2
masthead
V Praze, v pátek dne 4. května. 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sem
v Praze v sdministrnet
s měsí
na čtvit lets . . . . 6 K —
s dvojí donklkou
na n
na čtrt lats
vo msách: 2 K 90
na měsíe .
Foštout
na čivrt lota . . . . 9 K e0
s dvoji zásilket
na měsl
ne irt lela : . . : n k oo
Praha
5
title
Dnošní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Po třech létech.
Po třech létech.
Zatím, co veškeren tábor našich nepřá
tel pod dojmem dubnové demonstrace lvov-
ské již s netajenou radostí uvažuje o našem
dokonalém osamocení parlamentním, ba ví-
tězoslavně již křepčí u prostřed trosek
rozkotané pravice, — ve veřejném
mínění polském přibývá hlasů, projevují-
cích zármutek a nevoli nad neblahým skut
kem pana Jaworského, Pietaka a San
guszka, tak že sám krakovský »Czase
uznává za nutné ulamovati resoluci poslanců
polských ze dne 27. dubna t. r. hroty tiskem
vládním a německo-centralistickým v ní shle-
dané. Dopřává slova svému dopisovateli
vídeňskému, jenž nevidí ve lvovské mani-
festaci onoho torpeda, které by loď pravice
ztroskotalo a do bezedna zašlosti potopilo.
Jaworský
Pietak
Sana guszek
7
article
Polemisuje s vládním a německým tiskem
do slova: »Kdokoliv by chtěl parlamentarism
zachránit rozbitím pravice, zachránil
by leda písmenu parlamentarismu. Však
ducha jeho nelze zachrániti jinak, leč
zachováním dnešní pravice. Mělcí
a povrchní lidé mohou si přáti záhuby pra-
vice, neboť jim vždy běží pouze o okamžitou
úlevu a okamžité vyváznutí z tísně. Avšak
státník, pronikající ku potřebám, zájmům
a podminkám života státního.
neporadí k takovéto hazardní hře, nadtož
aby ji provedl. Veliká zodpovědnost padne
tedy na ty, kdož by v této veliké důležitosti
uvalili vinu na sebe. Bylo by předčasným
dnes již někomu vinu tu přičítati. Jest nade
všechnu pochybnost vyvýšeno, že Čech ů
náleží ne snad dáti zadostučinění, ale
přiznati oněch skutečných práv, ja ká
jim dle stavu věcí a dle opravdo-
vých potřeb jejich přísluší. v
ohledu tom není ještě pronesen
slovo poslední. Příliš ostré snad řeči.
pronesené v českém sněmu za debaty o ná-
vrhu Pacákově, byly nejspíše napomenutím,
aby těmto potřebám a právům Čechů uči
nilo se za dost. Tomu nasvědčuje nejpatr
něji řeč hr. Buquoye. Vše závisí tudíž nyní
na tom, do jaké míry vládní osnova
jazykového zákona pro Čechy
této potřebě vyhoví. Stane-li se to mě-
rou takovou totiž, že by padla
vina na Čechy, kdyby se s tím ne-
spokojovali.
Čo
Pacákův
Čecho
Buquoy
Čechy
8
article
Jest to sice věc dobrá a slušná, horliti
pro konečné zažehnání obstrukce, a však
při tom mělo by se zároveň o to
dbáti, aby byla nýnější příčina
její spravedlivým způsobem odstraněna
Pouhé a jednostranné zatraco
vání obstrukce pure et simple, kdežto
byla již dříve s výsledkem a bez-
trestně provedena stranou ně
meckou, ničeho nezpomůže a k
ničemu nevede, leda ještě k vět-
šímu zmatku.« —
Nezní-liž to přímo jako polemika proti
celé té — (jak některé neodvislé listy polské
týrdí) — vládou objednané demonstraci lvov-
ské? Kdyby tak se bylo mluvilo na sjezdu
lvovském, kdyby tak byla vyznívala resoluce
přijatá, — vyzváním vlády Körbrovy, aby
odňala poslancům národa českého příčinu
k nejkrajnější opposici tím, že by v čas.
t. j. do svolání rady říšské fakticky při
znala práva odpovídající sku
tečné potřebě našeho národa
dnes by situace politická v Rakousku vypa-
dala podstatně jinak, naši společní nepřátelé
neměli by příležitosti radovati se z našeho
osamocení, z rozbití pravice a z blízkého
svého vítězství za podpory kola polského.
