ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 92c52470-66a6-11dc-9d19-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: place 66, person 89, work 4, org 8
1 masthead
4. května 1900.
2 masthead
Císlo 122.
3 masthead
NÁRODNI LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
jichž učitelstvu mají býti vyměřeny služební pří- davky 10 až 30% základního služného se zvlášt- ním zřetelem, vypuštěny byly omylem Košíře u Prahy-
Košíře Praha
6 title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
7 article
Kronika. V Paříži, 25. dubna 1900.
Paříž
8 article
Podle nynější situace výstavních prací lze soudit, že výstava bude ukončena, ovšem ještě ne ve všech podrobnostech, uprostřed měsíce května. Každý den ohlašuje se ukončení a odhalen nějaké části, nějakého pavillonu, ale to vše mizí vůči nezměrnosti celé výstavy, která právě ve svých nejhlavnějších oddílech a palácíchje dosud plná neladu. Rozsáhlé paláce průmyslu, obchodu, textil- nictví, řemesel, strojnictví atd. na Esplanadě i na Polích Martových, kde se soustřeďuje největší materiál výstavní a jež mají největší význam pro ty, kteří na výstavu přijdou též studovat poznat nové vynálezy — budou jakž takž upra veny a zařízeny až příští měsíc. A večerní život výstavní začne též teprve v květnu. První slavnost večerní ve výstavě je určena na 6. května, kdy má býti spuštěna světelná kaskáda paláce vodního a elektrického na Poli Martově. Tento pohled fantastického paláce, tonoucího v jasu světel a s jehož výše budou se řinouti světelné proudy vod, bude něco pohádkově krásného, feerického — jedna z největších zvláštnosti výstavy.
Martův
9 article
Ale světelná fontána byla nám slíbena na 29. dubna a po nesplnění této lhůty nevěří se též, že bude dodržena lhůta 6. května. Pro české návštěvníky jsou to důležité okolnosti, které nesmíme zamlčeti v jejich zájmu. Kdo přijede do Paříže na týden, čtrnáct dní po všechny ty dny se bude dívati na to, jak ve vystavených palácích dělají podlahu a roz- balují bedny, odejde nespokojen, zklamán. Kdo však má dost času, kdo chce především užívati příjemností pařížského života, ten nechť ne- mešká. Paříž je krásná na jaře. Vzduch von květy, slunce září jako na jihu, všude svěži. radostný ruch jara. Paříž je v té době roz- košná, ač nevím, jak dalece pro našince, pokud nejsou hrabaty a knižaty, diplomaty a členy Jockey-klubu, má býti lákavou též ta okolnost. že ještě teď v Paříži zastihnou všechnu haute- volé ... »Oh la-la!« jak říkají zde v Paříži.
Paříž
10 article
Výstavní bulletiny oznamují ukončení a více méně slavnostní zahájení pavillonu perského (1. května), japonského, německého, dánského. Výstavě schází ještě mnoho. Tak na celé vý- stavě nenajdete jedinou trafiku a musíte si za- opatřiti doutníky v městě, nechcete-li platiti po francích a desíti sous doutníky problematické jakosti ve výstavních restaurantech. Též poštu a telegrafní úřad jsem marně hledal na výstavě. O pavillonu novinářském s pracovnami a restau- rantem není dosud ani zdání. Včera odpoledne ze zahrady Tuilerií pou štěli balon »Cinéoramy«, aby pomocí několik apparátů komplikovaných kinematografovali pano- rama pařížské a připravili nesčetné fotografie pro pavillon »Cinéoramy«, kde bude možno podnik- nouti plavbu balonem nad Paříží, aniž opustíme své sedadlo v divadle. Nejnovější tento experi ment kinematografický vzbuzuje značnou pozor nost. — Paláce v Polích Elysejských budou brzy otevřeny, jak se stále ujišťuje. Rakouské oddě- lení umělecké ve Velkém paláci zve na zejtřel k zahájení. Palác bude snad přece v sobotu slavnostně zahájen a tak jedna z nejzajímavěj- ších části výstavy stane se přístupnou obe- censtvu. Drahocenný dar ruského cara presidentov republiky: mapa Francie, sestavená z draho kamů, byl přenesen z Trokadéra, kde byl pů- vodně vystaven v pavillonu Sibiře, do ruského umělecko-průmyslového oddělení na esplanadě Invalidovny. Nádherný, vzácný dar cara vzbu- zuje všeobecný obdiv a je postaven na zvláštn etažeře na čestném místě.
