3
masthead
18. listopadu 1905. Číslo 318.
4
article
Pováží-li se, že v nezdravých bytech šíří se
tuberaulosa, dlužno uznati, že není ženě nic plalno,
je-ii pojištěn muž proti úrazu, když její celá rodina
vydána je neustále nebezpečí strašlivé nákazy.
Mimo to dlužno klásti důraz na nutnost reformy
douni daně. Největší úleva byla by zvýšení pro-
centa srážky, která dovolena je majilelům dome
z obnosu, který jest základem daně dom vní. Pro
cento této srážky je stejné při velkých i malých by-
tech. Viáda vykonala by čin spravedlnosti, kdyby
vyšla vstřie majitelům domů s malými byty, pak by
také rostla chuť ke stavbě malých bytů. Velikou
chybou je dále způsob, jakým se prsktikuje u nás
slavební řád. Většina rodin, zejmena ve venkovských
městech získala si svoje bohatství stavebními speku-
cemi, a obce nečinily praničeho, aby se této zištno
sti jednotlivců postavily v cestu. Toho důsledkem je
že malá města jsou zastavena domy neesthetickým
a nehygienickými. V hygienickém směru zejmén
u nás dosud panovala polibika úplně pochy bená
Máme zákazy o dobytčích nákazách velmi moderní
a pokrokuvé, ale není u nás zákona o ná-
kaze lidské; Německo ovšem takový
zákon má. Proslýchato se sice, že u nás v miní-
stersvu rovněž činí se kroky k vypracování zákona
bygienického, ale když přešlo nyní nedávné nebez
pecí cholery, jest obava, že přestane se také s pra-
cemi na zákoně lom.
Německo
5
article
Jest věru s podivením, že jména oněch velkých
mužů německých, kteří o pokrok v tomto směrn
mají největší zásluhu, nikdy se neozývají s německé
strany v tomto sněmu. Na zásadách těchto mužů da-
leko splše byla by možná dohoda se zástupci druhé
strany, než na zásadách prof. Wiedera a Ranchberga
kteří pěstují svou pseudovědou vlastně umění, dělat
z červenobílého černožluté aneb ještě spíše černo-
červenožiuté. (Výborně ! Tak jest !)
Pokud se týká politických požadavků nejširších
vrstev lidu, není nezbytno přáti si sněmu jiného, ale
vřeje jest si přati, aby nynější sněm osvěžen
ozdravěn byl novými silami. O velkých těch otáz-
kách byly zde proneseny sice krásné řeči, ale vyko
náno nebylo a v dohledné době nebude také nic.
Ve smyslu svých výkladů doporučil řečník na
konec tuto resoluci: Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Vláda se vyzývá, aby působila k tomu, aby účinky
říšského zákona ze dne 8. července 1902. č. 144
úlevach pro domy se zdravými a levnými byty děl-
nickými rozšiřeny byly kromě dělnictva též na jiné
osoby chudých třid vůbec. 2. Zemskému výbo u se
uktádá, aby uvažoval o možném zdanění pozemikové
renty při parcelách stavebních ve prospěch obcí.
jehož výnos by výhradně byl určen k řešení otázky
bytové obcemi. 3. Vlada se vyzývá, aby co nejdříve
předložila na základě výsledku ankety o domovní
dani návrh zákona na úpravu daně domovní, ze-
jmena se zřetelem na nutné úlevy pro byty malé.
Navrhi ten byl dostatečně podporován.
Posl. dr. Punke (pro) poukázal k lomu, že jin
státy provedly náležitá zákonná opatření ve prospěch
zdraví obyvatelstva. Rakousko přišlo pozdě se svým
zakonem z r. 1892 a ještě je zákon ten nešťastný,
neodpovídaje skutečným poměrům a chráně prona
jímatele nebo majetnika dělnických domů, nikoli
však dělníka-nájemce.
profesor
Wieder
Ranchberg
Vlad
Posl
doktor
Punke
Rakousko
6
article
Je tedy pochopitelno, že tohoto zákona bylo z
12 let pouze ve třech případech použito. Proto je-
vily se snahy o nápravu, jež provedeny byly záko-
nem ze dne 3. července 1902. Vytknuv účel zákona
toho i účel staveb dělnických domků a dovodiv, že stá
* země mají povinnost, o dobré dělnické byly pečo-
vati, pravil řečník, že je třeba všeobecného zákona
o obydlích občanstva; lituje, že nerozuměl resoluci
posl. dra. Viškovského (?!), slyšel však, že dr. Vi-
škovský chce, aby zákon rozšiřen byl i na jiné
vrstvy občanstva. Tu je prvním požadavkem, »jed
nati byty laciné, což je možné poskytnutím úlev
nejen při stavbách, nýbrž i při obývání takových
bytů. Správně bylo řečeno, že tato otázka mohla
by se vyřiditi reformou daně domovní. Té se ovšem
nedaří.
Pokud se týče domků dělnických, má se sněm
vysloviti, uznáva-li rámcový zákon v tom smyslu, že
okresy a obce mají přinésti oběti zákonem žádané.
Oběti ty nejsou však veliké. Naproti tomu jsou obce
povinny, přispěti k takovým opatřením zdravotním.
aby zamezovány byly epidemie. Nynější zákon ne-
může sněm zamitnouti, poněvadž přijal ustanovení
rámcového zákona z r. 1902, dle něhož neměly býti
vybírány z dělnických domků žádné přirážky, kdežto
nyní jedná se jen o slevu poloviny.
Řečník vylíčil potom mravní prospěch řádnýeh
bytů pro dělníky a jich rodiny a skončil doporuče-
ním návrhu komise. (Hlučný souhlas u přátel řeční-
kových.)
Nejvyšší maršálsk zamský sdělil pak po ně
mecku návrhy posl. dra. Viškovského.
Viškovský
doktor
7
article
Posl. Glöckner (proti) pravil, že provedením na-
vrhovaného zákona mohou býti poškozeni malí ma-
jitelé domů, poněvadž jim bude odňata část nájem-
nictva. Řečník má za to, že vláda chtěla zákonem
o levných bytech dělnických zmařiti opravu zákona
o dani domovní, který je sloupem hanby v zákono-
dárství. Pojednav se stanoviska odpůrčího proti této
dani, prohlásil, řečník na konec, že navrhovaný nyní
zákon neuznává za prospěšný, že tedy bude hlasovati
proti němu.