Körbrův
Rakousko
9
article
Vmyslemež se úplně v životní filosof
pana Jaworského, vyjádřenou okřídle-
ným jeho slovem: »Nám Polákům bližšt
(polská) košile, než český) kabát«; ba
uznejme ji za zcela správnou, pochopujíce,
ze Polákům záleží vše na tom, aby rány
vlasti své hojili pomocí dělného parla
mentu Cislajtanie a zachovali sobě přízen
koruny: avšak bylo proto zapo-
třebí veřejně, před tváří společ-
ných našich nepřátel bratrský
národ, bojující nejspravedlivější boj za
svaté právo své, tak zhurta, ba tak nevra-
živě zakřikovati mentorským: »Až potuda
nic dále« !« jako zráčilo se p. Jaworskému?
Rozhodně ne! Dal se výborně srovnati
vlastní životní prospěch Polákův s právem
a životním interessem naším, kdyby jen po-
slanci polští byli ve vážné teto chvíli
se rozpomenuli na tu adresu
svého hr. Dzieduszyckého, kterou
právě před třemi lety po důkladných úra-
dách s takovým nadšením byli ve svém
»kole« přijali za program svůj
tak jako jsme na něj přistoupili my Če-
chové a po nás celá ostatní pra
vice. Co že jsme pospolitě prohlašoval
v programu tom ze dne 14. května 1897 ?
Že jsme všichni: Poláci, Češi, Ru-
síni, Slovinci, Chorvaté, Srbové, Něme
konservativní a historičtí šlechtici z Čech.
ochotni dle přání panovníkova pracovati
v pospolitém parlamentě o všech společných
důležitostech a potřebách národohospodář
ských, státních a společenských; avšak má-li
sněmovna všem těmto svým úkolům řádně
dostáti, že jest především za potřebí.
aby po dlouhých národnostních bojích nastal
konečně pokoj a mír. Kterak ale tento mín
sjednati?
K tomu odpovídali jsme tehda všichni
adresou hr. Dzieduszyckého: »Jen vzájemným
uznáním dějinných a přirozený ch
Jaworský
Polák
Polákův
Dzieduszycký
Čech
Chorvat
Srba
Čechy
10
article
práv národů rakouských ve všech
královstvích a zemích dá se přivoditi národ-
nostní mír. Spravedlivé provedení
zákonem zaručené rovnopráv-
nosti všech národností rakou
ských ve veškerém životě veřej-
ném, v úřadě ive škole, jakož i še-
tření historické svéprávnost
a integrity království a zemí při
reálném svazku, který je v jedno pojí, jsou
záruky, že vznešený cíl ten bude dosažen.«
To byly základní věty adres
pravice, která odtud byla a zůstala její svor
níkem, její pospolitým zásadním programem.
Autorem byl vlastenec polský, veškeří vůd-
cové pravice o ní důkladně rokovali a kol
polské ji posléze za bouřlivého jásotu jedno
myslně schválilo.
Nuže ruku na srdce, bratři Poláci: kd
zůstal zásadám této adresy, tohot
fundamentálního programu pravice do po-
sledka, do písmeny i do ducha věren? Za
jisté český národ a jeho poslanci. Ti bral
věc do opravdy jak co do rovnoprávnosti
všech národů, tak co do dějinných práv své
staroslavné vlasti, stejně druhdy neodvislé a
svobodné jako říše polská.
