1
masthead
4. května 1900.
2
masthead
žiloha „Národneh Listn
6
article
Herbert Spencer.
Tyto dny slavil v Anglii osmdesáté naroze
niny stařec-filosof, jehož spisy v učeném světě
našeho století způsobily veliký rozruch a v ši
rokých vrstvách anglického národa získaly sym-
patie prostých, praktických lidí, kteří dříve ne-
mnoho se starali o filosofli a sociologii. Nyní
po čtyřiceti letech po vydání programu a po
pětadvaceti letech, jež uplynula od vydání sed-
mého a nejdůležitějšího svazku jeho nejobsáhlej-
šího, základního díla »systemu synthetické filo-
sofie«, trvá Spencer věrně při svých zásadách
a připravuje s neúmornou píli a pečlivosti, jež
charakterisuje všechny jeho práce, nové vydání
svého »systemu«.
Je jedním z posledních v té dlouhé řadě
velkých duchů devatenáctého století, kteří po
kusili se na základě dat z exaktních věd vy-
budovati nový názorgsvětový, řešiti záhady lid-
ského vědění a sestrojiti novou, jednotnou me-
thodu, nový harmonický system vědní. Je t
jedním z nejeharakterističtějších rysů našeho
století proti věkům minulým, že tato touha po
jasném a určitém poznávání na základě daných
fakt a rozumu nabývá převahy a vyvolává řadu
pokusů, jež revidují staré poznatky a tvoří nově
systemy vědní. Od Curiera a Linnéa ve vědách
přirodních právě tak jako od Mme de Slaěl.
Villemaina a Dulopa v literatuře, pozorujeme
tuto tendenci, jež zachvacuje všechno myšlení.
a staví pak na základech Comtova systemu posi-
tivní filosofie a rozšířené Darwinovy theorie
evoluční nové budovy vědní.
Spencer
Curier
Linné
jít Slaět
Comtův
Darwinův
Anglie
7
article
Spencerův pokus vyniká nad ostatní roz-
sahem své látky. On neomezil se na vypraco-
vání systemu jedně vědy, ale pokusil se shr-
nouti v obrovském svém díle celé credo moder-
ního vědeckého člověka a výklad celého světa
na moderním základé vědním, při čemž hlavní
váhu však klade na sociologii. Veliký úkol, jejž
si vytknul, výsvitá z programu práce, který po
mnohých studiích přípravných uveřejnil v březnu
1860. Počíná filosofii, »nepoznatelným« a zá-
kony znatelného světa, nejvyšších principů, jež
se projevují ve všech projevech absolutna. Toto
»poznatelně« probírá pak systematicky. Vyne-
chává však svět neorganický a počíná hned
biologil, životem organickým, vykládá theori
vývojovou, jež jako základní moliv vyzníváz
každé jeho stránky. Pokračuje pak principy
psychologie, vniterného, duševního života a při-
stupuje k nejdůležitější části své práce, prin
cipům soclologie, jež zabývá se životem »nad
organickým«. Celé dílo zavírají principy ethiky
všeobecné zákony, odvozené z biologie, psycho
logie a sociologie, zásady života jednotlivcova
právo a dobročinnost.
Spencerův
8
article
Učení o společnosti, jeho »principy socio-
logie« přinesly ze všech částí jeho dlla nejvíce
nového a jsou též nejvýznačnější pro Spencerovu
činnost. V jich prvním svazku probírá »data-
sociologie. Rozbírá vývoj nadůstrojný a jednotlivé
činitele jevů společenských, jak vnější tak vnitřní,
fysické, cilové a rozumové vlastnosti primitivního
člověka. Zde vliv vývojové theorie nejvíce jest
patrný. Spencer celé základy sociologie staví
právě na vývoj složitějších jevů společenských
z primitivních prvků, které si odvozuje a kon-
struuje z primitivních názorů a zvyků nynějších
národů civilisovaných. Hlavně hledí přesvědčivě
vyvinouti vznik náboženství z primitivních idel
o životě, snu, mdlobě, smrti, duších, onom světě
atd., jež dle jeho náhledu vedou ko etění předků.
fetišů, zvířat, rostlin, přírody až k vzníku bož
stev a ke konstrukeím primitivních názorů o světě
Druhý svazek sociologie založen na dogmatu
že společnost jesť organismem, že stejně se vy
vijí, má stejné orgány, stejné funkce, stejný
život. Na základě této poučky pak vykládá do
mácí zřízení společenská.
Spencerův
Spencer
9
article
V této části chápeme nejlěpe Spencerovu
trochu složitou definici vývoje, jak ji formuloval
v principech filosofie (str. 145.), že »vývoj je
integrace látky, při čemž látka přecházi z ne
určité, nesouvislé jednotvárnosti v určitou a sou-
vislou různotvárnost; s.tlm spojeno je rozptylo-
vání pohybu a též přiměřené přetváření pohybu
zadrženého«.
Dnes, po rozborech Tönniesových, Gaquoi
nových, Gruberových, Höffdingových, známe již
slabiny nádherně vybudovaného chrámu vědy
který vztýčil Spencer, příliš spolehaje na doko
nalost lidského intellektu a na vševědouenost lid
ského poznáni. Dnes známe již podrobně všecky
ehyby, kterých se dopustil při pokusu o vysti
žení »nepoznatelna«, dle kterých chybně vyloži
vývoj živého světa a hlavně v sociologii po-
chybil, analogisováním společnosti s organismem,
dnes celkem již jsou zavřeny účty i s positivis-
mem i s evolucionismem a nová věda hledá
nové cesty, nová fakta i nové idey, ale přes to
celá ta perioda zůstane přo poznání úsilné
vědecké práce lidského ducha jednou z nejzna-
menitějších a literární historik, jenž bude chte
porozumět dílům moderní doby, neobejde se bez
jejího důkladného studia.
Spencerův
Tönniesův
nový
Gruberův
Höffdingův
Spencer
10
article
České spisy-
* Dr. Bohuš Rieger: Říšské dějiny
rakouské. Dějiny státního vývoje
veřejného práva. V Praze, Bursik a Kohout
1898 a 1899. Sešit 1.—4.
Spis prof. Riegra vyniká netoliko vážným věde
ckým obsahem, založeným na zrale uvážené methodě
a oslňující učenosti, nýbrž i časovostí svou. Vědecky
psané dějiny rakouské, které by šetřily přírozeného
vývoje dějinného, byly u nás potřebou opravdovou.