Cinéorama Nádherná Tuilerie Paříž Francie Sibiř Trokadéra
11 article Posl. dr. Herold o české obstrukci
Posl. dr. Herold o české obstrukci O tomto aktnálním thematu pojednal po- slanec dr. Herold na včerejší valné hromadě »Klubu národní strany svobodomyslné«, o níž zprávu podáváme na jiném místě. Není to poprvé — pravil řečník — co nespokojený lid český úsilovně volal po rázném opposičním postupu české delegace proti vládám jemu nepřátelským. Slyšeli jsme hlasy podobné již po pádu ministerstva Thunova a hned po nastoupení smutně proslulé vlády Clarovy, hlasy. které vybízely nás ke zmaření jednání i exi- stence nám nepříznivého vídeňského parlamentu a slibovaly si, že pak snad nastane jakási ná- prava našeho zřízení státního a že stát rakouský vráti se k původním základům, na jakých byl vybudován. Tehda zajisté o prospěšnostiči neprospěšnosti této taktiky mohlo byti disku- továno. Pro poslance samotné ovšem nebylo pochyby, že této taktiky na ten čas užiti nelze, a sice proto, poněvadž obstrukční taktika ne- může býti především politickým programem ně jaké strany, nýbrž jedině taktickým prostředkem, který směřuje k tomu, aby určitého cíle, kte rého lze obstrukční cestou dosíni, bylo dosa- ženo. A jestliže býla namnoze u nás v Čechách domněnka, že měli jsme již tehda zároveň s Němci proti vládám tehdejším zahájiti ob- strukci, kterou zahájili tito za účelem zrušení jazykových nařízení, byli bychom ovšem tím spíše provedli tento effekt, t. j. zrušení jazyko- vých nařízení, ale nedosáhli bychom ničeho, co je národu prospěšno, nýbrž jenom toho, zač celý národ nyní žádá satisfakci.
Posl doktor Herold Thunův Clarův Němec Čechy klub národní strana
12 article
Po známém činu vlády Clarovy ovšem fronta českých poslanců se změnila a je známo, jaký mělo to výsledek. Hned v těchto dobách bylo vydáno heslo, že klub poslanecký musí postupovati proti vládám příštím způsobem nej rozhodnějším, dokud urážka národu českému způsobená nebude odčiněna. Přišla vláda dra. Körbra a tím ovšem nastávala otázka, máli hned býti proti ní zahájena obstrukce či vyčkati prů- běhu událostí pozdějších. Vláda Körbrova nalé- zala se tehda v situaci dosti obtížné a měla těžkou volbu pro docílení takového stavu, aby obstrukci té či oné strany zabránila. Proto dle mínění mého s jistým právem a s ohledem ke skutečným okolnostem. Poslanci čeští vytkli sobě pro další postup svůj oproti vládě Körbrově jistou lhůtu, chtějíce jí dáti možnosť, aby využitkovavší času nějakým způ- sobem — jakým, to věcí její — zjednala če- skému národu satisfakci. Této do nynějšího okamžiku dáno nebylo, a dá se s těží očeká- vati, že do 8. května, kdy říšská rada opět se sejde, nám bude učiněno zadost. Tim ovšem přirozeností věci samé jest dán příšuí postup českého poselstva. Definitivní rozhodnutí své učiní sice klub v jedné ze schůzí nejbližších. ale již teď jeví se v kruzích poslaneckých úmysl obstrukci zahájiti. S jakým dojmem setkal se tento úmysí náš u různých politických faktorů, je známo.
Clarův Körbr Körbrův
13 article
Vláda na př. neustále žurnalistikou jí přístupnou dává prohlašovati, že v obstrukci nevěří a že, kdyby i k ní došlo, sáhne k všemožným rázným prostředkům. Z těchto hrozeb, myslím, že tou dobou žádná není vážně miněna. Veškerá na děje vlády spočívá v tom, že najde nějaký pro středek, který by bylo lze pokládati za satis fakci českému národu, a že veškeré hrozby jako rozpuštění sněmovny, volební oktroyírkou atd. míří jen k tomu, aby se toto rozhodnut českých poslanců nestalo. Druhý způsob hrozeb jest ten, že hlavn předmět příštího zasedání parlamentu tvořiti má činnosť hospodářská. A skutečně také na denní pořádek první schůze říšské rady kladou s věci, které jistým stavům, zemím a krajinám mohou poskytnouti jisté hospodářské výhody Z předložení těchto hospodářských záležitost říšské radě právě v nynějším okamžiku patrnou je snaha nynějšího kabinetu, přiměti české po- slance, by k vůli jedné nebo druhé z těchto předloh upustili od své obstrukce a dokázati nestane-li se v těchto nepolitických věcech žád ného pokroku, že tím vinni jsou jen a jedině Čechové. To má budíti stále větší a větší ne libosť u stran a frakci politických, které o těchto hospodářských předloh očekávají jakés výhody pro své voličstvo. Je to hrozba úplně průhledná a nezmi ňoval bych se o ní, kdyby i v lidu našem ne ozývaly se hlasy z téhož důvodu proti naš obstrukci. Theoreticky je to správné, poněvadž nebudou-li to předlohy politické, nebude tím poškozena vláda, nýbrž interessenti, kteří na vy řízení věci po dlouhá léta čekají. Ale tus nachází právě čásť našeho veřejného mínění v rozporu, ve kterém věděli jsme, že se bude nalézati, jak budou čeští poslanci nuceni okol nostmi a danými poměry sáhnouti ku zbrani.