I tážeme se: co vadilo po třech letech
poslancům lidu polského, aby prostě vydali
poctivé svědectví pravdě a řekli vládě Kör-
brově: Češi bojují za věc spravedlivoua
dobrou, za věc netoliko svou, ale
nás všech, vyhov jejich právním
požadavkům a prospěješ Ra-
kousku i dynastii, zjednáš říš
klid a mír. Toužíme po dělném parla-
mentu a po zapuzení z něho obstrukce.
však právě proto naleháme solidárně
s Čechy a veškerou ostatní pravicí, a b
systém vládní provedl zákonem
zaručenou rovnoprávnost všec
národů a splnil diplomem říjno-
vým uznaná dějinná práva krá-
lovství a zemí na svézákonnost
a samosprávu!« To by bylo bývalo
jednáno poctivě po polsku ke zdaru a pro
spěchu nás všech !
Polák
Čech
Čechy
11
title
Sčítání lidu ve smíšených
krajích.
13
article
Když r. 1872 bylo kongresem petrohrad
ským usneseno, aby ku všeobecným popisům
obyvatelstva přibráno bylo i popisování ja
zyka, byl tím jistě míněn jazyk mateř ský
V Rakousku špatným překladem pů-
vodního francouzského textu vytvořeno bylo
monstrum »řeč obcovací«, jež dopouštěla
předělávání příslušníků jiných národností na
Němce. V prvotním textu stojí »la langue
maternelle ou la langue parlée«*) (jazyk
mateřský či jazyk mluvený).
Každý Francouz rodem řekne, že »l
langue maternelle« a »la langue parlée« je
vlastně jedno a totéž. Jenom v Rakousku
se to nepochopilo a vybralo se — ne slovo
první, které vůbec nedopouštělo žádnéhoji
ného výkladu, ale slovo druhé, z něhož vykrou
ceným výkladem učinil se »jazyk obcovací«
Jaký jazyk kongresu samému tanul na mysli,
nejlépe vidno z dalšího textu, kde se chce,
aby se na základě vyšetřeného jazyka určo-
valy hranice národností. To zvlášt
výborně dovodil také maďarský statistik Joseí
Körösi a i dr. Mayrhofer — který hájí »ob-
covací« jazyk — doznává, že kongresu ta-
nulo hlavně na mysli označení rozhraní ná-
rodnostního. Aby sčítán byl vedle jazyka
obcovacího i jazyk mateřský, nebylo by
správné. Vzešly by z toho největší konfuse.
Němec
Francouz
Joseum Körös
Mayrhofer
Rakousko
14
article
Jedině správné tudíž jest, aby v důsledcích
usnesení petrohradského kongresu zaměněn
byl jazyk obcovací za mateřský. Důvody.
jež se uvádějí pro onen, zabíhají až do směš-
nosti. Tak dr. Mayrhofer ptá se, s jakou
mateřskou řečí mělo by býti přihlášeno dítě.
jež rodičové hned od mládí dávají učiti fran-
couzsky, tak že ono dříve mluví tímto jazy-
kem, než jazykem svých rodičů. Zde jes
přece samozřejmé, že — jako rodičové ne
přihlásí dítě to s obcovacím jazykem
francouzským, ale německým neboj
ným, k jakému se sami hlásí, tak že by je
přihlásili i ku svému mateřskému jazyku
Týž pán má také veliký strach z národní
vlažnosti, které by sčítáním mateřské řeči
činěny byly nepříjemnosti, ale přehlíží, že
dnes při »obcovací« řeči činí se přímo
násilí.
doktor
Mayrhofer
15
article
Dále jest otázka, která řeč je obcovací
Ta, kterou mluvím doma v rodině, či ta, jíž
se dorozumívám ve společnosti. Rozhodnutí
toto je zvláště důležito pro rodiny, jež bydle
v místech jiné národnosti. Platí-li prvé, byly
minulým sčítáním umlčeny tisíce českých
rodin proti veškeré spravedlivosti, platí-li
druhé, neměli práva v českých městech židé
a jiní hlásiti se k německému jazyku obco-
vacímu.
Či jest jazykem obcovacím ten jazyk —
jak bylo v jednom jihočeském městě s ně-
meckou správou prohlášeno — jímž se jedná
na obecním úřadě? Či — dle analogie, jíž
bylo použito u důstojníků — platí u někte-
rých kategorií občanstva na př. u úřadníků,
dělníků, žáků atd., za obcovací jazyk ten
* »La langue maternelle ou la langue parlée
est done le seul caraclěre éthnographique, que l
recensemení puisse rechercher. La recherche de la
langue esl de la plus haute importance pour la sta-
tistique internationale éthnographique, la seule, qu
puisse čtre etudiée attendu que sa soluti o
permet de trouver les limites des na
tionalité s.
jít le plus
16
article
jímž musí se vyjadřovati v úřadě neb to-
várně či ve škole bez ohledu na to, jak
mluví v rodině a na ulici?
