ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 927d8810-7905-11dc-83fd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 44 celkem · entity: person 102, place 83, org 39, work 22
1 masthead
18. listopadu 1905
2 masthead
Příloha „Národnich Listu
3 masthead
k čislu 31g.
4 masthead
Strana9
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Obchodní a živnostenská komora v Praze měla včera odpoledne řádnou schůzi v zasedací sín vlastní budovy za předsednictví presidenta p. Ant Rivnáče. Po zahájení schůze vyslovil p. presidení s plným souhlasem celé komory milému kollegovi a bývalému místopresidentovi komornínu p. Frant Křizikovi upřímné blahoprání k povolání jeho de panské sněmovny. Pan Fr. Křižik za milá slova vyslovil vřelé diky. V další řeči vzpomenul toho, že na poli — jejž si vyvolil za životní svůj úkol — pra- coval vždy poctivě a dle jeho přesvědčení i nezištně jen aby dokázal, že i domácími silamni lze vykonat to, co se vyrábí v cizině. Nebyla to práce snadná vždyť začal jsem bez jediného dělníka i jediněho technika a musil jsem si vychovat dělnictvo i úřad nicivo a mohu prohlásit, že jsem se dočkal přízni- vých výsledků. Ujišťuji, že i na dále se vynasnažím, abych ve stejném směru i na dále pracoval. (Hlučný souhlas.) V dalším sdělení uvedl pan president Řivnáč jaká změna nastala ve složení vlády, zejmena ob- chodních a živnostenských komor se týkajicí. Jes oprávněná naděje, že správce minsterstva obchodu hr. Auersperg bude působit k zvelebení domácího hospodářství; dokazuje to již první jeho čin, slou- čení agendy živnostenské v ministerstvu obchodu které i naše komora před několika léty navrhovala
Křizik Řivnáč Auersperg Praha Francie živnostenský komora panská sněmovna
6 article
Řečník sympaticky pozdravil povolání hr. Auersperga Pak zmínil se p. president o otevření laterálního ka- nálu vraňansko-hořínského a vyslovil díky všem či- nitelům, silám technickým a právnickým, které se vzácnou odbornou znalostí a oddaností od let již na velkém díle kanalisace vltavsko-labské pracují, — Na to uvedl, co komora učinila v záležitosti otázky kanalisace či regulace dol. Labe od Litoměřic k Úst nad Lab. a obšírně zmínil se o ústní anketě, komorou dne 20. září pořádané. Při té příležitosti vyslovil díky stupcům kanalisační komise za vzácné a zevrubn zprávy a poučení technické.
Auersperg Labe Litoměřice
7 article
Passivní resistence železničních zřízenců stihla nepříznivě pohříchu právě náš obvod komorni ve kterém počala a nejvíce se rozšířila. Naše komora hned od začátku této skryté stávky sledovala pilně následky její pro hospodářské poměry zdejší a sdělila ihned, jakmile situace se stávala povážlivou, při- slušná konkretní data vládě se žádostí, aby podnikla rychle kroky potřebné k odvrácení hrozících škod. Brzy po zakročení komory přijel zástupce vlády do Prahy a pak následovalo známé jednání ve Vídni. které vedlo k urovnání věci, takže nastaly zase po- měry normální. Mám zá svou povinnost, vyslovit upřímný dík komory všem, kteří na urovnání tom byli zúčastněni, zejmena pak intervenujícím poslan- cům a z nich v prvé řadě panu posl. Maštálkovi, kte- rému dle mých informaci hlavní zásluha přináleží Zřízencům poskytnuto zvýšení platů a s tím spojeno ovšem značnější zvýšení nákladů na výdaje osobní k jehož úhradě vláda — jak se již avisuje — zamýšl rvýšili železniční tarify dovozné. Nepotřebuji doklá- dati, že komora tuto věc nepustí se zřetele a že učiní vše, co v zájmu našeho obchodu a průmyslu jest za- potřebí jak co do tuzemské dopravy tak i co do vý- vozu. Dovoluji si komoře sděliti, že jsem ke studiu věci té zřídil již komitét, sestávající ze členů obou
Maštálek Praha Vídeň
8 article
Průběb passivní resistence železničních zřízenců opět prokázal, jak nutné a důležité je, aby passivn doposud nynější sít c. k. státních drah byla doplněna novými tratěmi, jichž výnosností — třebas i byly vykoupeny dle dosavadních svých výsledků finan- čních — by celková rentabilita c. k. státní sítě že lezniční byla zvýšena. (Souhlas.) Jakmile byla skončena práce stálého výboru živ- nostenského o reformě živnostenského řádu, zejmena pokud se týče průkazu způsobilosti v živ- nostech obchodních, komora svolala anketu interessentů, aby vyslechla přání jich jak co do věci samé, tak zejmena co do textu předlohy výborem spracované. Převážná většina interessentů prohlásila se v anketě té pro průkaz způsobilosti v živnostech obchodních a vyslovila co do textu předlohy řadu požadavků, jichž bližším studiem se komora nyn. zabývá. Komora podala také své vyjádření o chystaněm zvýšení zemské dávky pivní, vyslechnuvši dříve interessenty. Komora nemohla ovšem než vy- sloviti se proti chystanému zvýšení a varovati před ním, byť sama uznávala, že dnešní stav zemských financí je neudržitelný a nutně vyžaduje nápravy. Komora k cíli tomu navrhla i sama několik prostředků nových.
9 article
Přípravné práce pro letošní doplňov ae volby komorní jsou skončeny. Volební listiny byly již veřejně vyloženy, reklamace ve zcela ne- patrném počtu došlé vyřízeny a volební papíry roze slány. Dne 11. prosince 1905 koná se volba- Náměstek p. L. Bondy učinil potom následující návrh: Dle officiálních sdělení minist. předsedy bar Gaulsche hodlá tento při zahájení říšské rady podati výklad o zásadách, na kterýchž vybudována bude volební reforma pro říšskou radu. Zásady ty jsou zrušení dosavadních kurií a zavedení všeobec ného hlasovacího práva. Zrušením kurií ztratily by obchodní a živnostenské komory práva vo lebního pro -radu říšskou a takto ztratil by obchod a průmysl legální záslupce svých zájmů. Navrhuj proto, aby presidiální komise zabývala se otázkou. kterak by v rámci a bez újmy na zásadě všeobecného rovného, přímého, tainého hlasovacího práva, které dnes je přáním veliké většiny občanů, bylo možno zajistiti obchodu a průmyslu hlas parlamentní, by v tomto forum slyšán byl, neb nejen že tam projed- nává se zákonodárná úprava jeho, ale i zákony da- lekosáhlého významu pro něj jako smlouvy obchodní otázky dopravnictví ald.