V. V. Tomek, který u nás základy položil přiroze-
nému na dějinný vývoj Rakouska nazírání, vydal
Příručné knihy své prvý díl r. 1857 a druhý r. 1887
ale ani jeden ani druhý díl nejsou prameny do-
loženy, takže výborně upravený obsah není lze dle
dokladů kontrolovati. Dějiny Řiegtovy překonávají
naproti tomu knihu Tomkovu netoliko rozsahem
moderní methodou, nýbrž zvláště bohatstvím do-
kladů, dělíce tyto v citáty z původních listin a v
svědectví čerpaná z novodobé literatury. Po oboje
stránce jest spis Riegrův zjevem vzácným, který
bude vědeckému plsemnictví českému ozdobou
trval ou.
Než nemenši předností rakouských dějin Rie-
grových jest jejich časovost. Dnes, když snad poli-
tický a národní boj v tomto soustálí blíží se téměi
již bodu varu, jsou dějiny rakouské mohutnou poli
tickou zbraní, které každá ze zápasících stran užívá
svým způsobem. Sluší tudiž zkoumati, který způsol
jest pravý a jaké stanovisko k tomuto pravému způ-
sobu zaujímá prof. Rieger jako zástupce nauky
o dějinách rakouských na české universitě Karlo-
Ferdinandově. S německých stran slyšíme sice stále
autoritativní tvrzení, že Němci stát rakouský založili.
ale kdo zná dějiny, soudí jinak, byť by i německé
stanovisko politikou kázané, vědecky ale zcela ne-
správné, nabývalo přístupu i do učebnic školskýchi
vnášelo se demagogickým způsobem do lidu. Jest
doktor
Rieger
profesor
Riegr
V V Tomek
Příručný
Tomkův
Riegrův
Němec
Praha
Rakousko
český univerzita KarlaFerdinandov
Bursik
11
article
naprosto nepřirozeno pokládati neveliké vávodstv
rakouské s přivtělenými k němu zemičkami alpškým
za ohnisko, které přitažlivě působilo na mocné sou
sední koruny českou a uherskou.
Jaká váha těmto starorakouským zemím příslu-
šela, nejlepším jsou dokladem naprosto zmařené
snahy Maximiliána I., který teprve tehdy, když
uznal nedostatek moci své, uchýlil se k úmluvám
svatebním a tímto prostředkem zakládal ne snad
říši rakouskou, nýbrž rodinnou moc rodu
habsburského po vší jižní, západní a střední Evropě.
Evropa
12
article
Prof. Rieger právem tudiž zamítá tento směr, který
snad lichotí mělkým chauvinistickým politikům, ale
má základní vadu, že není bistorickým. Naproti
tomu ale Rieger soustavou spisu svého vrací se
k přirozenému základu dějin rakouských, které nej-
prvé vyvijejí se v samostatných slátech českém
uherském, k nimž podřizenou toliko měrou druží s
rakouský kraj říše německé, a počínají vlastně teprve
událostmi v říjnu a prosinci 1526, když sněm český
a prešpurský povolaly, onen volbou svobodnou, ten
dle dědických úmluv, panovníka zemí rakouskýeh
na trůny říší svých. Ježto sném český sám pový
26. října 1526 volbu krále vykonal, kteráž volb
byla přičinou, že říše česká a uherská měly odtud
se zeměmi starorakouskými společného panovníkaa
že sily všech tří zemských skupin mohly odtud
společně býti obracovány proti nebezpečnému po-
stupu Turků, náleží Čechům zásluha, že položili zá-
klady k říši rakouské, prospěch z toho kynul ale
zemím slarorakonským.
Dějiny Riegrovy mají býti studnicí vědění českým
právníkům o povaze dějin rakouských a o vývoj
veřejného práva, ha nělž dnešní řády státní spo
čívají. Doufejmež, že rychleji než posud vycházejíce
vykonají i svou úlohu a že zejmena přispějí k urči-
tému vymezení zásad státního práva českého, jeho
podstata nejnovější dobou již i v některých
českých kruzích počiná býti v pochybnost brána.
profesor
Rieger
Turek
Čecho
Riegrův
13
article
* Jaroslav Vrchlický, Twardowaki
Třetí vydání Soubotné vydání sv. XXXIV. Nákl. J
Otto. Fantastická pověst o polském Fanstu byla
látkou jako stvořenou pro mnohotvárný talen
Vrchlického. Romantický děj. lyrické výjevy, žiravá
satyra fantaštické výjevy a vše to pronikauto hlu
bokou osobitou filosofií básnfkovou, toť jsou ele-
menty télo skvělé epopeje, jež náleží k nejlepším
poctickým pracím z obrovského díla básníkova, jenž
prací touto dovedl vzbudit i pozornost ciziny. Jes
to báseň nejen pro pouhou zábavu, ale i pro ty
kdož milují četbu vážnější, pobízející ku přemýšlen
a skvělávirtuosní forma básně přivádí znamenite
její myšlenky tím lépe ku platnosti.
* EmanuelryL z Cenkova, Paříž Básně
(1896—1900). Nakl. Grosman a Svoboda. Jes
to cyklas basní myšlenkově spolu souvisících, v nichž
autor líčí svoje pařížské dojmy. Hledí na Paříž okem
poety, ale bez předsudku příznivého či nepříznivého.
dává na se působit okolím a podává zcela upřimně
svoje pocity. Tlumočí dojem onoho omamujícího
víru, v nějž neodvratně strhuje obrovské město, velke
historické vzpomínky vzbuzují v něm vážné dumy
v něž se mísí teskná vzpomínka na zuboženou vlas
a pak zase zcela střízlivé pohlíží v přítomnost, jež
lak hanebně zkarikovala vznešená hesla Rovnosti
Volnosti a Bratrství. Jako přízračné motivy vytý
káme tu zejmena básně »Na velkých boulevardleche
»Při zvucích Marseillaisy«, »Duma u sloupu Červen-
cového«, »Před katedralou duchů«, »Kronika zámku
ve Versaillesu«, »Marie Antoinette v Trianonu«, » Pře
chod přes Alpy« a »Padlý triumfator«.
