každá kul
turní vymoženost velkého národa německého
není zároveň též vymožeností jejich
Což všechno to, co dělá národ silným, slav
ným, skvělým, jak rádi se Němci zovou, ne-
pocití též Němci v Čechách? A tak slab
by byli, že by se před námi chvěli o existenci.
kdybychom požívali v této zemi stejného
s nimi práva? Páni jsou ve své snaze, za-
krýti úmysl svůj, velmi naivní. Kdo ale chce.
bude tomu věřit, nám že o nic jiného nejde.
než Němce buď počeštit nebo vypudit. Kd
v této zemi komu co zabral, v té věci nejvý.
mluvnější jsou svědkové místná jmena.
Němec
Čechy
17
article
Tomu nasvědčuje Radobyl, jenž trči nad Lito-
měřicemi, Ještěd, jenž zvedá se nad Libercem,
Javor, jenž chrání hranici jihozápadní. Jednou
budiž to Němcům pověděno, my že na je-
jich počeštění ani ve snu nepo-
mýšlíme, již proto ne, že máme
mnohem lepší ponětí o jejich mo-
hutnosti a síle, než oni sami. Byl
bychom též šílenci, abychom nějakým národním
násilím chtěli provokovati jejich protektory v
sousedství a uváděli tím přímo sebe v nebaz
pečí. To, co se nám v ohledu tom imputuje
je buď švindl anebo chabost, která má svů
původ ve zlém svědomí. Proto také zvláštn
prostředky, kterými na nás vyzráti chtějí
Řekněme jim to upřímně. Spor, o který tu jde.
není vlastně ani tak sporem naším s nimi, nýbrž
mnohem více záležitostí, jež týká se poměru
našeho k télo říši. My s Němci nikdy žádnýcl
smluv ve věcech národních neuzavřeli, nemáme
tedy k nim též jiných ohledů, než těch, které
nám diktuje slušnost a spravedlnost. Také on
jsou oproti nám bez závazku, leda že bychom
činiti chtěli nároky na vděk, kterým jsou nám
povinni, že nalezli v nás tak ochotně hostitele
Radobyl
Němec
Ještěd
Liberec
18
article
Když vydána byla jazyková nařízení, domníval
jsme se, že říše tato a její řiditelové konečne
procitli z centralistické ztrnulostí a prohlédl
z germanisační tmy a že konečně chtějí uza
vříti s námi upřímný smír. A proto jsme jim
ruky podali... Přesvěděili jsme se, že jsmese
ukvapili, že byli jsme opět zklamáni. Nyní ne-
zbývá nám nic jiného, než ku sterým dokladům
z dřivějších dob připojiti opět nový a dokázati
že navzdor pokročilosti ve věku se nepoddáme
přes to, že dorost náš z dobré poloviny otráven
jest učením, jež posmívá se tomu, co nám
drahé, že mu již neimponuje ani národnost ani
svoboda. A my se hrozeb nelekáme. Nelekáme
se právě tak zjevného nepřátelství jako feloni
z tábora sbratřeného. My se nedáme — my-
neklesneme ani pod ranami přátel, ani poo
svůdným lichocením nepřátel ! Na Čechy marn
strachy.
Čechy
19
article
— Odvod v Karlíně. Při včerejším o-
vodu v Karlíně žádáno bylo zástupcem měst
Karlina, aby veškeré výkony odvodní komise
konaly se v jazyku českém. Když však poža
davku tomuto vyhovéno nebylo, podal pan
Demartini, člen městské rady, písemní prohlá-
šení tohoto obsahu: Slavná c. k. odvodní ko-
mise! Jakožto zástupcé města Karlína, jednoh
z nejpoplatnějších měst v král. českém, jehož
obyvatelstvo až na nepatrnou část jest ryze
české, jehož úřadní řečí jest čeština a jehož
branci jsou vesmés Čechové, jazyku německému
vůbec nerozumějící, žádám, aby při celém jed-
nání odvodním jazyku českému vyhraženo bylo
plné, platnými zákony zaručené právo a aby
zejmena při odvodu jen česky jednáno a pro-
tokoly aby jen česky sepsány byly. Pro případ
že shora uvedenému přání měmu c. a k. od-
vodní komise by nevyhověla, protestuji se vš
rozhodností proti snižování a odstrkování jazyka
českého v našem vlastním domově a ohla-
šuji zároveň, že jednání komise zúčastnímse
potud, abych, pokud toho potřeba vyžadovat
bude, hájil zájmy obyvatelstva města, jež za-
stupuji. H. Demartini, městský rada.
