Ročník XXXXV

V Praze, v sobotu dne 18. listopadu 1905.

Číslo 313

Na ranní a odpol. Iist, předy láeí sei v Praze v admninistraei na měsíe na čtrrt leta . . . . 6 K —h v dvejí čenáško n ant leta : va mlialkáchí 2Ko na něsíe . . Pošton: na ktvrki . . . . 9 k eou sdrojí zisilkou í lea : : . .H k ao

Dnešní číslo pro Frahu je o 10 stranách.

Zakročení velmocí proti Turecku. V otázce makedonské dospěli diplomaté p dvoulstých marných pokusech provésti reformy za souhlasu Turecka konečně ku přesvědčení že všecky jejich ústní i písemné rady zůstaly nepovšimnuty a že nutno sáhnouti ku prostřed kům účinnějším a prvním, jehož se použije bude demonstrace válečného lod- stva proti Turecku. Jak známo, pověřeny byly přede dvěma lety Rusko a Rakousko Uhersko ostatními vel- mocemi, aby provedly známý program mürzsteg- ský, ale program ten zůstal ve skutečnosti nu papíře. V brožuře, napsané o tom bulharským diplomatem »Dva roky oprav v Makedonii« (od října r. 1903 do řijna r. 1905) dospívá pisate k tomuto konečnému úsudku: »Postavení Bul- harů jest sice lepší než bylo v době povstání, ale jest horši ještě než bylo před povstáním.« Byla to diplomacie anglická, jež první po čala jeviti nespokojenost s bezvýsledností tohoto programu a jala se působiti pro svůj poněkud odchylný program, jehož vlastní účel byl zřidit dozor evropský nad fiusncemi Makedonie. Dl výpočtů komisarů evropských byl by tentof nanční dozor způsobilý opatřiti veškeré finanční potřeby území s ročním přebylkem 15 miil- franků. Ale ani to se nelíbilo sultánu a tak dne 17. t. m. dostalo se mu ode všech zástupeů velmoci ultimáta, jež podal rakousko-uherský velevyslanec bar. Calice jakožto nejstarší člen diplomacie vládě turecké, v němž se žádá bez- odkladné přijetí navržené finanční kontroly pro Makedonii, jinak že se přikroči k postupu do- nucovacímu válečným loďstvem velmocí. Až po- tud šlo Německo společně s ostatními velmo- cemi, ale demonstrace válečných lodlse nezúčastní, vymlouvajíc se, že nemá ve Středo zemním moři nijaké lodi, jež by se mohla k oslatnímu loďstvu připojiti.

Bude pak válečné loďstvo sestávati z ra- kousko uherského obrněného křižáku »Jiřiho« křižáku »Sigetvaru«, za velitelství viceadmirála Rippena, kterýž bude spolu vrchním ve- litelem. Anglie vyšle tři lodi, obrněnee »Prince of Wales«, křižák »Lancaster« a torpe- dovec »Sentine!«. Francie vyšle obrněnce »Char- lemagne« a obrněný křižák »Kleber«. Rusko vyšle rovněž dvě lodi středomořské, podobně i Iralie. Původně se proslýchalo, že vrchní velení nad celým timto loďstvem válečným přovezme anglický viceadmirál lord Beresford, ale v po- slední chvíli připadlo vedení — Rakousko- Uhersku. Prozatim dohodly se velmoci o následovním postupu: Loďstvo všech velmocí, jež demonstraci provede, shromáždí se v zálivu Bezickém, odkudž v r. 1853 vyplulo spojené loďstvo anglicko-franconzské před Cařihrad. Od- tud provede případnou blokádu užin cařihrad- ských. Všecka opatření v loďstvu stanou se na společné poradě velitelů, ale provedení jichje závislé na souhlasu cařihradských vyslanců zú- častněných moeností. Vrchní velitel rozhoduje ve věcech námořní policie a všeobecných zájmů námořní plavby; všecky další poky n budou dávati diplomulé, sídlic v Cařihradě. Loďstvo všech velmoci má se soustředili v Bezice nejdélo do dne 30. listo- padu Lodi rakousko-uherské vyplují prý již dnes, v sobolu, nedojde li zatim souhlasné pro- hlášení turecké vlády, že se podvoluje zavedení finančního dozoru v Makedonii, a ostatních po- žadavků velmocí, totiž obnovy činnosti četnictva a civilních agentů evropských na další dvě léta a schválení finančního řádu kontrolního, velmo- cemi doporučeného. Prozatím je řecký přistav v Pireu vyhlédnut za dostaveníčko všech lodl. kdež obdrží další rozkazy.

