Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

5. května 1900.

4

Číslo 12.

5 article

ke splnění spravedlivých požadavků pomocného děl- nictva, aby v řečených závodech živnostenských doba pracovní byla přiměřené upravena a vítá tudíž re- soluci, na které se sněm král. českého dne 15. března min. r. usnesl, podotýká však ihned, že při nynějším stavu našeho živnostenského zákonodárství, kter zná omezující ustanovení ohledně denní doby pra- covní pouze při živnost. podnicích po továrnicku provozovaných (896. písmena a) živn. ř.) není zá- hodno, aby způsobem nařizovacím byla upravena tak důležitá ochrana dělnictva. Vláda doufá však, že v brzku, až bude skončeno jednání o předmětu tom, bude moci říšské radě předložiti příslušné návrhy opravně. Přichází se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem jeho je druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělské o návrhu posl. Jaroše, dra. Jana Dvořáka, Formánka, Morav ce a soudr. v příčině vyslání, státní komise na shlédnutí škod, posledními povod- němi v Polabí způsobených. Zpravodaj posl. Jaroš odůvodňuje a doporučuje návrh komise; Slavný sněme račiž se usnésti: Zemskému vý- boru se ukládá, aby s největším urychlením vy- jednával s c. k. vládou, aby k žádostem interessentů. které očekávati lze, okamžitě vyslána byla zvláštní technická slátní komise ku ohledání a odhadnutí škod, na březích polabských poslední povodní způsobených, by obyvatelstvu oněch krajin mohla býti poskytnute potřebná pomoc státu a země. Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že se příhlásili ku slovu pro posl. Heinzl, Horák, Formánek a Udržal. Posl. Heinzl prohlašuje, že jeho političuí přátelé a snad všichni němečtí poslanci hlasovati budou pro návrh, ale doufají, že komisionální vyše- třování, dojde-li k nim, provedou se také na ně- meckém pobřeží Labe a poskytne-li se státní pod- pora, že dá se také německému území na březích Labe.

Jaroš Dvořák Formánek Heinzl Horák Udržal Posl Morava Polabí Labe

6 article

Posl. Horák: Bohužel, musí býli ve sněmu pronášeny stálé stesky na škody, způsobené každo- ročně rozvodněným Labem. Lelošního roku byla zase taková rána zasazena colému tamnějšímu země- dělstvu, neboť Labe vystoupilo sedmkrá ze svých břehů a veškeré pozemky za- plavilo. Jest zapotřebí, nemá-li býti lamní kra- jina každého roku stále a stále ochuzována a obyva- telstvo přivedeno na žebráckou hůl, aby vláda energickými kroky spěchala k úpravé Labe. Dot doby nežli však úprava Labe provedena bude, jest nutno vykoupiti mlýny v Poděbradech a v Nym- burce. Nevyžadovalo by to velkých obětí, ale obyva- telstvu polabskému by se tím velice prospělo, nebot jezy u mlýnů těch jsou vysoké, a jakmile Labe vy- stoupí, rozlévá se po celém okolí. Řečník navrhuje v tom smyslu resoluci. (Výborně!) Posl. Formánek vyličuje škody, které roz vodněné Labe každoročně způsobuje a stěžuje si na to, že na žádost obcí polabských, podanou k místo- držitelství, nebylo vůbec odpověděno; souhlasí se žádostí, pronesenou posl. Heinzlem, ale připomíná. že úpravou tou nejvíce jsou postiženy okresy jaro- měřský a královéhradecký. Souhlasí rovněž s reso- lučním návrhem posl. Horáka a žádá vládu, aby konala svou povinnost.

Posl Formánek Heinzl Horák Poděbrady Ny

7 article

Poslanec Udržal: Dnes stojíme opět před ake pomocnou postiženým hospodářům v Polabí. Jes všem známo, že se tato akce opakuje nápadně často. Lidu se jí nepomůže v míře, jaká by byla žádouc nou. Ze subvenci, které po celou řadu let byly již dány, bylo by bývalo možno provésti řádnou úpravu Labe. Každého roku průměrně odpisuje se v Polab asi 200.000 zl. daní; již obnos tento representuje skoro polovici kapitálu, jakého jest zapotřebí k úpravě řeky Labe. Na podporách postiženým a na úpravu komunikace bylo poskytnuto okrouhle 2 mill. zl.; to je suma, která valně převyšuje úrok z celého ka- pitálu, kterého by bylo třeba, aby se tyto škody úpravou Lahe naprosto zamezily.

Udržal Polabí Labe

8 article

Vymlouvati se, že není peněz, jest bezdůvodné protože, když přijde zle, musí se vzíti, ať se vezme kde se vezme, peníze zde skutečně jsou. Od 1. ledna do dnešního dne byl tok labský celých 51 dnů z břehů a následkem toho jsou tam dnes ještě cel velké trati, na které hospodář nemohl dosud vstou- piti, aby je vzdělal. Řečník appelluje ke konci na všechny povolan činitele, zejmena na vládu, aby konečně bezodkladně přikročila k nutné nápravě, aby se vzdaly nemíst- ného příštipkování, vzaly věc řádně do ruky a pro vedly náležitou regulací Labe. (Výborně n Zpravodaj poslanec Jaroš v závěrečném slov praví, že posl. Heinzel dovolával se, aby při šetření škod, způsobených na horním toku Labe, vyšetřeny byly také škody v krajinách německých. V návrhu komise zemědělské se praví, aby škody způsobené poslední povodní byly státní komisí shlédnuty na celém Polabí a nerozlišuje území české od německého. Kdyby zástupce vlády odhodlal se k okružní cestě po nynější povodni, spatřil by takové následky, jaké byly po povodni před třemi roky. Souhlasí s resolu- čním návrhem posl. Horáka, doporučuje zprávu ko- mise zemědělské a přimlouvá se vřelými slovy, aby konečně vláda i zemský výbor přistoupily k defini tivnímu rozřešení této tak důležité otázky ve prospěch ubohého obyvatelstva polabského. (Výborně!) Návrh komise, jakož i resoluční návrh poslance Horáka se přijimají.