Demartini
Čecho
H Demartini
Karlín
20
article
— Z okresu krumlovského. (Pův. zpr.
Podepsaní zástupcové soudních okresů česko
budějovického, chvalšinského, českokrumlovského
a kaplického protestují důrazně, rozhodně a zá
važně proti každému zřizování okresů, nehledi-l
se k žádným jiným poměrům než národnostním
resp. jazyka »obeovacího« a proti při
pojení svému k okresu v Kremži, případně ve
Velešině zvláště. Důvody: 1. Poméry komuni-
kační ohromné většiny obcí s dotýčnými městysy
jsou naprosto nevýhodné a vzdálenost obnáš
o několik hodin více, než od sídla nynějšího.
Silnice z některých obcí vůbec není a musily
by býti úplně znova vystavěny neb aspon
značným nákladem opraveny. 2. Styky, zejmena
obchodní, s nynějšími sídly okresů, vesměs
většími to městy, jsou již tak ustálené a pevně.
že nijak se nedají změniti. Občané do měst
těch jezdí prodávat a kupovat a k soudu by
měli chodit do obce jiné, nepoměrně vzdálené
Tím utrpěli by nedozirné škody hmotné a ztrá-
celi mnoho času. 3. Novým okresům připadlo
by z nynějších některé nesnesitelné břemeno
ukazujeme jenom na silnici z Č. Křemže do
Kremže
Č . Křemže
21
article
Č. Budějovic, která slouží skoro jedině a vý.
hradně obchodním zájmům v Č. Křemži, Chval-
šinech, H. Plané, Friedbergu a vůbec míst po-
šumavských, vydržování její by však připadlo
nově zřízeným okresům. Totéž platí o železném
mostu v Rájově, který postaven byl jedině pro
zájmy uvedených měst pošumavských něme
ekých, náklad není ještě uhražen a dluh váznoueí
by teď musily převziti nové okresy, které mostu
toho vůbec nepolřebují a jimiž by byl dobře
stačil most starý. 4. Daně a hlavně okresní
přirážky by značně se zvýšily; při nepatrném
počtu obyvatel nových okresů by režie a správ
značně se zdražila a při tom přírážky stouply.
dále není v projektu okresů žádných továren
ani závodů průmyslových a celá tíha daní do-
padla by na lid malý a rolnický; povinností
vlády a sice již neodkladatelnou jest, aby těmto
vrstvám ulevila a ne nové daně ještě na ně
ukládala. Daně by také stouply tím, že by počet
úřadníků se rozmnožil. 5. Zřízení nových soudů
nevyplývá z žádné nutnosti a neprospělo by
nijak ku zmírnění nesvornosti, naopak tím že
trhají se tak staleté svazky a zvyklosti, budí se
nové roztrpčení v lidu. Smír obou národů nedá
se vynutiti naprostým oddělením jich v posvátné
vlasti této, nýbrž tím, že oba kmeny, žijící vedle
sebe a mezi sebou, budou vedeny k tomu,
aby dle hesla nejjasnějšího mocnáře našeho
Č . Budějovice
Č . Křemže
Planá
Friedberg
Rájov
22
article
»Spojenými silami« starali se o ty zájmy, kter
jsou oběma společny. Ne ten, kdo rozděluje
nýbrž ten, kdo slučuje, zavésti dovede v krá-
lovství a zemích ostatních opravdový a nejvýše
potřebný smír národů. Na Českém Krumlově.
v měsíci dubnu 1900.
