ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 92eb4a10-66a6-11dc-95a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 35 celkem · entity: person 143, place 62, org 16, work 13
1 masthead
4. května 1900.
2 masthead
žiloha „Národneh Listn
3 masthead
k čislu 122.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Herbert Spencer. Tyto dny slavil v Anglii osmdesáté naroze niny stařec-filosof, jehož spisy v učeném světě našeho století způsobily veliký rozruch a v ši rokých vrstvách anglického národa získaly sym- patie prostých, praktických lidí, kteří dříve ne- mnoho se starali o filosofli a sociologii. Nyní po čtyřiceti letech po vydání programu a po pětadvaceti letech, jež uplynula od vydání sed- mého a nejdůležitějšího svazku jeho nejobsáhlej- šího, základního díla »systemu synthetické filo- sofie«, trvá Spencer věrně při svých zásadách a připravuje s neúmornou píli a pečlivosti, jež charakterisuje všechny jeho práce, nové vydání svého »systemu«. Je jedním z posledních v té dlouhé řadě velkých duchů devatenáctého století, kteří po kusili se na základě dat z exaktních věd vy- budovati nový názorgsvětový, řešiti záhady lid- ského vědění a sestrojiti novou, jednotnou me- thodu, nový harmonický system vědní. Je t jedním z nejeharakterističtějších rysů našeho století proti věkům minulým, že tato touha po jasném a určitém poznávání na základě daných fakt a rozumu nabývá převahy a vyvolává řadu pokusů, jež revidují staré poznatky a tvoří nově systemy vědní. Od Curiera a Linnéa ve vědách přirodních právě tak jako od Mme de Slaěl. Villemaina a Dulopa v literatuře, pozorujeme tuto tendenci, jež zachvacuje všechno myšlení. a staví pak na základech Comtova systemu posi- tivní filosofie a rozšířené Darwinovy theorie evoluční nové budovy vědní.
Spencer Curier Linné jít Slaět Comtův Darwinův Anglie
7 article
Spencerův pokus vyniká nad ostatní roz- sahem své látky. On neomezil se na vypraco- vání systemu jedně vědy, ale pokusil se shr- nouti v obrovském svém díle celé credo moder- ního vědeckého člověka a výklad celého světa na moderním základé vědním, při čemž hlavní váhu však klade na sociologii. Veliký úkol, jejž si vytknul, výsvitá z programu práce, který po mnohých studiích přípravných uveřejnil v březnu 1860. Počíná filosofii, »nepoznatelným« a zá- kony znatelného světa, nejvyšších principů, jež se projevují ve všech projevech absolutna. Toto »poznatelně« probírá pak systematicky. Vyne- chává však svět neorganický a počíná hned biologil, životem organickým, vykládá theori vývojovou, jež jako základní moliv vyzníváz každé jeho stránky. Pokračuje pak principy psychologie, vniterného, duševního života a při- stupuje k nejdůležitější části své práce, prin cipům soclologie, jež zabývá se životem »nad organickým«. Celé dílo zavírají principy ethiky všeobecné zákony, odvozené z biologie, psycho logie a sociologie, zásady života jednotlivcova právo a dobročinnost.
Spencerův
8 article
Učení o společnosti, jeho »principy socio- logie« přinesly ze všech částí jeho dlla nejvíce nového a jsou též nejvýznačnější pro Spencerovu činnost. V jich prvním svazku probírá »data- sociologie. Rozbírá vývoj nadůstrojný a jednotlivé činitele jevů společenských, jak vnější tak vnitřní, fysické, cilové a rozumové vlastnosti primitivního člověka. Zde vliv vývojové theorie nejvíce jest patrný. Spencer celé základy sociologie staví právě na vývoj složitějších jevů společenských z primitivních prvků, které si odvozuje a kon- struuje z primitivních názorů a zvyků nynějších národů civilisovaných. Hlavně hledí přesvědčivě vyvinouti vznik náboženství z primitivních idel o životě, snu, mdlobě, smrti, duších, onom světě atd., jež dle jeho náhledu vedou ko etění předků. fetišů, zvířat, rostlin, přírody až k vzníku bož stev a ke konstrukeím primitivních názorů o světě Druhý svazek sociologie založen na dogmatu že společnost jesť organismem, že stejně se vy vijí, má stejné orgány, stejné funkce, stejný život. Na základě této poučky pak vykládá do mácí zřízení společenská.
Spencerův Spencer
9 article
V této části chápeme nejlěpe Spencerovu trochu složitou definici vývoje, jak ji formuloval v principech filosofie (str. 145.), že »vývoj je integrace látky, při čemž látka přecházi z ne určité, nesouvislé jednotvárnosti v určitou a sou- vislou různotvárnost; s.tlm spojeno je rozptylo- vání pohybu a též přiměřené přetváření pohybu zadrženého«. Dnes, po rozborech Tönniesových, Gaquoi nových, Gruberových, Höffdingových, známe již slabiny nádherně vybudovaného chrámu vědy který vztýčil Spencer, příliš spolehaje na doko nalost lidského intellektu a na vševědouenost lid ského poznáni. Dnes známe již podrobně všecky ehyby, kterých se dopustil při pokusu o vysti žení »nepoznatelna«, dle kterých chybně vyloži vývoj živého světa a hlavně v sociologii po- chybil, analogisováním společnosti s organismem, dnes celkem již jsou zavřeny účty i s positivis- mem i s evolucionismem a nová věda hledá nové cesty, nová fakta i nové idey, ale přes to celá ta perioda zůstane přo poznání úsilné vědecké práce lidského ducha jednou z nejzna- menitějších a literární historik, jenž bude chte porozumět dílům moderní doby, neobejde se bez jejího důkladného studia.
