Ročník XXXX.

V Praze, v sonotu dne 5 května. 1900

Číslo 123.

Na ranní a odpol. liney předplácí sel v Praze v sdmlnustraal na měate na čtvrt tets .. . . 6 K — s dvojí don álkon z měsí nk etrrt leta. . . . 7 K eo vo dlislkách na měste . . . . . . 2 K 80 Poštou: a měsíe ne vr a . . . . k ei s dvojí sisilka ::ei na měsí na čtrrt lel

Dnašní číslo pro Prahu Ie o 10 stranách.

Slavnosti berlínské. Berlín soustřeďuje nyní pozornost co nejširší kol slavností, jež se pořádají ku prohlášení zletilosti německého korunního prince. Rodinná tato slavnost nabyla rázu politické události tím, že panovník náš se rozhodl, účastniti se jí osobně, a že jej tam doprovází ministr zahraničných záležitostí hrabě Goluchovský, což přátelům trojspolku zavdalo vítaný podnět, rozepsati se o utu- žení trojspolku a jeho významu pro zacho- vání míru. Zatím účastenstvím členů panujících rodin veškerých monarchických evrop- ských států a zástupců republik francouzské švýcarské a severo-americké původní troj spolkový ráz slavnosti značně se pozměnil. a tak postupně slavnost rodinná přešla v projev trojspolkový, a z něho ku osvěd- čení družnosti všech dynastií, což berlínské časopisy pokládají za velikou a nepokrytou demonstraci mírumilovnost všech civilisovaných států a je jich vlád. V tomto ohledu možno sou hlasiti s názorem, že toto ovzduší slavnost vyvinulo se jaksi samo ze sebe a jest pře- kvapením nejen pro politiky obyčejné. V Berlíně ostatně tento postupný vývo účastenství při rodinné hohenzollerské slav- nosti byl asi vítaným, aspoň vykládá »Köln.

Ztg.«, že to byla k víře nepodobná hloupost. když některé časopisy Německu nepřátelské snažily se z původně ohlášeného účastenstv dokazovati, že tu jde o projev trojspolkový proti Rusku, s Německem spřátelenému Německo prý nemá () na tom nejmenšího zájmu, aby nastaly méně přátelské poměry mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem. Mez Německem a Ruskem není prý vůbec nija kých sporných míst, tato místa prý lež pouze na Balkáně a týkají se Rakousko Uherska a Ruska. Na Balkáně má Německo pouze hospodářské zájmy, jimž však velm prospívá, nevznikne-li tam nedorozuměn mezi oněmi státv.

V tomto rámci pohybují se výklady všech německých časopisů, pokud věnovány sou uvítání našeho panovníka, který včer 9 10. hod. dopolední přibyl do Berlínaa jedinou ač pozoruhodnou výminku tvoří »Post«, která již již vidí vyrůstati »staré římské císařství německého národa«, anat shledává, že z přítomnosti císaře rakouského a korunního prince italského nabude korunní prine německý Vilém v okamžiku, kdy na bývá věku schopného ku vládě, přesvědčení že přátelství Hohenzollerů, Habsburků a sa- vojské dynastie a přátelství tří národů sta rého římského císařství německého národa jest politickou závětí. — Dosti málo taktu jeví berlínský »Börs Courier« používaje této příležitosti k zasá hnutí do poměrů v tomto soustátí a k pro hlášení, že německý kmen jest a byl od sta- letí základem rakousko-uherské monarchie že jemu náleží proto vůdčí úkol Jinak berlínské a říšsko-německé časo pisy u příležitosti této se dotýkají i války v jižní Africe a domněnek, že ze slavnost berlínských vznikne podnět k zakročení na prospěch zjednání míru. Takověto zakročení by prý poměry jen ještě zhoršilo. Dosti ne jasně mluví tu zvláště »Köln. Ztg.«, prohla šujíc, že jest ovšem odůvodněna naděje, že za nynějšího setkání obou císařů v Berlíně a jejich odpovědných rádců v řízení zahra ničné politiky octne se v popředí otázka jak by při zachování trojspolku trvale se zabezpečil i mír světový Sotva asi pochybíme, máme-li za to, že