Za obec Habří: Josef Míka, starosta. Za obee
Lipá: Matěj Šturma, starosta, Matěj Chromý, radní
Antoní Doležal, výbor. Za obec Vrábče: Vavřinec
Vyžrálek, starosta, Prokop Janoš, radní, Jan Kalkuá
radní. Za obec Nová Ves: Jan Andrle, starosta.
Za obec Brloh: Václav Jakeš, starosta. Za obec
Holubov: Matěj Kouba, starosta, Jan Valenta,
radní. Jan Šimek, výbor. Za obec Zlatá Koruna
F. Janda, starosta, Josef Kantor, radní. Za obee
Krasejovka: J. Janas, starosta. Za obec Pří
sečná: Václav Perník, starosta, František Brujšek
výbor, Jakub Homolka, výbor, Frant. Pils, výbor
Za obec Roušín: Bartos Plánský, radní. Za obec
Chlum: Jan Jakeš, starosta. Za obec Pořešin
Josef Svsel, starosta, Filap Barták. Frant. Putschögl
Frant. Říha. Za obec Třebonín: Kašpar Petr
starosta. Za obec Mirkovice: Josef Dundr, sta
rosta. Za obec Mříč: František Honzík, starosta
Za obec Svince Prostřední: Jan Kořenský
starosta. Za obec Rájov: Tomáš Homolka, radní
Vít Moučka, radní. Z obce Mojné: Simon Novák
výbor. Za obec Dlouhá: Matěj Pancíř, starosta
Frant. Jilek, radní, Jan Ročně, výbor. Za obec Opa
lice: Frant šek Mráz, radní.
Mík
Šturm
Chromá
Doležal
Vyžrálek
Prokop Janoš
Jan
Andrle
Jakeš
Kouba
Valent
Šimek
F Janda
Kantor
J Janas
Perník
Brujšek
Homolka
František
Bartos Plánská
Svsel
Filap Barták
Říha
Petr
Dundr
František Honzík
Kořenský
Moučka
Simon Novák
Pancíř
Český Krumlov
Vrábče
Nová Vesa
Brloh
Holubov
Chlum
Třebonín
Mirkovice
Rájov
Mojná
Dlouhá
František šek Mráz
23
article
Originál byl poslán p. předsedovi ministerstva
dru, Körbrovi, opis sněmu království českého
poslancům svobodomyslným.
— Česko srbský večer v Petrohradě
Zprávu o této zajímavé slovanské koncertní
taneční zábavě doplňujeme ještě dle »Cshra«
a »IIer. BBI.« Prvý list palmu koncertní části
podává paní Marii Doliné, primadonně carské
opery petrohradské, jíž vůbec patří také velká
zásluha, že tento dobročinný koncert byl uspo-
řádán. Ve zpěvné části vystoupili kromě paní
Doliné ještě známí nadaní umělci: paní B ud-
kevičova, pp. Morský a Serebrja-
kov, jenž zapěl česky arii Gremina z »Euge-
nija Onegina«. Vřelého přijetí dostalo se také
jako vždy p. Vojtěchu Hlaváči, jenž na
svém harmoniu improvisoval na slovanské mo-
tivy. Druhý list nazývá večer úplně zdařilýma
zmiňuje se zejmena o znamenité umělkyni paní
Doliné, jež s ohromným úspěchem zapěla
romance Hlaváčovu a Nápravníkovu,
a o krásné koloratuře paní Budkevičo vé.
— Osobní. Pan MUDr. Ludvík Komrs
odborník pro nemocí ženské a massáži gynaekolo-
gickou, od r. 1892 lázeňský lékař ve Františkových
Lázních, ordinuje tam i v letošním letním období v
starém bytu v »domě Mattonově«.
