1
masthead
18. listopadu 1905. Císlo 318.
4
article
Posl. dr. Schreiner navrhl doplnění návrhů
rozpočtového provisoria návrhem na zvýšení platů
obou tajemníků zemědělské rady a zvýšené dotace
na chov dobytka. Návrhy ty znějí: 1. Tajemníkům
odborů zemědělské rady náleží služné a služební po-
řadí jako těm konceptním úřadníkům zemským, kteří
současně s nimi tajemníky byli jmenováni. Pokud
by touto zásadou nastala nějaká změna v rozpočte-
ných položkách, budiž odůvodněna v účetní závěrce.
2. Dolace zemědělské rady ku povznesení chovu ze-
mědělského dobytka zvyšuje se na rok 1903 pro če-
ský odbor na 120.000 K, pro německý na 64.149 K
a mají se rozdíly mezi těmito povolenými obnosya
rozpočtenými na r. 1903 dodatečně oběma odborům
vyplatiti a do rozpočtu na r. 1906 tyto zvýšené po-
ložky zařaditi. Návrhy ty byly přijaty.
Dále referoval týž zpravodaj o osnově zákon
o povolení regulačního a melioračního příspěvku
24.240 K pro vodní družstva v Königshornu a Ža-
eleři. Potom podal zprávu o obmýšlené stavbě budov
hospodářské akademie v Děčíně-Liebverdě a o pří-
padném přeložení tohoto ústavu s návrhem, aby zem.
výboru bylo uloženo, by v zavedeném jednání po-
kračoval a zejmena vyšetřil, je-li nynější umístění
hospodářské akademie účelně a nemělo-li by býti
změněno. Návrh ten byl přijat.
Týž referent přednesl pak zprávu o finančním
stavu německé hospodářské školy v Budějovicích
a navrhl, aby zem. výbor byl zmocněn až do jedné
třetiny poskytnouti příspěvek k sanování této školy
a sice polovičku jako subvenci a polovičku jako ne-
zúročitelnou půjčku, a to s předpokladem, že další
dvě třetiny stát a místní činitelé opatří. Návrh byl
přijat.
Příští schůze koná se v úterý o 10. hod. do
polední.
Posl
doktor
Schreiner
ža
Děčín
Liebverda
odbor zemědělský rada
hospodářský akademie
německý hospodářský škola v Budějovice
5
article
Komise pro okresní a obecní záležilosti konal
schůzi včera po sezení sněmu. Byly v ní přikázány
referáty: posl. dru. Formánkovi žádost obce Bu-
benče za zřízení nového okres. soudu v Bubenči, posi.
Posseltovi zpráva zem. výboru o petici města
Neustadt an der Tafelfichte u Frýdlandu za zřízen
okresního sudou tamtěž, posl: Trautzlovi návrh
posl. Petersa o zřízení zvláštního inspektorátu pro
stravovny a ústavy pro zprostředkování práce pro
obvod západních Čech.
Na to provedena byla generální debata o před-
loze zákona, týkajícího se úpravy výslužného obee
ních a obvodních lékařů v král. českém a zaopatřo-
vacích požitků jich rodin.
Debaty této zůčastnili se poslanci dr. Zimmer
Posselt, dr. Formánek, Ždárský, Mar-
kert, dr. Weltrubský a Srdínko. Potom za
há,na byla podrobná rozprava o navržené osnově
zákona, kteréž téměř všichni členové komise se
zúčastnili. Osnova byla s malými změnam
přija ta.
Formánek
Posselt
doktor
Zimmer Posselt
Ždárský
Weltrubský
Srdínko
Bubeneč
Neustadt
Frýdland
Čechy
Mar
6
article
Nedostatek potřebných mistnosti
pro účely c. k. české university
Karlo-Ferdinandovy v Praze.
Školská komise sněmu král. českého roko
vala, jak jsme již oznámili, o nedostatečnosti.
ano i ubohosti místností, ve klerých je umi-
stěna c. k. česká universita Karlo-Ferdinandova
v Praze, a schválila jednomyslně návrhy, jež
přednesl její zpravodaj prof. dr. Jar. Čela-
kovský a vzala nejprve v úvahu otázku,
zdali návrhy před dvěma lety sněmu předložené
staly se bezpředmětnými snad následkem toho
že by c. k. správa vyučovací byla požadavkům
v nich obsaženým mezi tím časem vyhověla.