L Bond živnostenský komora práv
10 article
Návrh tento jednomyslně uznán za nutný rovněž vysloven souhlas, aby zvláštní komise věc touto se zahývala. Na to podána zpráva presidiální komise o roz počtu komorním na rok 1906. Polřeba jest 448. 507 kor., o 28.580 K větší než na rok 1905. Z toho připad na platy úřadníků a sluhů 158.044 K, na tiskopisy 25.000 K, na subvence 133.850 K, na stipendi 12.620 K. Pravdě podobné příjmy 103.562 K. k úhrad zbytku bude zapotřebí vybírat dosavadní 41/2 5% při rážku Schválena udělení vyznamenání: stříbrná me daille s diplomem Karlu Černému, správci mlýna viříbrná medaille: Jarosl. Bartošovi, zástupci, Ludv Pickovi, cestujícímu. Janu Šimáčkovi, dílovedoucímu a M. Wiesnerovi, disponentu. Bronzová medaille s di- plomem: Jos. Fáberovi, pekař. pomocníku, a Fr. Hoí- richtrovi, dílovedoucímu. Bronzová medaille: Khemplovi, D. Jeřábkovi. P. Šípalovi, J. Šárovi, Zvěřinovi. J. Omcirkovi, J. Vondráčkovi, Al. Abso lonovi. Fr. Žampachovi, Č. Frámovi. L. Svěrákovi Fr. Jiráňovi. J. Jamborovi. Ad. Hofmanovi, J. Van- kovi. V. Outratovi. J. Judexovi, H. Taušovi. K. HIölz- lovi. J. Kopeckému, J. Wiesnerovi. Fr. Zajícovi,J Havlíčkovi a Fr. Trolanovi.
Černý Bartoš Ludv Picek Šimáček M Wiesner Fáber D Jeřábek P Šípal J Šára Zvěřina J Omcirk J Vondráček Al Žampach Frám L Svěrák Jiráňův J Jambor Hofman V Outrata J Judex H Tauš K HIölz J Kopeckij J Wiesner František Havlíček Trolan Francie Khempl
11 article
Censory filiálek Rak -uherské banky byli zvo Jeni: v Praze pp. M. Kahler, R. Kubík. bar. Kubinzky J. Lederer. J. V. Novák, J. A. Prokůpek. A. Řivnáč K. Tichý, P. F. Krejčí a Em. Placek: v Kolině p J. Pallista, Mil. Kadeřávek, Al. Klášterský a dr. Váel Radimský: v Pardubicích pp. Fr. Hoblik, P Kostelecký, K. Werner a M. Wertheimer. Sekretář p. dr. J. Gruber podal obšírnou zprávu obchodní sekce o anketě komorní ohledně ka- nalisování dolejšího Labe a vystrojení holešovického přístavu tohoto obsahu: Komora pražská, která již od let opělovně se při čiňovala o kanalisování celého toku labsko vllavského od Prahy k Ústí, jakož i o stavbu a pokud možní nejrychlejší vypravení holešovického přístavu za pří slav obchodní, neshledává ani dnes při různosti mi nění důvodu, aby od dosavadního, jak kanalisaci celí vodní dráhy Praha—Ústí n. L., tak i rychlému vybu- dování vltavského přístavu v Holešovicích příznivéhe slanoviska jakkoli ustupovala. Máť také komora za to že pouhou regulací není ani na dolejším Labi o Mělníka k Ústí vyloučena možnosl dopravní poruchy v letě a za nepříznivého stavu vody vůbec, aniž mo nost tato vyloučena býti může. Jedině kanalisace za- bezpečuje potřebnou stšlosť a stejnoměrnost plaveh ních podmínek jak co do času, tak co do množství nákladu, tak konečně co do výše dovozného. Bylo- se strany protivníků kanalisace k tomu ukazováno. že plavba po vodě provedením kanalisace se zdra žuje.
M Kahler R Kubík bar J Lederer J V Novák Prokůpek A Řivnáč K Tichá em Placek J Pallista Kadeřávek Al doktor Váel Radimský František Hoblik K Werner M Wertheimer J Gruber Praha Pardubice dolejší Labe Ústí Holešovice Mělník
13 title
Eužno naproli tomu uvěsti, že zase naopak plavha
14 article
proli vodě kanalisací neobyčejně je zlevněna, takže pak celkovým výsledkem olavby v obojím směru po vzduté vodě jest značné její zlevnění. jak již ny- nějšími zkůšenostmi jest dokázáno. Není dále možno, aby kanalisovaná řeka končila v některém místě, kde by nebylo úplně vystrojeného přístavu, jak tomu právě jest v Ústí n. L., takže právě jen toto město pova- ževati dlužnc za ukončení kanalisovaného Labe. Kdy- by nebylo v kanalisaci Labe pokračováno až do sa- motného Ústí, byly by veliké náklady na kana lisaci vltavsko - labskou již učiněné z veliké části illusor- nimi. Nelze konečně posuzovati trať Praha—Mělník— Ústi p. L. jakožto pouhou trať lokální, nýbrž jakožto čásť celého dopravního spojení, totiž spojení Labe v některém směru s Dunajem, a nehledíc ani k tomuto velikému spojení budoucímu, již zřetel k zcela bez- pečnému splavnění středního Labe od Mělníka do Král. Hradce neb Jároměře musí nutkati k tomu, aby také dolejší Labe pod Mělnikem splavněno bylo až k místu, de velká lodní doprava bezpečně počítati může. Důvody, které byly proti kanalisaci trati Stětí—
Král kanalizace Labe Praha Mělník Dunaj Hradec dolejší Labe
15 article
Ústí n. L. uváděny, pramení pouze z obavy o místní zájmy města Ústí n. L., které obává se, že by bylo na dopravě poškozeno, kdyby plavba labská na místa nad Ústím proti vodě ležicí byla rozšířena, Komora má naopak za to, že ani město Ústí n. L. nebude kanalisací poškozeno, jelikož mu veškerá jeho do- savadní doprava, patřící mu jakožto městu velikého průmyslu a konsumu a jakožto největšímu překladišti uhlí, bude zcela nepochybně zachována a nad to získá velice překladem uhlí pro Čechy střední, východnía jižní. S provedením kanalisace dolejší Vltavy a s ka- nalisováním Labe, jež v několika málo letech bohd bude provedeno, dále provedením solavnosti Prahou. jest ve spojitosti také konečné vystrojení příslavu ho- lešovického. V plném souhlase se svými interešsenty pokládá komora také za nezbytnou podmínku účin- ného vývoje labské a vltavské plavby až po Prahu — aby holešovický přístav byl uveden v činnost.
