ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 06b12f10-78f8-11dc-8666-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: place 36, person 96, org 13, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. listopadu 1905. Číslo 318.
4 article
Pováží-li se, že v nezdravých bytech šíří se tuberaulosa, dlužno uznati, že není ženě nic plalno, je-ii pojištěn muž proti úrazu, když její celá rodina vydána je neustále nebezpečí strašlivé nákazy. Mimo to dlužno klásti důraz na nutnost reformy douni daně. Největší úleva byla by zvýšení pro- centa srážky, která dovolena je majilelům dome z obnosu, který jest základem daně dom vní. Pro cento této srážky je stejné při velkých i malých by- tech. Viáda vykonala by čin spravedlnosti, kdyby vyšla vstřie majitelům domů s malými byty, pak by také rostla chuť ke stavbě malých bytů. Velikou chybou je dále způsob, jakým se prsktikuje u nás slavební řád. Většina rodin, zejmena ve venkovských městech získala si svoje bohatství stavebními speku- cemi, a obce nečinily praničeho, aby se této zištno sti jednotlivců postavily v cestu. Toho důsledkem je že malá města jsou zastavena domy neesthetickým a nehygienickými. V hygienickém směru zejmén u nás dosud panovala polibika úplně pochy bená Máme zákazy o dobytčích nákazách velmi moderní a pokrokuvé, ale není u nás zákona o ná- kaze lidské; Německo ovšem takový zákon má. Proslýchato se sice, že u nás v miní- stersvu rovněž činí se kroky k vypracování zákona bygienického, ale když přešlo nyní nedávné nebez pecí cholery, jest obava, že přestane se také s pra- cemi na zákoně lom.
Německo
5 article
Jest věru s podivením, že jména oněch velkých mužů německých, kteří o pokrok v tomto směrn mají největší zásluhu, nikdy se neozývají s německé strany v tomto sněmu. Na zásadách těchto mužů da- leko splše byla by možná dohoda se zástupci druhé strany, než na zásadách prof. Wiedera a Ranchberga kteří pěstují svou pseudovědou vlastně umění, dělat z červenobílého černožluté aneb ještě spíše černo- červenožiuté. (Výborně ! Tak jest !) Pokud se týká politických požadavků nejširších vrstev lidu, není nezbytno přáti si sněmu jiného, ale vřeje jest si přati, aby nynější sněm osvěžen ozdravěn byl novými silami. O velkých těch otáz- kách byly zde proneseny sice krásné řeči, ale vyko náno nebylo a v dohledné době nebude také nic. Ve smyslu svých výkladů doporučil řečník na konec tuto resoluci: Slavný sněme, račiž se usnésti: 1. Vláda se vyzývá, aby působila k tomu, aby účinky říšského zákona ze dne 8. července 1902. č. 144 úlevach pro domy se zdravými a levnými byty děl- nickými rozšiřeny byly kromě dělnictva též na jiné osoby chudých třid vůbec. 2. Zemskému výbo u se uktádá, aby uvažoval o možném zdanění pozemikové renty při parcelách stavebních ve prospěch obcí. jehož výnos by výhradně byl určen k řešení otázky bytové obcemi. 3. Vlada se vyzývá, aby co nejdříve předložila na základě výsledku ankety o domovní dani návrh zákona na úpravu daně domovní, ze- jmena se zřetelem na nutné úlevy pro byty malé. Navrhi ten byl dostatečně podporován. Posl. dr. Punke (pro) poukázal k lomu, že jin státy provedly náležitá zákonná opatření ve prospěch zdraví obyvatelstva. Rakousko přišlo pozdě se svým zakonem z r. 1892 a ještě je zákon ten nešťastný, neodpovídaje skutečným poměrům a chráně prona jímatele nebo majetnika dělnických domů, nikoli však dělníka-nájemce.
profesor Wieder Ranchberg Vlad Posl doktor Punke Rakousko
6 article
Je tedy pochopitelno, že tohoto zákona bylo z 12 let pouze ve třech případech použito. Proto je- vily se snahy o nápravu, jež provedeny byly záko- nem ze dne 3. července 1902. Vytknuv účel zákona toho i účel staveb dělnických domků a dovodiv, že stá * země mají povinnost, o dobré dělnické byly pečo- vati, pravil řečník, že je třeba všeobecného zákona o obydlích občanstva; lituje, že nerozuměl resoluci posl. dra. Viškovského (?!), slyšel však, že dr. Vi- škovský chce, aby zákon rozšiřen byl i na jiné vrstvy občanstva. Tu je prvním požadavkem, »jed nati byty laciné, což je možné poskytnutím úlev nejen při stavbách, nýbrž i při obývání takových bytů. Správně bylo řečeno, že tato otázka mohla by se vyřiditi reformou daně domovní. Té se ovšem nedaří. Pokud se týče domků dělnických, má se sněm vysloviti, uznáva-li rámcový zákon v tom smyslu, že okresy a obce mají přinésti oběti zákonem žádané. Oběti ty nejsou však veliké. Naproti tomu jsou obce povinny, přispěti k takovým opatřením zdravotním. aby zamezovány byly epidemie. Nynější zákon ne- může sněm zamitnouti, poněvadž přijal ustanovení rámcového zákona z r. 1902, dle něhož neměly býti vybírány z dělnických domků žádné přirážky, kdežto nyní jedná se jen o slevu poloviny. Řečník vylíčil potom mravní prospěch řádnýeh bytů pro dělníky a jich rodiny a skončil doporuče- ním návrhu komise. (Hlučný souhlas u přátel řeční- kových.) Nejvyšší maršálsk zamský sdělil pak po ně mecku návrhy posl. dra. Viškovského.
Viškovský doktor
7 article
Posl. Glöckner (proti) pravil, že provedením na- vrhovaného zákona mohou býti poškozeni malí ma- jitelé domů, poněvadž jim bude odňata část nájem- nictva. Řečník má za to, že vláda chtěla zákonem o levných bytech dělnických zmařiti opravu zákona o dani domovní, který je sloupem hanby v zákono- dárství. Pojednav se stanoviska odpůrčího proti této dani, prohlásil, řečník na konec, že navrhovaný nyní zákon neuznává za prospěšný, že tedy bude hlasovati proti němu. Posl. Sohreiter (pro) vyslovil souhlas s částí vý- kladů předřečníkových, soudí však, že navržený zá- kon majitele domů nepoškodí. Také obce nebudou jím znatelně poškozeny. Ostatně, kdyby se přihlíželo pouze k zájmům obcí, nemohla by se prověsti ani reforma daně domovní. Řečník prohlásil se pro zákon.