Čecho
14 article
Neboť agitačním klamáním lidu jest, slibo vati mu těch a těch hospodářských prospěchů ale k resoluci, ve které se jich celá řada uvádí. připojiti tuto politickou zástěrku: »ale my žá- dáme, aby naši poslanci se co nejrozhodněji při- činili, aby tento nám nepřátelský parlament by zrušen. Kdo chce od parlamentu práci pro svě zájmy hospodářské, ale jedním dechem žádá aby poslanci činnost jeho zmařili, není si vědom toho, co vlastně chce, a v jednotlivých přípa dech jest podobné jednání obyčejnou agitaeí S tím faktem musíme se již jednou spokojiti jakmile poselstvo české sáhne k této nejostřejs zbrani politické taktiky. My musíme věděti, že vláda úmyslně předlohy hospodářské a národo- hospodářské, které po dlouhá léta sama zane dbávala, dává na denní pořádek proto, aby se- slabila politickou taktiku našich poslanců, aže očekává, že tím proti nim budou pobouřeny kruhy interessovaného voličstva. Co se týče vý hrůžek vlády samotné, ztratily kurs v Čecháeh již dávno. Nevěřie tomu, namlouvá-li se, že češu poslanci řídili se dokonce vyhrůžkami. Předně víme, že v Rakousku od výhrůžky ke skuteč nému činu je trochu daleko, a že i když byly splněny, český národ to přetrval a že pak na stala jiná situace.l V druhé řadě jde o to, jak k úmyslu če ských poslanců postaví se spřátelené poslanecké strany na říšské radě.
Rakousko
15 article
Strany pravice, jak známo, prohlásily, že k obstrukci naší se nepřipojí. Tomu se nedivím ale divím se, že v českém národě se ozývaj hlasy, které se tomu najednou diví. Je přirozeno že politické strany, zejmena bývalé pravice, jimž především na udržení centralistického parlamentu záleží, jako Poláci, Slovinci a katolická stran lidová, která zejmena založena je na hospodář- ském základě, do obstrukce s námi nepůjdou Leč to není výsledkem mladočeské politiky Strany ty by do takové obstrukce nebyly šly an před tím, jak jsme se přesvědčili již za do vlády koaliční. V té příčině nikdy jsme si ne činili illusí, neboť dokud parlament pracoval znamenal a znamenal vždy nějaký zisk pro ně- jakou stranu. Dokud neustal moment, aby po- slanci čeští postavili se na stanovisko krajní. o němž jsem právě mluvil, bylo ovšem přirozeno. že veškeré ony strany udržovaly princip majo- rity, pomocí které bylo by lze dosíci jistýeh kulturních a hospodářských úspěchů. Praví li se, že strany ty nepůjdou do obstrukce, je to pravda, ale připomínáli se, že snad půjdou příliš ohnivě proti nám, já tomu nevěřím. Ta- kové deklarace dělají se obyčejně nahoru, aby působily, ale skutečný parlamentní život vypadá jinak. Je pochopitelno, učiní-li kdo z nás na říšské radě návrh na hlasování dle jmen, že ty strany s námi hlasovati nebudou, ale že by ne- přátelsky proti nám vystoupily, pochybuji. Na- svědčují tomu i projevy na př. poslanců pol- ských na nedávné jejich konferenci, ze kterých vychází na jevo, že Poláci nemají úmyslu utvo- řiti s bývalou německou obstrukcí allianci, jaká byla za koaliční doby.