Ústí Čechy Praha kanalizace dolejší Vltava
16 article
Navrhuje se tudíž plenu komory, aby kanalisační komisi pro splavnění Labe a Vltavy v Čechách, jakož i zemskému výboru král. českého a ministerstvu ob- chodu bylo podáno dobré zdání, ve kterém by také kemora sama co nejrozhodněji za úplné prove- dení kanalisace celé vodní trati Praha—Úst n. L. dle projektů již dlíve vypracovaných a za nej- rychlejší otevření přístavu holešovického se při- mluvila. Návrh tento jednomyslně schválen Při té vříležitosti žádal p. Voitl, aby komora podporovala petici gremia obchodníků s dřívím o zři- zení nové železniční spojky od vorového přístavu nádraží na Smíchově, jejíž polřebu vláda uznává, žádá však, aby ji interessenti zřídili svým nákladem. Dále žádal, aby komora podporovala gremium v jeho snaze o účelné upravení a delinitivní zřízení přístavního řádu. Zpravodaj sekretář p. dr. Gruber podotkl, že komora v prvém směru již zakročila a neváhá znovu o věc se zasadili a slibuje i v druhém směru přiměřené zakročení komory, jakmile jí gremiem obchodníků s dřívím budou předloženy určité návrhy, ve kterých směrech nynější prozatímní řád přístavní vyžaduje re- formy. Pan dr. Gruber podal zprávu obchodní sekce ohledně duplikátu nákladního listu jako papíru indo sovatelného.
Voitl doktor Gruber Labe Vltava Čechy Praha Smíchov
17 article
Ve schůzi subkomitétu státní rady železniční pr revisi mezinárodní úmluvy o železniční dopravě zbož ze dne 11. března 1903 bylo mezi jiným jednáno návrhu komory vídeňské, znějícím v ten rozum, aby se duplikátu nákladního listu přiznala vlastnost pa píru majiteli znějícího. Subkomitét k návrhu tomu. maje na zřeteli jeho veliký, co do účinku prozatím nevystižitelný dosah, se nepřiklonil, požádal však vládu, by nejprve dala věc zkoumati v tom směru. bylo-li by možno, zejmena pokud jde o kombinovanou dopravu železniční a lodní, duplikátu nákladního listu uděliti vlastnos“ papiru indosovatelného, jak tomu jest u papírů lodních (konosamentů). Minister- stvo obchodu vyzvalo komeru, aby o svrchu dotčeněm podnětu s hlediska hospodářského podala své dobně zdání. Obchodní sekce navrhuje pleru komory, aby žádaně vyjádření bylo ministerstvu obchodu podáno v ten smysl. aby dráhy železné byly poukázány, ode- sílatelům zboží k jich žádosti duplikáty nákladních li- stů vydávati, dále aby duplikátu dostalo se téhož uznání jako podacím recepisům a aby jim kromě toho byl přiznán ráz papiru indosovatelného. Schváleno. Sekretář p dr. 1 ilbauer podal zprávu kemitělu o vládním programu relormy a vybudová n dělnického pojišťová ní. Členové komory pp. Sobotka a Forchheimer odů vodnili, proč nebudou hlasovati pro návrh komitčtu Zpráva schválena všemi hlasy českých členů komory z Němců pro ni hlasovali pp. Rademacher a Falkovils Umělecko-průmyslové museum komorní mělo roce 1904 vydání 69.165 K oproti rozpočteným 54. 000 korunám. Do kurtoria technolog -průmyslového musea ko morního v Praze zvolení pp. Fr. Hering. J. Jirousek Fr. Křižík, J. Olto. P. Rademacher, J. Sohotka, K Wartha a Fr. Chadíma. — Do výboru odborné a po- kračovací školy pro klenotníky zvoleni pp. A. Pollak a dr. V. Schuster.
