ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9305afe0-66a6-11dc-954e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: place 98, person 129, work 2, org 10
1 masthead
5. května 1900.
2 masthead
Číslo 123
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
Žádný národ nemá tolik pružné životnost a fvořivosti, jako Francie — to je, co nás na- plňuje největším obdivem k ní, co je její zá chranou, co je zárukou její lepší budoucnosti Jiný národ vysílil by se tolika zápasy a pohro- mami — ale Francie je stále plna bujarosti ve své práci, únava jeví se jen ve veřejném ži votě, zhnuseném tím vším bahnem, jež prova- lílo se ze stok posledních »affér«. Výstava světová je nejvýmluvnější odpověd Francie na všechny žaloby, pronášené proti ni. proti její frivolní zkaženosti, na všechny po- chyby, projevované o její budoucnosti. Francie žije a bude žíti veliká a mocná — dokud bude tak pracovati, jako dosud. Národové vzdávají nyní čest velkolepému dílu Francie. Vlajky a prapory všech národů sklánějí se před trikolorou republiky, která se zvedla z bláta Panamy a Afféry, aby zavlála hrdě do jasného azuru nad paláci výstavními. Zde poznáme celou vznešenost a mohut- nost kuliurní národa, který nejvíce bojoval pro svobodu a emancipaci lidu, nejvíce pracova pro jeho osvícení a klestil cesty nejsvětějším ideám pokroku. Nynější výstava je jen novým vzmachem Francie, bojující pro nejideálnější statky lidstva v revolucích i v míru, na řeč ništích Velké revoluce i v tichých pracovnách encyklopedistů.
Francie Panama
6 article
Celý svět podlehá dosud podmanivému vlivu trancouzské kultury, která nese lidstvu nejvíce volnosti a vzletu, je jasná a ušlechtilá a jásá radosti života. V zápolení velkých kultu vítězila dosud vždy Francie nad svými soupeř — vítězila svým uměním, svou literaturou i vkusem a dovedností svých řemesel. Francie podmaňovala si dosud svět intellek tuální jako kdysi Řecko svým harmonickým esteticismem a Italie renaissanční svým opojným rozpoutáním tvořivosti a ducha. Nynější výstava ukáže tuto převahu Francie ač Německo s největším napjetím, s vynalože ním všech sil chce překonati Francii aspon v jistých odvětvích kulturní práce. Nám Slova- nům je a bude kultura francouzská vždy bližšía sympatičtější, nežli německá, ač právě tato se nám nejvíce vtírá. Slovanský duch harmonicky se shoduje s duchem galským a latínským — v obou zní tytéž struny idealismu, něhy, vesel a citu, dobra a krásy. Jen těžkopádné kantorství a doktrinářstv nůže se stavěti proti francouzské kultuře a dá- vati přednost kultuře brutálních podmanitelů usurpátorů. Francouzská lehkost je plna gracie a vznáší se k slunci, kdežto německá důklad- nost chmuří a plazí se u země, francouzská frivolnost je mravnější ve své nezbedné upřím- nosti, nežli pokrytectví a puritánství germánské Francouzská literatura a umění byly v poslední době částečně zastíněny slávou jiných národůa byli to zejmena Rusové a Skandinavci, kteř v románu i dramatu dobyli prvního místa v mo- derní literatuře, ale při tom všem nesmíse upírati Francii nevyčerpatelná bohatost talento v každém oboru a touto bohatostí vynahražuje, co jí schází na mohutném vypjetí velkých, ge niálních jednotlivců.
Rus Francie Řecko Německo
7 article
Světová výstava je mohutným pomníkem lidské práce, s jehož výše září francouzská kul tura ve svém zenitu. Český národ přijde jí vzdáti hold nejnadše- nější. Obdivuje ji tím více, čím více musí zá polit o vytvoření své vlastní a rázovité kultury Národ, který žije na křižovatce Evropy, kudy vanou všechny čtyři větry lidského ducha, kudy procházely všechny proudy idel národních, ná boženských a kulturních, musí nejen těžce bo- jovat o svou existenci politickou a národní, ale i bolestně zápoliti v tom ohnisku všech mož- ných pronikajících se paprsků — o své vlastní. osobité, české a slovanské bytí. Ze všech sil musíme se snažit za tímto cílem a přijdeme-li se poklonit slávě kultury francouzské, to bohdá nebude proto, abychom jako jiní se po ní opi- čili, ji se dali překonati a uchvátiti, ale abychom v její vítězném plápolu našli jas na vlastní cestu do budouenosti a hřejné, sílivé teplo slovan- V. H. ského vědomí.
Evropa
8 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. května. (Před říšskou radou.) S odjezdem panovníkovým do Berlína ku slavnostem zletilosti německého následníka, obrácena i pozornost většiny časopisectva ku stolici nad Sprévou. Vnitřní rubriky jsou vy- plněny hlavně zprávami o schůzích zemských sněmů, jež na kvap vyřizují své nezbytné hospo- dářské věci. Poněvadž v sobotu na vládní roz- kaz musejí se uzavříti všechny sněmy (sněmík vorarlberský ukončil svou práci už před týdnem) promrskává se v posledním okamžiku všude zem- ský rozpočet, vyjma sněm český a dolnorakou- ský, jež vyřídí rozpočet teprve v zasedání pod zimním. Ku včerejším telegrafickým zprávám o zemských sněmech sluší ještě dodati, že na sněmu lvovském stala se opětně zmínka o zná- mém mořském hadu rakousko-uherském, o tatran- ském »Mořském oku«, o jehož příslušnos vede se už po léta spor mezi Rakouskem (Haliči) a Uhrami. Sněm lvovský přijal návrh, aby vláda byla pobídnuta, by nekonečný spor tento byl na konec vyřízen.
