1
masthead
18. listopadu 1905
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Obchodní a živnostenská komora
v Praze
měla včera odpoledne řádnou schůzi v zasedací sín
vlastní budovy za předsednictví presidenta p. Ant
Rivnáče. Po zahájení schůze vyslovil p. presidení
s plným souhlasem celé komory milému kollegovi
a bývalému místopresidentovi komornínu p. Frant
Křizikovi upřímné blahoprání k povolání jeho de
panské sněmovny. Pan Fr. Křižik za milá slova
vyslovil vřelé diky. V další řeči vzpomenul toho, že
na poli — jejž si vyvolil za životní svůj úkol — pra-
coval vždy poctivě a dle jeho přesvědčení i nezištně
jen aby dokázal, že i domácími silamni lze vykonat
to, co se vyrábí v cizině. Nebyla to práce snadná
vždyť začal jsem bez jediného dělníka i jediněho
technika a musil jsem si vychovat dělnictvo i úřad
nicivo a mohu prohlásit, že jsem se dočkal přízni-
vých výsledků. Ujišťuji, že i na dále se vynasnažím,
abych ve stejném směru i na dále pracoval. (Hlučný
souhlas.)
V dalším sdělení uvedl pan president Řivnáč
jaká změna nastala ve složení vlády, zejmena ob-
chodních a živnostenských komor se týkajicí. Jes
oprávněná naděje, že správce minsterstva obchodu
hr. Auersperg bude působit k zvelebení domácího
hospodářství; dokazuje to již první jeho čin, slou-
čení agendy živnostenské v ministerstvu obchodu
které i naše komora před několika léty navrhovala
Křizik
Řivnáč
Auersperg
Praha
Francie
živnostenský komora
panská sněmovna
6
article
Řečník sympaticky pozdravil povolání hr. Auersperga
Pak zmínil se p. president o otevření laterálního ka-
nálu vraňansko-hořínského a vyslovil díky všem či-
nitelům, silám technickým a právnickým, které se
vzácnou odbornou znalostí a oddaností od let již na
velkém díle kanalisace vltavsko-labské pracují, —
Na to uvedl, co komora učinila v záležitosti otázky
kanalisace či regulace dol. Labe od Litoměřic k Úst
nad Lab. a obšírně zmínil se o ústní anketě, komorou
dne 20. září pořádané. Při té příležitosti vyslovil díky
stupcům kanalisační komise za vzácné a zevrubn
zprávy a poučení technické.
Auersperg
Labe
Litoměřice
7
article
Passivní resistence železničních zřízenců
stihla nepříznivě pohříchu právě náš obvod komorni
ve kterém počala a nejvíce se rozšířila. Naše komora
hned od začátku této skryté stávky sledovala pilně
následky její pro hospodářské poměry zdejší a sdělila
ihned, jakmile situace se stávala povážlivou, při-
slušná konkretní data vládě se žádostí, aby podnikla
rychle kroky potřebné k odvrácení hrozících škod.
Brzy po zakročení komory přijel zástupce vlády do
Prahy a pak následovalo známé jednání ve Vídni.
které vedlo k urovnání věci, takže nastaly zase po-
měry normální. Mám zá svou povinnost, vyslovit
upřímný dík komory všem, kteří na urovnání tom
byli zúčastněni, zejmena pak intervenujícím poslan-
cům a z nich v prvé řadě panu posl. Maštálkovi, kte-
rému dle mých informaci hlavní zásluha přináleží
Zřízencům poskytnuto zvýšení platů a s tím spojeno
ovšem značnější zvýšení nákladů na výdaje osobní
k jehož úhradě vláda — jak se již avisuje — zamýšl
rvýšili železniční tarify dovozné. Nepotřebuji doklá-
dati, že komora tuto věc nepustí se zřetele a že učiní
vše, co v zájmu našeho obchodu a průmyslu jest za-
potřebí jak co do tuzemské dopravy tak i co do vý-
vozu. Dovoluji si komoře sděliti, že jsem ke studiu
věci té zřídil již komitét, sestávající ze členů obou
Maštálek
Praha
Vídeň
8
article
Průběb passivní resistence železničních zřízenců
opět prokázal, jak nutné a důležité je, aby passivn
doposud nynější sít c. k. státních drah byla doplněna
novými tratěmi, jichž výnosností — třebas i byly
vykoupeny dle dosavadních svých výsledků finan-
čních — by celková rentabilita c. k. státní sítě že
lezniční byla zvýšena. (Souhlas.)
Jakmile byla skončena práce stálého výboru živ-
nostenského o reformě živnostenského řádu, zejmena
pokud se týče průkazu způsobilosti v živ-
nostech obchodních, komora svolala anketu
interessentů, aby vyslechla přání jich jak co do věci
samé, tak zejmena co do textu předlohy výborem
spracované. Převážná většina interessentů prohlásila
se v anketě té pro průkaz způsobilosti v živnostech
obchodních a vyslovila co do textu předlohy řadu
požadavků, jichž bližším studiem se komora nyn.
zabývá.
Komora podala také své vyjádření o chystaněm
zvýšení zemské dávky pivní, vyslechnuvši
dříve interessenty. Komora nemohla ovšem než vy-
sloviti se proti chystanému zvýšení a varovati před
ním, byť sama uznávala, že dnešní stav zemských
financí je neudržitelný a nutně vyžaduje nápravy.
Komora k cíli tomu navrhla i sama několik prostředků
nových.
9
article
Přípravné práce pro letošní doplňov ae
volby komorní jsou skončeny. Volební listiny
byly již veřejně vyloženy, reklamace ve zcela ne-
patrném počtu došlé vyřízeny a volební papíry roze
slány. Dne 11. prosince 1905 koná se volba-
Náměstek p. L. Bondy učinil potom následující
návrh: Dle officiálních sdělení minist. předsedy bar
Gaulsche hodlá tento při zahájení říšské rady podati
výklad o zásadách, na kterýchž vybudována bude
volební reforma pro říšskou radu. Zásady ty jsou
zrušení dosavadních kurií a zavedení všeobec
ného hlasovacího práva. Zrušením kurií
ztratily by obchodní a živnostenské komory práva vo
lebního pro -radu říšskou a takto ztratil by obchod
a průmysl legální záslupce svých zájmů. Navrhuj
proto, aby presidiální komise zabývala se otázkou.
kterak by v rámci a bez újmy na zásadě všeobecného
rovného, přímého, tainého hlasovacího práva, které
dnes je přáním veliké většiny občanů, bylo možno
zajistiti obchodu a průmyslu hlas parlamentní, by
v tomto forum slyšán byl, neb nejen že tam projed-
nává se zákonodárná úprava jeho, ale i zákony da-
lekosáhlého významu pro něj jako smlouvy obchodní
otázky dopravnictví ald.