Němec František Hering J Jirousek Křižík J Olto P Rademacher J Sohotka Warth Chadím A Pollak doktor V Schuster Minister Sobotka Praha Francie Falkovil uměleckýprůmyslový muzeum komorní
18 article
Oslabení ruských cenných papírů. Jak jsme ji uvedli, stíženy ruské papíry — ať již renty, ať pa píry dividendové — značným oslabením kursovým. 4% ruská ronta oslabena oproti kursu po sjednán míru o 7%, 51s% renta o 2.39%, ruská banka o 20% a pod. Vesměs uvedeny tu kursy berlínské bursy. Nutno vzhledem ke správnému posouzení sitnace míti neustále na mysli řadu fakt. Ruské finance státní, a toho podali jsme řadu dokladů ciferních v posledních dnech, vykazují dobrý rozvoj i ve dnešní době. Speciálně pak v bouřných měsícíeh červnu a červenci byl vzestup příjmů státních velmi pozorubodný. Dáno to ovšem zvláště tím, že ruské příjmy státní jen asi šestinou plynou z daňových zdrojů, leč i takto zřejmo — a doznává to sama »N, Fr. Presse« — ve své berlínské zprávě, ž Rusko nejen chce, ale také plně může dostáti všem svým závazkům oproti věřitelům. Dosavadní finanční rozvoj státní nebudí obav žádných a mohou spe ciálně majitelé rent ruských býti klidnými. Na kur sovní rozvoj ruských papírů dividendových, tedy v prvé řadě průmyslových, mají rozhodný vliv po věsti o novém hnutí stávkovém. Momenty politicke je způsobily a není pochyby, že hnutí toto je po sledním rozmachem revolučních živlů ruských. Zda
Rusko
19 article
H-li se tedy vládě udržeti klid a čeliti těmto snabán a proudům, nastanou záhy i v průmyslové výrobě poměry normální. Snahy vlády naleznou zajisté sil nou oporu v průmyslnících samých. Že vláda Viltova myslí to s provedením slíbené konstituce upřímně toho podala řadu důkazů. Uvalení válečného stavu na království polské na tom ničeho nemění, poně- vadž zde nepopíratelně působily vlivy berlínské. Jde nyní hlavně o to, aby se Vittoví zdařilo utvořiti silnou stranu pokrokově-demokratickou, která by mu usnadnila konstiluování se vlády, ve které by za- stoupeny byly i osoby důvěry veřejnosti požívající a přicházející do křesel vládních přímo z řad lido vých. V tomto směru bude rozhodnuto v krátké době. Co nevidět sejde se sjezd zemstev. záhy vy hlášen bude nový zákon volební pro dumu, přiná šející téměř všeobecné právo volební; mimo to jes ústavodárné poslání dumy povzneseno nade vši po- chybnost. To json dobré momenty v dnešní těžké situaci Ruska, ve které se propracovává k svobodě.
Vittový Rusko
20 article
Činiti ale z tísně dneška závěry pro budoucno, bylo by naprosto nesprávno. Veliké převraty ústavní. které prodělala Francie, mívaly přímo zdreující vliv na kura její rent — korrektury přinesl brzký čas Tak nulno zříli a posuzovati i děje ruské. A mim to: mezi zavržení hodnými massakry protižidovskými a mezi klesáním kursů ruských papírů jest nepo píratelná spojitost. Teprve od této doby počínás uplatňovati baissa, která stála v ústraní i po Cu- šimě i po Mukdenu i po krutých dnech moskovských. My ostatně navykli si posuzovati ruské rentya papíry silně dle Berlína — fakt, že francouzský držitel ruských rent dosud pevně drží majetek tento, jest přece tím výmluvnějším, že v rukou Francie je za 9 milliard franků ruských papírů. Baissa využivá tedy účinně situace, dané vnitřními nepokoji Ruska — v této chvíli nutno jen tím více zdůrazniti po- třebu klidu všem našim držitelům ruských rent papírů. Poslední doby nabrnuly přímo sensačních zpráv o dějích ruských a čtenář naučil se cenit jich správnost. To platí tím více nyní. Pro smýšlení mezinárodního trhu peněžního ostatně není nevý- značno i oslabení rakouské renty zlaté. Vše nynt bude záviseti pa tom, zda se zdaří zachovati a za- ručiti konstituční vývoj, jaký svým postupem zahájil
Francie Berlín Rusko
21 article
Vitte. To doznává ostatně i sám Ballod. »Vše bude záleželi na osobách, které budou povolány k vedení ruských financí a rusvého státu. Martin podceňuje příliš možnost rozvoje produktivních sil Ruska v prvé řadě zemědělstva. Kdyby věnovalo na p Rusko ročně půl milliardy mk. na zemědělství, kdyby přišli k veslu nejschopnější muži, jichž Rusko nemá nedostatek, zdvojnásobí se výnos sklizně v 10—15 letech.« A dále: stane-li se Rusko skutečně právním stálem, přijdou li k veslu nejlepší sily Ruska, pak není žádného nebezpečí ani pro dnešní ani pro budoucí půjčky Ruska. Pokud tomu ale tak není, pokud trvá vnitřní anarchie, pokud se sjednávají půjčky pro neproduktivné stavby, jest nebezpečí čestečného ohrožení ruské služby státního dluhu to dříve než by ruský státní dluh dosáhnu! Marti- nových 25—30 milliard.« Včerejšího dne také se berlínská bursa opět zotavila a uklidnila. Kursy ruských papírů zpevněny. Kursy nalezá čtenář na příslušném místě. Také poplašná zpráva, že Crédit Lyonnais odmitnul půjčku na ruské renty, vykláda se nyní v ten rozum, že ústav tento vůbec podob- ných obchodů nečiní. Šlo o pouhou — sensaci.
Martin Rusko Crédit Lyonnais
22 article
Cukerní průmysl a doprava železniční. Cukerní průmysl byl dle zprávy listu ústředního spolku cu- krovarnického ze všech průmyslů nejvíce postižen trpným odporem zřízenců drah a nedostatkem va- gonů. Na dotaz spolku prohlásily 104 továrny, že budou nuceny zastaviti výrobu, nenastane-li ponikavá náprava, a 2 továrny skutečně produkci zastavily Pouze 14 továren prohlásilo, že poruchou dopravní neutrpěly. Porocha dopravní měla v první řadě vliv na dopravu do Terstu, kam tento měsíc hojně dová- ženo, protože průmysl odkázán v této kampaní z milliony q na vývoz. Ačkoli doprava do Terstu ná- sledkem nedostatku vagonů tak značně uvázla,že továrny nemohly dostáti povinnosti dodavací, uká zala se terstská skladiště tak nedostatečnými, že nevylo- žené vagony ohrozily celou dopravu nákladovou. Po vypuknutí trpného odporu ocitly se v největším ne- bezpečí hlavně továrny, které nemají dostatečných zásob uhlí, koksu a vápence. Ještě více utrpěly však veškeré cukrovary tím, že nemohly vyrobený cukr následkem nedostatku vagonů vypraviti a také ne uložiti, protože jsou tovární skladiště přeplněna. Od pomoc slibuje si spolek pouze od pronikavého roz množení nákladních vozů státních i soukromých drah. Dráhy měly by se již v lélě informovati u prů- myslu o potřebě vagoně, aby se mohly patřičně při- praviti. Továrny pak měly by si na příště opatřiti větší zásobylablí, koksu a vápence, aby netrpěly hned při sebe meuším váznutí dopravy. Také výstavba vodních cest zmenší možnost podobnýcb pohrom, jakou bylo letošní uváznutí dopravy. Z pražského trhu obilního. Na včerejší naší burs nebyl obchod valný. Zvýšené požadavky majitelo byly jen v ojedinělých případech povolovány, jinak placeny byly ceny nezměněně z týdne předešlého.