Tak daleko tedy již dospělo jednání mezi velmocemi; jednání, jež má pro Rakousko- Uhersko význam snad osudný. Pravda, kdo stopoval projevy vídeňské, zejmena za posled- ních dvou let, nemůže neviděti, že se tím děje krok, po němž se dávno toužilo. Co jen na př. „Reichswehr“ blahé paměti se napsal článků. že válkou rusko-japonskou pozbyla úmluva mürzstegská o společném postupu rakousko- ruském své mravní síly proti Turecku, protože moc ruská jest zaměstnána a tím její účinek na Turecko zmízel. Avšak Rakousko-Uhersko má své zvláštní zájmy na poloostrově balkánském. jež čekati nedovolují, tak že jest nutno, aby Rakousko - Uhersko samostatně postupovalo- Společná demonstrace válečných lodí evrop- ských ve vodách tureckých není sice ještě to- tožná se samostatným postupem Rakousko- Uherska, ale významné jest, že jí byl postaven v čelo rakouskouherský admirál, že tudíž právě vůči Turecku posunuto bylo Rakousko- Uhersko hodně v popředí. Jak se vytváří další postup, jak se zejmena průběhem námořní de- monstrace vyvinou poměry, toho pověstné spo- lečné akce evropské podaly již nejeden mále nadějný příklad. Prozatím jest to Německo, jež jako spo- jenec Rakousko-Uherska a přítel Turecka spoluúčinkování diplomatické považuje za do- statečné; v demonstraci loďstva válečného však již nebude zastoupeno. Kdy a jak se uhne ně- která jiná velmoc, jest prozatím zahaleno rouškou diplomatickou, ale řád o postupu lod- stva toho poskytuje k tomu příležitost při ka- ždém kroku, s nimž ten který velevyslanec ne- projeví svůj souhlas.

Posavadní důsledně odmítavé stanovisko sultánovo rovněž se dá jenom tím vysvětliti že nevěři v trvalost společného postupu vel moci, z nichž každá posuzuje vývoj událost výhradně dle svých vlastních zájmů. Pravda, v posledních letech jevilase právě mezi velmocemi kol Středozemního moře neobyčejně čilá výměna názorů o tom, co se nazývá rovnováha na Středozemním moři, není pochybnosti, že každá z nich předem již ober svých zájmů přesně vytkla. Zvláště jed- nání mezi Rakousko-Uharskem a Italií ve pří- čině vymezení vzájemných zájmů na polo- ostrově balkánském, a nlavně na jeho albán- ském pobřeží nejednou bylo předmělem pozor- nesti veřejného mínění. Možno tedy již nyní skorem s naprostou jistotou tvrditi, že demonstrace společného vá- lečného loďstva evropského jest založena na předpokladu, že Turecko se zalekne a povoli; jakmile selže toto „očekávání“, a bude nutno počitati se skutečným odporem Turecka, p- jde každá velmoc za svým vlastním cílem, námořní demonstrace může se obratem ruky proměniti ve válečný konflikt, při němž již ne- bude společného postupu velmocí. Kdy tento okamžik nadejde, záviseti bude rovněž na vý počtech diplomacie; a proto může se i dost značně prodloužiti zamýšlená demonstrace. jako se vleklo jednání o provedení oprav v Ma- kedonii po celá dvě léta. Někteří pozorovatelé mezinárodních po- měrů tvrdí, že anglické diplomacii, když byla dohodou s Francií obratně vyřídila záležitost marockou, se nyní podařilo těžisko soupeřících zájmů ze západu Středozemního moře přeložiti na východ, t. j. tam, kde již delší dobu co nej nápadněji se klubou zájmy německé; dle toho