L Bond
živnostenský komora práv
10
article
Návrh tento jednomyslně uznán za nutný
rovněž vysloven souhlas, aby zvláštní komise věc
touto se zahývala.
Na to podána zpráva presidiální komise o roz
počtu komorním na rok 1906. Polřeba jest 448. 507
kor., o 28.580 K větší než na rok 1905. Z toho připad
na platy úřadníků a sluhů 158.044 K, na tiskopisy
25.000 K, na subvence 133.850 K, na stipendi
12.620 K. Pravdě podobné příjmy 103.562 K. k úhrad
zbytku bude zapotřebí vybírat dosavadní 41/2 5% při
rážku
Schválena udělení vyznamenání: stříbrná me
daille s diplomem Karlu Černému, správci mlýna
viříbrná medaille: Jarosl. Bartošovi, zástupci, Ludv
Pickovi, cestujícímu. Janu Šimáčkovi, dílovedoucímu
a M. Wiesnerovi, disponentu. Bronzová medaille s di-
plomem: Jos. Fáberovi, pekař. pomocníku, a Fr. Hoí-
richtrovi, dílovedoucímu. Bronzová medaille:
Khemplovi, D. Jeřábkovi. P. Šípalovi, J. Šárovi,
Zvěřinovi. J. Omcirkovi, J. Vondráčkovi, Al. Abso
lonovi. Fr. Žampachovi, Č. Frámovi. L. Svěrákovi
Fr. Jiráňovi. J. Jamborovi. Ad. Hofmanovi, J. Van-
kovi. V. Outratovi. J. Judexovi, H. Taušovi. K. HIölz-
lovi. J. Kopeckému, J. Wiesnerovi. Fr. Zajícovi,J
Havlíčkovi a Fr. Trolanovi.
Černý
Bartoš
Ludv Picek
Šimáček
M Wiesner
Fáber
D Jeřábek
P Šípal
J Šára
Zvěřina
J Omcirk
J Vondráček
Al
Žampach
Frám
L Svěrák
Jiráňův
J Jambor
Hofman
V Outrata
J Judex
H Tauš
K HIölz
J Kopeckij
J Wiesner
František
Havlíček
Trolan
Francie
Khempl
11
article
Censory filiálek Rak -uherské banky byli zvo
Jeni: v Praze pp. M. Kahler, R. Kubík. bar. Kubinzky
J. Lederer. J. V. Novák, J. A. Prokůpek. A. Řivnáč
K. Tichý, P. F. Krejčí a Em. Placek: v Kolině p
J. Pallista, Mil. Kadeřávek, Al. Klášterský a dr. Váel
Radimský: v Pardubicích pp. Fr. Hoblik, P
Kostelecký, K. Werner a M. Wertheimer.
Sekretář p. dr. J. Gruber podal obšírnou
zprávu obchodní sekce o anketě komorní ohledně ka-
nalisování dolejšího Labe a vystrojení holešovického
přístavu tohoto obsahu:
Komora pražská, která již od let opělovně se při
čiňovala o kanalisování celého toku labsko vllavského
od Prahy k Ústí, jakož i o stavbu a pokud možní
nejrychlejší vypravení holešovického přístavu za pří
slav obchodní, neshledává ani dnes při různosti mi
nění důvodu, aby od dosavadního, jak kanalisaci celí
vodní dráhy Praha—Ústí n. L., tak i rychlému vybu-
dování vltavského přístavu v Holešovicích příznivéhe
slanoviska jakkoli ustupovala. Máť také komora za to
že pouhou regulací není ani na dolejším Labi o
Mělníka k Ústí vyloučena možnosl dopravní poruchy
v letě a za nepříznivého stavu vody vůbec, aniž mo
nost tato vyloučena býti může. Jedině kanalisace za-
bezpečuje potřebnou stšlosť a stejnoměrnost plaveh
ních podmínek jak co do času, tak co do množství
nákladu, tak konečně co do výše dovozného. Bylo-
se strany protivníků kanalisace k tomu ukazováno.
že plavba po vodě provedením kanalisace se zdra žuje.
M Kahler
R Kubík
bar
J Lederer
J V Novák
Prokůpek
A Řivnáč
K Tichá
em
Placek
J Pallista
Kadeřávek
Al
doktor
Váel Radimský
František
Hoblik
K Werner
M Wertheimer
J Gruber
Praha
Pardubice
dolejší Labe
Ústí
Holešovice
Mělník
13
title
Eužno naproli tomu uvěsti, že zase naopak plavha
14
article
proli vodě kanalisací neobyčejně je zlevněna, takže
pak celkovým výsledkem olavby v obojím směru
po vzduté vodě jest značné její zlevnění. jak již ny-
nějšími zkůšenostmi jest dokázáno. Není dále možno,
aby kanalisovaná řeka končila v některém místě, kde
by nebylo úplně vystrojeného přístavu, jak tomu právě
jest v Ústí n. L., takže právě jen toto město pova-
ževati dlužnc za ukončení kanalisovaného Labe. Kdy-
by nebylo v kanalisaci Labe pokračováno až do sa-
motného Ústí, byly by veliké náklady na kana lisaci
vltavsko - labskou již učiněné z veliké části illusor-
nimi. Nelze konečně posuzovati trať Praha—Mělník—
Ústi p. L. jakožto pouhou trať lokální, nýbrž jakožto
čásť celého dopravního spojení, totiž spojení Labe
v některém směru s Dunajem, a nehledíc ani k tomuto
velikému spojení budoucímu, již zřetel k zcela bez-
pečnému splavnění středního Labe od Mělníka do
Král. Hradce neb Jároměře musí nutkati k tomu, aby
také dolejší Labe pod Mělnikem splavněno bylo až
k místu, de velká lodní doprava bezpečně počítati
může. Důvody, které byly proti kanalisaci trati Stětí—
Král
kanalizace Labe
Praha
Mělník
Dunaj
Hradec
dolejší Labe
15
article
Ústí n. L. uváděny, pramení pouze z obavy o místní
zájmy města Ústí n. L., které obává se, že by bylo
na dopravě poškozeno, kdyby plavba labská na místa
nad Ústím proti vodě ležicí byla rozšířena, Komora
má naopak za to, že ani město Ústí n. L. nebude
kanalisací poškozeno, jelikož mu veškerá jeho do-
savadní doprava, patřící mu jakožto městu velikého
průmyslu a konsumu a jakožto největšímu překladišti
uhlí, bude zcela nepochybně zachována a nad to získá
velice překladem uhlí pro Čechy střední, východnía
jižní. S provedením kanalisace dolejší Vltavy a s ka-
nalisováním Labe, jež v několika málo letech bohd
bude provedeno, dále provedením solavnosti Prahou.