Jaroš Heinzel Polabí

9 article

Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti země dělské o návrhu posl. Horáka a soudr. v příčině po skytnuti státní pomoci rolnictvu v kra jinách živelními nehodami stížených Zpravodaj posl. Horák líčí smutný stav rol nictva, zejmena v roce nynějším následkem přečet- ných nynějších nehod a doporučuje ku přijetí tente návrh komise C. k. vláda se vyzývá, aby rolnictvu, které utr pělo různými živelními nehodami, sněhy, dešti, mrazy povodněmi, sesouváním půdy a hraboší různé škody poskytla co nejdříve státní pomoci a sice: 1. správ ným vyšetřením škod na plodinách a odepsáním daně, 2. bezúročitelným posečkáním daně do měsíce září, 3. poskytováním podpor a bezúročitelných půj ček. (Výborně O předmětu tomto rozpředla se delší debata. Posl. Prášek líčí trudnou situaci stavu rol nického a stěžuje si na lhostejnost, s jakou se o zá- jmech rolnictva jedná. Vyslovuje se rozhodnými slovy pro reformu ve vyšetřování škod a žádá ze- jmena místodržitelství, aby dokázalo, že dovede míti na zřeteli nejen věci politické, nýbrž i hmotné zájmy této země. Avšak i země musí pro rolnictvo něee učiniti a proto žádá řečník za podporu svého ná vrhu, aby do rozpočtu vřadila se položka 100.000 na podporu rolnictva. (Výborně!) Posl. Heinzel prohlašuje jmenem německých poslanců, že hlasovati budou pro návrh, avšak s vý hradou, že škody způsobené zemědělství v německé části Čech se též vyšetří a postiženým že dostan se podpory. Za příčinou letošního sesouvání země došly četné petice, jež odpočívají v rozpočtové ko- misi a jest málo naděje, že v letošním zasedání při- jdou do plena sněmu. Rečník doufá, že sněm ne- prodleně zakročí, kde jest toho třeba a že neopo- mene vyšetřit příčiny katastrof a postará se o jejich odstranění.

Horák Posl Prášek Heinzel Čechy

10 article

Posl. Anýž chce ukázati k charakteristickému momentu pro naše poměry, jenž nejlépe illustruje jak máme se dívati na každou akci vlády, která prý má pomoci rolnictvu. Kdo sleduje vývoj jedn takové pomocné akce ve prospěch okresu, který řeč ník zastupuje, přizná, že byť sebe více byl slibováno a sebe sladčeji mluveno nejsou to než planá slova na oddalo vání věci, a jak ještě jinak říkáme, na oklamán lidu, který podpory se domáhá. (Posl Prášek: Tak jest ! Bohužel l Řečník má na zřeteli krajinu od Zbraslavi Hořovicům, jež nalézá se v poříčí Berounky, a která v r. 1872 byla stižena neobyčejně krutou povodní. Sám panovník po hrozné kalastrofě, která zničil majetek i zmařila životy lidské, tuto krajinu navštívií a potřebu regulace Litavky a její přítoků Červeného Hředelského potoku uznal. Toto slovo pa novníkovo stalo se skutkem tím, že byl vypra- cován návrh na regulaci, ale návrhy tyto a ž d dneška provedeny nejsou. (Šlyštel) Letošního roku byly dotčené projekty na novo přikázány technickému oddělení zemědělské rady, aby provedlo v nich opravy a aby je pak zase předložilo k nověmu jednání.

Posl Anýž Posl Prášek Zbraslav Hořovice Berounka Litavka zemědělský rada

11 article

Téměř každého roku opakují se pravidelně v kra- jině té velké živelní pohromy, ale veškeré volání po nápravě zůstává marným, ačkoliv na různé hlasy a prosby dosti přívětivými sliby s odpovídá. Řečník připomíná, jaké kroky byly v době mi- nulých 15 let podniknuty na prospěch regulace sbory autonomními a vrací se k odpovědi místodržitelově kterou podal ve schůzi dne 30. dubna 1900 na dotaz poslanců Hodysa, Hořice a soudruhů ve příčin úpravy Litavky a Berounky. Místodržitel poukázal k tomu, že prostřednictvím státního fondu mehorač- ního nebylo by v nejblíže příštích le- tech lze potřebné státní prostředky peněžní na upravení dotčených řek ob- držeti a sice proto, že fond tento převzatými již závazky na několik let přes příliš jes obtížen, jednak ale proto, že projekty na úpravu Litavky a Berounky podle hlavního účelu svého a následkem příliš velkého nákladu pod meliorační zákon z roku 1884 aspoň z největší části své ne- spadají a že by následkem toho odloženy ane přes příliš obmezeny býti musily. Třeba rozpomenouti se, že v roce 1886 rozhodl zemský výbor ve příčině regulace Litavky, že náklad na ni má se uhraditi z fondu meliorašního. Tedy zemský výbor prohlásil, že úbrada čerpati se má z tohoto fondu a letos pak přijde místodržitela prohlásí, že to nejde.

Hodysa Ted Hořice Litavka Berounka

12 article

Mám za to, že v té věci hraje se se zástup i lidu hra neslušná, poněvadž se pravý stav věci zakrý v á. Ale odkládati úprava tato se nedá, poněvadž krajiny, o nichž mluvím, poskytují hrůzný obraz našeho hospodářství zemského, hospodářství které jest zaviněno tím, že nuceni jsme starati se, aby Čechové v království českém mohli mluviti česky, aby místo držitelství království českého uži- valo správného jmena, jaké mu nále ží ale že pro takové věcí, které by všude jinde byly samozřejmy, nenajdem dosti času, abychom se věnoval otázkám hospodářským, na nichž také berní síla lidu spočívá. Poměry na Berounsku a Hořovicku jsou takové. že někteří hospodáři a živnostníci, jmenovitě mly- náři, majetek svůj, živelními pohro- mami zpustošený, opouštějí. Řečník navrhuje: Zemskému výboru se ukládá, aby ještě v letošním čtvrtém výročním zasedání předložil sněmu království českého k nejrychlejšímu projednání návrh zákona ve příčině upravení řeky Litavky, Červenéh a Hředelského potoka, jakož i návrh na opatření a ziskání finančních pro- středků, jimiž by se náklad k tomu potřebný uhradil. (Výborně! Pochvala.) Návrh tente jest dostatečně podporován.