Vrchlický
Twardowaki
svatý . XXXIV
Emanuelryl
Cenkův
Grosman
Marie Antoinette
Paříž
Trianon
Alpy
14
article
*Václav Beneš Třebízský. V čer
vánctch kálicha Historické povídky. Čtvrté vy
dání. Sebraných spisů sv. II. Nakl. F. Topi č. Po-
vídky tyto »Miličova kletba«, »Na stavech«, »Svatb
litoměřická«, »Pod Karlštejnem«, »Petr Obrovec«, »N
Štítném« a »Jan Abatyše“ vzbudily značnos pozor-
nost hned po svém uveřejnění v časopisech. To ne-
bylo obvyklé romantické vypravování, jež do těc
dob bylo podstatou historické povídky, historickéli
čení bylo tu mnohem opravdovější, značně bližší
skutečnosti a při tom prodchnuty byly tyto povídky
tak vřelým citem, že bezděčně uchvacovaly. Tyto po-
vídky založily slavnou pověsť klecanského povidkáře
a značna jich vnitřní cena právem je činí dosu
nejoblíbenejším čtením nejširších kruhů.
* Jos. Kaíka, Illustrovaný průvodce po
král. českém. Dil VIII. Smrčiny, hory Kar
lovarské a Doupovské, díl IX. Česk
Středohoří. Nakl. dr. Edv. Grégr. Obě tyto
knížky, opatřené četnými mapami, plánky a vyobra
zeními popisují nejzajímavější a turistiky nejvděčnějš
končiny naší vlasti. Zejmena díl VIII. obsahuje ze
vrubně popisy všech velkých lázní v severo-západ
ních Čechách, Františkovy a Marianské Lázně, Kar
lovy Vary. Kysibel, díl IX pak Teplice a Bitinu, jež
jednotlivé opatřeny stály by několik zlatých. Stejně
důkladně popsána jiná zajímavá místa těchto končin
vylíčen geologický ráz kraje, jeho flora, poukázáno
na historické památky, podány rozvrhy jednothvých
kratších i delších výletů, praktické pokyny na cestu
atd. atd.
Beneš
svatý . II
Miličův
litoměřický
Obrovec
Jan abatyše
doktor
Edv
Grégr
VIII
Karlštejn
Jos
Kara
severozápad
Čechy
Františkov
Kysibel
Teplice
Kara lov Vara
15
article
* Božena Němcová, Pohorská vesnice
— Karla. Čtvrté illustrované vydání. Sebraných
spisů sv. II. Nakl. I. L. Kober. Celná vydání spisů
autorky »Babičky« svědčí nejlépe o značném jejím
významu v naší literatuře. Její »Pohorská vesnice«
ličící život lidu chodského náleží nebledě ani k za-
jimavému jejímu ději k nejzdařilejším obrázkům ná-
rodopisným vnaši litératuře. Způsob jakým užívá
charakteristického nářečí buláckého jest nanejvýš
zajímavý a jeji podrobné líčení života lidu svědčí
kterak bedlivě a bystře dovedla autorka pozorovati
lid, k němuž cítila srdečnou náklonnost, přese vše
cky překážky, jež se jí při tom naskytovaly.
* Dr. Luboš Jeřábek: Zachování staro
bylého a krásného vzhledu Prahy hospodář
ským a finančním prospěchem pražského obyvatelstva.
V Praze 1900. Nákladem spolku majitelů domů. Obsah
spisku naznačen je dostatečně nápisem. Známý
horlitel pro starobylý ráz Prahy ukazuje na pří-
kladech jiných měst (Benátky, Norimberk, Brussei
atd.), že samy hospodářské ohledy žádají, hledětis
při úpravě i obnové města co nejvíce zákonů, jež
ukládá krasochuť i ohled vlastenecko-historický.
Z českých listů.
* Z exotického, u nás téměř neznámého ovzduší
přináší článek Česká mysl. R. Dvořák přednáše
loni na sjezdě orientalistů o filosofickém učení Kon
fucia a Lao-tsl, a uveřejňuje nyní svoji přednášku
Na první pohled trochu vzdálené thema pro naše
čtenáře, přes to však, nedají li se odstrašit divně
znějícími jmeny, najdou pěkně psaná poučení, jak
lidská duše bez ohledu na vzdálenost časovou
místní, bez ohledu na rozdily rasy a víry, shodují
se v posledních věcech člověka, v nejvyšších princi-
pech etbiky a filosofie.
Němcová
Karel
svatý . II
I L Kober
doktor
Jeřábek
R Dvořák
Lao
Praha
Benátky
Norimberk
Kon fucia
16
article
* Národopisné studie neomezují se dnes už na
odborné časopisy: potkáváte se s nimi všude :v
revuích, v dennicích, v obrázkových listech. Potěši
telnou změnu však na nich pozorujete: neomezuj
se již na pouhé sbírání materiálu, na bezduché, ča-
sto dosti neskladné vypočítání různých dosti pochyb
ných zvyků, říkání atd. Z látkových článků stávaj
se opravdové studie, psychologicky a sociologicky
prohloubené, produševněné a propracované ať jie
umělecky, ať vědecky. Zaznamenáváme z nových
»Květů« článek V. Adámka »Než se rok s rokem
shledá«, systematicky sestavené pověry a říkání
východních Čech, jež se dobře druží k pěknému cy
klu Al. Mrštíka, jenž v »Květech« pokračuje pod ná
zvem »Rok na vsi« a umělecky dokonale vystihuje
život moravské dědiny.
* S probouzejícím se jarem rozvijí naše turisti-
cké časopisy »Alpský Věstník« a »Časopis turistůe
zvýšenou činnost. Přinášejí zajímavá líčení výlel
do našich hor, obrázky ze Šumavy, z Krkonoš, oti
skují návody, programy a snaží se, aby naše cesto
váníchtivé obecenstvo svedli z vyšlapaných cest do
ciziny ke krásám naší vlastní země, a do slovan
ských krajů. Zvlášť Alpy slovinské, rozkošně okol
Bledu, slovanské přímoří doporučují srdečně a úsilně
našim krajanům. Není tak těžko přinésti tuto obět
když nestojí žádné oběti než jaká ta cesta do Po-
rýní neb do Bavor, skytá stejné požitky, a při tom
znamená pro náš společenský život a pro oživení
seznání našich krajů nemalý zisk.
Čtenář.
V Adámek
Al
Mrštík
východní Čechy
Šumava
Krkonoše
Bled
Bavory
17
article
Ze slovanských listů.