jest ve spojitosti také konečné vystrojení příslavu ho-
lešovického. V plném souhlase se svými interešsenty
pokládá komora také za nezbytnou podmínku účin-
ného vývoje labské a vltavské plavby až po Prahu —
aby holešovický přístav byl uveden v činnost.
Ústí
Čechy
Praha
kanalizace dolejší Vltava
16
article
Navrhuje se tudíž plenu komory, aby kanalisační
komisi pro splavnění Labe a Vltavy v Čechách, jakož
i zemskému výboru král. českého a ministerstvu ob-
chodu bylo podáno dobré zdání, ve kterém by také
kemora sama co nejrozhodněji za úplné prove-
dení kanalisace celé vodní trati Praha—Úst
n. L. dle projektů již dlíve vypracovaných a za nej-
rychlejší otevření přístavu holešovického se při-
mluvila.
Návrh tento jednomyslně schválen
Při té vříležitosti žádal p. Voitl, aby komora
podporovala petici gremia obchodníků s dřívím o zři-
zení nové železniční spojky od vorového přístavu
nádraží na Smíchově, jejíž polřebu vláda uznává, žádá
však, aby ji interessenti zřídili svým nákladem. Dále
žádal, aby komora podporovala gremium v jeho snaze
o účelné upravení a delinitivní zřízení přístavního
řádu.
Zpravodaj sekretář p. dr. Gruber podotkl, že
komora v prvém směru již zakročila a neváhá znovu
o věc se zasadili a slibuje i v druhém směru přiměřené
zakročení komory, jakmile jí gremiem obchodníků
s dřívím budou předloženy určité návrhy, ve kterých
směrech nynější prozatímní řád přístavní vyžaduje re-
formy.
Pan dr. Gruber podal zprávu obchodní sekce
ohledně duplikátu nákladního listu jako papíru indo
sovatelného.
Voitl
doktor
Gruber
Labe
Vltava
Čechy
Praha
Smíchov
17
article
Ve schůzi subkomitétu státní rady železniční pr
revisi mezinárodní úmluvy o železniční dopravě zbož
ze dne 11. března 1903 bylo mezi jiným jednáno
návrhu komory vídeňské, znějícím v ten rozum, aby
se duplikátu nákladního listu přiznala vlastnost pa
píru majiteli znějícího. Subkomitét k návrhu tomu.
maje na zřeteli jeho veliký, co do účinku prozatím
nevystižitelný dosah, se nepřiklonil, požádal však
vládu, by nejprve dala věc zkoumati v tom směru.
bylo-li by možno, zejmena pokud jde o kombinovanou
dopravu železniční a lodní, duplikátu nákladního listu
uděliti vlastnos“ papiru indosovatelného, jak
tomu jest u papírů lodních (konosamentů). Minister-
stvo obchodu vyzvalo komeru, aby o svrchu dotčeněm
podnětu s hlediska hospodářského podala své dobně
zdání. Obchodní sekce navrhuje pleru komory, aby
žádaně vyjádření bylo ministerstvu obchodu podáno
v ten smysl. aby dráhy železné byly poukázány, ode-
sílatelům zboží k jich žádosti duplikáty nákladních li-
stů vydávati, dále aby duplikátu dostalo se téhož
uznání jako podacím recepisům a aby jim kromě toho
byl přiznán ráz papiru indosovatelného. Schváleno.
Sekretář p dr. 1 ilbauer podal zprávu kemitělu
o vládním programu relormy a vybudová n
dělnického pojišťová ní.
Členové komory pp. Sobotka a Forchheimer odů
vodnili, proč nebudou hlasovati pro návrh komitčtu
Zpráva schválena všemi hlasy českých členů komory
z Němců pro ni hlasovali pp. Rademacher a Falkovils
Umělecko-průmyslové museum komorní mělo
roce 1904 vydání 69.165 K oproti rozpočteným 54. 000
korunám.
Do kurtoria technolog -průmyslového musea ko
morního v Praze zvolení pp. Fr. Hering. J. Jirousek
Fr. Křižík, J. Olto. P. Rademacher, J. Sohotka, K
Wartha a Fr. Chadíma. — Do výboru odborné a po-
kračovací školy pro klenotníky zvoleni pp. A. Pollak
a dr. V. Schuster.
Němec
František
Hering
J Jirousek
Křižík
J Olto
P Rademacher
J Sohotka
Warth
Chadím
A Pollak
doktor
V Schuster
Minister
Sobotka
Praha
Francie
Falkovil uměleckýprůmyslový muzeum komorní
18
article
Oslabení ruských cenných papírů. Jak jsme ji
uvedli, stíženy ruské papíry — ať již renty, ať pa
píry dividendové — značným oslabením kursovým.
4% ruská ronta oslabena oproti kursu po sjednán
míru o 7%, 51s% renta o 2.39%, ruská banka o 20%
a pod. Vesměs uvedeny tu kursy berlínské bursy.