jest toto prohlášení další slokou známé od samých počátků písně trojspolkové, že troj- spolek nejlépe zabezpečuje evropský mí když neustále rozmnožuje a zdokonaluje své branné sílv. Skutečně také by bylo těžko, nějaky jiný důvod pro trvání trojspolku uvésti. Nejen že vlastní tvůrce jeho Bismark se tím netajil, že jest trojspolek pro Německo pouhá výpomoc z nouze, ale od těch dob i celý svět již se přesvědčil, že dvojspolek rusko-francouzský nezanáší se nijakými útoč- nými plány a že tedy trojspolek svým stálým zbrojením jde spíše tam, kde »Post- shledává »politickou závěť někdejšího řím- ského císařství německého národa«. Italie v těchto dostizích branných jest již hospodářsky a finančně ohrožena, ne-li vyčerpána, a jak jsme v poslední dob ukázkami četných italských hlasů doložili, jest si vědoma nebezpečí, kteréž jí odtud v budoucnosti nastává. Tato stránka slavností berlínských zvláště pokud jde o přítomnost ministra za- hraničných záležitostí hraběte Goluchowského jest asi přední, neboť za nynějších poměrů v obou polovinách říše jen rostoucí branná moc jest vlastním dokladem jeho zásluh. A tak můžeme se připraviti, že »mezi- národní poměry« budou vyžadovati dalšího zbrojení trojspolku. V tomto smyslu zahajují již peštské časopisy zasedání delegací, svolaných do Pešti ke dni 12. t. m.

Milliony vojsk trojspolkových zabezpe čují mír, volá orgán Apponyiovcův, a že to- hoto cíle nelze dosíci bez obětí, toť prý se rozumí samo sebou. Národové naříkají na veliká břemena, jež nesou, ale nesmějí za- pomenouti, že jest to jen »nepatrná asseku- rační prémie«. U nás jsou to delegace, po- kračuje dále, kteréž tento důležitý úkol opa tření, udržování a zdokonalení výzbrojea prostředky ku zastupování na venek obsta- rávají a proto, byť i to byla pouhá náhoda není zajisté bez významu, že zasedání dele gací připojuje se takřka bezprostředně ku berlínské návštěvě panovníkově. Delegace poskytnou i tentokráte prostředky, jichž jes nutno, aby monarchie rakousko-uherská zů- stala oním činitelem v Evropě, jímž dosud v koncertu evropském jest. Takto ovšem slavnosti berlínské pro po- platníky rakousko-uherské nebudou valnou úlevou, zvláště uvážíme-li, že assekurační prémie trojspolková rok za rokem vzrůstá. aniž by byla naděje, že z ní někdy budou positivní úspěchy; vždyť jest pravdě podobno, že by hmotné sílení soustátí a ná rodů lépe zabezpečovalo mír, než vysilující nekonečné a nákladné ozbrojování. Sněm království českého. Schůze dvacátá první. R. V Praze, 4. května. Ručička kvapným krokem blíží se ke dva nácté. Zástupci národa jen ještě jednou vyspí se v Praze a potom jedna jejich čás odebere se do Vídně, kdežto druhá vrátí se ke krbu domácímu. A když ti i oni uvažovati budou o tom, proč že v různých přestávkách ztrávili tolik neděl v Praze, jakou že si dají odpověd! »Nemluvme o tom«, odpovídá hodnosta zemský, vždyť víme již všickni, kdet vězí!« — Včera na jednacím pořadu nalezala se především zpráva komise zemědělské o ná- vrhu poslanců Jaroše, dra. Dvořáka, For- mánka a dra. Moravce v příčině vyslání státní komise na shlédnutí ško posledními povodněmi v Polab