* »Rus. Vědomosti«, orgán ruských liberálů, vy
stoupily s nepříznivou kritikou církevních ško
národních. Podnět zavdala jim 15letá činnos
těchto škol. Zklamaly prý v každém ohledu, nebo
správa i vyučování dostaly se zatím do rukou svět
ských a naděje, že obyvatelstvo samo bude školy
tyto vydržovati, rovněž se nesplnila. V nynější dob
ministerstvo osvěty svědomitě dbá o národní školsty
a dvojí systém vychovatelský jest prý zbytečný, tin
více, že duchovenstvu jest zabezpečen vliv na školu
složením školních rad i ponecháním výkladů nábo-
ženství kněžím.
* V červnu vypluje z Petrohradu na lodi »Zarja-
ruská polární výprava. Účelem jejím jes
zkoumati příčiny a okolnosti, za nichž mohly v sou-
sedství točny růsti stromy, vyžadující značně vyšší
teploty, jakož i objasniti příčiny pozdějších změn
klimatických. Výprava potrvá dvě léta a účastnís
jí několik vynikajících učenců.
Rus
Petrohrad
Zarja
18
article
* Petrohradská nakladatelská firma A. T. Marksa
vydala nadhernou publikaci »Aliban ukrajinskoj sta
riny«. Obsahuje dvacet barevných reprodukcí skvost-
ných akvarelů proslulého umělce S. I. Vasilkov-
ského a 21 výkres N. S. Samokiše. Umělc
zobrazili zde vše, co bylo původního a význačnéh
v životě Ukrajiny vůbec a Záporoží zvláště. Cenným
doplňkem jest vysvětlující text z péra předníh
znalce života kozáckého professora D. I. Evarn
ckého, podávající na 20 arších bohatý materiá
k dějinám Ukrajiny a životopisy hlavních její histo-
rických osobností,
* Proští Litevci domáhají se u vlády, aby
do národních škol zavědeno bylo vyučování nábo
ženství v litenštině vedle vyučování litevskému ja
zyku a zavedení litevské čítanky. V petici pravi s
mezi jiným, že první žádosti z r. 1891, opalřen
12 tisíci podpisů, nebylo dbáno, pročež r. 1896 po
dána nová žádost s 28 tisíci podpisů. Král mus
prý se přesvědčiti, že byl klamán o významu a po
třebách Litevců a nynější třetí podaní, podepsane
ještě větším počtem, musí dojíti povšimnutí a při
něsti splnění aspoň některých požadavků Německý
tisk staví se vesměs odmitavě i k témto skromným
požadavkům.
Marksa
I Vasilkov
N S Samokiš
Litevec
Záporoží
A . T
19
article
* Ve Varšavě počínají vcházeti do módy lite
rární konference, založeně redaktorem L
bickým. Přednášející pojedná z kathedry o nékterém
zajímavám thematé časovém, načež následuje voln
diskusse. Poslední dychánek přivábil začný počet po
sluchačstva, tak že místnost veslařskéhio klubu, kde
schůze se konají, nestačila. Na programu byla pře
náška I Baliňského »Piešň o koblecie« a I. Ma
tuszewského »Ewolucya romansu egzotycznego«.
* Varšavská »Encyklopedya wycho
waweza“, založená J. T. Lnbomirským, Ř. Sta
wiským, S. Przystanským a J K. Plebanským po šesti-
leté přestávce probudila se k novému životu. Dosu
vyšlo 5 svazků a celé dílo rozpočteno jest ještě na
10 svazků.
* »Kolo literackte« ve Lvově zabývalo se zají
mavým literárním sporem. Anatol Krzvan-
nowski obvini! Annu Neumannovou z plaglatu jiste
své povídky a obviněná žádala za ochranu své lite
rární cti u výboru literárního spolku lvovského
Tento přijal vyzvání a nyní prohlašuje, že v tomto
připadě o plagiatu nemůže býti ani řeči. Nanejvýs
může se prý mluviti o podobnosti myšlénky základní
okolnosli to dnes v literafuře dosti obvyklé.
I ma
Lnbomirský
S Przystanský
K Plebanský
Neumannová
Varšava
Lvov
Piešň
Anatol Krzvan
20
article
*Pan Nikola Simié, známý z pohostinských
her v Brně a na našem venkově, uveřejnil v novo-
sadské »Zastavě« feuilleton o našich divadelních po-
měrech. Článek svůj navázal na stať K. Štépánka
o srbském nár. divadle v »Thalii« a projevil s něko-
lika věcmi svoji nespokojenost. Zejmena nemile
dotkla se ho výtka, že srbské divadlo nevšímási
českého repertoiru a podle zásady »půjčka zu
oplátku« nařiká na naše divadlo, že vymýtilo i do
mácí hry historické, nemluvě ani o hrách srbských
A přece prý máme své národní divadlo, jež má
býti národní školou. Pan Simič navrhl správě na
šeho divadla několik srbských her, ale řeklo se mu.
že to jsou práce z historicko romantické kuchyně
kdežto obecenstvo přeje realismu Ale kdo prý vy-
choval takové obecenstvo? Správa. Ostatně nikd
není proti modernímu realistickému dramatu, ale
bylo by smutné, aby mezi 400.000 obyvateli Prahy
nenalezlo se 10.000, ktéři by se zájinem postechli
bistorické kusy české a srbské, jakož i práce ostat-
ních Slovanů. Chce-li býti P'raha kolébkou slovanské
vzájemnosti — ať to dokáže skutky !.
* Dr. M. Murko oliskl obšírný životopis před
časně zesnulého slavisty Vatroslava Oblaka
Kniha jest nejen vřelou upomínkou na tichého, ale
zdatného pracovníka, nýbrž i cenným příspěvkem
k nejnovějším dějinám slovanské filologie. V. Oblak
zemřel roku 1896 a pochován jest v Čelji, kde na
podnět prof. Jagiče postaven mu pomník z příspěvků
jež se sešly ze všech slovanských zeml. Byl vý-
borným znalcem jihoslovanských nářečí od Koruta
Slavjanin.
až do Macedonie.
Simié
K Štépánka
Simič
M Murko
Vatroslav
profesor
Jagič
Korut Slavjanin
Brno
Praha
Čelja
Makedonie
Slovan
Zastava
21
article
Z cizích spisů.