Nutno vzhledem ke správnému posouzení sitnace
míti neustále na mysli řadu fakt. Ruské finance
státní, a toho podali jsme řadu dokladů ciferních
v posledních dnech, vykazují dobrý rozvoj i ve
dnešní době. Speciálně pak v bouřných měsícíeh
červnu a červenci byl vzestup příjmů státních velmi
pozorubodný. Dáno to ovšem zvláště tím, že ruské
příjmy státní jen asi šestinou plynou z daňových
zdrojů, leč i takto zřejmo — a doznává to sama
»N, Fr. Presse« — ve své berlínské zprávě, ž
Rusko nejen chce, ale také plně může dostáti všem
svým závazkům oproti věřitelům. Dosavadní finanční
rozvoj státní nebudí obav žádných a mohou spe
ciálně majitelé rent ruských býti klidnými. Na kur
sovní rozvoj ruských papírů dividendových, tedy
v prvé řadě průmyslových, mají rozhodný vliv po
věsti o novém hnutí stávkovém. Momenty politicke
je způsobily a není pochyby, že hnutí toto je po
sledním rozmachem revolučních živlů ruských. Zda
Rusko
19
article
H-li se tedy vládě udržeti klid a čeliti těmto snabán
a proudům, nastanou záhy i v průmyslové výrobě
poměry normální. Snahy vlády naleznou zajisté sil
nou oporu v průmyslnících samých. Že vláda Viltova
myslí to s provedením slíbené konstituce upřímně
toho podala řadu důkazů. Uvalení válečného stavu
na království polské na tom ničeho nemění, poně-
vadž zde nepopíratelně působily vlivy berlínské. Jde
nyní hlavně o to, aby se Vittoví zdařilo utvořiti
silnou stranu pokrokově-demokratickou, která by mu
usnadnila konstiluování se vlády, ve které by za-
stoupeny byly i osoby důvěry veřejnosti požívající
a přicházející do křesel vládních přímo z řad lido
vých. V tomto směru bude rozhodnuto v krátké
době. Co nevidět sejde se sjezd zemstev. záhy vy
hlášen bude nový zákon volební pro dumu, přiná
šející téměř všeobecné právo volební; mimo to jes
ústavodárné poslání dumy povzneseno nade vši po-
chybnost. To json dobré momenty v dnešní těžké
situaci Ruska, ve které se propracovává k svobodě.
Vittový
Rusko
20
article
Činiti ale z tísně dneška závěry pro budoucno, bylo
by naprosto nesprávno. Veliké převraty ústavní.
které prodělala Francie, mívaly přímo zdreující vliv
na kura její rent — korrektury přinesl brzký čas
Tak nulno zříli a posuzovati i děje ruské. A mim
to: mezi zavržení hodnými massakry protižidovskými
a mezi klesáním kursů ruských papírů jest nepo
píratelná spojitost. Teprve od této doby počínás
uplatňovati baissa, která stála v ústraní i po Cu-
šimě i po Mukdenu i po krutých dnech moskovských.
My ostatně navykli si posuzovati ruské rentya
papíry silně dle Berlína — fakt, že francouzský
držitel ruských rent dosud pevně drží majetek tento,
jest přece tím výmluvnějším, že v rukou Francie je
za 9 milliard franků ruských papírů. Baissa využivá
tedy účinně situace, dané vnitřními nepokoji Ruska
— v této chvíli nutno jen tím více zdůrazniti po-
třebu klidu všem našim držitelům ruských rent
papírů. Poslední doby nabrnuly přímo sensačních
zpráv o dějích ruských a čtenář naučil se cenit
jich správnost. To platí tím více nyní. Pro smýšlení
mezinárodního trhu peněžního ostatně není nevý-
značno i oslabení rakouské renty zlaté. Vše nynt
bude záviseti pa tom, zda se zdaří zachovati a za-
ručiti konstituční vývoj, jaký svým postupem zahájil
Francie
Berlín
Rusko
21
article
Vitte. To doznává ostatně i sám Ballod. »Vše bude
záleželi na osobách, které budou povolány k vedení
ruských financí a rusvého státu. Martin podceňuje
příliš možnost rozvoje produktivních sil Ruska
v prvé řadě zemědělstva. Kdyby věnovalo na p
Rusko ročně půl milliardy mk. na zemědělství, kdyby
přišli k veslu nejschopnější muži, jichž Rusko nemá
nedostatek, zdvojnásobí se výnos sklizně v 10—15
letech.« A dále: stane-li se Rusko skutečně právním
stálem, přijdou li k veslu nejlepší sily Ruska, pak
není žádného nebezpečí ani pro dnešní ani pro
budoucí půjčky Ruska. Pokud tomu ale tak není,
pokud trvá vnitřní anarchie, pokud se sjednávají
půjčky pro neproduktivné stavby, jest nebezpečí
čestečného ohrožení ruské služby státního dluhu
to dříve než by ruský státní dluh dosáhnu! Marti-
nových 25—30 milliard.« Včerejšího dne také se
berlínská bursa opět zotavila a uklidnila. Kursy
ruských papírů zpevněny. Kursy nalezá čtenář na
příslušném místě. Také poplašná zpráva, že Crédit
Lyonnais odmitnul půjčku na ruské renty, vykláda
se nyní v ten rozum, že ústav tento vůbec podob-
ných obchodů nečiní. Šlo o pouhou — sensaci.
Martin
Rusko
Crédit Lyonnais
22
article
Cukerní průmysl a doprava železniční. Cukerní
průmysl byl dle zprávy listu ústředního spolku cu-
krovarnického ze všech průmyslů nejvíce postižen
trpným odporem zřízenců drah a nedostatkem va-
gonů. Na dotaz spolku prohlásily 104 továrny, že
budou nuceny zastaviti výrobu, nenastane-li ponikavá
náprava, a 2 továrny skutečně produkci zastavily
Pouze 14 továren prohlásilo, že poruchou dopravní
neutrpěly. Porocha dopravní měla v první řadě vliv
na dopravu do Terstu, kam tento měsíc hojně dová-
ženo, protože průmysl odkázán v této kampaní z
milliony q na vývoz. Ačkoli doprava do Terstu ná-
sledkem nedostatku vagonů tak značně uvázla,že
továrny nemohly dostáti povinnosti dodavací, uká zala
se terstská skladiště tak nedostatečnými, že nevylo-
žené vagony ohrozily celou dopravu nákladovou. Po
vypuknutí trpného odporu ocitly se v největším ne-
bezpečí hlavně továrny, které nemají dostatečných
zásob uhlí, koksu a vápence. Ještě více utrpěly však
veškeré cukrovary tím, že nemohly vyrobený cukr
následkem nedostatku vagonů vypraviti a také ne
uložiti, protože jsou tovární skladiště přeplněna. Od
pomoc slibuje si spolek pouze od pronikavého roz
množení nákladních vozů státních i soukromých
drah. Dráhy měly by se již v lélě informovati u prů-
myslu o potřebě vagoně, aby se mohly patřičně při-
praviti. Továrny pak měly by si na příště opatřiti
větší zásobylablí, koksu a vápence, aby netrpěly hned
při sebe meuším váznutí dopravy. Také výstavba
vodních cest zmenší možnost podobnýcb pohrom,
jakou bylo letošní uváznutí dopravy.