způsobených. Osud, který stíhá téměř každoročně naše Polabí, charakterisuje nej- lépe hospodářství v tomto státě. Kdyby nešlo o hřích do nebe volající. jenž páše se na obyvatelstvu českém v Če chách, řekli bychom, že osvědčena tím stará pravda: Řakousko že v praničem ne- liší se od Turecka. Ale tím, že Labe pro- téká tam, kde je nebezpečné, výhradně če ským krajem a potom, když uvážíme,že na úpravu jiných řek stát vyházel milliony — ovšem že stalo se to jen tehdy, když šlo o Dunaj, o řeky alpské a haličské — potom nabývá jednání vlády docela jiného rázu. Potom oprávněn je názor, že zane- dbávání to má ráz zůmyslnosti a schvál nosti. Jaký to stát, který rok za rokem, b mnohý rok i dvakráte, dává hanebně zane- dbanou řekou zatopiti a ničiti nejžírnějš kraj a olupovati dravým živlem pilně a při- činlivé rolníky o nejkrásnější půdu, jakou máme v Čechách? Jaký to stát, který přes to se železnou pravidelností dostavuje se s bezedným měšcem, do něhož hrne berně, aniž by o to dbal, kde je rolník bráti má a vydeptá-li skutečně ze země to, co na něm stát s neuprosnou přísností žádá.

Poslanec Horák poukazoval k tomu, že by vláda měla především jiným vykou- piti mlýny v Poděbradech a v Nymburce. Poslanec Formánek právem připo- menul, že jest dnes nebezpečno býti poslan- cem za Polabsko, neboť obyvatelstvo přenáší oprávněný hněv na poslance, kdežto vinna jest vláda a jen vláda. Ve stejném smyslu mluvil posl. Údržal. Očekávali jsme, že zvedne se pan místodržitel a že ku této věci několik slov připojí, ale také tohoto pána zdá se býti pohodlným názorem, že mlčeti je za jistých okolností to nejmoudřejší. O ná- vrhu podobném referoval posl. Horák o návrhu totiž, aby rolnictvu, jež po- stiženo bylo letos živelními ne- hodami, poskytnuta byla pomo státní. Navrhovatel a referent v jedné osobě odůvodňoval velmi vřele usnesení,- jež učinila v té věci komise zemědělská. Posl.

Prášek naříkal na lhostejnost, s jakou pro- vází sněm nářky rolnictva a zoufalé volán jeho o pomoc. Pan Prášek měl pravdu, však ne pouze rolnictvo má příčinu stěžovati si na bagatellisování svých žalob a nářků, to- též děje se naproti i žalobám a steskům jiných výrobních tříd, jež rovněž nemají na růžích ustláno. Je toho příčina nepravda, která otravuje veřejný život nejen u nás, nýbrž i jinde, mimo to ale též vědomí, že všechno namahání v ohledu hospodářském je marně, pokud urovnáním neshod národních nebude zkypřena půda pro plodnou hospodářskou akci. Poslanec Prášek učinil na konec řeč své návrh na aktivní pomoc země, i navrhl k účelu tomu obnos 100.000 korun. Poslanec Anýž líčil živým slovem bídu v obcích okresu hořovického, jež položeny jsou na Berounce a na jejích přítocích, ze jmena na Litavce. Připomenul hrozné kata- strofy, když nepatrná tato říčka, proměněna v dravý proud, strašně řádila ve zmíněném kraji, ničíc napořád nejen statek lidský, ny brž i lidské životy. Řečník připomenul ku charakteristice vodního hospodářství u nás že dnes není ještě provedeno, k čemu pro- jekt vypracován byl již před mnoha léty Vody v tomto kraji ohrožují následkem toho dosud majetek i bezpečnost osobní, však přes to, že sám panovník projevil dvakrate rozhodné přání, aby regulace byla tam co nejrychleji provedena, nestalo se dosud pranic. Náklad měl býti totiž hrazen dle usnesení z fondu melioračního, však místo- držitel prohlásil, že to nejde a věc byla