Praha Berlín stolice nad Spréva Rakousko Halič Uhry
9 article
Většina poslanců odjede ze sněmů rovnou cestou do Vídně, kde se dne 8. května otevrou opět brány obou sněmoven říšské rady. Některé kluby ohlásily schůzi už na pondělek, jiné se- jdou se v úterý, v kterýžlo den dr. Körber hodlá zástupce národů rakouských překvapit svou osnovou jazykového zákona pro Čechy a Moravu. Ve sněmovně poslanců nenastala o posledního zasedání nijská změna. Za to panská sněmovna utrpěla ztrátu úmrtím sedmi členů: prof. Maassena, Hallera, Ziemialkowského a arci- biskupa Morawského, kteří patřili k pravici, Dumby a Eignera z levice a bar. Reinelta ze strany středu. Panská sněmovna má nyní 237 členů, z nichž je 17 arciknižat, 95 členů pravice 55 členů ústavověrné levice, 45 členů strany středu a 26 členů, kteří buď do sněmovny vůbec nechodí, aneb se nehlásí k žádné straně. Pešti, 3. května. (Maďaři a Němei. Pod dojmem chystaných slavností berlínských jeden z vládních listů maďarských dal se unésti láskou k Berlínu do té míry, že napsal: »Ma- darstvo patří do velmocenské sfery Německa. To je fakt, jehož nelze popírati. Malý národ, jako my, může snad uhájiti svou neodvislost ale nemůže se nadíti své vlastní sfery moci
doktor Körber profesor Maassen Haller Ziemialkowský Morawský Reinelt Maďar Vídeň Čechy Morava Pešť Berlín Ma Německo
10 article
nemůže očekávati, že jeho jazyk a jeho kultura nabude platnosti také mimo území maďarské. Proto musíme co nejtěsněji přimknouti k Ně- mecku. Vídeň už svou úlohu dohrála; nyní je vůdcem Německa Prusko s Berlínem jako stře- diskem. Vídeň je pouze hlavní město Rakouska, a poněvadž se Rakousko drohí, bude snad jen městem provinciálním. My Maďaři ze sféry ně- mecké kultury vyprostiti se nemůžeme; proto musíme se snažit, aby ohniskem německé kul- tury nebyla pro nás Vídeň, nýbrž Berlín. Mu- síme se k Berlinu přiblížit bezprostředně; pak ani Němci nebudou na nás pohlížeti skrze Vídeň. Mezi Berlínem a Peští panuje už přátelstvI. To přátelství musí se změniti v bratrství . . « Také v dnešní schůzi peštského sněmu byla řeč o styeích maďarsko-německých. Byla předložena ke schválení smlouva o hájení autor- ských práv, uzavřená mezi Německem a Ra- kousko-Uherskem. Za rozpravy o tomto před- mětu ujal se slova též Gejza Polonyi z krajní levice a ten projevil zcela jiné názory o sfeře německé kultury. Polonyi se leká obrovského vzrůstu německé kultury a má za nezbytno, aby Maďaři učinili v čas ochranná opatření aby neutonuli v moři germanisace Proto prý se vzpírají německým divadlům. Nová smlouva bude míti za následek, že německé spisy budou ještě více, než dosud, zaplavovat Uhry a činiti zbytečnými maďarské překlady. Polonvi mluvil ovšem jmenem čistokrev- ných Maďarů; vládní tisk peštský je však obslu hován téměř výhradně židy a odtud jeho na dsená láska k německé kultuře.
Maďar Němec Polonyi Vídeň Německo Prusko Berlín Rakousko Pešť Ra kouskoUhersko Uhry
11 title
Politické zprávy zahraničné.
12 article
V Praze, 4. května.
