1
masthead
4. května 1900. Císlo 122.
2
masthead
NÁROPNÍ LISTY.
4
article
„na Košíku« na Václavském náměstí přednášku
Mistru Janu Husoví. Začátek o 8. hod
Stávky.
* Ze Železného Brodu, 3. května. (C.-B.) ve
zdejší přádelně firmy Liebig č spol. veškeré dělni-
ctvo až na 11 osob opět vstoupilo v práci. Dělníci
při tom opětně vyslovili své požadavky a doložili.
že nebude-li jim během 3 neděl vyhověno, znovu
počnou stávkovati.
* Z Jablonce, 3. května. (C.-B.) Ve zdejším
okresu stávkují v c. k. výs. tannwaldské továrně na
zboží bavlněné všichni tkalci počtem as 500 lidía
220 dělníků přádelny, v tkalcovně na sukno firmyJ.
Langsteina synové v Prošvicích všichni tkalci až na
4, ve tkalcovně na bavlnu Jana Liebiga č spol. ve
Svárově z 1000 tkalců 900.
* Ze Semil, 3. května. (C. B.) Ve strojní tkal
covně v Libštátě as 400 dělníků nepracuje. Ve přá
delně a tkalcovně firmy F. Schmitt v Řikách zabrá-
něno bylo stávce as 1700 dělníků tím, že jich
požadavkům vyhověno. Ve strojní tkalcovně firmy
J. W. Hyblerž v Benešově počalo stávkovati 10
dělníků.
Jan Husový
Langstein
Prošvic
Liebig
F Schmitt
Hyblerž
Košík
Václavský náměstí
Železný Brod
Jablonec
Semily
Libštát
Řiky
Benešov
Liebig
5
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
se Český výbor pro hry olym-
pické konal těchto dnů schůzi v restaurantu
Brejškově. Po přečtení protokolu minulé schůze
projednání osobních záležitostí pan Cmunt pro-
jevil přání, aby více zpráv o práci komitétu bylo
uveřejňováno. Pan Reisner podotýká, že od té
doby, kdy usneseno bylo pouze officiální referáty
listům posílati, nemožno bylo proti usnesení praco-
vati. Dále oznamuje p. předseda dr. J. Guth, že
gratuloval primátorovi měst pražských k instalaci,
začež tento velice lichotivým dopisem děkuje. Gra
tuloval dále jmenem komitétu francouzskému kon
sulovi při otevření pařížské výstavy a pan konsui
odpověděl delším dopisem, ve kterém srdečně děkuje
a sděluje, že tlumočil přání vřádě francouzské. Majnn
Balk ze Stokholmu sděluje, že zúčastní se závod
v Paříži 60 švédských gymnastů »hors concours«,
jakož i podobné prohlášení že učinili gymnasté bel-
gičtí a švýcarští. Dále odpověděno tělocvičné jednotě
»Sokol« v Prostějově, která žádala za sdělení nej-
lepších výkonů při skoku do výše, do dálky
o tyči při hrách olympických. Pan ředitel setntk
Hergesel! oznamuje, že pojede též jako zástupce
Českého výboru pro hry olympické ku závodůn
v šermu za 14 dní do Paříže. Příjezd p. setník
oznámen bude nejen výstavnímu komité ústřednímu
ale i odboru šermířskému a rakouskému konsulátu.
Brejškův
Cmunt
Reisner
doktor
J Guth
Gr
Majnn
Hergesel
Paříž
Prostějov
Sokol
Český výbor pro hra
6
article
Pan řed. Hergesell oznamuje dále, že zúčastní táž
závodů předvedaním své školy fleuretem i šavlí.
Prohlášení pana setníka přijato s povděkem, nebot
tak hned při prvních závodech bude výbor skvěle
zastoupen.
Usneseno dále svolati schůzi širšího pra
covního výboru. Dále poděkováno přitomnému
panu red. Bastlovi za pěkné provedení sportovní
akademie a usneseno zahájiti subskripci ve prospěch
vypravení zápasníků k závodům pařížským. Konečně
usneseno, by podán byl návrh na společný odznak
jak pro výbor, tak i pro zápasníky, kteří pojedou
do Paříže, a požádán malíř p. Reissner za podání
náčrtku.
Red. K. Čupr zvolen za člena čestného
výborur.
Hergesell
Bastl
Reissner
K Čupr
Paříž
7
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Z demonstrací českobrodských.
(Před senátem čtyřčlenným.)
(Dokončení.)
Dne 6. listopadu m. r. zahájil v Českém
Brodě kontrolní shromáždění setník pan Karel
Haláček, vyzvav záložníky, aby se hlásili slovem
»hier!« Tomu opřel se redaktor Miškovský, jenž
sktu přítomen byl ve funkci městského radního
jakožto zástupce zamosprávy a protestoval prot
tomu, aby hlášení dálo se pouze po německu.
Na to vzdálili se z místnosti všichni přítomní
starostové. Při dalším kontrolním
shromáždění hlásilo se pět kšel-
ských záložníků svou mateřštinou.
Byli za to ve smyslu setníkova rozhodnutí od-
souzeni do vězení na sedm dní a ihned odvedeni
do městské věznice.
V zápěti na to vznikly v Českém Brodě
hlučné nepokoje. Lid projevoval zjevně své
smýšlení a okresní hejtman Schentz povolal do
města škadronu dragounů a četníky z Brandýsa
nad Labem. Po přichodu vojska do města vy-
táhl zástup někohika set lidí k soudní budově
a zapěl pod okny věznice národní hymnu. Č -
metvo k vůli tomu dav rozehnalo a ulice vy-
klidilo.