Posl. Sohreiter (pro) vyslovil souhlas s částí vý-
kladů předřečníkových, soudí však, že navržený zá-
kon majitele domů nepoškodí. Také obce nebudou
jím znatelně poškozeny. Ostatně, kdyby se přihlíželo
pouze k zájmům obcí, nemohla by se prověsti ani
reforma daně domovní. Řečník prohlásil se pro
zákon.
Posl
Glöckner
8
article
Posl. dr. Herrmann (pro) poukázal k tomu, že
dosud bylo především obcím, dělnickým družslvům
a zaměstnavatelům samým dovoleno stavěti budovy
s dělnickými byly za úlev daňových; jinak nebyla
zákonná ustanovení dosti pružná. V průmyslových
městech v Čechách je zcela mimořádný nedostatek
dělnických bytů. Tomu měl odpomoci zákon z r. 1902,
který znamená zlepšení tehdejšího stavu věci. V zá-
koně stalo se opatření, by stanovených výhod do-
stalo se právě těm, pro nějž byly zamýšleny, totiž
dělnictvu. Obce nebudou až na některé připady mit
ze zákona škodu, poněvadž stavby, které vzniknou,
nepořídily by se bez navrhovaného zákona. Obce
budou ovšem musit přinésti oběti zlízením cest, ka-
nalisace, osvěllení atd. v částech, kde nové demky
vzniknou, ale obce se tomu zajisté nebudou vzpírati-
Hlavní přednost zákona hledati dlužno ve zlepšení
způsobu bydlení, nejlepší účinek zákona bude dobrý
vychovatelský vliv na nejširší vrstvy lidové, jež po-
znají, jak blahodárný je dobrý a slušný byt. ŘRŘečník
je povděčen, že zákon se projednává právě v době.
kdy dělnictvo ostře pronáší svoje požadavky; tím
je prokázáno, že sněm má smysl pro potřeby děl-
nictva, třeba v něm dělnictvo nebylo zastoupeno
Řečník skončil doporučením zákona.
Posl
doktor
Herrmann
Čechy
9
article
Posl. Posselt (pro), jako zástupce okresu výlučně
průmyslového a měst, jimž na domovní dani činžovní
nesmírně záleží, pravil, že z důvodů zdravotnícha
humannich bude hlasovati pro zákon, ač má o něm
některé pochybnosti. Řečník nesdilí mínění, že zá-
konem navrhovaným budou obce valně poškozeny.
Stavehní ruch řídí se potřebou, nikoli poskytováním
úlev. Úlevy v zákoně stanovené nejsou tak vábné
aby stavební ruch lákaly. Jednotlivci budou raděj
stavěti domy, 12 let daně prosté, ale jinak nezatížené.
nežli domy 24 let daně prosté, ale zatížené kontrolou
úřadních orgánů. Řečník lituje, že při říšských zá-
konech se nedbá ochrany nejnižších samosprávných
těles, obcí a okresů. Řečník pojednal pak o rodinných
domeích, jež jsou velmi prospěšny pro umravnění
lidu. (Souhlas u přátel řečníkových.)
Posl. Pezchka (pro) vylíčil špatné nynější bytové
poměry dělnictva, zvláště zemědělského: uvilal pak
navržený zákon, slibuje si od něho úspěch zejmena
mravní. Nevýhodu budou ze zákona míti venkovské
obce poblíže měst; v obcích takových bydlí mnoho
dělnictva, obci tedy vzniknou výlohy na školstvía
z domovského práva, jehož dělnictvo v obcích ta-
kových nabude. Přes lo řečník hlasovati bude pro
zákon.
Posl. dr. Lad. Dvořák (pro) pravil, že námilky
pokud proti navržené osnově zákona byly činěny
nevyplývají z vlastní povahy věci, nýbrž z toho, ž
jde snad o částečnou úpravu této velké sociální otáz
ky. Otázka bytová není jen dělnickou, nýbrž jes
částí velké otázky sociální vůbec. Byla činěna ná-
mitka; že osnova tato přihlíží jen k dělnictvu prá-
myslovému, a nikoli též k jiným nemajetným vrst
vám obyvatelstva. Tato námilka pronesena byla snno
jen nedopatřením, poněvadž dikce zákona řířského
v tomto ohledu jest jasna. Má-li osnova tato se uzá-
keniti, lest třeba vzbuditi porozumění pro ni, aby
Posl
Posselt
doktor
Lada
Dvořák
10
article
obyvatelstvo nahlédlo, že jde tu o sociální pokrok
Obce v prvé řadě nusí dáli na jevo porozumění pro
instiuce toholo zákona, aby dohonily, co zameškáno
Otázka bytová vyvinula se následkem stálého přívalu
obyvatelstva do středisk průmyslových a z toho dů-
vodu jest spravedlivo, aby i města porozuměla svým
sociálním úkolům. Královské město naše, Praha, po-
znalo svůj sociální úkol, což dokázáno jest usnese-
ním sboru obecních starších, již před dvěmi léty vy-
konaného, by věnovalo se asi 250.000 K na stavbu
dělnických domků. Přiblížení se k cíli lze v těto
otázce dosíci několika směry, na př. cestou altruisti-
ckou, cestou dobročinnosti, která proti jiným městům
jest u nás ovšem málo praktikována, nebo tím způ-
sobem, že sami průmyslníci a zaměstnavatelé věnují
za účelem připoutání dělnictva značné fondy na zři-
zení dělnických bytů; vzpomínám zde Kruppa v Es-
Vzrůst měst je v příčinné souvislosti s vývojem
otázky bytové. Jedna z námitek, které činí tuto otázku
nepopulární, je námitka značných břemen, které způ-
Krupp
Praha
12
article
sobí vzrůst obyvatelstva dělnických domků; ale
v žádné obci nevzrostlo obyvatelstvo dělnických dom-
ků, aby zároveň nerozmnožily se řady poplatnictva
a živnostnictva. Má-li obec právem existovati, musí
plniti své veřejnoprávní úkoly, musí přihlížeti k to-
mu, aby také potřeby takové, jako je otázka bytová.
byly ukojeny. Poukazuji na spis prof. Horáčka, kde
statisticky dokázána jest přelidněnost bytů malých
a dělnických. Nejedná se zde pouze o účel filantro
pický, nýbrž o mravnost a obce si mají připomenouti
že kapitál investovaný velmi dobře dá se zůrokovati
(Výborně!)