Praha
13 article
Černá Hora — srbský Piemont. Vládní orgány bělehradské znova se obo řily na Černou Horu, jíž vyčítají nic víc a nic míň, než-li zradu (!) na Srbstvu. Zrady se do pouští, že se zaprodává (!) »cizincům«, t. Rusům a strojí kozákům příležitost, aby se uve lebili na Balkáně. Na to odpovídá »Caa«, orgán srbských emigrantů: »Abychom si rozuměli. Srbsko za- jisté je stvořeno za srbský Piemont, ale Srbsko. ujařmené Milanem a prožrané milanovštinou nemůže jím býti. Milanovština úlohu Piemontu sama odvrhla. Černá Hora jí nic neodňala. Vi- douc srbskou věc zanedbanou, srbské jmeno v nebezpečí, Černá Hora chápe se praporu, který nehodní Obrenoviči pustili z ruky. Přese všechnu chudobu svoji Černá Hora se pokouši aby podala oporu srbskému lidu v Starém Srb sku a Makedonii, aby mu učinila možnou sebe obranu a zabezpečila jeho trvání. Zradou bylo by, kdyby Černá Hora v tomto okamžiku cho- vala se k srbským ideálům tak, jako milanovské Srbsko. Je to smutné vysvědčení pro milanovské Srbsko, že srbský národ očekává spásu od malé a chudé Černé Hory, ale toho je vinen Milan.«
Rus Milan Piemont Černá Hora Balkán Srbsko Milano Makedonie
14 article
Rusko a Vatikán. Ruské veliké kníže Michal měl těchto dní slyšení u papeže, jemuž zvěstoval: Když císa Mikuláš dověděl se, že hodlám jeti do Římna, dal mi milý úkol, abych Vaší Svatosti složil hold a ubezpečil, že císař upřímně si žádá za- chování dobrého poměru s papežskou stolicí Nejjasnější můj pán císař uložil mi, abych Vas Svatosti oznámil, že jest jeho nejupřímnější vůli, aby katoličtí kněži i poddaní pod jeho žezlem požívali úplné svobody ve vykonávání své víry. Na to odpověděl papež: Známé city císaře Mi- kuláše k nám jsou nám velkou potěchou, zvláště že to není po prvé, co nám je dává na jevo provází je důkazy své blahosklonnosti. Uzná- váme s radosti, že J. C. M. mnoho učinil ve prospěch katolické církve v Rusku a rozličná zavedení, uskutečněná v poslední době v krá- lovství polském, dovolují nám doufati, že na- dejdou ještě další změny. Po takovém projevu carském a uznání pa- pežském je na katolících jak v ruské říši, tk vůbec všude mezi pravoslavnými, aby se k nim měli neméně snášelivě a příznivě. Perská kozácká brigáda. »Pyceri Ha«, orgán ruského vo- jenského ministerstva, po prvé se zmiňujeo perské kozácké brigádě. Do r. 1896 měla pouze 500 jezdeů se 4 děly, jež jí daroval ještě can Alexandr II. Nyní má 1500 kozáků, 200 dů- stojníků a 8 kusů děl. Břigáda jest úplně samo- statně zorganisována a cvičí ji pouze Rusové. podřízení ruskému vyslanectví v Teheraně. Ve itelem je plukovník gen. štábu Kozakovský. jenž má titul perského maršála. Vydržování bri- gády stojí šacha ročně 500.000 rub. Měsíčné platy a odměny jsou přesně vypláceny, což je v Persii pravým divem.
Michal Mikuláš Vasa Rus Rusko Vatikán Persie
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné má schů z dnes dne 5. května o 10. hod. dopolední v budově sněmovní. — Klub lidových poslancův českých na radě říšské konal včera večer v místnostech »Klubu národní, strany svobodomyslné« poradu. které přítomni byli též zástupci českých po- slancův moravských, dr. Stránský a dr. Žáček Po delší debatě přijaty téměř jedno my slně návrhy parlamentní komise na říšsko radě v příčině postupu na radě říšské — Strachy na — Čechy. Nedá se věr vládě vytýkati, že by se byla snad dost nevyna snažila vzdorovité Čechy, kteří pověstni jsou svou tvrdou hlavou a neústupnosti, přimě k tomu, aby poklonili se před německou řeč státní a přijali za to z milosti tak zvanou ře »vnitřní«, kterou by nám byl snad pan Körbeu z vysokým povolením Němcův uštědřil, kdyby- chom se byli podrobili sloužiti jim za podnož Co se najezdil do Prahy ministr krajan, co s namluvil ministr spravedlnosti pan baron Spens Sněmy byly harangovány, aby vyslovily se pro ministerstvo a jeho program, haličtí poslane sbubnováni ku projevu proti nám, Slovinci prot nám poštváni a alpským Němeům dokonce na- mluveno, že chceme takové vyrovnání, které by mělo za následek úplné zničení a vyhuben Němců v zemích českých. Kdyby v nás prou- dila krev Arminia, styděli bychom se doznati
doktor Stránský Žáček Čecho Körbeu Němcův Spens Slovinec Němec Arminius Praha
16 article
cos podobného. Celý velký, mocný a kulturní národ že by měl tak málo resistence ? Coz Němci v Čechách se svými soukmenovci v řis bezprostředně nesouvisí? Což každá kul turní vymoženost velkého národa německého není zároveň též vymožeností jejich Což všechno to, co dělá národ silným, slav ným, skvělým, jak rádi se Němci zovou, ne- pocití též Němci v Čechách? A tak slab by byli, že by se před námi chvěli o existenci. kdybychom požívali v této zemi stejného s nimi práva? Páni jsou ve své snaze, za- krýti úmysl svůj, velmi naivní. Kdo ale chce. bude tomu věřit, nám že o nic jiného nejde. než Němce buď počeštit nebo vypudit. Kd v této zemi komu co zabral, v té věci nejvý. mluvnější jsou svědkové místná jmena.