— Rodinné zpravy. Sl. Karla Bártov
a pan Vojtěch Kaisler, c. k. komisař lesn
inspekce a stavební správce při hrazení bystřin, slaví
sňatek svůj dnes o 1/24. hodině odpolední v chrámu
sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Pan Emil
Vašíček, obchodník z Bubenče, a paní Růžena
Bendlová z Dejvic slaviti budou ve čtvrtek dn
10. t. m. o 8. hod. ranní ve farním chrámu v Bu-
benči sňatek manželský. — Sl. Mařenka Engel-
müllerova z Karlína a pan Karel Suchome
z Mnišku slaviti budou sňatek v sobotu dne 12. května
t. r. o 5. hod. odpol, v karlínském chrámu.
Körbr
Marie Doliný
Doliný
Gremin
Hlaváč
Hlaváčův
Nápravníkův
MUDr
Komrs
Bártov
Kaisler
svatý . Ludmila
Král
Emil Vašíček
Bendlová
Engel
Suchome
Česko srbský
Petrohrad
Františkův lázeň
Bubeneč
Dejvice
Karlín
B ud
dům Mattonov
24
article
— Úmrtí. V Méčíně zemřel dne 1. května t. r.
u věku 75 let všeobecně vážený řídící učitel na od-
počinku pan Jan Duchek, muž v každém ohledu
dokonalý a vysoce zasloužilý vychovávatel naší mlá-
deže. Pochován byl na tamějším hřbitově. — V Dale-
šicích na Moravě zemřela dne 1. května t. r. pani
Marie Uchytilová, vdova po sládku, a pohřbena
byla dne 3. května t. r. ve Stráži v Čechách. Zesnulá
byla vzornou matkou a požívala pro svoji vlídnou
povahu a dobročinnost ve Stráži i v Dalešicích vše-
obecné vážnosti. — Včera zemřel p. Otakar Srnee
společník firmy: Joseť Srnec a synovci v Karlíně,
v 30. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 4. hod. odpol.
z chrámu u sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně na
hřbitov olšanský. — Včera zemřela ve svém bytě
v Praze, ve Václavské ulici č. p. 1779—II., paní
Anežka Dulková, matka bratří Dutků, z nichž
p. Jos. Dutka odsouzen byl na dlouhou dobu do žaláře
ve známém procesu s tak zv. »Omladinou« za Thunova
výminečného stavu. — Včera zemřela pí. Klemen-
tina Deutschmannová rodem Munkova v 26.
roce věku. Pohřeb bude zejtra o 4. hod. z domu
smutku na israelitský hřhutov kladenský. — Včer
zemřel p. Josef Zeckendorf, obchodník v Be-
rouně, v 72. roce věku. Pohřeb bude zejtra ve 4 hod
na israelitský hřbitov v Berouně.
Duchek
Uchytilová
Srnee
Srnec
Cyrill
Dulková
Dutka
Jos
Thunův
Munkův
Zeckendorf
Morava
Čechy
Dalešice
Karlín
Olšanský
Praha
Václavský ulice
Be
Beroun
25
article
— Pohřeb nešťastné paní Ludmily Marva-
nové konati se bude z kaple českého pathologického
ústavu dnes v sobotu o 4. hod. odpol. na hřbitov
olšanský.
— Noví advokáti. Pan JUDr. Antoní
Profous, advokát, otevřel svou kancelář v dom
č. p. 10 na Mělníce. — Pan JUDr. Václav Koff er,
advokát a obhájce ve věcech trestních, otevřel svou
advokátní kancelář v Přešticích na náměstí.