Čecho Berounsko Hořovicko Litavka

13 article

Posl. Hovorka líčí nouzi v rolnických kruzíc ve východních Čechách, zejmena na Vysokomýtsku a vyslovuje náhled, že občasnými drobný m podporami se nepomůže, zejme n za trvající pra xe. Více by se docililo sou stavnou poaporou plodiny, která jedině se tam daří. totiž lnu. Rečník kritisuje nepříznivě postup okres ního hejtmana vysokomýtského Mařánka v záležito sti náhrady škod, rolnictvu živelně způsobených V politických věcech, zejmena v potlačování rozči lení, jež se zmocnilo tamějšího českého lidu po zru šení jazykových nařízení, byl hejtman tento daleke čilejší. (Souhlas) Posl. Nowak upozorňuje na škody způsobené sesouváním se půdy v děčínském okresu a praví, že poškozené obyvatelstvo, jelikož věc tato nedostan se asi již letos do sněmu, zůstane bez podpory

Posl Hovorka Nowak Čechy Vysokomýtsko

14 article

Řečník líčí zevrubně pohromy a škody, jež sesou- vání země spůsobilo v okresích děčínském, mimoň- ském a česko-kamenickém a navrhuje, by se sněm usnesl, by se škody tyto vyšetřily, aby učinila s opatření za účelem odvedení pramenů a vrchní vody a poškozeným poskytla se podpora z prostředků zemských: vláda nechť se vyzve, by poskytla maji- telům poškozených pozemků nejméně 10 až 25letou úplnou slevu daně a pozemky, jichž nelze již více upotřebiti, zakoupily se státem. (Souhlas.) Posl, prine Ferd. Lobkovic reaguje jako předseda zemědělské rady pro království české na vývody posl. Anýže. Projekt na regulaci Litavky jest již starý a musí býti vzhledem ke změněným po- měrům přepracován; řečník ale podporuje ná- vrh posl. Anýže, uznává úpravu toků,o nichž posl. Anýž mluvil, za nutnou a vyslovuje přesvědčení, že zemědělská rada a její technícká ko mise věci se uchopí s největší snahou. Brání země- dělskou radu a technickou komisi její před výtkou posl. Adámka, jakoby zanedbávala menší projekty meliorační a konstatuje, že technická kancelář země dělské rady těmto menším pracím věnuje právě nej- větší péči. S uím souvisí také zavedení instituce lučních mistrů; proto žádá řečník, aby se technické kanceláři věnovala důvěra. (Výborně!

Posl Ferd Lobkovic Anýž Adámek Litavka zemědělský rada pro království

15 article

Posl. Udržal vyslovuje se proti šablonovitému řešení větších podniků a přimlouvá se za to, aby řešily se od případu k případu zvlášť zákonodárně Vrací se také k odpovědi místodržitele, k níž po- ukázal posl. Anýž, pokud totiž místodržitel řekl »Má-li provedení vodních úprav v království č- ském, jak toho nejen v zájmu zemědělském, ale i v zájmu průmyslu nezbytné třeba jest, aspoň době dozírné skutkem se státi, nezbývá po mém náhledu nic jiného, než pro podporování podniků, na kteréž zákon ten podle hlavního účelu jejich se ne- hodí, a kteréž i svým velkým nákladem z rámce zákona se vymykají, opatřiti prostředky státní jiným způsobem.« Bylo-li to míněno v tom smyslu, že nás chtěl místodržitel upozorniti, že chceme li na poli me- lioračním něčeho docíliti, že musíme ve Vídni dě- lati dobrotu, aby investiční předloha mohla se projednávati, pak s ním nemů že sou- hlasiti nikdo a taková napomenutí u nás mohou míti jen účinek opačný. My zemědělci. i když se snažíme svému národu pomoci, ne můžeme prodati prospěchu svého ná- roda za mísu čočovice. A toho neche jsou páni pamětlivi. (Výborně! Výborně! Posl. Albl poukazuje na obec Štrahov u Teplé která již r. 1810 hrozně postižena byla sesouváním země, kdy zbořena tak, že musila býti celá znovu vystavena. Od r. 1872 se tam půda nikdy neusadila, nýbrž stále se sesouvá, kteráž okolnosť vyžádalas na obyvatelstvu obce velkých obětí. Jelikož žádosti o podpory leží u zemského výboru a místodržitelství nevyřízené, žádá řečník, by vzal se na ně zřetel by provedla se úprava Ohře, neboť voda její jest hlavní příčinou stálých pohrom.

Posl Udržal Albl Vídeň Štrahov Ohře

16 article

Po doslovu zpravodaje posl. Horáka při jímají se tištěné návrhy komisi jakož i návrhy re- soluční posl. Anýže a posl. Nowaka. Přištím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosh zemědělstv o zprávě zemského výboru, týkající se ná vrhu posl. Štolce a soudruhů v příčině za mezení obchodů blankoterminových na bursách plodinových. Zpravodaj posl. Walter navrhuje jmenem ko mise, by sněm se usnesl: C. k. vláda se opětně a důrazně vyzývá: 1. aby co nejdříve předložila k ústavnímu pro jednání osnovu zákona, kterou by se přísnými před pisy z oboru práva občanského i trestního čelil zneužívání obchodu terminového, jakožto předmětn hry na burse nebo jinde, zejmena s obilím a před měty důležitými pro výživu obyvatelstva; 2. aby k tomu působila, by jak bursy tak i bu sovní obchody byly pod účinnější státní dohlídkou a aby tím byl zachován pravý jejich úkol obchodní a tržníi 3. aby k tomu působila, by byly zamezeny hry bursovní zejmena na burse plodinové a aby ze- jmena bylo ustanoveno, že obchody čistě diffleren- ciální jsou neplatny a že nelze na jejich základě žalovati 4. aby k tomu působila, by také uherská vlád podala v té příčině předlohu zákona, kterýmž by s upravil obchod bursovní v obou částech monarchie v stejném rámci 5. aby vyjednávala s vládami států, ve kterýchž dosud difřerenční a terminové obchody zamezeny nejsou, aby solidárně přistoupily k odstranění ze- jmena obchodu blankotermínového na bursách plo