Otázka ta musila býti zodpověděna záporně
neboť kromě jediné budovy pro ústav chemi
cký, jenž byl letos na pozemeích slupských
dostavěn a kromě započeti se stavbou pro
ústav fysikální na Slupi nestalo se za poslední
dvě leta takořka ničeho rozhodného.
Česká fakulta theologická nemá
podnes vlastní místnosti a najaté pro ni míst-
hosti v paláci hraběte Gallasa bude nucena dne
31. října 1906 opustiti, ač-li smlouva nájemní
nebude prodloužena.
profesor
doktor
Jar
Praha
univerzita KarlaFerdinandov
Český fakulta
7
article
Česká fakulta právnická jes
umístěna ve dvou budovách od sebe dost
vzdálených, v pravém křídle Karolina a v bý-
valé maliřské akademii naproti Rudolfinum
O místnostech v Karolinu zjistilo se už př
úřadní komisi dne 27. května 1892 konané
protokolárně, že »síně učební nejsou dost
prostranné, aby velký počet zapsaných poslu-
chačů v nich našel místa a že větším dílem
vykazují takové nedostatky, že jich užívání je
velice stíženo«.
Už tehdy shledalo se, že skoro polovie
posluchačů práv nemá v nich vůbe
mlsta, že schody a chodby jsou tak úzké, že
nevyhovují ani předpisům, jež stavební řád
klade na obydelná stavení a že malá promoční
síň je úzký, málo prostorný pokoj, jehož uží-
vání nalézá se v neshodě se slavnostními akty,
jež se zde předseberou.
A na všem tom nebylo za poslední dv
leta ničeho změněno. Ačkoli první jak druhý
ročník práv čítá i letos jeden každý kolem
400 posluchačů, v největší posluchárně v Ka-
rolinu má z nich místo sotva polovice, a
tak většina je přímo nucena stu-
dovati in absentia, ačkoli poslu-
chači práv, platíce státu kolejně,
mají zajisté právo na to, ab
v učebních siních měli vyhražen
přiměřená místa. Kdyby kterákoli obee
školní nevyhověla předpisům zákona o opatření
místností školních, jichž je pro děti školou po-
vinné zapotřebí, orgány školní by proti ní za-
jisté přísně zakročily. Tím více má stát povin-
nost a také zájem na tom, aby předeházel
obcím školním dobrým příkladem, když jdeo
vysoká učení, na nichž se vzdělávati má do-
rost zvláště pro službu státní aneb jinou veřejí
nou a na něž stát byl sobě výhradný vliv
vyhradil.
Karolina
Karolina
Ka
Český fakulta právnický je
Rudolfinum
8
article
Ani nové místnosti v Akademii nedostačuj
velikěmu počtu posluchačů III. a IV. ročníku,
neboť dobrá polovice jich nemá v nich místo
zabezpečeno a jest proto z návštěvy přednášek
vyloučena. Semináře a jich knihovny jsou
místně rozděleny. Vůbec pak styk professorův
a studentstva různých ročníků je velmi stížen
a tak novým provisoriem celkem studium práv-
nické mnoho neziskalo, v některém ohledu
utrpělo.
Česká fakulta filosofická zů
stává napořáde umístěna jednak v provisorníck
nevhodných místnostech bývalého gymnasia aka
demického v Klementinu, jednak ve dvou da-
leko od Klementina ležících budovách na Slupi,
jednak v pěti od sebe vzdálených soukromých
místnostech (v Lázních na Malé straně, na Smí-
chově, na Karlově náměstí, v Lazarské ulici
ve Veleslavínově ulici). Kromě dvou nové vy-
stavených pěkných budov na Slupi pro ústavy
botanický a chemický nevyhovují ostatní mist-
nosti, jež jsou posluchárnám, úslavům a semi-
nářům věnovány, nejprimitivnějším požadavkům,
předstihujíce jedna druhou nevhodností pro
účely vědecké.
Když se uváží, že letos v zimním semestru
1905/6 dalo se na filosofickou fakultu zapsati
Klementinum
Karlov náměstí
lazarský ulice
Veleslavínův ulice
Český fakulta
9
article
přes 1400 posluchačů, že kromě toho přes 400
právníků je povinno zde poslouchati přednášky
z filosofie a dějin a že počet posluchačstva vů-
bec zde stoupá následkem snaby i širších kruhů
zejmena učitelstva národních škol a absolventek
ženských gymnasií a dívčích lyceí dojíti vyššího
vzdělání, pochopí se, proč veškeré dřivější těžké
závady a nedostatky se staly ještě méně snesi-
telnými.