Terst
23 article
Pšenice znamenala z Prahy 76 - 80 kg. těžká K 9.00 až 9.55, uherská 79 kg. těžká byla prodávána z Prahy za K 9.75. Žito 72—75 kg. těžké docílito K 7.80 8.10, uherské 74 kg. K 8.15 z Prahy. S ječmenet byl obchod jen skrovný za ceny úterní. Omezoval se většinou pouze na domácí spotřebu. Z Prahy zna- menal nezměněně K 8.00—9.25. Po řepce byla dobrá poptávka, ceny jsou však tak vysoké, že nemohlo do- jiti k závěrům. 14 K za 50 kg. bylo snadno k docí lení. Mák byl pevný a prodáván 50 kg. za K 28.—at 30.—. Ceny kukuřice zůstaly nezměněny. Také ob chod s jetelem byl nezměněn. O ovsu bylo smýšlen poněkud klidnější, ceny jsou opět pravidelnější. Pr normálním obratu klesly o 5—10 h. Z Prahy by placen K 7.90-- 8. 10. Obilní vývoz z jižního Ruska. Dle zprávy »Locl Anz.« stává se opět vývoz obalní z jižního Ruska pravidelnějším. Jedna z firem vypravila dva parníky o 5000 a 30.00 t. Naložení toto provedeno neoby čejně rychle, z čehož patrno, že dělníci tamní chtějí opět pracovati a vydělávati.
Praha Rusko Locl Anza kg
24 article
Proti sestátnění severní dráhy císaře Ferdinanda Finančí výbor předkládá zemskému sněmu slezskému návrh ve příčině sestátnění severní dráhy císaře Ferdinanda. Vyslovuje se proli sestátnění při důvo- dech, které jsou známy již ze podobného usnesení opavské komory obchodní. Poukazuje se na nedosta- tečnou organisaci státních drah rakouských a na ne vhodnost daného okamžiku k sestátňovací akci. Pro Slezsko jest specielně daňová potence severní dráhy rozhodna; bez tohoto zdroje přijmového byly by finance země i okresů citelně ohroženy. O otázce sestátnění drahy uvedené jednal sněm včera — zprávy nalezne v té příčině čtenář na jiném místě. Dopravní příjmy drah. Dopravní přijmy j ižn dráhy od 1. do 10. listopadu činily 3,213.809 (+ 122.978 K oproti konečným a + 198.470 proti zatímním dalům lonským). Přijmy od 1. ledna do 10. listopadu činily 102.530.900 K (+ 3,689.127 oproti konečným a + 4,684.440 K oproti zatímním výkazům). Kartel němsckých cukerních ralfinerií »Berlin Tgbl.« oznamuje, že zprávy o nezdaru akce zřidit kartel cukerních rafinerií německých následkem od- poru některých závodů spočívají na nedorozumění Jde o pouhé kombinace. Přípravné práce karteln měly dosud dobrý průběh a není vyloučeno, že se pokus o sdružení zdaří; nejvýše v nejhorším případu nevstoupí některé menší závody do kartelu. Nedostatak vagonů v severozápadním obvodu uhelném. Dle zpráv mosteckých panuje v severozá- padním obvodu uhelném značný nedostalek vagonů. Doly musily prý obmeziti prácí.
Ferdinand Finančit Ferdinand Slezsko Berlín Dolo opavský komora
25 article
Různé zprávy. První akciový plzeň sk pivovar vykazuje za loňský rok čistý zisk 1,076.713 korun. Prodáno bylo celkem 262.966 hl. piva, 10.832 hl. více než roku předchozího. — Sdruže- ným rakouským továrnám vagonů svě- řena dodávka lokomotiv pro Bulharsko v ceně 2 mil. franků. Smlouva tato vyžaduje ještě schválení mini- sterské rady. — Výkaz německé banky říšske konstatuje vzrůst zlatého pokladu o 38 mil. mk Směneční portefenille zmenšil se o 72 mil., za t stoupl lombard o 1 ml. mk. Oběh bankovek kles o 46 mil. mk., žírový účet vzrostl o 25 mil. mk. Ne- zdaněna zaloha bankovek činí 18 mil. mk. — Ni- mecký uhelný syndikát vykazuje za říjen vý- pravu 4,955.459 t. proti 4.870.076 loni. Odbyt dosáhí 75 09% podilní kvoty proti 76.70 loni. Pokles při- voděn nedostatkem vagonů. — »Iron Monger« ozna muje z amerického trhu železářského Trh se železem a ocelí je stále pevný. Panuje živá rušnost. Vůdčí osoby čekají vzestup cen želez o 30 dol. Zatím jest nedostatek suroveho železa pro okamžitou dodávku. Vyhlidky jsou příznivy. K organisačním slranám moravského zemědělstva. Vzhledem k tísnivé hospodářské situaci, ustanovil s ve Bzenci spolek zelinářů pro Bzenec a okolí, jenž
Bulharsko Bzenec ml Iron Monger
26 article
vzal si za úkol, jednak pěstování zeleniny pozved nouti pěstěním jen osvědčených druhů a sprostřed kovat obchod členů, vesměs to malorolníků, s konsu- menty a může spolek dodávat svými členy všechny zdejší výrobky jako: čerstvou zeleninu, cibuli, petr- žel, mrkev, cerel (miřík), pór. česnek, kapustu, zelí, kediuby, karfiol, chřest atd., pro řezníky a uzená majoránek v každém množství, pak semena zelinová, okurková, květinová (annual) atd. a vůbec vešker výrobky v zelinářství a zužilkování zeleniny spada- jící. Obchodnikům se poskylnou všechny výhody členstvo řídí se všemi obcho dními zvyklostmi Dodávka oděvů pro železniční zřízence. Ředitel ství státních drah v Plzní zadá na léta 1906 a 190 veřejnou soutěží zhotovení stejnokrojů Ofertní for- muláře a podmínky vydá ředitelství, kdež i vzorky prehlědnouti lze Oferty nodati jest do 30. listopadu 1905 poledne 12 hod. Sdělení obchodní a živno stenské komory v Praze.) Konkurs byl uvalen krajským soudem v Nov. Jičíně na Moravě na jmění Antonina Pachuty. obuvníka a obchodníka s obuví v Mor. Ostravě. Konkursní komisať okresní soudce pan Navrálil. správce pan dr. Pluhař, advokát tamtéž. Schůze vě- řitelů 20. listepadu, přihlášky do 16. prosince, rok likvidační 29. prosince. Banky, záložny a spořitelny. Rakouský úvěrní ústav. Rakouský úvěrní ústav zařídí expositury v Olomouci a v Teplicích. které v nejbližším čase zahájí svou činnost. Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 17. listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listůs.) Při slabé tendenci jednána na dnešní burse zlati rak. renta za K 118. 05 a placeny akcie RRak. -uhersk banky za K 1644.—. Dále podáváno z a akcie: Živnostenské banky K 247.50, České banky Union K 246. 75, strojírny Daňkovy K 478 50, zajišťovací banky K 256.— peníze.