Marv
JUDr
Profous
Koff
Olšanský
Mělník
Přeštice
26
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá-
tek dne 4. dubna.) Rada městská zabývala se včer
zcela minořádmým případem hájení zájmů obecních
členem sboru obecních starších. Ku nemalému po-
koření obecního staršího musila rada městská v-
řejně konstatovati, že s náhledy jeho nikterak nesou-
lilasí, ba že je otevřeně zamitá a zavrhuje. Takovéto
pokořující desavouování stalo se obecnímu staršímu
panu Tomáši Wejžvaldovi, c. k. poštovnímu správe
na Hradčanech. V záležitosti té dochází nás z rady
městské následující zpráva: Za účelem rozšíření sil
nice podél nových zeměbraneckých kasáren potře
buje obec pražská nevyhnutelně domek čp. 204 na
Hradčanech. Jakmile majitelé nemovitosti zvěděli
kdo se o jejich majetek uchází a k jakému účelu
stanovili přemrštěný požadavek a žádali za nemovi-
tost přes 30.000 K. Obec pražská nemohla ovšem
akceptovati tento nárok a žádala za řízení vyvlastňo-
vací, které skutečně také okresním soudem pro Ma-
lou stranu a Hradčany bylo provedeno. Při řízení
tom znalci odhadli nemovitost obnosem 21.621 K
Při schůzi všech interesentů, před několika dny konaně
podal právní zástupce dotyčné nemovitosti protest
proti odhadu, který označil jako velmi nízký. Př
tom zástupce obce pražské pan Wejžvalda projevil
názor, že vedle zájmů obce pražské musí hájiti
i zájem svých spoluobčanů a připojil se k prolestu
zástupce majitelů usedlosti. Rada městská poroko-
vavši o tomto případu, uznala jednomyslně nutným,
aby okresnímu soudu na Malé straně oznámeno
bylo, že rada městská prohlášením pana Wejžvaldy
níjak se nevíže a že jedině stanovisko práv-
ního zástupce obce jest pro ni rozhodujícím.
Wejžvald
Wejžvalda
Hradčany
okresní soud pro Ma
27
article
Tento zastával totiž vřele názor odhadců. —
— Pensijní fond úřadníků a zřízenee
městských elektrických podniků byl
radou městskou po projednání a přijetí opravných
návrhů pp. měst. rad. dra. Milde a cís. r. Schwarze
dle přepracovaného návrhu správní rady elektrických
podniků přijat. — Z konlerence hospodář-
ské. Od 1. ledna do 28. dubna 1900 bylo vydáno
za vykonané práce, dodané hmoty a jiné úhrnem
884.003 K 51 hal. Z tohoto obnosu vydáno na či-
stění města 237.247 K 20 hal., na komunikace
144.856 K 29 hal., na veřejné sady 33.835 K 35 h.
a na zdravotnictví 43.100 K 19 hal. — Při referátu
o schůzi ankety pro úpravu jízdního
řádu bylo poukázáno pp. drem Srbem a cís. radou
Schwarzem na to, že jízda povozů, pro které jízdní
řád plati, jest velmi stěžována malými ručnímí v -
zíky, na které jízdní řád se nevztahuje, které bývají
ponejvíce tlačeny osobami nedospělými, večer nejsou
osvětlovány a vůbec komunikaci jsou na závadu
kterýžto nešvar v žádném jiném městě se nevysky-
tuje. Pan cís. rada Schvarz poukázal k tomu, že tyto
vozíky byly by vhodným předmětem zdanění. —
Vzhledem k výtce ob. staršího p. Březnovského, že
návrh, aby členové obecního zastupitelstva, kteří
stáli v čele prodejen uhlí, byli vyznamenáni medail
lemi, nebyl schválen z důvodů politického strannictví
bylo konstatováno, že rozhodnutí rady městskév
Mild
Schwarz
Srb
28
article
tomto směru stalo se na základě jednomyslného
usnesení komise pro udílení medaillí, kdež obě strany
náležité byly zastoupeny (mladočeská většinou pp. Stor-
chem a Sokolem, staroč. p. Terebou.) Návrh tento opí-
ral se o důvod, že udílení medaillí má zůstati vzácným.