Ale již ve dnech nejbližších se demonstrace
tím hlučněji opětovaly, neboť v pořádání kon-
trolních shromáždění se s týmž výsledkem po-
kračovalo.
Haláček
Miškovský
Schentz
Český Brod
Brandýs nad Labe
8
article
Atak došlo dne 8. listopadu v měst
k opětným bouřlivým projevům, když pak k vůli
českému hlášení odváděn byl do věznice rolník
pan Sirnad, jemuž do konce na uznání sympatií
věnovány damámi kytice, nabyly manifestační
projevy vrchole.
Při té příležitosti vojsko tasilo zbraň i není
k podivu, že v davech nastalo všeobecné zdě-
šení. Ustrašené děti, dívky a ženy braly úto-
čiště v eizích bytech a krámech, lomily rukama
nad hrozivou situací a propukaly v pláč.
V zápěti projevů těch udány soudu jako
nebezpečné ohrožovatelky veřejného pokoje a
řádu — — čtyři něžné dívky, dítky vážných
městských rodin, jež vyšly si tehda před po-
lednem z kostela na náměstí podívat se, co se
venku děje a sledovaly zvědavě jen
činnost vojska a četníků . ..
Jak už jsme uvedli ve včerejším odpoled-
ním listě, žalovány byly českobrodské slečny,
17letá Pepička Řekákov a, 16letá Jaroska
Řehákova, 18letá Mařenka Lubrova
17letá Boženka Lukšova z přečinu shluk-
nutí dle SS 283. a 284. proto, že strážmistru
Seidlerovi, kterýž je rozháněl, až jedné z nich
roztržen byl bodákem šat, odvětily s prostou
naivností: »Ale nechte nás, my přece nic ne-
děláme, my to chceme také víděť !e
Výslechem vývodního svědka pana Viktor
Weidenhofera, starosty z Českého Brodu
prohlášeno bylo včera průvodní řízení za skon-
čené, načež uděleno slovo veřejnému žalobei
nám. panu Sakovi ku přednesení konečných
návrhů.
Sirnad
Řekákov
Jaroska Řehákův
Lubrův
Boženek Lukšův
Seidler
Weidenhofer
Sak
Český Brod
9
article
Státní zástupce prohlásil v úvodu řeči, že
vůči obviněným dámám od žaloby v příčině
§ 284. (vpouštění se do hádky se stráží
upouští a že na ní trvá, jen pokud se jedná
o § 283. (neuposlechnutí k rozehodu).
Obhájce p. dr. KIumpar poukazoval
v delší vřelé řeči k charakteristické okolnosti.
ža z kříklavě ličených demonstrací českobred-
ských ociťují se před soudem, ne jednotliví
z tak zv. demonstrantů, nýbrž mladé, něžné
dívky, kteréž z pouhé zvědavosti, bez jakých-
koliv úmyslů přihlížely k tomu, co se na uliei
děje. Z tak zvaných demcnstrant
četnictvo nezjistilo ani jediné ho
a jen čtyři něžná děvčátka mají pykati, jak ob-
hájce dí, za hříchy nespáchané. Podle právni
ckého přesvědčení obhájcova není tu skutkové
povahy př.činu dle § 283., neboť nedá so háji
náhled, že by každý, kdo se připlete v de-
monstrující zástup, stával se již tímto faktem
jeho součinným účastníkem a podlehal trest
nímu stíhání. Po stránce subjektivní není tu
o deliktu řeči, neboť ani okresní hejtman, ani
komisař, ani četník dívek osobně neznali, n
náměstí pak bylo dam stejného stáří a podob
ných zevnějšků množství nesčetné. Z těchto
důvodů žádal obhájee, aby mladistvé dámy byly
žaloby zproštěny.
doktor
KIumpar
můj náměstí
10
article
Soud odebral se na to k poradě, z nižs
po delší chvíli vrátil s prohlášením, že uzna
za nutné, doplniti řízení opětným výslechem
četnického strážmistra Frant. Seidlera, aby
přesně udal, zdali věděl, jak se dámy v místee
su pumpy« dne 12. listopadu v kritické chvíl
prodlévající jmenují, když je vyzýval k roz-
chodu. Svědek prohlásil, že prý dámy osobně
dobře znal, ne však dle jmen.
Předs.: Můžete tedy se vší určitosti
tvrditi, že tam meškaly právě obě slečny R
hákovy, právě slečna Lubrova a právě slečna
Lukšova?.
Svědek (pevně): Ano, poznal jsem
všechny čtyři.
Přís. vot. rada dr. Unger: A jmén
jejich dozvěděl jste se teprve od slečny Josef
Řehákovy, když jste se dostavil do bytu jejieh
rodičů a slečnu vy zval, aby vám sdělila,
s kým tehda na náměstí byla?
Svědek: Tak jest, věděl jsem kde rodiče
slečny Josefy Řehákovy bydlí a proto jsem tam
došel pátrat po jménu ostatních.
Obhájce dr. Klumpar: Tvrdíte, že jste
všechny čtyři dámy osobně znal. V ždy
přece meškaly po plné dv
roky před tím na českém uči
lišti v Brně.
Svědek: Vídal jsem je několikráte
v českobrodském okolí na procházkách a za-
pamatoval jsem si je.
Přís. vot. rada Sláma: Vybízel jste přec
dámy k rozchodu po dvakráte. Měl jste př
tom vždy na mysli jejich osobní bezpečnost
aby totiž z místa odešly jen proto, by se jin
nic nestalo?