Spencerův Tönniesův nový Gruberův Höffdingův Spencer
10 article
České spisy- * Dr. Bohuš Rieger: Říšské dějiny rakouské. Dějiny státního vývoje veřejného práva. V Praze, Bursik a Kohout 1898 a 1899. Sešit 1.—4. Spis prof. Riegra vyniká netoliko vážným věde ckým obsahem, založeným na zrale uvážené methodě a oslňující učenosti, nýbrž i časovostí svou. Vědecky psané dějiny rakouské, které by šetřily přírozeného vývoje dějinného, byly u nás potřebou opravdovou. V. V. Tomek, který u nás základy položil přiroze- nému na dějinný vývoj Rakouska nazírání, vydal Příručné knihy své prvý díl r. 1857 a druhý r. 1887 ale ani jeden ani druhý díl nejsou prameny do- loženy, takže výborně upravený obsah není lze dle dokladů kontrolovati. Dějiny Řiegtovy překonávají naproti tomu knihu Tomkovu netoliko rozsahem moderní methodou, nýbrž zvláště bohatstvím do- kladů, dělíce tyto v citáty z původních listin a v svědectví čerpaná z novodobé literatury. Po oboje stránce jest spis Riegrův zjevem vzácným, který bude vědeckému plsemnictví českému ozdobou trval ou. Než nemenši předností rakouských dějin Rie- grových jest jejich časovost. Dnes, když snad poli- tický a národní boj v tomto soustálí blíží se téměi již bodu varu, jsou dějiny rakouské mohutnou poli tickou zbraní, které každá ze zápasících stran užívá svým způsobem. Sluší tudiž zkoumati, který způsol jest pravý a jaké stanovisko k tomuto pravému způ- sobu zaujímá prof. Rieger jako zástupce nauky o dějinách rakouských na české universitě Karlo- Ferdinandově. S německých stran slyšíme sice stále autoritativní tvrzení, že Němci stát rakouský založili. ale kdo zná dějiny, soudí jinak, byť by i německé stanovisko politikou kázané, vědecky ale zcela ne- správné, nabývalo přístupu i do učebnic školskýchi vnášelo se demagogickým způsobem do lidu. Jest
doktor Rieger profesor Riegr V V Tomek Příručný Tomkův Riegrův Němec Praha Rakousko český univerzita KarlaFerdinandov Bursik
11 article
naprosto nepřirozeno pokládati neveliké vávodstv rakouské s přivtělenými k němu zemičkami alpškým za ohnisko, které přitažlivě působilo na mocné sou sední koruny českou a uherskou. Jaká váha těmto starorakouským zemím příslu- šela, nejlepším jsou dokladem naprosto zmařené snahy Maximiliána I., který teprve tehdy, když uznal nedostatek moci své, uchýlil se k úmluvám svatebním a tímto prostředkem zakládal ne snad říši rakouskou, nýbrž rodinnou moc rodu habsburského po vší jižní, západní a střední Evropě.
Evropa
12 article
Prof. Rieger právem tudiž zamítá tento směr, který snad lichotí mělkým chauvinistickým politikům, ale má základní vadu, že není bistorickým. Naproti tomu ale Rieger soustavou spisu svého vrací se k přirozenému základu dějin rakouských, které nej- prvé vyvijejí se v samostatných slátech českém uherském, k nimž podřizenou toliko měrou druží s rakouský kraj říše německé, a počínají vlastně teprve událostmi v říjnu a prosinci 1526, když sněm český a prešpurský povolaly, onen volbou svobodnou, ten dle dědických úmluv, panovníka zemí rakouskýeh na trůny říší svých. Ježto sném český sám pový 26. října 1526 volbu krále vykonal, kteráž volb byla přičinou, že říše česká a uherská měly odtud se zeměmi starorakouskými společného panovníkaa že sily všech tří zemských skupin mohly odtud společně býti obracovány proti nebezpečnému po- stupu Turků, náleží Čechům zásluha, že položili zá- klady k říši rakouské, prospěch z toho kynul ale zemím slarorakonským. Dějiny Riegrovy mají býti studnicí vědění českým právníkům o povaze dějin rakouských a o vývoj veřejného práva, ha nělž dnešní řády státní spo čívají. Doufejmež, že rychleji než posud vycházejíce vykonají i svou úlohu a že zejmena přispějí k urči- tému vymezení zásad státního práva českého, jeho podstata nejnovější dobou již i v některých českých kruzích počiná býti v pochybnost brána.
profesor Rieger Turek Čecho Riegrův
13 article
* Jaroslav Vrchlický, Twardowaki Třetí vydání Soubotné vydání sv. XXXIV. Nákl. J Otto. Fantastická pověst o polském Fanstu byla látkou jako stvořenou pro mnohotvárný talen Vrchlického. Romantický děj. lyrické výjevy, žiravá satyra fantaštické výjevy a vše to pronikauto hlu bokou osobitou filosofií básnfkovou, toť jsou ele- menty télo skvělé epopeje, jež náleží k nejlepším poctickým pracím z obrovského díla básníkova, jenž prací touto dovedl vzbudit i pozornost ciziny. Jes to báseň nejen pro pouhou zábavu, ale i pro ty kdož milují četbu vážnější, pobízející ku přemýšlen a skvělávirtuosní forma básně přivádí znamenite její myšlenky tím lépe ku platnosti. * EmanuelryL z Cenkova, Paříž Básně (1896—1900). Nakl. Grosman a Svoboda. Jes to cyklas basní myšlenkově spolu souvisících, v nichž autor líčí svoje pařížské dojmy. Hledí na Paříž okem poety, ale bez předsudku příznivého či nepříznivého. dává na se působit okolím a podává zcela upřimně svoje pocity. Tlumočí dojem onoho omamujícího víru, v nějž neodvratně strhuje obrovské město, velke historické vzpomínky vzbuzují v něm vážné dumy v něž se mísí teskná vzpomínka na zuboženou vlas a pak zase zcela střízlivé pohlíží v přítomnost, jež lak hanebně zkarikovala vznešená hesla Rovnosti Volnosti a Bratrství. Jako přízračné motivy vytý káme tu zejmena básně »Na velkých boulevardleche »Při zvucích Marseillaisy«, »Duma u sloupu Červen- cového«, »Před katedralou duchů«, »Kronika zámku ve Versaillesu«, »Marie Antoinette v Trianonu«, » Pře chod přes Alpy« a »Padlý triumfator«.