Nejvyšší maržálek zemský prohlásil pak roko-
vání za skončené a uděluje závěrečné slovo zpravo
daji dru. Zimmrovi
Zpravodaj posl. dr. Zimmer: Divím se, že zd
pronášeli námilky kollegové, kteří jsou říšskými po-
slanci a dobře vědí přec, že my nemáme zde práva
pouštěti se do stanovení říšského zákona. Námitky své
měli předněsti na říšské radě. Nevím proč bychom
neměli přijmouti tento zákon, když praktikujeme do-
sud stavbu dělnických domků na základě zákona
starého a já doporučuji, aby sněm přijetím osnovy
této dokázal, že chceme vyjiti vstříc vrstvám, kter
sociálně jsou níže postaveny. Je to etapou pro bu-
doucnost a na říšských poslancích je, aby na říšské
radě se postarali o výhodný zákon řlžský. (Souhlas..
profesor
Horáček
doktor
Zimmer
13
article
Tištěný návrh komise, jenž byl pak schválen, zní
takto:
Zákon, týkající se osvobození budov se zdravým
a levnými byty dělnickými od přirážek k domovní
dani třídní, k domovní dani činžovní a k 5% dani
z výnosu budov dočasně daně prostých
Se svolením sněmu Měho království českého vidí
se mi naříditi jak následuje:
§ 1. V zákonu ze dne 8. července 1902 č. 144 ř.z
označené budovy se zdravými a levnými byty dělni-
ckými jsou na stejmou dobu, na jakou se jim na
základě uvedeného zákona přiznává osvobození o
domovní daně třídní, od domovní daně činžovní a od
5% daně z výnosu budov dočasně daně prostých
osvobozeny, osvobozeny též od placení všech přirážek
zemských, okresních, jakož i od polovice přirážek
obecních k jmenovaným daním stá tním.
14
article
§ 2. Usnesením zastupilelstva obecního lze vy-
slovili, že osvobození od polovice přirážek obteních
v § 1. stanovené rozšiřuje se také na další čásť pokud
se týče na zbývající čásť oněch přirážek .
§ 3. Pominou-li výhody zákonem ze dne 8. čer-
vence 1902 č. 144. ř. z. stanovené předčasně, pomíjí
stejnou dobou též osvobození od přirážek
§ 4. Zákon tento nabude platnosti dnem vyhlášení.
§ 5. Provedení tohoto zákona ukládá se Mým
ministrům vnitra a financí.
Rovněž schváleny resoluční návrhy posl. dra
Viškovského, z nichž prvý odstavec posl. dr.
Viškovský odvolal.
Posl. dr. Sedlák referoval polom o zprávě komise
školské a rozpočtové o zprávě výboru zemského v
příčině remunerací za vyučování nábe-
ženství, jež na školách národních obstarává du-
chovní správa. Návrh komise se schvaluje
Slavný sněme, račiž se usnésti
1. Počínajíc školním rokem 1906—7 bude se čle-
nům duchovní správy za vyučování náboženské v niž-
ších třídách (první až třetíxčetně, i s poločkami) ve-
řejných škol národních udíleti odměna, jež se vymě
částkou 40 K ročně za každou týdenní hodinu, která
by v jednollivém obvodu farním převyšovala počet
týdenních hodin vyučovacích a kdyby některý kate-
cheta až do nejvyššího počtu hodin vyučovacích nebyl
zaměstnán, teprve za každou hodinu, která by kromě
toho i tímto nejvyšším počtem hodin vyučovacích ne-
byla vyčerpá na.
2. Odměnu tuto udělí c. k. zemská školní rada
po vyslcchnutí c. k. okresních školních rad za sou-
hlasu zemského výboru.
Viškovský
Posl
doktor
Sedlák
15
article
Po refcrátu posl. Leglera schválena zpráva komise
školské a rozpočtové o úpravě požitků vdov
a sirotků učitelských, kteří nemají podílu na
nové úpravě platů učitelských.
Návrh zní: § 1. Pense vdov po osobách uřitel-
ských před 1. lednem 1903 zemřelých, pokud tyto
pense nedosahují ročně 600 K, zvyšují se na tento
obnos.
§ 2. Nejmenší výměra všech příspěvků na vycho-
vání dětí, jež vdově příslušejí, musí obnášeti nejméně
200 K. Pod tuto čáslku může býti úhrnný obnos pří-
spěvků na vychování teprve tehdy snížen, když je lu
již jen jediné dítě k příspěvkům oprávněné, pro něž
pak obnáší příspěvek na vychování ročně nejméně
100 K
§ 3. Nejmenší výměra hromadného příspěvku na
vychování děti, kleré nemají rodičů, neb dětí, které
jsou jim na roveň postaveny, má obnášeti aspoň
300 K bez rozdílu, mají-li či nemají-li macechy.
§ 4. Normální stáři sirotků ustanovuje se na
20 let. TTento zákon nevztahuje se na děti, které již
před 1. lednem 1906 dvacátý rok věku dokončily
§ 5. Jestliže během roku 1906 před sankcí lohoto
zákona by byly poskytnuty podpory z milosti vdovám
neb sirolkům, jimiž se platy zaopetřovací tímlo zá-
konem zvyšují, budiž obnos tomulo zvýšení odpoví-
dající pokládán za anticipační splátku na zákonné zvý-
šení pense neb příspěvků na vychování. Stejným
způsobem budiž od 1. ledna 1906 hleděno k podporám
z milosti, které byly na několik let uděleny.
§ 6. Zákon tento nabude platnosti dnem 1. jedna
r. 1906.
§ 7. Mému ministru duchovních záležitostí a vy-
učování se ukládá, aby tento zákon provedl.
Bez debaty přijata také zpráva komise pro zále-
žitosti Hypoteční banky o zprávách zesmkého výhoru
o činnosti a výsledcích správy Hypo-
tečníbanky král. českého v letech 1902, 190
a 1904.