by to bylo dalším pokračováním antagonismu Anglie a Německa, jenž by byl již v otázce ma rocké málem vedl k válce. Proto i ve vládních listech rakouských ne tají se tím, že dosah a následky nynější ná mořní demonstrace jsou po případě „nevypo čítatelné“. I jest prý si těžko vysvětliti houžev natost, s jakou sultán se dosud staví proti vel mocem, nelekaje ani pohrůžky demonstrace vá lečným loďstvem, Již pouhý příchod loďstva toho do vodtu rockých mocně podnítí mysli ujařmených ná rodů balkánských, a také se již nyní oznamuje že bulharské a makedonské komitéty se úplně dohodly a učinily usnesení, s důrazem co nej větším obnoviti povstání v Makedonii. Nove vzplanutí povstání však znamená potřebu za- kročení i na pevnině; k níž, pokud se týče Ma- kedonie, má nejblíže Bulharsko, jehož kníže právě nyní mešká ve Vídní. Poznamenati dlužno, že Rusko v posled ních dnech vyslalo ke břehům tureckým své válečné loďstvo černomořské, sestávající z pat- nácti lodí; chtělo tím činiti nátlak na Turecko a ukázati mu, že má pro poměry na Balkáne ještě vydatné prostředky v rukou, či to byl osvědčení jiným směrem?

Sněm království českého. V Praze, 17. listopadu Zpráva došlá z Brna, že podařilo se tan Němeům a vládě prosaditi za pomoci většiny »ochotných« poslanců českých kompromisn návrh pana Skéna na změnu dosavadního řádu vzbudil v kruzích vládních, jak z nejedné známky pozorovati lze, radostné překvapení. Tak radostné, že z úspěchu brněnského počiná klíčiti naděje, že podaří se tak i u nás v Čechách Přinášejíť některé listy zprávy, že má býti sněm král. českého svolán opět v měsíci lednu ke král kému prý zasedání a za tím specialním účelem, ab uzákonil známé předlohy vládní na změnu zem ského zřízení a volebního řádu. Není li to pouhý ballon d'essaye a skrývá-li se za ním skutečno úmysl vládní prosaditi také v Čechách, oč baron Gautsch tak velice usiluje, polom dovolili by- chom si se své strany hned z předu připome nouti interessovaným činitetům, že u nás v krá lovatví spekulace ta se sotva zdaři. Rozumi se samo sebou, že včerejší roz bodnatí zemského sněmu brněnského bylo dne na našem sněmu předmětem živé diskusse n všech stranách. V nejpříjemnější náladě nad tímlo »obratem« byli ovšem velkostatkáři.

Sehůze vyplhěna byla velmi živou debato o zprávě komise okresní a obecní ve příčino přirážkových úlev z bytů dělnických. Referen posl. dr. Zimmer načrtl v úvodní řečí své vývoj věci této, objasnil obsah sněmovního zá kona říšského z roku 1893, zmínil se o akci již v důležité věci této rozvinuly instance samo správná a navrhl schválení zákona, jímž se po voluje z bytů dělnických slevení přirážek zem ských, okresních a obecních k dani domovní nu dobu 24 let. Posl. dr. Viškovský v delší zajímave řeči právem poukázal na to, že by zákon nemě platit jen pro byty dělníků, nýbrž pro zdrave vhodné útulky malých lidí vůbec. Jest nejvyši čas — pravil — aby z důvodů humanitních. ze sociální prozlravosli a také z příčin hospo dářských řešena byla konečně a celkově olázk bytová vůbee. Otázka ta souvisí ovšem s bernictvím, z jmena s úpravou daní z nemovilostí, v první řadě s úpravou daně domovní. Řečník zmini se též o provádění stavebního řádu u nás o lichvě, jež se u nás v děsných rozměrecl provozuje s pozemky stavebními, a o lichvě