Horák Anýž Nowak Štolc Walter

17 article

dinových ku zjednání spořádaných poměrů ve svě- tovém trhu obilním 6. aby k ústavnímu projednání co nejdříve před- ložila osnovu zákona, kterou by se stanovilo, ž výkazy o stavu osení a výsledku žní ve všelikých časopisech a ve zprávách bursovních mohou být uveřejňovány jedině za dohlídky úřadní. K slovu přihlášeni jsou pro poslanci: Iro, Štolc a Gebler. Poslanec Iro dovozuje nutnost zrušení blanco termínového obchodu a vyslovuje politování, že vláda pro rolnictvo nic nedělá, což jen dokazuje, že vláda má před mobilním kapitálem a bursou strach. V otázce uhelné zastrčila před Weimannem Petschkem ohon (Veselost) a v této otázce činí tak před bursou. Jedná-li se o zdanění chudších tří jest vždy po ruce, ale když hospodářsky slabší počnou reptati, pošle na ně ihned vojsko a dává je postřílefi. Poslanec Steln: Povra žditi. Poslanec Iro: Vládá se však podívá, až rolníci přitáhnou před zdi vládních budov, by dodali důrazu svým přáním. Vláda pomýšlí svolati opět anketu což činí, když neví si rady. Poslanec Wolf: Vláda měla by svolati anket o hlouposti všech rakouských ministrů orby. Poslanec Iro: Nechť stát neprovádí žádného obchodu po venkově, nýbrž na burse a viděl by jaké by měl vojáky; utekli by všichni. Rolníku o ňata přímá dodávka obilí státu, neboť zprostředkuj ji právě velcí bursovní židé. Řečník stěžuje si, ž vláda nedbá resolucí českého sněmu. Od února do duešního dne bylo 668 nucených prodejů rolnick ýel usedlostí. Poslanec Wolf. Vláda dostane při tom po platky z převodu; dělá při tom nejlepší obchody. Poslanec Iro: Velký kapitál nechce nic jiného nežli rolnický stav zničiti, jak dokazuje i nynějš válka Angličanů s Bure Poslanec Pesclika: »Hajl« Burům Poslanec kro vyzývá ku konci vládu, by spektovala přání rolnictva.

Štolc Gebler Weimann Petschek Steln Povr Wolf Angličan Bure Pesclik Hajl

18 article

Posl. Štole: Pan Iro vytýkal naší delegaci, že upustila svého času od jednomyslně přijatého ná- vrhu na tomto sněmu, aby bylo zavrženo vyrovnání rakouskosuherské tak, jak bylo předloženo. Zdá se že páni zapomněli úpině na to, že sami nabízeli vládě, že odhlasují jakékoliv rakousko-uherské vyrovnání, jen když se jim stane po vůli. (Tak jest !) Následkem toho, že zemědětci jsou v věci zrušení obchodu blankoterminového za jedno, všude v parlamentech, kde jsou zastoupeni, navr- hují, aby nemravný differenční obchod s obilím byl zakázán, ale bohužel jest jen jediný stát, který se nebojí peněžní moci bursovní a tím jest vojenské Německo. U nás v Rakousku, kde převládá země- dělstvo nad veškerými ostatními stranami, nemůžeme se k tomuto kroku odhodlat přes to, že již vše ostatní až do piklhnuben napodobíme po Německu. Zákaz blankotermínového obchodu v Německu n přivedl osvěžení cen, jak se očekávalo, ale to stalo jen následkem toho, že obchod ten byl zaká- zán jen ve státě jediném a nikoliv též ve státech jiných. Obchodníci takovi odštěhují se pak do stát sousedních a škodí zemědělství jako dříve. Radi kální odpomoc by byla jen, kdyby se zakázal obcho blankotermínový ve všech státech středoevropských Doufám, že se nespokojíme tak dlouho, dokud ne dobude zemědělství v této věci úplného vítězství (Výborně! Výborněl) Posl. Gebler vítá podaný návrh, podotýkaje že již roku 1896 ve sněmu posvítil na padoušství páchané na bursách plodinových a podobný návri učinil. Otázkou je ovšem, jaký bude míti výsledek Kdy pak přijde co podobného na jednací pořad ? Kdy osnova hotového zákona? Ríkalo se kdysi: »Svohodný jako v Rakousku«. Ano, svobodu máme! (Hlasy

Posl Německo Rakousko

19 article

Jako ptáci!) Můžeme dělat, co je nám libo, zákony jsou u nás jen k tomu, by se jich v daném případe užilo tam, kde jde o lidi buď nepohodlné neb o lidi. kteří se odváží dotknouti se skupiny »Rothischild khonsorti« (Veselost); dnešní bursovní šejdíře třeb trochu citelněji klepnouti přes prsty. Se starými lou- pežnými rytíři a zákeřníky dnešní bursovní šejdíři ani porovnati se nedají. (Veselost.) Neboť onino měli uspoň zmužilost osobní a hájili svůj život; jak ale vypadají naši dnešní bursovní zákeřníci? Kam se tu poděla osobní zmužilost? O té ani řeči, nebot celé biblické dějiny jsou pouze řetězem zbabělosti a padoušství. (Veselost.) Na bursách obchoduje se dnes ve všem: v obilí, železe, cukru a lihu. Škoda, že ještě není zaveden trh a kořalkovými židy. Ty bychom prodávali za babku. (Hlučná veselost.) V poslední době bují také již trh uhelný, na kterém se lichvaří jen což. Jak máme býti zdatným poplatným lidem, jsme-li tak nestoudným a bídáckým způsobem těmito moderními briganty vyssáváni a vykořisťování? Jak mohou se od živnostníků a sedláků žádatí větší daně. dovoluje-li se, aby tací lidé z potu jejich hromadili milliony? (Hlasy: Hospodářská rituální vražda! Vese- lost.) Při tom tato židovsko-jezovitská rota lupíčská dodává si nátěru jakési zdánlivé loyality, jde-li o to uloviti a získati pro sebe nejvyšší kruhy, jak se uká zalo na př. při anketě o uhelné lichvě. Jezovité. jichž statky konfiskoval císař Josef, byli škodlivými právě tak, jako dnešní židé. (Hlučná veselost) Císa