Polák Slovinec
16 article
Ale buď si jak buď! Kdo se dá na vojnu. musí bojovat. Je známo, že v dobách nejtužší opposice vždy jsme byli sami. Ale myslím, ž onen vnitřní duševní styk mezi stranami pravice. který tvořil parlamentní majoritu, ani těmito episodami nebude přerušen, a že potrvá klidně dále. Neobávám se toho, co se očekává ac vší silou německý tisk hledí udělati pravdou. že se proti nám spojí celý parlament. Ale kdyby se tak stalo, jakmile klub pro tuto taktiku se rozhodne, musejí všickni vn vytrvati tak dlouho, dokud se jiná situace ne- zjedná. Musím se posléze rozhlédnouti po naší české domácnosti. Prožil jsem mnoho politických zápasů, ale přece jsem očekával, když poslanci čeští rozhodnou se pro obstrukci, že všecky t. zv. mladě frakce, které nám po celá léta vy- týkaly chabou politiku, toto naše rozhodnut uvítají s jásotem, a že řeknou: my jsme vás sice k tomu donutily, ale teď půjdeme s vámi. Než vidíme obraz zcela jiný. Mně se aspor
17 article
zdá, že sáhneme-li k obstrukci, nebude to mrzeti ani vládu ani Poláky tak jako naše domáci opposiční strany. (Veselost.) Strany ty pravi »My nemáme důvěru, že opposici dovedete že budete míti k ní s dostatek morální síly My si sice obstrukce přejeme, ale nesmíte ji dělat vy, nýbrž my!« A tohleto přání po slo- žení mandátů vždy ozve se ve chvili, kdy tento čin byl by pro celkový stav národa českého nebezpečným: vždy krátce před svoláním říš- ské rady. Je podezřelé, že toto přání se nepro- nese v čas. Kdyby se to stalo — dejme tomu před dvěma měsíci — a náš klub mandáty po vyzvání po dobrém složil, jsem přesvědčen, po- trestali bychom nejvíce ty, kteří nás k tomu vyzývali. Já se opravdově tážu: je pravda, kdyby poslanci strany svobodomyslné dnes složili man- dáty a nechali zvoliti svými nástupci členy oněch reformních frakcí, že by jejich obstrukce byla více obávanou neb více milovanou od těch ostat ních stran než naše ? Předpokládal bych ovšem, že by na říšskou radu přišli mužové schopní. Ke každé práci je vedle rozumu třeba také trochu cviku, zvlášť je-li práce ta oblížná Ukazuje se ovšem k tomu, že na př. na ně mecké straně vlastně zahájilo obstrukci několik lidí, Wolf et cons., kteří ostatní k tomu donutili a že k úspěchu ji dopomohli lidé bez parla- mentní prakse. Ti jí nemají ještě dnes. Ma sice praksi hospodskou, ale parlamentní nikoliv Ale očekává někdo upřímně, že bychom podob nou taktikou, jakou zahájili Němci na říšsk radě, docilili vůbec nějakého úspěchu?
Polák Wolf Němec
18 article
Velectění pánové! Ať je všecko pravda. ať jsme lidé neschopní, ať jsme mravně tak hluboko kleslí, ať jsme zaprodaní neb ochabi — žijeme v době silných slov a takové siln slovo tak mnoho již neplatí — ale kdo poněkud zná vídeňské poměry a kdo ví, jak je různá posice našeho poselstva a posice poselstva ně- meckého, nebude nikdy dělati parallelu. Nemluvil bych ani o složení mandátů, po- něvadž to nepokládám za vážný požadavek, ale poněvadž jsem jistě očekával, že v takové době, kdy české poselstvo stojí před těžkým pro ná- rod český bojem, každý poctivý Čech měl by především míti na zřeteli prospěch národa a že by zejmena žádný, kdyby to i pravda bylo, že v nás sil není a že by z naší obstrukce žádná vláda nemusila si ničeho dělat, že žádný člověk, který si přeje, abychom se obstrukcí dodělal taktického úspěchu, nebude to napřed nepřítel říkat, ať si to říkají nepřátelé či vláda, ale žádný z nás by tak činit neměl, poněvadž jed nání podobné neslouží věci a ještě méně ná rodu. (Pochvala.) Je pravda, že my všichni jsme starší, je pravda, že po dlouholetých těžkých zápasech politických mnoho síly jsme opotřebovali —to je přírozeno — ale je také pravda, že když budeme chtíti, že ta stará síla ještě v nás jest a že to dokážeme nahoru i dolů. (Výborně! Dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 3. května. (Proti české ob strukei) vyslovily se orgány všech politických stran, sloučených v pravici, počínaje od kleri kálních Němců, Poláků a klerikálních Slovineů až po haličské Rusy a kukovinské Rumuny. Bukovinský sněm uznal za dobré opětovně po chváliti program vlády Körbrovy