Obecně uznáno pak jest, že nejkřiklavější
poměry panojí v ústavě fysikálním
v Klementinum, kde je naprostý nedostatek
místa a jehož místnosti přímo ohrožují zdrar
professorův a posluchačů. Teprve z jara letoš-
ního roku po dlouhých průtazích mohlo se za-
číti se stavbou samostatné budovy na Slupi pro
tento ústav a bylo by možno budouciho roku
stavbu dokončiti, kdyby byly poholově potřebné
k tomu prostředky peněžité. Avšak v státním
rozpočtu na r. 1906 neni v tom ohledu uči-
něno žádné opatření a tak je obava, že an
v roce 1907 nebude možno fysikální ústav sem
přeložiti,
Pokud se pak ostatních ústavův přírodo-
vědeckých týče, pro něž na Slupi dvě dalš
budovy mají býti zřízeny, byl sice vypracován
plán pro stavbu třetí budovy (naproti ústavu
fysikálnímu), jež má obsahovati ústavy pro ma-
thematiku, mathematickou fysiku, meteorologiia
mineralogii a mínilo se se stavbou této budovy
začíti na jaře 1906. Ohledně čtvrté budovy
na dolejší části pozemků slupských (naproti
ústavu chemickému), v níž by byly umistěny
ostatní budovy přírodovědecké, nedospělo se
posud ani k vypracování plánův a má tedy nej-
později býti vystavěna.
Klementinum
10
article
Dle exposé c. k. ministerstva kultu a vy-
učování má teprve po dostavění českého ústavu
fysikálního — tedy po r. 1907 — dojíti na
stavbu třetí budovy, v které prý ústav zoolo-
gický, pak posluchárny pro mathematiku a mathe-
matickou fysiku, meteorologická observatoř
antropologický ústav mají najiti místa, což prj
asi 600.000 K státi bude. A až tato budova
bude hotova, pak teprve v další periodě sta-
vební má se přikročiti k stavbě domu, v kterém
by se umístily stolice mineralogie, geologie.
palaeontologie a zeměpisu, jakož i sbírka učeb-
ních pomůcek pro ethnologii.
Z toho patrno, že stavba velenutných dal-
ších budov české filosofické fakulty na Slupi se
posunuje do daleké budoucnosti, že ani dokon-
čení ústavu fysikálního není do r. 1907 zabez-
pečeno a že rovněž stavba třetí budovy pr
ústavy mathematické a mathematieko-fysikálníse
do další doby odkládá, při čemž ani otázka,
které ústavy mají vlastně do této budovy ješt
přijíti, není konečně rozhodnuta. A přeceje
velenutno, aby se stavbou aspoň třeti budovy
už na jaře 1906 se začalo.
ústav matematický
11
article
Hlavní ovšem odpomoc nedostatkům umí-
stění jak české právnické tak i filosofické fa-
kulty musí se hledati v postavení nové s po-
lečné důstojné budovy pro ob
fakulty, ohledně které akademický senát
c. k. české university Karlo Ferdinandovy už r
1901 a od té doby opětně c. k. ministerstvu
podrobné návrhy byl předložil. Ale i tu vyhlídky
na brzkou odpomoc nejsou nikterak růžové.
Jest zajisté potěšitelno, že c. k. správa
vyučovací míní vyhověti přáním c. k. akademi-
ckého senátu české university a také širší ve-
řejnosti, aby starodávná budova koleje Karlovy
byla zachována a že konečně přistupuje k ná-
vrhům, jež ohledně stavby nové společné bu-
dovy byly předloženy. Nápadno jest toliko, že
při tom do nákladu 25,000.000 K, jejž na
novostavby vysokých škol míní věnovati, klade
na stavbu nového kolejního domu českého to-
liko 2,500 000 K, aniž by obnos potřebný nu
zakoupení stavebního místa pro tuto budovu,
jenž má prý obnášeti 1,040.000 K, do této
sumy a tedy také do sumy 25 millionů korun
počítala a že dále niktorak nevysvětluje, proč
právě tento obnos 1,040.000 K se uvádí, kdežlo
náklad potřebný na zakoupení stavebního bloku
pro německou universitu pouze v obnosu 740. 000
K se klade.