Hypo
16
article
Posl. dr. Pinkas releruje o zprávě komise pro zá-
ležitosti Hypoleční banky stran změny § 10. a do-
plňku § 73. čís. 3. stanov Hypoteční ban-
ky král českého. — Návrh komisc, jenž schvá-
len, zní takto:
1. Druhý odstavec § 10. stanov banky textu če-
ského se zrušuje a nahražuje se násladujícím odstav-
cem: „šílru prémic, která se vyplatí současně s hod-
notou za slosovaný list zástavní, ustanoví se schvále-
ním výboru zemského ředitelství banky procentem
jmenovité ceny listů zástavních, z sice pro veškeré
listy zástavní, jež při určitém slosování mají býti
taženy, procentem stejným a vyhlásí ji předem.“
2. K § 73. č. 3. stanov banky připojen budiž další
odslavec, jakožto lit. n) náslodujícího znění: „n) když
má býti příspěvek správní vůbcc, nebo pro určitý druh
dlužníků snížen, neb zcela zrušen, aneb když v pří-
podě potřeby placení jeho ná znovu býti staneveno
až do dřivější výše.“
Posl
doktor
Pinkas
Hypoleční banka
zemský ředitelství banka
17
article
Posl. Šembora roferuje o zprávě komise pro zá-
ležilosti IIypoleční banky o zprávě výboru zemského
v příčině vyvazení selských statků z dlu-
hů hypotekárních pomocí Hypoteční
banky král. českého. Návrh komise se schva-
Návzh zní: 1. Zpráva zemského výboru v příčině
vyvazení selských statků z čuhů hypolekárních po-
mecí bypoleční banky království českého, béře se n
vědomí a 2. Vláda se vyzývá, aby v čase pokud možná
nefkriším přoďložila zákonodárným sborům ku pro-
jednání osnovu zákona, týkajícího se řízení konver-
lačního, shodujícího ze s návrhem ředitelství hypoteční
banky král. českého, klerý v plném znění obsažer
jest ve shora uvedené zprávě zemského výboru.
Posl dr. Pinkas přednáší zprávu komise pro zš-
ležilosti Eypoteční banky o zprůvě výboru zemského
v příčině změny 88 46. a 49. slanov Hypoteční banky
král. českého. Návrh komise, žterý schválen ben
debelr, zní-
§§ 46. a 49. stanov Hypoleční kanky královsí
Posl
doktor
Pinkas
IIypoleční banka
Eypoteční banka
hypoteční banka
král
18
article
luje.
českého v dosavadním svém znění se zrušují a na
hrazují se těmito ustanoveními:
§ 46. Banka dává v listech zástavních půjčky
činíci nejméně 1000 K. Toliko v případech, kde s
jedná o konversi vlastních kapitálů, lze povoliti k úhra-
dě nákladů s provedením konversí těchto spojených,
i zápůjčku nižší. Zápůjčky povolují se: 1. na pozemky.
ležici v král. českém a mající vklad knihovní; 2. n
obytné domy, podrobené domovní dani činžovní, jež
zapsány jsou v knihách pozemkových a nalézají s
v mistních obcích v království českém, Na nemovi-
tosti určené toliko k účelům báňským, průmyslovým
na př. továrny, mlýny atd., uměleckým, zábavním
pod. zápůjčky se nedávají.
19
article
§ 49. Cena stavení, podrobených dani činžovní,
vyšelří se na základě průměru činže k dani přiznané
za posledních šest lel, aneb nelze-li jinak, aspoň z
čas od dokonané novostavby, přestavby neb přístavby,
a to tak, že se z toho průměru především srazí 40 9
aneb podle polohy stavení a stavu, v jakém se nalézá,
až 50% na daně, správu a vydržování budovy; zbytek
sumou dvacetinásobnou pokládá se pak za jistinnou
hodnolu hypotéky. Jeslliže se činže k dani přiznaná
zřejmě odchyluje od pravé roční nájemné hodnoty
nebo nebyla-li dosud úfadně přiznána, budiž za zá-
klad vzata roční hodnota nájemní, která uznána bude
ředitelstvím podle jeho znalosti poměrů za přiměře-
nou a na kolik lze předvídati i trvalcu. V těchlo
případech, jakož i tehdy, byla-li v posledních šesti
lelech provedena nějaká novostavba, přestavba ne
přístavba, musí vždy také vyšetřena býti odhadní cena
budovy. Vůbec ale jest vyhrazeno ředitelství, aby
v každém případě znalci od něho vyslanými a na ná-
klad uchazeče o zápůjčku dalo vyšetřili cenu odhadní
i stav, v jakém se budova nalézá. Neshoduje- li se cena
na základě nájemného vyšetřená s cenou odhadní,
znalcem udanou, anebo je-li známa z posledních tři
let cena trhová, budiž vzata vždy za základ povoleni
cena mížší. Povolení zápůjček na domy v místech,
klerá nejsou zcela podrobena činžovní dani domovní.
20
article
dále na domy v částech města nově založených a nebo
jen dilem a porůznu zastavěných, dějž se s obzvláštní
přísnosti.
O jednacím řádu.
Dalším předmětem jednacího pořadu jest první
čtení návrhu posl. dra. Lad. Dvoláka a soudr. na
změnu jednacího řádu.
Posl. dr. Lad. Dveřák uvádí, že k podání návrhu
tohoto přiměly jej velice živé výjevy, které se odehrály
v jedně ze sněmovních schůzi, a soudí, že ve sněmu
nebude nikoho, kdo by schvaloval různé ostré vý-
střelky, které jdou v zápělí za demonstracemi a jsou
našemu národnímu životu na úkor. První podminkou
parlamentního jednání jest, aby sněmu bylo umož-
něno svoji vůli i svoje slanovisko projeviti s to v ji-
stých případech rychle a okamžitě, to však dnes nen
možno, poněvadž náš sněm nezná za platnosti do-
savadního řdu jednacího možnosti pilného návrhu,
nemá možnosti odpověděti na projev pledsedy sněmu.
Posl
doktor
Lada
Dveřák
21
article
aniž způsobiti usnesení a debatu o projevech zá-
stupce vlády. Tím způsobem je sněm němým parla-
mentem, svolávaným jen k projednání toho, co mu
jest oktrojováno osobou předsedy jeho. Rečník při-
čítá — jak pravi — vzácnému taktu maršálkově zá-
sluhu, necití-li poslanci hrotů dnešního jednacího
řádu v plné ostrosti, dodává však, že nelze proto ještě
zavírati očí před principem, před knátkozrakostía
jednostrannosti jednacího řádu a před tím, že práva
českého parlamentu okleštěna a závisi na vůli jediné
osoby. Rečníku nezamlouvá se též dosavadní postup
při podávání mterpellací. Kdyby došlo k ústním pro-
jevům, za které by každý poslanec odpovídal, zajisté
by každý mohl projeviti mínění i tužby své s větší
seriosností i účinností. Proto, že zástupce vlády ne-
právem konfiskoval, zajisté musí míti poslanec mož-
nest, dekázati, ve kterém směru zástupce vlády pe-
rušuje zákon, a není pochyby, že provádění této zá-
sady povede na druhé straně k jistým důsledkům
ohledně diskrecionální moci předsedy. V předsedovi
vidíme representanta sněmu a jeho důvěrníka a proto
má býti volen sněmem. Dnes nelze ani zástupce vlády
pohnati k zodpovědnosti, ba nemáme ani práva žádati
dosazení vyšetřujícího výboru a to souvisí přřece
s olázkou zodpovědnosti míslodržilelovy. Aby se par-
lamentní těleso udrželo nadále a aby imponovalo c-
zině, nutno na něm provésti vážné změny. Nen
dnes většího vychovávacího ústavu, ať v dobrém,č
v špatném smyslu, než parlament. Každá scéna v par-
lamentu při velkém rozšíření veřejněho tisku budí zá-
jem, způsobuje velké dojmy a přirozeným způsolem
vyvolává jich napodobování. Dnes vždy většího na-
bývají scčny takové napodobování v širších vrstvách
22
article
Dnes, kdy zaznamenávají se ty nejlurbuleetnější scěny
a každá interjekce, jest přirozeno, že zásada moci na
bývá pohříchu vždy černějších barev. Každý parla
ment má a musí zachovávati tradice a na druhé straně
musí býti přesvědčení vnitřní opravdovosti u každého
které musí imponovati. Největší úkol parlamentu.