Antoninus Navrálit doktor Pluhař Daňkův Plzeň Praha Jičín Morava Ostrava Olomouc Teplice krajský soud v Nova Český banka Union
27 article Otnciátní záznamy znějí:
Otnciátní záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 50 31/2 Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) „ . , , , (v K Mel. úpisy . „ » (ve zl. „ „ „ (v k Žel. . , .. Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp mor. zeměd. banky Želez. úpisy 41/2 Zastavní listy I. mor. spořitelny „ » bal. zem. banky Kom. dl. úpisy . , . Železnič. . , . „ Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/, »» Rak.uherské banky 4 »» Dolnorak. hyp. ústavu 4 90 31/2
Hal K Mel Český průmyslový é banka
28 article Kom. dl. úp. „ „ „
Kom. dl. úp. „ „ „ 31/2 Zástavní listy Rak, hyp. banky 4 % Prior. obl. spol, rak. míst. drah 3° % Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 4.2 0 Dubnová » , (ve stř.) Květnová » » (v pap. Červencová spol. renta (ve stř.) Rakouská zlatá renta . . . . . 4 0 korunová renta . . 4 % » investiční , . . 3 1/9 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Unton . . . . Česka průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . Haličská akc. hypoteční banka Hospodářská ůvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . Rakousko-uherská banka . . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strvjírna . . . . Česká baňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v C. Budějovicícha Kolinská továrna chemická . . Podolska cementárna . . . . Poldmna buť . . . . . . . Pražska železářská společnost První česka raff. v Modřanech » tov. orient. cuxrov. Z Vídně, 17. listopadu. (Závěrečné úřadn kursy.) 578.— Květnová renta . 99.70, Ivovskočernovická. spol. st. dr.rakouh. 667 25 únorová . . 100.50 červenc. . . jižní dráha . . 119 90 99.60 říjnová 100 50 štyrsko hr.-kön. severní dráha . 5620.—— rakouská . zlatá 117 90 rak. severozáp. dr. 427 — » kor. 99 80 410.— 113 6 pardubická dráha
Dubnová Daňkův Rustonův Kolinská Rakousko Zala Hradec Králové Modřany Vídeň Český eskontní banka Český banka Unton Česko průmyslový banka Český zajišťovací banka hospodářský ůvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka železářský společnost Ivovskočernovická . společenský
29 article
uherská » zlata 450. 50 » kor. 95 05 polabská dráha. 366.— 90 90 česká sev. dráha rak. invest. renta buštěhradska A uher. » » 1118.— 40 zást. listy Hyp pražsko - ducheov banky král. č. duchcov. podmok 31/2% zást. 1. Hyp. 2310 - ústecko lepl. dr. banky král č. 1007.— 4% kom. diuhop. dunaj. paroplaveb 757.— Zem. bauky kr.č. rakouský Lloyd 40 žel. dl. úpisy turecká tabák. rež 363.50 Zem. banky kr.č. rak. zbrojovka 583.— státní losy 1860 Rudolfova huí alpská montan. sp 530 25 po 500 zl. . . po 100 zl. 190 45 rým.-muraň. spol 529 60 státní losy 1864 297 — 533.— losy úvěrního úst. 472 — praž. želez. sp. . 2624.— vídeň. l. komun 529 — česká montan. sp. 160.—
doktor Rudolfův
30 article
Daněk . . . . tisské losy . . . 478.— zapadočeská ubl turecké losy . . 146.75 272. — 1637.— severočeska uhl. rak.euh. banka . rak. úvěrní ústav 670.9 314.50 vídeň. stavebnl sp b. anglo rakouská 269.50 vídeňská umonka hirtenberské . . 997.— Schodnica . . . b. pro země rak. 440. 25 709 — uh. uvěrní bank haličsko-karpatské 768.— bank. jednota. pesťska vagonka 563.50 1076.— r. úst. pro úv. poz devisa nemecka . 117 55 . pařižská . 95.4 Česká průmyslová banka. . . . 417 — » curyšska . 95 35 roln. úvěr. banka 390 — » londýnská 240.0 česká b. Union . 246 25/ dvacetifrank 19 15 Živnost. banka . —.— marka papirová . 117.55 kralodvor. cement. 915.— rupl .254.— Eskontní sazby 41/14. 41/2 procenta. Po chabém průběhu zpevněn trh konečně zprá- vami berlinskými; pouze petrolejářské papiry trvale chaby. — Dodatečná bursa: státní dráha 668.25. alpinky 531.75.