Němec Čechy
17 article
Tomu nasvědčuje Radobyl, jenž trči nad Lito- měřicemi, Ještěd, jenž zvedá se nad Libercem, Javor, jenž chrání hranici jihozápadní. Jednou budiž to Němcům pověděno, my že na je- jich počeštění ani ve snu nepo- mýšlíme, již proto ne, že máme mnohem lepší ponětí o jejich mo- hutnosti a síle, než oni sami. Byl bychom též šílenci, abychom nějakým národním násilím chtěli provokovati jejich protektory v sousedství a uváděli tím přímo sebe v nebaz pečí. To, co se nám v ohledu tom imputuje je buď švindl anebo chabost, která má svů původ ve zlém svědomí. Proto také zvláštn prostředky, kterými na nás vyzráti chtějí Řekněme jim to upřímně. Spor, o který tu jde. není vlastně ani tak sporem naším s nimi, nýbrž mnohem více záležitostí, jež týká se poměru našeho k télo říši. My s Němci nikdy žádnýcl smluv ve věcech národních neuzavřeli, nemáme tedy k nim též jiných ohledů, než těch, které nám diktuje slušnost a spravedlnost. Také on jsou oproti nám bez závazku, leda že bychom činiti chtěli nároky na vděk, kterým jsou nám povinni, že nalezli v nás tak ochotně hostitele
Radobyl Němec Ještěd Liberec
18 article
Když vydána byla jazyková nařízení, domníval jsme se, že říše tato a její řiditelové konečne procitli z centralistické ztrnulostí a prohlédl z germanisační tmy a že konečně chtějí uza vříti s námi upřímný smír. A proto jsme jim ruky podali... Přesvěděili jsme se, že jsmese ukvapili, že byli jsme opět zklamáni. Nyní ne- zbývá nám nic jiného, než ku sterým dokladům z dřivějších dob připojiti opět nový a dokázati že navzdor pokročilosti ve věku se nepoddáme přes to, že dorost náš z dobré poloviny otráven jest učením, jež posmívá se tomu, co nám drahé, že mu již neimponuje ani národnost ani svoboda. A my se hrozeb nelekáme. Nelekáme se právě tak zjevného nepřátelství jako feloni z tábora sbratřeného. My se nedáme — my- neklesneme ani pod ranami přátel, ani poo svůdným lichocením nepřátel ! Na Čechy marn strachy.
Čechy
19 article
— Odvod v Karlíně. Při včerejším o- vodu v Karlíně žádáno bylo zástupcem měst Karlina, aby veškeré výkony odvodní komise konaly se v jazyku českém. Když však poža davku tomuto vyhovéno nebylo, podal pan Demartini, člen městské rady, písemní prohlá- šení tohoto obsahu: Slavná c. k. odvodní ko- mise! Jakožto zástupcé města Karlína, jednoh z nejpoplatnějších měst v král. českém, jehož obyvatelstvo až na nepatrnou část jest ryze české, jehož úřadní řečí jest čeština a jehož branci jsou vesmés Čechové, jazyku německému vůbec nerozumějící, žádám, aby při celém jed- nání odvodním jazyku českému vyhraženo bylo plné, platnými zákony zaručené právo a aby zejmena při odvodu jen česky jednáno a pro- tokoly aby jen česky sepsány byly. Pro případ že shora uvedenému přání měmu c. a k. od- vodní komise by nevyhověla, protestuji se vš rozhodností proti snižování a odstrkování jazyka českého v našem vlastním domově a ohla- šuji zároveň, že jednání komise zúčastnímse potud, abych, pokud toho potřeba vyžadovat bude, hájil zájmy obyvatelstva města, jež za- stupuji. H. Demartini, městský rada.
Demartini Čecho H Demartini Karlín
20 article
— Z okresu krumlovského. (Pův. zpr. Podepsaní zástupcové soudních okresů česko budějovického, chvalšinského, českokrumlovského a kaplického protestují důrazně, rozhodně a zá važně proti každému zřizování okresů, nehledi-l se k žádným jiným poměrům než národnostním resp. jazyka »obeovacího« a proti při pojení svému k okresu v Kremži, případně ve Velešině zvláště. Důvody: 1. Poméry komuni- kační ohromné většiny obcí s dotýčnými městysy jsou naprosto nevýhodné a vzdálenost obnáš o několik hodin více, než od sídla nynějšího. Silnice z některých obcí vůbec není a musily by býti úplně znova vystavěny neb aspon značným nákladem opraveny. 2. Styky, zejmena obchodní, s nynějšími sídly okresů, vesměs většími to městy, jsou již tak ustálené a pevně. že nijak se nedají změniti. Občané do měst těch jezdí prodávat a kupovat a k soudu by měli chodit do obce jiné, nepoměrně vzdálené Tím utrpěli by nedozirné škody hmotné a ztrá- celi mnoho času. 3. Novým okresům připadlo by z nynějších některé nesnesitelné břemeno ukazujeme jenom na silnici z Č. Křemže do
Kremže Č . Křemže
21 article
Č. Budějovic, která slouží skoro jedině a vý. hradně obchodním zájmům v Č. Křemži, Chval- šinech, H. Plané, Friedbergu a vůbec míst po- šumavských, vydržování její by však připadlo nově zřízeným okresům. Totéž platí o železném mostu v Rájově, který postaven byl jedině pro zájmy uvedených měst pošumavských něme ekých, náklad není ještě uhražen a dluh váznoueí by teď musily převziti nové okresy, které mostu toho vůbec nepolřebují a jimiž by byl dobře stačil most starý. 4. Daně a hlavně okresní přirážky by značně se zvýšily; při nepatrném počtu obyvatel nových okresů by režie a správ značně se zdražila a při tom přírážky stouply. dále není v projektu okresů žádných továren ani závodů průmyslových a celá tíha daní do- padla by na lid malý a rolnický; povinností vlády a sice již neodkladatelnou jest, aby těmto vrstvám ulevila a ne nové daně ještě na ně ukládala. Daně by také stouply tím, že by počet úřadníků se rozmnožil. 5. Zřízení nových soudů nevyplývá z žádné nutnosti a neprospělo by nijak ku zmírnění nesvornosti, naopak tím že trhají se tak staleté svazky a zvyklosti, budí se nové roztrpčení v lidu. Smír obou národů nedá se vynutiti naprostým oddělením jich v posvátné vlasti této, nýbrž tím, že oba kmeny, žijící vedle sebe a mezi sebou, budou vedeny k tomu, aby dle hesla nejjasnějšího mocnáře našeho