vedle veřejné kontroly, jest vychovávací, ethický ela-
pový postup, který v kulturním směru vůči obecen-
stvu má vykonávati. Jest však možno udržeti tento
ethický význam, když tento parlament jest rozvířen
křikem, násilnými scénami, když každý z nás, vstu-
puje do parlamentu, vydává se násilí buď v budově
samé, nebo venku? Kladu největší důraz na udržení
jisté slušnosti ve veřejném zápasu. Právě malý náro
musí dbáti toho, aby každý mohl bez terroru pro-
jeviti své mínění a znamenalo by otřes národní or-
ganisace, kdyby terrorem byla vzata možnost volného
přesvědčení v parlamentě neb na ulici. Jest třeba
vzájemné umírněnosti všech stran, aby i jedinci
méně silného orgánu a méně silných rukou mohli
vnitřní své přesvědčení projevovat. Jsme zajistě upřím-
nými přáteli všeobecného rovného páva hlasovacího,
musíme však zároveň právě v zájmu rovnosti a spra-
vedlnosti žádali, aby ony vrstvy „buržoasní“ zvané.
23
article
měly plnou svobodu projevu a přesvědčení. Jak
dnešní poměry jsou, obávám se, že by se mnohoa
mnoho jich zdrželo od hlasování, až bude provedena
všeobecné právo hlasovací, a to jedině prolo, aby se
nevydali na pospes různým těm chikánům. Musíme
dbáti, aby těmto vrstvám, které dosud věrně stály
při národním našem programu, dostalo se naprosté
rovnosti a svobody v každém směru, neboť největší
svobodu spatřuji v lom, když každému individuu hude
zabezpečena svoboda projevu. Dnes však jeví se již
terrorismus i ve studentstvu a k jakým kencům te
spěje veřejný život? Největší pořádek vidíme v par-
lamentu anglickém a francouzském. Republika fran-
couzská nebojí se říci, že udržení pořádku je udržením
svobody, tam mají přesně ustanovený jednačí řád.
24
article
Podstata parlamenlu mluví proti obstrukci. Staří par-
lamentníci dobře se pamatují, jak ostrý význam měly
jich opposiční řeči. Dnes přišla obstrukce, které se
vláda bojí a ani obstrukce nestačí — již hrozi se
vyvoláním boje na ulici. Tím přicházíme do zcela
nových poměrů, kdy o událostech, o kterých mají roz-
hodovati důvěrníci lidu, hrozí se rozhodováním ulice
a dospějeme k tomu, že s galerie budou házeny n
lisiky, ale něco jiného. K takovým koncům vede ter
rorismus ať na ulici, ať v parlamentě. Parlament všal
nezahyne. Nikoli násilí a křik, nýbrž vnitřní sílu
řečníkova a opravdovosl může posvětiti zápas vítěz-
stvím. Ve formálním ohledu navrhuje řečník, by návr
jeho byl přikázán komisí, ustavené pro změnu zem
ského zlízení. (Ilučná pochvala.)
Návrh byl dostatečně podporován a přikázán ko-
misi pro změnu zemského zřízení.
Dalším předmětem jednacího pořadu jest první
čtení návrhu posl. Ant. Kaliny, Jos. Anýže
soudr na změnu § 73. jednacíhe řádu sněmovního.
Poel Kalina davozuje, že podávání dotazů, které
jsou jedním z nejlepších prostředků kritiky vládníc
činů, je značně stíženo nedostatkem ustanovení, že
by místodržitel musil odpověděli, nebo že by mohla
býti o jeho odpovědi zahájena debata Jedním z
prvých úkolů výboru pro změnu zemského řádu musí
býti, aby nčiníl místodržitele zodpovědným sněmu.
My podáváme interpel'ace, ale místodržitel si dělá
co chce; nemůžeme ho volati k zodpovědnosti. Bylo
viděti, jak bryskními slovy nám odpověděl na inter-
pellace o pražských demonstracích, že se mýlíme.
že on má pravdu a že vláda jest odhodlána použiti
nejostřejších prostředků, aby dosáhla svého účelu.
Kalina
Jos
Anýž
25
article
Řečník doznává, že podal interpellace proto, aby
immunisoval zabavená místa, poněvadž si přeje, aby
tisk náš měl úplnou svobodu psaní, aby měl úplnou
možnost kritisovati. Ve skutečnosti jes:u
nás svoboda tisku hrozná. Censura i nej
větží metla tisku, tak zvané objektivní řízení, trvaj
dále. U nás navrhuje konfiskace policejní úřadník
nikoliv soudy a záleží často na náladě dotyčného
úřadníka, shledá-li některé místo závadné čili nic.
Řečník praví, že chtěl svými dotazy zamezili
delší zabavování a zlomiti guiliotinu, která tak krutě
postihla v poslední době veškerou českou žurna
listiku. Řečník v dotazu uváděl obsah zabaveného
článku »Samostalnosti«, který se obracel proti věno
vání korunního pozemku mocnářem Klárovu ústavu
slepců v Praze. Podle státního práva českého je
vladař neomezeným požívatelem korunních statků
ale pouze jako král, nikoliv jako soukromá osoba.
Beze svolení sněmu nesmí korunní slatky sciziti.
(Tak jest!) Tenkrát se však sněmu nikdo neplal, po
něvadž již dávno považují se ve Vídni korunní statky
české za soukromý majetek panovnické rodiny. Proti
tomu musí se však český sněm s důrazem ohraditi
a království českému musí se vrátiti, co mu ne-
oprávněně odňali. Rovněž nesmíme trpěli, aby z krá-
lovským hradem pražským nakládalo se tak, jak se
nyní děje. Kdyby něco podobného stalo se v Uhrách.
byl by jistě ministerský předseda první, jenž by za-
kročil u panovníka, u nás však zemský výbor ne-
hnul posud rukou.