Vrchlický Twardowaki svatý . XXXIV Emanuelryl Cenkův Grosman Marie Antoinette Paříž Trianon Alpy
14 article
*Václav Beneš Třebízský. V čer vánctch kálicha Historické povídky. Čtvrté vy dání. Sebraných spisů sv. II. Nakl. F. Topi č. Po- vídky tyto »Miličova kletba«, »Na stavech«, »Svatb litoměřická«, »Pod Karlštejnem«, »Petr Obrovec«, »N Štítném« a »Jan Abatyše“ vzbudily značnos pozor- nost hned po svém uveřejnění v časopisech. To ne- bylo obvyklé romantické vypravování, jež do těc dob bylo podstatou historické povídky, historickéli čení bylo tu mnohem opravdovější, značně bližší skutečnosti a při tom prodchnuty byly tyto povídky tak vřelým citem, že bezděčně uchvacovaly. Tyto po- vídky založily slavnou pověsť klecanského povidkáře a značna jich vnitřní cena právem je činí dosu nejoblíbenejším čtením nejširších kruhů. * Jos. Kaíka, Illustrovaný průvodce po král. českém. Dil VIII. Smrčiny, hory Kar lovarské a Doupovské, díl IX. Česk Středohoří. Nakl. dr. Edv. Grégr. Obě tyto knížky, opatřené četnými mapami, plánky a vyobra zeními popisují nejzajímavější a turistiky nejvděčnějš končiny naší vlasti. Zejmena díl VIII. obsahuje ze vrubně popisy všech velkých lázní v severo-západ ních Čechách, Františkovy a Marianské Lázně, Kar lovy Vary. Kysibel, díl IX pak Teplice a Bitinu, jež jednotlivé opatřeny stály by několik zlatých. Stejně důkladně popsána jiná zajímavá místa těchto končin vylíčen geologický ráz kraje, jeho flora, poukázáno na historické památky, podány rozvrhy jednothvých kratších i delších výletů, praktické pokyny na cestu atd. atd.
Beneš svatý . II Miličův litoměřický Obrovec Jan abatyše doktor Edv Grégr VIII Karlštejn Jos Kara severozápad Čechy Františkov Kysibel Teplice Kara lov Vara
15 article
* Božena Němcová, Pohorská vesnice — Karla. Čtvrté illustrované vydání. Sebraných spisů sv. II. Nakl. I. L. Kober. Celná vydání spisů autorky »Babičky« svědčí nejlépe o značném jejím významu v naší literatuře. Její »Pohorská vesnice« ličící život lidu chodského náleží nebledě ani k za- jimavému jejímu ději k nejzdařilejším obrázkům ná- rodopisným vnaši litératuře. Způsob jakým užívá charakteristického nářečí buláckého jest nanejvýš zajímavý a jeji podrobné líčení života lidu svědčí kterak bedlivě a bystře dovedla autorka pozorovati lid, k němuž cítila srdečnou náklonnost, přese vše cky překážky, jež se jí při tom naskytovaly. * Dr. Luboš Jeřábek: Zachování staro bylého a krásného vzhledu Prahy hospodář ským a finančním prospěchem pražského obyvatelstva. V Praze 1900. Nákladem spolku majitelů domů. Obsah spisku naznačen je dostatečně nápisem. Známý horlitel pro starobylý ráz Prahy ukazuje na pří- kladech jiných měst (Benátky, Norimberk, Brussei atd.), že samy hospodářské ohledy žádají, hledětis při úpravě i obnové města co nejvíce zákonů, jež ukládá krasochuť i ohled vlastenecko-historický. Z českých listů. * Z exotického, u nás téměř neznámého ovzduší přináší článek Česká mysl. R. Dvořák přednáše loni na sjezdě orientalistů o filosofickém učení Kon fucia a Lao-tsl, a uveřejňuje nyní svoji přednášku Na první pohled trochu vzdálené thema pro naše čtenáře, přes to však, nedají li se odstrašit divně znějícími jmeny, najdou pěkně psaná poučení, jak lidská duše bez ohledu na vzdálenost časovou místní, bez ohledu na rozdily rasy a víry, shodují se v posledních věcech člověka, v nejvyšších princi- pech etbiky a filosofie.
Němcová Karel svatý . II I L Kober doktor Jeřábek R Dvořák Lao Praha Benátky Norimberk Kon fucia
16 article
* Národopisné studie neomezují se dnes už na odborné časopisy: potkáváte se s nimi všude :v revuích, v dennicích, v obrázkových listech. Potěši telnou změnu však na nich pozorujete: neomezuj se již na pouhé sbírání materiálu, na bezduché, ča- sto dosti neskladné vypočítání různých dosti pochyb ných zvyků, říkání atd. Z látkových článků stávaj se opravdové studie, psychologicky a sociologicky prohloubené, produševněné a propracované ať jie umělecky, ať vědecky. Zaznamenáváme z nových »Květů« článek V. Adámka »Než se rok s rokem shledá«, systematicky sestavené pověry a říkání východních Čech, jež se dobře druží k pěknému cy klu Al. Mrštíka, jenž v »Květech« pokračuje pod ná zvem »Rok na vsi« a umělecky dokonale vystihuje život moravské dědiny. * S probouzejícím se jarem rozvijí naše turisti- cké časopisy »Alpský Věstník« a »Časopis turistůe zvýšenou činnost. Přinášejí zajímavá líčení výlel do našich hor, obrázky ze Šumavy, z Krkonoš, oti skují návody, programy a snaží se, aby naše cesto váníchtivé obecenstvo svedli z vyšlapaných cest do ciziny ke krásám naší vlastní země, a do slovan ských krajů. Zvlášť Alpy slovinské, rozkošně okol Bledu, slovanské přímoří doporučují srdečně a úsilně našim krajanům. Není tak těžko přinésti tuto obět když nestojí žádné oběti než jaká ta cesta do Po- rýní neb do Bavor, skytá stejné požitky, a při tom znamená pro náš společenský život a pro oživení seznání našich krajů nemalý zisk. Čtenář.