Č . Budějovice Č . Křemže Planá Friedberg Rájov
22 article
»Spojenými silami« starali se o ty zájmy, kter jsou oběma společny. Ne ten, kdo rozděluje nýbrž ten, kdo slučuje, zavésti dovede v krá- lovství a zemích ostatních opravdový a nejvýše potřebný smír národů. Na Českém Krumlově. v měsíci dubnu 1900. Za obec Habří: Josef Míka, starosta. Za obee Lipá: Matěj Šturma, starosta, Matěj Chromý, radní Antoní Doležal, výbor. Za obec Vrábče: Vavřinec Vyžrálek, starosta, Prokop Janoš, radní, Jan Kalkuá radní. Za obec Nová Ves: Jan Andrle, starosta. Za obec Brloh: Václav Jakeš, starosta. Za obec Holubov: Matěj Kouba, starosta, Jan Valenta, radní. Jan Šimek, výbor. Za obec Zlatá Koruna F. Janda, starosta, Josef Kantor, radní. Za obee Krasejovka: J. Janas, starosta. Za obec Pří sečná: Václav Perník, starosta, František Brujšek výbor, Jakub Homolka, výbor, Frant. Pils, výbor Za obec Roušín: Bartos Plánský, radní. Za obec Chlum: Jan Jakeš, starosta. Za obec Pořešin Josef Svsel, starosta, Filap Barták. Frant. Putschögl Frant. Říha. Za obec Třebonín: Kašpar Petr starosta. Za obec Mirkovice: Josef Dundr, sta rosta. Za obec Mříč: František Honzík, starosta Za obec Svince Prostřední: Jan Kořenský starosta. Za obec Rájov: Tomáš Homolka, radní Vít Moučka, radní. Z obce Mojné: Simon Novák výbor. Za obec Dlouhá: Matěj Pancíř, starosta Frant. Jilek, radní, Jan Ročně, výbor. Za obec Opa lice: Frant šek Mráz, radní.
Mík Šturm Chromá Doležal Vyžrálek Prokop Janoš Jan Andrle Jakeš Kouba Valent Šimek F Janda Kantor J Janas Perník Brujšek Homolka František Bartos Plánská Svsel Filap Barták Říha Petr Dundr František Honzík Kořenský Moučka Simon Novák Pancíř Český Krumlov Vrábče Nová Vesa Brloh Holubov Chlum Třebonín Mirkovice Rájov Mojná Dlouhá František šek Mráz
23 article
Originál byl poslán p. předsedovi ministerstva dru, Körbrovi, opis sněmu království českého poslancům svobodomyslným. — Česko srbský večer v Petrohradě Zprávu o této zajímavé slovanské koncertní taneční zábavě doplňujeme ještě dle »Cshra« a »IIer. BBI.« Prvý list palmu koncertní části podává paní Marii Doliné, primadonně carské opery petrohradské, jíž vůbec patří také velká zásluha, že tento dobročinný koncert byl uspo- řádán. Ve zpěvné části vystoupili kromě paní Doliné ještě známí nadaní umělci: paní B ud- kevičova, pp. Morský a Serebrja- kov, jenž zapěl česky arii Gremina z »Euge- nija Onegina«. Vřelého přijetí dostalo se také jako vždy p. Vojtěchu Hlaváči, jenž na svém harmoniu improvisoval na slovanské mo- tivy. Druhý list nazývá večer úplně zdařilýma zmiňuje se zejmena o znamenité umělkyni paní Doliné, jež s ohromným úspěchem zapěla romance Hlaváčovu a Nápravníkovu, a o krásné koloratuře paní Budkevičo vé. — Osobní. Pan MUDr. Ludvík Komrs odborník pro nemocí ženské a massáži gynaekolo- gickou, od r. 1892 lázeňský lékař ve Františkových Lázních, ordinuje tam i v letošním letním období v starém bytu v »domě Mattonově«. — Rodinné zpravy. Sl. Karla Bártov a pan Vojtěch Kaisler, c. k. komisař lesn inspekce a stavební správce při hrazení bystřin, slaví sňatek svůj dnes o 1/24. hodině odpolední v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Pan Emil Vašíček, obchodník z Bubenče, a paní Růžena Bendlová z Dejvic slaviti budou ve čtvrtek dn 10. t. m. o 8. hod. ranní ve farním chrámu v Bu- benči sňatek manželský. — Sl. Mařenka Engel- müllerova z Karlína a pan Karel Suchome z Mnišku slaviti budou sňatek v sobotu dne 12. května t. r. o 5. hod. odpol, v karlínském chrámu.
Körbr Marie Doliný Doliný Gremin Hlaváč Hlaváčův Nápravníkův MUDr Komrs Bártov Kaisler svatý . Ludmila Král Emil Vašíček Bendlová Engel Suchome Česko srbský Petrohrad Františkův lázeň Bubeneč Dejvice Karlín B ud dům Mattonov
24 article
— Úmrtí. V Méčíně zemřel dne 1. května t. r. u věku 75 let všeobecně vážený řídící učitel na od- počinku pan Jan Duchek, muž v každém ohledu dokonalý a vysoce zasloužilý vychovávatel naší mlá- deže. Pochován byl na tamějším hřbitově. — V Dale- šicích na Moravě zemřela dne 1. května t. r. pani Marie Uchytilová, vdova po sládku, a pohřbena byla dne 3. května t. r. ve Stráži v Čechách. Zesnulá byla vzornou matkou a požívala pro svoji vlídnou povahu a dobročinnost ve Stráži i v Dalešicích vše- obecné vážnosti. — Včera zemřel p. Otakar Srnee společník firmy: Joseť Srnec a synovci v Karlíně, v 30. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 4. hod. odpol. z chrámu u sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně na hřbitov olšanský. — Včera zemřela ve svém bytě v Praze, ve Václavské ulici č. p. 1779—II., paní Anežka Dulková, matka bratří Dutků, z nichž p. Jos. Dutka odsouzen byl na dlouhou dobu do žaláře ve známém procesu s tak zv. »Omladinou« za Thunova výminečného stavu. — Včera zemřela pí. Klemen- tina Deutschmannová rodem Munkova v 26. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 4. hod. z domu smutku na israelitský hřhutov kladenský. — Včer zemřel p. Josef Zeckendorf, obchodník v Be- rouně, v 72. roce věku. Pohřeb bude zejtra ve 4 hod na israelitský hřbitov v Berouně.