Z pražského trhu obilního. Na včerejší naší burs
nebyl obchod valný. Zvýšené požadavky majitelo
byly jen v ojedinělých případech povolovány, jinak
placeny byly ceny nezměněně z týdne předešlého.
Terst
23
article
Pšenice znamenala z Prahy 76 - 80 kg. těžká K 9.00 až
9.55, uherská 79 kg. těžká byla prodávána z Prahy
za K 9.75. Žito 72—75 kg. těžké docílito K 7.80
8.10, uherské 74 kg. K 8.15 z Prahy. S ječmenet
byl obchod jen skrovný za ceny úterní. Omezoval
se většinou pouze na domácí spotřebu. Z Prahy zna-
menal nezměněně K 8.00—9.25. Po řepce byla dobrá
poptávka, ceny jsou však tak vysoké, že nemohlo do-
jiti k závěrům. 14 K za 50 kg. bylo snadno k docí
lení. Mák byl pevný a prodáván 50 kg. za K 28.—at
30.—. Ceny kukuřice zůstaly nezměněny. Také ob
chod s jetelem byl nezměněn. O ovsu bylo smýšlen
poněkud klidnější, ceny jsou opět pravidelnější. Pr
normálním obratu klesly o 5—10 h. Z Prahy by
placen K 7.90-- 8. 10.
Obilní vývoz z jižního Ruska. Dle zprávy »Locl
Anz.« stává se opět vývoz obalní z jižního Ruska
pravidelnějším. Jedna z firem vypravila dva parníky
o 5000 a 30.00 t. Naložení toto provedeno neoby
čejně rychle, z čehož patrno, že dělníci tamní chtějí
opět pracovati a vydělávati.
Praha
Rusko
Locl Anza
kg
24
article
Proti sestátnění severní dráhy císaře Ferdinanda
Finančí výbor předkládá zemskému sněmu slezskému
návrh ve příčině sestátnění severní dráhy císaře
Ferdinanda. Vyslovuje se proli sestátnění při důvo-
dech, které jsou známy již ze podobného usnesení
opavské komory obchodní. Poukazuje se na nedosta-
tečnou organisaci státních drah rakouských a na ne
vhodnost daného okamžiku k sestátňovací akci. Pro
Slezsko jest specielně daňová potence severní dráhy
rozhodna; bez tohoto zdroje přijmového byly by
finance země i okresů citelně ohroženy. O otázce
sestátnění drahy uvedené jednal sněm včera — zprávy
nalezne v té příčině čtenář na jiném místě.
Dopravní příjmy drah. Dopravní přijmy j ižn
dráhy od 1. do 10. listopadu činily 3,213.809
(+ 122.978 K oproti konečným a + 198.470 proti
zatímním dalům lonským). Přijmy od 1. ledna do
10. listopadu činily 102.530.900 K (+ 3,689.127
oproti konečným a + 4,684.440 K oproti zatímním
výkazům).
Kartel němsckých cukerních ralfinerií »Berlin
Tgbl.« oznamuje, že zprávy o nezdaru akce zřidit
kartel cukerních rafinerií německých následkem od-
poru některých závodů spočívají na nedorozumění
Jde o pouhé kombinace. Přípravné práce karteln
měly dosud dobrý průběh a není vyloučeno, že se
pokus o sdružení zdaří; nejvýše v nejhorším případu
nevstoupí některé menší závody do kartelu.
Nedostatak vagonů v severozápadním obvodu
uhelném. Dle zpráv mosteckých panuje v severozá-
padním obvodu uhelném značný nedostalek vagonů.
Doly musily prý obmeziti prácí.
Ferdinand Finančit
Ferdinand
Slezsko
Berlín
Dolo
opavský komora
25
article
Různé zprávy. První akciový plzeň sk
pivovar vykazuje za loňský rok čistý zisk 1,076.713
korun. Prodáno bylo celkem 262.966 hl. piva,
10.832 hl. více než roku předchozího. — Sdruže-
ným rakouským továrnám vagonů svě-
řena dodávka lokomotiv pro Bulharsko v ceně 2 mil.
franků. Smlouva tato vyžaduje ještě schválení mini-
sterské rady. — Výkaz německé banky říšske
konstatuje vzrůst zlatého pokladu o 38 mil. mk
Směneční portefenille zmenšil se o 72 mil., za t
stoupl lombard o 1 ml. mk. Oběh bankovek kles
o 46 mil. mk., žírový účet vzrostl o 25 mil. mk. Ne-
zdaněna zaloha bankovek činí 18 mil. mk. — Ni-
mecký uhelný syndikát vykazuje za říjen vý-
pravu 4,955.459 t. proti 4.870.076 loni. Odbyt dosáhí
75 09% podilní kvoty proti 76.70 loni. Pokles při-
voděn nedostatkem vagonů. — »Iron Monger« ozna
muje z amerického trhu železářského
Trh se železem a ocelí je stále pevný. Panuje živá
rušnost. Vůdčí osoby čekají vzestup cen želez
o 30 dol. Zatím jest nedostatek suroveho železa pro
okamžitou dodávku. Vyhlidky jsou příznivy.
K organisačním slranám moravského zemědělstva.
Vzhledem k tísnivé hospodářské situaci, ustanovil s
ve Bzenci spolek zelinářů pro Bzenec a okolí, jenž
Bulharsko
Bzenec
ml
Iron Monger
26
article
vzal si za úkol, jednak pěstování zeleniny pozved
nouti pěstěním jen osvědčených druhů a sprostřed
kovat obchod členů, vesměs to malorolníků, s konsu-
menty a může spolek dodávat svými členy všechny
zdejší výrobky jako: čerstvou zeleninu, cibuli, petr-
žel, mrkev, cerel (miřík), pór. česnek, kapustu, zelí,
kediuby, karfiol, chřest atd., pro řezníky a uzená
majoránek v každém množství, pak semena zelinová,
okurková, květinová (annual) atd. a vůbec vešker
výrobky v zelinářství a zužilkování zeleniny spada-
jící. Obchodnikům se poskylnou všechny výhody
členstvo řídí se všemi obcho dními zvyklostmi
Dodávka oděvů pro železniční zřízence. Ředitel
ství státních drah v Plzní zadá na léta 1906 a 190
veřejnou soutěží zhotovení stejnokrojů Ofertní for-
muláře a podmínky vydá ředitelství, kdež i vzorky
prehlědnouti lze Oferty nodati jest do 30. listopadu
1905 poledne 12 hod. Sdělení obchodní a živno
stenské komory v Praze.)