tím odbyta. Řečník učinil ve smyslu regu lace zmíněných vod příslušný návrh. Posl. kn. Ferdinand Lobkovic předseda zemědělské rady, přiznává, že oprávněny jsou žaloby posl. Anýže, však zastává se technické kanceláře zemědělsk rady, která prý se zodpovědnou činí, zač nemůže. Návrhů regulačních a melioračních prý je tolik, že celý věk by nestačil na je jich provedení. Ostatně sděluje kníže Lob- kovic, že ze všech sil o to zasazovati se bude, by technická kancelář dávala vždy přednost melioračním projektům menším. Posl. Hovorka živými barvami líči bídu v horách Orlických a se spravedlivým hněvem a ostrými slovy káral lhostejnost ve řejných činitelů oproti strádajícímu zeměděl skému obyvatelstvu. Po vřele přímluvě posl Udržala, který rozhodně odmítl spekulaci vlády, donutit zemědělce české z ohledu na hmotné prospěchy ke kapitulaci politické národní a po řečech německých poslanců Nowaka a Albla, přijaty návrhy komise dodatečné návrhy posl. Anýže a Nowaka. O návrhu komise zemědělské v příčině zamezení blankotermínových obchodů na bursách plodinových, rozpředla se rovněž velice živá debata.

Poslanec Iro měl dosti šťastný den. Líčil lupičství, které provozuje bursa, zejmena ale vídeňský obilní syndikát, na pěstitelíeh cerealií i konsumentech hanebnými machina cemi, jež provádí s obilními darebáky ame- rickými, anglickými a ruskými a cituje, jak jinak ohledně termínových obchodů na burse zachovalo se Německo a Francie a jak Ra- kousko. Řečník v ohledu tom cituje Bis- marka a francouzského ministra orby staví naproti tomu slabost vlády rakouské proti obilním lichvářům a vůbec proti re presentantům dravého kapitálu. Zmiňuje se také o »vlastenectví« těchto vrstev, o tom jak by vypadal stát, kdyby zoufalí sedláci vrhli se na ohrožující je měšťáky a stát kdyby vojsko své byl nucen rekrutovati ne ve vesnicích, ale na — burse. To by bylo pěkné vojsko!

Řečník dotknul se protekce, jíž obiln a také ostatní bursiáni požívají v Rakousku v kruzích rozhodujících a cituje výrok jistého hejtmana z pověstného procesu Baruchova »Musil jsem míti úctu k Baruchovi, když mi známo bylo, že mu ministr války svěřil všechny vojenské dodávky bez konkursu!« Se stejnou rozhodností, ale s větší věc ností a znalostí věci mluvil posl. Štole vlastní původce návrhu. Posl. Gebler rejdil opět za všeobecné veselosti na svém antisemitickém koníčku. Pan Gebler mluvil jako obyčejně — jako antisemita, který všude vidí jen žida kterého pokládá za původ všeho zla a ne štěstí. Kdyby pan Gebler nenanášel tak příliš pastosně své antisemitické barvy, byla by řč jeho účinnější. Což konečně prospěje na sněmu mluvení. Kdo zná intimity společnosti vídeň ské, dobře ví, že všechno namahání v tomto směru jest marné. V Rakousku se dosud ne nalezl sv. Jiří, který by hrdinný boj podstoupi s hydrou korrupce a jí hlavu uťal. V Ra- kousku je mnoho Baruchů a mnoho moc- nějších než byl Baruch sarajevský, o němz zmínku učinil posl. Iro. Po vyřízení záležitosti této, při ktere ujali se slova ještě posl. Albl a Walt er provedeny volby členů zemských berních komisí, jimiž se schůze značně protáhla. Vy řizování jednacího pořadu bylo pak přeru šeno a schůze skončena Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi v 11 hodin 20 minut dopoledne. U vládního stolu přítomní jsou: místo