univerzita Karla Ferdinandov
Karlov
12
article
Vždyť, jak obecně známo, k dotazu c.k
místodržitelství ze dne 1. dubna 1904 sdělila
rada král, hl. města Prahy už dne 28. května
a pak 22. listopadu 1904, že doporuči sboru
obecních starších, aby za tímto účelem byly
c. k. eráru postoupeny potřebné plochy asanač-
ního obvodu a sice skupiny X. s přibráním dvou
stavenišť č. 7. a 8. (ve výměře asi 6335 m2
pro českou společnou budovu za cenu 973 000
kor. a skupiny III. (ve výměře 4716 m2) pro
německou budovu za cenu 942 000 kor., tedy
celkem pro oba bloky český a německý za cenu
1,915.000 kor. C. k. ministerstvo sice žádalo
snižení této ceny, ale rada městská vyložila mu
příčiny, pro které ji nelze od nabídky své ustou-
piti. Nabízené takto kupní ceny nejsou pak
shodny s obnosy, které se v exposé uvádějí,a
sice za český blok byl by dle toho c. k. erán
ochoten zaplatiti o 67.000 kor. více, nežli obec
pražská žádá, kdežto za německý blok o 202. 000
kor. méně. Dference tyto nelze sobě jináče vy
světliti, nežli že exposé bylo na rychlo propra-
cováno a že při tom přihodily se zmíněné ne-
srovnalosti. Okolnost tato ale dává pochybovai
o tom, zdali c. k. správa vyučovací má skuteční
vůli co nejdříve přikročiti k zakoupení blokův
a k rychlé stavbě na nich domů kolejních, jak
toho nalehavá potřeba žádá.
Praha
III
m 2
13
article
Nemenší pochybnosti a také oprávněnou
trpkost vzbuzuje zmíněně exposé ohledně uml-
stění české fakulty medicinské.
V nově vyslavěné ústřední budově v Kateřinské
ulici směstnáno je posud devět ústavů theoreti-
ckých a ještě c. k. ústav pro zkoumání po-
travin.
Praktické školy umístěny jsou v c. k. vše-
obecné nemocnici a v místnostech na rychlo
nájmem opatřených.
Na nedostatky tohoto umístění vedou se
dávno oprávněné stesky, které v mnoha spisech
byly c. k. ministerstvu akademickým senátem
i fakultou dopodrobna vyloženy. V posledním
čase a to zejmena 2. dubna 1904 opětně pro-
fossorský sbor obrátil se k c. k. ministerstvu
s obšírným pamětním spisem, v kterém po-
ukázal k rostoucímu počtu posluchačstva na
fakultě medicinské a k neudržitelnosti poměrů,
jež tam vládnou. Přednostové většiny ústavů
a klinik kromě toho ve zvláštních podáních vy-
ložili nutnost rozšíření svých místností a tako-
vého upravení jich, aby moderním požadavkům
14
article
vědy mohly vyhovovati, při tom zvýšení dotaei
žádajíce. Zejmena žádáno v nich, jako už na-
mnoze dříve, aby pořídily se nové budovy pro
ústav pathologicko-anatomický společně s ústavem
pro soudní medicinu, pro ústav hygienický spo-
lečně s ústavem ke zkoumání potravin a pr
ústav fysiologický, tak aby ostatní ústavy theore-
tické našly v ústřední budově dosti místa a aby
i ústav pro mory zvířat mohl se tam z Košiř
přestěhovati,
Pokud se nemocničních klinik týče, je obe
eně uznanou skutečností, že jich vypravení je
v obecné nemocnici přímo na posměch všem po
žadavkům moderním. Pro obě interní kliniky
dávno se žádá ta stavbu nové budovy. Ohledn
chirurgické kliniky vyjádřil se vynikající chirurg
dvorní rada ryt. z Rydygieru, že už dávno ne-
viděl kliniku, která by byla tak primitivně za-
řízena a žádal, aby se zřídilo aspoň ambulato-
rium, které dnes na chodbě vedle operačníh
sálu se nalezá, jakož i aby celá řada nezbytne
nutných prostranných místnosti se pořídila. Pr
tom infekční baráky těchto klinik jsou hygieni
cky úplně nepřístojny. Na zřízení druhé chirur-
gieké kliniky, která už r. 1883 při zdělávání zá-
kona o rozdělení university Karlo Ferdinandovy
byla vládou výslovně slíbena, napořáde nedochází.
Kliniky gynaekologická, oční a pro nemoci kožní
a přijičné, jakož i ušní (otiatrie) a laryngologi
jsou vesměs v místnostech provisorních, nedo-
statečných, pro něž dávno vymáhají se nápravy.