V Adámek Al Mrštík východní Čechy Šumava Krkonoše Bled Bavory
17 article
Ze slovanských listů. * »Rus. Vědomosti«, orgán ruských liberálů, vy stoupily s nepříznivou kritikou církevních ško národních. Podnět zavdala jim 15letá činnos těchto škol. Zklamaly prý v každém ohledu, nebo správa i vyučování dostaly se zatím do rukou svět ských a naděje, že obyvatelstvo samo bude školy tyto vydržovati, rovněž se nesplnila. V nynější dob ministerstvo osvěty svědomitě dbá o národní školsty a dvojí systém vychovatelský jest prý zbytečný, tin více, že duchovenstvu jest zabezpečen vliv na školu složením školních rad i ponecháním výkladů nábo- ženství kněžím. * V červnu vypluje z Petrohradu na lodi »Zarja- ruská polární výprava. Účelem jejím jes zkoumati příčiny a okolnosti, za nichž mohly v sou- sedství točny růsti stromy, vyžadující značně vyšší teploty, jakož i objasniti příčiny pozdějších změn klimatických. Výprava potrvá dvě léta a účastnís jí několik vynikajících učenců.
Rus Petrohrad Zarja
18 article
* Petrohradská nakladatelská firma A. T. Marksa vydala nadhernou publikaci »Aliban ukrajinskoj sta riny«. Obsahuje dvacet barevných reprodukcí skvost- ných akvarelů proslulého umělce S. I. Vasilkov- ského a 21 výkres N. S. Samokiše. Umělc zobrazili zde vše, co bylo původního a význačnéh v životě Ukrajiny vůbec a Záporoží zvláště. Cenným doplňkem jest vysvětlující text z péra předníh znalce života kozáckého professora D. I. Evarn ckého, podávající na 20 arších bohatý materiá k dějinám Ukrajiny a životopisy hlavních její histo- rických osobností, * Proští Litevci domáhají se u vlády, aby do národních škol zavědeno bylo vyučování nábo ženství v litenštině vedle vyučování litevskému ja zyku a zavedení litevské čítanky. V petici pravi s mezi jiným, že první žádosti z r. 1891, opalřen 12 tisíci podpisů, nebylo dbáno, pročež r. 1896 po dána nová žádost s 28 tisíci podpisů. Král mus prý se přesvědčiti, že byl klamán o významu a po třebách Litevců a nynější třetí podaní, podepsane ještě větším počtem, musí dojíti povšimnutí a při něsti splnění aspoň některých požadavků Německý tisk staví se vesměs odmitavě i k témto skromným požadavkům.
Marksa I Vasilkov N S Samokiš Litevec Záporoží A . T
19 article
* Ve Varšavě počínají vcházeti do módy lite rární konference, založeně redaktorem L bickým. Přednášející pojedná z kathedry o nékterém zajímavám thematé časovém, načež následuje voln diskusse. Poslední dychánek přivábil začný počet po sluchačstva, tak že místnost veslařskéhio klubu, kde schůze se konají, nestačila. Na programu byla pře náška I Baliňského »Piešň o koblecie« a I. Ma tuszewského »Ewolucya romansu egzotycznego«. * Varšavská »Encyklopedya wycho waweza“, založená J. T. Lnbomirským, Ř. Sta wiským, S. Przystanským a J K. Plebanským po šesti- leté přestávce probudila se k novému životu. Dosu vyšlo 5 svazků a celé dílo rozpočteno jest ještě na 10 svazků. * »Kolo literackte« ve Lvově zabývalo se zají mavým literárním sporem. Anatol Krzvan- nowski obvini! Annu Neumannovou z plaglatu jiste své povídky a obviněná žádala za ochranu své lite rární cti u výboru literárního spolku lvovského Tento přijal vyzvání a nyní prohlašuje, že v tomto připadě o plagiatu nemůže býti ani řeči. Nanejvýs může se prý mluviti o podobnosti myšlénky základní okolnosli to dnes v literafuře dosti obvyklé.
I ma Lnbomirský S Przystanský K Plebanský Neumannová Varšava Lvov Piešň Anatol Krzvan
20 article
*Pan Nikola Simié, známý z pohostinských her v Brně a na našem venkově, uveřejnil v novo- sadské »Zastavě« feuilleton o našich divadelních po- měrech. Článek svůj navázal na stať K. Štépánka o srbském nár. divadle v »Thalii« a projevil s něko- lika věcmi svoji nespokojenost. Zejmena nemile dotkla se ho výtka, že srbské divadlo nevšímási českého repertoiru a podle zásady »půjčka zu oplátku« nařiká na naše divadlo, že vymýtilo i do mácí hry historické, nemluvě ani o hrách srbských A přece prý máme své národní divadlo, jež má býti národní školou. Pan Simič navrhl správě na šeho divadla několik srbských her, ale řeklo se mu. že to jsou práce z historicko romantické kuchyně kdežto obecenstvo přeje realismu Ale kdo prý vy- choval takové obecenstvo? Správa. Ostatně nikd není proti modernímu realistickému dramatu, ale bylo by smutné, aby mezi 400.000 obyvateli Prahy nenalezlo se 10.000, ktéři by se zájinem postechli bistorické kusy české a srbské, jakož i práce ostat- ních Slovanů. Chce-li býti P'raha kolébkou slovanské vzájemnosti — ať to dokáže skutky !. * Dr. M. Murko oliskl obšírný životopis před časně zesnulého slavisty Vatroslava Oblaka Kniha jest nejen vřelou upomínkou na tichého, ale zdatného pracovníka, nýbrž i cenným příspěvkem k nejnovějším dějinám slovanské filologie. V. Oblak zemřel roku 1896 a pochován jest v Čelji, kde na podnět prof. Jagiče postaven mu pomník z příspěvků jež se sešly ze všech slovanských zeml. Byl vý- borným znalcem jihoslovanských nářečí od Koruta Slavjanin. až do Macedonie.