Svědek: To se rozumíl
Týž votant: Anebo jste je vybízel
k rozchodu proto, že jste je považoval za de-
monstrantky?
František
Seidler
Lubrův
Lukšův
doktor
Unger
Řehákův
Klumpar
Předs
Brno
11
article
Svědek (podrážděně): Ano, pov
žoval jsemje za demonstrantky
neboť neposlechly mých pří
kazů k rozchodu. (Vzrušení.)
Týž votant: Žádám jen o klidnou
rozumnou odpověď: považoval jste je za de
monstrantky po učiněném vyzvání nebo ne?
Svědek: Rozhodně ano.
Přís. vot. rada dr. Unger: V čem pal
záležela ta jejich demonstrace?
Svědek: V tom, že pobuřoval
četnictvo, aby k něčemu přišlo
(Veselosť i vzrušení v anditoriu.)
Po skončeném výslechu tohoto svědka ode-
bral se soud ku poradě znova. Trvala asi čtvrt
hodiny, načež za všeobecného napjetí prohlásil
předseda pan vrchní rada Babor tento roz
sudek: Obžalované sprošťují se přečinu
shluknutí ve směru § 284, protože veřejný ža
lobce v tom směru od žaloby upustil, jsou
však vinny přečinem shluknutí dle § 283
proto, že neuposlechly četnického strážmistra
Seidlera, když dle přísežného stvrzení svého
jim nařídil, aby se rozešly a odsuzuje se každ
z obžalovaných k peněžité pokutě 20 korun
v případě nedobytnosti na 48 hodin do vězení
Důvody rozsudkové vyznívaly v tom směru
že v oslyšení příkazu okresního hejtmana
místodržitelského komisaře a četnického stráž
mistra k rozchodu neshledal sice soud skut
kovou povahu přečinu shluknutí, ano jednale
se je o to, že dámy v dobrotě byly upo-
zorněny, aby se k vůli bezpečn o st
o sobni rozešly. Teprve tím, že obviněné ne-
vyhověly druhému vyzvání četnického stráž-
mistra (aby se vzdálily), pronesenému“ dle pří-
sežného stvrzení Seidlerova »jmenem zákona«
vzepřely se úřadnímu vyzván
vrehnostenské osoby.
Tím o 12. hodině líčení bylo skončeno
dámy, s růžovými květy na ňadrech a s pur-
purem v licích, odhupkovaly rozmarněze
soudní síně.
doktor
Unger
Seidler
Seidlerův
12
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Sněm markrabství moravského.
(27. schůze.)
Z Brna, 3. května.
(Telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Nemnoho již dní života zbývá sněmu v tomi
zasedání, a proto nyní pracuje se rychle, ve dlouhýci
schůzích, i večerních. Zemský rozpočet, který nyn
je projednáván, poskytl opět českým poslancům pří
ležitosti, aby přednesli nejen stížnosti jednotlivých
stavů i tříd, ale opětovně i staré stesky celého č
ského národa na Moravě. V rozpočtové debatě pro
mluvili posl. Weber, Hulka, Heimrich, Pokorný, dr
Šllený, dr. Perek a dr. Žáček.
Posl. Hulka mluvil o nedostatečné úprav
platův učitelských a o nedostatečných právních po
měrech jeho, o jichž změnu a úpravu se vřele při-
mlouval, jakož i za podporu okr. val.-meziříčského,
který byl v těchto dnech znovu živelní pohromou
postižen.
Weber
Hulek
Heimrich
Pokorná
Šllený
doktor
Perek
Žáček
Posl
Brno
Morava
13
article
Posl. Heimrich vyslovil se proti resoluci
finančním odborem navržené, kterou se vláda vyzývá
aby ještě v tomto roce podala předlohu na zavedení
zemské daně 20 K na 1 hl. lihu. Řečník vystoupií
proti této dani jako novému břemenu, které by bylo
uvaleno jen na jednu třídu poplatnictva, na rolnictv
v krajinách horských, kdež jest nuceno dělnictvu
lihové nápoje v značné míře dávati, poněvadž by při
nouzi o dělniky jinak žádných nedostalo. Tak jako
nerozrušila tato jediná třída finance zemské, nesmí
býti také sama k jich uzdravení potahována. Tato
nová zemská daň má vynésti na Moravě 1,600.000
zlatých; řečník se tázal, možno-li tento obnos ža-
dati od té třídy poplatnictva, které by jí bylo posti-
ženo. Rovněž vytkl, že by zase touto novou zem-
skou daní porušena byta zásada progressivního roz-
vrhování daně a varuje, aby oslabován byl nejchudš
na prospěch bohatých. Jako poctivý zástupce rolni
ctva bude hlasovati proti resoluci.
Posl. Pokorný ve dnešní schůzi ujal se
zemědělství, o něž správa zemská nedostatečně dbá
a vystoupil také za zřízení mlékařské školy
v Senici.
Posl. dr. Šílený pronesl obšírnou politickou
řeč o všech útiscích, jež na národu našem se dějí.
Vytýká Němcům strannické, nepolitické jednání,
ohrožující mír na Moravě. S úžasem patřit
nutno na události, které se točí kolem
Posl
Pokorná
Němec
Morava
Senica
14
article
osoby kn. Fürstenberga a spojeny
jsou s cestou do Berlína. Rakouská
politika vydává se znova na bezcestí,
jež vede do propasti. V jedné části Něme
rakouských jeví se smýšlení nebezpečné pro trvání
říše. Proti zásadě velkých německých myslitelů,
jako Herdra, dle níž ten, kdo odnímá národu jazyk,
zabíjí národ ten, jedná většina sněmovní, jedna
ústřední její vedení ve Vídni. Mužové, stojící v čele
Němců rakouských, počínají si nejen politicky, nýbrž
i společensky zdivočile, jak dokázal posl. Woti na
jedné z posledních schůzí českého sněmu. K vy-
stoupení sněmovní většiny proti podpoře české mě
šťanské školy v Hranicích došlo jen pod vlívem
družiny Wolfovy a Schönererovy.