bytové. Úplně na místě byla též žaloba řeční kova na apatii, s jakou u nás setkávají se nej- důležitější otázky sociální v domnění, že stač- vyléčiti choroby společenské pouhou úpravon volebních řádů. Řečník poukázal dále k smut nému faktu, že mimo pověstný patent z roke 1854 nemáme zákona zdravotnického, zejmena žádného zákona proti šíření nákazy. Zákon proli dobytčímu moru máme, než zákon proti různým morům, jimiž hynou tisicové lidí, nemáme. Řečník končil, prohlásiv na konec, že jakkoliv nepřeje si snad likvidaci zájmových skupin, jsž dnes jsou na sněmu zastoupené, přece si přeje toužebně osvěžení zastupitelstva zemského no- vými živly, jež by učinily jej způsobilým ze- jmena k řešení nevyřízených důležitých úkolo sociálních.

Poslanec dr. Funke plaidoyerem svým pro osnovu zákona, zvláště z důvodů zdravot- ních, vzbudil ostrou repliku svého krajana G1öcknera, jenž vyslovil se proti přištip- kářskému zákonu, jejž využitkuje spokulace. kdežto malý člověk, jenž je majitelem domku. bude míti z něho škodu, neboť pro něj daňlová a přirážková úleva platiti nebude. V debatě zúčastnili se ještě poslane Schreiter a Posselt z německé strany z poslanců českých dr. L. Dvořák, jenž ve výborně řeči přimlouval se za návrhy výboru Zajímavo bylo, že všickni poslanci be výjimky odsoudili nejostřejšími slovy rakouský systém berní, pokud se týče zdanění statku ne- movitého, zejmena ale skandální přímo poměry. pokud jde o daň domovní. Návrhy komise na to přijaty zároveň s r- solucemi, jež byl navrhl posl. dr. Viškovský Bez delaty vyřízena pak ve druhém čtení zpráva komise školské v přičině remuneraci z vyučování náboženství, dále zpráva komis školské v příčině úpravy požitků vdov a sirotk po učitelích, již nemají podílu na výhodáeh nového zákona o platech učitelských a konečně čt ři zprávy, týkajíei se záležitosti banky hy- poteční.

Posl. dr. Lad. Dvořák odůvodnil nato návrh svůj ná změnu jednacího řádu sněmov- ního. Podnět k tomu zavdalo podivné chován se nejvyššího maršálka, jenž nepřipustil, jak zněmo, aby čteny byly interpellace v plném znění tak, jak byly poslanci podány. Však dr- Dvořák neomezil se na pouhou opravu v tomt směru, nýbrž žádal velmi důrazně, aby připu- šténa byla na sněmu též debata o odpovědi. dané na dotaz ke vládě učiněný, aby xůbee upraven byl jinak poměr zástupce vlády ke sněmu, než jakým je dnes. Proč by neměl být mistodržitel zodpovědným sněmu zrovna tak. jako ministerstvo naproti parlamentu? Mimo t plaidoval dr. Dvořák pro ustanovení taková, jež by pozvedla parlamentní úroveň sněmu, přede- vším ale zamezila různé nepřístojnosti zjevné neslušnosti, jaké se v poslední době v parlamentní život zahnízdily. Návrh stejné tendence odůvodnil též posl. Kalina v řeči děle než hodinu trvajícl. Mluvil ostře, namnoze útečně naproti nejvyššímu maršálkovi, ale po- přiti se nedá, že oprávně no bylo namnoze, e byl uvedl. Schůze skončena o půl šesté večer Nejvyšší maršálek zemský zahájl schůzi o 1 hod. 10 min U vládního ztelu: místodržitel král. českého br. Coudenhove a dvorní rada Vojáček. Petie podáno bylo celkem 302; mezi nimi dvě za zavedení všeobecného rovného, přímého a tajného práva hlasovacího (podány posl. drem. Pantůčkem Št. Maverem), 56 na úpravu poměrů samosprávných úřadní ů, 203 za zřízení zemské pojišťovny, 1 z úpravu remunerace za vyučování náboženství, 30