Vídeň
Uhry
Klárov ústav slepec v Praga
26
article
Druhá interpellace týkala se zabavení »Času-
který posuzoval události ze dne 4. a 5. listopadu
v Praze. Řečník pochybuje, že by vyšetřování, které
o těchto událostech bylo přislíbeno místodrž telem.
dopadlo tak, jak by toho vyžadovala spravedlnost.
Na lavici obžalovaných zasedá c. k.
policie a vláda bude její obhájcem
soudcem. Jak to asi dopadne, můžeme souditi ze
slov p. místodržitele, který o vzorném chování se
policie pronesl se zde ve sněmovně a to způsobem,
který by si sněm nikdy neměl dát líbiti. Když se
listy rozepsaly o neurvalosti a surovosti policie, byly
konfiskovány za místa taková, kde se nabízejí svědei
k jednollivým výjevům. Z toho patrno, že polici
chce umlčeli průvodní svědky. Nejv. maršálek zem
ský oba dotazy censuroval.
Řečník shledává sice ustanovení čl. 73. jedn. ř.
v němž se praví: sinterpellace čtou se hned,« zcel
jasným a postačitelným a jen proto, aby se předešl
nesprávnému jeho výkladu, navrhuje přidání slov
»V úplném, nezkráceném znění«. Projeviv politován
nad způsobem, jakým v posledních schůzích za-
choval se nejv. maršálek zemský k českým poslan-
cům, přimlouvá se řečník posléze za přijetí svého
návrhu, navrhuje z příčin formálních, aby příkázán
byl komisi pro změnu zřízení zemského jako návrt
pilný. (Výborně ! Potlesk.)
Při hlasování přijímá se první čásť návrhu, pi
nost jeho se však zamítá.
Praha
27
article
Návzhy a dotary.
Posl. Zázvorka a soudruzi podávají k místo
držiteli dotaz stran liknavého vyřizování žádostí za
telefonní vedení poštovním ředitelstvím v Praze.
Příští schůze koná se v üterý 21. listopadu o 11
hod. dopol. s tímto pořadem: 1. Prvé čtení zprávy
zemského výboru, kterou se předkládá osnova zem-
ského zákona o zájmových společenstvech zeměděl-
ských; 2. Druhé čtení zprávy komise školské o ná
vrhu rektora německé university v Praze ve příčin
opatření potřebných místností pro úlely universitní
3. Druhé čtení zprávy komise školské o zprávě zem-
ského výboru ve příčině polřebných m i st-
ností, způsobilých kúčelům c. k. české
university KarloFerdinandovy v Praze
4. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru s osnovou zákona ve příčine
vybírání úroků z prodlení ze školních příspěvká
Posl
Zázvorka
Praha
Praha 4
univerzita KarloFerdinandův
28
article
5. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresn
a obecní o zprávě zemského výboru v příčině pro-
hlášení okresní nemocnice v Prachaticích za všeohec
nou nemocnici veřejnou. 6. Druhé čtení zprávy ko-
mise rozpočtové o zprávě zemského výboru v při tině
povolení zemské subvence obci liberecké na prove
dení regulace Nisy v obvodu léže obce. 7. Druhé člen
zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru
o povolení zemského příspěvku na ůprav
přístavu v Holešovicích, jako přístavu ob
chodního, zvláště na jeho spojení s dráhon, dále o do
datečném příspěvku K 142.678.26 k nákladu na pří
stavbu staveb v Holéšovicích a v Karlíně a na uplav
nění Vltavy v obvodu Praby a o přeměnu poukázané
již zálohy K 151.000.— k výkupu vodních sil, mlýno
č. pop. 1221II. a 1302 II. v Praze o definitivní pří
spěvek. 8 Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě zemského výboru stran úpravy řeky Obře
na trati Černý mlýn-Falknov Kynžvart. 9. Deuhé čtení
zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru
s osnovou zákona, týkajíeího se úpravy potoka Mum-
lavy a potoků do něha ústících v obci Harrachově.
Prachatice
Holešovice
Karlín
Vltava
Praha
Falknov
Harrachov
Mum
29
article
okres Rokytnice. 19. Druhé čtení zprávy komise roz
počtové o zprávě zemského výboru ve příčině žádosti
okresu králodvorského za edělení zemské subvence
na stavbu okresní silaice z Dvora Králové nad Labem
do Horního Debrna, 11. Druhé čtení zprávy komise
rozpočtové ve příčině změny § 11. pravidel, jimiž se
upravují osobní poměry učitelů n
hospodátských školách v královstv
českém, zemi poporovaných. 12. Druhé čtení
zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní
o zprávě zemského výboru stran zřízení novéh
okresního soudu v Hostomicích za sou-
časně vyloučení některých obcí ze zastupife ského
okresu berounského a za přidělení jich k zastupilel-
skému okresu hořovickému.
Konec schůze v 5 hodin 25 minu.
Rokytnice
Dvůr Králové nad Labe
Horní Debrno
Hostomice
30
article
Klub poslanců české strony agrární konal včera
za předsednietví posl. Kubra schůzi, ve které schiva
lena interpellace posl. Kotlaře o nesprávném ode
psání daně z nájemného, posl. Zázvorky proti nevy
hovování žádostem pro zřizování telefonních sítí
návrh posl. Jilka; na udělení subveuce postiženým
okresům plzeňskému a kralovickému. Dále při pro-
jednávání jednacího pořadu učiněna případná usne
sení. Přípis svolavatelů schůze učitelů ve prospěch
všeobecnébo práva hlasovacího vzat na vědomí
Předsedovi klubu posl. Kubrovi uloženo, aby inter-
venoval u všech stran, by předloha o nucených ho
spodářských společenstvech předložena byla sněmu
v nejbližším sezení sněmu. Posl. Kubrovi dostalo se
přiznivé odpovědi, předloha bude tedy patrně
v úterním sezení sněmu předložena na pořad.
Deputace města Strážova u Klatov, a to sfarosta
p. Kalivoda s dvěma členy městské rady, byla včera
ve sněmě k vůli zřizení měšťanské školy ve Strá-
žově. Deputaci, se ktereu inlervenovali poslanci ;
Bláhovec, dr. Baxa, Kovářík, dr. Roček a dr. Steidl
dostalo se od člena z. v. dra. Buriana velmi přízní-
vého vyjádření.