Českým ústavám vnucovány jsou úřadní něme-
cké časopisy. Stráž bezpečnosti v Brně jest nástrojem
protičeské surovosti německé. Němečtí úřadníci u
soudů vystupují proti českému obecenstvu arro-
gantně a urážlivě. Vytýká se nám, že se do-
týkáme vojenských kruhů; ať ty nevy-
stupují proti nám abude pokoj. Muž-
stvu zakazuje se česky mluvit. Tvrzení.
že my ohrožujem německé území, jest směšné. Za
to Němci lákají do schulvereinských škol české děti.
Ve skutečnosti však tyto školy vychovávají jen do-
rost pro polepšovny. Vláda jde Němcům ve všem na
ruku. Ve školství se to zračí nejlépe. V Bosně
Hercegovině zřizuje obchodní školy, aby tam získala
oddanost a dynastické cily. Nechť činí totéž pro nás
a získá si jich také. I zimní hospodářské školy mu-
slme si na sněmu po tuhých zápasech vybojovat.
Fürstenberg
Němec
Wolfův
Schönererův
Berlín
Vídeň
Hranice
Stráž
Brno
Boseň Hercegovina
15
article
Zřízování českých měšťanských škol činí se nej-
větší překážky. Kulturní rozvoj náš maří se z příčin
malicherných. Záležitost stavby budovy pro uměle-
ckou akademii v Praze zdržována jest proto, poně-
vadž budova dle předložených plánů byla by ná-
dhernější, než budova umělecké akademie ve Vídni.
Možno za všech těchto okolností věřiti, že Něm-
cům jedná se o asmír«? Viděli jsme včera v zále-
žitosti české měšťanské školy v Hranicích, jak
»upřímně« to myslí. Celá ta smiřovací akce
je hrou, která se s námi tropí. Dokud
Němci neosvědčí se vůči nám spravedlivými, dokud
nebudou respektovat zákon, dotud nedočkají se na
sněmu klidné práce. (Výborně! Pochvala v pravo.)
Posl. dr. Perek vyvrátil vývody posl. Runda,
jenž snažil se hájiti německou školu v Krumlově.
Při řeči Rundově došlo k zajímavé scéně. Když
totiž posl Rund hájil krumlovskou německou školu
proti některým — jak pravil — obvykle nenávistným
poznámkám dra. Perka, zvolal dr. Perek: Něco ta-
kového nedám si líbit od nějakého pana Runda,
který ve spořitelně a t. d. — Žemský hejtman volá
k Rundovi: Uvažte svá slova! — Posl. Rund s
přikrčuje, přestává útočit a pokud možno klidně do-
končuje svou úlohu ...
Posl. dr. Perek pak dokázal Rundovi znova
pravdivost svých výroků o německo-nacionálních
agitacích na škole krumlovské a žádal od příslušných
instancí nápravu.
Posl. dr. Žáček praví, že věci na sněmu
zemském nadále nemohou býti tak vedeny, jako do-
sud. Třeba zříditi zdravý základ a zdravé ovzduši
pro hospodářskou a osvětovou práci obou národů.
Němec
Posl
doktor
Perek
Perk
Rund
Žáček
Praha
Vídeň
Německo
Hranice
Krumlov
16
article
Otázka česká ovládá politiku rakouskou od éry kon-
stituční a jest signaturou každé krise u nás. O roz-
řešení její a nápravu musí se tedy každý vlastenec
přičiniti. Řečník věří v Rakousko, v jeho historické
poslání, a jest naší povinností proto pracovati pro
uklidnění poměrů jeho. 1 signaturou krise nynější
jest otázka česká, ale těžiště její tentokráte neleží v
Čechách, nýbrž na Moravě. Kdyby boj mezi národem
českým a německým měl býti rozdinychován, stát
tento se rozpadne.
Třeba tedy dojíti za každou cenu smíru, ale
má-li tento prospěti oběma národům, pak to nesmí
býti pouhé dílo přištipkářské, nýbrž smír poctivýa
vážný. Těžíště sporu toho leží na Moravě, a bude-li
zde rozřešen, bude tím podána formule pro smír ve
všech zemích ostatních. Otázka jazyková musí býti
vyřízena dle zásady, že oba zemské jazyky stejné
právo a stejnou platnost míti musí a oba národy
stejné postavení. Řečník jest přesvědčen, že hlavni
překážkou stejného uplatnění obou jazyků jest ne-
znalost jazyka druhého s jiné strany. Dokud nebude
znalost tato u všeho úřadnicíva veřejného navzájem
rozšířena, budou neustále vydávána všelijaká jazy-
ková nařízení, která se stávají předmětem nesváru
mezi národy. Ať se tedy Němci neklamou, že na
vyrovnání přistoupíme snad na základě koncesí pod
touto úrovní ..
Němec
Rakousko
Čechy
Morava
17
article
Řečník appelloval na potomky oněch šlechticů
kteří před půl stoletím na sněmě zasedali, aby po-
stavili se na onu výši stanoviska, kterou předkové
zaujali.
Posl. dr. Fux souhlasí s drem. Žáčkem, že ny
nější poměry nelze u nás už déle udržeti a že
budoucnost naší říše závisí od správného rozřešen
sporu česko-německého. Vyrovnání nedá se dskreto
vati ani násilím, ani majorisováním, třeba na to vzá
jemné shody a uznání s obou stran.
