1
masthead
4. května 1900.
3
masthead
NÁRODNI LISTY.
5
article
jichž učitelstvu mají býti vyměřeny služební pří-
davky 10 až 30% základního služného se zvlášt-
ním zřetelem, vypuštěny byly omylem Košíře
u Prahy-
Košíře
Praha
6
title
Světová výstava v Paříži.
Paříž
7
article
Kronika.
V Paříži, 25. dubna 1900.
Paříž
8
article
Podle nynější situace výstavních prací lze
soudit, že výstava bude ukončena, ovšem ještě ne
ve všech podrobnostech, uprostřed měsíce května.
Každý den ohlašuje se ukončení a odhalen
nějaké části, nějakého pavillonu, ale to vše mizí
vůči nezměrnosti celé výstavy, která právě ve
svých nejhlavnějších oddílech a palácíchje
dosud plná neladu.
Rozsáhlé paláce průmyslu, obchodu, textil-
nictví, řemesel, strojnictví atd. na Esplanadě i na
Polích Martových, kde se soustřeďuje největší
materiál výstavní a jež mají největší význam
pro ty, kteří na výstavu přijdou též studovat
poznat nové vynálezy — budou jakž takž upra
veny a zařízeny až příští měsíc.
A večerní život výstavní začne též teprve
v květnu. První slavnost večerní ve výstavě je
určena na 6. května, kdy má býti spuštěna
světelná kaskáda paláce vodního a elektrického
na Poli Martově. Tento pohled fantastického
paláce, tonoucího v jasu světel a s jehož výše
budou se řinouti světelné proudy vod, bude
něco pohádkově krásného, feerického — jedna
z největších zvláštnosti výstavy.
Martův
9
article
Ale světelná fontána byla nám slíbena na
29. dubna a po nesplnění této lhůty nevěří se
též, že bude dodržena lhůta 6. května.
Pro české návštěvníky jsou to důležité
okolnosti, které nesmíme zamlčeti v jejich zájmu.
Kdo přijede do Paříže na týden, čtrnáct dní
po všechny ty dny se bude dívati na to, jak
ve vystavených palácích dělají podlahu a roz-
balují bedny, odejde nespokojen, zklamán. Kdo
však má dost času, kdo chce především užívati
příjemností pařížského života, ten nechť ne-
mešká. Paříž je krásná na jaře. Vzduch von
květy, slunce září jako na jihu, všude svěži.
radostný ruch jara. Paříž je v té době roz-
košná, ač nevím, jak dalece pro našince, pokud
nejsou hrabaty a knižaty, diplomaty a členy
Jockey-klubu, má býti lákavou též ta okolnost.
že ještě teď v Paříži zastihnou všechnu haute-
volé ... »Oh la-la!« jak říkají zde v Paříži.
Paříž
10
article
Výstavní bulletiny oznamují ukončení a více
méně slavnostní zahájení pavillonu perského
(1. května), japonského, německého, dánského.
Výstavě schází ještě mnoho. Tak na celé vý-
stavě nenajdete jedinou trafiku a musíte si za-
opatřiti doutníky v městě, nechcete-li platiti po
francích a desíti sous doutníky problematické
jakosti ve výstavních restaurantech. Též poštu
a telegrafní úřad jsem marně hledal na výstavě.
O pavillonu novinářském s pracovnami a restau-
rantem není dosud ani zdání.
Včera odpoledne ze zahrady Tuilerií pou
štěli balon »Cinéoramy«, aby pomocí několik
apparátů komplikovaných kinematografovali pano-
rama pařížské a připravili nesčetné fotografie pro
pavillon »Cinéoramy«, kde bude možno podnik-
nouti plavbu balonem nad Paříží, aniž opustíme
své sedadlo v divadle. Nejnovější tento experi
ment kinematografický vzbuzuje značnou pozor
nost. —
Paláce v Polích Elysejských budou brzy
otevřeny, jak se stále ujišťuje. Rakouské oddě-
lení umělecké ve Velkém paláci zve na zejtřel
k zahájení. Palác bude snad přece v sobotu
slavnostně zahájen a tak jedna z nejzajímavěj-
ších části výstavy stane se přístupnou obe-
censtvu.
Drahocenný dar ruského cara presidentov
republiky: mapa Francie, sestavená z draho
kamů, byl přenesen z Trokadéra, kde byl pů-
vodně vystaven v pavillonu Sibiře, do ruského
umělecko-průmyslového oddělení na esplanadě
Invalidovny. Nádherný, vzácný dar cara vzbu-
zuje všeobecný obdiv a je postaven na zvláštn
etažeře na čestném místě.
Cinéorama
Nádherná
Tuilerie
Paříž
Francie
Sibiř
Trokadéra
11
article
Posl. dr. Herold o české obstrukci
Posl. dr. Herold o české obstrukci
O tomto aktnálním thematu pojednal po-
slanec dr. Herold na včerejší valné hromadě
»Klubu národní strany svobodomyslné«, o níž
zprávu podáváme na jiném místě.