Ale pak by namnoze v rodinách — jez
samy se pokládají za ryze české či německé
— bylo několik, případně většina údů po
vinna hlásiti se k jinému jazyku obcova
címu.
Jak vidno, je definice obcovacího jazyka
nesmírně obtížna a nejista. Proto dá sejí
také co nejvíce využitkovati v neprospěch
některých národností; že v neprospěch něm
činy nikoli, nemusím dovozovati.
Jest však ještě jiná otázka. Jakým
právem mohli se k obcovacímu jazyku ně
meckému přihlásiti jedinci v českých
obcích? Či také samomluva dá se nazvati
obcovacím jazykem? Kdyby sčítal se jazyl
mateřský, všecky tyto pochybnosti by rázem
zmizely. Jazyk mateřský nedopouští něko-
lika výkladů
My ovšem musíme počítati s tím, že
roku letošního opětně bude se sčítati jazyk
obcovací a musíme se tudíž snažiti o to,
abychom všecky našince přiměli k tomu,
aby za svůj jazyk obcovací prohlásili jazyl
mateřský a aby obžalovali bezohledně všeck
našince, kteří by tak neučínili, neboť jenom
tak dalo by se snad vyvolati rozhodnut
správního soudu, který jazyk vlastně jest
obcovacím. Je to zajisté pro občanstvo důle-
žité, neboť nesprávný údaj do po-
pisního archu má býti trestán
buď pokutou peněžitou neb vě
zením.
Bude třeba, aby u nás lid poučován
byl hojnými přednáškami o této své povin
nosti, hlásiti svůj jazyk mateřský za obco
vací v každém případu. Každý nátlak chlebo
dárců neb úřadů buď udán jako svá
dění ke křivému svědectví.
17
article
Přijde-li sčítací komisař k našinci, bude
první povinností tohoto přesvědčiti se, na
jaký arch komisař údaje jeho připisuje. Při
nese-li si komisař arch německý, buď každý
údaj odmítnut. Přinese- li komisař arch český.
nechť se každý našinec přesvědčí, jak je vy-
plněna hlavička archu. Zvláště při jmén
obce nechť k tomu přihlédá, aby bylo
poctivě uvedeno české jmen
obce, neboť z popisních archů přecházejí
pak tato jména do úřadních seznamů mís
(Ortsrepertoria), kdež je tolik zkroucenin če-
ských správných a jedině historicky opráv
něných jmen obcí.
Při vyplňování nrchu nechť se každy
bezohledně přesvědčí, že bylo napsáno to
co řekl. Když by sčítací komisař činil ně
jaký nátlak, nechť občan odepře podpis
archu a oznámí příčinu toho okresnímu hejt-
manství i českým důvěrníkům. Stalo se
v r. 1890, že archy byly podpiso-
vány jinými osobami, aniž byo
tom ti, kdož byli podpisováni, věděli.
Úkolem důvěrníků při zkoumání archů
na obecním úřadě bude i zjištění správného
podpisu každého k tomu oprávněného.
K vůli možnosti obrany uvedu aspoř
nejhrubší přehmaty, jež jsem zjistil, žese
r. 1890 od sčítacích komisařů děly:
1. sčítací komisaři se vůbec neptali
jak mají archy vyplniti, ale vyplnili je sami
dle svého zdání.
2. sčítací komisaři sice chodili dům o
domu, ale nedali nahlédnouti do archů jako
do »tajných úřadních listin« těm, jež popi
sovali. Byli tito tudíž opětně poukázání n
milost sčitatelů.
3. sčítací komisaři vyplnili archy, ale
»zapomněli« při vyplňování na rubriku »ja
zyk obcovací«, která pak vyplňována byla
na obecním úřadě hromadně.