Konkurs byl uvalen krajským soudem v Nov.
Jičíně na Moravě na jmění Antonina Pachuty.
obuvníka a obchodníka s obuví v Mor. Ostravě.
Konkursní komisať okresní soudce pan Navrálil.
správce pan dr. Pluhař, advokát tamtéž. Schůze vě-
řitelů 20. listepadu, přihlášky do 16. prosince, rok
likvidační 29. prosince.
Banky, záložny a spořitelny.
Rakouský úvěrní ústav. Rakouský úvěrní ústav
zařídí expositury v Olomouci a v Teplicích.
které v nejbližším čase zahájí svou činnost.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 17. listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listůs.)
Při slabé tendenci jednána na dnešní burse zlati
rak. renta za K 118. 05 a placeny akcie RRak. -uhersk
banky za K 1644.—.
Dále podáváno z a akcie: Živnostenské banky
K 247.50, České banky Union K 246. 75, strojírny
Daňkovy K 478 50, zajišťovací banky K 256.—
peníze.
Antoninus
Navrálit
doktor
Pluhař
Daňkův
Plzeň
Praha
Jičín
Morava
Ostrava
Olomouc
Teplice
krajský soud v Nova
Český banka
Union
27
article
Otnciátní záznamy znějí:
Otnciátní záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 50
31/2
Základní úpisy české zem. banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
„ . , , , (v K
Mel. úpisy . „ » (ve zl.
„ „ „ (v k
Žel. . , ..
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
41/2
Zastavní listy I. mor. spořitelny
„ » bal. zem. banky
Kom. dl. úpisy . , .
Železnič. . , . „
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 1/,
»» Rak.uherské banky 4
»» Dolnorak. hyp. ústavu 4 90
31/2
Hal
K Mel
Český průmyslový
é banka
28
article
Kom. dl. úp. „ „ „
Kom. dl. úp. „ „ „
31/2
Zástavní listy Rak, hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol, rak. míst. drah 3° %
Únorová spol. renta (v pap.) 4.2
4.2 0
Dubnová » , (ve stř.)
Květnová » »
(v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . . . . 4 0
korunová renta . . 4 %
» investiční , . . 3 1/9
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Unton . . . .
Česka průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . .
Haličská akc. hypoteční banka
Hospodářská ůvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . .
Rakousko-uherská banka . . .
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strvjírna . . . .
Česká baňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v C. Budějovicícha
Kolinská továrna chemická . .
Podolska cementárna . . . .
Poldmna buť . . . . . . .
Pražska železářská společnost
První česka raff. v Modřanech
» tov. orient. cuxrov.
Z Vídně, 17. listopadu. (Závěrečné úřadn
kursy.)
578.—
Květnová renta . 99.70, Ivovskočernovická.
spol. st. dr.rakouh. 667 25
únorová . . 100.50
červenc. . .
jižní dráha . . 119 90
99.60
říjnová
100 50
štyrsko hr.-kön.
severní dráha . 5620.——
rakouská . zlatá 117 90
rak. severozáp. dr. 427 —
» kor.
99 80
410.—
113 6
pardubická dráha
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Kolinská
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Modřany
Vídeň
Český eskontní banka
Český banka
Unton
Česko průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hospodářský ůvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
železářský společnost
Ivovskočernovická . společenský
29
article
uherská » zlata
450. 50
» kor.
95 05
polabská dráha.
366.—
90 90
česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradska A
uher. » »
1118.—
40 zást. listy Hyp
pražsko - ducheov
banky král. č.
duchcov. podmok
31/2% zást. 1. Hyp.
2310 -
ústecko lepl. dr.
banky král č.
1007.—
4% kom. diuhop.
dunaj. paroplaveb
757.—
Zem. bauky kr.č.
rakouský Lloyd
40 žel. dl. úpisy
turecká tabák. rež
363.50
Zem. banky kr.č.
rak. zbrojovka
583.—
státní losy 1860
Rudolfova huí
alpská montan. sp
530 25
po 500 zl. . .
po 100 zl.
190 45
rým.-muraň. spol
529 60
státní losy 1864
297 —
533.—
losy úvěrního úst.
472 —
praž. želez. sp. .
2624.—
vídeň. l. komun
529 —
česká montan. sp.
160.—
doktor
Rudolfův
30
article
Daněk . . . .
tisské losy . . .
478.—
zapadočeská ubl
turecké losy . .
146.75
272. —
1637.—
severočeska uhl.
rak.euh. banka .
rak. úvěrní ústav
670.9
314.50
vídeň. stavebnl sp
b. anglo rakouská
269.50
vídeňská umonka
hirtenberské . .
997.—
Schodnica . . .
b. pro země rak.
440. 25
709 —
uh. uvěrní bank
haličsko-karpatské 768.—
bank. jednota.
pesťska vagonka
563.50
1076.—
r. úst. pro úv. poz
devisa nemecka . 117 55
. pařižská . 95.4
Česká průmyslová
banka. . . . 417 —
» curyšska . 95 35
roln. úvěr. banka 390 —
» londýnská 240.0
česká b. Union . 246 25/ dvacetifrank
19 15
Živnost. banka . —.— marka papirová . 117.55
kralodvor. cement. 915.— rupl
.254.—
Eskontní sazby 41/14. 41/2 procenta.
Po chabém průběhu zpevněn trh konečně zprá-
vami berlinskými; pouze petrolejářské papiry trvale
chaby. — Dodatečná bursa: státní dráha 668.25.
alpinky 531.75.
Daněk
Český průmyslový banka
31
article
a. Z Vídně, 17. listopadu. (Teletgr. » Nár. Listůe.