Josef Vesa

20 article

Josef odhodlaně píchl do vosího hnízda a ještě po stu lélech blahořečí jemu národové. Ovšem tento císař tehda se ujal též poprvé židů, maje o nich ještě mínění lepší a příznivější, než zasluhovali. Tvrdíl se dnes, že židé byli v tom směru jen námi od- chováni, není to pravda. Židé byli vždycky takovými jakými jsou dnes — oni nedají se právě vychovati (Veselost.) Pozvedli-li jsme tento národ z prachu, má nám býti vděčným a ne nás nestydatě olupovati Škoda, že dosud nikdo neměl odvahy, píchnouti do vosího hnízda židovstva a pevnou rukou udělati po řádek. Že se to časem stane, je jisto; jde jen o to. jak: stane-li se to shora nebo eruptivní silou zdola.

Josef Škoda

21 article

Nám Rakušanům beztoho více méně všechny ostatní země se vysmívají. Jsme pozadu za Španěly, ba i za Čínou. (Veselost.) Obě národnosti měly by se vzcho piti a prokázati rakouské vlasti dobrou službu. Hrozel bursovních šejdířů báti se netřeba. Rečník přeje si by akce protibursovní skončila zdárně pro rolnictv a maloživnostnictvo a prohlašuje, že bude hlasovat pro návrh komise. Posl. Albl poukazuje, že vláda, ač pro zrušení blankotermínového obchodu vyslovila se říšská rada i sněmy a ačkoli v otázce této jsou Němci i Češ svorni, do tohoto vosího hnízda píchnoutí přec nechce, ač zrušením obchodu tohoto reelní obchod poškozen by nebyl. Rečník pojednává o zlořádech blankotermínového obchodu a praví, že stejné nešvary zahostily se i v obchodě s chmelem. Blankotermínový obchod jest pro zemědělství právě tak škodlivý, jako lichva. krádež a loupež. Posl. Steiner (Most): Jest jednoduše dare báctvím.

Rakušan Španěl Posl Albl Němec Steiner Čína Most

22 article

Posl. Albl: Blankotermínový obchod je skvrnou hanby nynějšího století a rolníci budou se stále ozývati, až bude skvrna tato zahlazena. (Souhlas.) Zpravodaj posl. Walter konstatuje, že proti návrhu komise nemluvil nikdo a žádá, by schválen byl jednomyslně, by vláda konečně cítila povinnost zavésti na burse lepší poměry pronikavou změnou bursovního zákona. Návrh komise se schvaluje. Dalším předmětem jednacího pořadu jest drubé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru v příčině změny zákon- ného pojmenování volebního okresu měst a mí průmyslových Vildstein, Kynšperk, Haslov a Falknov Zpravodaj posl. Eltz navrhuje jmenem komise. by odst. hh § 3. řádu voleb. do sněmu království českého zněl: »Falknov, Vildstein, Kynšperk Haslov.« Nejvyšší maršálek zemský prohlašuje že v uvážení, že jedná se o změnu volebního řádu jest zapotřebí, aby při hlasování přítomny byly tř čtvrtiny poslanců a že ku schválení návrhu třeba jest 3/s většiny, ze kteréž příčiny že hlasovatise bude dle jmen. Při hlasování dle jmen odevzdány byly 174 hlasovací lístky, znějící vesměs ve prospěch návrhu. Jelikož však při takovémto hlasování ode vzdali musí hlasovací lístky nejméně 182 po slanci, prohlašuje nejvyšší maršálek zemský, že návr komise není přijat. (Vzrušení.) Posl. Stein: Kde jsou všichni páni? To jes skandál! Vyzvednou si diety a opět odjedou!

Posl Walter Stein Kynšperk Haslov Falknov Vildstein Kynšperk Haslov

23 article

Posl. dr. Malinský podává v druhém čten zprávu komise pro kandidování do zemský ch komisí berních a sice do komise pr daň z výdělku a do komise pro osobn daň z příjmu a sděluje, že komisí navrženi jsou do komise pro daň z výdělku pp.: Adol Siegmund. stavitel a starosta v Teplicích; Jan Otto, cís. rada a majitel knihtiskárny v Praze; Frant Sajfert, velkostatkář v Bělé u Něm. Brodu a dr Frant. Malinský, továrník v Ronově u Přibyslavi jich zástupcové pp.: Jan hr. Lažanský, velkostat kář v Manetíně; Bohdan Wagner, lesmistr v No- vých Hradech; Jindřich Leminger, obchodník v Plzni: Jan Vorlíček, hostinský na Král. Vino- hradech; Josef Maschat, ředitel panství v Postolo- prtech; Heřman Rüdiger, lékárník v Praze; do komise pro osobní daň z příjmu pp.: Bohdan Frenzl, hospodářský rada v Praze; dr. Jindřich Reiniger, advokát v Chebu; Václav Karela. ředitel cukrovaru na Mělníku; Josef Hodys, majit l statku v Nové Vsi; Josef Karlík, majitel mlýno v Blovicích; Oskar bar. Parish, velkostatkář v Žam- berku: Oskar Ostermann, ředitel banky v Praze a dr. Vladimír Škarda, advokát v Praze a jich zá- stupcové pp.: JUDr. Bedřích hr. Deym, velkostafkái v Nemyšli; Karel Diebel, hosp. rada v Petrohradě Josef Richard Sobitschka, továrník v Praze Alois Wiesner, továrník v Praze; Edvard Ždá ský, starosta a majitel domu v Žižkově; Frant Peschka, statkář v Opatově; Jindřich Rudolí továrník v Plzni; Viktor Porak de Varna, velko- stalkář v Třebenicích.