V drobném prodejii raaní číslo o sobě . . . za 9h sdpolední . . . ua 2h Ve šlislkách na venkovs ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední Inserá ty plati se hotově nspřeš. Předplacení a inaurty přijímá aůmlnl strace v Marisnské ulici č. s. Tam nacházejí se též režiakee tiskárna a ezpedisa „ Národních Listě Eukopisy se novraceji

držitel hr. Coudenhove, místodržitelský rada Vojáček a okresní hejtman dr. Neumann Místodržitel hr. Coudenhove odpovídá na interpellaci posl. Albla a soudr. ve příčině zřízení skladiště chmele ve veřejném skladišti v Žatci. Praví, že průtah definitivního schválení zaviněn byl zdlou- havým vyšetřováním a odporem v dobrozdáních. Až dojde vyjádření německého odboru zemědělské rady, vyřídí se věc bez průtahu Na interpellaci posl. Wolía a soudr. ve příčině zdlouhavého postupu u finančního okresního ředi- telství v Jičíně v oddělení pro vyměřování poplatků odpovídá místodržitel, že zavinila to nikoli nedbalost úřadu, nýbrž okolnost, že nebylo tam pracovní síly. kdežto agenda stále se zvětšuje. Na dolaz posl. Ant. Aignera a soudr. ve pří- čině nedostatečného vyhotovení německého přípisu finančním okresním ředitelstvím v Litoměřicích, od- povídá místodržitel, že jazykové chyby zaviněny v něm byly při opisování diurnistou, krátkou teprve dobu zaměstnaným. Na dotaz posl. dra. Lad. Dvořáka a soudr. o omezování spolčovacího a shromažďovacího práva zřízenců železničních ředitelstvím státních dráh od- povídá místodržitel, že jest zmocněn ministrem že- leznic prohlásiti, že v dotazu uvedeném výnosu ředi- telství státních dráh lze v ohledu disposičním, po- blíží li se naň nepředpojatě, sotva přikládati daleko- sáhlý význam, jak činí veřejnost pod dojmem ne- příznivých posudků. Výnos není ani všeobecným opatřením správy státních dráh, aniž byl vydán k nařízení nebo podnětu ministerstva železnic. Z jeho formy a obsahu možno ovšem seznati, že při jeho vydání netanuly jasně na mysli zásady, kterými se jinak řídí správa státních dráh ve všech záležitostech, týkajících se spolčovacího a shromažďovacího práva svých zřízencu.

V zájmu veřejné bezpečnosti dlužno však pevně státi na požadavku, aby služba železniční nej- přesněji byla konána a každý, kdo do ní vstoupí, má se předem požadavku tomu podrobiti; jině musí ustoupiti do pozadí. Také udržování kázně mezi velikým počtem železničních zřízenců padá na váhu. Dle služebního řádu jsou přísně zakázány agitace, které mohou zviklati kázeň, dále popuzování personálu, tupení představených nebo nadřízených úřadů, jakož i účast při takovýchto jednáních. Na každém zřízenci se také žádá, aby zdržoval se snah, které nedají se srovnati s povinnostmi, jež převzal vstoupením do státní služby železniční, nebo která odporují přísné, železniční službě ne- vyhnutelné kázni. Z ustanovení těch však nelze dovozovati, že zřízencům se zabraňuje, aby brali účast na takových, po zákonu svolaných shro- mážděních, nebo byli členy zákonem dovolených spolků, které nemají za účel zviklati kázeň a po- škozovati povinnosti jich povolání. Taktéž nemá předpisy služebního řádu býti zamezováno, aby byii členy spolků nebo zúčastnili se shromáždění, v kterých se jedná o jich zájmy, a nemají býti potla- čovány snahy, směřující ku zlepšení bmotného po- stavení cestou služební