Na to bylo povšechné rokování uzavřeno
v podrobné debatě schválen celý rozpočet i s ob
vyklými resolucemi finančního odboru a s resolue
posl. Pokorného, kterou zemský výbor se vy
zývá, by věnoval náležitou péči školám mlékařským.
Posl
doktor
Fux
Pokorný
18
article
Odbor pro záležitosti obecní jednal dnes opět
o osnově zákona Parmova o úpravě
otázky jazykové při úřadech samo-
správných. Docílena i ve příčině ostatních
ustanovení úplná shoda, jen otázka »junctime
ponechána pozdější době k rozhodnutí. Vzhledem
k pokročilé době sněmovního zasedání ujednáno ko-
nečně, že hotový návrh zákona ma býti odkázán
zemskému výboru s příkazem, aby jej v příštím za-
sedání sněmu předložil k definitivnímu vyřízení.
Tento výsledek jednání odboru obecního bude i plenem
sněmovním schválen.
Sněm vévodství slezského.
(Schůze osmnáctá.)
V Opavě, 1. kvělna.
(Od zvl. zpravodaje » N. L. «)
Dnešní opětná večerní schůze protáhla se pře
9 hodin.
Po zahájení jejím předsedou Larisch-Mönnichem
činí posl. Karel Türk dotaz na zemského presi
denta ve příčině počešťování místních jmen na tra
tích státní dráhy ve Slezsku a táže se, proč neod
straněny na nádražích v německých stanicích česká
oznámení a jízdní řády. V dotazu se poukazuje na
př., že dříve překládáno jmeno stanice »Ziegenbals
která nachází se již v pruském Slezsku v češtině
»Sucholazy«, ale na zakrodení zemské vlády pone-
chává se nyní výhradně jen německý název. Tazatel
žádá za odstranění této »neplechy« v německém
území Slezska.
Když loní pro tutéž věc posl. Türk se rozči
loval, zemská vláda, jak tazatel sám doznává, vyho
věla jeho přání, a »neplechu« páchanou s českým
nápisy odstranila. Tak stane se zajistě i letos.
Parmův
Larisch
Mönnich
Türk
Sucholaz
Opava
Slezsko
19
article
Posl. dr. Michejda poukazuje při této příleži
tosti na jednání uherské dráhy bohumínsko-košické
Konstatuje, že ač v těšínském Slezsku probíhá vý-
hradně územím polským (a českým! Pozn. referenta.)
není nikde polských nápisů a rovněž nevyvolávajíse
jmena stanic polsky, nýbrž jen němečky. Rovnopráv
nosti nešetří se na severní dráze Ferdinandově na
trati od Bohumína až po Dědice. Žádá proto zem-
ského presidenta za odstranění těchto nepřístojností
Na jednacím pořadu byla v prvé řadě zpráva
o pilném návrhu posl. Hruběho ve příčině po
volení podpory na úlevu nouze v obcích: Nové Vsi
Malenovicích, Lubně, Pražmě a Starých Hamrech
Posl. Hrubý přimlouvá se za udělení podpory
a vyličuje bídu zejmena v obci Slarých Hamrech
pro kterou žádá udělení nesplatné podpory 2000 K
Posl. Türk mluví proti návrhu; praví, že ně-
mečtí sedlácí ve Slezsku jsou mnohem skromnějšía
bojí se prositi o podporu na koupi bramborů.
Rovněž posl. Grams — rolník — staví se
proti udělení podpory. Za podporu přimlouvali se
dále posl. Swiežy a dr. Bukowski. Návrh pak
se přijímá a zmocňuje se dále zemský výbor even
tuálně povoliti nezúročitelnou půjčku obcím Nové
Vsi a Malenovicům v obnosu 4000 K.
Bývalému řediteli slezského úvěrního ústavu
pro úvěr pozemkový dru. Neusserovi povoluje- se
placení funkčního přídavku na dále. Sněm vyzývá
zemský výbor, aby učinil patřičné kroky ku reorga-
nisaci ústavu tohoto, jehož ředitelem zvolen 23 hlasy
ze 27 dr. Müller se služným 6000 K ročně. Rovněž
sněm vyslovil svůj souhlas s úpravou platů a pense
úřadníků ústavu tohoto.
Nově tvořícím se hospodářským spo-
lečenstvům povolen úvěr roční v obnosu
4000 K.
Zemský výbor sněmem zmocněn vypracovati pr
novou zemskou nemocníci prozatímné
stanovy.
Posl
doktor
Michejda
Bukowský
Neusser
Müller
Slezsko
Bohumín
Malenovice
Lubno
Stará Hamry
Slarý Hamry
Nová ves
20
article
Návrh zákona na pozměnění zákona ze dne 15
února 1870 8§ 16. a 17., týkajícího se zkoušek
zkušebních komisí při maturitních zkouškách na re-
alných školách zemských, schválen.
Učitelům na židovských náboženských školách
povolen funkční přídavek 1000
Na stavbu dráhy z Vrbna do Cukmantlu povo
lena podpora v obnosu 8000 K na každý kilometr
Finanční výbor činí návrh na převzetí peně
uložených v sirotčích pokladnách zemskýmí hypo
tečními ústavy. Sněm prohlásil olázku uložení peně
sirotčích v zemských hypotečních ústavech za způ
sobilou k upravení těchto a vyzval zemský výbo
ku projednání věci.