Simié K Štépánka Simič M Murko Vatroslav profesor Jagič Korut Slavjanin Brno Praha Čelja Makedonie Slovan Zastava
21 article
Z cizích spisů. * Dopis z Paříže. Vyšlo několik zajímavých spisů, jež pojednávají o nejnalehavějších otázkach filosofických a společenských naší doby. Mezi těm otázka rozvodu jest bez odporu z oněch, jež vyvolávají nejčetnější spory. Nová kniha p. Hugues Le Roux »Bilance rozvodu« proto vzbuzuje všeobec- nou pozornost. Autor jest povolán, aby se dotknu obtížné této otázky, kterou ostatně nehodlá nadobro rozřešit. Byv váženým professorem, než se stal spi- sovatelem, čerpal p. Hugues Le Roux ze svého dří- vějšího povolání zálibu v přesné methodě a logické a přesné dedukci. Od nějaké doby zabývá s úmysly, jež zasluhují veškeré chvály, oněmi choulo- stivými otázkami, jež zajímají v míře tak značn lidské svědomí. Přistupuje k nim odhodlaně, neskrý- vaje si nikterak obtíže, vznikající zde ze spletitost fakt a situací. Zajisté že rozhodní přívrženci rozvodu budou čísti s nemenším ziskem knihu p. Huguesa Le Roux jenž ostatně neskrývá svoji osobní nechuť vůčí úpl nému rozvodu.
Roux Paříž Hugue Le Roux Le Roux
22 article
Avšak aby ukázal neodvislost ducha, s jakou přistupuje k této otázce, podává v předmluvě ke své knize velmi výmluvnou a zajímavou obranu tého rozvodu, z péra jednoho ze svých přátel, jednoho nejčelnějších advokátů pařížských. Čin velmi správný. Čtenář má tímto způsobem shrnuty důvody pro i proti, avšak strana protivná není špatně zastoupena. Jeť svěřena jednomu oněch mužů, již svou osobni zkušenost jsou schopni, znáti mnohé zajímavé případy a mit názor odůvodněný četnými příklady. Aniž bychom předstihovali samo rozluštění otázky, jež se mi zdá býti dosti proměnlivé podle prozkoumaných případů, uznejmež aspoň, že pa Hugues Le Roux se značnon trpělivostí a logiko shromáždil vše, co by mohlo otřásti stanoviskem jeho odpůrců. »Jestliže porovnání statistické a sebrané zkuše nosti«, praví ve své první kapitole, »vedou mne k bezpečnému poznání, že mnohé francouzské rodiny hrozí se rozvodu, že vzbudil skutečnou nechuť váč manželství, budu to tvrdit bez obavy, že mne n padnou ti, jimž tato vávěrka bude nepříjemna. N chceme lichotit nikomu na úkor pravdy« Sleduje věrně tento program, volá pan Le Rou rozvod před veřejný soud a podrobuje jej skutečnému pravidelnému výslechu. Zkoumá jej ve všech jeho nejrůznějších tvarech v jeho příčinách i v jeho výsledcích. Žádá na něm počet ze spoust, jež dle jeho názoru způsobil v společnosti a zejmena v rodině, neušetřuje ho ani břitkými šlehy, ani krutými epilhety. Konečně, což není nikterak na škodu věci v zemi, jako jest naše kdež směšnost usmrcuje, jest výtečný v poukazo- vání na stránky pitvorné a komické, ani při těcht vážných otázkách nezapomínaje býti spisovatelem velmi bystrým a obratným.
Roa Hugue Le Roux
23 article
Brzy je to manžel, jenž má zájem — většinou zájem finanční — aby odmítal rozvod, jehož si přeje jeho manželka, nastrojuje hotové léčky, aby v ob- dobí smiřovacím přesvědčil soudce, že mu manželku odpustila. Vede na př. do odděleného kabinetu v re stauraci ženštinu, jež se poněkud podobá jeho man želce, pak při dessertu praví k ženštině dosti hla sitě, aby to šlyšel číšník »Nuže, milá ženuško! přiznej se, že jsme ne- činili dobře, dorážet na sebe kolkovaným papírem Není-liž takové posezení, jako zde, lepší než ten ošklivý rozvod ?« Několik měsíců po té číšník z restaurace povolán za svědka, neváhal poznati v dámě z odděleného kabinetu manželku žádající o rozvod, a když se h soudoe tázal naléhavě: »Ale což pak jste zcela bez
24 article
pečný, že se manželé smířili?« odpověděl na to filosoficky podle své zkušenosti: »Na mou věru vždyť po dessertu zastrčili závoru !e A takovýto kousek, jak praví p. Hugues Le Rou proveden nejednou a manželka dvojnásob oklaman přinucena takto na novo, aby byla »bita a spoko jena,« jak praví přísloví; neboť po důkazech t o- přesvědčivých odepřen jí rozvod. Chcete opáčnou zkoušku a je vám libo k vl spravedlnosti opět viděti, kterak bývá manžel opentlen ženou? Poslyšte, jaký to úskok, jehož by zajist použil větší počet žen, kdyby v tom ohledu znaly lépe copařství našeho zákonodárstva, Manžel dal přistihnouti svoji ženu v cizoložstv in flagranti. Jest odsouzena na šest dní do vězení Rozumí se, že pláče, prosí svého manžela, abyj zbavil hanby veřejné. Manžel ovšem dojat myšlénkou že žena, již miloval, ma jíti do vězení, dá se snadno přesvědčit o nutnosti, zbavit ji této hanby. Dopíše tudiž státnímu zástupci, že si přeje, aby vinnice trest nepodstoupila. Stane se podle jeho přání, al pak mu odeprou rozvod. Vzpírá se proti tomu — poučí jej, že zajisté má právo, zmařiti účinky o souzení, ale toliko za podminkou, svoli-li vzíti svoj ženu opět k sobě. Dlužno doznat, že je to zna menité.