Duchek Uchytilová Srnee Srnec Cyrill Dulková Dutka Jos Thunův Munkův Zeckendorf Morava Čechy Dalešice Karlín Olšanský Praha Václavský ulice Be Beroun
25 article
— Pohřeb nešťastné paní Ludmily Marva- nové konati se bude z kaple českého pathologického ústavu dnes v sobotu o 4. hod. odpol. na hřbitov olšanský. — Noví advokáti. Pan JUDr. Antoní Profous, advokát, otevřel svou kancelář v dom č. p. 10 na Mělníce. — Pan JUDr. Václav Koff er, advokát a obhájce ve věcech trestních, otevřel svou advokátní kancelář v Přešticích na náměstí.
Marv JUDr Profous Koff Olšanský Mělník Přeštice
26 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá- tek dne 4. dubna.) Rada městská zabývala se včer zcela minořádmým případem hájení zájmů obecních členem sboru obecních starších. Ku nemalému po- koření obecního staršího musila rada městská v- řejně konstatovati, že s náhledy jeho nikterak nesou- lilasí, ba že je otevřeně zamitá a zavrhuje. Takovéto pokořující desavouování stalo se obecnímu staršímu panu Tomáši Wejžvaldovi, c. k. poštovnímu správe na Hradčanech. V záležitosti té dochází nás z rady městské následující zpráva: Za účelem rozšíření sil nice podél nových zeměbraneckých kasáren potře buje obec pražská nevyhnutelně domek čp. 204 na Hradčanech. Jakmile majitelé nemovitosti zvěděli kdo se o jejich majetek uchází a k jakému účelu stanovili přemrštěný požadavek a žádali za nemovi- tost přes 30.000 K. Obec pražská nemohla ovšem akceptovati tento nárok a žádala za řízení vyvlastňo- vací, které skutečně také okresním soudem pro Ma- lou stranu a Hradčany bylo provedeno. Při řízení tom znalci odhadli nemovitost obnosem 21.621 K Při schůzi všech interesentů, před několika dny konaně podal právní zástupce dotyčné nemovitosti protest proti odhadu, který označil jako velmi nízký. Př tom zástupce obce pražské pan Wejžvalda projevil názor, že vedle zájmů obce pražské musí hájiti i zájem svých spoluobčanů a připojil se k prolestu zástupce majitelů usedlosti. Rada městská poroko- vavši o tomto případu, uznala jednomyslně nutným, aby okresnímu soudu na Malé straně oznámeno bylo, že rada městská prohlášením pana Wejžvaldy níjak se nevíže a že jedině stanovisko práv- ního zástupce obce jest pro ni rozhodujícím.
Wejžvald Wejžvalda Hradčany okresní soud pro Ma
27 article
Tento zastával totiž vřele názor odhadců. — — Pensijní fond úřadníků a zřízenee městských elektrických podniků byl radou městskou po projednání a přijetí opravných návrhů pp. měst. rad. dra. Milde a cís. r. Schwarze dle přepracovaného návrhu správní rady elektrických podniků přijat. — Z konlerence hospodář- ské. Od 1. ledna do 28. dubna 1900 bylo vydáno za vykonané práce, dodané hmoty a jiné úhrnem 884.003 K 51 hal. Z tohoto obnosu vydáno na či- stění města 237.247 K 20 hal., na komunikace 144.856 K 29 hal., na veřejné sady 33.835 K 35 h. a na zdravotnictví 43.100 K 19 hal. — Při referátu o schůzi ankety pro úpravu jízdního řádu bylo poukázáno pp. drem Srbem a cís. radou Schwarzem na to, že jízda povozů, pro které jízdní řád plati, jest velmi stěžována malými ručnímí v - zíky, na které jízdní řád se nevztahuje, které bývají ponejvíce tlačeny osobami nedospělými, večer nejsou osvětlovány a vůbec komunikaci jsou na závadu kterýžto nešvar v žádném jiném městě se nevysky- tuje. Pan cís. rada Schvarz poukázal k tomu, že tyto vozíky byly by vhodným předmětem zdanění. — Vzhledem k výtce ob. staršího p. Březnovského, že návrh, aby členové obecního zastupitelstva, kteří stáli v čele prodejen uhlí, byli vyznamenáni medail lemi, nebyl schválen z důvodů politického strannictví bylo konstatováno, že rozhodnutí rady městskév
Mild Schwarz Srb
28 article
tomto směru stalo se na základě jednomyslného usnesení komise pro udílení medaillí, kdež obě strany náležité byly zastoupeny (mladočeská většinou pp. Stor- chem a Sokolem, staroč. p. Terebou.) Návrh tento opí- ral se o důvod, že udílení medaillí má zůstati vzácným. V tomto případě analogickém bývá činnost komisí povodních začasté namahavější Tím se stalo, že návrh na udělení medaillí — vyšlý původně z prae- sidia — nebyl schválen. — Komise praesidialní před- ložila návrhy ve příčině oficialní návštěvy výstavy pařížské na základě pozvání městské rady tamní, o nichž bude ještě podrobněji jednáno. — K žádosti učitelské jednoty »Komenský« v Praze převzat bude do správy obecní na dobu 50 roků hrob zasloužilého paedagoga Štěpána Bačkory. — K žádosti msgra.