Posl Glöckner
8 article
Posl. dr. Herrmann (pro) poukázal k tomu, že dosud bylo především obcím, dělnickým družslvům a zaměstnavatelům samým dovoleno stavěti budovy s dělnickými byly za úlev daňových; jinak nebyla zákonná ustanovení dosti pružná. V průmyslových městech v Čechách je zcela mimořádný nedostatek dělnických bytů. Tomu měl odpomoci zákon z r. 1902, který znamená zlepšení tehdejšího stavu věci. V zá- koně stalo se opatření, by stanovených výhod do- stalo se právě těm, pro nějž byly zamýšleny, totiž dělnictvu. Obce nebudou až na některé připady mit ze zákona škodu, poněvadž stavby, které vzniknou, nepořídily by se bez navrhovaného zákona. Obce budou ovšem musit přinésti oběti zlízením cest, ka- nalisace, osvěllení atd. v částech, kde nové demky vzniknou, ale obce se tomu zajisté nebudou vzpírati- Hlavní přednost zákona hledati dlužno ve zlepšení způsobu bydlení, nejlepší účinek zákona bude dobrý vychovatelský vliv na nejširší vrstvy lidové, jež po- znají, jak blahodárný je dobrý a slušný byt. ŘRŘečník je povděčen, že zákon se projednává právě v době. kdy dělnictvo ostře pronáší svoje požadavky; tím je prokázáno, že sněm má smysl pro potřeby děl- nictva, třeba v něm dělnictvo nebylo zastoupeno Řečník skončil doporučením zákona.
Posl doktor Herrmann Čechy
9 article
Posl. Posselt (pro), jako zástupce okresu výlučně průmyslového a měst, jimž na domovní dani činžovní nesmírně záleží, pravil, že z důvodů zdravotnícha humannich bude hlasovati pro zákon, ač má o něm některé pochybnosti. Řečník nesdilí mínění, že zá- konem navrhovaným budou obce valně poškozeny. Stavehní ruch řídí se potřebou, nikoli poskytováním úlev. Úlevy v zákoně stanovené nejsou tak vábné aby stavební ruch lákaly. Jednotlivci budou raděj stavěti domy, 12 let daně prosté, ale jinak nezatížené. nežli domy 24 let daně prosté, ale zatížené kontrolou úřadních orgánů. Řečník lituje, že při říšských zá- konech se nedbá ochrany nejnižších samosprávných těles, obcí a okresů. Řečník pojednal pak o rodinných domeích, jež jsou velmi prospěšny pro umravnění lidu. (Souhlas u přátel řečníkových.) Posl. Pezchka (pro) vylíčil špatné nynější bytové poměry dělnictva, zvláště zemědělského: uvilal pak navržený zákon, slibuje si od něho úspěch zejmena mravní. Nevýhodu budou ze zákona míti venkovské obce poblíže měst; v obcích takových bydlí mnoho dělnictva, obci tedy vzniknou výlohy na školstvía z domovského práva, jehož dělnictvo v obcích ta- kových nabude. Přes lo řečník hlasovati bude pro zákon. Posl. dr. Lad. Dvořák (pro) pravil, že námilky pokud proti navržené osnově zákona byly činěny nevyplývají z vlastní povahy věci, nýbrž z toho, ž jde snad o částečnou úpravu této velké sociální otáz ky. Otázka bytová není jen dělnickou, nýbrž jes částí velké otázky sociální vůbec. Byla činěna ná- mitka; že osnova tato přihlíží jen k dělnictvu prá- myslovému, a nikoli též k jiným nemajetným vrst vám obyvatelstva. Tato námilka pronesena byla snno jen nedopatřením, poněvadž dikce zákona řířského v tomto ohledu jest jasna. Má-li osnova tato se uzá- keniti, lest třeba vzbuditi porozumění pro ni, aby
Posl Posselt doktor Lada Dvořák
10 article
obyvatelstvo nahlédlo, že jde tu o sociální pokrok Obce v prvé řadě nusí dáli na jevo porozumění pro instiuce toholo zákona, aby dohonily, co zameškáno Otázka bytová vyvinula se následkem stálého přívalu obyvatelstva do středisk průmyslových a z toho dů- vodu jest spravedlivo, aby i města porozuměla svým sociálním úkolům. Královské město naše, Praha, po- znalo svůj sociální úkol, což dokázáno jest usnese- ním sboru obecních starších, již před dvěmi léty vy- konaného, by věnovalo se asi 250.000 K na stavbu dělnických domků. Přiblížení se k cíli lze v těto otázce dosíci několika směry, na př. cestou altruisti- ckou, cestou dobročinnosti, která proti jiným městům jest u nás ovšem málo praktikována, nebo tím způ- sobem, že sami průmyslníci a zaměstnavatelé věnují za účelem připoutání dělnictva značné fondy na zři- zení dělnických bytů; vzpomínám zde Kruppa v Es- Vzrůst měst je v příčinné souvislosti s vývojem otázky bytové. Jedna z námitek, které činí tuto otázku nepopulární, je námitka značných břemen, které způ-
Krupp Praha
12 article
sobí vzrůst obyvatelstva dělnických domků; ale v žádné obci nevzrostlo obyvatelstvo dělnických dom- ků, aby zároveň nerozmnožily se řady poplatnictva a živnostnictva. Má-li obec právem existovati, musí plniti své veřejnoprávní úkoly, musí přihlížeti k to- mu, aby také potřeby takové, jako je otázka bytová. byly ukojeny. Poukazuji na spis prof. Horáčka, kde statisticky dokázána jest přelidněnost bytů malých a dělnických. Nejedná se zde pouze o účel filantro pický, nýbrž o mravnost a obce si mají připomenouti že kapitál investovaný velmi dobře dá se zůrokovati (Výborně!) Nejvyšší maržálek zemský prohlásil pak roko- vání za skončené a uděluje závěrečné slovo zpravo daji dru. Zimmrovi Zpravodaj posl. dr. Zimmer: Divím se, že zd pronášeli námilky kollegové, kteří jsou říšskými po- slanci a dobře vědí přec, že my nemáme zde práva pouštěti se do stanovení říšského zákona. Námitky své měli předněsti na říšské radě. Nevím proč bychom neměli přijmouti tento zákon, když praktikujeme do- sud stavbu dělnických domků na základě zákona starého a já doporučuji, aby sněm přijetím osnovy této dokázal, že chceme vyjiti vstříc vrstvám, kter sociálně jsou níže postaveny. Je to etapou pro bu- doucnost a na říšských poslancích je, aby na říšské radě se postarali o výhodný zákon řlžský. (Souhlas..
