ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 92b6cc90-66a6-11dc-8423-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 26, person 66, work 3, org 5
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 4. května. 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 122.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí sem v Praze v sdministrnet s měsí na čtvit lets . . . . 6 K — s dvojí donklkou na n na čtrt lats vo msách: 2 K 90 na měsíe . Foštout na čivrt lota . . . . 9 K e0 s dvoji zásilket na měsl ne irt lela : . . : n k oo
Praha
5 title
Dnošní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6 article Po třech létech.
Po třech létech. Zatím, co veškeren tábor našich nepřá tel pod dojmem dubnové demonstrace lvov- ské již s netajenou radostí uvažuje o našem dokonalém osamocení parlamentním, ba ví- tězoslavně již křepčí u prostřed trosek rozkotané pravice, — ve veřejném mínění polském přibývá hlasů, projevují- cích zármutek a nevoli nad neblahým skut kem pana Jaworského, Pietaka a San guszka, tak že sám krakovský »Czase uznává za nutné ulamovati resoluci poslanců polských ze dne 27. dubna t. r. hroty tiskem vládním a německo-centralistickým v ní shle- dané. Dopřává slova svému dopisovateli vídeňskému, jenž nevidí ve lvovské mani- festaci onoho torpeda, které by loď pravice ztroskotalo a do bezedna zašlosti potopilo.
Jaworský Pietak Sana guszek
7 article
Polemisuje s vládním a německým tiskem do slova: »Kdokoliv by chtěl parlamentarism zachránit rozbitím pravice, zachránil by leda písmenu parlamentarismu. Však ducha jeho nelze zachrániti jinak, leč zachováním dnešní pravice. Mělcí a povrchní lidé mohou si přáti záhuby pra- vice, neboť jim vždy běží pouze o okamžitou úlevu a okamžité vyváznutí z tísně. Avšak státník, pronikající ku potřebám, zájmům a podminkám života státního. neporadí k takovéto hazardní hře, nadtož aby ji provedl. Veliká zodpovědnost padne tedy na ty, kdož by v této veliké důležitosti uvalili vinu na sebe. Bylo by předčasným dnes již někomu vinu tu přičítati. Jest nade všechnu pochybnost vyvýšeno, že Čech ů náleží ne snad dáti zadostučinění, ale přiznati oněch skutečných práv, ja ká jim dle stavu věcí a dle opravdo- vých potřeb jejich přísluší. v ohledu tom není ještě pronesen slovo poslední. Příliš ostré snad řeči. pronesené v českém sněmu za debaty o ná- vrhu Pacákově, byly nejspíše napomenutím, aby těmto potřebám a právům Čechů uči nilo se za dost. Tomu nasvědčuje nejpatr něji řeč hr. Buquoye. Vše závisí tudíž nyní na tom, do jaké míry vládní osnova jazykového zákona pro Čechy této potřebě vyhoví. Stane-li se to mě- rou takovou totiž, že by padla vina na Čechy, kdyby se s tím ne- spokojovali.
Čo Pacákův Čecho Buquoy Čechy
8 article
Jest to sice věc dobrá a slušná, horliti pro konečné zažehnání obstrukce, a však při tom mělo by se zároveň o to dbáti, aby byla nýnější příčina její spravedlivým způsobem odstraněna Pouhé a jednostranné zatraco vání obstrukce pure et simple, kdežto byla již dříve s výsledkem a bez- trestně provedena stranou ně meckou, ničeho nezpomůže a k ničemu nevede, leda ještě k vět- šímu zmatku.« — Nezní-liž to přímo jako polemika proti celé té — (jak některé neodvislé listy polské týrdí) — vládou objednané demonstraci lvov- ské? Kdyby tak se bylo mluvilo na sjezdu lvovském, kdyby tak byla vyznívala resoluce přijatá, — vyzváním vlády Körbrovy, aby odňala poslancům národa českého příčinu k nejkrajnější opposici tím, že by v čas. t. j. do svolání rady říšské fakticky při znala práva odpovídající sku tečné potřebě našeho národa dnes by situace politická v Rakousku vypa- dala podstatně jinak, naši společní nepřátelé neměli by příležitosti radovati se z našeho osamocení, z rozbití pravice a z blízkého svého vítězství za podpory kola polského.