Posl doktor Malinský Jan Otta Sajfert František Jan Lažanský Wagner Leminger Vorlíček Král Josef Maschat Heřman Rüdiger Frenzl Reiniger Václav Karela Josef Josef Karlík Oskar Parish Ostermann Škarda JUDr Bedře Deym Diebel Richard Sobitschka Wiesner Peschek Jindřich Rudolit Porak Teplice Praha Bělá Německo Brod Ronov Přibyslav Plzeň Postolo Cheb Mělník Blovice Žam Nemyšl Petrohrad Žižkov Opatov Třebenice Adol Siegmund východ Hrad Edvard

24 article

Výstedek voleb, jež konaly se částečně z plena neb dle kurií a velice se následkem teho protáhly oznámen bude ve schůzi zejtřejší. Nejvyšší maršálek zemský přikročuje pro pokročilou dobu k ukončení schů ze. Posl. Gebler a soudruzi podávají návrh, by vláda nařídila soudním úřadníkům, by obecenstvo poučovali v populárních přednáškách o civilním soud- ním řádu a ulehčeních v právní ochraně a pod.a konali je v každé obci soudního okresu. Posl. dr. Pippich, Jos. Kudrnka a soudr podávají na místodržitele

Posl doktor Pippich Jos Kudrnka

25 article

dot a zt

26 article

Po zrušení jazykových nařízení zastavily obce v politickém okresu chrudimském, zvlášť pak obce v chrudimském okresu soudním všeliké výkony v pře- nesené působnosti obcí, pokud nejsou zcela zřejmě a nesporně výslovným zněním zákona přikázány, na tak dlouho, dokud nebude odčiněno bezpráví, jež takto bylo spácháno na jazykových právech národa českého. Ač prý nynější ministr-prosident p. dr. Körber nařídil politickým úřadům, aby v nynější době pochopitelného spravedlivého hněvu českého lidu nad onou křivdou, v době všeobecného toho roz- rušení jednaly se vší šetrností, by rozvášnění se ještě nezvětšovalo a lid ještě více se nedráždil a nepopu- zoval, ukládá c. k. místodržitelský rada p. Václav Šalařík v Chrudimi obecním starostům, kteří neprovádějí jednotlivé výkony přenesené působnosti obcí, zejmena ve vojenské evidenci, ve stvrzování četnických knížek německými zápisy opatřených kteří podávají proti nařizování c. k. okresního hejt manství chrudimského v tomto směru odvolání po- stupem instančním, majíce právní přesvědčení, že tyto výkony přesným a výslovným zněním zákona předepsány nejsou, dvojnásobné a trojná- sobné pokuty, nařizuje okamžité jejich složení a používaje zcela bezohledně té skulečnosti, že podává odvolání, jichž počet vzrostl nyní již ve veliké množství, nemají ohledně uložených pokut účinku zastavovacího.

Körber Šalařík Chrudim

27 article

Třeba podle litery zákona bylo tomu tak, příčí se takové bezohledně a příkré jednání nejen intene onoho nařízení, zvláště v tak sporných případech o které se jedná, kde musí teprve judikaturou správ ního soudu, který bude příslušnými stížnostmi dovo lán, býti zjištěno, jak dlužno v těchto případech zákon správně vykládati, nýbrž také přirozenému citu lido- vému a nemůže míti a také nemá účinku, by tím obce od důrazného hájení svého práva se odvrátiti nebo odstrašiti daly. Poněvadž však Hímto bezohledným jednáním c. k. místodrž. rady p. Václava Šafaříka zavládlo obcích okresu chrudimského nemalé rozhořčení, do tazujeme se: Je V. Exc. tento stav věcí znám? Hodlá V. Exe učiniti vhodné opatření, aby, když již pokula se ukládá, se strany obecních starostů nastupuje se však odvoláním pařad instanční, n ebyly uklá dány do právoplatného rozhodnut instaněním, postupem v těchže pří padech pokuty opětné a aby ta kt obecní starostové, pokud se týče jednotlivé obce, hájící své právo cestou zákonnou, nebyli stíháni a týráni ukládáním a vymábáním opět- ných těchto pokut. Posl. Prášek podává návrh, jejž učinilv dnešní své řeči. Posl. Karel Schücker a soudr. podávají do- taz na místodržitele v příčině zabavení článku libe- reckého jednoho časopisu. Posl. dr. Klouček a soudr. podávají na míst držitele

Šafařík V Ex Posl Prášek Schücker doktor Klouček

28 article

dotaz: V posledních dnech dubna t. r. odbýval si pan Gustav Fr. Kryš, obchodník z Hor Kašperských,u pěšího pluku čís. 74 v Jičíně své poslední 13denní vojenské cvičení. Protože pan Gust. Kryš již delšt dobu trpí žaludeční chorobou, hlásil se dne 23. dubna t. r. nemocným a nemohl se proto zúčastniti cvičení. Jakmile se pan c. k. setník Čeněk Vacek o tom do- věděl, vzkázal pro p. Kryše, aby se dostavil do kan- celáře, kamž když byl svobodník Kryš přiveden, byl jemu kaprálem »ode dne« oznámen rozkaz, že má býti ihned odveden do vězení, což také ihned bylo provedeno a ponechán svobodník Kryš ve vězení do druhého dne, kdy žádal za předvedení k lékařské prohlídce. Plukovní lékař p. MUDr. Červinka uznal také skutečně chorobu p. Kryše. Avšak i přes toto lékařské dobrozdání poručil p. hejtman Vacek svo- bodníku Kryšovi, ač o tomto dobrozdání lékařském dobře věděl, aby za ostatní setninou na cvičiště se odebral, což tento, ač vážně byl churav, jak mohou dosvědčiti i jeho soudruzi, učl- niti musil a také cvičil po celý den To vše ale p. hejtmanu Vackovi nestačilo a proto diktoval svobodníku p. Kryšovi nejvyšší trest, jaký jeho právomoc mu dovoluje, totiž 7denní vě- zení; trest tento musí pan Kryš, který dne 1. května t. r. měl již z cvičení domů se odebrati. nastoupiti ihned. Nastoupiv trest, byl pan Kryš uvězněn do komůrky nečisté, čerstvě vybílené, kdež se nacházejí tři škopky vápna a hromada smetí.