profesor Horáček doktor Zimmer
13 article
Tištěný návrh komise, jenž byl pak schválen, zní takto: Zákon, týkající se osvobození budov se zdravým a levnými byty dělnickými od přirážek k domovní dani třídní, k domovní dani činžovní a k 5% dani z výnosu budov dočasně daně prostých Se svolením sněmu Měho království českého vidí se mi naříditi jak následuje: § 1. V zákonu ze dne 8. července 1902 č. 144 ř.z označené budovy se zdravými a levnými byty dělni- ckými jsou na stejmou dobu, na jakou se jim na základě uvedeného zákona přiznává osvobození o domovní daně třídní, od domovní daně činžovní a od 5% daně z výnosu budov dočasně daně prostých osvobozeny, osvobozeny též od placení všech přirážek zemských, okresních, jakož i od polovice přirážek obecních k jmenovaným daním stá tním.
14 article
§ 2. Usnesením zastupilelstva obecního lze vy- slovili, že osvobození od polovice přirážek obteních v § 1. stanovené rozšiřuje se také na další čásť pokud se týče na zbývající čásť oněch přirážek . § 3. Pominou-li výhody zákonem ze dne 8. čer- vence 1902 č. 144. ř. z. stanovené předčasně, pomíjí stejnou dobou též osvobození od přirážek § 4. Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení. § 5. Provedení tohoto zákona ukládá se Mým ministrům vnitra a financí. Rovněž schváleny resoluční návrhy posl. dra Viškovského, z nichž prvý odstavec posl. dr. Viškovský odvolal. Posl. dr. Sedlák referoval polom o zprávě komise školské a rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině remunerací za vyučování nábe- ženství, jež na školách národních obstarává du- chovní správa. Návrh komise se schvaluje Slavný sněme, račiž se usnésti 1. Počínajíc školním rokem 1906—7 bude se čle- nům duchovní správy za vyučování náboženské v niž- ších třídách (první až třetíxčetně, i s poločkami) ve- řejných škol národních udíleti odměna, jež se vymě částkou 40 K ročně za každou týdenní hodinu, která by v jednollivém obvodu farním převyšovala počet týdenních hodin vyučovacích a kdyby některý kate- cheta až do nejvyššího počtu hodin vyučovacích nebyl zaměstnán, teprve za každou hodinu, která by kromě toho i tímto nejvyšším počtem hodin vyučovacích ne- byla vyčerpá na. 2. Odměnu tuto udělí c. k. zemská školní rada po vyslcchnutí c. k. okresních školních rad za sou- hlasu zemského výboru.
Viškovský Posl doktor Sedlák
15 article
Po refcrátu posl. Leglera schválena zpráva komise školské a rozpočtové o úpravě požitků vdov a sirotků učitelských, kteří nemají podílu na nové úpravě platů učitelských. Návrh zní: § 1. Pense vdov po osobách uřitel- ských před 1. lednem 1903 zemřelých, pokud tyto pense nedosahují ročně 600 K, zvyšují se na tento obnos. § 2. Nejmenší výměra všech příspěvků na vycho- vání dětí, jež vdově příslušejí, musí obnášeti nejméně 200 K. Pod tuto čáslku může býti úhrnný obnos pří- spěvků na vychování teprve tehdy snížen, když je lu již jen jediné dítě k příspěvkům oprávněné, pro něž pak obnáší příspěvek na vychování ročně nejméně 100 K § 3. Nejmenší výměra hromadného příspěvku na vychování děti, kleré nemají rodičů, neb dětí, které jsou jim na roveň postaveny, má obnášeti aspoň 300 K bez rozdílu, mají-li či nemají-li macechy. § 4. Normální stáři sirotků ustanovuje se na 20 let. TTento zákon nevztahuje se na děti, které již před 1. lednem 1906 dvacátý rok věku dokončily § 5. Jestliže během roku 1906 před sankcí lohoto zákona by byly poskytnuty podpory z milosti vdovám neb sirolkům, jimiž se platy zaopetřovací tímlo zá- konem zvyšují, budiž obnos tomulo zvýšení odpoví- dající pokládán za anticipační splátku na zákonné zvý- šení pense neb příspěvků na vychování. Stejným způsobem budiž od 1. ledna 1906 hleděno k podporám z milosti, které byly na několik let uděleny. § 6. Zákon tento nabude platnosti dnem 1. jedna r. 1906. § 7. Mému ministru duchovních záležitostí a vy- učování se ukládá, aby tento zákon provedl. Bez debaty přijata také zpráva komise pro zále- žitosti Hypoteční banky o zprávách zesmkého výhoru o činnosti a výsledcích správy Hypo- tečníbanky král. českého v letech 1902, 190 a 1904.