4. K výslovnému přání otce rodiny na-
psali u tohoto jako jazyk obcovací český
prohlásili, že tento platí pro celou rodinu,
ale pak připsali u ostatních členů rodiny
jako obcovací jazyk němčinu.
Ortsrepertorio
18
article
5. Přišel sčítací komisař Němec k uvě-
domělému Čechu a ptal se, s jakým obco-
vacím jazykem má ho napsati. »Jsem Čech,
tedy s českým.« Ale německy také umíte?
»Taky trochu.« To sem musíme napsat. Na-
píšeme tedy český a německý? »Musídlito
být.« Zapisující učitel se však »zmýlil« a
napsal německý a český. Poněvadž však má
býti uveden pouze jediný jazy k, byl
ovšem připočten onen uvědomělý Čech
k Němcům.
6. Sčítací komisař činil si pouze kon-
cepty k popisním archům a dával podpiso
vati prázdné archy s odůvodněním, že tam
pak údaje na čisto přenese. Že »přenášel-
jak chtěl, jest zřejmo.
7. Sčítací komisař uváděl, že by uško
dilo synům, kteří jdou na vojnu, kdyby ne
byla rodina přihlášena k obcovací řeči ně
mecké.
8. Bylo hrozeno rodině, jež v německ
obci chtěla se prohlásiti za českou, že by se
v tom případě musila vystěhovati do české
vesnice, jelikož je uzákoněno, že příště bu-
dou jen české a německé vesnice atd., celá
řada jiných, jež dovedla vynalézti jen rafi
novanost na oblouzení prostých českých
myslí.
Že čeleď — třeba německy ani slova
neuměla — byla u německých hospodářů
hlášena za německou, rozumí se samo sebou
Kde čeští učitelé nad tím bděli, by se tak
nedělo, hospodáři raději poslali na Sylvestra
čeládku domů a zapřeli ji, než by ji
přihlásili s českým jazykem obcovacím.
Němci pilně k tomu přihlíželi, aby jich
lide byli řádně ku sčítání připraveni. V ob-
cích smíšených byli — až na málo výjimek
— sčítacími komisaři uvědomělí Němci, vět
Němec
Čech
Čechy
19
article
šinou němečtí učitelé, kterým bylo přímo
uloženo, aby prokázali, že obec je německá
Tak se stalo, že v obcích, kde je německ
škola, přiblášena byla celá obec za něme-
ckou, ač tam mimo učitele nikdo ani správně
německy neuměl a sám starosta — Němec —
když měl skládati u hejtmanství starostenský
slib, musil tak učiniti česky, poněv a d
nedovedl německé formulky an
po předčítání opakovati.
Mnohé našince chudší zlákali Němei
penězi, aby se hlásili k německé řeči obco-
vací, zvláště tam, kde Čechové aspoň po-
někud bděli nad tím, aby bylo správně sčí-
táno. Kde nepomohly peníze, pomohly hrozby
a sliby.
Tím pozbyl však materiál r. 1890 s
braný, zvláště pokud se týče jazyka obcova-
cího, veškeré ceny, poněvadž neodpovídá
skutečnosti, jest nesprávný a neúplný. Prot
jest nejvýš nespřavedlivé, na zá-
kladě tohoto materiálu činiti
jakékoli konkluse nebo dokone
nějaká usnesení. Jest dále nesprávné.
že u nás — ačkoli se sčítal jazyk obcovací,
činí se na základě materiálu tak sebraného
taková snesení, jako by se byl sčítal jazyk
mateřský, mluví se o tom, kolik v které obci
jest Čechů či Němců, činí se návrhy na
národnostní ohraničování atd.
Zvláštní výstrahou však musí býti roz-
hodnuti správního soudu, jež bylo učiněno
roku letošního při jednání o rekursu proti
volbě jednoho Němce do české místní školní
rady v Prachaticích, že přiznání se
k nějaké obcovací řeči jest je d-
ním z příznaků také národnost
dotýčného občana. Z tohoto roz-
hodnutí přece zcela logicky vy-
plývá, že každý má za svůj j a zyk
obcovací prohlásiti jedině řeč
mateřskou. Dnes jest jisto, že letošního
roku provedené sčítaní lidu bude v mnohém
obledu míti vliv na utváření se poměrů u nás.