Denní bursa. Klesnutí ruských hodnot a ne-
jistá silnace na cizozemských trzích ovládala takě
dnes zdejší bursu a měla v zápětí slabší smýšlení
Jenom papíry v kulise se upavnily. Na polední burse
byla nálada trochu přívětivější. Obchod nebyl roz-
sáhlý, ale ve veškerých oborech se papíry lehice zo-
tavily. Oboje kreditky se zlepšily a anglobanky se
poněkud seslabily. Bodenkreditky značně stouply.
Z hodnot dopravních byly slabší ústecko-teplické,
severní dráhy a baštěhradské. Akcie paroplavabní
byly vyšší. Alpinky a pražské železářské byly dobře
upevněny. Akcie mostecko uhelně trpěly obavami za
přičinou stávek. Haličské karpatky klesly opětně o
20 K. Na trhu k ukládání panovalo chabé smýšlení.
Vídeň
32
article
Většina rent a jednotlivé priority byly lisněny. Na
eskomptním trhu slav peněz nezměněn. 41/12 %
x. Z Vídná, 17. listop (Tattgr »Nár. Listůe.)
Večerní bursa. Kreditky 671.—, po —. — —. —
uherské kradilky 779.50, anziobanka 315.—, bankovní
jednota 563.50, unionka 570 —, länderbanka 410 75.
státní dr. 668 25. —.—, jižní dráha 120.50 polab. dr.
451.—, severozápadní dráha 427.50, turecké tahákové
360.50, rýmavsko mosižská 537.50. alpinky 537 75,
květnová renta 99.70, pherská koranová 95 .05.
turecké losy 14725 marky za hotové 117.55, ultime
—.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vidně, 17 listop. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.)
Amnterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.85,
198.10 Bukurešť na delší ibůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., — —. —.—
Brusscl na delší lh. —.—, —.— Německo šaka
kr. lb. za 100 mk. 117.45, 117.65, Němnscko na
delší ihůty 117.50, 117.80, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib st. 240.05, 240 25, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —. —
——, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95 65,
9580, Italie delší ihůty —.—, —.—. Petrohrada
ruska města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. —.— —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95 471/2. 95.621/2. Paříž další lh.
Vídný
doktor
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Němnscko
Petrohrada Ruska město šek
Tattgr
Italia šek
33
article
—.— Curých a Bastlej šek a krátké lháty
95.35, 95.55, na dolší ihůty —.—, —.—, Švýcary
jek a kr. ih. 95.35. 95.55, na delší lbůty —.—
Z Petrohradu, 17. listop. (Zpráva Živn. banky.)
Diskontní 428.—. Ruská banka pro vnější obchod
347.—. Mezinárodní banka 409.—. Ruská průmy-
slová banka 250.—. Baku 435. —. Mantašev 163. —
Caspienne 3950.—. Sormovo 219.—. Putilovské že-
lezo 110.—. Hartmannské lokom. 333.— (—) Petro-
hradské metallurgické 175.—. Fénix 285.—. Ruská
konstrukce 260.—, privátní banka 208.—
Z Berlína, 17. listop. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.)
[Druhé číslice značí záznam“ ze dne 16. listop.)
41/2procentní ruská renta 1905 93 60 (93.50), 4pro-
centní ruská renta 1902 83 75 (85.50). 4procentní ruská
konsolidační renta 1889 —.— (85.80), 31/zprocentní
ruská zlatá renta 77.— (78.25), petrohradská diskontní
banka 173.— (378 25), petrohradská mezinárodní banka
167.— (110.20), ruská banka pro vnější obchod 142.25
(140.—).
Z Berlina, 17. listop. (Zvl. telef. zpr. »N. L.-)
Dnešní bursa byla zahájena smýšlením uklidněným,
k čemuž přispěly politické zprávy z Ruska a sdě-
lení, že ruské pohledavky v cizině obnášely v polo-
vině října 400.000.000 rublů. Plavební akcie zlepšily
se o 20, také uhelné hodnoty byly lepší, dortmund-
ské a rýnské ocelářské stouply o 19%. Slabší byly
všeobecné elektrářské asi o 2%, velké berlínské sil-
niční a kanadské. Ruské papíry byly z počstku málo
změněny, později pak stouply o 1/29%. lubecké stouply
o 2% na pověsti o sestátnění. Soukromý diskont
41/2 %.
Fénix
Petrohrad
Bak
Petra
Berlín
Rusko
mezinárodní banka 409
zpráva živnostenský . banka
Caspienne 3950
34
article
První cilry znamenají začáteční, druhé konečně
kursy: Rakonské kreditky 210 12. 210.60. Diskonto
188.20 188.75. Německá banka 239.25 240.37, Ob-
chodní společnost 172 25. 173.12. Drážďanská banva
163.10, 163.75, Bochumské ocetárny 242.75, 215.—,
Laořina huť 250 60 253.—, Dortmund. Unson lit. C,
98.37, 99.—, Harpenská uhl. spol. 214 —, 215.75.
Hibernia —.—. —.—, Consolidace —.— 427 75..
Severoněmecký Lloyd 122.—, 123.—. Packet 162. —
162.60, turecké losy 137.70, 138.—, Španělské exte-
rieury —.—, — .—
Z kasovních papírů: Concordia 312.—, Eseh-
weilské 270 —, Getaweidské 230.50, Hochdah! 125 10,
Katovické 211 50, Wilheim 265.75, Phonix 192 —,
Rh. Stahl 203.—, Schafker Gr. —.—. Wastphalia
209.—, Orenstein 217.—, Rn. Metali 120 25, Hiasper
237.20, Dennersmark 262.—, Huldseninsky 135.—,
Vulean 309.25, Bismar« 330.75, Caro 132 10, Hoesch
242.—, Georg Marné 106 90, Königsb. 162 —, Nord-
stern 290.75.
Z Berlina, 17. listopadu. (O 1 hod. 15 m. odpol.)
Kreditky 210.40, státní drána 142 75, lombardy 24. 63.
Lloyd 122
Stahl
Orenstein
Georg
Ob
Dortmund
Getaweidský
Hiasper
Vulean
Nord
Berlín
172 25
Laořina huť
Hibernia
Eseh
Schafker Gr
Concordia 312
Phonix 192
Rn
Dennersmark 262
Cara 132 10
35
article
Smýšlení klidné.