V tomto případě analogickém bývá činnost komisí
povodních začasté namahavější Tím se stalo, že
návrh na udělení medaillí — vyšlý původně z prae-
sidia — nebyl schválen. — Komise praesidialní před-
ložila návrhy ve příčině oficialní návštěvy výstavy
pařížské na základě pozvání městské rady tamní,
o nichž bude ještě podrobněji jednáno. — K žádosti
učitelské jednoty »Komenský« v Praze převzat bude
do správy obecní na dobu 50 roků hrob zasloužilého
paedagoga Štěpána Bačkory. — K žádosti msgra.
Sokol
Tereba
Komenský
Bačkora
Praha
29
article
Jähniga bylo svoleno, aby mohl častěji sloužiti boho-
služby v Křižové kapli v Konviktské ulici. Při tom
starosta p. dr. Srb poukázal na poškození maleb
v této kapli a usneseno, aby stav jich byl vyšetřena
učiněno opatření, aby kaple a její umělecké památky
byly udržovany stále v náležilém stavu. Vzhledem
k interpellaci p. dra. Kühna, zda neztratilo se nie
z bohatého dříve inventáře této kaple, bylo sděleno,
že dotyčné předměty, aby nevzaly zkázy, byly scho-
vány ve skladišti na radnici. — Spolek majitelů domů
na Malé straně žádal za uvolnění průchodu druhou
malostranskou věží mostní. Schválen byl návrh tech-
nické komise, aby žádosti této nebylo vyhověno, ježto
by tím drahocenná památka historická velmi trpěla. —
Žádost spolku kočujících živnostníků za propůjčení
místa za ruským kostelem na Starém městě po čas
výročního trhu svatojanského, byla zamftnuta,
ježto se jedná o živnosti, které nesouvisejí s tímto
trhem, jenž mimo to koná se na Malé straně. —
Městská rada v Hoře Kutné vyslovila radě městské
díky za zapůjčení sádrových modelů soch Adamaa
Jähnig
Srb
Kühn
konviktský ulice
Kutná
30
article
Evy a sv. Vaclava, jichž užito bude k restaurování
štítu starodávné budovy »kamenného domu« v Hofe
Kutné. — Městský rada pan Rus žádal, aby byl se-
staven inventář a popis znaků řemeslnických, zdo-
bících místnosti radniční, k čemuž z usnesení měst-
ské rady dožádáni budou pp. ředitel musea Jelínek
a konservátor Herain. Dále žádal, aby bylo vším
úsilím pracováno o brzké otevření cesty z Petřína
ku bráně Strahovské. — Z ústavu pro bezplatné
sprostředkování práce a služby. V měsíci dubnu
v oddělení mužském hlásilo se zaměstnavatelů 871
(od 1. ledna 2439), dělníků o práci se hlásilo 1178
(od 1. ledna 4205) a sice z Prahy 686 (2633) az
venkova 492 (1572). Práci obdrželo dělníků 953
(3012) a sice z Prahy 578 (1943), z venkova 375
(1069). V oddělení ženském hlásilo se zaměstna-
vatelů 242 (od 1. ledna 1007). O práci se blásilo
služebných 373 (1813) a to z Prahy 231 (983) a
z venkova 142 (730). Práci obdrželo 243 služebných
(od 1. ledna 1035) a to z Prahy 147 (594), z ven-
kova 96 (442). V oddělení mužském nejvíce obdrželo
zaměstnání mužských krejčí (312), dále obuvníků
(221), pak truhlářů (77), holičů (65), sluhů (27) atd.
Eva
Vaclava
Rus
Jelínek
Herain
Hof Kutná
Petřín
Praha
Praha 578
sluha
31
article
— V oddělení ženském obdrželo zaměstnání nejvíc
služek (162), pak chův (21), posluhovaček (20), ku-
chařek (17) atd. — Za měsíc duben vydáno bylo na
peněžních podporách 668 osobám 7084 a 70 hal.