že snad na jeho základě bude rozhodováno
o bytí či nebytí celé řady českých menšin.
Němec
Čecho
Prot
Prachatice
20
article
Vzhledem ku přípravám Němců jes
třeba, abychom pro letošní rok i my od-
ložili vše ostatní a obírali se s veškerou píli
a silou sčítáním lidu. Jest nutno, abychom
měli svůj vlastní nějaký materfál, jelikož
materiál úřadní nemůže nám býti vodítkem.
Proto musí býti provedeno před úřadním
sčítáním lidu sčítání soukromé. Jak jsem již
uvedl, provedou je naše jednoty. Ovšem
mohou je provésti jen za mimořádného na
pjetí sil a mimořádné podpory. Vím, že naše
česká veřejnost je zaplavována různými sbír
kami. Ale zde — kde jedná se o exi-
stenční naše požadavky — musí
ustoupiti všecky sbírky na jakékoli pomníky.
domy atd. tomuto na ten čas nejdůležitěj
šímu úkolu. Nebudou-li jednoty podporovány.
neprovedou úkolu na ně vznese
ného ku škodě naší, jíž snad an
nedovedeme dnes oceniti. Na zá-
kladě materiálu, sebraného soukromým sčí
táním, bude pak moci býti kontrolováno sčí
tání úřadní. Před ním musí býti uspořádána
v každé vesničce přednáška o významu
letošního sčítání, každý našinec musí věděti,
že je jeho přední povinností hlásiti se k ja-
zyku českému. Nesmí se více opětovati slova,
jež jsem sám slyšel, že je to našim lidem
jedno, zda jsou zaznamenáni jako Češič
Němci. Našim lidem musí býti zajištěna
právní ochrana, pro ně musí býti opatřena
práce a byt pro případ, že by je ztratili z
to, že se nebáli přes nátlak hlásiti se ke
svému rodnému jazyku. Čeká nás veliká
práce v tomto roce — zda ji pochopíme
budeme na ni dosti silni a připraveni?
Bude-li každý konati svou
povinnost, nepochybují, že tuto práci
vykonáme tak, abychom si alespoň nemusili
v budoucnosti činiti žádných výčitek.
Budeme klidni vědomím, že jsme ničeho
nezanedbali a že vykonali jsme to, co bylo
v naší moci. Jen — bude-li každý konati
svou povinnost . . . ..
Němec
21
title
Sněm království českého.
Schůze dvacáctá
22
article
R. V Praze, 3. května.
Praha
23
article
Dnes pokračováno ve přerušené ve
středu debatě o zprávě komise živnostenské
o zemské akci v zájmu malých živnostníků.
Pan P. Opitz, který dva dny již ne
mluvil, velebil dnes nadšenými slovy působ
nost živnostenských instruktorů. Instituce
tato je sotva rok stará a náleží k tomu ne-
obyčejná bystrost, již nyní konstatovati, jak
blahodárně zařízení to se osvědčuje. Původem
jejím je Vídeň a odtamtud v ničem ještě
spása nám nevzešla a ničemu, což našeho
jest. Pan Iro vzpomněl si svého cukrář-
ského původu a k vůli střídání nereklamoval
tentokráte pro německou říši Chebsko, nybrž
pro živnostníky větší subvenci než 30.00
korun.
Pan Schreiner, jeden z nejbojov-
nějších kohoutů německých, zahrál dnes me-
lodii smíru na nejsladší struně svého ně-
mecko-nacionálního varita, kterým zvyklý je
v nadšení uváděti své věrné v Böhmerwald
bundu. Nač prý s otázkami čistě hospodář-
skými směšovati ošklivou politiku? Poslane
Gebler pronesl nepopíratelnou pravdu, že
15 tisícovkami strádajícím živnostníkům
v tomto království sotva se pomůže
Posl. Březnovský káral rozhodnými
slovy jednání České spořitelny, jež podporuje
pouze německé živnostníky a líčí, jak Němci
V drobněm predeji
raaní číslo o sobě . . . za S
vápele dní
. . . za 2k
Ve flialkách na venkově
ranní čsslo.
od poledus
Inserae,
plati se kotová sapře.