Daněk Český průmyslový banka
31 article
a. Z Vídně, 17. listopadu. (Teletgr. » Nár. Listůe. Denní bursa. Klesnutí ruských hodnot a ne- jistá silnace na cizozemských trzích ovládala takě dnes zdejší bursu a měla v zápětí slabší smýšlení Jenom papíry v kulise se upavnily. Na polední burse byla nálada trochu přívětivější. Obchod nebyl roz- sáhlý, ale ve veškerých oborech se papíry lehice zo- tavily. Oboje kreditky se zlepšily a anglobanky se poněkud seslabily. Bodenkreditky značně stouply. Z hodnot dopravních byly slabší ústecko-teplické, severní dráhy a baštěhradské. Akcie paroplavabní byly vyšší. Alpinky a pražské železářské byly dobře upevněny. Akcie mostecko uhelně trpěly obavami za přičinou stávek. Haličské karpatky klesly opětně o 20 K. Na trhu k ukládání panovalo chabé smýšlení.
Vídeň
32 article
Většina rent a jednotlivé priority byly lisněny. Na eskomptním trhu slav peněz nezměněn. 41/12 % x. Z Vídná, 17. listop (Tattgr »Nár. Listůe.) Večerní bursa. Kreditky 671.—, po —. — —. — uherské kradilky 779.50, anziobanka 315.—, bankovní jednota 563.50, unionka 570 —, länderbanka 410 75. státní dr. 668 25. —.—, jižní dráha 120.50 polab. dr. 451.—, severozápadní dráha 427.50, turecké tahákové 360.50, rýmavsko mosižská 537.50. alpinky 537 75, květnová renta 99.70, pherská koranová 95 .05. turecké losy 14725 marky za hotové 117.55, ultime —.—. Smýšlení pevné. x. Z Vidně, 17 listop. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amnterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.85, 198.10 Bukurešť na delší ibůty —.—, —.— Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., — —. —.— Brusscl na delší lh. —.—, —.— Německo šaka kr. lb. za 100 mk. 117.45, 117.65, Němnscko na delší ihůty 117.50, 117.80, Londýn šek a kr. lh. za 10 lib st. 240.05, 240 25, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. — ——, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 65, 9580, Italie delší ihůty —.—, —.—. Petrohrada ruska města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šek a krátké lh. za 100 tr. 95 471/2. 95.621/2. Paříž další lh.
Vídný doktor Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Němnscko Petrohrada Ruska město šek Tattgr Italia šek
33 article
—.— Curých a Bastlej šek a krátké lháty 95.35, 95.55, na dolší ihůty —.—, —.—, Švýcary jek a kr. ih. 95.35. 95.55, na delší lbůty —.— Z Petrohradu, 17. listop. (Zpráva Živn. banky.) Diskontní 428.—. Ruská banka pro vnější obchod 347.—. Mezinárodní banka 409.—. Ruská průmy- slová banka 250.—. Baku 435. —. Mantašev 163. — Caspienne 3950.—. Sormovo 219.—. Putilovské že- lezo 110.—. Hartmannské lokom. 333.— (—) Petro- hradské metallurgické 175.—. Fénix 285.—. Ruská konstrukce 260.—, privátní banka 208.— Z Berlína, 17. listop. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) [Druhé číslice značí záznam“ ze dne 16. listop.) 41/2procentní ruská renta 1905 93 60 (93.50), 4pro- centní ruská renta 1902 83 75 (85.50). 4procentní ruská konsolidační renta 1889 —.— (85.80), 31/zprocentní ruská zlatá renta 77.— (78.25), petrohradská diskontní banka 173.— (378 25), petrohradská mezinárodní banka 167.— (110.20), ruská banka pro vnější obchod 142.25 (140.—). Z Berlina, 17. listop. (Zvl. telef. zpr. »N. L.-) Dnešní bursa byla zahájena smýšlením uklidněným, k čemuž přispěly politické zprávy z Ruska a sdě- lení, že ruské pohledavky v cizině obnášely v polo- vině října 400.000.000 rublů. Plavební akcie zlepšily se o 20, také uhelné hodnoty byly lepší, dortmund- ské a rýnské ocelářské stouply o 19%. Slabší byly všeobecné elektrářské asi o 2%, velké berlínské sil- niční a kanadské. Ruské papíry byly z počstku málo změněny, později pak stouply o 1/29%. lubecké stouply o 2% na pověsti o sestátnění. Soukromý diskont 41/2 %.
Fénix Petrohrad Bak Petra Berlín Rusko mezinárodní banka 409 zpráva živnostenský . banka Caspienne 3950
34 article
První cilry znamenají začáteční, druhé konečně kursy: Rakonské kreditky 210 12. 210.60. Diskonto 188.20 188.75. Německá banka 239.25 240.37, Ob- chodní společnost 172 25. 173.12. Drážďanská banva 163.10, 163.75, Bochumské ocetárny 242.75, 215.—, Laořina huť 250 60 253.—, Dortmund. Unson lit. C, 98.37, 99.—, Harpenská uhl. spol. 214 —, 215.75. Hibernia —.—. —.—, Consolidace —.— 427 75.. Severoněmecký Lloyd 122.—, 123.—. Packet 162. — 162.60, turecké losy 137.70, 138.—, Španělské exte- rieury —.—, — .— Z kasovních papírů: Concordia 312.—, Eseh- weilské 270 —, Getaweidské 230.50, Hochdah! 125 10, Katovické 211 50, Wilheim 265.75, Phonix 192 —, Rh. Stahl 203.—, Schafker Gr. —.—. Wastphalia 209.—, Orenstein 217.—, Rn. Metali 120 25, Hiasper 237.20, Dennersmark 262.—, Huldseninsky 135.—, Vulean 309.25, Bismar« 330.75, Caro 132 10, Hoesch 242.—, Georg Marné 106 90, Königsb. 162 —, Nord- stern 290.75. Z Berlina, 17. listopadu. (O 1 hod. 15 m. odpol.) Kreditky 210.40, státní drána 142 75, lombardy 24. 63.