* Dopis z Paříže. Vyšlo několik zajímavých
spisů, jež pojednávají o nejnalehavějších otázkach
filosofických a společenských naší doby. Mezi těm
otázka rozvodu jest bez odporu z oněch, jež
vyvolávají nejčetnější spory. Nová kniha p. Hugues
Le Roux »Bilance rozvodu« proto vzbuzuje všeobec-
nou pozornost. Autor jest povolán, aby se dotknu
obtížné této otázky, kterou ostatně nehodlá nadobro
rozřešit. Byv váženým professorem, než se stal spi-
sovatelem, čerpal p. Hugues Le Roux ze svého dří-
vějšího povolání zálibu v přesné methodě a logické
a přesné dedukci. Od nějaké doby zabývá s
úmysly, jež zasluhují veškeré chvály, oněmi choulo-
stivými otázkami, jež zajímají v míře tak značn
lidské svědomí. Přistupuje k nim odhodlaně, neskrý-
vaje si nikterak obtíže, vznikající zde ze spletitost
fakt a situací.
Zajisté že rozhodní přívrženci rozvodu budou
čísti s nemenším ziskem knihu p. Huguesa Le Roux
jenž ostatně neskrývá svoji osobní nechuť vůčí úpl
nému rozvodu.
Roux
Paříž
Hugue Le Roux
Le Roux
22
article
Avšak aby ukázal neodvislost ducha, s jakou
přistupuje k této otázce, podává v předmluvě ke své
knize velmi výmluvnou a zajímavou obranu tého
rozvodu, z péra jednoho ze svých přátel, jednoho
nejčelnějších advokátů pařížských.
Čin velmi správný. Čtenář má tímto způsobem
shrnuty důvody pro i proti, avšak strana protivná
není špatně zastoupena. Jeť svěřena jednomu
oněch mužů, již svou osobni zkušenost
jsou schopni, znáti mnohé zajímavé případy a mit
názor odůvodněný četnými příklady.
Aniž bychom předstihovali samo rozluštění
otázky, jež se mi zdá býti dosti proměnlivé podle
prozkoumaných případů, uznejmež aspoň, že pa
Hugues Le Roux se značnon trpělivostí a logiko
shromáždil vše, co by mohlo otřásti stanoviskem
jeho odpůrců.
»Jestliže porovnání statistické a sebrané zkuše
nosti«, praví ve své první kapitole, »vedou mne
k bezpečnému poznání, že mnohé francouzské rodiny
hrozí se rozvodu, že vzbudil skutečnou nechuť váč
manželství, budu to tvrdit bez obavy, že mne n
padnou ti, jimž tato vávěrka bude nepříjemna. N
chceme lichotit nikomu na úkor pravdy«
Sleduje věrně tento program, volá pan Le Rou
rozvod před veřejný soud a podrobuje jej skutečnému
pravidelnému výslechu.
Zkoumá jej ve všech jeho nejrůznějších tvarech
v jeho příčinách i v jeho výsledcích. Žádá na něm
počet ze spoust, jež dle jeho názoru způsobil v
společnosti a zejmena v rodině, neušetřuje ho ani
břitkými šlehy, ani krutými epilhety. Konečně, což
není nikterak na škodu věci v zemi, jako jest naše
kdež směšnost usmrcuje, jest výtečný v poukazo-
vání na stránky pitvorné a komické, ani při těcht
vážných otázkách nezapomínaje býti spisovatelem
velmi bystrým a obratným.
Roa
Hugue Le Roux
23
article
Brzy je to manžel, jenž má zájem — většinou
zájem finanční — aby odmítal rozvod, jehož si přeje
jeho manželka, nastrojuje hotové léčky, aby v ob-
dobí smiřovacím přesvědčil soudce, že mu manželku
odpustila. Vede na př. do odděleného kabinetu v re
stauraci ženštinu, jež se poněkud podobá jeho man
želce, pak při dessertu praví k ženštině dosti hla
sitě, aby to šlyšel číšník
»Nuže, milá ženuško! přiznej se, že jsme ne-
činili dobře, dorážet na sebe kolkovaným papírem
Není-liž takové posezení, jako zde, lepší než ten
ošklivý rozvod ?«
Několik měsíců po té číšník z restaurace povolán
za svědka, neváhal poznati v dámě z odděleného
kabinetu manželku žádající o rozvod, a když se h
soudoe tázal naléhavě: »Ale což pak jste zcela bez
24
article
pečný, že se manželé smířili?« odpověděl na to
filosoficky podle své zkušenosti: »Na mou věru
vždyť po dessertu zastrčili závoru !e
A takovýto kousek, jak praví p. Hugues Le Rou
proveden nejednou a manželka dvojnásob oklaman
přinucena takto na novo, aby byla »bita a spoko
jena,« jak praví přísloví; neboť po důkazech t o-
přesvědčivých odepřen jí rozvod.
Chcete opáčnou zkoušku a je vám libo k vl
spravedlnosti opět viděti, kterak bývá manžel opentlen
ženou? Poslyšte, jaký to úskok, jehož by zajist
použil větší počet žen, kdyby v tom ohledu znaly
lépe copařství našeho zákonodárstva,
Manžel dal přistihnouti svoji ženu v cizoložstv
in flagranti. Jest odsouzena na šest dní do vězení
Rozumí se, že pláče, prosí svého manžela, abyj
zbavil hanby veřejné. Manžel ovšem dojat myšlénkou
že žena, již miloval, ma jíti do vězení, dá se snadno
přesvědčit o nutnosti, zbavit ji této hanby. Dopíše
tudiž státnímu zástupci, že si přeje, aby vinnice
trest nepodstoupila. Stane se podle jeho přání, al
pak mu odeprou rozvod. Vzpírá se proti tomu —
poučí jej, že zajisté má právo, zmařiti účinky o
souzení, ale toliko za podminkou, svoli-li vzíti svoj
ženu opět k sobě. Dlužno doznat, že je to zna
menité.
Hugue Le Roa
25
article
Nevím, zda-li tyto úskoky provádějí se tak často
tvrdí p. Hugues Le Roux, ale doznejme, že jsou
velmi zábavné. Ostatně milovníci komedií ze spole
nosti naleznou tu nejeden kousek toho druhu v
kníze, na niž je odkazuji.
Avšak než odložíme knihu »Bilance rozvodue
zkoumejme s autorem některé vážnější otázky, jež
a v tom souhlasím s p. Huguesem Le Roux, jsou
při rozvodu nanejvýš znepokojivé. Míním otázku
opětného sňatku a zejmena situaci dítek.