za úpravu bytových poměrů učitelů, 1 proti zvýšení zemské dávky pivní, a j.v Došlých spisů bylo 8. Sdělení předsednistva Nejvyšši maršálek zemsky sdělil, že živnostenská komise zvolila místopředsedou posl. Ferd. Maresche a zapisovateli posl. Herrmanna a Müllera. Návrhy a dotazy. Posl. Kasper a soudruzi dotazovali se místo držifele o podpoře pro některé obce okresu vrchlab- ského, postižené živelními nehodami. Post. Jilek a soudruzi podali návrh na udělení vydatné státní a zemské podpory okresům plzeň- skému a kralovickému, stiženým opětně letošním trvalým suchem. Posl. Jos. Kollář a soudruzi podali k místo- držiteli dotaz o nesprávném odepsání daně z nájem ného jednomu domku v Kopidlně v okr. libáňském Posl. Ansorge a spol. učinili k místodržiteli do- taz o povolání nováčků z náhradní zálohy, pocháze- jících z kruhů rolnických, k činné službě. Posl. Feierfeil a soudruzi podali návrh na udš lení podpory některým obcím v okresu přimdském, nehodami postiženým.

Denní pořad. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak, že sněm jest způsobilým platně se usnášeti Potom přešlo se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem jest druhé čtení zprávy ko mise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě vý boru zemského o vydání zákona, týkajícího se osvo- bození budov se zdravými a levnými byty dělnický- mi od přirážek k domovní daní třídní, k domovní dani činžovní a k 5% dani z výnosu budov dočasně daně proslých.

Zpravodaj posl. dr. Zimmer sdělil, že zemský výbor jednal již o této záležitosti s vládou. Řídil se úvahou, že by bylo záhodno toto dobrodiní rozšířiti také na maloživnostnictvo a malorolnictvo. Viáda však postavila se proti tomuto přá n z toho důvodu, že by to znamenalo převrácení da- ňového řádu, poněvadž by potom vším právem mohly se přihlásiti i ještě další vrstvy, jako úřadnictvo, uči- telstvo a p. Pro zavedení dělnických domků vyslovila se také městská rada pražská, kdežto městská rada liberecká důrazně se proti němu ohradila. Ač vý- sledky provedeného šelření zemským výborem nevy- kazují jednomyslnost okresních výborů a měst v této otázce, vypracoval přece zemský výbor na rychlo osnovu zákona a podal sněmu svůj návrh. Jest mno- ho důvodů proti této otázce, na př. námitka, že osnova vyhovuje jedině velkokapitálu, který učiní dělnictvo ještě více na sobě závislým a dále, že poškozena bude země a poškozeny budou obce, ale všecky tyto námitky musejí ustoupiti před pádností důvodů, mluvících pro podporu zřizování dom s dělnickými byty. Prote jest v zájmu širokých vrstev, aby osnova byla co najdříve uzákoněna z dů- vodů hygienických, mravních, humanních a sociál- ních. Tim spíše musíme se o to zasazovati, ježto všecky ostatní země, vyjímaje Dalmacii, mají již ta- kový zákon. Tim doporučil zpravodaj návrh komise Nejvyšší maršálsk zemský sdělil, že přihlášen jsou ke slovu: proti posl. dr. Viškovský Göckner, pro posl. dr. Funke, Schreiter, Hecrmann a Posselt.