Není to poprvé — pravil řečník — co
nespokojený lid český úsilovně volal po rázném
opposičním postupu české delegace proti vládám
jemu nepřátelským. Slyšeli jsme hlasy podobné
již po pádu ministerstva Thunova a hned po
nastoupení smutně proslulé vlády Clarovy, hlasy.
které vybízely nás ke zmaření jednání i exi-
stence nám nepříznivého vídeňského parlamentu
a slibovaly si, že pak snad nastane jakási ná-
prava našeho zřízení státního a že stát rakouský
vráti se k původním základům, na jakých byl
vybudován. Tehda zajisté o prospěšnostiči
neprospěšnosti této taktiky mohlo byti disku-
továno. Pro poslance samotné ovšem nebylo
pochyby, že této taktiky na ten čas užiti nelze,
a sice proto, poněvadž obstrukční taktika ne-
může býti především politickým programem ně
jaké strany, nýbrž jedině taktickým prostředkem,
který směřuje k tomu, aby určitého cíle, kte
rého lze obstrukční cestou dosíni, bylo dosa-
ženo. A jestliže býla namnoze u nás v Čechách
domněnka, že měli jsme již tehda zároveň
s Němci proti vládám tehdejším zahájiti ob-
strukci, kterou zahájili tito za účelem zrušení
jazykových nařízení, byli bychom ovšem tím
spíše provedli tento effekt, t. j. zrušení jazyko-
vých nařízení, ale nedosáhli bychom ničeho, co
je národu prospěšno, nýbrž jenom toho, zač celý
národ nyní žádá satisfakci.
Posl
doktor
Herold
Thunův
Clarův
Němec
Čechy
klub národní strana
12
article
Po známém činu vlády Clarovy ovšem
fronta českých poslanců se změnila a je známo,
jaký mělo to výsledek. Hned v těchto dobách
bylo vydáno heslo, že klub poslanecký musí
postupovati proti vládám příštím způsobem nej
rozhodnějším, dokud urážka národu českému
způsobená nebude odčiněna. Přišla vláda dra.
Körbra a tím ovšem nastávala otázka, máli hned
býti proti ní zahájena obstrukce či vyčkati prů-
běhu událostí pozdějších. Vláda Körbrova nalé-
zala se tehda v situaci dosti obtížné a měla
těžkou volbu pro docílení takového stavu, aby
obstrukci té či oné strany zabránila.
Proto dle mínění mého s jistým právem
a s ohledem ke skutečným okolnostem. Poslanci
čeští vytkli sobě pro další postup svůj oproti
vládě Körbrově jistou lhůtu, chtějíce jí dáti
možnosť, aby využitkovavší času nějakým způ-
sobem — jakým, to věcí její — zjednala če-
skému národu satisfakci. Této do nynějšího
okamžiku dáno nebylo, a dá se s těží očeká-
vati, že do 8. května, kdy říšská rada opět se
sejde, nám bude učiněno zadost. Tim ovšem
přirozeností věci samé jest dán příšuí postup
českého poselstva. Definitivní rozhodnutí své
učiní sice klub v jedné ze schůzí nejbližších.
ale již teď jeví se v kruzích poslaneckých
úmysl obstrukci zahájiti.
S jakým dojmem setkal se tento úmysí
náš u různých politických faktorů, je známo.
Clarův
Körbr
Körbrův
13
article
Vláda na př. neustále žurnalistikou jí přístupnou
dává prohlašovati, že v obstrukci nevěří a že,
kdyby i k ní došlo, sáhne k všemožným rázným
prostředkům. Z těchto hrozeb, myslím, že tou
dobou žádná není vážně miněna. Veškerá na
děje vlády spočívá v tom, že najde nějaký pro
středek, který by bylo lze pokládati za satis
fakci českému národu, a že veškeré hrozby
jako rozpuštění sněmovny, volební oktroyírkou
atd. míří jen k tomu, aby se toto rozhodnut
českých poslanců nestalo.
Druhý způsob hrozeb jest ten, že hlavn
předmět příštího zasedání parlamentu tvořiti má
činnosť hospodářská. A skutečně také na denní
pořádek první schůze říšské rady kladou s
věci, které jistým stavům, zemím a krajinám
mohou poskytnouti jisté hospodářské výhody
Z předložení těchto hospodářských záležitost
říšské radě právě v nynějším okamžiku patrnou
je snaha nynějšího kabinetu, přiměti české po-
slance, by k vůli jedné nebo druhé z těchto
předloh upustili od své obstrukce a dokázati
nestane-li se v těchto nepolitických věcech žád
ného pokroku, že tím vinni jsou jen a jedině
Čechové. To má budíti stále větší a větší ne
libosť u stran a frakci politických, které o
těchto hospodářských předloh očekávají jakés
výhody pro své voličstvo.