Körbrův Rakousko
9 article
Vmyslemež se úplně v životní filosof pana Jaworského, vyjádřenou okřídle- ným jeho slovem: »Nám Polákům bližšt (polská) košile, než český) kabát«; ba uznejme ji za zcela správnou, pochopujíce, ze Polákům záleží vše na tom, aby rány vlasti své hojili pomocí dělného parla mentu Cislajtanie a zachovali sobě přízen koruny: avšak bylo proto zapo- třebí veřejně, před tváří společ- ných našich nepřátel bratrský národ, bojující nejspravedlivější boj za svaté právo své, tak zhurta, ba tak nevra- živě zakřikovati mentorským: »Až potuda nic dále« !« jako zráčilo se p. Jaworskému? Rozhodně ne! Dal se výborně srovnati vlastní životní prospěch Polákův s právem a životním interessem naším, kdyby jen po- slanci polští byli ve vážné teto chvíli se rozpomenuli na tu adresu svého hr. Dzieduszyckého, kterou právě před třemi lety po důkladných úra- dách s takovým nadšením byli ve svém »kole« přijali za program svůj tak jako jsme na něj přistoupili my Če- chové a po nás celá ostatní pra vice. Co že jsme pospolitě prohlašoval v programu tom ze dne 14. května 1897 ? Že jsme všichni: Poláci, Češi, Ru- síni, Slovinci, Chorvaté, Srbové, Něme konservativní a historičtí šlechtici z Čech. ochotni dle přání panovníkova pracovati v pospolitém parlamentě o všech společných důležitostech a potřebách národohospodář ských, státních a společenských; avšak má-li sněmovna všem těmto svým úkolům řádně dostáti, že jest především za potřebí. aby po dlouhých národnostních bojích nastal konečně pokoj a mír. Kterak ale tento mín sjednati? K tomu odpovídali jsme tehda všichni adresou hr. Dzieduszyckého: »Jen vzájemným uznáním dějinných a přirozený ch
Jaworský Polák Polákův Dzieduszycký Čech Chorvat Srba Čechy
10 article
práv národů rakouských ve všech královstvích a zemích dá se přivoditi národ- nostní mír. Spravedlivé provedení zákonem zaručené rovnopráv- nosti všech národností rakou ských ve veškerém životě veřej- ném, v úřadě ive škole, jakož i še- tření historické svéprávnost a integrity království a zemí při reálném svazku, který je v jedno pojí, jsou záruky, že vznešený cíl ten bude dosažen.« To byly základní věty adres pravice, která odtud byla a zůstala její svor níkem, její pospolitým zásadním programem. Autorem byl vlastenec polský, veškeří vůd- cové pravice o ní důkladně rokovali a kol polské ji posléze za bouřlivého jásotu jedno myslně schválilo. Nuže ruku na srdce, bratři Poláci: kd zůstal zásadám této adresy, tohot fundamentálního programu pravice do po- sledka, do písmeny i do ducha věren? Za jisté český národ a jeho poslanci. Ti bral věc do opravdy jak co do rovnoprávnosti všech národů, tak co do dějinných práv své staroslavné vlasti, stejně druhdy neodvislé a svobodné jako říše polská. I tážeme se: co vadilo po třech letech poslancům lidu polského, aby prostě vydali poctivé svědectví pravdě a řekli vládě Kör- brově: Češi bojují za věc spravedlivoua dobrou, za věc netoliko svou, ale nás všech, vyhov jejich právním požadavkům a prospěješ Ra- kousku i dynastii, zjednáš říš klid a mír. Toužíme po dělném parla- mentu a po zapuzení z něho obstrukce. však právě proto naleháme solidárně s Čechy a veškerou ostatní pravicí, a b systém vládní provedl zákonem zaručenou rovnoprávnost všec národů a splnil diplomem říjno- vým uznaná dějinná práva krá- lovství a zemí na svézákonnost a samosprávu!« To by bylo bývalo jednáno poctivě po polsku ke zdaru a pro spěchu nás všech !