řředplscení a inserty plijisek sdssln
strnee v Mariausko ulici č. 3.
Tam nachárelí sa t4ž radakee
tlskárna a sxpedlce Nasednich Listůe
Rukopisy se nsvranej
P Opitz
Schreiner
Posl
Březnovská
Němec
Vídeň
Chebsko
Böhmerwald
Mariausko ulice
Český spořitelna
24
article
v ohledu hospodářském všechno bovkottují.
co je české. Průběhem řeči porovnává ho-
spodářské poměry v Německu se zbědova-
ným stavem živností v Cislajtánii, i vysvět-
luje si to tím, že u nás máme jenom samé
politické ministry, kteří však z pravidla od-
boru svému ani za mák nerozumějí.
Po věcných poznámkách posl. K rej-
číka a Rožánka, po vysvětlivkách za-
sloužilého o živnostnictvo naše přísedícího
zemského výboru posl. Adámka a po zá-
věrečné řeči referenta Němce debata
skončena.
Návrhy komise přijaty, však hlasy ně-
meckýmí a většínou hlasů velkostatkářských
zamítnut odůvodněný návrh posl. dra: Ša-
mánka, aby vyzvána byla obchodní ko-
mora liberecká, by při udělování podpor
na cestu do Paříže pamatovala též na české
živnostníky. Nevíme, co pány na pravo při-
mělo hlasovati proti tomuto návrhu, který
bude míti a musí míti za následek,
že obchodní komory světšinami
českými v odvetu budou ignoro-
vati při této příležitosti na-
prosto živnostníky německé.
Žub za zubl je nyní, heslem
Němcův a heslem tím ve svém
národním i hospodářském zi-
votě i my ve všem se nyní mu-
síme říditi.
Na to referoval posl. dr. Schücke
o zprávě výboru národohospodářského
ohledně dobrého zdání sněmu stran zřízení
živnostenských soudů v Čechách.
Poslanci dr. Setunský a Posselt za
návrh velmi vřele se přimlouvali.
Sněmovní budovu navštívil dnes bývalý
předseda ministerstva hrabě Fr. Thun.
Rožánek
Adámek
Němec
Němcův
doktor
Schücke
Setunský
Posselt
Thun
Německo
Cislajtánie
Paříž
Francie
živnostenský soud v Čechy
Šmánka
25
article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje
schůzi o 11. hod. 20 min. dopol.
U vládního stolu přítomni jsou: místodržitel
hr. Coudenhove, místodržitelský rada Voja-
ček. okresní hejlman dr. Neumann a rada vrch-
ního zemského soudu Šebesta.
Čle se přípis praesidia místodržitelského, v němž
se sděluje, že zákon, kterým se mění některá usta-
novení zákona ze dne 30. června r. 1896 v příčině
záložen hospodářských a zákon, kterým se doplňuje
zákon ze dne 20. září r. 1881 čís. 70 zem. zákon-
níka o peněžních fondech kontribučenských, byly
schváleny
Posl. hr. Karel Schönborn omluvil svou ne
přítomnost pro dnešní schůzi.
Posl. Josef Krejčík. Václav Němec, dr. Jan
Podlipný, J. Kaftan, dr. Záhoř, dr. 6
Blažek, Václ. Březnovský,Ot. Materna,
dr. Pinkas, dr. Scharf, dr. Žalud a soudr
podávají za účelem zřízení státní prů
myslové školy v Praze—VII. (v Holed-
vjících-Bubnech)
Coudenhove
doktor
Neumann
Šebesta
Posl
Schönborn
Krejčík
Václav Němec
Podlipná
J Kaftan
Záhoř
Václ
Březnovská
Otakar
Matern
Pinkas
Scharf
Žalud
Praha
Holed
Bubno
rada vrch
místodržitelský rada Voja
27
article
V uvážení, že začátkem posledního školníh
roku opětně se objevila naprostá nedostatečnost c. k.