Hugue Le Roa
25 article
Nevím, zda-li tyto úskoky provádějí se tak často tvrdí p. Hugues Le Roux, ale doznejme, že jsou velmi zábavné. Ostatně milovníci komedií ze spole nosti naleznou tu nejeden kousek toho druhu v kníze, na niž je odkazuji. Avšak než odložíme knihu »Bilance rozvodue zkoumejme s autorem některé vážnější otázky, jež a v tom souhlasím s p. Huguesem Le Roux, jsou při rozvodu nanejvýš znepokojivé. Míním otázku opětného sňatku a zejmena situaci dítek. Opětný sňatek především má, třeba že ne v duchu zákona, tedy aspoň v praxi vážný nedostatek,že příliš usnadňuje rozvod a následkem toho, — prav p. Hugeus Le Roux, dovolávaje se Montesquiena — uvádí vlehkost zároveň sňatek i zapuzení manželky A to tím spíše, jelikož ve většině případů podaří s nejobratnějšímu, jenž nikterak nebývá totožný s nej počestnějším aniž s nejhodnějším, využitkovati zá kona ve svůj prospěch na škodu strany důvěřivějš nebo svědomitější. Tak na př. manželé, vůči nímž ženy vybrályv při o rozvod, tváří se, jakoby se káli a dávají po krytecké důkazy svého pokání, aby dosáhli odpu štění. Pokrytci tito ovšem si slibují, že, bude-li by valá jejich manželka dosti slabá, aby se s nim vrátila před úřadníka civilní matriky, že se na n vymsti za komedii, již byli nuceni hrat. A to neod- volatelně, neboť druhý rozvod se nepřipouští. Avšak ze všech okolností, jež se naskytují při rozvodech, jest otázka dílek zároveň nejnaléhavější a nejsmutnější. Ony bývají vždy tím neb oním způ- sobem obělěmi nenávisti svých rodičů. Jestliže již trpi ve své dětské dušt tím, že vidí ty, jež oba stejně milují, v nesmířitelném nepřátelství, tím spíše stanou se později obětí bolestných rozpaků, až dospěvš rozumu svých let, budou nuceni takřka osudem, být soudci svých rodičů, a věnovati svojí úctu a svoj lásku jednomu z nich na ujmu druhého.
Montesquien Hugue Le Roux Le Roux
26 article
Ve svém kuse »Kleště«, jenž se stal slavným. osvětlil pan Paul Hervieu svým talentem analytika veškeru hrůzu podobného poměru. Pan Hugues Le Roux sám probral několik obrazů podobného druhu, připojiv k temu několik přikladu doufám, že dosti vzácných zkušeností rodičů, jim ditky svěřeny. Avšak nezapomínejme, že pan Ilugues Le Rou jest moralistou a protivníkem rozvodu. Aniž byei přistupoval na všechny jeho vývody, přace si aspot přeji, aby kniha jeho byla čtena a uvažována čt nými čtenáři a přiměla ku přemýšlení ony, jichá bohužel jest velmi mnoho, kdož nedbajice ani spo lečnosti, ba ani rodiny, činí z rozvodu nástroj, vhodný svým prospěchům a svému sobectvl. M. Wolf. Z cizích revul. * Ostré protesty proti »lex Hleinze« se strany umělců a spisovatelů přináší poslední číslo »D a litterarische Echo«. Mezi protestujícím stojí na předním místě Helena Böhlau al Raschi Bey, Arno Holz, F. v. Bülow. W. Cahn; Joh. Schlaí praví: »Což opravdu má nové století počiti tím, ž se umění, tato sestra vědy, přivádí ve styk a spo- jení s prostitucí a kuplířstvím?« G. v. Ompted soudí: »Umění jest vrchol kultury. Kdo je ohrožuje, ohrožuje i kulturu, jedná tedy jako nepřítel vlasti mělo by se s ním takto naložiti.« Kritik Edga Steiger radí hrab. Mírbachovi, aby místo lex Heinze raděj už použili radikální kury, na niž upomíná Pismo: »Mrzí-li Tě oko Tvé, vyrvi si je.« Ernstv
Hervieu Hugues Roux Ilugues Roa M Wolf Böhlau Raschi Bey Holz Bülow W Cahn Joh Edg Steiger
27 article
Wolzogen praví: »Je to takový malý římský žert, dáti svobodné umění pod ochranu paragrafů proti prostitutkám. Doufám však, že německý lid pro ta- kové žerty nemá dost potřebného humoru«. Neméně zajímavá jsou slova Eugena Zabela: »Lex Heinze má takový obsah, že bych si skoro přál, aby byl přijat. Neboť teprv pokus, prováděti tento zákon by ukázal, jak nesmírné hlouposti jsou v naší mil vlasti možny, v té vlasti, v níž jsme měli Goetha kterého už dnes nečteme. Vzbouření, jež by v lidu nastalo, kdyby zákon prošel, pomohlo by víc, než všechny protestní schůze.« * Týž list přináší vřelé pozdravy předníc mužů dnešního Německa u příležitosti 70letého ju- bilea Pavla Heyse. V první řadě je Th. Mommsen, jenž si ještě osedlal Pegasa ke čtyřem veršíčkům. Spielhagen, Hanslick, Rodenberg. Lewinský. Erick Schmidt a j. Ze všech pozdravů vyzařuje hluboká úcta, prostá affektace, v mnohých obsažena je leckterá intimní drobnosť, jež literárnímu historikovi přijde vhod. Tak Rodenberg vypráví, že kdysi v společnosti seděl vedle staré jakés a duchaplné dámy. Mluvilo se o divadle a Rodenberg ptals dámy, zda byla na poslední novince. »Ne,« odpo- věděla dáma energicky. »Zařekla jsem se, že ne- půjdu do berlínského divadla dřív, dokud v něm neodčiní křivdu, kterou způsobili měmu synu. vrátivše mu jeho kus.« Byla to — Heysova matka.
Zabel Lex Goethe Pavel Heys Mommsen Pegas Spielhagen Hanslick Rodenberg Lewinský Schmidt Heysův Německo
28 article
* Kdo chce nabyti přehledu o jednom z moder ních sběratelských sportů o sbírání knihovenských značek — ex libris — ten najde dobrou studi v dubnovém čísle »Zeitschrift für Büch er freunde«. Sport sběratelský není tak stár: nej starší sbírka ex libris jest irská 1750, pak německ 1825, na to francouzská a anglická 1860. V Angli jest nejvíce sbírek, v Německu jsou nejcennějši V Rakousku největší sbírky mají K. Koch ve Vídn (4720 kusů), klášter v Kremži (4040 kusů), hrabě Wilezek ve Vídní (580 kusů) a hrab. Ern. Couden hovová ve Vídni (2030 kusů). Ale i spolky ke sbí rání ex libris jsou zakládány, jež vydávají časopisy A tak šíří se toto sbírání, které má nad jiné podobne sporty alespoň literárně-historickou cenu.