Kubr
Zázvorka
Jilka
Posl
Kalivoda
Bláhovec
doktor
Baxa
Kovářík
Roček
Steidl
Burian
Strážov
Klatovy
31
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Komise pro záložilosti živaostanské měla včera
schůzi za předsednictví posl. hr. Chotka.
Poslanec Němec referoval o zprávě zamského
výboru o zemské akci pomocné ku povznesení ma-
lých živností na rak 1912 a doporučil ji ke schvá
lení. V referátě podotýkal, že pomýšlelo se na roz-
šíření akce i v jiném směru, zejmena co se týče pod-
pory mistrů zabývajících se vzornou výchovou učňů
a poskytování úvěru a půjček jednollivcům. Polom
žádal řečník, aby zřízeny byly strojní dílny s mo-
derními stroji při zemských školách řemesťnických.
kde by i uční 4 místní živnostníci mohli se s uživá
ním těchto moderních pomůcek obez námiti. Taktéž
doporučuje se již děíve podaný návrh, aby při prů
myslových místech zařízeny byly vzorkové skladya
prodejny rázovitého průmyslu dolyčných krajin.
Chotek
Němec
Polom
32
article
Posl. Glöekner stěžoval si, že příliá krulým
výkladem úrazového zákona stéžuje se veškerý vý-
vin živnostníkův. Jakmile živnostník pořídí si sebe
levnější stroj třeba s jedním dělníkem, bývá již nu-
cen, aby i veškeré ostatní pomocníky přihlásil k úra-
zovně anebo aby vystavěl zvláštní místnost s dra-
hým komínem atd., kterýmiž náklady činnost živ-
nostníka jest ubíjena a on od nákupu strojů bývá
odstrašován.
Poslanec Mayer přimlouval se, aby pomocná
akce živnostenská byla provedena v krajinách po-
šumavských, které jsou jaksi zapomenuty a zejmena
upozornil na domácí průmysl obuvaický v městě
Hory Matky boží.
Poslanec Kratochví! pravil, že i při státní
akci pomocné, kdekoli se stroje zapůjčily, jako na př
v Žamberku, nejednalo se na základě místních po-
měrů. Když tam stroje byly zapůjčeny státem, do-
stavil se inspektor úrazové pojišťovny, spočítal, že
tamní mistři mají 56 dělníků a z nich ze všech byli
nucení mistři po několika létech platiti příspěvky do
úrazovny. Zemský výbor provádí pomocnou akci ře-
meslnickou bez femeslníků. Proto nenalézá akce
mezi živnoslníky porozumění. Má-li se stäti náprava
musí veškeré tyto kroky svěřeny býti živnostníkůn
samým.
Posl
Mayer
Kratochev
město Hora Matek boží
Žamberk
úrazový pojišťovna
33
article
Posl. Krejčík shledává největší vadu v tom.
že zájmy živnostenské oproti zemědělským nejsou
dostatečně finančně podporovány; rozdíl mezi obělmi
pro zemědělství a mezi rozpočtem pro záležitosti
živnostenské stále jeví se pro živnosti nepříznivěj-
ším. Zemský výb r však učinil dosti, aby pomocná
akce mezi živnostníky nabyla známosti a rozšíření.
Rečník připustil, že snad někteří účastníci nečtnu
brožury poučné o akci pomocné jim zaslané. Bylo
by však úkolem předsedů a jednot společenstevních,
pak okresních výborů a obecních výborů, aby živ-
nostnictvo na výhody pomocné akce bylo upozer
něno.
Posl. Macháček uvedl jako výstražný příklad
že v Kutné Hoře po tři léta leží již ladem stroje
které byly zapůjčeny státem tamnějším živnostní-
kům Následkem poměrů živnostnictva nestalo se do-
sud ničeho k uskutečnění společenstevní výrobny.
Již úroková ztráta jest při strojích těch veliká. O
města Kutné Hory nemůže se pak žádati, aby sta
vělo zrláštní budovu.
Posl. Kratoch ví! podotkl, že průtshy podobné
zaviňují zvláště úřadníci zemského výboru.
Posl. dr. Baxa uznal oprávněnost přednesených
slesků a navrhl resoluci, ve které vyšlo by se přa-
ním živnostnictva vstříc a v níž znovu kruhy živno-
stenské na výhody pomecné akce se upozorůují.
Posl. Mayer stěžoval si, že veškeré kroky
zemského výboru a ve Vídni u ministerstva se uči-
nily, ale výsledku že nelze se dočkati.
Posl
Krejčík
Macháček
doktor
Baxa
Mayer
Kutná hoře
Kutná Hora
Vídeň
obecní výbor
34
article
Posl. Štrache rovněž si stěžoval, že i menši
továrny těžce nesou ohromné břemeno, které na n
uvaleno jest úrazovou pojišťovnou. Jsou rozdíln
závody, třeba o 50 dělnicích, z nichž pouze 3 nvb
4 pracují u stroje; zaměstnávatel je však nucen
všech 50 ohlásiti do úrazovny, čímž na závod uva-
leno je ohromné břemeno poplatkové.
Posl. Beznovský pravil, že veškeré stesky
nebyly by tak těžké, kdyby činnost sněmu pravi-
delně se vyvíjeti mohla, kdyby se scházela komise
živnostenská a živnostenská komise zemská. Úra-
zovna jest nesnesitelné zlo a ubijí naše maloživnost-
nictvo. Velké naděje skládaly se do zemské komin
živnostenské, avšak to je mrtvé dí ko; po tři léta
nebyla ani svolána, ač jsou tam delegování zástup
cové ze všech krajů království českého, kteří poměry
znají. Řečník navrhl, aby Nejv. maršálek zemský
požádán byl o častější svolávání zemské komise
živnoslenské.
Poslanec dr. Weltrubský z Weltrub d -
vozoval, že stav živnostenský má stejnou oprávně-
nost na zemskou podporu jako stav zemědělský
i stejnou důležitost; každý tedy musí se přimlou-
vati, aby se mu stalo po právu. Bobužel, nutno kon-
statovali, že laktéž živnostnictvo samo nepřichází
snahám zemského výbru vstřic. Ř-čník vílal proto
zejmena návrhy poslanců J. Krejčíka a Němce na
zřízení živnostenské rady pro království české s roz-
šířenou samostatnou kompelenci, do které vklád
velkou naději na prospěch živnostnictva v Čechách
obou národnosti.