Hypo
16 article
Posl. dr. Pinkas releruje o zprávě komise pro zá- ležitosti Hypoleční banky stran změny § 10. a do- plňku § 73. čís. 3. stanov Hypoteční ban- ky král českého. — Návrh komisc, jenž schvá- len, zní takto: 1. Druhý odstavec § 10. stanov banky textu če- ského se zrušuje a nahražuje se násladujícím odstav- cem: „šílru prémic, která se vyplatí současně s hod- notou za slosovaný list zástavní, ustanoví se schvále- ním výboru zemského ředitelství banky procentem jmenovité ceny listů zástavních, z sice pro veškeré listy zástavní, jež při určitém slosování mají býti taženy, procentem stejným a vyhlásí ji předem.“ 2. K § 73. č. 3. stanov banky připojen budiž další odslavec, jakožto lit. n) náslodujícího znění: „n) když má býti příspěvek správní vůbcc, nebo pro určitý druh dlužníků snížen, neb zcela zrušen, aneb když v pří- podě potřeby placení jeho ná znovu býti staneveno až do dřivější výše.“
Posl doktor Pinkas Hypoleční banka zemský ředitelství banka
17 article
Posl. Šembora roferuje o zprávě komise pro zá- ležilosti IIypoleční banky o zprávě výboru zemského v příčině vyvazení selských statků z dlu- hů hypotekárních pomocí Hypoteční banky král. českého. Návrh komise se schva- Návzh zní: 1. Zpráva zemského výboru v příčině vyvazení selských statků z čuhů hypolekárních po- mecí bypoleční banky království českého, béře se n vědomí a 2. Vláda se vyzývá, aby v čase pokud možná nefkriším přoďložila zákonodárným sborům ku pro- jednání osnovu zákona, týkajícího se řízení konver- lačního, shodujícího ze s návrhem ředitelství hypoteční banky král. českého, klerý v plném znění obsažer jest ve shora uvedené zprávě zemského výboru. Posl dr. Pinkas přednáší zprávu komise pro zš- ležilosti Eypoteční banky o zprůvě výboru zemského v příčině změny 88 46. a 49. slanov Hypoteční banky král. českého. Návrh komise, žterý schválen ben debelr, zní- §§ 46. a 49. stanov Hypoleční kanky královsí
Posl doktor Pinkas IIypoleční banka Eypoteční banka hypoteční banka král
18 article
luje. českého v dosavadním svém znění se zrušují a na hrazují se těmito ustanoveními: § 46. Banka dává v listech zástavních půjčky činíci nejméně 1000 K. Toliko v případech, kde s jedná o konversi vlastních kapitálů, lze povoliti k úhra- dě nákladů s provedením konversí těchto spojených, i zápůjčku nižší. Zápůjčky povolují se: 1. na pozemky. ležici v král. českém a mající vklad knihovní; 2. n obytné domy, podrobené domovní dani činžovní, jež zapsány jsou v knihách pozemkových a nalézají s v mistních obcích v království českém, Na nemovi- tosti určené toliko k účelům báňským, průmyslovým na př. továrny, mlýny atd., uměleckým, zábavním pod. zápůjčky se nedávají.
19 article
§ 49. Cena stavení, podrobených dani činžovní, vyšelří se na základě průměru činže k dani přiznané za posledních šest lel, aneb nelze-li jinak, aspoň z čas od dokonané novostavby, přestavby neb přístavby, a to tak, že se z toho průměru především srazí 40 9 aneb podle polohy stavení a stavu, v jakém se nalézá, až 50% na daně, správu a vydržování budovy; zbytek sumou dvacetinásobnou pokládá se pak za jistinnou hodnolu hypotéky. Jeslliže se činže k dani přiznaná zřejmě odchyluje od pravé roční nájemné hodnoty nebo nebyla-li dosud úfadně přiznána, budiž za zá- klad vzata roční hodnota nájemní, která uznána bude ředitelstvím podle jeho znalosti poměrů za přiměře- nou a na kolik lze předvídati i trvalcu. V těchlo případech, jakož i tehdy, byla-li v posledních šesti lelech provedena nějaká novostavba, přestavba ne přístavba, musí vždy také vyšetřena býti odhadní cena budovy. Vůbec ale jest vyhrazeno ředitelství, aby v každém případě znalci od něho vyslanými a na ná- klad uchazeče o zápůjčku dalo vyšetřili cenu odhadní i stav, v jakém se budova nalézá. Neshoduje- li se cena na základě nájemného vyšetřená s cenou odhadní, znalcem udanou, anebo je-li známa z posledních tři let cena trhová, budiž vzata vždy za základ povoleni cena mížší. Povolení zápůjček na domy v místech, klerá nejsou zcela podrobena činžovní dani domovní.
20 article
dále na domy v částech města nově založených a nebo jen dilem a porůznu zastavěných, dějž se s obzvláštní přísnosti. O jednacím řádu. Dalším předmětem jednacího pořadu jest první čtení návrhu posl. dra. Lad. Dvoláka a soudr. na změnu jednacího řádu. Posl. dr. Lad. Dveřák uvádí, že k podání návrhu tohoto přiměly jej velice živé výjevy, které se odehrály v jedně ze sněmovních schůzi, a soudí, že ve sněmu nebude nikoho, kdo by schvaloval různé ostré vý- střelky, které jdou v zápělí za demonstracemi a jsou našemu národnímu životu na úkor. První podminkou parlamentního jednání jest, aby sněmu bylo umož- něno svoji vůli i svoje slanovisko projeviti s to v ji- stých případech rychle a okamžitě, to však dnes nen možno, poněvadž náš sněm nezná za platnosti do- savadního řdu jednacího možnosti pilného návrhu, nemá možnosti odpověděti na projev pledsedy sněmu.