Je to hrozba úplně průhledná a nezmi
ňoval bych se o ní, kdyby i v lidu našem ne
ozývaly se hlasy z téhož důvodu proti naš
obstrukci. Theoreticky je to správné, poněvadž
nebudou-li to předlohy politické, nebude tím
poškozena vláda, nýbrž interessenti, kteří na vy
řízení věci po dlouhá léta čekají. Ale tus
nachází právě čásť našeho veřejného mínění
v rozporu, ve kterém věděli jsme, že se bude
nalézati, jak budou čeští poslanci nuceni okol
nostmi a danými poměry sáhnouti ku zbrani.
Čecho
14
article
Neboť agitačním klamáním lidu jest, slibo
vati mu těch a těch hospodářských prospěchů
ale k resoluci, ve které se jich celá řada uvádí.
připojiti tuto politickou zástěrku: »ale my žá-
dáme, aby naši poslanci se co nejrozhodněji při-
činili, aby tento nám nepřátelský parlament by
zrušen. Kdo chce od parlamentu práci pro svě
zájmy hospodářské, ale jedním dechem žádá
aby poslanci činnost jeho zmařili, není si vědom
toho, co vlastně chce, a v jednotlivých přípa
dech jest podobné jednání obyčejnou agitaeí
S tím faktem musíme se již jednou spokojiti
jakmile poselstvo české sáhne k této nejostřejs
zbrani politické taktiky. My musíme věděti, že
vláda úmyslně předlohy hospodářské a národo-
hospodářské, které po dlouhá léta sama zane
dbávala, dává na denní pořádek proto, aby se-
slabila politickou taktiku našich poslanců, aže
očekává, že tím proti nim budou pobouřeny
kruhy interessovaného voličstva. Co se týče vý
hrůžek vlády samotné, ztratily kurs v Čecháeh
již dávno. Nevěřie tomu, namlouvá-li se, že češu
poslanci řídili se dokonce vyhrůžkami. Předně
víme, že v Rakousku od výhrůžky ke skuteč
nému činu je trochu daleko, a že i když byly
splněny, český národ to přetrval a že pak na
stala jiná situace.l
V druhé řadě jde o to, jak k úmyslu če
ských poslanců postaví se spřátelené poslanecké
strany na říšské radě.
Rakousko
15
article
Strany pravice, jak známo, prohlásily, že
k obstrukci naší se nepřipojí. Tomu se nedivím
ale divím se, že v českém národě se ozývaj
hlasy, které se tomu najednou diví. Je přirozeno
že politické strany, zejmena bývalé pravice, jimž
především na udržení centralistického parlamentu
záleží, jako Poláci, Slovinci a katolická stran
lidová, která zejmena založena je na hospodář-
ském základě, do obstrukce s námi nepůjdou
Leč to není výsledkem mladočeské politiky
Strany ty by do takové obstrukce nebyly šly an
před tím, jak jsme se přesvědčili již za do
vlády koaliční. V té příčině nikdy jsme si ne
činili illusí, neboť dokud parlament pracoval
znamenal a znamenal vždy nějaký zisk pro ně-
jakou stranu. Dokud neustal moment, aby po-
slanci čeští postavili se na stanovisko krajní.
o němž jsem právě mluvil, bylo ovšem přirozeno.
že veškeré ony strany udržovaly princip majo-
rity, pomocí které bylo by lze dosíci jistýeh
kulturních a hospodářských úspěchů. Praví li se,
že strany ty nepůjdou do obstrukce, je to
pravda, ale připomínáli se, že snad půjdou
příliš ohnivě proti nám, já tomu nevěřím. Ta-
kové deklarace dělají se obyčejně nahoru, aby
působily, ale skutečný parlamentní život vypadá
jinak. Je pochopitelno, učiní-li kdo z nás na
říšské radě návrh na hlasování dle jmen, že ty
strany s námi hlasovati nebudou, ale že by ne-
přátelsky proti nám vystoupily, pochybuji. Na-
svědčují tomu i projevy na př. poslanců pol-
ských na nedávné jejich konferenci, ze kterých
vychází na jevo, že Poláci nemají úmyslu utvo-
řiti s bývalou německou obstrukcí allianci, jaká
byla za koaliční doby.
Polák
Slovinec
16
article
Ale buď si jak buď! Kdo se dá na vojnu.
musí bojovat. Je známo, že v dobách nejtužší
opposice vždy jsme byli sami. Ale myslím, ž
onen vnitřní duševní styk mezi stranami pravice.
který tvořil parlamentní majoritu, ani těmito
episodami nebude přerušen, a že potrvá klidně
dále. Neobávám se toho, co se očekává ac
vší silou německý tisk hledí udělati pravdou.
že se proti nám spojí celý parlament.
Ale kdyby se tak stalo, jakmile klub pro
tuto taktiku se rozhodne, musejí všickni vn
vytrvati tak dlouho, dokud se jiná situace ne-
zjedná.