Posl
Nejv
doktor
Weltrubský
J Krejčík
Němec
Weltrub d
Čechy
živnostenský rada pro království
35
article
Poslanec Jirousek shledává příčinu nezdaru
živnostenské akce dosavadní v tom, že bez při prav
vhodila se do řemeslnictva, aniž by se půda byla
ohledala. Řečník uvedl několik případů, ve kterých
ani zakoupené stroje, ani výrobní společenstva, ani
nákupní sklady se neosvědčily. Řemeslnictvo nema
prý dosti práce pro ruční výrohu, co pak má dělati
na strojích? Brožurky pak jsou úplně bezvýznamny.
litera je mrivá. Živnostnictvu se vytýká, že se pro
ně mnoho dělá, ale vše mají v ruce úřadníci, kleií
bývají vysíláni k zakládání pomocných institucí živ-
nostenských, kteří však nemají pro věc pravého po-
rozumění.
Poslanec Němec připojil se k proneseným ná-
vrhům, aby ve formě resoluce poukázáno bylo na
oblíže, se kterými se zemská pomocná akce setkává.
Řečník uznal vleklost a obtíže při jednání; ty však
nejsou zaviněny zemským výborem, nýbrž zvlášt
státem. Postup bývá lakový, že poměry vyšetřuje
nejprve země, potom stát, pak úvěrní fond, načež
nutno v zemském výboru věci projednávati v V.
VI. oddělení a na konec přichází zemský instruktor
opět vyšetřovati, je li vše v pořádku
Řečník poděkoval pak posl. Weltrubském
z Weltrub za uznání návrhu na zřízení zemské rady
živnostenské; v ústavu tom, jak navržen jest posl
Krejčíkem (a zároveň řečníkem posl. Němcem.
Pozn. red.), soustředily by se veškeré akce živna-
slenské, čim.ž by zajisté veškerým nyní uváděným
svízelům bylo věcně odpomoženo. Když sněm neza-
sedá, nemůže ani zemský výbor činnost v tom směru
vyvinouti.
Na výtky posl. Jirouska řečník odpověděi
že nebývají na venkov vysíláni pouze úřadníci, nýbra
technologické museam vysílá k vyšetření poměrů od-
borné znalce.
Potom byla zpráva referenta schválena a schůn
skončena.
Jirousek
Němec
Krejčík
36
article
Školaká komise měla schůzi včera o 10. hodině
dopolední za předsednictví posl. prof. dra. Če la-
kovského. Referoval posl. Anýž o četných žá-
dostech a peticích učitelů a učitelek na počílání let
zatímného působení nebo působení na jiných ško-
lách do zákonné duby služební za příčinou vyměřeni
pětiletých zvýšení služného nebo za příčinou vylně-
řování pense. Sněmu předložen bude návrh, kterým
zemskému výboru ukládá se, aby každou petíci vzal
v bedlivou úvahu a dohodnuv se se zemskou školní
radou, předložil sněmu návrh, jak by se žádostem
po zákoně i cestou milosti vyhověti mohlo. Návah
byl přijat.
Týž referent přednesl pak zprávu o usneseníeh
subkomitétu osobního o vyřízení četných petic, hro-
madných i jednotlivců, jež týkají se úpravy nebo
zvýšení pensi učitelů, kteří odebraii se na odpočinek
před plalností nového zákona o platech učitelských.
Po debatě, jíž se zúčastníli posl. prof. Jaksch,
Legler, Posseli, Stole, zpravodaj posl. Anýž, bylo
usneseno: sněmu předloží se návrh, aby zemský vý-
bor všechny petice prozkoumal a po dohodě se zem-
skou školní ladou předložil v nejbližším zasedání
své návrhy k platnému usnesení, přihližeje zejmena
k peticím, jež zasluhují zvláštního ohledu cestou
milosti (jsou to pelice uěrtenů, kteři krátce před vy-
dáním nového zákona dáni byli na odpočinek). Petice
za autentický výklad § 20. zákona ze dne 27. ledna
1903 přikázána byla posl. Leglerovi, petice za
subvenci universitním kursům učitelským poz
Anýžovi.
profesor
doktor
Anýž
Jaksch
Legler
Possel
37
article
Výher legitimační měl včera schůzi, ve kle
bylo navrženo, aby sněm svolil k soudnímu stíhání
posl. Weissa a Strachn, a aby zamítnuta byla
žádost za vydání posl. Leglera ke stíhání pro ode-
pření uveřejnění opravy liskové. Dále byl přijat ná-
vrh posl. Funka, aby byla verfikována volba posl.
Posselta.
Rozpočlová komise měla chůzi včera odpoledne
Posl. dr. Ulrich referoval o peticích techno-
logického musea a průmyslového musen v Hradel
Král. o subvence slavební a po důkladném odůvod-
nění sdělil, že požaduje se stavební příspěvek ve far-
mě annuitních splátek na 40 roků po 5000 K. Dál-
navrhl zvýšení příspěvku pro průmystové museun
v Hradci Králové na 8000 K. Návrhy ty byly přijaty
Posl. dr. Metlal referoval o zprávě zem. vý-
boru o opravě chrámu Panny Marie v Klatovech
navrhl povolení subvence 14.000 K, splatné ve 2 le-
tech. Návrh po přímluvě posl. dra. Pippicha
Kaltana — posl. dr. Bachman a Peters mlu-
vili proti návrhu — byl přijat.
Týž referent navrhl odročení zúročení zápějčk
60.000 K. Plodinové burse v Praze z r. 1905 až kr
1910. Posl. Brehm navrhl přechod k jednacímu p-
řadu, ale návrh referentův byl po vývodech posl.
Práška přijat
Posl. dr. Zint! navrhl, aby museu v Teplicíe
byla zvýšena subvence vydržovací na 8000 K a ab
mu povolena byla stavební subvence 5000 K roční
na dobu 40 roků. Po debalě, vedené posl. drer
Bachmanem a drem. Pippichem byl návrh
přijat.
Posl. dr. Fiedler přednesl osnovu zákona
povolení regulačního a melioračního příspěvku vod-
nímu družstva v Černilově 18.000 K po 5 let; návrl
byl přijat.
Posl. Kotlant releroval o povolení subvene
8400 K na slavbu železného mostu v obci Netoh
dále c povolení zvýšeného obnosu o 4400 K na opra-
vu zemské silnice z Rokelnice do Vysoké, zteréž ná
vrhy byly přijaly.
Funk
Posselt
Posl
doktor
Ulrich
Král
Metlat
Pippich Kaltan
Bachman
Peters
Brehm
Prášek
Zint
Pippich
Fiedler
Hradec Králové
Klatovy
Praha
Teplicí
Černilov
Rokelnice
chráma pannus Marie