V dobé od 1. ledna vyplaceno 3328 osobám 25.772 k
45 hal. Z toho připadají na fond žebroty v dubnu
224 osoby 3281 K a v době od 1. ledna 998 osob
9083 K. Saty poděleny v dubnu 193 osoby v ceně
1644 K a od 1. ledna 663 osoby v ceně 4707 K. —
— Ku desátému mezinárodnímu sjezdu pro hygienu
a demografii u příležitosti světové výstavy v Paříži,
ve dnech od 10. do 17. srpna pořádanému, bude radou
městskou vyslán městský fysík pan dr. Záhoř. — Zří-
zení chodníků a silnic při nové české dětské nemoc-
nici bude vyžadovati nákladu K 17.127.36, jejž po-
měrně uhradí obec pražská, pražská městská spoři-
telna a spolek pro zřízení a vydržování této nemoc-
nice. — Provedení chodníku zadáno panu Ferdinandu
doktor
Záhoř
Ferdinand
Paříž
spolek pro zřízený
32
article
Dvořákovi. — Spolek majitelů domů na Malé straně
a Hradčanech vzdal radě městské díky za zřízení pro-
dejen uhlí ve jmenovaných častech města v době ne-
dostatku uhlí. — V lázních žofínských zařízeny budou
i lázně uhličnaté, jež rovněž podřízeny budou dozoru
pana MUDra. Preiningra. — Pan městský rada Kope-
cký navrhl, aby jako každoročně provedena byla
oprava ambulančních vozů záchranné stanice. —
Tesaři, zaměstnaní na stavbě nového mostu u Ná-
rodního divadla dokončili tamtéž skruží, dosáhli tudíž
»rovnosti« a byla jim radou městskou povolena ob-
vyklá odměna, rovnající se denní mzdě. — Mostného
vybráno bylo v týdnu od 22. do 28. dubna na mostě
u Národního divadla K 3551.96, na mostě Františka
Josefa K 5429.22, na mostě Palackého K 4751.6
a na můstku žofínském K 228.40.
— »O kulturních poměrech Moravy« před-
nášeti bude tuto neděli 6. května o 11. hod. ve
velkém sále Měšťanské besedy p. Fr. Mareš, řed.
Dvořák
Mudra
Tesař
František Josef
Palacký
Mareš
Hradčany
Morava
národní divadlo
33
article
»Vesny« v Brně. Nebude od místa, vytkneme-li
stručně některé vzácné vlastnosti našeho moravského
hosta-řečníka. Vynikajících zásluh zjednává si Mareš
jako ředitel »Vesny«, jediného to podobného
ústavu v Rakousku. Pod jeho svědomitým vedením
odchovávají a vzdělávají se tu mladistvé dívky naše
s příkladnou péčí a porozuměním pro život. Tím
vysvětlen jest neobyčejně rychlý a radostný vzrůst
ústavu vydržovaného národem. Ředitel Fr. Mareš je
upřímným rádcem, znamenitým organisátorem a na-
dšeným pracovníkem. Všestranná jest činnost jehoa
zvláště zamilovaným oborem — umění. K pěstění
jeho na Moravě založil s několika přátely nové stře-
disko Klub přátel umění, jehož jest předsedou. Též
myšlenka Národního divadla v Brně má v něm před-
ního pěstitele a šiřitele. Přináší pro ně rád největší
oběti. Připomeneme-li konečně, že řed. Mareš jest
též výtečným řečníkem, doufáme, že to postačí, aby
obecenstvo naše v počtu nejhojnějším přišlo vyslech-
nout druhou přednášku z bezplatného cyklu o Mo-
ravě, pořádaného Moravsko-slezskou besedou.