S druhé strany třeba však také pečlivě prová- děti předpisy služebního řádu, které mají za účel. aby zřízenci zelezniční vzdalovali se takových shro- máždění a spolků, o jichž účelech a snaháchje známo, že by účastníky nutně přivedly v odpor s převzatými povinnostmi služebními. Na žádný způsob nelze pak — jak již § 30. odst. 5. služebníhe řádu ustanovuje — dovoliti, aby zřízenci železniční navštěvovali shromáždění v uniformách nebo zúčast- ňovali se veřejných průvodů vyjmenovaných v § 3 zák. ze dne 15. list. 1867 č. 135 ř. z. Jest žádoucno, aby i v těchto případech dosaženo bylo účelu blaho- volným poučením zřízenců. Orgány správy státních dráh budou vůbec dbáti toho, že budou moci úkoly v ohledu tom na ně vložené, pouze tehdy s úspě- chem rozřešiti, budou-li požívati důvěry pod- řízených zřízeneů, tak aby tito mohli po- každé ve svých představených viděti přízniv podporovatele všech svých opráv- něných přání.

Tento případ, o kterém jedná dotaz poslanet Dvořáka a soudruhů, zavdal ministru železnic pod- nět, aby ředitelstvím státních drah opětně se vším důrazem objasnil uvedeně intence ministerstv železnie. Na dotaz posl. dra. Scharfa a soudr. v příčině úpravy pracovní doby v živnostech obchod- ních odpovídá místodržitel, že otázku tuto vzal vláda v podrobnější úvahu r. 1893, kdy započato bylo s předběžnými pracemi za příčinou reform živnostn. řádu a kdy mezi jiným zejmena řečená otázka byla předmětem písemné expertisy, která také byla provedena. Na základě o předmětu tom došlých materiálií navrhla vláda r. 1895 v osnově novelle k živn. ř. (§ 104, písmena b) v poslanecké sněmovné podané, aby stanovena byla maximální doba pra- covní pro pomocné dělníky, při živnostech obchodních zaměstnané, což však nebylo, jak známo, do novelly pojato. Přes to však vláda, hledíc ku nepoměrně dlouhé době pracovní v živnostech obchodních. neupustila od svého úmyslu, přispěti dle možnost

FEUILLETON. S housličkami světem. Cesty českého hudebníka. Českého muzikanta najdete ve všech kou tech světa. Jeden hraje na př. prim již o několika let v amerických Athénách, v Bostoně druhý fouká do altového pozounu u tagalské kapely v Honolulu na Havajských ostrovech. třetí je kapelníkem v Taškentě ve střední Asii, čtvrtý řídí hudební sbor v Irkutsku, pátý diri guje koncerty v Kahýře Vítězné při památněm Nilu, šestý šumaří v Bagdadě u starověkého Tigridu, sedmý píská na klarinet v divadle bo hatého Göteborgu ve Švédsku, osmý je celli stou orkestru ve finských Helsinkách, devátý vyluzuje zvuky na křídlovku v Tiflisu na Kav kaze, desátý jest již po mnohá léta učitelem hudby v sultánově residenci nad Bosporem. proslulá naše krajanka a kdysi znamenitá pěv- kyně operní, paní Steffani-Boema, pěje hymny každou neděli na kůru katolického chrámu Melbournu v Australii, a koncertní mistr pan Josef Šrogl je ředitelem opery a hudebníeh produkcí v Batavii na smaragdové Javě.

Leč pan Šrogl není jenom mistrem svých skvostných Stradivarek, ale jest zároveň výbor- ným přírodozpytcem a zkušeným sběratelem skvostů z říše hmyzu šupinokřidlého. Nádherný kolorit exotických motýlů uchvátil jeho mysl tak, že jim věnoval všecky prázdné chvílea získal pro své sbírky všecky drahocenné formy. jaké jen mohla tropická příroda vykouzliti. Rozhojniv ve svých sbírkách zvířenu tro- pickou převzácnými tvary z jiných ostrovních krajů a oceánských pevnin, přijel po letech na návštěvu do Cech a přinesl s sebou všecky zmíněné poklady. A když dovolená našeho krajana vypršela, a on opět se chystal odplouti za svým povoláním na Javu, stalo se naše če- ské museum dědicem veškerých jeho sbírek, milý pan Šrogl vstoupil tak do vzácné řady štědrých mecenášů. Cena sbírek od veliko- myslného dárce a prostého hudebníka českého jde do tisíců korun. Jsouť mezi přemnohými i takové ojedinělé zjevy, že platívá se tolik za pouhý párek přes 250 korun. Však nebyl ten javanský druh nazván darmo jmenem Ornithoptera paradisea. Zadivejte se jen na něj v českém museu a přisvědčíte mi, že je to zjevení rajské.