Musím se posléze rozhlédnouti po naší
české domácnosti. Prožil jsem mnoho politických
zápasů, ale přece jsem očekával, když poslanci
čeští rozhodnou se pro obstrukci, že všecky t.
zv. mladě frakce, které nám po celá léta vy-
týkaly chabou politiku, toto naše rozhodnut
uvítají s jásotem, a že řeknou: my jsme vás
sice k tomu donutily, ale teď půjdeme s vámi.
Než vidíme obraz zcela jiný. Mně se aspor
17
article
zdá, že sáhneme-li k obstrukci, nebude to mrzeti
ani vládu ani Poláky tak jako naše domáci
opposiční strany. (Veselost.) Strany ty pravi
»My nemáme důvěru, že opposici dovedete
že budete míti k ní s dostatek morální síly
My si sice obstrukce přejeme, ale nesmíte ji
dělat vy, nýbrž my!« A tohleto přání po slo-
žení mandátů vždy ozve se ve chvili, kdy tento
čin byl by pro celkový stav národa českého
nebezpečným: vždy krátce před svoláním říš-
ské rady. Je podezřelé, že toto přání se nepro-
nese v čas. Kdyby se to stalo — dejme tomu
před dvěma měsíci — a náš klub mandáty po
vyzvání po dobrém složil, jsem přesvědčen, po-
trestali bychom nejvíce ty, kteří nás k tomu
vyzývali.
Já se opravdově tážu: je pravda, kdyby
poslanci strany svobodomyslné dnes složili man-
dáty a nechali zvoliti svými nástupci členy oněch
reformních frakcí, že by jejich obstrukce byla
více obávanou neb více milovanou od těch ostat
ních stran než naše ? Předpokládal bych ovšem,
že by na říšskou radu přišli mužové schopní.
Ke každé práci je vedle rozumu třeba také
trochu cviku, zvlášť je-li práce ta oblížná
Ukazuje se ovšem k tomu, že na př. na ně
mecké straně vlastně zahájilo obstrukci několik
lidí, Wolf et cons., kteří ostatní k tomu donutili
a že k úspěchu ji dopomohli lidé bez parla-
mentní prakse. Ti jí nemají ještě dnes. Ma
sice praksi hospodskou, ale parlamentní nikoliv
Ale očekává někdo upřímně, že bychom podob
nou taktikou, jakou zahájili Němci na říšsk
radě, docilili vůbec nějakého úspěchu?
Polák
Wolf
Němec
18
article
Velectění pánové! Ať je všecko pravda.
ať jsme lidé neschopní, ať jsme mravně tak
hluboko kleslí, ať jsme zaprodaní neb ochabi
— žijeme v době silných slov a takové siln
slovo tak mnoho již neplatí — ale kdo poněkud
zná vídeňské poměry a kdo ví, jak je různá
posice našeho poselstva a posice poselstva ně-
meckého, nebude nikdy dělati parallelu.
Nemluvil bych ani o složení mandátů, po-
něvadž to nepokládám za vážný požadavek, ale
poněvadž jsem jistě očekával, že v takové době,
kdy české poselstvo stojí před těžkým pro ná-
rod český bojem, každý poctivý Čech měl by
především míti na zřeteli prospěch národa a že
by zejmena žádný, kdyby to i pravda bylo, že
v nás sil není a že by z naší obstrukce žádná
vláda nemusila si ničeho dělat, že žádný člověk,
který si přeje, abychom se obstrukcí dodělal
taktického úspěchu, nebude to napřed nepřítel
říkat, ať si to říkají nepřátelé či vláda, ale
žádný z nás by tak činit neměl, poněvadž jed
nání podobné neslouží věci a ještě méně ná
rodu. (Pochvala.)
Je pravda, že my všichni jsme starší, je
pravda, že po dlouholetých těžkých zápasech
politických mnoho síly jsme opotřebovali —to
je přírozeno — ale je také pravda, že když
budeme chtíti, že ta stará síla ještě v nás jest
a že to dokážeme nahoru i dolů. (Výborně!
Dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 3. května. (Proti české ob
strukei) vyslovily se orgány všech politických
stran, sloučených v pravici, počínaje od kleri
kálních Němců, Poláků a klerikálních Slovineů
až po haličské Rusy a kukovinské Rumuny.