Polák Čech Čechy
11 title
Sčítání lidu ve smíšených krajích.
13 article
Když r. 1872 bylo kongresem petrohrad ským usneseno, aby ku všeobecným popisům obyvatelstva přibráno bylo i popisování ja zyka, byl tím jistě míněn jazyk mateř ský V Rakousku špatným překladem pů- vodního francouzského textu vytvořeno bylo monstrum »řeč obcovací«, jež dopouštěla předělávání příslušníků jiných národností na Němce. V prvotním textu stojí »la langue maternelle ou la langue parlée«*) (jazyk mateřský či jazyk mluvený). Každý Francouz rodem řekne, že »l langue maternelle« a »la langue parlée« je vlastně jedno a totéž. Jenom v Rakousku se to nepochopilo a vybralo se — ne slovo první, které vůbec nedopouštělo žádnéhoji ného výkladu, ale slovo druhé, z něhož vykrou ceným výkladem učinil se »jazyk obcovací« Jaký jazyk kongresu samému tanul na mysli, nejlépe vidno z dalšího textu, kde se chce, aby se na základě vyšetřeného jazyka určo- valy hranice národností. To zvlášt výborně dovodil také maďarský statistik Joseí Körösi a i dr. Mayrhofer — který hájí »ob- covací« jazyk — doznává, že kongresu ta- nulo hlavně na mysli označení rozhraní ná- rodnostního. Aby sčítán byl vedle jazyka obcovacího i jazyk mateřský, nebylo by správné. Vzešly by z toho největší konfuse.
Němec Francouz Joseum Körös Mayrhofer Rakousko
14 article
Jedině správné tudíž jest, aby v důsledcích usnesení petrohradského kongresu zaměněn byl jazyk obcovací za mateřský. Důvody. jež se uvádějí pro onen, zabíhají až do směš- nosti. Tak dr. Mayrhofer ptá se, s jakou mateřskou řečí mělo by býti přihlášeno dítě. jež rodičové hned od mládí dávají učiti fran- couzsky, tak že ono dříve mluví tímto jazy- kem, než jazykem svých rodičů. Zde jes přece samozřejmé, že — jako rodičové ne přihlásí dítě to s obcovacím jazykem francouzským, ale německým neboj ným, k jakému se sami hlásí, tak že by je přihlásili i ku svému mateřskému jazyku Týž pán má také veliký strach z národní vlažnosti, které by sčítáním mateřské řeči činěny byly nepříjemnosti, ale přehlíží, že dnes při »obcovací« řeči činí se přímo násilí.
doktor Mayrhofer
15 article
Dále jest otázka, která řeč je obcovací Ta, kterou mluvím doma v rodině, či ta, jíž se dorozumívám ve společnosti. Rozhodnutí toto je zvláště důležito pro rodiny, jež bydle v místech jiné národnosti. Platí-li prvé, byly minulým sčítáním umlčeny tisíce českých rodin proti veškeré spravedlivosti, platí-li druhé, neměli práva v českých městech židé a jiní hlásiti se k německému jazyku obco- vacímu. Či jest jazykem obcovacím ten jazyk — jak bylo v jednom jihočeském městě s ně- meckou správou prohlášeno — jímž se jedná na obecním úřadě? Či — dle analogie, jíž bylo použito u důstojníků — platí u někte- rých kategorií občanstva na př. u úřadníků, dělníků, žáků atd., za obcovací jazyk ten * »La langue maternelle ou la langue parlée est done le seul caraclěre éthnographique, que l recensemení puisse rechercher. La recherche de la langue esl de la plus haute importance pour la sta- tistique internationale éthnographique, la seule, qu puisse čtre etudiée attendu que sa soluti o permet de trouver les limites des na tionalité s.