Z Borlina, 17. listopadu. (C.- B.) Kreditky 210 50.
berl. obchodní 153 10, darmštadtská banka 1 18 60,
německá banka 210.20, diskonto komand. 189) 10,
drážďanská banka 163 60, národní banka 125.60,
státní dráha 143.—, lombardy 24..60. Kanada 173 20,
Golthard —.—, dráha Henri 124.50, bochumské
245.—, dortmundské 99 10, Lauřina huť 253 —,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 228 20. harpenské
216.—, Hibernia —.—, Packet 162 60, Lloyd 123 10,
dynam. trust 178.10. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 17. listopadu. (Teiegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 210.25. akcte společnosti státní dráhy
143 20, lombardy 24 60, papírová renta -.—, stři-
brna renta 100.50, zlalá renta 100.30, uherská zlatá
renta 95 80, uh. korunová renta 94.90, 4.0 rak.
korun. renta 99.60. Smnýšlení klidné.
Z Frankfartu, 17. listopadu. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 210.20. státní dráha 142.20, lombardy 24 60.
Z Pařiže, 17. listopadu. (Telegr. závěrečne k arsy )
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc renta 99 85.
3 zproc. renta —.—, italská renta 105.70, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1425, státní dráha —.—,
lombardy 126.—, cheky na Londýn 25.15, rakou-
ská ziata renta 99.15, uherská zlatá renta 96.40,
otomanská banka 604.—, tabáková ražie 389 —, tu-
recké losy 136.75. Smýšlení kolísavé.
Borlin
Golthard
Henri 124.50
Lauřin
Frankfart
Pařiže
18 60
Kanada
Frankfurt
Londýn
darmštadtský banka
drážďanský banka
národní banka 125.60
Hibernia
Packet 162 60
Lloyd 123 10
36
article
Peníze] Zbožl
103.—
104.—
100.— 100 6
9460 95 6
100 75 101 75
99.75 100.25
99 75 100.25
99.75 100. 25
99.75 100.25
99 75 100.25
99 75 100. 75
100 25
101.25
4190
100.—
100.30
99.75
100.75
39.5
100.50
100.—
101.—
101.70
100 70
100 40
99 40
102.—
101.—
100.—
98.50
99 5
99 3
98 30
100 60 101.60
98.75
99 75
100. 2
101.20
99 90 100 . 90
94.50
94 6
99.80 100 8.)
94 50
94.75
100.— 101.—
82 35
83.3
100.50 100.7
100 3
100.70
99 70
99 90
99 60
99 8
117 w5
118.15
99 g0
1000.—
91.10
91 30
246.75
247.—
417.—
419.—
258. —
260.—
560 —
562.—
388 50
560.—
1643
440.—
247.50
590.—
118.15
38
article
392.—
570.—
1645
248. 50
60j.—
481.—
303 —
160.—
670.—
531.—
2634
265.——
39
article
478.50
300 —
152 —
400.—
528.—
2624
250.—
40
article
Trhy na zboži.
Pražská plodinová bursa, 17. listopadu.
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pšeni ce
česká nová 76—80 kg 8..95 9 45, uherská 00—00 ka
0.— 0—, rak. jakosf C—0 kg 0.—, vadná 19.15
8.40, 870; žito české 1905 72 —75 kg 7.90 —8 10;
české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0.— až
—, rakouské 0.—- až 0.—, uherské 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.—, 920, první jakost
8 75, 8.90, střední 8 60, 870, markantilní 8.35, 8 45,
ječmen k setí 0.—. 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves rv-
chlik 1905 8.05. 8 15, prima 1905 8.—, 805, merkantilní
1905 7.85, 7 90. oves nový 0.—, 0.—, vadný 0.—. 0.—
kukuřice uherská 0 —. 0.—, cizozemská 8. 45. 8 50.
cinqnant. 1904 K 9 60. 9.75 vikev česka 9 25. 9 50,
haličská —
uh. K —.—. — —, pohans
0.—, 0.—, proso 0.—. 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
nična mouka č. 0 K 30.—. 31.— č. 1 29 —, 30.—
č. 2 28.—, 28.50, č. 3 25.50. 27.50. č. 4 25.50. 26.—,
č. 5 24 80. 25.—, č. 6 23.20. 23.80, č. 7 21 40, 22 20,
č. 8 16..30, 16.50. Žitna mouka č. I. 22 50, 23.— č. ll.
21.50, 22.—, č. III. 19.—, 19.50, č IV. 15.50 16. 50,
Pšemčně otruby jemné 12.—. 1220 hrubě 12. —,
12.40 otruby žitné 12.40 12.60, krupice 30. —°, 31.—,
prach 12.50, 13.50. tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4.U
39.— 40.—, čis. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2 0 38.——, 39 —,
čís. 0 37.—, 38.—, čis. 1 35.—, 35. —. čis. 2 34. —,
35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.— čís.a
30.—, 31.—. čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—
23.—, čís. 8A 25.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—
zlom 22.25, 23.25.
100.——
kg
otruby žitná
12.60
41
article
9460
99.75
99 75
159.—
42
article
Poldina huť . .
mostecka unl. sp. 673.—
Poldin huť
44
article
Luštěniny. Cony za 50 kg transito: fazole k va-
rení K —.—, —.—, ke krmení —
—.—, boby —.—,
—.—, hrách Viktorta 11.75, 12.50, k vaření žluiý
—.—, —.—, k vaření zelený 12 —, 13 —, ke krmen
—.—, —.—, čočka 1905 23. —. 30. —
Semann. Cony za 50 kg.: mak modrý český 28 50,
29 50, modrý ruský — —. 28 50, kmin český —
—, bolandský 32 50, 33 50, jetel bílý 1905 48 —,
64.—, žervený 1905 58 — 65.—, červ. 1904 (prostý ko-
kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopná
sumena uherská —.—. —.—, haličská — —, —-
lněna semena haličská —.—,
vičenec (ligrus)
— — —, řepka zimní 1905 13.75, 14.—.
Seno a aláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované K 3.80, 4.—, nelisovaně 3.80, 4.—, cizí — -
—.—, slama cepy mincena 2.30, 250), ke krmeni 1 8
1.90, ke stlani 1.80. 1.90, cizi —.—. — —
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české
12.—, 15.—, merkantil. —.—, —.—, bosenské 110/120
Semann
8 1.90
kg
Viktorta 11.75
kg : Švestka