Bukovinský sněm uznal za dobré opětovně po
chváliti program vlády Körbrovy a zemský po-
slanec kráňský Krek svolal zvláštní schůzi vo-
ličskou do Bochně, aby si dal schváliti resoluci.
v níž se uznává za vhodný železniční projek
dráhy bochyňské a protestuje se proti za-
mýšlené české obstrukci proti investičním před-
lohám. Jde-li v politice o to, aby bylo jasno.
zde jest jasno úplné. Není pochybnosti, že
česká delegace, bude-li nucena chopiti se ob-
strukce, bude při tomto taktickém kroku úplně
osamocena. Listy nám přátelské ovšem dosu
se nevzdávají naděje, že se obstrukce dá něja-
kým způsobem zažehnati a tím že se předejde
nezbytné jinak rozbití pravice. V tom smyslu
píše i dnešní »Dzien. Polski«, jenž v dopise
vídeňském klade váhu na to, že »nikdo na
Němec
Polák
Rus
Rumun
Krek
Praha
Körbrův
20
article
Češích nežádá (?) oběti a žádá jen, abyse
zřekli zneužívání«. Obětí bylo by prý na př.
přijetí jazykového zákona, který by neodpovídal
národním potřebám českým; ale takový zákon
nikdy nemůže býti přijat, dokud trvá parlament
a Čechové jsou součástí většiny. »Zneužitíms
(práv parlamentních) byla by dle »Dz. P. « ob-
strukce, jež by měla za účel vynutiti na vládě
nějaké nové nařízení, které by vedlo k novým
bojům a kopalo by hrob ústavě. Lvovský list
soudí tedy, že jak Poláci, tak i ostatní Slované
na říšské radě užijí svého vlivu, aby odstranili
»přízrak obstrukce« z pravice. Avšak vykonají-
strany pravice svou povinnost vzhledem k par-
lamentu, musejí takovou povinnost vykonat
i Němci a nesmějí překážeti provedení spraved
livého zákona jazykového. V té věci pravice
musí učiniti na Němce nátlak. »Nastává tedy —
končí »Dz. Pol.« — válka proli obstrukci n
dvě strany. Polské kolo ujalo se iniciativy na
pravici; čekáme nyní na iniciativu s levice
Pánové Baernreither, Stürgkh a jich soudruzi
mají nyní na vybranou mezí láskou Wolfa
Sehönerera a splněním povinností ke státu
svému národu.«
Těší nás, že konečně i listy, sloužící pa-
nující straně polské, uznávají, že pravice nebyla
jen sama sobě účelem, nýbrž že měla též po
vinnosti ke spojeneům, zejmena k delegaci české
která po celá minulá léta stála v prvé řadě bo
jovné. Kdyby si pravice byla bývala vědoma svých
povinností aspoň před rokem, snad by nebyl
došlo na zločin 17. října. Ale nyní se bojíme.
že naši bývalí spojenci přicházejí se svým po
znáním trochu pozdě.
Ze Záhřeba, 1. května. (Stati dra.
Čech
Čecho
Polák
Slovan
Němec
Pol
Pánová Baernreither
Stürgkh
Wolf Sehönerer
Záhřeb
Zneužitím
21
article
Kramáře o českém státním prá vu
věnovaly pozornost i listy chorvatské. »Obzore
také nepředpovídá stati té nijakého úspěchu.
Maďarům prý nepovědéla nic nového, neboť Ma-
daři znají plnou oprávněnost českého práva
českých požadavků. Jsou-li přes to proti nim
činí to, poněvadž v uskutečnění českých poža-
davků spatřují nebezpečí pro maďarskou hege
monii. »Obzor«, jenž je v opposici proti vy
rovnání z r. 1867 vůbec, viděl by raději, kdyby
čeští politikové, místo aby hledali přátel mezi
Maďary, snažili se o těsnější sdružení rakouských
Slovanů. »Jen pak — píše »Obzor« — můžeme
se nadíti, že zvítězíme nad svými odpůrci, jež
cestou diplomacie nikdy nezískáme pro svou
věc. Nad nimi zvílěziti a své požadavky usku-
tečniti můžeme však jedině pevným sdružením
a vzájemností... Jest třeba vrátiti se na starou
cestu a vystoupiti před vládu i své odpůrce
s kompaktní silou a jednotnou akcí. Naše roz-
drobenost může býti výhodna jen Němcům
vládním úmyslům . . «
Z Krakova, 3. května. ( arcibiskup Mo
ravský.) Lvovský katolický arcibiskup Severín
Dabrova Moravský zemřel dne 2. t. m. ve věku 81 let
Narodil se r. 1819 v Sielku v Haliči, vystudoval ve
Lvově práva a stal se úřadníkem. Zanechal však
úřadnickě kariéry a vstoupil do theologe. Po vysvě
cení rychle poslupoval v duchovenských hodnostech
při kapitule lvovské, r. 1873 stal se děkanem kapi
tulním, r. 1881 pomocníkem arcibiskupa Věřehlej
ského a biskupem in partibus, konečně r. 1884 p
smrti Věřchlejského administratorem diecése a r. 188
arcibiskupem. Téhož roku povolán do panské sně
movny.
Kramář
Maďar
Němec
Severín
Ma
Krakov
Sielka
Halič
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 3. května.
Praha
24
article
Španělsko-americké sblížení.
Dojde-li k uskutečnění velikého díla, na němě
jisté čelnější osobnosti pracují, nebude možno
činiti španělskému národu výtky, že by nebyl
čerpal z neštěstí dobrých ponaučení.