Gustav František Gusta Vacek Kryš MUDr Červinka Jičín

29 article

První den nedostal p. Kryš ve vězení žádné- ho jídla a druhý den, když se po stravě dolazo- val, obdržel teprve odpoledne o 1/22. hodině úplně studené jídlo, které též jísti ne- mohl. Toto zajisté kruté nakládání se svobodníkem Kryšem zavinila pouze a jedině okolnost, že v časo- pise »Jičínský Obzor« uveřejněna byla zpráva, kter na pravou míru uváděla strannické jednání p. hejt- mana Vacka. Touto zprávou popuzen a maje pana Kryše za původce téže, vystoupil proti němu co nej- přísněji. Toto přísné vystoupení p. hejtm. Vacka jes ve zjevném odporu k intencím nej vyšší správy vojenské, podlamuje dů věru ve spravedlnost a nestrannost kteréž vlastnosti jsou základem každé organisace státní, najmě pak vojenské. Leč toto jednání po- škodilo v nejvyšší míře soukromo- právní poměry p. Kryše, který jsa obchod- níkem, přináší největší oběti, když musí nastoupiti cvičení vojenské, jehož hospodářská existence však může býti bezdůvodným prodloužením jeho pobytu mimo jeho bydliště, když ne nadobro zničena, tedy aspoň valně poškozena, anať jest p. Kryšovi odejmuta mož- nost svým obchodním závazkům v čas dostáti. Z důvodů těchto dotazují se podepsaní: 1. Jest V. Exc. jako zástupci vlády toto ne- zákonné jednání p. hejtmana Vacka známo 2. Hodlá V. Exc. k tomu působiti, aby bylo vyšetřeno a náležitě pokáráno? Posl. dr. Kindermann a soudr. dotazují se místodržitele v příčině ohledu na rolníky při sesta- vování berních komisl.

Kryš Vacek Posl doktor Kindermann

30 article

Posl. Hyrš dotazuje se místodržitele v příčině vybírání daní v okresu německobrodském. Příští schůze koná se v sobotu dne 5. května o 11. hod. dopolední. Na jednacím pořadu jsou Druhá čtení zpráv komise pro záležitosti hypo- teční banky o zprávě výboru zemského v příčině rozšíření osvobození od placení kolků z kvitancí úrocích, zaplacených zástavními dlužníky; komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se petic za změnu § 87. zákona ze dne 16. dubna 1864 z. z. č. 7 a § 54. zákona ze dne 25. července 1864 z. z. č. 27 o povolování obecních a okresních přirážek; komise pro záležítosti okresní a obecní o petici rady král. blavního města Prahyv příčině změny druhého odstavce 8 106. obecního řádu pražskébo; komise rozpočtové o zprávě zem. výboru, týkající se osnovy zákona o upravení po- toka Rokytky vodním družstvem ve Vysočanech; ko- mise pro záležitosti hypoteční banky o výsledcích činnosti a závěrce účtů této banky za rok 1899 návrh rozpočtové komise ve příčině nutných opa- tření rozpočtových pro rok 1900; druhé čtení netištěné zprávy komise rozpočtové o pilném návrhu posl. dra. Setunského, hr. Buquoye a dra. Knolla v příčině zamezení osvobození státních pa- pírů uherských od rakouské daně důchodkové; druhé čtení zprávy komise zemědělské o zprávě zemského výboru stran změny účtování při zemském fondu král. českého a zprávy komise pro záležitosti země- dělství o zprávě zemského výboru v příčině kvalif- kace professorů zemských vyšších hospodářských ústavů a o otázce eventuálního zařadění těchto ústavů do statu středních hospodářských škoí. Schůze skončena v 5 hod. 10 min. odpoledne.

Posl Hyrš Setunský Buquoy Knoll Vysočany

31 article Sněmovní komise.

Sněmovní komise. Ve včerejší schůzi komise rozpočtov předseda posl. dr. Bedřich princ Schwarzen- berg přednesl zákon, týkající se úpravy Nisy ku žádosti vodního družstva v Maffersdorfu; jde o ná- klad 81.000 K; přijímá se. — Posl. hr. Zedtwitz referuje o návrhu posl. dra: Setunského, hr. Thuna a dra. Knolla, týkající se osvobození uberských pa- pírů od daní z úroků a podává resoluci, aby viád poskytla papírům vnitrozemským ochranu tím, že by daň z úroků při papírech v říšské radě nezastoupe- ných království a zemí zachována byla. Posl. dr. Schůcker radí, by se referent ještě informoval o reciprocitě státních papírů uherských, k čemuž r- ferent přistupuje. Posl. Wolí přimlouvá se ener- gicky za přijetí navržené resoluce, která se přijímá. Žádost obce Landškrouna za podporu ku stavbě školy tkalcovské odkazuje se zemskému výboru k dalšímu šetření. Dále žádá ref. dr. Zinti, by mohl resoluci, týkající se ústavu dobřanského a sic by byl při obsazování míst lékařských, ošetřovatel- ských a jiných osob zaměstnaných, náležitý brán zřetel ku národu německému, v budoucím zasedání sněmu přednésti; přijímá se. Posl. dr. Podlipný podává zprávu o podpoře školám evangelickým, na- vrhuje subvenci 50.000 K a připojuje resoluci, by subvence bylo použito k úhradě platů učitelů, na těchto školách ustanovených, dotace zvýšuje se tedy ze 40.000 na 50.000 K; přijímá se. Kap. XI. (Účely vojenské položkou K 310.150) se schvaluje. Posl. Heinzel přednáší pelice týkající se škod živel- ních, povstalých z mokra, sesouvání půdy řady obcí petice se odstupují zemskému výboru ku dalšímu še- tření a rychlému vyhovění dle potřeby nulné: posl.