Sokol Tereba Komenský Bačkora Praha
29 article
Jähniga bylo svoleno, aby mohl častěji sloužiti boho- služby v Křižové kapli v Konviktské ulici. Při tom starosta p. dr. Srb poukázal na poškození maleb v této kapli a usneseno, aby stav jich byl vyšetřena učiněno opatření, aby kaple a její umělecké památky byly udržovany stále v náležilém stavu. Vzhledem k interpellaci p. dra. Kühna, zda neztratilo se nie z bohatého dříve inventáře této kaple, bylo sděleno, že dotyčné předměty, aby nevzaly zkázy, byly scho- vány ve skladišti na radnici. — Spolek majitelů domů na Malé straně žádal za uvolnění průchodu druhou malostranskou věží mostní. Schválen byl návrh tech- nické komise, aby žádosti této nebylo vyhověno, ježto by tím drahocenná památka historická velmi trpěla. — Žádost spolku kočujících živnostníků za propůjčení místa za ruským kostelem na Starém městě po čas výročního trhu svatojanského, byla zamftnuta, ježto se jedná o živnosti, které nesouvisejí s tímto trhem, jenž mimo to koná se na Malé straně. — Městská rada v Hoře Kutné vyslovila radě městské díky za zapůjčení sádrových modelů soch Adamaa
Jähnig Srb Kühn konviktský ulice Kutná
30 article
Evy a sv. Vaclava, jichž užito bude k restaurování štítu starodávné budovy »kamenného domu« v Hofe Kutné. — Městský rada pan Rus žádal, aby byl se- staven inventář a popis znaků řemeslnických, zdo- bících místnosti radniční, k čemuž z usnesení měst- ské rady dožádáni budou pp. ředitel musea Jelínek a konservátor Herain. Dále žádal, aby bylo vším úsilím pracováno o brzké otevření cesty z Petřína ku bráně Strahovské. — Z ústavu pro bezplatné sprostředkování práce a služby. V měsíci dubnu v oddělení mužském hlásilo se zaměstnavatelů 871 (od 1. ledna 2439), dělníků o práci se hlásilo 1178 (od 1. ledna 4205) a sice z Prahy 686 (2633) az venkova 492 (1572). Práci obdrželo dělníků 953 (3012) a sice z Prahy 578 (1943), z venkova 375 (1069). V oddělení ženském hlásilo se zaměstna- vatelů 242 (od 1. ledna 1007). O práci se blásilo služebných 373 (1813) a to z Prahy 231 (983) a z venkova 142 (730). Práci obdrželo 243 služebných (od 1. ledna 1035) a to z Prahy 147 (594), z ven- kova 96 (442). V oddělení mužském nejvíce obdrželo zaměstnání mužských krejčí (312), dále obuvníků (221), pak truhlářů (77), holičů (65), sluhů (27) atd.
Eva Vaclava Rus Jelínek Herain Hof Kutná Petřín Praha Praha 578 sluha
31 article
— V oddělení ženském obdrželo zaměstnání nejvíc služek (162), pak chův (21), posluhovaček (20), ku- chařek (17) atd. — Za měsíc duben vydáno bylo na peněžních podporách 668 osobám 7084 a 70 hal. V dobé od 1. ledna vyplaceno 3328 osobám 25.772 k 45 hal. Z toho připadají na fond žebroty v dubnu 224 osoby 3281 K a v době od 1. ledna 998 osob 9083 K. Saty poděleny v dubnu 193 osoby v ceně 1644 K a od 1. ledna 663 osoby v ceně 4707 K. — — Ku desátému mezinárodnímu sjezdu pro hygienu a demografii u příležitosti světové výstavy v Paříži, ve dnech od 10. do 17. srpna pořádanému, bude radou městskou vyslán městský fysík pan dr. Záhoř. — Zří- zení chodníků a silnic při nové české dětské nemoc- nici bude vyžadovati nákladu K 17.127.36, jejž po- měrně uhradí obec pražská, pražská městská spoři- telna a spolek pro zřízení a vydržování této nemoc- nice. — Provedení chodníku zadáno panu Ferdinandu
doktor Záhoř Ferdinand Paříž spolek pro zřízený
32 article
Dvořákovi. — Spolek majitelů domů na Malé straně a Hradčanech vzdal radě městské díky za zřízení pro- dejen uhlí ve jmenovaných častech města v době ne- dostatku uhlí. — V lázních žofínských zařízeny budou i lázně uhličnaté, jež rovněž podřízeny budou dozoru pana MUDra. Preiningra. — Pan městský rada Kope- cký navrhl, aby jako každoročně provedena byla oprava ambulančních vozů záchranné stanice. — Tesaři, zaměstnaní na stavbě nového mostu u Ná- rodního divadla dokončili tamtéž skruží, dosáhli tudíž »rovnosti« a byla jim radou městskou povolena ob- vyklá odměna, rovnající se denní mzdě. — Mostného vybráno bylo v týdnu od 22. do 28. dubna na mostě u Národního divadla K 3551.96, na mostě Františka Josefa K 5429.22, na mostě Palackého K 4751.6 a na můstku žofínském K 228.40. — »O kulturních poměrech Moravy« před- nášeti bude tuto neděli 6. května o 11. hod. ve velkém sále Měšťanské besedy p. Fr. Mareš, řed.