Jedná se totiž o znovusdružení hospodář-
ských a intellektualních zájmů mezi Španěly
hojnými, v jižní a střední Americe prospívajícími.
Španěly obydlenými republikami, kterým rovněž
hrozí podrobení vlivu anglo-saskému. Vyjednává
se zvláště o pořádání španělsko-amerického kon-
gresu, který se má na počátku října v Madridě
konati. Program sjezdu je tento: 1. Hospo-
dářské a sociální styky Španělska s Portugalskem
a španělsko americkými národy. 2. Poradao
prostředcích, kterých by mělo býti k umožnění
nejužšího spojení mezi vládami jednotlivých špa-
nělských států v budoucnosti užito. 3. Prostředky
zlepšení hospodářských styků mezi španělskými
národy. 4. Pořádání stálých amerických a špa-
nělských výstavek různých výrobků pro konsu-
menty a producenty. 5. Založení akademie věd
a umění a zřízení jistých vzdělávacích ústavů
dle amerického způsobu v Madridě. 6. Založen
španělsko-americké banky s filiálkami v Portu
galsku a španělsko-amerických státech.
Španělská a portugalská vlád
bude na kongresu zastoupena. Špa-
nělsko-americké vlády vyšlou zvláštní delegáty
Rokování se mohou zúčastniti všichni diploma
tičtí a u španělské vlády Portugalskem a špa-
nělsko-americkými státy pověření representant
latinského původu, delegáti Kuby, Porto
rika a časopisectva.
Sjezdu bude předsedati pre-
sident španělského ministerstva
Španěl
Španělsko
Amerika
Madrid
Portugalsko
Špa
Kuba
akademie věda
25
article
Némci v Turecku.
Némci v Turecku.
Správa německých poštovních úřadů v Caři-
hradě oznámila obucenstvu, že je, od 1. května
počínaje, oprávněna přijímati dopisy, cenné zá-
silky (do 10.000 franků) atd. k dopravěde
egypiských přístavních měst a Bejrutu, Jaffy
(Jarusalema), Smyrny atd. na zvláštních parní
cích egyptské vlády, které každou středu Stam-
bul opustí. Skoro současně nás dochází zpráva
o zahájení jízdy nového vlaku, který Berlín
s Cařihradem přes Pešť přímo v 50. hodinách
spojuje a svědčí o intensivnosti německého
vlivu do Turecka. Jak známo, obstarával pře
tím přimou dopravu osobní atd. do Cařihradu
jedině mezinárodní tak zv. »Orient-Express«,
který z Paříže přes Vídeň dojižděl. Ode dneška
bude Zlatý roh spojen se západní Evropou
mezinárodním a mimo to i výhradně německým
vlakem.
Turecko
Bejrút
Jaffa
Jarusalema
Berlín
Cařihrad
Pešť
50
Paříž
Vídeň
Evropa
Smyrna
26
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Schůze klubu svobodomyslných
lidových poslanců českých na radě říšské
koná se dnes v 6 hodin večer, a sice
v Praze v místnostech klubu národní strany
svobodomyslné (v Jungmannově třídě čís. 26).
Pro důležitost věci jest přítomnost
všech poslanců nevyhnutelna,
— Pravice. Byly doby, kdy přikládal
jsme ji důležitost a kdy těšilo nás účastenstv
poslanců českých v této parlamentní skupině
Zdál se nám býti tak přirozeným spolek zá
stupeů národností neněmeckých a odpor jejich
proti německému panství, že nám nevadili ani
němečtí klerikálové v tomto spolku, jakkoli se
od nás v ohledu politickém naprosto lišili
Však dlouho netrval náš sen. Poznali jsme záhy.
že přes kmenovou příbuznost, pokud se týče
Slovanů na pravici, i přes společný odpor proti
německému centralistickému pseudoliberalismu.
který zdál se nás pojiti s klerikálními Němci —
děli nás interes, dělí nás naprostá různost na-
šeho poměru k Vídni a k tomuto státu. Nás
Čechy neměla Vídeň nikdy v lásce. Vzdor tomu
že vraženi jsme byli do germánského srdce
Slovan
Němec
Čecho
Praha
Jungmannův třída
Vídeň
27
article
Evropy, že králové čeští byli zároveň cisaři něme-
ckými, nechtěli jsme se nijak poněmčit. Praha ne-
chtěla se poklonit ani v nejhorším úpadku svém
naduté Vídni a národ náš i potom se nezměnil
když se po hrozných dobách pobělohorskýeh
domnívali, že víc už k životu se neprobudí
aneb že jako potomci zde zbylé, nepobité, ze
země nevyštvané chamradě, probudíme se jako
lidé zcela jiní. Vídeň byla ode vždy naší ne-
přítelkyní, proto, že tak vroueně lnuli jsme k
své řeči a že tak houževnatě hájili jsme svou
samostatnost naproti ní. Nenáviděla nás a pro-
následovala od okamžiku toho, kdy jsme sn
vešli ve spojení. A doznejme upřímně, myž
k ní také nikdy náklonnosti neb dokonce láský
nepocitili. Jak jinak Poláci! Kdežto my proto.