jít le plus
16 article
jímž musí se vyjadřovati v úřadě neb to- várně či ve škole bez ohledu na to, jak mluví v rodině a na ulici? Ale pak by namnoze v rodinách — jez samy se pokládají za ryze české či německé — bylo několik, případně většina údů po vinna hlásiti se k jinému jazyku obcova címu. Jak vidno, je definice obcovacího jazyka nesmírně obtížna a nejista. Proto dá sejí také co nejvíce využitkovati v neprospěch některých národností; že v neprospěch něm činy nikoli, nemusím dovozovati. Jest však ještě jiná otázka. Jakým právem mohli se k obcovacímu jazyku ně meckému přihlásiti jedinci v českých obcích? Či také samomluva dá se nazvati obcovacím jazykem? Kdyby sčítal se jazyl mateřský, všecky tyto pochybnosti by rázem zmizely. Jazyk mateřský nedopouští něko- lika výkladů My ovšem musíme počítati s tím, že roku letošního opětně bude se sčítati jazyk obcovací a musíme se tudíž snažiti o to, abychom všecky našince přiměli k tomu, aby za svůj jazyk obcovací prohlásili jazyl mateřský a aby obžalovali bezohledně všeck našince, kteří by tak neučínili, neboť jenom tak dalo by se snad vyvolati rozhodnut správního soudu, který jazyk vlastně jest obcovacím. Je to zajisté pro občanstvo důle- žité, neboť nesprávný údaj do po- pisního archu má býti trestán buď pokutou peněžitou neb vě zením. Bude třeba, aby u nás lid poučován byl hojnými přednáškami o této své povin nosti, hlásiti svůj jazyk mateřský za obco vací v každém případu. Každý nátlak chlebo dárců neb úřadů buď udán jako svá dění ke křivému svědectví.
17 article
Přijde-li sčítací komisař k našinci, bude první povinností tohoto přesvědčiti se, na jaký arch komisař údaje jeho připisuje. Při nese-li si komisař arch německý, buď každý údaj odmítnut. Přinese- li komisař arch český. nechť se každý našinec přesvědčí, jak je vy- plněna hlavička archu. Zvláště při jmén obce nechť k tomu přihlédá, aby bylo poctivě uvedeno české jmen obce, neboť z popisních archů přecházejí pak tato jména do úřadních seznamů mís (Ortsrepertoria), kdež je tolik zkroucenin če- ských správných a jedině historicky opráv něných jmen obcí. Při vyplňování nrchu nechť se každy bezohledně přesvědčí, že bylo napsáno to co řekl. Když by sčítací komisař činil ně jaký nátlak, nechť občan odepře podpis archu a oznámí příčinu toho okresnímu hejt- manství i českým důvěrníkům. Stalo se v r. 1890, že archy byly podpiso- vány jinými osobami, aniž byo tom ti, kdož byli podpisováni, věděli. Úkolem důvěrníků při zkoumání archů na obecním úřadě bude i zjištění správného podpisu každého k tomu oprávněného. K vůli možnosti obrany uvedu aspoř nejhrubší přehmaty, jež jsem zjistil, žese r. 1890 od sčítacích komisařů děly: 1. sčítací komisaři se vůbec neptali jak mají archy vyplniti, ale vyplnili je sami dle svého zdání. 2. sčítací komisaři sice chodili dům o domu, ale nedali nahlédnouti do archů jako do »tajných úřadních listin« těm, jež popi sovali. Byli tito tudíž opětně poukázání n milost sčitatelů. 3. sčítací komisaři vyplnili archy, ale »zapomněli« při vyplňování na rubriku »ja zyk obcovací«, která pak vyplňována byla na obecním úřadě hromadně. 4. K výslovnému přání otce rodiny na- psali u tohoto jako jazyk obcovací český prohlásili, že tento platí pro celou rodinu, ale pak připsali u ostatních členů rodiny jako obcovací jazyk němčinu.