Na jednacím pořadu, jako poslední předmět na
cházel se návrh školského odboru v příčině žádost
polské Matice školské v Těšíně o podporu pro ta
mější gymnasium. Pro pokročilou dobu však zpráva
tato odložena na schůzi zejtřejší.
Příští schůze zejtra dopoledne.
Z Vídně, 3. května. (C.-B.)
Slezský sněm pokračoval a ukončil rokován
o zprávě a povolil různé podpory.
Ve včerejší večerní schůzi hornora
kouského sněmu byla přikázána zemskému vý
boru petice ústředního spolku hornorakouského ob
chodnictva za úpravu obchodu s chmelem, aby j
předložil říšské radě.
Zemskému hejtmanovi vysloven dík za prospěš
nou činnost v zájmu domácího tkalcovstv
v horno mlýnské čtvrti.
V dnešní schůzi rokovalo se o vole bn
opravě zemské.
Dle návrhu přijatého většinou má se rozmnožit
počet poslanců zřízením všeobecně voličské třídy
(jako pro říšské volby) o šest členů, mají se zavésti
přímé volby ve venkovských obcích i V. kurii a ně-
které městysy mají se vřaditi do průmyslových
okresů.
Vrbno
Cukmantl
Těšín
Vídeň
21
article
Posl. Beurle prohlásil jmenem levice, že ne-
může souhlasiti s takovou volební opravou proto, že
nerozmnožují se mandáty pro průmyslová místa, ani
nemění se volební právo velkostatkářské. Navrhova-
nou V. kurií majorisovalo by se průmyslové dělnictve
a dosavadní sněmovní většina sesílila by ještě více.
Poslanci levice před hlasováním vyšli ze
sněmovny a tak je zmařili.
Přijat Erbův návrh, by sněm vyslovil poli-
tování nad umělým zdražováním uhlí, neboť je to
na velkou škodu lidu a vyzval vládu k ráznému za-
kročení proti lichvářskému zdražování uhlí se strany
majitelů dolův a velkoobchodníků s uhlím.
Sněm vyslovil se proti povinnému úrazo-
vému pojišťování lesníchdělníků, načež
schůze byla ukončena.
Ve večerní schůzi rokovalo se o několik
menších zprávách.
Tyrolský sněm povolil na silniční a vodní
stavby a k železničním účelům podporu 2,267.974 K
z nichž připadá na letošek 811.020 K, přispěje-
k týmž účelům stát a interessenti.
Mezi podporami jsou vykázány sumy na vině
gavskou železnici a úpravu Adyže a na dráhu
strbskou.
Na štyrském sněmě při rokování o trotten
dorfské petici za podporu na zřízení tří stanic ku
střílení do mraků, došlo k prudké srážce mez
německými lidovci a konservative
protože posl. Mosdorřer (lidovec) vyčítal konser
vativeům, že zneužívají zřizování takých stani
k politickým účelům.
Posl. Hagenhofer (konservativec) protestova
a užil tak příkrých slov, že pro ně povstala
vřava
Zemský hejtman volal Hagenhofera k pořádku
načež si on stěžoval.
Solnohradský sněm přijal jednohlasně ná
vrh, podati ministerstvu železnic a oběma sně-
movnám říšské rady petici v záležitosti investiční
půjčky a stavby turské žele znice.
Posl
Erbův
22
article
Haličský sněm pokračoval v rokovánío
rozpočtu zemském. Posl. Gorski přimlouval se
za reformu obecního zřízení a správy vůbec a po-
píral výčitku, že konservativní strana polská pro-
dchnuta jest duchem stavovským.
Posl. Hupka tvrdí, že prý nikoli konservativn
strana obluzuje lid, nýbrž vůdcové lidové strany
štvou prý třídy lidu proti sobě.
Posl. Romanowicz prohlašuje, že nespoko-
jenost země měla prvotně důvod v tom, že nepřímo
jevila se nepřátelskou oproti psvětě lidové. Co nyn
se děje, děje se pozdě a v malé miře
Výtka, že polští demokrati spojenít jsou se sociáln
demokracil, jest neoprávněna. Konservativcům pol-
ským nepodaří se, aby rozrušili společný postup
polských demokratů s polskou stranou lidovou.
Generální zpravodaj hr. Potocki popírá výtku
že by konservativci chtěli menšinu majorisovati.
Potom zahájeno bylo podrobné rokování o roz
počtu.
Delnorakouský sněm přijal po delším
rokování rozpočtové provisorium až do 31. října.
Během debaty stěžoval si poslanec Scheicher,
že vláda oproti sněmu jeví jen mál
ochoty a že usnešená předloha o honitbě nebyla
k sankci předložena. Místodržitel odvětil, že před-
loha byla k sankci »předložena«, ale že byla
sankce odepřena, prý pro odpory v předloze
obsažené.
Přijata byla na konecresoluce, vy
zývající vládu, aby svolávala sněm
tak, aby mohl se rozpočet vyří dit
v čas.
V korutanském sněmu zodpověděl zem-
ský president dotaz poslance Tschernigga v příčině
opatření, vykonaných proti zavlečení nákazy dobylč
z Uher a Chorvatska.
Posl
Gorský
Hupka
Potocki
Scheicher
Tschernigg
Uhry
Chorvatsko
23
title
Válka jihoafrická.
24
article
V Praze, 3. května
Praha
25
article
Z bojiště.
Z bojiště.