že nalezáme se na cestě z Vídně do Berlina.
překážíme, jsou jim Poláci, poněvadž domovem
jsou na cestě mezi Vídní a Petrohradem, vítáni.
Poláci jsou z Vídně hýčkáni. Polákům do-
stalo se v Rakousku všeho, čeho si k vol-
nému národnímu vývoji mohli přáti
neměli tedy naprosto žádnou příčinu spojovati
se s námi odstrkovanými, pronásledovanýmia
týranými, a snad k vůli našim krásným očím
pouštěti se v boj s těmi, od nichž dostává se
jim neustále hojných a cenných dokladů přízně?
Polák
Evropa
Praha
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Rakousko
28
article
Jinými slovy nemožné je naše spojenství ku
boji za právo národní a za samostatnost země
s tím, jenž v ohledu národním všeho toho, čeho
si přál, dosáhl a jemuž autonomie byla by da
rem velice pochybné ceny, neboť autonomie zna-
mená býti svéprávným nejen co do práv, nýbrž
i co do povinností, a Halič sama na sebe
odkázaná není naprosto ideálem polským. Jinak
zase má se věc se Slovinci. Nešťastný malý
tento národ, jenž druhdy pojil nás se slo-
vanským jihem, je roztříštěn neméně než
v šesti zemích, z nichž toliko v jedné,a
sice v Krajině, má většinu. Národ ten
přirozeně touží po scelení, neboť jenomv
tomto případě může se státi platným či-
nitelem v této říši. Bylo by přlišným egoismem
kdybychom žádali na něm, aby přijal za své
naše učení o politicko-historických individuali-
tách a rozbíjel s námi říšskou radu, kde jedině
může zasazovati se o svá národní práva jako
celek a s jistou nadějí na výsledek. O klerikálních
Němcích ani nemluvíme. Štrana ta měla — ne-
hledě k její tendenci — oprávnění, když ve
Vídni byl pánem liberalismus. Dnes, kdy vane
v Rakousku týž duch bez konkordátu jako z
něho, nemá klerikalismus práva na existenci.
A nyní si představme jako čtvrtého v tom kvar-
tetu nás Čechy. Při té různosti zájmů našich
mohli jsme zůstati ve svazku tom jen polud,
pokud pravice nečinila nie jiného,
než hájila vládu naproti německ
obstrukci. To také jediný byl její
účel, jediná její činnost. Dnes s
ukázalo, že pravdu jsme měli, když varovali
jsme před optimismem, který na pravici jako
na základu budovati chtěl, co našeho národa
touženým je cílem. Pravice nyní snad se roz-
padne, ale národ český nemá příčiny proni
slzeti.
Němec
Čecho
Halič
Vídeň
Rakousko
29
article
— Moravská fronda. Národní odpůrci
těší se tím, že prý v posledním okamžiku mo-
ravští poslanci od zástupců národa českého se
odloučí, že obstrukce se nezúčastní a touto
frondou uvnitř českého klubu že bude plán
český pro nastávající kampaň parlamentní
zmařen. Aby poslance moravské k tomu získal,
vypravil prý se onehdy ministr spravedlnosti do
Brna a poslání jeho prý setkalo se s mnohem při-
znivějším výsledkem, než poslání dra. Rezka
do Prahy. Nebylo by dobře, kdybychom za-
mlčovali, že skutečně mezi poslanci moravskými
co do taktiky jeví se odchylné mínění, než
které vrchu nabylo u nás nejen mezi poslanci,
nýbrž i ve všem lidu, však že by v této době tak
vážné, tak kritické zástupci národa našeho
v zemi sousední měli úmysl a odvahu jinou
dáti se cestou, než druhové jejich z království,
jest domněnka, kterou těšiti se mohou jen ti,
kdo nemají o tom ani tušení, co dnes děje se
v duší české.
— Klub národní strany svobodomyslné
konal včera večer vesvých místnostech v Jung-
mannově třídě valnou hromadu, kterou zahájil
předseda klubu poslanec dr. Václav Škarda.