a zemský po- slanec kráňský Krek svolal zvláštní schůzi vo- ličskou do Bochně, aby si dal schváliti resoluci. v níž se uznává za vhodný železniční projek dráhy bochyňské a protestuje se proti za- mýšlené české obstrukci proti investičním před- lohám. Jde-li v politice o to, aby bylo jasno. zde jest jasno úplné. Není pochybnosti, že česká delegace, bude-li nucena chopiti se ob- strukce, bude při tomto taktickém kroku úplně osamocena. Listy nám přátelské ovšem dosu se nevzdávají naděje, že se obstrukce dá něja- kým způsobem zažehnati a tím že se předejde nezbytné jinak rozbití pravice. V tom smyslu píše i dnešní »Dzien. Polski«, jenž v dopise vídeňském klade váhu na to, že »nikdo na
Němec Polák Rus Rumun Krek Praha Körbrův
20 article
Češích nežádá (?) oběti a žádá jen, abyse zřekli zneužívání«. Obětí bylo by prý na př. přijetí jazykového zákona, který by neodpovídal národním potřebám českým; ale takový zákon nikdy nemůže býti přijat, dokud trvá parlament a Čechové jsou součástí většiny. »Zneužitíms (práv parlamentních) byla by dle »Dz. P. « ob- strukce, jež by měla za účel vynutiti na vládě nějaké nové nařízení, které by vedlo k novým bojům a kopalo by hrob ústavě. Lvovský list soudí tedy, že jak Poláci, tak i ostatní Slované na říšské radě užijí svého vlivu, aby odstranili »přízrak obstrukce« z pravice. Avšak vykonají- strany pravice svou povinnost vzhledem k par- lamentu, musejí takovou povinnost vykonat i Němci a nesmějí překážeti provedení spraved livého zákona jazykového. V té věci pravice musí učiniti na Němce nátlak. »Nastává tedy — končí »Dz. Pol.« — válka proli obstrukci n dvě strany. Polské kolo ujalo se iniciativy na pravici; čekáme nyní na iniciativu s levice Pánové Baernreither, Stürgkh a jich soudruzi mají nyní na vybranou mezí láskou Wolfa Sehönerera a splněním povinností ke státu svému národu.« Těší nás, že konečně i listy, sloužící pa- nující straně polské, uznávají, že pravice nebyla jen sama sobě účelem, nýbrž že měla též po vinnosti ke spojeneům, zejmena k delegaci české která po celá minulá léta stála v prvé řadě bo jovné. Kdyby si pravice byla bývala vědoma svých povinností aspoň před rokem, snad by nebyl došlo na zločin 17. října. Ale nyní se bojíme. že naši bývalí spojenci přicházejí se svým po znáním trochu pozdě. Ze Záhřeba, 1. května. (Stati dra.
Čech Čecho Polák Slovan Němec Pol Pánová Baernreither Stürgkh Wolf Sehönerer Záhřeb Zneužitím
21 article
Kramáře o českém státním prá vu věnovaly pozornost i listy chorvatské. »Obzore také nepředpovídá stati té nijakého úspěchu. Maďarům prý nepovědéla nic nového, neboť Ma- daři znají plnou oprávněnost českého práva českých požadavků. Jsou-li přes to proti nim činí to, poněvadž v uskutečnění českých poža- davků spatřují nebezpečí pro maďarskou hege monii. »Obzor«, jenž je v opposici proti vy rovnání z r. 1867 vůbec, viděl by raději, kdyby čeští politikové, místo aby hledali přátel mezi Maďary, snažili se o těsnější sdružení rakouských Slovanů. »Jen pak — píše »Obzor« — můžeme se nadíti, že zvítězíme nad svými odpůrci, jež cestou diplomacie nikdy nezískáme pro svou věc. Nad nimi zvílěziti a své požadavky usku- tečniti můžeme však jedině pevným sdružením a vzájemností... Jest třeba vrátiti se na starou cestu a vystoupiti před vládu i své odpůrce s kompaktní silou a jednotnou akcí. Naše roz- drobenost může býti výhodna jen Němcům vládním úmyslům . . « Z Krakova, 3. května. ( arcibiskup Mo ravský.) Lvovský katolický arcibiskup Severín Dabrova Moravský zemřel dne 2. t. m. ve věku 81 let Narodil se r. 1819 v Sielku v Haliči, vystudoval ve Lvově práva a stal se úřadníkem. Zanechal však úřadnickě kariéry a vstoupil do theologe. Po vysvě cení rychle poslupoval v duchovenských hodnostech při kapitule lvovské, r. 1873 stal se děkanem kapi tulním, r. 1881 pomocníkem arcibiskupa Věřehlej ského a biskupem in partibus, konečně r. 1884 p smrti Věřchlejského administratorem diecése a r. 188 arcibiskupem. Téhož roku povolán do panské sně movny.
Kramář Maďar Němec Severín Ma Krakov Sielka Halič
22 title
Politické zprávy zahraničné.
23 article
V Praze, 3. května.