Posl. dr. Viškovský (proti) vytkl, že tři roky uplynuly od té doby, co místodržitel doporučil sněma brzké uzákonění této předioby, než dostala se něko- likačlánková osnova do sněmovního plena. To zase jest nástedek známě passivní resistence sněmu, v niž sněm, podporován jednacím řádem, dosáhí většlho rekordu, než nedávno železniční zřízenci Rečník přeje dělnictvu malý dárak, jejž osnova mu přináší, ale má za to, že jím dostala se sociální otázka bytová na cestu vedlejší, ne-li falešnou, po- něvadž otázka tak veliká nedá se směstnati do úzkého rámce. Řečník projevil nesouhlas zejmena s tím, ž předlohou má pouze o dělnictvo býti postaráno, že tedy jen jedně části širokých vrstev dostati se má dobrodini zákona. Celá věc tím zůstala omezena na humanitní podniky, nebo továrníky, kteří tím způsobem budou moci připoutati dělnictvo ke svým továrnám V jiných státech věnují na řešení olázky bytové ohromné obnosy, kdežto u nás nebylo slyšeti ještě ničeho o nějaké podpoře státní. Nelze tské říci, že projednání zákona bude míti praktický výžnam. Pr vládu jest siěrodalným jen to, že předložená osnova jest draperií, za níž se skrývá nevyřízená otázka by- tová a zejmena otázka daně domovní. A přece po- měry bytové nejsou nikde tak bídné jako v Ra- kousku; naní tomu tak jen ve valkých městech, kde je nedoslatek mísla pro slavby, ale namnoze také již na venkově. Dnes již někteří učenci jdou tak da- leko, že prohlašují otázku bytovou za důležitější, nei otázku mzdovou a pojišťováni.

FEUILLETON. Jak hráti Shakespeara? K časovým rozpravám. Olázkou, jak tlumočiti díla velkého vlaste- neckého básníka, zabývali se od prvaích dok Shakespearových nejen učenci, básníci a filolo- gové angličti, ale i přední herei a divadelníci David Garrick, oba Kembleově, Edmund a Char les Kean, Eiwin Bouth, Maeready. Phielps konečně Irving v čele mladši herecké generaee obírali se neunavně otázkou, jak upraviti tex i scěny shakespearovské. Dvěma hercům, sou- druhům básnikovým, J. Hemingeovi a H. Con- dellovi vděči vlastně svět, že díla byla vůbec nám zachována. Oni vydali rozptýlené bry v souborném a opraveném prvním foliu r. 1623 Od r. 1723, tedy o sto let později, kdy vyšlo první souborné vydání moderní, až do r. 1890 bylo v Anglii uspořádáno 49 velkých, úplných vydání, čtajících dohromady 532 svazků, nepo- čilaje menší, lidová a divadlová vydání, neb olisky jednotlivých her. O každém pracovala liga »Shakespenroveů«, upravován texl, tu tam zkomolený, vysvětlovány záhady, pořizovány ko- mentáře a výklady staroungliciny. V XVII. sto- letí A. Pope a Thomas Heywood, po nich dr- S. Johnson, E. Malone, S. T. Culeridge, Charles Lamb, W. Hazlilt, v XVIII. věku J. Payne Col- lier, Charles Knighl, G. Craik, R. W. Emersnn a z moderních Halliwell-Phillpps, Sidney Lee. W. Posl, T. F. Ordish, prof. J. Gvllanez a jiní se zasloužili. Není na místě výtka, že prý v Anglii, ve vlastní domovině nedošel Shakes- peare náležité pozornosti, že teprve německá kritika jej světu »objevila«, jak už se Něme rádi vychloubají. Teprve na základě texlu, koncem XVI věku upraveného, vrhli se na Shakespeara vy- kladači mimoangličti, německým Wielnndem po činaje, až k cennému dilu Dána Jiřího Brandesa. V Anglii samé vydány letos počátkem jara tak řka současné dvé publikace, obsahuiíci přehled