Uvitav přítomné, načrtl stručnými rysy činnost
klubu v minulém roce, načež věnoval vzpo-
minku piety zesnulým loni členům. Náleželi
mezi ně pp.: JUDr. Doležel František, advokát
v Hořovicích, Glückselig Karel, lesní v Hoře
Kutně, Hajšl Ant., obchodník v Praze, Haupl
Václav, obchodník na Mělníce, Havlík Filip,
kožešník v Praze, Janouch Jan, statkář ve Sko-
chovicíeh, Lukáš Alois, okresní tajemník ve Vel-
varech, Mikulejský František, ředitel v Praze,
Možný František, hostinský na Král. Vinohra-
dech, JUDr. Podlipský Prokop, advokát v Praze,
Sklenář František, statkář v Krabšicích, JUDr.
doktor
Škarda
Doležel
František
Glückselig
Karel
Hajšl
Václav
Havlík
Filip
Janouch
Jan
Lukáš Alois
Mikulejský
Král
JUDr
Brno
Praha
Jung
Hořovice
Mělník
Sko
Vela
Krabšice
klub národní strana
Sklenář
30
article
Smrtka Jan, advokát v Rychnově n. Kněžnou,
Šimer Celestýn, okresní tajemník v Horažďovi-
cích, Šťoviček Jan, inženýr v Praze. Vzpomínku
zvláště tklivou a vroucí vénoval bývalému místo-
předsedovi klubu národní strany svobodomyslné
dru. Podlipskému. Tento oddil řeči předsedy,
poslance dra. V. Škardy, vyslechli přítomní sto-
jíce. Po jeho proslovu přečeti tajemník pan
Kretší protokol minulé valné hromady. Když byl
schválen, měly býti předneseny zprávy funkcionářů.
Vzhledem k jich rozšíření tiskem ve věstníku
klubu mezi veškeré členstvo, jakož i vzhledem
k hojnému a důležitému programu schůze na-
vrhl posl. dr. Ed. Brzorád, by se nečelly. Ná-
vrh byl přijat. Následovaly volby, po navrhup.
posl. Kurze provedené akklamaci. Pan prol.
Kurz navrhl, by zvoleni byli: p. dr. Václav
Škarda, předsedou, náměstkem předsedovýmp.
dr. Miroslav Krajník, členy výboru pp.: Bar-
toš Čihař, professor, MUDr. Em. Engel, lékař,
JUDr. Josef Fořt, tajemník, Prokop Grégr, ře-
ditel »Národních Listů«, Rudolf Keclik, obchod-
ník, Jiři Kresl, inženýr, JUDr. Josef Matys,
advokát a JUDr. C. Nesý, advokát. Návrh byl
přijat. Revisorom účtů zvolen byl dosavadní
revisor pan Fr. Kučera. Tím program valné
hromady byl vyčerpán. Následoval program po-
litický. O jeho thematech a průběhu referujeme
na místě jiném samostatně.
— Veřejnou schůzi svolává svobodomy-
slný klub pro okres humpolecký na den 6. května
t. r. k 10. hod. dopolední do dvorany Soko-
lovny v Humpolci. Rozhovor o politické situaci
zavede řišský poslanec p. Filip Bečvář.
Smrtka
Jan
Šťoviček
Podlipský
V Škarda
Kretý
doktor
Ed
Brzorád
Škarda
Krajník
Čihař
MUDr
em
Engel
JUDr
Fořt
Prokop Grégr
Keclik
Kresl
Matys
Nesý
František
Kučera
Bečvář
Rychnov můj
Kněžná
Horažď
Praha
Soko
Humpolec
Šimer Celestýn
klub národní strana
31
article
— Český spolek v Kyjevě na Rusi.
Píše se nám: V neděli dne 29. dubna konala
se v Kyjevě na Rusi první schůze Čechů za
účelem založení spolku. Předsedal jí řed. gymna-
sia pan V. Petr. O přípravné činnosti referoval
pan S. Koníček, předseda kroužku pro vypra-
cování stanov. Četné účastenství všech stavá
svědčilo o zájmu pro zřízení českého střediska.
Při přátelském, animovaném průběhu porady vy-
bráno bylo panem prof. F. Jarešem 35 rublů
ve prospěch Ústřední Matice školské a dosaženo
úplné shody, takže stanovy budou již v příštích
dnech podány úřadům ku schválení.
— K referátu »Po povodni vltavsko-
labské« (o schůzi poškozeného rolnictva
Lužci), uveřejněnému v čísle včerejším, ozna-
muje se nám z pramene autentického: »Vypra-
cování projektu na zřízení ochranných hrází
povltavské trati Kralupy—Mělník stalo se na
přímou intervenci místodržitele hr. Coudenhova.
Za tím účelem svolána porada zástupců státu,
zemědělské rady a členů komise pro kanaliso-
vání Labe, která 12. února t. r. se konala.
Jednalo se o urychlené pokud možno vypraco-
vání projektu podobných hrází, aby zjednán byl
jasný rozhled o dosahu a rozsahu podobných
opatření a aby získán byl i dostatečný podklad
pro posouzení potřebného nákladu. V této po-
radě byla zástupcem zemědělské rady vyslovena
sice ochota vypracovati plány na žádané hráze,
avšak připomenuto, že, jelikož nemá zemědělská
rada po ruce patřičná měření, šetřeni a dáta o
místních poměrech a velkých vodách, musíla by
Čecho
Petr
profesor
F Jareš
Coudenhove
Rus
Kyjev
Lužec
Kralupy
Mělník
Český spolek v Kyjev
vání Labe