Dvořák Mudra Tesař František Josef Palacký Mareš Hradčany Morava národní divadlo
33 article
»Vesny« v Brně. Nebude od místa, vytkneme-li stručně některé vzácné vlastnosti našeho moravského hosta-řečníka. Vynikajících zásluh zjednává si Mareš jako ředitel »Vesny«, jediného to podobného ústavu v Rakousku. Pod jeho svědomitým vedením odchovávají a vzdělávají se tu mladistvé dívky naše s příkladnou péčí a porozuměním pro život. Tím vysvětlen jest neobyčejně rychlý a radostný vzrůst ústavu vydržovaného národem. Ředitel Fr. Mareš je upřímným rádcem, znamenitým organisátorem a na- dšeným pracovníkem. Všestranná jest činnost jehoa zvláště zamilovaným oborem — umění. K pěstění jeho na Moravě založil s několika přátely nové stře- disko Klub přátel umění, jehož jest předsedou. Též myšlenka Národního divadla v Brně má v něm před- ního pěstitele a šiřitele. Přináší pro ně rád největší oběti. Připomeneme-li konečně, že řed. Mareš jest též výtečným řečníkem, doufáme, že to postačí, aby obecenstvo naše v počtu nejhojnějším přišlo vyslech- nout druhou přednášku z bezplatného cyklu o Mo- ravě, pořádaného Moravsko-slezskou besedou. — Zdravotní stav pana Rudolfa Vandrlinda jest uspokojivý a stále se lepší. Emphysemu podkož- ního stále pravidelně ubývá a nebezpečí zánětu plic pominulo. Do týdne doufá se, že opustí ústav pana dra. Skrbka. Návštěvy vůbec nejsou dovoleny.
Mareš Vandrlinda Skrbek Brno Rakousko Francie Morava diský klub přátelit uměný národní divadlo v Brno
34 article
— Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy bude míti v pondělí dne 7. května 1900 přesně o půl 5. hod. odpol. ve velké zasedaci slni na radnici staroměstské řádnou schůzi. Předměty porady: Sdělení presidiální. Stížnosti. Doplňovací volba 5 členů výboru městské spořitelny pražské. — Návrhy výboru městské spořitelny pražské. I. aby za příčinou 25. výročí zahájení měst. spořitelny praž- ské zřízen byl při této spořitelně s výhradou schvá- lení příslušnými úřady odbor pro čeleď, ži v- nostenské pomocnictvo a pro dělni- ctvo, jakož aby k tomu účelu stanovy m. spořitelny byly doplněny; II. a) aby systemisována byla při m. spořitelně pražské za příčinou zřízení kontrolního oddělení pro hlavní pokladnu a její likvidaturu, jakož i za příčinou nutného doplnění úřadnictva a služeb- nictva některá nová místa úřadnická a služebnická b) aby zrušeno bylo systemisované místo kontrolora; c) aby za příčinou 25. výročí zahájení měst. spoři- telny pražské zvýšeno bylo služné úřadníků a slu- žebníků tohoto ústavu; d) aby uděleny byly některé osobní přídavky do výslužného vpočítatelné, z nichž by se však neplatilo příbytečné; e) aby řediteli kan- celáře m. spořitelny pražské udělen byl titul »ředitele měst. spořitelny pražské« a dle toho změněny byly stanovy ústavu; f) aby z dosavadního statu úřadníků m. spořitelny pražské vyloučeni a ve zvláštním statu vedeni byli tajemník a koncipista; g) aby z dosavad- ního služebního pořadí sluhů vyloučeni byli: vrátný, strojník a oba topiči a aby vedeni byli každý o sobě.
Praha městský spořitelna
35 article
III. aby schválen byl opravený návrh nových pra- videl pro vyměřování výslužného neb odbytného úřad- níkům a služebníkům m. spořitelny pražské. — Do- plňovací volba jednoho člena správní rady m. elektr. podniků (za p. cís. radu Fr. V. Schwarze). — Návrh na zřízení pensijního a provisního fondu elektr. pod- niků král. hlav. města Prahy. — Zpráva o prozkou- mání účtů pachtu daně potravní za r. 1899. — Zpráva o návrhu pana obecního staršího Březnovského v pří- čině místa administrátora pachtu daně potravní. — Návrh na koupi pozemku č. k. 460/2 na Letné ve výměře 600 čtv. sáhů od malostranské záložny za cenu 24 K za 1 čtv. sáh k rozšíření sadů na Letné. — Schválení vydražení 1/2 domu č. p. 1543—II. z cenu 8670 K. Návrhy, aby byli dáni na trvalý odpo- činek: p. Václav Šimek, ředítel měst. úřadu berního I. a cís. rada, p. František Tužil, ředitel m. výpravny. p. Frant. Vichterle, vrchní účetní revident. - — Návrh na změnu v příčině jmenování představených pomoc- ných úřadů. — Návrh na upravení právních poměrů řádného učitelstva městské vyšší dívčí školy a na změny a doplňky zakládací listiny této školy. —
František V Schwarz Šimek Praha Letná elektrum úřad berní I