Dobře učinili jsme včera, když k anglické
zprávě, dle níž generál Hamilton vynutil si na
Burech od Thabanchu průchod k severu, podotkli
jsme, že boj ještě není asi na dobro skončen a že
nucené přeložení vnějšího tábora anglického na bez
pečnější místo nenasvědčuje právě tomu, že by An-
gličané byli tu dobyli nějakého definitiv ní h
vítězství. Skutečně dnešní depeše anglická přiznává
upřímně — ovšem již 29. m. m. — že netoli ko
gen. Dickson, nýbrž také gen. HIamilto
byli donucení k ústupu, že gen. Hamilton ocitl se
pro jednu chvíli v nebezpeči býti obkličenu, a prvému
že dokonce Burové odňali vozy zásobní. Té chvile.
kdy depeše byla odeslána (upozorňujeme ovšem na
datum: 29. m. m.1), byli Burové na postupu.
Nepřítel, jenž sotva že sám z nejvážnějšího ne-
bezpečí vyvázl, Angličany tolik tísniti dovede, za-
jisté jest dalek ještě definitivní porážky na bojištiu
Thabanchu i na bojištích jiných. Nějaký výslede
bojův od Thabanchu skutečně se také ještě neozna
muje. Ovšem není vyloučeno, že Roberts nyní n
východě jen proto tolik energie vyvíjí, aby Bury
zmátl a je k oslabení severních posic detailováním
sborův na jihovýchod pohnul a pak náhle s hlavní
mocí svou na sever vyrazil.
Bylo znamenáno v posledních bojích, že Burové
zavádějí novou u nich taktiku. Bojují ve formacíci
zorganisovanějších a ponechávají část vojska — v hu
stých kolonách — v záloze za čárou bitevní.
Ve Windsortonu, na západ od Oranžska, opět se
soustředili povstalí Holanďané a chystají se nepo
chybně zmocniti se Barkley Westu.
Hamilton
Bure
Dickson
Burová
Angličan
Roberts
Holanďan
Barkley West
Bura
Oranžsko
26
article
Z Mafekingu.
V Mafekingu nastal takový nedostatek potravin,
že pojídá se již maso z mezkův, již sloužili za
přípřež ambulancím. Koňského masa pro hojné ne-
moci nelze totiž už požívati. Obležení Mafekingu
jest tak těsné, že již nikomu se nedaří ven uniknout.
Počet Burů kol města rozmnožil se tak, že velitel
Baden Powell ozbrojil proti nim domorodce. Plu-
kovník Plumer chce pokusiti prý se ještě jednouo
útok od severu k vyprostění Mafekingu i bude prý
operovati společně s generálem Hunterem, postupují-
cím od jihu . . .
Baden Powell
Pla
Plumer
Hunter
27
article
Z Londýna, 3. května. (C.-B.) »Morningpost-
oznamuje z Bloemfonteinu ze dne 1. t. m.: Angli-
čanům dostaly se do rukou dva důležité dopisy.
Jeden jest od presidenta Steyna pro gen. Bothu.
Steyn si stěžuje, že zůstalo na ochranu Kronstadu
málo vojska, a sděluje, že Angličané mají pro po-
stup 50.000 mužů. Dale si stěžuje, že burské od-
díly, o kterých se mělo za to, že mají Kronstad ob-
sazený, v kraji kronstadském drancovaly, čímž způ-
sobily mezi Transvaalem a Bury ze Svobodného
státu oranžského rozladění. Stevn žádá dále, aby
část z deseti tisíc Burů, kteří jsou v Nalalu, byla
přes průsmyk Vanreenen odvolána, aby se mohl boj
u Kronstadu soustřediti a aby se mohlo proti Britum
rozhodným způsobem vystoupiti. Dopis končí, že
Steyn odmítá zodpovědnost Burů ze Svobodného
státu, nedá li Transvaal záruku, že chce dočasné
hlavní město Svobodného státu chrániti. — Druhý
dopis jest odpověď presidenta Krügra, v němž se
praví, že vůbec není možno postarati se o větší
počet vojska, poněvadž jest každý pro republiku na
svém mistě nezbytný. Na konec se praví, že
evropské zakročení jest prý jen otázkou několika
Z Londýna, 3. května. (C.-B.) »Morningposte
sděluje z Thabanchu ze dne 29. m. m.: Při ústupu
gen. Dicksona padly nepříteli do rukou vozy se zá-
sobami a vodou pitnou. Na zadní voj se prudee
střílelo. Ústup uvedl gen. Hamiltona v nebezpečí.
Both
Angličan
Dale
Brito
Krügr
Dickson
Hamilton
Londýn
Bloemfontein
Transvaal
Angl
28
article
Soustředil tudíž své vojsko a ustoupil opatrně do
Thabanchu, stříleje prudce z děl a ručnic na ne-
přítele za ním postupujícího.
Z Londýna, 3. května. (C.-B.) »Daily Express«
uveřejňuje rozmluvu s králem švédským a norským
Oskarem, jenž prý v podstatě toto prohlásil. Poklá-
dám věc vaši za spravedlivou (!) a nemám veliké dů-
věry k náboženským zásadám, kterýchž prý jen pro
Bury užíti lze. Neshledávám také, že by se mohlo
mluviti o politické rozšafnosti transvaalské vlády, jež
prý se chovala odmítavě k tolikerým vyzváním, aby
reformy provedla, a jež jistě k tomu působila, aby
Brity z jižní Afriky zapudila. Lituju vpádu Jameso-
nova, jako všickní rození Angličané, ale vy, Angli-
čané, dokázali jste, že umíte lépe necivilisované kraje
kolonisovati a ovládati, nežli všichni vaší soupeři,
kdežto Burové ukázali se úplně k tomu neschop-
nými.