K Koch Wilezek Angl Německo Rakousko Kremže Vídeň Vídn
29 article
* Rěvne »Folkebladet« přináší zajímavou historii prvního národního divadla v Norsku. Toto vzniklo v městě Bergách, kde již kolem r. 1794 bylo pozorovati obzvláštní ruch divadelní. Ten ovšem z prvu omezoval se jen na soukromé společností teprve r. 1828 nastaly trudnější časy norského di- vadla, neboť tehdy zašla ochotnická společnost » De dramaliske Selskab,« uspořádavši po dobu svéh trvání 486 představení. A celých dvacet let trval tento smutný stav, až konečně geniální Ole Bull or ganisoval v Bergách nově divadlo, které se stal zkušebním kamenem všech novinek norských, hlavně her Ibsenových. Roku 1857 získán byl za drama- turga Björnstjerna Björnson, čímž dosáhlo divadl svého vrcholu. Ale nedlouho se na něm udrželo pouhá dvě léta, po nichž Björnson odešel do Chri stianie. To znamenalo úpadek bergenského divadla jehož úplný zánik nastal r. 1863. A teprve lon jak známo, otevřeno bylo druhé divadlo národní v Christianii. * Nový literární list německý »Litterari scho Warte« začal v Mnichově měsíčně vycházeti Účelem listu je fedrování katolické literatury, ale list nikterak nestaví se pod komando klerikálů, na opak vede si proti nim velice výbojně.
Ibsenův Björnstjerna Björnson Björnson Norsko Berg Christiania Mnichov národní divadlo Ola Bulla Berg
30 article
* Výrazy, jakých Němci užívají o umírání, obír se Fr. Wilhelm v revui »Allemania«. Většin valná těchto výrazů náleží v obor filosoficko-theolo gického názoru světového, že smrt je odloučenín duše od těla (sentseelt«, »entleibt«, »geschieden« a j.) Antické představě, že smrt je sestrou spánku, odpo vídají druhé výrazy, »zesnouti«, »ustřihnouti nitži vota« ald. V jisté protivě k tomu jsou výrazy prosto národní, žertovné a parodující názor o smrti c o něčem nepříjemném: »odejíti k velké armáděe »natáhnouti bačkory«, »kousnouti do trávy« atd. * Irma Troll Bowstyaní píše v »Kyíhaü sere o ženské emancipaci a vyjadřuje svou neuspokoje- nost s dosavadními výsledky ruchu ženské emanci- pace. »Tím, že tolika a tolika ženám bylo povoleno studovati filosofii neb medicinu, nezměnilo se ještě všeobecné postavení žen. Reforma musí míti širší základ, sociální, a studium žen musí býti považováno jen za prostředek, ne však za poslední cíl ženské emancipace.e * Oskar Wilde renguje ve »Wiener Run- schau« na četné útoky proti nádherné výpravě divadelní a odmítá hlavní důvod — že Shakespeare docela nic nedal na zevní výpravu — velmi zdařilým důkazem, že právě Shakespeare nejvíce váhy kladl na illusorický účinek mask, kostumů a převiečení herců. * M. Strajanu upozorňuje v »Convorbiri literare« na záslužnou činnost rumunské společ- nosti nank »Asociatiunca transilvana« (zkráceně též »Astra«), jež od r. 1860, kdy byla založena, podniká tuhý boj s maďarisací, podporujíc rozvoj rumunského ducha a literatury hlavně v Sedmihradsku, zakládá- ním škol, knihoven, pořádáním přednášek a vydá- váním spisů, z nichž v poslední době nejdůležitějším jest »Enciclopedia romana.« »Astra« číta 33 poboč- Mr. Penn. ných spolků.
Němec Wilhelm Allemanio Troll Wild Shakespeare Francie Sedmihradsko Convorbiri literare Wiener run
31 article Bibliografie.
Bibliografie. * „Stará Praha“, sto akvarelů Václava Jansy. Popisuje Jan Herain. Sešit 9. Nakladatel Bedřich Kočí. Nový sešit tohoto díla, jež si záhy získalo tak značné obliby, obsahuje následující pěkně provedené pohledy: Fürstenberská zahrada, Nádvoř kláštera sv. Anežky, Kapucínská zahrada na Novém světě a Platnéřská ulice. Dilo toto svým významem a celým svým rázem hodí se též jako vhodná učebná pomůcka pro školní knihovny. Nakladatel chystá vy- dati dílo toto také francouzsky, anglicky, rusky a ně- mecky a odeslal je v přiměřené úpravé na světovou výstavu pařížskou. * Bezplatné premie „Libušo“ za příčinou třicetiletého trvání budou vylosovány mezi před- platitele beze všeho doplatku. Jest to 500 knih v pěkné vazbě, mezi nimiž nalezají se díla značné ceny, jako na př. celé Sedláčkovy »Hrady a zámky české« Kottův »Slovník českoněmecký« atd., ale i oslatní knihy jsou dlla vesměs cenná. Mimo to dostane každý předplatitel pěknou barvotiskovou reprodukci obrazu vynikajícího českého maliře. * Vilimkův jizdní řád pro Čechy, Moravu a Slezsko. Leto 1900. Kufžka obsahuje mimo jízdni řády železnic a parníků též úplný kalendář, seznam trhů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a seznam doporučení hodných hotelů, jakož i železniční mapu Čech, Moravy a Sležska.