— Zdravotní stav pana Rudolfa Vandrlinda
jest uspokojivý a stále se lepší. Emphysemu podkož-
ního stále pravidelně ubývá a nebezpečí zánětu plic
pominulo. Do týdne doufá se, že opustí ústav pana
dra. Skrbka. Návštěvy vůbec nejsou dovoleny.
Mareš
Vandrlinda
Skrbek
Brno
Rakousko
Francie
Morava
diský klub přátelit uměný
národní divadlo v Brno
34
article
— Sbor obecních starších král. hlav.
města Prahy bude míti v pondělí dne 7. května
1900 přesně o půl 5. hod. odpol. ve velké zasedaci
slni na radnici staroměstské řádnou schůzi. Předměty
porady: Sdělení presidiální. Stížnosti. Doplňovací
volba 5 členů výboru městské spořitelny pražské. —
Návrhy výboru městské spořitelny pražské. I. aby
za příčinou 25. výročí zahájení měst. spořitelny praž-
ské zřízen byl při této spořitelně s výhradou schvá-
lení příslušnými úřady odbor pro čeleď, ži v-
nostenské pomocnictvo a pro dělni-
ctvo, jakož aby k tomu účelu stanovy m. spořitelny
byly doplněny; II. a) aby systemisována byla při m.
spořitelně pražské za příčinou zřízení kontrolního
oddělení pro hlavní pokladnu a její likvidaturu, jakož
i za příčinou nutného doplnění úřadnictva a služeb-
nictva některá nová místa úřadnická a služebnická
b) aby zrušeno bylo systemisované místo kontrolora;
c) aby za příčinou 25. výročí zahájení měst. spoři-
telny pražské zvýšeno bylo služné úřadníků a slu-
žebníků tohoto ústavu; d) aby uděleny byly některé
osobní přídavky do výslužného vpočítatelné, z nichž
by se však neplatilo příbytečné; e) aby řediteli kan-
celáře m. spořitelny pražské udělen byl titul »ředitele
měst. spořitelny pražské« a dle toho změněny byly
stanovy ústavu; f) aby z dosavadního statu úřadníků
m. spořitelny pražské vyloučeni a ve zvláštním statu
vedeni byli tajemník a koncipista; g) aby z dosavad-
ního služebního pořadí sluhů vyloučeni byli: vrátný,
strojník a oba topiči a aby vedeni byli každý o sobě.
Praha
městský spořitelna
35
article
III. aby schválen byl opravený návrh nových pra-
videl pro vyměřování výslužného neb odbytného úřad-
níkům a služebníkům m. spořitelny pražské. — Do-
plňovací volba jednoho člena správní rady m. elektr.
podniků (za p. cís. radu Fr. V. Schwarze). — Návrh
na zřízení pensijního a provisního fondu elektr. pod-
niků král. hlav. města Prahy. — Zpráva o prozkou-
mání účtů pachtu daně potravní za r. 1899. — Zpráva
o návrhu pana obecního staršího Březnovského v pří-
čině místa administrátora pachtu daně potravní. —
Návrh na koupi pozemku č. k. 460/2 na Letné ve
výměře 600 čtv. sáhů od malostranské záložny za
cenu 24 K za 1 čtv. sáh k rozšíření sadů na Letné.
— Schválení vydražení 1/2 domu č. p. 1543—II. z
cenu 8670 K. Návrhy, aby byli dáni na trvalý odpo-
činek: p. Václav Šimek, ředítel měst. úřadu berního
I. a cís. rada, p. František Tužil, ředitel m. výpravny.
p. Frant. Vichterle, vrchní účetní revident. - — Návrh
na změnu v příčině jmenování představených pomoc-
ných úřadů. — Návrh na upravení právních poměrů
řádného učitelstva městské vyšší dívčí školy a na
změny a doplňky zakládací listiny této školy. —
František
V Schwarz
Šimek
Praha
Letná
elektrum
úřad berní I