Praha
24 article
Španělsko-americké sblížení. Dojde-li k uskutečnění velikého díla, na němě jisté čelnější osobnosti pracují, nebude možno činiti španělskému národu výtky, že by nebyl čerpal z neštěstí dobrých ponaučení. Jedná se totiž o znovusdružení hospodář- ských a intellektualních zájmů mezi Španěly hojnými, v jižní a střední Americe prospívajícími. Španěly obydlenými republikami, kterým rovněž hrozí podrobení vlivu anglo-saskému. Vyjednává se zvláště o pořádání španělsko-amerického kon- gresu, který se má na počátku října v Madridě konati. Program sjezdu je tento: 1. Hospo- dářské a sociální styky Španělska s Portugalskem a španělsko americkými národy. 2. Poradao prostředcích, kterých by mělo býti k umožnění nejužšího spojení mezi vládami jednotlivých špa- nělských států v budoucnosti užito. 3. Prostředky zlepšení hospodářských styků mezi španělskými národy. 4. Pořádání stálých amerických a špa- nělských výstavek různých výrobků pro konsu- menty a producenty. 5. Založení akademie věd a umění a zřízení jistých vzdělávacích ústavů dle amerického způsobu v Madridě. 6. Založen španělsko-americké banky s filiálkami v Portu galsku a španělsko-amerických státech. Španělská a portugalská vlád bude na kongresu zastoupena. Špa- nělsko-americké vlády vyšlou zvláštní delegáty Rokování se mohou zúčastniti všichni diploma tičtí a u španělské vlády Portugalskem a špa- nělsko-americkými státy pověření representant latinského původu, delegáti Kuby, Porto rika a časopisectva. Sjezdu bude předsedati pre- sident španělského ministerstva
Španěl Španělsko Amerika Madrid Portugalsko Špa Kuba akademie věda
25 article Némci v Turecku.
Némci v Turecku. Správa německých poštovních úřadů v Caři- hradě oznámila obucenstvu, že je, od 1. května počínaje, oprávněna přijímati dopisy, cenné zá- silky (do 10.000 franků) atd. k dopravěde egypiských přístavních měst a Bejrutu, Jaffy (Jarusalema), Smyrny atd. na zvláštních parní cích egyptské vlády, které každou středu Stam- bul opustí. Skoro současně nás dochází zpráva o zahájení jízdy nového vlaku, který Berlín s Cařihradem přes Pešť přímo v 50. hodinách spojuje a svědčí o intensivnosti německého vlivu do Turecka. Jak známo, obstarával pře tím přimou dopravu osobní atd. do Cařihradu jedině mezinárodní tak zv. »Orient-Express«, který z Paříže přes Vídeň dojižděl. Ode dneška bude Zlatý roh spojen se západní Evropou mezinárodním a mimo to i výhradně německým vlakem.
Turecko Bejrút Jaffa Jarusalema Berlín Cařihrad Pešť 50 Paříž Vídeň Evropa Smyrna
26 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Schůze klubu svobodomyslných lidových poslanců českých na radě říšské koná se dnes v 6 hodin večer, a sice v Praze v místnostech klubu národní strany svobodomyslné (v Jungmannově třídě čís. 26). Pro důležitost věci jest přítomnost všech poslanců nevyhnutelna, — Pravice. Byly doby, kdy přikládal jsme ji důležitost a kdy těšilo nás účastenstv poslanců českých v této parlamentní skupině Zdál se nám býti tak přirozeným spolek zá stupeů národností neněmeckých a odpor jejich proti německému panství, že nám nevadili ani němečtí klerikálové v tomto spolku, jakkoli se od nás v ohledu politickém naprosto lišili Však dlouho netrval náš sen. Poznali jsme záhy. že přes kmenovou příbuznost, pokud se týče Slovanů na pravici, i přes společný odpor proti německému centralistickému pseudoliberalismu. který zdál se nás pojiti s klerikálními Němci — děli nás interes, dělí nás naprostá různost na- šeho poměru k Vídni a k tomuto státu. Nás Čechy neměla Vídeň nikdy v lásce. Vzdor tomu že vraženi jsme byli do germánského srdce
Slovan Němec Čecho Praha Jungmannův třída Vídeň
27 article
Evropy, že králové čeští byli zároveň cisaři něme- ckými, nechtěli jsme se nijak poněmčit. Praha ne- chtěla se poklonit ani v nejhorším úpadku svém naduté Vídni a národ náš i potom se nezměnil když se po hrozných dobách pobělohorskýeh domnívali, že víc už k životu se neprobudí aneb že jako potomci zde zbylé, nepobité, ze země nevyštvané chamradě, probudíme se jako lidé zcela jiní. Vídeň byla ode vždy naší ne- přítelkyní, proto, že tak vroueně lnuli jsme k své řeči a že tak houževnatě hájili jsme svou samostatnost naproti ní. Nenáviděla nás a pro- následovala od okamžiku toho, kdy jsme sn vešli ve spojení. A doznejme upřímně, myž k ní také nikdy náklonnosti neb dokonce láský nepocitili. Jak jinak Poláci! Kdežto my proto. že nalezáme se na cestě z Vídně do Berlina. překážíme, jsou jim Poláci, poněvadž domovem jsou na cestě mezi Vídní a Petrohradem, vítáni. Poláci jsou z Vídně hýčkáni. Polákům do- stalo se v Rakousku všeho, čeho si k vol- nému národnímu vývoji mohli přáti neměli tedy naprosto žádnou příčinu spojovati se s námi odstrkovanými, pronásledovanýmia týranými, a snad k vůli našim krásným očím pouštěti se v boj s těmi, od nichž dostává se jim neustále hojných a cenných dokladů přízně?