Ortsrepertorio
18 article
5. Přišel sčítací komisař Němec k uvě- domělému Čechu a ptal se, s jakým obco- vacím jazykem má ho napsati. »Jsem Čech, tedy s českým.« Ale německy také umíte? »Taky trochu.« To sem musíme napsat. Na- píšeme tedy český a německý? »Musídlito být.« Zapisující učitel se však »zmýlil« a napsal německý a český. Poněvadž však má býti uveden pouze jediný jazy k, byl ovšem připočten onen uvědomělý Čech k Němcům. 6. Sčítací komisař činil si pouze kon- cepty k popisním archům a dával podpiso vati prázdné archy s odůvodněním, že tam pak údaje na čisto přenese. Že »přenášel- jak chtěl, jest zřejmo. 7. Sčítací komisař uváděl, že by uško dilo synům, kteří jdou na vojnu, kdyby ne byla rodina přihlášena k obcovací řeči ně mecké. 8. Bylo hrozeno rodině, jež v německ obci chtěla se prohlásiti za českou, že by se v tom případě musila vystěhovati do české vesnice, jelikož je uzákoněno, že příště bu- dou jen české a německé vesnice atd., celá řada jiných, jež dovedla vynalézti jen rafi novanost na oblouzení prostých českých myslí. Že čeleď — třeba německy ani slova neuměla — byla u německých hospodářů hlášena za německou, rozumí se samo sebou Kde čeští učitelé nad tím bděli, by se tak nedělo, hospodáři raději poslali na Sylvestra čeládku domů a zapřeli ji, než by ji přihlásili s českým jazykem obcovacím. Němci pilně k tomu přihlíželi, aby jich lide byli řádně ku sčítání připraveni. V ob- cích smíšených byli — až na málo výjimek — sčítacími komisaři uvědomělí Němci, vět
Němec Čech Čechy
19 article
šinou němečtí učitelé, kterým bylo přímo uloženo, aby prokázali, že obec je německá Tak se stalo, že v obcích, kde je německ škola, přiblášena byla celá obec za něme- ckou, ač tam mimo učitele nikdo ani správně německy neuměl a sám starosta — Němec — když měl skládati u hejtmanství starostenský slib, musil tak učiniti česky, poněv a d nedovedl německé formulky an po předčítání opakovati. Mnohé našince chudší zlákali Němei penězi, aby se hlásili k německé řeči obco- vací, zvláště tam, kde Čechové aspoň po- někud bděli nad tím, aby bylo správně sčí- táno. Kde nepomohly peníze, pomohly hrozby a sliby. Tím pozbyl však materiál r. 1890 s braný, zvláště pokud se týče jazyka obcova- cího, veškeré ceny, poněvadž neodpovídá skutečnosti, jest nesprávný a neúplný. Prot jest nejvýš nespřavedlivé, na zá- kladě tohoto materiálu činiti jakékoli konkluse nebo dokone nějaká usnesení. Jest dále nesprávné. že u nás — ačkoli se sčítal jazyk obcovací, činí se na základě materiálu tak sebraného taková snesení, jako by se byl sčítal jazyk mateřský, mluví se o tom, kolik v které obci jest Čechů či Němců, činí se návrhy na národnostní ohraničování atd. Zvláštní výstrahou však musí býti roz- hodnuti správního soudu, jež bylo učiněno roku letošního při jednání o rekursu proti volbě jednoho Němce do české místní školní rady v Prachaticích, že přiznání se k nějaké obcovací řeči jest je d- ním z příznaků také národnost dotýčného občana. Z tohoto roz- hodnutí přece zcela logicky vy- plývá, že každý má za svůj j a zyk obcovací prohlásiti jedině řeč mateřskou. Dnes jest jisto, že letošního roku provedené sčítaní lidu bude v mnohém obledu míti vliv na utváření se poměrů u nás. že snad na jeho základě bude rozhodováno o bytí či nebytí celé řady českých menšin.