Velká Britanie poznala, že musí vykonati ne-
čekaně obtížný úkol. Ale z vašich úspěchů vzešel
vám již zisk, totiž podpora, jakáž vám tak značnou
měrou osadami vašimi poskytnuta byla a jež pře-
svědčení mé ve spravedlnost věci vaší ještě více
upevnila.« (Od krále Oskara, jenž od dávna dal si
myšlenky z Berlína a Londýna našeptávati, nedal se
ani jiný úsudek očekávati, tím více, když má ve
vlastní říší národ — norský — jehož svobody-
milovnost byla mu od let stejně trnem v oku, jako
Angličanům touha Burův po neodvislosti. Pozn. rod.)
Z Loudýna, 3. května. (C.-B.) »Daily Man«
sděluje z Lourenco-Marquezu: Burská vláda bude,
jak jest již vidno, odporovati Anglii, pokud možno,
dlouho. V okresu lydenburském (severovýchodně od
Pretorie) se opevňují. Po nějakou dobu však Burové
pracují horlivě i na železniční trati z Komasiportu
na severozápad, chtějíce ji nepochybně do Lyden-
burghu prodloužiti.
Oskar
Brito
Angličan
Burová
Burův
Pretorius
Thabanch
Londýn
jižní Afrika
Angl
Velká Británie
Berlín
LourencoMarquez
Anglie
Lyden
Daily Express
Daily Man
29
article
Z Londýna, 3. května. (C.-B.) Dle zprávy
»Daily News« z Laurengo- Marquesu připlul tam fran-
couzský parník s 12 Bury, kteří unikli z anglického
tábora u Simonstownu (u Kapského města), a chtějí
dále jeti do Pretorie.
Z Rotterdamu, 3. května. (C.-B.) Přibyv-
šímu dnes sem burskému poselstvu uchystáno bylo
vroucí uvítání. Odpoledne odplulo toto po lodi
»Maardomu« do Ameriky.
Z Londýna, 3. května. (C.-B.) Reuterova kan-
celář« oznamuje z Pretorie ze dne 1. t. m.: Úřadní
bulletin z bojiště praví: Spolčení Burové zajali dne
28. m. m. východně od Thabanchu 9 Angličanů
ukořistili 10 koní. Dne 30. m. m. objevil se britský
jízdní oddil na blízku Brandíortu. Spojení
Burové udeřili na něj ze dvou stran a
donutili ho k ústupu a zajali při tom 11 An-
gličanů; dva Burové byli raněni.
Dle jiné zprávy svedly dva sbory burské u Brand-
fortu tuhý boj. při němž bylo 11 Angličanův zajato;
14 Angličanův mrtvých zůstalo na bojišti, mezi nimi
jeden setník. Burové měli několik ranéných.
Angličané u Fonstenstreamsu (se-
verně od Kimberleye na Válu) zahájíli v čera
opět prudké bombardování.
dnů.
Pretorius
Reuterův
Burová
Angličan
Londýn
Marques
Rotterdam
Amerika
Daily News
Laurengo
Ana
Angličanův
Fonstenstreams
30
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Před novou kampaní.
Z Vídně, 3. května. Tady je vše,
jakoby sněmů už nebylo. Všecko soustřeďuje
se na říšskou radu a všeobecnými jsou
otázky: jak se zachovají Čechové? Budou
provozovati obstrukci? A hlavné: začnouj
hned a neprodleně?
Můzeme říci, že odpověď na otázky tyto
způsobí obtíže a starosti stejně velké vládě,
jako mimočeským stranám pravice. Snad ale
již dostavilo se u těchto jako u oné po-
znání, že marny jsou všecky strašákya
hrozby!
Odpoledne konala se ministerská
rada. Zúčastnili se jí všichni členové kabi-
netu. Trvala skoro čtyři hodiny. Již to jest
důkazem, že zabývala se věcmi důležitými.
Vláda prohlašuje, že lichou je zpráva, jakoby
kolísala podati jazykovou osnovu pro králov-
ství české; naopak úmysl její jest pevny.
Poslanec Jaworski měl dnes poradu
s min.presidentem drem. Körbrem. Do-
stavil se také do poslanecké sněmovny,
chtěje rokovati s presidentem drem. Fuch-
sem. Tento však vrátí se do Vídně teprve
v neděli.
Čecho
Jaworský
Vídeň
poslanecký sněmovna
31
article
Hr. Pálffy svolal klub konservativního
velkostatku na pondělí ke 3. hod. odpolední;
dr. Kathrein klub katolické strany lidové
na úterý k 6. hod. večerní.
Bylo rozhodnuto, že delegace zahá-
jeny budou trůnní řečí v neděli 13. května
na budínském hradě; napřed přijati budou
členové delegace eislajtánské o 12. hodině
polední, potom členové maďarské o 1. hod.
s poledne. Členové rakouské delegace mají
ve Vídni poradu v úterý o 4. hod. odpol.
V té bude se jednati o rozdělení funkcí a
mandátů v praesidiu a ve výborech, toliké
pak o referatech.
Ústavácká strana panské sněmovny re-
klamuje pro sebe zpravodajství o rozpočtu
zahraničního ministerstva, které měl nebožuík
Dumba. Dříve byl referentem také byvalý
místodržitel království českého a bývalý
ministr-president hr. František Thun. Ozna-
muje se, že prý bude zůstaven úkol ten
opětně některému členu levice panské sně-
movny. Nevíme, jakým právem a nechápeme,
proč právě by to musil býti stoupenec kn.
Auersperga, který nastoupí dědictví po
Dumbovi.
Pálffy
Thun
Auersperg
Hradec
Vídeň
SF klub katolický strana
panská sněmovna