Posl doktor Lada Dveřák
21 article
aniž způsobiti usnesení a debatu o projevech zá- stupce vlády. Tím způsobem je sněm němým parla- mentem, svolávaným jen k projednání toho, co mu jest oktrojováno osobou předsedy jeho. Rečník při- čítá — jak pravi — vzácnému taktu maršálkově zá- sluhu, necití-li poslanci hrotů dnešního jednacího řádu v plné ostrosti, dodává však, že nelze proto ještě zavírati očí před principem, před knátkozrakostía jednostrannosti jednacího řádu a před tím, že práva českého parlamentu okleštěna a závisi na vůli jediné osoby. Rečníku nezamlouvá se též dosavadní postup při podávání mterpellací. Kdyby došlo k ústním pro- jevům, za které by každý poslanec odpovídal, zajisté by každý mohl projeviti mínění i tužby své s větší seriosností i účinností. Proto, že zástupce vlády ne- právem konfiskoval, zajisté musí míti poslanec mož- nest, dekázati, ve kterém směru zástupce vlády pe- rušuje zákon, a není pochyby, že provádění této zá- sady povede na druhé straně k jistým důsledkům ohledně diskrecionální moci předsedy. V předsedovi vidíme representanta sněmu a jeho důvěrníka a proto má býti volen sněmem. Dnes nelze ani zástupce vlády pohnati k zodpovědnosti, ba nemáme ani práva žádati dosazení vyšetřujícího výboru a to souvisí přřece s olázkou zodpovědnosti míslodržilelovy. Aby se par- lamentní těleso udrželo nadále a aby imponovalo c- zině, nutno na něm provésti vážné změny. Nen dnes většího vychovávacího ústavu, ať v dobrém,č v špatném smyslu, než parlament. Každá scéna v par- lamentu při velkém rozšíření veřejněho tisku budí zá- jem, způsobuje velké dojmy a přirozeným způsolem vyvolává jich napodobování. Dnes vždy většího na- bývají scčny takové napodobování v širších vrstvách
22 article
Dnes, kdy zaznamenávají se ty nejlurbuleetnější scěny a každá interjekce, jest přirozeno, že zásada moci na bývá pohříchu vždy černějších barev. Každý parla ment má a musí zachovávati tradice a na druhé straně musí býti přesvědčení vnitřní opravdovosti u každého které musí imponovati. Největší úkol parlamentu. vedle veřejné kontroly, jest vychovávací, ethický ela- pový postup, který v kulturním směru vůči obecen- stvu má vykonávati. Jest však možno udržeti tento ethický význam, když tento parlament jest rozvířen křikem, násilnými scénami, když každý z nás, vstu- puje do parlamentu, vydává se násilí buď v budově samé, nebo venku? Kladu největší důraz na udržení jisté slušnosti ve veřejném zápasu. Právě malý náro musí dbáti toho, aby každý mohl bez terroru pro- jeviti své mínění a znamenalo by otřes národní or- ganisace, kdyby terrorem byla vzata možnost volného přesvědčení v parlamentě neb na ulici. Jest třeba vzájemné umírněnosti všech stran, aby i jedinci méně silného orgánu a méně silných rukou mohli vnitřní své přesvědčení projevovat. Jsme zajistě upřím- nými přáteli všeobecného rovného páva hlasovacího, musíme však zároveň právě v zájmu rovnosti a spra- vedlnosti žádali, aby ony vrstvy „buržoasní“ zvané.
23 article
měly plnou svobodu projevu a přesvědčení. Jak dnešní poměry jsou, obávám se, že by se mnohoa mnoho jich zdrželo od hlasování, až bude provedena všeobecné právo hlasovací, a to jedině prolo, aby se nevydali na pospes různým těm chikánům. Musíme dbáti, aby těmto vrstvám, které dosud věrně stály při národním našem programu, dostalo se naprosté rovnosti a svobody v každém směru, neboť největší svobodu spatřuji v lom, když každému individuu hude zabezpečena svoboda projevu. Dnes však jeví se již terrorismus i ve studentstvu a k jakým kencům te spěje veřejný život? Největší pořádek vidíme v par- lamentu anglickém a francouzském. Republika fran- couzská nebojí se říci, že udržení pořádku je udržením svobody, tam mají přesně ustanovený jednačí řád.
24 article
Podstata parlamenlu mluví proti obstrukci. Staří par- lamentníci dobře se pamatují, jak ostrý význam měly jich opposiční řeči. Dnes přišla obstrukce, které se vláda bojí a ani obstrukce nestačí — již hrozi se vyvoláním boje na ulici. Tím přicházíme do zcela nových poměrů, kdy o událostech, o kterých mají roz- hodovati důvěrníci lidu, hrozí se rozhodováním ulice a dospějeme k tomu, že s galerie budou házeny n lisiky, ale něco jiného. K takovým koncům vede ter rorismus ať na ulici, ať v parlamentě. Parlament všal nezahyne. Nikoli násilí a křik, nýbrž vnitřní sílu řečníkova a opravdovosl může posvětiti zápas vítěz- stvím. Ve formálním ohledu navrhuje řečník, by návr jeho byl přikázán komisí, ustavené pro změnu zem ského zlízení. (Ilučná pochvala.) Návrh byl dostatečně podporován a přikázán ko- misi pro změnu zemského zřízení. Dalším předmětem jednacího pořadu jest první čtení návrhu posl. Ant. Kaliny, Jos. Anýže soudr na změnu § 73. jednacíhe řádu sněmovního. Poel Kalina davozuje, že podávání dotazů, které jsou jedním z nejlepších prostředků kritiky vládníc činů, je značně stíženo nedostatkem ustanovení, že by místodržitel musil odpověděli, nebo že by mohla býti o jeho odpovědi zahájena debata Jedním z prvých úkolů výboru pro změnu zemského řádu musí býti, aby nčiníl místodržitele zodpovědným sněmu. My podáváme interpel'ace, ale místodržitel si dělá co chce; nemůžeme ho volati k zodpovědnosti. Bylo viděti, jak bryskními slovy nám odpověděl na inter- pellace o pražských demonstracích, že se mýlíme. že on má pravdu a že vláda jest odhodlána použiti nejostřejších prostředků, aby dosáhla svého účelu.
Kalina Jos Anýž
25 article
Řečník doznává, že podal interpellace proto, aby immunisoval zabavená místa, poněvadž si přeje, aby tisk náš měl úplnou svobodu psaní, aby měl úplnou možnost kritisovati. Ve skutečnosti jes:u nás svoboda tisku hrozná. Censura i nej větží metla tisku, tak zvané objektivní řízení, trvaj dále. U nás navrhuje konfiskace policejní úřadník nikoliv soudy a záleží často na náladě dotyčného úřadníka, shledá-li některé místo závadné čili nic. Řečník praví, že chtěl svými dotazy zamezili delší zabavování a zlomiti guiliotinu, která tak krutě postihla v poslední době veškerou českou žurna listiku. Řečník v dotazu uváděl obsah zabaveného článku »Samostalnosti«, který se obracel proti věno vání korunního pozemku mocnářem Klárovu ústavu slepců v Praze. Podle státního práva českého je vladař neomezeným požívatelem korunních statků ale pouze jako král, nikoliv jako soukromá osoba. Beze svolení sněmu nesmí korunní slatky sciziti. (Tak jest!) Tenkrát se však sněmu nikdo neplal, po něvadž již dávno považují se ve Vídni korunní statky české za soukromý majetek panovnické rodiny. Proti tomu musí se však český sněm s důrazem ohraditi a království českému musí se vrátiti, co mu ne- oprávněně odňali. Rovněž nesmíme trpěli, aby z krá- lovským hradem pražským nakládalo se tak, jak se nyní děje. Kdyby něco podobného stalo se v Uhrách. byl by jistě ministerský předseda první, jenž by za- kročil u panovníka, u nás však zemský výbor ne- hnul posud rukou.