Opětný sňatek především má, třeba že ne v duchu
zákona, tedy aspoň v praxi vážný nedostatek,že
příliš usnadňuje rozvod a následkem toho, — prav
p. Hugeus Le Roux, dovolávaje se Montesquiena —
uvádí vlehkost zároveň sňatek i zapuzení manželky
A to tím spíše, jelikož ve většině případů podaří s
nejobratnějšímu, jenž nikterak nebývá totožný s nej
počestnějším aniž s nejhodnějším, využitkovati zá
kona ve svůj prospěch na škodu strany důvěřivějš
nebo svědomitější.
Tak na př. manželé, vůči nímž ženy vybrályv
při o rozvod, tváří se, jakoby se káli a dávají po
krytecké důkazy svého pokání, aby dosáhli odpu
štění. Pokrytci tito ovšem si slibují, že, bude-li by
valá jejich manželka dosti slabá, aby se s nim
vrátila před úřadníka civilní matriky, že se na n
vymsti za komedii, již byli nuceni hrat. A to neod-
volatelně, neboť druhý rozvod se nepřipouští.
Avšak ze všech okolností, jež se naskytují při
rozvodech, jest otázka dílek zároveň nejnaléhavější
a nejsmutnější. Ony bývají vždy tím neb oním způ-
sobem obělěmi nenávisti svých rodičů. Jestliže již
trpi ve své dětské dušt tím, že vidí ty, jež oba stejně
milují, v nesmířitelném nepřátelství, tím spíše stanou
se později obětí bolestných rozpaků, až dospěvš
rozumu svých let, budou nuceni takřka osudem, být
soudci svých rodičů, a věnovati svojí úctu a svoj
lásku jednomu z nich na ujmu druhého.
Montesquien
Hugue Le Roux
Le Roux
26
article
Ve svém kuse »Kleště«, jenž se stal slavným.
osvětlil pan Paul Hervieu svým talentem analytika
veškeru hrůzu podobného poměru.
Pan Hugues Le Roux sám probral několik obrazů
podobného druhu, připojiv k temu několik přikladu
doufám, že dosti vzácných zkušeností rodičů, jim
ditky svěřeny.
Avšak nezapomínejme, že pan Ilugues Le Rou
jest moralistou a protivníkem rozvodu. Aniž byei
přistupoval na všechny jeho vývody, přace si aspot
přeji, aby kniha jeho byla čtena a uvažována čt
nými čtenáři a přiměla ku přemýšlení ony, jichá
bohužel jest velmi mnoho, kdož nedbajice ani spo
lečnosti, ba ani rodiny, činí z rozvodu nástroj, vhodný
svým prospěchům a svému sobectvl.
M. Wolf.
Z cizích revul.
* Ostré protesty proti »lex Hleinze« se strany
umělců a spisovatelů přináší poslední číslo »D a
litterarische Echo«. Mezi protestujícím
stojí na předním místě Helena Böhlau al Raschi
Bey, Arno Holz, F. v. Bülow. W. Cahn; Joh. Schlaí
praví: »Což opravdu má nové století počiti tím, ž
se umění, tato sestra vědy, přivádí ve styk a spo-
jení s prostitucí a kuplířstvím?« G. v. Ompted
soudí: »Umění jest vrchol kultury. Kdo je ohrožuje,
ohrožuje i kulturu, jedná tedy jako nepřítel vlasti
mělo by se s ním takto naložiti.« Kritik Edga
Steiger radí hrab. Mírbachovi, aby místo lex Heinze
raděj už použili radikální kury, na niž upomíná
Pismo: »Mrzí-li Tě oko Tvé, vyrvi si je.« Ernstv
Hervieu
Hugues
Roux
Ilugues
Roa
M Wolf
Böhlau
Raschi Bey
Holz
Bülow
W Cahn
Joh
Edg Steiger
27
article
Wolzogen praví: »Je to takový malý římský žert,
dáti svobodné umění pod ochranu paragrafů proti
prostitutkám. Doufám však, že německý lid pro ta-
kové žerty nemá dost potřebného humoru«. Neméně
zajímavá jsou slova Eugena Zabela: »Lex Heinze
má takový obsah, že bych si skoro přál, aby byl
přijat. Neboť teprv pokus, prováděti tento zákon by
ukázal, jak nesmírné hlouposti jsou v naší mil
vlasti možny, v té vlasti, v níž jsme měli Goetha
kterého už dnes nečteme. Vzbouření, jež by v lidu
nastalo, kdyby zákon prošel, pomohlo by víc, než
všechny protestní schůze.«
* Týž list přináší vřelé pozdravy předníc
mužů dnešního Německa u příležitosti 70letého ju-
bilea Pavla Heyse. V první řadě je Th. Mommsen,
jenž si ještě osedlal Pegasa ke čtyřem veršíčkům.
Spielhagen, Hanslick, Rodenberg. Lewinský. Erick
Schmidt a j. Ze všech pozdravů vyzařuje hluboká
úcta, prostá affektace, v mnohých obsažena je
leckterá intimní drobnosť, jež literárnímu historikovi
přijde vhod. Tak Rodenberg vypráví, že kdysi v
společnosti seděl vedle staré jakés a duchaplné
dámy. Mluvilo se o divadle a Rodenberg ptals
dámy, zda byla na poslední novince. »Ne,« odpo-
věděla dáma energicky. »Zařekla jsem se, že ne-
půjdu do berlínského divadla dřív, dokud v něm
neodčiní křivdu, kterou způsobili měmu synu.
vrátivše mu jeho kus.« Byla to — Heysova
matka.
Zabel
Lex
Goethe
Pavel Heys
Mommsen
Pegas
Spielhagen
Hanslick
Rodenberg
Lewinský
Schmidt
Heysův
Německo
28
article
* Kdo chce nabyti přehledu o jednom z moder
ních sběratelských sportů o sbírání knihovenských
značek — ex libris — ten najde dobrou studi
v dubnovém čísle »Zeitschrift für Büch er
freunde«. Sport sběratelský není tak stár: nej
starší sbírka ex libris jest irská 1750, pak německ
1825, na to francouzská a anglická 1860. V Angli
jest nejvíce sbírek, v Německu jsou nejcennějši
V Rakousku největší sbírky mají K. Koch ve Vídn
(4720 kusů), klášter v Kremži (4040 kusů), hrabě
Wilezek ve Vídní (580 kusů) a hrab. Ern. Couden
hovová ve Vídni (2030 kusů). Ale i spolky ke sbí
rání ex libris jsou zakládány, jež vydávají časopisy
A tak šíří se toto sbírání, které má nad jiné podobne
sporty alespoň literárně-historickou cenu.