Polák Evropa Praha Vídeň Berlín Petrohrad Rakousko
28 article
Jinými slovy nemožné je naše spojenství ku boji za právo národní a za samostatnost země s tím, jenž v ohledu národním všeho toho, čeho si přál, dosáhl a jemuž autonomie byla by da rem velice pochybné ceny, neboť autonomie zna- mená býti svéprávným nejen co do práv, nýbrž i co do povinností, a Halič sama na sebe odkázaná není naprosto ideálem polským. Jinak zase má se věc se Slovinci. Nešťastný malý tento národ, jenž druhdy pojil nás se slo- vanským jihem, je roztříštěn neméně než v šesti zemích, z nichž toliko v jedné,a sice v Krajině, má většinu. Národ ten přirozeně touží po scelení, neboť jenomv tomto případě může se státi platným či- nitelem v této říši. Bylo by přlišným egoismem kdybychom žádali na něm, aby přijal za své naše učení o politicko-historických individuali- tách a rozbíjel s námi říšskou radu, kde jedině může zasazovati se o svá národní práva jako celek a s jistou nadějí na výsledek. O klerikálních Němcích ani nemluvíme. Štrana ta měla — ne- hledě k její tendenci — oprávnění, když ve Vídni byl pánem liberalismus. Dnes, kdy vane v Rakousku týž duch bez konkordátu jako z něho, nemá klerikalismus práva na existenci. A nyní si představme jako čtvrtého v tom kvar- tetu nás Čechy. Při té různosti zájmů našich mohli jsme zůstati ve svazku tom jen polud, pokud pravice nečinila nie jiného, než hájila vládu naproti německ obstrukci. To také jediný byl její účel, jediná její činnost. Dnes s ukázalo, že pravdu jsme měli, když varovali jsme před optimismem, který na pravici jako na základu budovati chtěl, co našeho národa touženým je cílem. Pravice nyní snad se roz- padne, ale národ český nemá příčiny proni slzeti.
Němec Čecho Halič Vídeň Rakousko
29 article
— Moravská fronda. Národní odpůrci těší se tím, že prý v posledním okamžiku mo- ravští poslanci od zástupců národa českého se odloučí, že obstrukce se nezúčastní a touto frondou uvnitř českého klubu že bude plán český pro nastávající kampaň parlamentní zmařen. Aby poslance moravské k tomu získal, vypravil prý se onehdy ministr spravedlnosti do Brna a poslání jeho prý setkalo se s mnohem při- znivějším výsledkem, než poslání dra. Rezka do Prahy. Nebylo by dobře, kdybychom za- mlčovali, že skutečně mezi poslanci moravskými co do taktiky jeví se odchylné mínění, než které vrchu nabylo u nás nejen mezi poslanci, nýbrž i ve všem lidu, však že by v této době tak vážné, tak kritické zástupci národa našeho v zemi sousední měli úmysl a odvahu jinou dáti se cestou, než druhové jejich z království, jest domněnka, kterou těšiti se mohou jen ti, kdo nemají o tom ani tušení, co dnes děje se v duší české. — Klub národní strany svobodomyslné konal včera večer vesvých místnostech v Jung- mannově třídě valnou hromadu, kterou zahájil předseda klubu poslanec dr. Václav Škarda. Uvitav přítomné, načrtl stručnými rysy činnost klubu v minulém roce, načež věnoval vzpo- minku piety zesnulým loni členům. Náleželi mezi ně pp.: JUDr. Doležel František, advokát v Hořovicích, Glückselig Karel, lesní v Hoře Kutně, Hajšl Ant., obchodník v Praze, Haupl Václav, obchodník na Mělníce, Havlík Filip, kožešník v Praze, Janouch Jan, statkář ve Sko- chovicíeh, Lukáš Alois, okresní tajemník ve Vel- varech, Mikulejský František, ředitel v Praze, Možný František, hostinský na Král. Vinohra- dech, JUDr. Podlipský Prokop, advokát v Praze, Sklenář František, statkář v Krabšicích, JUDr.