Vídeň Uhry Klárov ústav slepec v Praga
26 article
Druhá interpellace týkala se zabavení »Času- který posuzoval události ze dne 4. a 5. listopadu v Praze. Řečník pochybuje, že by vyšetřování, které o těchto událostech bylo přislíbeno místodrž telem. dopadlo tak, jak by toho vyžadovala spravedlnost. Na lavici obžalovaných zasedá c. k. policie a vláda bude její obhájcem soudcem. Jak to asi dopadne, můžeme souditi ze slov p. místodržitele, který o vzorném chování se policie pronesl se zde ve sněmovně a to způsobem, který by si sněm nikdy neměl dát líbiti. Když se listy rozepsaly o neurvalosti a surovosti policie, byly konfiskovány za místa taková, kde se nabízejí svědei k jednollivým výjevům. Z toho patrno, že polici chce umlčeli průvodní svědky. Nejv. maršálek zem ský oba dotazy censuroval. Řečník shledává sice ustanovení čl. 73. jedn. ř. v němž se praví: sinterpellace čtou se hned,« zcel jasným a postačitelným a jen proto, aby se předešl nesprávnému jeho výkladu, navrhuje přidání slov »V úplném, nezkráceném znění«. Projeviv politován nad způsobem, jakým v posledních schůzích za- choval se nejv. maršálek zemský k českým poslan- cům, přimlouvá se řečník posléze za přijetí svého návrhu, navrhuje z příčin formálních, aby příkázán byl komisi pro změnu zřízení zemského jako návrt pilný. (Výborně ! Potlesk.) Při hlasování přijímá se první čásť návrhu, pi nost jeho se však zamítá.
Praha
27 article
Návzhy a dotary. Posl. Zázvorka a soudruzi podávají k místo držiteli dotaz stran liknavého vyřizování žádostí za telefonní vedení poštovním ředitelstvím v Praze. Příští schůze koná se v üterý 21. listopadu o 11 hod. dopol. s tímto pořadem: 1. Prvé čtení zprávy zemského výboru, kterou se předkládá osnova zem- ského zákona o zájmových společenstvech zeměděl- ských; 2. Druhé čtení zprávy komise školské o ná vrhu rektora německé university v Praze ve příčin opatření potřebných místností pro úlely universitní 3. Druhé čtení zprávy komise školské o zprávě zem- ského výboru ve příčině polřebných m i st- ností, způsobilých kúčelům c. k. české university KarloFerdinandovy v Praze 4. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona ve příčine vybírání úroků z prodlení ze školních příspěvká
Posl Zázvorka Praha Praha 4 univerzita KarloFerdinandův
28 article
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresn a obecní o zprávě zemského výboru v příčině pro- hlášení okresní nemocnice v Prachaticích za všeohec nou nemocnici veřejnou. 6. Druhé čtení zprávy ko- mise rozpočtové o zprávě zemského výboru v při tině povolení zemské subvence obci liberecké na prove dení regulace Nisy v obvodu léže obce. 7. Druhé člen zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru o povolení zemského příspěvku na ůprav přístavu v Holešovicích, jako přístavu ob chodního, zvláště na jeho spojení s dráhon, dále o do datečném příspěvku K 142.678.26 k nákladu na pří stavbu staveb v Holéšovicích a v Karlíně a na uplav nění Vltavy v obvodu Praby a o přeměnu poukázané již zálohy K 151.000.— k výkupu vodních sil, mlýno č. pop. 1221II. a 1302 II. v Praze o definitivní pří spěvek. 8 Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru stran úpravy řeky Obře na trati Černý mlýn-Falknov Kynžvart. 9. Deuhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru s osnovou zákona, týkajíeího se úpravy potoka Mum- lavy a potoků do něha ústících v obci Harrachově.
Prachatice Holešovice Karlín Vltava Praha Falknov Harrachov Mum
29 article
okres Rokytnice. 19. Druhé čtení zprávy komise roz počtové o zprávě zemského výboru ve příčině žádosti okresu králodvorského za edělení zemské subvence na stavbu okresní silaice z Dvora Králové nad Labem do Horního Debrna, 11. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové ve příčině změny § 11. pravidel, jimiž se upravují osobní poměry učitelů n hospodátských školách v královstv českém, zemi poporovaných. 12. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru stran zřízení novéh okresního soudu v Hostomicích za sou- časně vyloučení některých obcí ze zastupife ského okresu berounského a za přidělení jich k zastupilel- skému okresu hořovickému. Konec schůze v 5 hodin 25 minu.
Rokytnice Dvůr Králové nad Labe Horní Debrno Hostomice
30 article
Klub poslanců české strony agrární konal včera za předsednietví posl. Kubra schůzi, ve které schiva lena interpellace posl. Kotlaře o nesprávném ode psání daně z nájemného, posl. Zázvorky proti nevy hovování žádostem pro zřizování telefonních sítí návrh posl. Jilka; na udělení subveuce postiženým okresům plzeňskému a kralovickému. Dále při pro- jednávání jednacího pořadu učiněna případná usne sení. Přípis svolavatelů schůze učitelů ve prospěch všeobecnébo práva hlasovacího vzat na vědomí Předsedovi klubu posl. Kubrovi uloženo, aby inter- venoval u všech stran, by předloha o nucených ho spodářských společenstvech předložena byla sněmu v nejbližším sezení sněmu. Posl. Kubrovi dostalo se přiznivé odpovědi, předloha bude tedy patrně v úterním sezení sněmu předložena na pořad. Deputace města Strážova u Klatov, a to sfarosta p. Kalivoda s dvěma členy městské rady, byla včera ve sněmě k vůli zřizení měšťanské školy ve Strá- žově. Deputaci, se ktereu inlervenovali poslanci ; Bláhovec, dr. Baxa, Kovářík, dr. Roček a dr. Steidl dostalo se od člena z. v. dra. Buriana velmi přízní- vého vyjádření.