všeho, co dosud napsáno, i toho, co novým bá- dáním dalo se zjistit. Jsou to: »A life of Shakes peare« od W. J. Rolfa a »Shakespearean T gedy« od A. C. Bradleye. V obou spisech ci- tují se i výklady autorů cizích, ponejvíce Bran- desovy. Aby pak i na jevištích hrán byl text správný, nezkomolený, uspořádána zvláštní vy- dání, tak především stratfordské »Memorial Theatre Edition«. Úpravu na základě studi čelných Shakespearovců provedl C. E. Flowen za pomoci režiséra W. Creswicka. O správnost uměleckého podání dramat pečuje »The Eliza- bethan Stage Soeiety«, založená r. 1875 W. Poelem. Táž společnost upravila na jaře roku 1893 divadlo Royalty v Londýně po způsobu starého divadla »Fortune« z dob Shakespearo- vých. Sehrána tu »Veta za vetu« bez scenerie. v kostýmech doby Alžbětiny. Jeviště prostá plošina, po obou stranách, jako za Shakea- peara, sedělo obecenstvo. Letos z jara uspořádal herec a ředitel Beerbohm Tree zvláštní před- stavení na divadle »His Majesty's«, sehrá »Hamleta« bez dekorací. Pozadí a strany jeviště zastřeny zelenými záslonami, jen různé osvět- leni ponecháno. Krilik Frederik Harrison na- psal, že »Hamlet« takto bez dekorací sehrán byl mnohem zajímavější a záživnější než se skvělou výpravou. Podobný pokus proveden i v Oxfordu; »Večer třikrálový« proveden v sále »Middle Temple«, na térgž místě, kde vůbec roku 1604 poprvé spatřil světlo. Stejným způ- sobem v prostém sále dáván »Richard II.«. Potadatelem byl heree Granville Barker. Všeck představení těšila se značnému úspěchu, are prozatím u sezvaných hostí, spisovatelů, žurna- listů, herců atd. Také za posledních let propestřen repertoán londýnských divadel hojně Shakespearem. »Ve- selé ženy Windzorské« sehrány asi osmdesát- krát«, »Bouře« přes šedesátkrát, »Richard II. osmdesátkrát.

Letos na jaře po 14 dnů hrán na »Hi Majesty's« výhradně Shakespeare; společnost Bensonova po návratu ze slavností stratfordských hrála po tři neděle střídavý shakespearovský repertoár na divadle Kennington. Na třechdi vadlech londýnských současně provozován »Ham let«. Mimo to hrány »Zkrocení zlé ženy«a »Romeo a Julie«. Teď právě v plném proudu večerů táhne »Kupee benátský« na divadle Garrickově. Není tedy naprosto na místě se do- mýšleti, že by Angličan Shakespeare ned cházel náležitého ocenění ve svě vlasti. Jakých pramenů pomocných pro bry shakespearovské máme se přidržetí my ? Něme- ckých či anglických?

Německý vykládač napsal o »Večeru trl- královém«, že »jest elegickým loučením Sba- kespeara s dobou bujných hýřivých žertů rozpustilostí« — »že veselost hry má přídeeh natrpklosti« — a »žerty, jaké Tobiáš a Fabřán provádějí na rytíři Ondřejovi a Malvoliovi, že jsou nejmírnějšího druhu.e Angličan soudí jinak. V britském museu chován rukopis (denník) Johna Manninghama, člena »Middle Templue (koleje advokátů). Zápis ze dne 2. února 160 sděluje: »Měli jsme o naší slavnosti i hru nazva- nou »Dvanáctá noc« nebo »Cokoli chcete«. J velmi podobna hře »Komedie plná omylů« a hře »Menechmové« od Plauta, nejvíce však připominá vlašskou »Gl' Inganni«. Provedentu veselý žert se správcem domu, který se do mnívá, že paní jeho je do něj zamilovaná, atd Původci žertu mají pekelnou švandu z jeho přestroje atd., až ho takořka usvědčí z oprav- dového bláznovstvl.« Dvanšctá noc po narození Páně — den tří svatých králů — byla zakončením vánočního veseli. Za starých časů pořádány na universitách v tu dobu různé slavnosti, hry, mumraje, ho- stiny, pitky a sporty. K tomu účelu napsán i »Večer třikrálový«, komedie nezklamaladi .. . .. »Děláte krčmu z domu naší slečny, ž skřehotáte své přístipkářské odrhovacky tak bez všímíry a milosrdenství? táže se Malvolio popíjejících chlapíků- váky.