Nyní jest již pan Šrogl zase u svého pultu dirigentského a vládne taktovkou za provozo vání opery vlaské a francouzské. Občas ujímá se svých Stradivarek a koncertuje v » Auroře« jež si může gratulovati, že její »directeur van Toonkunst« zove se pan Šrogl. Ale nežli náš pan Šrogl stal se vítaným hostem hrdé královny Indického oceánu, hostem staroslavné Batavie, bylo mu projíti širý svět křížem krážem. S housličkami ve skrovném pouzdře mohl se odvážiti i nejzazší kone asijské pevniny, a jeho líbezný nástroj kona divy jako vybájený talismam. Prázdný měše chudého hudebnika českého plnil se zlatem byl s to, že pan Šrogl mohl pomýšleti na nové končiny světa. »Ale jaké byly počátky Vaší světové pouti?« dotazoval jsem se českého hou slisty- Co jsem vyzvěděl, krátce tu vypovím. Z Hořovic, kde se pan Šrogl r. 1861 na rodil, přišel náš Javanec do škol reálních potom na konservatoř. Bennewitz a Skuherský byli jeho učiteli. Několik let na konservatoři uplynulo brzy jako voda, a náš absolvent, maje v kapse diplom uznaného muzikanta, myslil, že mu patří celý svět. Ale prozatím mínil si pod- maniti jenom jedno městečko na Moravě, kde se právě uprázdnilo místo ředitele kůru. Plat byl sice nad míru hubený, ale za to mnoho- slibná činnosť na poli hudebním slibovala do budoucna všecko uznání, jak sluší pravému umělci.

Rozhodujícím činitelem byl při obsazován místa pan farář. Proto bylo první povinností aby se mladý absolvent konservatoře panu fa ráři představil. Výborná vysvědčení z konservatoře a van hanické školy dodávala našemu kompetentov odvahy a srdnatosti. »Mám čest se Vašnostem představiti - Ucházím se o místo ředitele kůru a prosím . .. »Dobře,« vece pan farář, »a jste ka tolík?« »Ovšem, důstojný pane.« »A chodíte ke svaté zpovědi ?« V našem kandidátu hrklo jako ve starých hodinách. »Vašnosti, jenom někdy.« »Jenom někdy? Takové lidi znám dobře Vy jste jeden z nich. Ostatně nemohu dnes ještě říci, zda-li se vám toho místa dostan nebo nedostane. Zalibí-li se Onomu a bude- to vůle Jeho, místo Vás nemine. Já všal myslím, že se dostanete spíše do pekla než k nám na kůr, vy neznabohu!« Patrno, že audience u pana faráře skon- čila špatně. Naděje na místo ředitelské roz padla se v nivec a zklamaný kandidát opouště sesterskou Moravu. V křivoklátských lesích napadlo našemu pekla zplozenci, že by ho přijala srdečněji snad bohatýrská Rus, a v několika nedělích byl jiz ve Starobělsku v charkovské gubernii. Jeho povoláním bylo, vštěpovati mládeži základy mu- ziky, což činil asi rok. Po roce zdálo se býti město Starobělsk panu Šroglovi pořád menší a menší, a cikánsk krev zahnala putujícího muzikanta do Rostov na Donu. Místo ředitele hudebního spolku bylc výnosnější a život v městě veselejší. Náš krajan pan Karel Frič, přijal českého muzikanta s ote vřenou náručí a hostil ho ve svém domě jak nejlepšího přítele.