doktor Škarda Doležel František Glückselig Karel Hajšl Václav Havlík Filip Janouch Jan Lukáš Alois Mikulejský Král JUDr Brno Praha Jung Hořovice Mělník Sko Vela Krabšice klub národní strana Sklenář
30 article
Smrtka Jan, advokát v Rychnově n. Kněžnou, Šimer Celestýn, okresní tajemník v Horažďovi- cích, Šťoviček Jan, inženýr v Praze. Vzpomínku zvláště tklivou a vroucí vénoval bývalému místo- předsedovi klubu národní strany svobodomyslné dru. Podlipskému. Tento oddil řeči předsedy, poslance dra. V. Škardy, vyslechli přítomní sto- jíce. Po jeho proslovu přečeti tajemník pan Kretší protokol minulé valné hromady. Když byl schválen, měly býti předneseny zprávy funkcionářů. Vzhledem k jich rozšíření tiskem ve věstníku klubu mezi veškeré členstvo, jakož i vzhledem k hojnému a důležitému programu schůze na- vrhl posl. dr. Ed. Brzorád, by se nečelly. Ná- vrh byl přijat. Následovaly volby, po navrhup. posl. Kurze provedené akklamaci. Pan prol. Kurz navrhl, by zvoleni byli: p. dr. Václav Škarda, předsedou, náměstkem předsedovýmp. dr. Miroslav Krajník, členy výboru pp.: Bar- toš Čihař, professor, MUDr. Em. Engel, lékař, JUDr. Josef Fořt, tajemník, Prokop Grégr, ře- ditel »Národních Listů«, Rudolf Keclik, obchod- ník, Jiři Kresl, inženýr, JUDr. Josef Matys, advokát a JUDr. C. Nesý, advokát. Návrh byl přijat. Revisorom účtů zvolen byl dosavadní revisor pan Fr. Kučera. Tím program valné hromady byl vyčerpán. Následoval program po- litický. O jeho thematech a průběhu referujeme na místě jiném samostatně. — Veřejnou schůzi svolává svobodomy- slný klub pro okres humpolecký na den 6. května t. r. k 10. hod. dopolední do dvorany Soko- lovny v Humpolci. Rozhovor o politické situaci zavede řišský poslanec p. Filip Bečvář.
Smrtka Jan Šťoviček Podlipský V Škarda Kretý doktor Ed Brzorád Škarda Krajník Čihař MUDr em Engel JUDr Fořt Prokop Grégr Keclik Kresl Matys Nesý František Kučera Bečvář Rychnov můj Kněžná Horažď Praha Soko Humpolec Šimer Celestýn klub národní strana
31 article
— Český spolek v Kyjevě na Rusi. Píše se nám: V neděli dne 29. dubna konala se v Kyjevě na Rusi první schůze Čechů za účelem založení spolku. Předsedal jí řed. gymna- sia pan V. Petr. O přípravné činnosti referoval pan S. Koníček, předseda kroužku pro vypra- cování stanov. Četné účastenství všech stavá svědčilo o zájmu pro zřízení českého střediska. Při přátelském, animovaném průběhu porady vy- bráno bylo panem prof. F. Jarešem 35 rublů ve prospěch Ústřední Matice školské a dosaženo úplné shody, takže stanovy budou již v příštích dnech podány úřadům ku schválení. — K referátu »Po povodni vltavsko- labské« (o schůzi poškozeného rolnictva Lužci), uveřejněnému v čísle včerejším, ozna- muje se nám z pramene autentického: »Vypra- cování projektu na zřízení ochranných hrází povltavské trati Kralupy—Mělník stalo se na přímou intervenci místodržitele hr. Coudenhova. Za tím účelem svolána porada zástupců státu, zemědělské rady a členů komise pro kanaliso- vání Labe, která 12. února t. r. se konala. Jednalo se o urychlené pokud možno vypraco- vání projektu podobných hrází, aby zjednán byl jasný rozhled o dosahu a rozsahu podobných opatření a aby získán byl i dostatečný podklad pro posouzení potřebného nákladu. V této po- radě byla zástupcem zemědělské rady vyslovena sice ochota vypracovati plány na žádané hráze, avšak připomenuto, že, jelikož nemá zemědělská rada po ruce patřičná měření, šetřeni a dáta o místních poměrech a velkých vodách, musíla by
Čecho Petr profesor F Jareš Coudenhove Rus Kyjev Lužec Kralupy Mělník Český spolek v Kyjev vání Labe