Kubr Zázvorka Jilka Posl Kalivoda Bláhovec doktor Baxa Kovářík Roček Steidl Burian Strážov Klatovy
31 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Komise pro záložilosti živaostanské měla včera schůzi za předsednictví posl. hr. Chotka. Poslanec Němec referoval o zprávě zamského výboru o zemské akci pomocné ku povznesení ma- lých živností na rak 1912 a doporučil ji ke schvá lení. V referátě podotýkal, že pomýšlelo se na roz- šíření akce i v jiném směru, zejmena co se týče pod- pory mistrů zabývajících se vzornou výchovou učňů a poskytování úvěru a půjček jednollivcům. Polom žádal řečník, aby zřízeny byly strojní dílny s mo- derními stroji při zemských školách řemesťnických. kde by i uční 4 místní živnostníci mohli se s uživá ním těchto moderních pomůcek obez námiti. Taktéž doporučuje se již děíve podaný návrh, aby při prů myslových místech zařízeny byly vzorkové skladya prodejny rázovitého průmyslu dolyčných krajin.
Chotek Němec Polom
32 article
Posl. Glöekner stěžoval si, že příliá krulým výkladem úrazového zákona stéžuje se veškerý vý- vin živnostníkův. Jakmile živnostník pořídí si sebe levnější stroj třeba s jedním dělníkem, bývá již nu- cen, aby i veškeré ostatní pomocníky přihlásil k úra- zovně anebo aby vystavěl zvláštní místnost s dra- hým komínem atd., kterýmiž náklady činnost živ- nostníka jest ubíjena a on od nákupu strojů bývá odstrašován. Poslanec Mayer přimlouval se, aby pomocná akce živnostenská byla provedena v krajinách po- šumavských, které jsou jaksi zapomenuty a zejmena upozornil na domácí průmysl obuvaický v městě Hory Matky boží. Poslanec Kratochví! pravil, že i při státní akci pomocné, kdekoli se stroje zapůjčily, jako na př v Žamberku, nejednalo se na základě místních po- měrů. Když tam stroje byly zapůjčeny státem, do- stavil se inspektor úrazové pojišťovny, spočítal, že tamní mistři mají 56 dělníků a z nich ze všech byli nucení mistři po několika létech platiti příspěvky do úrazovny. Zemský výbor provádí pomocnou akci ře- meslnickou bez femeslníků. Proto nenalézá akce mezi živnoslníky porozumění. Má-li se stäti náprava musí veškeré tyto kroky svěřeny býti živnostníkůn samým.
Posl Mayer Kratochev město Hora Matek boží Žamberk úrazový pojišťovna
33 article
Posl. Krejčík shledává největší vadu v tom. že zájmy živnostenské oproti zemědělským nejsou dostatečně finančně podporovány; rozdíl mezi obělmi pro zemědělství a mezi rozpočtem pro záležitosti živnostenské stále jeví se pro živnosti nepříznivěj- ším. Zemský výb r však učinil dosti, aby pomocná akce mezi živnostníky nabyla známosti a rozšíření. Rečník připustil, že snad někteří účastníci nečtnu brožury poučné o akci pomocné jim zaslané. Bylo by však úkolem předsedů a jednot společenstevních, pak okresních výborů a obecních výborů, aby živ- nostnictvo na výhody pomocné akce bylo upozer něno. Posl. Macháček uvedl jako výstražný příklad že v Kutné Hoře po tři léta leží již ladem stroje které byly zapůjčeny státem tamnějším živnostní- kům Následkem poměrů živnostnictva nestalo se do- sud ničeho k uskutečnění společenstevní výrobny. Již úroková ztráta jest při strojích těch veliká. O města Kutné Hory nemůže se pak žádati, aby sta vělo zrláštní budovu. Posl. Kratoch ví! podotkl, že průtshy podobné zaviňují zvláště úřadníci zemského výboru. Posl. dr. Baxa uznal oprávněnost přednesených slesků a navrhl resoluci, ve které vyšlo by se přa- ním živnostnictva vstříc a v níž znovu kruhy živno- stenské na výhody pomecné akce se upozorůují. Posl. Mayer stěžoval si, že veškeré kroky zemského výboru a ve Vídni u ministerstva se uči- nily, ale výsledku že nelze se dočkati.
Posl Krejčík Macháček doktor Baxa Mayer Kutná hoře Kutná Hora Vídeň obecní výbor
34 article
Posl. Štrache rovněž si stěžoval, že i menši továrny těžce nesou ohromné břemeno, které na n uvaleno jest úrazovou pojišťovnou. Jsou rozdíln závody, třeba o 50 dělnicích, z nichž pouze 3 nvb 4 pracují u stroje; zaměstnávatel je však nucen všech 50 ohlásiti do úrazovny, čímž na závod uva- leno je ohromné břemeno poplatkové. Posl. Beznovský pravil, že veškeré stesky nebyly by tak těžké, kdyby činnost sněmu pravi- delně se vyvíjeti mohla, kdyby se scházela komise živnostenská a živnostenská komise zemská. Úra- zovna jest nesnesitelné zlo a ubijí naše maloživnost- nictvo. Velké naděje skládaly se do zemské komin živnostenské, avšak to je mrtvé dí ko; po tři léta nebyla ani svolána, ač jsou tam delegování zástup cové ze všech krajů království českého, kteří poměry znají. Řečník navrhl, aby Nejv. maršálek zemský požádán byl o častější svolávání zemské komise živnoslenské. Poslanec dr. Weltrubský z Weltrub d - vozoval, že stav živnostenský má stejnou oprávně- nost na zemskou podporu jako stav zemědělský i stejnou důležitost; každý tedy musí se přimlou- vati, aby se mu stalo po právu. Bobužel, nutno kon- statovali, že laktéž živnostnictvo samo nepřichází snahám zemského výbru vstřic. Ř-čník vílal proto zejmena návrhy poslanců J. Krejčíka a Němce na zřízení živnostenské rady pro království české s roz- šířenou samostatnou kompelenci, do které vklád velkou naději na prospěch živnostnictva v Čechách obou národnosti.