státní průmyslové školy v Praze pro nával českého
žactva pro potřeby pražských tříd výrobních,
vzhledem ke smutnému faktu, že při posledním
zápisu pro školní rok 1899—1900 jmenovaná škola
v I. ročníku strojnického oddělen
ze 170 ucházečů přljala pouze 41 žáka a 129 žáků
musila pro nazvice nedostatek místa odmit-
nouti;
v l. ročníku stavitelského oddělen
z 87 uchazečů přijala pouze 40 žáků a 47 uchazečt
musila nazvíce pro nedostatek místa odmít-
nouti;
v I. ročníku lučebního oddělení z
44 uchazečů přijala pouze 30 žáků a 14 uchazečů
ponejvíce pro nedostatek místa musila odmít-
nouti.
Dále hledíce k tomu, že české realné školy
v Praze i předměstí jsou žactvem přeplněny, —
konečně uvažujíce, že tyto poměry jsou na dále ne-
udržitelny a výrobním třídám v Praze i okolí
i místnímu průmyslu na závadu a přímo škodlivy.
jakož i majíce v paměti, že král. hlav. město Praha
chce přiněsti mnohé a značné podpory v této věci,
činí podepsaní následující návrh:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem ku
dlouholeté, dokázané a naléhavé potřebě již za-
čátkem školního roku 1900—1901 založila
zřídila »stální školu průmyslovoue
v VII. části král. hlav. města Praby
(v HolešovicíchBubnech), která by sloužíla zvláště
potřebám řemesel stavebných a stroj-
nických.
Praha
Praba
HolešovicíchBubny
28
article
II. Ku škole této buďlež přiřaděny řádně orga-
nisované školy pokračovací s odborným
oddělením die zvláštních potřeb místního průmyslu
a místních živností řemesiných.
IIl. K ústavu tomuto, jelikož podobných škol s
v Praze taktéž nedostává, budiž dále přičleněna
veřejná kreslírna rázu všeobecného-
IV. Při řešení úkolu tohoto a vzhledem k tomu,
že projektovaná státní průmyslová škola na Smí-
chově má sloužiti především průmyslu elektro-
technickému — budiž přihlíženo k obsahu
četných petic, jež obyvatelstvo i spolkové Holešovic
Buben podaly již v r. 1898 ku slav. sněmu král.
českého (č. sněm. 965 4. dubna 1898 — 1040),
jakož i ku vládě, obci král. hlav. města Prahy
i k obchodní a živnostenské komoře v Praze
v nichž ku zvlaštním potřebám této důležité, emi-
nentně průmyslové čásli pražské bylo detailně
poukázáno.
V. V ohledu formálném budiž návrh náš při-
dělen komisi živnostenské ku předběžné poradě
podání zprávy.
Posl. Karel Adámek a spol. podávaji k místo-
držiteli v království českém
Buben
Posl
Adámek
Praha
spolkový Holešovice
živnostenský komora v Praga
29
article
Ant. Hubka
dota z
Hubka
30
article
V. Ex.! Ministerstvo obchodu aktivovalo ve shodě
s ministerstvem vnitra nařízením ze dne 31. května
1899 č. 98 ř. z. živnostenské instruktory.
Ačkoliv jest v království českém 1300 českých
pouze 500 německých společenstev živnostenských,
byl v tomto království zřízen vedle 1 německého
pouze 1 český živnostenský instruktor a k úřadu to-
muto byli povoláni c. k. političtí úřadníci.
Činíme k V. Ex. dotazy
1. Hodlá c. k. vláda rozděliti obvody živnosten-
ských instruktorů v království českém tak, aby také
v českých oblastech mohli zdárně
plnili úkoly na ně vznešené
2. Hodlá c. k. vláda při zřizování živnostenských
instruktorů brálí zřetel také k dokonale k tomuto
úřadu způsobilým živnostenským odbor-
níkům?
Přechází se k jednacímu pořadu, jehož
prvním předmětem jest pokračováni v dru-
hém čtení zprávy komise živnostenské
o zprávě výboru zemského, jednajíce
zemské akci na povznesení malých
živnost za rok 1899.