doktor Bedřich princ Schwardit Posl Zedtwitz Setunský Thun Knoll Schůcker Zinti Podlipná Heinzel Landškroun

32 article

Udržal i dr. Podlipný souhlasí a přimlouvaj se za zařadění rel. navržené položky 30.000 K. Týž referent přednáší petice jiných obcí, týkající se pod- pory ze škod krupobitných. Petice se odkazují ku šetření a vyzvání vlády ke spolupůsobení. V komisi pro záležitosti zemědělskě podával poslanec Albl zprávu o činnosti záložen Raiffcisenových a doporučoval konečné návrhy. Posl dr. Dyk a Richter s těmito návrhy souhlasí, žá- dajíce za změnů jednoho odstavce, jimž by se mohl další jednání zemědělské komise jaksi poškoditi. Posl dr. Dyk referoval o návrhu posl. Bartáka na změnu honebního zákona a navrhuje, aby zvolen byl zvláštní pětičlenný subkomitét. Návrh přijat a de subkomitétu zvolení poslanci dr. Dyk, Barták, Pil Mašek a Mildner. Posl. dr. Dyk referuje dále o změně čeledního řádu a navrhuje, aby elaborát subkomitétu cestou presidiální zaslán byl vládě, aby se o něm vyslovila. Posl. Kudrnka podává zprávu o peticích v příčině odměn k zahubení hrabošů a doporučuje konečné návrhy, které komisi byly již přijaty. Dále podává zprávu o petici hospodářského spolku pre Nasavrky, Hlinsko a Chrudim v příčině zřízení hospo- dářské školy v Chrudimi a navrhuje, aby se petice odkázala zemskému výboru ku příznivému vyřízení Posl. Hyrž chce podat zprávu o třech peticích ve příčině zvelebení lnářství a o návrhu posl. Dostála v příčině změny lesního zákona, avšak záležitosti tyto ponechány do zasedání příštího.

Udržal doktor Podlipná Albl Raiffcisenový Dyk Richter Barták Mašek Mildner Posl Kudrnka Hlinsko Chrudim hospodářský spolek pre Nasavrky

33 article

Rolnický odbor konal včera schůzi před sezením sněmu. Posl. Niklfeld sděluje ohledně deputace k nejvyššímu maršálku zemskému v příčině nesvolávání sněmu v době jarní a v době pilných prací polních, že ještě nic nebylo učiněno. Poku týče se úpravy platů učitelských vykonal příkaz od- boru za opatření tištěných finančních výpočtů v za- stoupení předsednictva posl. Hyrš. Rozvinul se po tom delší rozhovor o tom, má-li se ještě o úpravě platů učitelských pojednati čili nic. Proti výslovil s posl. Jaroš, avšak po přímluvách poslanců Šťa st- ného, Königa, Šulce, Novotného, Práška, Nehasila přistoupil předseda po návrhu poslance Sulce k předčítání jednotlivých bodů ze zprávy školské komise. Odst. 1., aby veškerá místa pod- učitelská byla přeměněna v místa učitelská, přijat.

Posl Pok Hyrš Jaroš König Šulc Novotný Prášek Nehasil

34 article

Taktéž odst. 2., aby služné učitelských osob s vy- svědčením dospělosti na školách obecných obnášel 900 K. Odst. 3. zní, aby učitelské osoby s vysvěd- čením způsobilosti učitelské na školách obecných, nechť ustanoveny jsou provisorně neb definitivně, požívaly v prvých pěti služebních létech služného 1200 K. Po této době zvýší se základní plat na 1400 K. Ale jelikož odbor rolnický trvá na stano- visku jednotného služného, není pro to, aby ve větších městech učitelstvo na útraty země honoro- váno bylo a ponechává takové zvýšení obcím, jež ve zprávě komise školské uvedeny. O odst. 4., obsahujícím úpravu služného učitelt na školách měšťanských, rozcházelo se ještě mínění, stačí-li 800 zl., či, jak někteří poslanci navrhovali, je potřebí zvýšení na 900 zl. Odst. 5. Všem defini- tivně ustanoveným osobám učitelským na školách obecných a měšťanských náleží, působí-li dle povin- nosti a nepřetržitě, nárok na 6 kvinkvenálek a sice na školách obecných po 80 zl., měšťanských po 100 zl. Pokud týče se odst. 6., odbor rolnický přídavků služebních nezná a má za to, že by je jen jednotlivé obce na svůj vlastní náklad nésti mohly. Odst. 7. Funkční přídavky mají zůstati nezměněny. Odst. 8. Ženské osoby učitelské sluší co do všech služebních požitků vyrovnati osohám mužským, s tím rozdílem, aby kvinkvenálky zůstaly nezmě- něny. Debaty o dalších odstavcích zúčastnili se posl. Šťastný, Formánek, Šulc. Prášek, Hyrš, König, Nebasil, Niklfeld, Jareš, Mareš, Novotný, Suda, Marek. Bylo pro- jeveno mnoho odchylných návrhů, čímž otázka tato vyřízena.

Formánek Šulc Prášek Hyrš König Nebasil Niklfeld Jareš Mareš Novotná Sud Marek

35 title

Světová výstava v Paříži.

Paříž

37 title

(Francouzská kultura. nalismus.)

38 article

V Paříži, 26. dubna 1900.

Paříž

39 article

Přes všechny pohromy a zloby, jež pro- dělal národ francouzský v posledních desíti- letich, kdy mu po strašné válce byly odňsty kvetouci, bohaté dvě provincie, kdy pyšná Francie byla znenáhla v politice zatlačena ze svého vůdčího místa, kdy stihly ji ve vnitř- ním životě katastrofy hanebných rozvratů, zbě- silých bojů strannických, kdy zdálo se, že hyne velká, slavná Francie, zbědována, zdemorali- sována — teď zvedá se silnější a slavnější, nežli kdy jindy, silná svou praci, slavná svou kulturou.

Francie