Badatel shakespearovský praví o tomi »Snad právě proto byla komedie psána k oslavě konce vánočního hodu, kdy veselí dostupuje nejvyššího stupně a myšlenky vážné i starost světa mají být odloženy a zapomenuty. Jen slabý stín světských starostí ponechán v pozadi obrazu, aby nás upamatoval, že život není jen nepřetržitý proud kratochvile a s jitrem že na- stává zaso povinnost a muž nastupuje těžkou práci . . « Hra trojlístku s Malvoliem, jest ukázkou surových žertů starosvětských, jaké panovaly v dobách, kdy štvaní býků a medvědů zváno bylo »King'a pastimes« (královaků kratoch vile) Malvolio svázaný a zavřený ve tnlavé komůree vskutku div rozumu nepozbude. Bylť na něm proveden žert, jaký dojista se vymyká z rámce nevinných hříček. Jak viděti, výklady se velice různí — kte rým dáti přednost? Není pravidla, které bytu rozhodovalo. Žádáme právem, chce-li cizinec poznat Smetanovy opery opravdově provedené, abys zajel do Prahy a snažil se poznati výklady če- ských vykladačů Smelanovy hudby. Wagnerovi snad zase nejlip rozumějí Němei A proto nebude od pravdy v otázkách dě Shakespearových sáhnouti nejraději po prame- nech původních, anglických. Zajímavý rozhovor o themalu, jak provo- zovati Shakespenra, rozpředl se letos v londýn- ské konservaloři. Péči Shakespearovy ligy sezváni znalci, aby pronesli své úsudky. Předseda, ředhitel a herec Arlhur Bourchier pravil: »Myslim, že každinká hra Shakespearova má právo na skvělou výpravu, jako kterákol z našich oblibených her výpravných. Zesnuý Irving ukázal nám cestu, již se máme bráti. Jsme šťastni, že viděli jsme hráti Shakespesrova drama za nejslavnějších dob »Lycea«, za jeho vedení. Arci dlužno zachovávati ve všem míru. Není třeba illustrovati každou řádku textu scénickým nebo hudebním efektem. Bylo by zbytečno označovati dobu noční

na př. mňoukotem kočky a probouzející se jitro pískotem ptáčete, napodobeným flétnistou . . . Kdyby však obecenstvo samo chtélo hovět trochu představě, nebylo by třeba ani zkratek. ani nákladných dekorací ani rekvisit. Leč také neradim, abychom se vraceli k černému pozuní s tabulkou »Toť pokoj« a »Toť ulice«. Neza- pominejme zvláštního kouzla, jakým působi scenerie divadla. Bylo by bolno kouzlo rušit.« Ředitel a herec Beerbohm Tree dodává, že některé hry Shakespearovy vyžadují velké, jiné zas jednoduáši výpravy, všecky však předpuklá- dají umělecké pochopeni. Tím podobajís Wagaerovým operám. Dramatik W. S. Gilbert žádal, aby byl Shakespeare hrán beze škrtů a bez seeneriu Úlohy damská buďlež hrány hochy, jak bývalo za doby Alžbětiny Wiljam Poel, zakladatel Shakespearovy ligy. volá rovněž po jednoduchosti scény. Nynějšl methoda mění dramala v obrazy. Shakaspeare má působit především na sluch, v druhé řade teprve na zrak. G. Bernard Shaw pro svůj článek, jejž o zesnulém siru H. Irvingovi napsal do videňské »Neue Freie Presse«, uvitán pískolem a voláním »Nechceme ho slyšet!« Kterýs herec však vtipným obratem: »Aj, vyslechněme přec Bella- ria!« (»Kupec benátský«) zjednal mluvčímu slovo a Shaw prohlsšuje, že Shakespeara přál by si viděti provozována na scéně tak jedno- duché, pro jakou byl psán. A ještě řada jiných názorů se vystřídala. Dramatik H. A. Jones zaslal list, v němž píše: ». . . hráti pouze pro učence nelze ; tak bychom daleko nedošli, Musíme hráti široká veřejnosti a než bychom docilili výsledku na jevišti prostém, jednoduchém, musili bychom s dřive pokusití o výchovu nejen herců, ale i obecenstva« . ..

Karel Mušek.