Němec Čecho Prot Prachatice
20 article
Vzhledem ku přípravám Němců jes třeba, abychom pro letošní rok i my od- ložili vše ostatní a obírali se s veškerou píli a silou sčítáním lidu. Jest nutno, abychom měli svůj vlastní nějaký materfál, jelikož materiál úřadní nemůže nám býti vodítkem. Proto musí býti provedeno před úřadním sčítáním lidu sčítání soukromé. Jak jsem již uvedl, provedou je naše jednoty. Ovšem mohou je provésti jen za mimořádného na pjetí sil a mimořádné podpory. Vím, že naše česká veřejnost je zaplavována různými sbír kami. Ale zde — kde jedná se o exi- stenční naše požadavky — musí ustoupiti všecky sbírky na jakékoli pomníky. domy atd. tomuto na ten čas nejdůležitěj šímu úkolu. Nebudou-li jednoty podporovány. neprovedou úkolu na ně vznese ného ku škodě naší, jíž snad an nedovedeme dnes oceniti. Na zá- kladě materiálu, sebraného soukromým sčí táním, bude pak moci býti kontrolováno sčí tání úřadní. Před ním musí býti uspořádána v každé vesničce přednáška o významu letošního sčítání, každý našinec musí věděti, že je jeho přední povinností hlásiti se k ja- zyku českému. Nesmí se více opětovati slova, jež jsem sám slyšel, že je to našim lidem jedno, zda jsou zaznamenáni jako Češič Němci. Našim lidem musí býti zajištěna právní ochrana, pro ně musí býti opatřena práce a byt pro případ, že by je ztratili z to, že se nebáli přes nátlak hlásiti se ke svému rodnému jazyku. Čeká nás veliká práce v tomto roce — zda ji pochopíme budeme na ni dosti silni a připraveni? Bude-li každý konati svou povinnost, nepochybují, že tuto práci vykonáme tak, abychom si alespoň nemusili v budoucnosti činiti žádných výčitek. Budeme klidni vědomím, že jsme ničeho nezanedbali a že vykonali jsme to, co bylo v naší moci. Jen — bude-li každý konati svou povinnost . . . ..
Němec
21 title
Sněm království českého. Schůze dvacáctá
22 article
R. V Praze, 3. května.
Praha
23 article
Dnes pokračováno ve přerušené ve středu debatě o zprávě komise živnostenské o zemské akci v zájmu malých živnostníků. Pan P. Opitz, který dva dny již ne mluvil, velebil dnes nadšenými slovy působ nost živnostenských instruktorů. Instituce tato je sotva rok stará a náleží k tomu ne- obyčejná bystrost, již nyní konstatovati, jak blahodárně zařízení to se osvědčuje. Původem jejím je Vídeň a odtamtud v ničem ještě spása nám nevzešla a ničemu, což našeho jest. Pan Iro vzpomněl si svého cukrář- ského původu a k vůli střídání nereklamoval tentokráte pro německou říši Chebsko, nybrž pro živnostníky větší subvenci než 30.00 korun. Pan Schreiner, jeden z nejbojov- nějších kohoutů německých, zahrál dnes me- lodii smíru na nejsladší struně svého ně- mecko-nacionálního varita, kterým zvyklý je v nadšení uváděti své věrné v Böhmerwald bundu. Nač prý s otázkami čistě hospodář- skými směšovati ošklivou politiku? Poslane Gebler pronesl nepopíratelnou pravdu, že 15 tisícovkami strádajícím živnostníkům v tomto království sotva se pomůže Posl. Březnovský káral rozhodnými slovy jednání České spořitelny, jež podporuje pouze německé živnostníky a líčí, jak Němci V drobněm predeji raaní číslo o sobě . . . za S vápele dní . . . za 2k Ve flialkách na venkově ranní čsslo. od poledus Inserae, plati se kotová sapře. řředplscení a inserty plijisek sdssln strnee v Mariausko ulici č. 3. Tam nachárelí sa t4ž radakee tlskárna a sxpedlce Nasednich Listůe Rukopisy se nsvranej