Jansa Herain Kočí Dilo Sedláčkův Kottův Vilimkův Praha platnéřský ulice Čechy Morava Slezsko fürstenberský zahrada svatý . Anežka
32 article
* Dělnická knihovna národně sociální Ročník I. V Brně 1900. Redakcí V. Šaíra. Číslo májové přináší mimo jiné přednášku dra. V. Choc O nárpdnosti«, Stépána Radice »O humanismu liberalismu a socialismu«. *„Česká Mysl“. Časopis filosofický. Orgán filosofické jednoly v Praze. Redigují František Čáda František Drtina, František Krejčí. Vydavatel, nakla- datel a níajelník Jau Laichter na Král. Vinohradech Dvouměsíčník. Sešit 3. Z hojného obsahu budiž vy- ňala stať »Konfucius a Lao-tsi« od prof. dra. RRudolfa Dvořáka. „Paříž“. Kniha veršů Em. ryt. z Čenkova. Nakladatelství Grosmana a Svobody v Praze. Pestrá kytice pařížských dojmů, obrázků a náladl. Svěžest bezprostředního pozorování upoutá hned na prvých stranách. * „Úsměchy“, humor Lad. Zd. Machá čka Sešit2, »Lebka«, fragment učitelského ráje. Nákladem spisovatele v Praze- VII., na Letně č. 378. * Chov koní. Ku poučení rolnictva napsal Karel Šafránek, správce hospodářské zimní školy v Chru- dimi. Nákladem Michala Em. Holakovského tamtéž Vydáno s několika obrazy jako číslo Česko-slovansk Matice rolnické. * „Dor Nationalitäten und Verfassunge conflikt in Oesterreich“ von Rudolf Vrba. V Praze 1900. Nákladem vlastním. V komisi knihkupectv cyrillo- melhodějského G. Franzla v Praze-l
V Šaír V Choc Stépat Radice Čáda Drtina Krejčí Laichter Král Konfucius Lao profesor doktor RRudolfa Dvořák Zdeněk Šafránek Michalus em Holakovský Nationalitäten Vrba G Franzl Brno Praha Paříž Čenkov verš em Grosman a Svoboda
33 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Stav rakousko-uherského banku ze dne 30. dubna 1900 Oběh bankovek 1.354,935.000 K (+77,000.000 K), poklad kov. 1.172,504.000 K (— 10,629.000 K), portefeuille 333,401.00 K (+ 60,550.000 K), lombard 67,459.000 K (+ 4,146.000 K), záloha bankovek prostých daní 159,729.000 K (— 80,414.000 K) Obchodní a průmyslová komora v Če Budějovicich. II. řádná veřejná schůze koná se v pondělí dne 7. května t. r. o 2. hod. odpol. v zase- dací síni komory. Jednací pořad: Schválení proto- kolu poslední řádné veřejné schůze. Kancelářská zpráva. (Přílohou). Zpráva společného výboru chystané změně 8§. 59. a 60, živn. řádu. Návrh živnostenského výboru na pořádání mistrovského kursu krejčovského v Čes. Budějovicích. Projev ko- mory o provedení průplavu dunajsko vitavskéhoa splavnění horní Vltavy. Navrhovací volba 1 člena a 1 náhradníka do státní rady železniční. Zpráva revi- sorů účelních a kontrolora pokladny. Návrh společ- ného výboru na věnování obnosu 3000 korun k pod- poře živnostníků z obvodu komorního k návštěvě světové výstavy v Paříži.
Čes . Budějovice Vltava Paříž uherský banka
34 article
Z Národního podniku. Za rok minulý podnik mohl vypláceti dividendu 5 proc., což naší veřejnost přijato bylo velmi vřele a došlo také ohlasu tím, ž po valné hromadě bylo upsáno za 10.000 K nových podílů, a když ohlášeno, že na podíly do 30. dubn zakoupené netřeba dopláceti na úrok za prošlý čas. bylo do dubna zakoupeno dalších podilů za 10.000 K Národní podnik jest závodem skutečně obchodním průmyslovým, který opravňuje k nejlepším nadějím na slušné zúročení. Od 1. května dlužno sice doplá- ceti na prošlý úrok při podílu 20 K 20 hal., při po- dílu 200 kor. 2 koruny, to však vaditi nemůže dal- šímu bojnému upisování podílů. Má-li podnik stále rostoucím poptávkám vyhověti, musí nezbytně při- kročiti ku značnému rozšíření svého závodu v Čes Budějovicích, kde jest nyní soustředěna výroba ve- škerých jeho výrobků a sice: tužek, držátek na péra. inkoustů a pečetního vosku. Vedle toho jest ovšem ještě důležitější, aby také všude při nákupu se p- žadovaly výslovně výrobky Národního podniku. Místnosti celniho úřadu v Chobu budou dle dohodnutí s bavorskou státní dráhou příměřeně rozšířeny. Vyměřování poplatků z hypoték. »Frem- denblatt« se dovídá, že ministr financí učinil opa- tření, aby v případech, kde cena hypoték jest menší než pohledávka, kteráž se má pojistiti a vysloveno to v dlužním úpisu, aneb strana se toho domáhá poplatek se vyměřil dle ceny hypotéky, při čemž cena tato nemůže počítána býti níže než poslední soudní cena odhadní aneb poslední cena kupní z posledních šesti let, pokud se týče tak zv. cena berní.
Čes Budějovice kora
35 article
Odhad nemovitosti. Nařízením ministerstev spravedlnosti, vnitra a orby ze dne 25. dubna 1900 čís. 80 říš. zák., mění se § 20. nařízení ze dne 25. července 1897 čís. 175 říš. zák. a stanoví, že při bu- dovách, jež požívají dočasné osvobození od daně z nájemného, ku vyšetřené průměrné ceně má býti připočtěna i cena úspory daně, ke dni odhadu vyšetřená. Cena této dočasné úspory daně rovná se zkapitalisované dočasné rentě ve výši roční po zbývající ještě dobu osvobození. Zároveň připo- jena jest tabulka pro tento výpočet. Mlecí řízeni. Z Pešti se oznamuje, že na scbůzi obecní jednomyslně bylo usneseno požádati vládu. aby se přičinila, by mlecí řízení bylo opětně za- vedeno. Mezinárodní výstava hasičská a záchran- ných prostředků při požárech pořádá se v Ben- líně od 1. června do 1. srpna roku budoucího 1901. Výstava bude na cvičišti u hulánských kasárenu Moabitu, na prostoře 48.000 čtver. metrů. Dosud upsaný fond garanční činí 200.000 marek. Předsedou výstavního komitétu ústředního jest státní tajemník pošt sv. p. Podbielski. Znalost jazyků v obchodu. Angličané, kleř dosud jako Němci se domnivali, že stačí se svýu
Podbielski Angličan Němec Pešť Bena Moabit ministerstvo spravedlnost pošta svatý . p