K Koch
Wilezek
Angl
Německo
Rakousko
Kremže
Vídeň
Vídn
29
article
* Rěvne »Folkebladet« přináší zajímavou
historii prvního národního divadla v Norsku. Toto
vzniklo v městě Bergách, kde již kolem r. 1794 bylo
pozorovati obzvláštní ruch divadelní. Ten ovšem
z prvu omezoval se jen na soukromé společností
teprve r. 1828 nastaly trudnější časy norského di-
vadla, neboť tehdy zašla ochotnická společnost » De
dramaliske Selskab,« uspořádavši po dobu svéh
trvání 486 představení. A celých dvacet let trval
tento smutný stav, až konečně geniální Ole Bull or
ganisoval v Bergách nově divadlo, které se stal
zkušebním kamenem všech novinek norských, hlavně
her Ibsenových. Roku 1857 získán byl za drama-
turga Björnstjerna Björnson, čímž dosáhlo divadl
svého vrcholu. Ale nedlouho se na něm udrželo
pouhá dvě léta, po nichž Björnson odešel do Chri
stianie. To znamenalo úpadek bergenského divadla
jehož úplný zánik nastal r. 1863. A teprve lon
jak známo, otevřeno bylo druhé divadlo národní
v Christianii.
* Nový literární list německý »Litterari scho
Warte« začal v Mnichově měsíčně vycházeti
Účelem listu je fedrování katolické literatury, ale
list nikterak nestaví se pod komando klerikálů, na
opak vede si proti nim velice výbojně.
Ibsenův
Björnstjerna Björnson
Björnson
Norsko
Berg
Christiania
Mnichov
národní divadlo
Ola Bulla
Berg
30
article
* Výrazy, jakých Němci užívají o umírání, obír
se Fr. Wilhelm v revui »Allemania«. Většin
valná těchto výrazů náleží v obor filosoficko-theolo
gického názoru světového, že smrt je odloučenín
duše od těla (sentseelt«, »entleibt«, »geschieden« a j.)
Antické představě, že smrt je sestrou spánku, odpo
vídají druhé výrazy, »zesnouti«, »ustřihnouti nitži
vota« ald. V jisté protivě k tomu jsou výrazy prosto
národní, žertovné a parodující názor o smrti c
o něčem nepříjemném: »odejíti k velké armáděe
»natáhnouti bačkory«, »kousnouti do trávy« atd.
* Irma Troll Bowstyaní píše v »Kyíhaü sere
o ženské emancipaci a vyjadřuje svou neuspokoje-
nost s dosavadními výsledky ruchu ženské emanci-
pace. »Tím, že tolika a tolika ženám bylo povoleno
studovati filosofii neb medicinu, nezměnilo se ještě
všeobecné postavení žen. Reforma musí míti širší
základ, sociální, a studium žen musí býti považováno
jen za prostředek, ne však za poslední cíl ženské
emancipace.e
* Oskar Wilde renguje ve »Wiener Run-
schau« na četné útoky proti nádherné výpravě
divadelní a odmítá hlavní důvod — že Shakespeare
docela nic nedal na zevní výpravu — velmi zdařilým
důkazem, že právě Shakespeare nejvíce váhy kladl
na illusorický účinek mask, kostumů a převiečení
herců.
* M. Strajanu upozorňuje v »Convorbiri
literare« na záslužnou činnost rumunské společ-
nosti nank »Asociatiunca transilvana« (zkráceně též
»Astra«), jež od r. 1860, kdy byla založena, podniká
tuhý boj s maďarisací, podporujíc rozvoj rumunského
ducha a literatury hlavně v Sedmihradsku, zakládá-
ním škol, knihoven, pořádáním přednášek a vydá-
váním spisů, z nichž v poslední době nejdůležitějším
jest »Enciclopedia romana.« »Astra« číta 33 poboč-
Mr. Penn.
ných spolků.
Němec
Wilhelm
Allemanio
Troll
Wild
Shakespeare
Francie
Sedmihradsko
Convorbiri literare
Wiener run
31
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* „Stará Praha“, sto akvarelů Václava
Jansy. Popisuje Jan Herain. Sešit 9. Nakladatel
Bedřich Kočí. Nový sešit tohoto díla, jež si záhy
získalo tak značné obliby, obsahuje následující pěkně
provedené pohledy: Fürstenberská zahrada, Nádvoř
kláštera sv. Anežky, Kapucínská zahrada na Novém
světě a Platnéřská ulice. Dilo toto svým významem
a celým svým rázem hodí se též jako vhodná učebná
pomůcka pro školní knihovny. Nakladatel chystá vy-
dati dílo toto také francouzsky, anglicky, rusky a ně-
mecky a odeslal je v přiměřené úpravé na světovou
výstavu pařížskou.
* Bezplatné premie „Libušo“ za příčinou
třicetiletého trvání budou vylosovány mezi před-
platitele beze všeho doplatku. Jest to 500 knih v pěkné
vazbě, mezi nimiž nalezají se díla značné ceny, jako
na př. celé Sedláčkovy »Hrady a zámky české«
Kottův »Slovník českoněmecký« atd., ale i oslatní
knihy jsou dlla vesměs cenná. Mimo to dostane každý
předplatitel pěknou barvotiskovou reprodukci obrazu
vynikajícího českého maliře.
* Vilimkův jizdní řád pro Čechy, Moravu
a Slezsko. Leto 1900. Kufžka obsahuje mimo jízdni
řády železnic a parníků též úplný kalendář, seznam
trhů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a seznam
doporučení hodných hotelů, jakož i železniční mapu
Čech, Moravy a Sležska.
Jansa
Herain
Kočí
Dilo
Sedláčkův
Kottův
Vilimkův
Praha
platnéřský ulice
Čechy
Morava
Slezsko
fürstenberský zahrada
svatý . Anežka
32
article
* Dělnická knihovna národně sociální
Ročník I. V Brně 1900. Redakcí V. Šaíra. Číslo
májové přináší mimo jiné přednášku dra. V. Choc
O nárpdnosti«, Stépána Radice »O humanismu
liberalismu a socialismu«.
*„Česká Mysl“. Časopis filosofický. Orgán
filosofické jednoly v Praze. Redigují František Čáda
František Drtina, František Krejčí. Vydavatel, nakla-
datel a níajelník Jau Laichter na Král. Vinohradech
Dvouměsíčník. Sešit 3. Z hojného obsahu budiž vy-
ňala stať »Konfucius a Lao-tsi« od prof. dra. RRudolfa
Dvořáka.