P Opitz Schreiner Posl Březnovská Němec Vídeň Chebsko Böhmerwald Mariausko ulice Český spořitelna
24 article
v ohledu hospodářském všechno bovkottují. co je české. Průběhem řeči porovnává ho- spodářské poměry v Německu se zbědova- ným stavem živností v Cislajtánii, i vysvět- luje si to tím, že u nás máme jenom samé politické ministry, kteří však z pravidla od- boru svému ani za mák nerozumějí. Po věcných poznámkách posl. K rej- číka a Rožánka, po vysvětlivkách za- sloužilého o živnostnictvo naše přísedícího zemského výboru posl. Adámka a po zá- věrečné řeči referenta Němce debata skončena. Návrhy komise přijaty, však hlasy ně- meckýmí a většínou hlasů velkostatkářských zamítnut odůvodněný návrh posl. dra: Ša- mánka, aby vyzvána byla obchodní ko- mora liberecká, by při udělování podpor na cestu do Paříže pamatovala též na české živnostníky. Nevíme, co pány na pravo při- mělo hlasovati proti tomuto návrhu, který bude míti a musí míti za následek, že obchodní komory světšinami českými v odvetu budou ignoro- vati při této příležitosti na- prosto živnostníky německé. Žub za zubl je nyní, heslem Němcův a heslem tím ve svém národním i hospodářském zi- votě i my ve všem se nyní mu- síme říditi. Na to referoval posl. dr. Schücke o zprávě výboru národohospodářského ohledně dobrého zdání sněmu stran zřízení živnostenských soudů v Čechách. Poslanci dr. Setunský a Posselt za návrh velmi vřele se přimlouvali. Sněmovní budovu navštívil dnes bývalý předseda ministerstva hrabě Fr. Thun.
Rožánek Adámek Němec Němcův doktor Schücke Setunský Posselt Thun Německo Cislajtánie Paříž Francie živnostenský soud v Čechy Šmánka
25 article
Nejvyšší maršálek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 20 min. dopol. U vládního stolu přítomni jsou: místodržitel hr. Coudenhove, místodržitelský rada Voja- ček. okresní hejlman dr. Neumann a rada vrch- ního zemského soudu Šebesta. Čle se přípis praesidia místodržitelského, v němž se sděluje, že zákon, kterým se mění některá usta- novení zákona ze dne 30. června r. 1896 v příčině záložen hospodářských a zákon, kterým se doplňuje zákon ze dne 20. září r. 1881 čís. 70 zem. zákon- níka o peněžních fondech kontribučenských, byly schváleny Posl. hr. Karel Schönborn omluvil svou ne přítomnost pro dnešní schůzi. Posl. Josef Krejčík. Václav Němec, dr. Jan Podlipný, J. Kaftan, dr. Záhoř, dr. 6 Blažek, Václ. Březnovský,Ot. Materna, dr. Pinkas, dr. Scharf, dr. Žalud a soudr podávají za účelem zřízení státní prů myslové školy v Praze—VII. (v Holed- vjících-Bubnech)
Coudenhove doktor Neumann Šebesta Posl Schönborn Krejčík Václav Němec Podlipná J Kaftan Záhoř Václ Březnovská Otakar Matern Pinkas Scharf Žalud Praha Holed Bubno rada vrch místodržitelský rada Voja
27 article