Lloyd 122 Stahl Orenstein Georg Ob Dortmund Getaweidský Hiasper Vulean Nord Berlín 172 25 Laořina huť Hibernia Eseh Schafker Gr Concordia 312 Phonix 192 Rn Dennersmark 262 Cara 132 10
35 article
Smýšlení klidné. Z Borlina, 17. listopadu. (C.- B.) Kreditky 210 50. berl. obchodní 153 10, darmštadtská banka 1 18 60, německá banka 210.20, diskonto komand. 189) 10, drážďanská banka 163 60, národní banka 125.60, státní dráha 143.—, lombardy 24..60. Kanada 173 20, Golthard —.—, dráha Henri 124.50, bochumské 245.—, dortmundské 99 10, Lauřina huť 253 —, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 228 20. harpenské 216.—, Hibernia —.—, Packet 162 60, Lloyd 123 10, dynam. trust 178.10. Smýšlení pevné. Z Frankfurtu, 17. listopadu. (Teiegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 210.25. akcte společnosti státní dráhy 143 20, lombardy 24 60, papírová renta -.—, stři- brna renta 100.50, zlalá renta 100.30, uherská zlatá renta 95 80, uh. korunová renta 94.90, 4.0 rak. korun. renta 99.60. Smnýšlení klidné. Z Frankfartu, 17. listopadu. (Dodat. bursa.) Úvěrní akcie 210.20. státní dráha 142.20, lombardy 24 60. Z Pařiže, 17. listopadu. (Telegr. závěrečne k arsy ) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc renta 99 85. 3 zproc. renta —.—, italská renta 105.70, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1425, státní dráha —.—, lombardy 126.—, cheky na Londýn 25.15, rakou- ská ziata renta 99.15, uherská zlatá renta 96.40, otomanská banka 604.—, tabáková ražie 389 —, tu- recké losy 136.75. Smýšlení kolísavé.
Borlin Golthard Henri 124.50 Lauřin Frankfart Pařiže 18 60 Kanada Frankfurt Londýn darmštadtský banka drážďanský banka národní banka 125.60 Hibernia Packet 162 60 Lloyd 123 10
36 article
Peníze] Zbožl 103.— 104.— 100.— 100 6 9460 95 6 100 75 101 75 99.75 100.25 99 75 100.25 99.75 100. 25 99.75 100.25 99 75 100.25 99 75 100. 75 100 25 101.25 4190 100.— 100.30 99.75 100.75 39.5 100.50 100.— 101.— 101.70 100 70 100 40 99 40 102.— 101.— 100.— 98.50 99 5 99 3 98 30 100 60 101.60 98.75 99 75 100. 2 101.20 99 90 100 . 90 94.50 94 6 99.80 100 8.) 94 50 94.75 100.— 101.— 82 35 83.3 100.50 100.7 100 3 100.70 99 70 99 90 99 60 99 8 117 w5 118.15 99 g0 1000.— 91.10 91 30 246.75 247.— 417.— 419.— 258. — 260.— 560 — 562.— 388 50 560.— 1643 440.— 247.50 590.—
118.15
38 article
392.— 570.— 1645 248. 50 60j.— 481.— 303 — 160.— 670.— 531.— 2634 265.——
39 article
478.50 300 — 152 — 400.— 528.— 2624 250.—
40 article
Trhy na zboži. Pražská plodinová bursa, 17. listopadu. Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšeni ce česká nová 76—80 kg 8..95 9 45, uherská 00—00 ka 0.— 0—, rak. jakosf C—0 kg 0.—, vadná 19.15 8.40, 870; žito české 1905 72 —75 kg 7.90 —8 10; české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0.— až —, rakouské 0.—- až 0.—, uherské 0.— až 0.—; ječmen výběr 9.—, 920, první jakost 8 75, 8.90, střední 8 60, 870, markantilní 8.35, 8 45, ječmen k setí 0.—. 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves rv- chlik 1905 8.05. 8 15, prima 1905 8.—, 805, merkantilní 1905 7.85, 7 90. oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—. 0.— kukuřice uherská 0 —. 0.—, cizozemská 8. 45. 8 50. cinqnant. 1904 K 9 60. 9.75 vikev česka 9 25. 9 50, haličská — uh. K —.—. — —, pohans 0.—, 0.—, proso 0.—. 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- nična mouka č. 0 K 30.—. 31.— č. 1 29 —, 30.— č. 2 28.—, 28.50, č. 3 25.50. 27.50. č. 4 25.50. 26.—, č. 5 24 80. 25.—, č. 6 23.20. 23.80, č. 7 21 40, 22 20, č. 8 16..30, 16.50. Žitna mouka č. I. 22 50, 23.— č. ll. 21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č IV. 15.50 16. 50, Pšemčně otruby jemné 12.—. 1220 hrubě 12. —, 12.40 otruby žitné 12.40 12.60, krupice 30. —°, 31.—, prach 12.50, 13.50. tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4.U 39.— 40.—, čis. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2 0 38.——, 39 —, čís. 0 37.—, 38.—, čis. 1 35.—, 35. —. čis. 2 34. —, 35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.— čís.a 30.—, 31.—. čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.— 23.—, čís. 8A 25.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.— zlom 22.25, 23.25. 100.——
kg otruby žitná 12.60
41 article
9460 99.75 99 75 159.—
42 article
Poldina huť . . mostecka unl. sp. 673.—
Poldin huť
43 article
779. —
44 article
Luštěniny. Cony za 50 kg transito: fazole k va- rení K —.—, —.—, ke krmení — —.—, boby —.—, —.—, hrách Viktorta 11.75, 12.50, k vaření žluiý —.—, —.—, k vaření zelený 12 —, 13 —, ke krmen —.—, —.—, čočka 1905 23. —. 30. — Semann. Cony za 50 kg.: mak modrý český 28 50, 29 50, modrý ruský — —. 28 50, kmin český — —, bolandský 32 50, 33 50, jetel bílý 1905 48 —, 64.—, žervený 1905 58 — 65.—, červ. 1904 (prostý ko- kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná sumena uherská —.—. —.—, haličská — —, —- lněna semena haličská —.—, vičenec (ligrus) — — —, řepka zimní 1905 13.75, 14.—. Seno a aláma. Ceny za 50 kg transito: seno li- sované K 3.80, 4.—, nelisovaně 3.80, 4.—, cizí — - —.—, slama cepy mincena 2.30, 250), ke krmeni 1 8 1.90, ke stlani 1.80. 1.90, cizi —.—. — — Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české 12.—, 15.—, merkantil. —.—, —.—, bosenské 110/120
Semann 8 1.90 kg Viktorta 11.75 kg : Švestka