„Paříž“. Kniha veršů Em. ryt. z Čenkova.
Nakladatelství Grosmana a Svobody v Praze. Pestrá
kytice pařížských dojmů, obrázků a náladl. Svěžest
bezprostředního pozorování upoutá hned na prvých
stranách.
* „Úsměchy“, humor Lad. Zd. Machá čka
Sešit2, »Lebka«, fragment učitelského ráje. Nákladem
spisovatele v Praze- VII., na Letně č. 378.
* Chov koní. Ku poučení rolnictva napsal Karel
Šafránek, správce hospodářské zimní školy v Chru-
dimi. Nákladem Michala Em. Holakovského tamtéž
Vydáno s několika obrazy jako číslo Česko-slovansk
Matice rolnické.
* „Dor Nationalitäten und Verfassunge
conflikt in Oesterreich“ von Rudolf Vrba. V Praze
1900. Nákladem vlastním. V komisi knihkupectv
cyrillo- melhodějského G. Franzla v Praze-l
V Šaír
V Choc
Stépat Radice
Čáda
Drtina
Krejčí
Laichter
Král
Konfucius
Lao
profesor
doktor
RRudolfa Dvořák
Zdeněk
Šafránek
Michalus em
Holakovský
Nationalitäten
Vrba
G Franzl
Brno
Praha
Paříž
Čenkov
verš em
Grosman a Svoboda
33
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
30. dubna 1900 Oběh bankovek 1.354,935.000
K (+77,000.000 K), poklad kov. 1.172,504.000
K (— 10,629.000 K), portefeuille 333,401.00
K (+ 60,550.000 K), lombard 67,459.000 K
(+ 4,146.000 K), záloha bankovek prostých daní
159,729.000 K (— 80,414.000 K)
Obchodní a průmyslová komora v Če
Budějovicich. II. řádná veřejná schůze koná se v
pondělí dne 7. května t. r. o 2. hod. odpol. v zase-
dací síni komory. Jednací pořad: Schválení proto-
kolu poslední řádné veřejné schůze. Kancelářská
zpráva. (Přílohou). Zpráva společného výboru
chystané změně 8§. 59. a 60, živn. řádu. Návrh
živnostenského výboru na pořádání mistrovského
kursu krejčovského v Čes. Budějovicích. Projev ko-
mory o provedení průplavu dunajsko vitavskéhoa
splavnění horní Vltavy. Navrhovací volba 1 člena a
1 náhradníka do státní rady železniční. Zpráva revi-
sorů účelních a kontrolora pokladny. Návrh společ-
ného výboru na věnování obnosu 3000 korun k pod-
poře živnostníků z obvodu komorního k návštěvě
světové výstavy v Paříži.
Čes . Budějovice
Vltava
Paříž
uherský banka
34
article
Z Národního podniku. Za rok minulý podnik
mohl vypláceti dividendu 5 proc., což naší veřejnost
přijato bylo velmi vřele a došlo také ohlasu tím, ž
po valné hromadě bylo upsáno za 10.000 K nových
podílů, a když ohlášeno, že na podíly do 30. dubn
zakoupené netřeba dopláceti na úrok za prošlý čas.
bylo do dubna zakoupeno dalších podilů za 10.000 K
Národní podnik jest závodem skutečně obchodním
průmyslovým, který opravňuje k nejlepším nadějím
na slušné zúročení. Od 1. května dlužno sice doplá-
ceti na prošlý úrok při podílu 20 K 20 hal., při po-
dílu 200 kor. 2 koruny, to však vaditi nemůže dal-
šímu bojnému upisování podílů. Má-li podnik stále
rostoucím poptávkám vyhověti, musí nezbytně při-
kročiti ku značnému rozšíření svého závodu v Čes
Budějovicích, kde jest nyní soustředěna výroba ve-
škerých jeho výrobků a sice: tužek, držátek na péra.
inkoustů a pečetního vosku. Vedle toho jest ovšem
ještě důležitější, aby také všude při nákupu se p-
žadovaly výslovně výrobky Národního podniku.
Místnosti celniho úřadu v Chobu budou
dle dohodnutí s bavorskou státní dráhou příměřeně
rozšířeny.
Vyměřování poplatků z hypoték. »Frem-
denblatt« se dovídá, že ministr financí učinil opa-
tření, aby v případech, kde cena hypoték jest menší
než pohledávka, kteráž se má pojistiti a vysloveno
to v dlužním úpisu, aneb strana se toho domáhá
poplatek se vyměřil dle ceny hypotéky,
při čemž cena tato nemůže počítána býti níže než
poslední soudní cena odhadní aneb poslední cena
kupní z posledních šesti let, pokud se týče tak zv.
cena berní.
Čes Budějovice
kora
35
article
Odhad nemovitosti. Nařízením ministerstev
spravedlnosti, vnitra a orby ze dne 25. dubna 1900
čís. 80 říš. zák., mění se § 20. nařízení ze dne 25.
července 1897 čís. 175 říš. zák. a stanoví, že při bu-
dovách, jež požívají dočasné osvobození od daně
z nájemného, ku vyšetřené průměrné ceně má býti
připočtěna i cena úspory daně, ke dni
odhadu vyšetřená. Cena této dočasné úspory daně
rovná se zkapitalisované dočasné rentě ve výši roční
po zbývající ještě dobu osvobození. Zároveň připo-
jena jest tabulka pro tento výpočet.
Mlecí řízeni. Z Pešti se oznamuje, že na scbůzi
obecní jednomyslně bylo usneseno požádati vládu.
aby se přičinila, by mlecí řízení bylo opětně za-
vedeno.
Mezinárodní výstava hasičská a záchran-
ných prostředků při požárech pořádá se v Ben-
líně od 1. června do 1. srpna roku budoucího 1901.
Výstava bude na cvičišti u hulánských kasárenu
Moabitu, na prostoře 48.000 čtver. metrů. Dosud
upsaný fond garanční činí 200.000 marek. Předsedou
výstavního komitétu ústředního jest státní tajemník
pošt sv. p. Podbielski.
Znalost jazyků v obchodu. Angličané, kleř
dosud jako Němci se domnivali, že stačí se svýu
Podbielski
Angličan
Němec
Pešť
Bena
Moabit
ministerstvo spravedlnost
pošta svatý . p