Po třech letech na svaté Rusi navštívil par Šrogl domov, a zotavoval se opět ve stinných lesích křivoklátských. Tehdy rozpalovalo Šro glovu mysl Štolbovo ličení v knize »Za oceánem- a perutě jeho touhy nesly se do země, jež se opěvuje jako »la perla de las Antillas«. Na Kubu! usmyslil si pan Šrogl. Luzn kreolky, zdobené oslňujícími drahokamy, ste pilé palmy s věčnou zelení, aromatické doutníky ohnivé černošky s bělostnými zuby, jedovat hadi, obrovští krokodilové, a bůh ví co ještě hnalo našeho krajana za moře. Smrtonosná žlutá zimnice byla pouhou hříčkou proti fantastickým přeludům a velkolepé scenerii krajů tropických Se španělskou mluvnicí v kapse vstoupi pan Šrogl r. 1888 na palubu zámořské lodi plavil se ze Saint Nazairu nad Loirou na Kubu, jíž dostihl po dvacíti a dvou dnech. Skutečnost rajské přírody v okolí měst Havany překonala všecku obrazotvornost našeho mořeplavce. Jenom vnitřní zařízení přístavn osady kalilo trochu rozpálenou fantasii. V Havaně ujal se pan Šrogl úřadu jak professor konservatoře a řídil tamější operu, pr niž připravil také španělský překlad »Krištof Kolumba« od Stroupežnického. Za své uměleck výkony dostal v Havaně darem skvostné stra divarky- Když se ohlásila zimnice, zamířil pan Šrog na americkou pevninu, koncertoval ve velkýeh městech a přijel návštěvou do Čech. Zotavená v Čechách byla krátká. Po ně- kolika nedělích vidíme pana Šrogla již opět ka- pelníkem carského spolku hudebního, ato v Astrachanu. Dlouhé prázdniny, jichž tam uži prodlením čtyř let čtvero, věnoval výletům o Cařihradu, Řecka a Egypta. Ale ještě více toužil pan Šrogl po kolébce pokolení lidského, po Indii. Šťastná hvězda sví tila mu stále jasně a proto doufal v její přízeň,

když opouštěl Evropu. Tentokrát přijala ho na palubu loď dobrovolného loďstva ruského. Pla- vila se právě na Sachalin a odvážela 800 tre- staneů do chladných končin ostrovního vy- hnanství. Evropa zmizela panu Sroglovi v r. 1894 s očí na několik let. Cestou přes Cařihrad, Port Said a Aden zastavil se pan Šrogl v Kolombu na Cejloně, aby tam pořádal koncerty. Píše mi, že byl s výsledkem zcela spokojen, a že byl všudy ochotně podporován rakousko-uherskými konsuláty. Z Cejlonu neměl pan Šrogl již daleko do Penanku na poloostrově malackém. Také Singapore učinil svou zastávkou vyjel si na několik měsíců na ostrov Javu. Stra- divarky ovšem nezahálely, a umění koncertního mistra klidilo všecku čest a chválu. Holanďané javanští chtěli upoutati mistra k ostrovu sice na delší čas, ale všudybyl Šrogl zaměřil raději do Číny a ostrovní říše japanské, aby se tam nabažil uměleckých pokladů. Pro- slulé výtvory emailové (eloisonné) zaujaly sběra- telskou vášeň jeho tak, že měl za krátko po- hromadé malé museum. A protože je paroplavební spojení se Si- blří dobré a časté, vyletěl si pan Šrogl na ně- kolik neděl do větších měst sibiřských a kon certoval v nich rovněž s velikým zdarem. Sib řané umějí odměňovati hudební umělce a ze samého nadšeni hostí nejen mistry, ale také hu- dební nástroje. Pamatuji se, jak za mě ná- větěvy v Tomsku opili bohatí kupci i draho- cenný orkestrion nejlepším šampaňským. Ale také lákavé nabídky Sibiřanů pan Šrogl zamíti a rozhodl se na konec pro holand- skou Indii, kde působí již po šest let. Chce-li mu někde poslati list, ať píše česky nebo rusky, německy, holandsky, anglicky, špa- J. K nělsky, francouzsky, malajsky.