Posl Nejv doktor Weltrubský J Krejčík Němec Weltrub d Čechy živnostenský rada pro království
35 article
Poslanec Jirousek shledává příčinu nezdaru živnostenské akce dosavadní v tom, že bez při prav vhodila se do řemeslnictva, aniž by se půda byla ohledala. Řečník uvedl několik případů, ve kterých ani zakoupené stroje, ani výrobní společenstva, ani nákupní sklady se neosvědčily. Řemeslnictvo nema prý dosti práce pro ruční výrohu, co pak má dělati na strojích? Brožurky pak jsou úplně bezvýznamny. litera je mrivá. Živnostnictvu se vytýká, že se pro ně mnoho dělá, ale vše mají v ruce úřadníci, kleií bývají vysíláni k zakládání pomocných institucí živ- nostenských, kteří však nemají pro věc pravého po- rozumění. Poslanec Němec připojil se k proneseným ná- vrhům, aby ve formě resoluce poukázáno bylo na oblíže, se kterými se zemská pomocná akce setkává. Řečník uznal vleklost a obtíže při jednání; ty však nejsou zaviněny zemským výborem, nýbrž zvlášt státem. Postup bývá lakový, že poměry vyšetřuje nejprve země, potom stát, pak úvěrní fond, načež nutno v zemském výboru věci projednávati v V. VI. oddělení a na konec přichází zemský instruktor opět vyšetřovati, je li vše v pořádku Řečník poděkoval pak posl. Weltrubském z Weltrub za uznání návrhu na zřízení zemské rady živnostenské; v ústavu tom, jak navržen jest posl Krejčíkem (a zároveň řečníkem posl. Němcem. Pozn. red.), soustředily by se veškeré akce živna- slenské, čim.ž by zajisté veškerým nyní uváděným svízelům bylo věcně odpomoženo. Když sněm neza- sedá, nemůže ani zemský výbor činnost v tom směru vyvinouti. Na výtky posl. Jirouska řečník odpověděi že nebývají na venkov vysíláni pouze úřadníci, nýbra technologické museam vysílá k vyšetření poměrů od- borné znalce. Potom byla zpráva referenta schválena a schůn skončena.
Jirousek Němec Krejčík
36 article
Školaká komise měla schůzi včera o 10. hodině dopolední za předsednictví posl. prof. dra. Če la- kovského. Referoval posl. Anýž o četných žá- dostech a peticích učitelů a učitelek na počílání let zatímného působení nebo působení na jiných ško- lách do zákonné duby služební za příčinou vyměřeni pětiletých zvýšení služného nebo za příčinou vylně- řování pense. Sněmu předložen bude návrh, kterým zemskému výboru ukládá se, aby každou petíci vzal v bedlivou úvahu a dohodnuv se se zemskou školní radou, předložil sněmu návrh, jak by se žádostem po zákoně i cestou milosti vyhověti mohlo. Návah byl přijat. Týž referent přednesl pak zprávu o usneseníeh subkomitétu osobního o vyřízení četných petic, hro- madných i jednotlivců, jež týkají se úpravy nebo zvýšení pensi učitelů, kteří odebraii se na odpočinek před plalností nového zákona o platech učitelských. Po debatě, jíž se zúčastníli posl. prof. Jaksch, Legler, Posseli, Stole, zpravodaj posl. Anýž, bylo usneseno: sněmu předloží se návrh, aby zemský vý- bor všechny petice prozkoumal a po dohodě se zem- skou školní ladou předložil v nejbližším zasedání své návrhy k platnému usnesení, přihližeje zejmena k peticím, jež zasluhují zvláštního ohledu cestou milosti (jsou to pelice uěrtenů, kteři krátce před vy- dáním nového zákona dáni byli na odpočinek). Petice za autentický výklad § 20. zákona ze dne 27. ledna 1903 přikázána byla posl. Leglerovi, petice za subvenci universitním kursům učitelským poz Anýžovi.
profesor doktor Anýž Jaksch Legler Possel
37 article
Výher legitimační měl včera schůzi, ve kle bylo navrženo, aby sněm svolil k soudnímu stíhání posl. Weissa a Strachn, a aby zamítnuta byla žádost za vydání posl. Leglera ke stíhání pro ode- pření uveřejnění opravy liskové. Dále byl přijat ná- vrh posl. Funka, aby byla verfikována volba posl. Posselta. Rozpočlová komise měla chůzi včera odpoledne Posl. dr. Ulrich referoval o peticích techno- logického musea a průmyslového musen v Hradel Král. o subvence slavební a po důkladném odůvod- nění sdělil, že požaduje se stavební příspěvek ve far- mě annuitních splátek na 40 roků po 5000 K. Dál- navrhl zvýšení příspěvku pro průmystové museun v Hradci Králové na 8000 K. Návrhy ty byly přijaty Posl. dr. Metlal referoval o zprávě zem. vý- boru o opravě chrámu Panny Marie v Klatovech navrhl povolení subvence 14.000 K, splatné ve 2 le- tech. Návrh po přímluvě posl. dra. Pippicha Kaltana — posl. dr. Bachman a Peters mlu- vili proti návrhu — byl přijat. Týž referent navrhl odročení zúročení zápějčk 60.000 K. Plodinové burse v Praze z r. 1905 až kr 1910. Posl. Brehm navrhl přechod k jednacímu p- řadu, ale návrh referentův byl po vývodech posl. Práška přijat Posl. dr. Zint! navrhl, aby museu v Teplicíe byla zvýšena subvence vydržovací na 8000 K a ab mu povolena byla stavební subvence 5000 K roční na dobu 40 roků. Po debalě, vedené posl. drer Bachmanem a drem. Pippichem byl návrh přijat. Posl. dr. Fiedler přednesl osnovu zákona povolení regulačního a melioračního příspěvku vod- nímu družstva v Černilově 18.000 K po 5 let; návrl byl přijat. Posl. Kotlant releroval o povolení subvene 8400 K na slavbu železného mostu v obci Netoh dále c povolení zvýšeného obnosu o 4400 K na opra- vu zemské silnice z Rokelnice do Vysoké, zteréž ná vrhy byly přijaly.
Funk Posselt Posl doktor Ulrich Král Metlat Pippich Kaltan Bachman Peters Brehm Prášek Zint Pippich Fiedler Hradec Králové Klatovy Praha Teplicí Černilov Rokelnice chráma pannus Marie