V uvážení, že začátkem posledního školníh roku opětně se objevila naprostá nedostatečnost c. k. státní průmyslové školy v Praze pro nával českého žactva pro potřeby pražských tříd výrobních, vzhledem ke smutnému faktu, že při posledním zápisu pro školní rok 1899—1900 jmenovaná škola v I. ročníku strojnického oddělen ze 170 ucházečů přljala pouze 41 žáka a 129 žáků musila pro nazvice nedostatek místa odmit- nouti; v l. ročníku stavitelského oddělen z 87 uchazečů přijala pouze 40 žáků a 47 uchazečt musila nazvíce pro nedostatek místa odmít- nouti; v I. ročníku lučebního oddělení z 44 uchazečů přijala pouze 30 žáků a 14 uchazečů ponejvíce pro nedostatek místa musila odmít- nouti. Dále hledíce k tomu, že české realné školy v Praze i předměstí jsou žactvem přeplněny, — konečně uvažujíce, že tyto poměry jsou na dále ne- udržitelny a výrobním třídám v Praze i okolí i místnímu průmyslu na závadu a přímo škodlivy. jakož i majíce v paměti, že král. hlav. město Praha chce přiněsti mnohé a značné podpory v této věci, činí podepsaní následující návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti: 1. C. k. vláda se vyzývá, aby vzhledem ku dlouholeté, dokázané a naléhavé potřebě již za- čátkem školního roku 1900—1901 založila zřídila »stální školu průmyslovoue v VII. části král. hlav. města Praby (v HolešovicíchBubnech), která by sloužíla zvláště potřebám řemesel stavebných a stroj- nických.
Praha Praba HolešovicíchBubny
28 article
II. Ku škole této buďlež přiřaděny řádně orga- nisované školy pokračovací s odborným oddělením die zvláštních potřeb místního průmyslu a místních živností řemesiných. IIl. K ústavu tomuto, jelikož podobných škol s v Praze taktéž nedostává, budiž dále přičleněna veřejná kreslírna rázu všeobecného- IV. Při řešení úkolu tohoto a vzhledem k tomu, že projektovaná státní průmyslová škola na Smí- chově má sloužiti především průmyslu elektro- technickému — budiž přihlíženo k obsahu četných petic, jež obyvatelstvo i spolkové Holešovic Buben podaly již v r. 1898 ku slav. sněmu král. českého (č. sněm. 965 4. dubna 1898 — 1040), jakož i ku vládě, obci král. hlav. města Prahy i k obchodní a živnostenské komoře v Praze v nichž ku zvlaštním potřebám této důležité, emi- nentně průmyslové čásli pražské bylo detailně poukázáno. V. V ohledu formálném budiž návrh náš při- dělen komisi živnostenské ku předběžné poradě podání zprávy. Posl. Karel Adámek a spol. podávaji k místo- držiteli v království českém
Buben Posl Adámek Praha spolkový Holešovice živnostenský komora v Praga
29 article
Ant. Hubka dota z
Hubka
30 article
V. Ex.! Ministerstvo obchodu aktivovalo ve shodě s ministerstvem vnitra nařízením ze dne 31. května 1899 č. 98 ř. z. živnostenské instruktory. Ačkoliv jest v království českém 1300 českých pouze 500 německých společenstev živnostenských, byl v tomto království zřízen vedle 1 německého pouze 1 český živnostenský instruktor a k úřadu to- muto byli povoláni c. k. političtí úřadníci. Činíme k V. Ex. dotazy 1. Hodlá c. k. vláda rozděliti obvody živnosten- ských instruktorů v království českém tak, aby také v českých oblastech mohli zdárně plnili úkoly na ně vznešené 2. Hodlá c. k. vláda při zřizování živnostenských instruktorů brálí zřetel také k dokonale k tomuto úřadu způsobilým živnostenským odbor- níkům? Přechází se k jednacímu pořadu, jehož prvním předmětem jest pokračováni v dru- hém čtení zprávy komise živnostenské o zprávě výboru zemského, jednajíce zemské akci na povznesení malých živnost za rok 1899.