ústav hygienický spo
ústav pro mor zvíře
univerzita Karla Ferdinandov
15
article
Klinjka psychiatrická patří k ústavům,
které jsou nejhůře umistěny. Na rekonstruke
nelze pomýšleti a nová stavba je nutnosli
Klinika nemá ani zahrady a domáhá se toho
aby když není jinak, aspoň byty domovníka
sekundárního lékaře v přízemí byly za nemoe-
ničné místnosti zařízeny. Klinika dětských ne
mocí je sice ubytována v najatých mistnostech
budovy, která je zcela moderně zařízena, avšak
ani lato klinika nemá pracoven pro professora,
assistenty a pro bakteriologieké výzkumy. Ko-
nečně pro lékařskou polikliniku, pro naukuo
nákazách zviřecích, pro nemoci zubní atd. jsou
po městé opatřeny nájmem místnosti, jež pro
úkoly vědecké jsou hygienicky závadné a pro
vědecké práce naprosto nezpůsobilé. Všem těmto
nedostatkům bude možno vyhověti toliko no-
vými stavbami.
Avšak dle zmíněného exposé ministerstva
kultu a vyučování neminí se z obnosu 25
milhonů korun ničeho věnovati na tyto naléhave
stavby. Děje se v něm zminka pouze o tom,
že stát vystavěl pro ústavy theoretické novou
budovu v Kateřinské ulici ovšem už r. 1886a
že pro kliniky chirurgickou a dermatologickou
pořidil pavillon ve všeobecné nemocnici; avšak
o potřebě nových budov praví se pouze, že
rozšíření míslností pathologieko-anatomického
ústavu, za něž česká fakulta medicinská žádá,
bude lze vyhověli menši přistavbou, kterou lze
prověsti mimo předložený program a že dalat
vypravení klinik, které jsou ve všeobecné ne-
mocnici, pro prekerní stav pražského fondu ne-
mocničního bylo zastaveno, zejmena nová
stavba české gyneakologické kliniky a klinsky
ko
16
article
Rovněž nová stavba psychiatrieké kliniky
v zemském ústavu choromyslných narazila pr
na obtíže, jež činí zemský výbor královstv
českého.
Výsledek mnoholetého usilovaní profe ssor
stva lékařské fakulty po nápravě bědných poměrů
je tím patrně na dlouhá léta oddálen, což při
rozeně v kruzich odborných bolestné sklamnání
působiti musl.
Právem se poukazuje k tomu, že tu jde
jedinou českou fakuitu lékačskou, jejímž úkolem
jest vychovávati též dorost pro vysoké učení
pražské, že tato fakulta čítá dvakráte tolik po
sluchačů nežli německá a že proto náklad na
ni měl by se aspoň zdvojnásobiti. Ve skuteč-
nosti ale skoro všechny položky rozpočtu stát
ního, jež se týkají nákladu na českou fakuliu
medicinskou, jsou u porovnání s nákladem na
fakultu německou značně menší, takže r. 1904
činil náklad o 194 000 kornn, roku 1905
150 000 korun a roku 1906 má čmnitio
110.700 korun méně, nežli na fakultu ně
meckou.
stva lékařský fakulta
17
article
Komise školská, která ve druhé zprávě po-
dává jak obraz podobně nentěšených poměrů
také na c. k. německé universitě Karlo-Ferdi-
nandově, tak i vyličuje neblahý stav společných
institucí: c. k. universitní knihovny a universit-
ního archivu a která věnovala hlavně potřeb
definitivního umístění obou universit plnou po
zornost, jsouc přesvědčena, že tu jde o důležité
kulturní zájmy obou národnosti naší společné
vlasti, klade si za česť, slavnému sněmu v při
čině odpomožení nedostatkům na c. k. české uni-
versitě Karlo -Ferdinandově navrhnouti, co ná-
sleduje:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
C. k. vláda se vyzývá:
1. aby co nejdříve odpomohla nedoslatkům
na e. k. české universitě Karlo - Ferdinandově
v Praze, pořízením zvláštní, moderním požadav
kům vyhovující ústřední budovy, jež obsahoval
by všechny posluchárny, semináře a podobná za-
řízení, kteráž nevyžadují zviáštních ústavů anel
pro něž jinde nebudou definilivně vhodně míst
nosti opatřeny;
2. aby s všemožným urychlením provedl
stavbu budov pro ústavy fysikální, matematieké
a přírodovědecké na Slupi, jakož i aby novými
potřebnými budovami opatřila ústavy lékařské
fakulty, zejmena pathologieko anatomický, hygie-
nický a fysiologický, též obě kliniky vnitřních
nemocí, chirurgickou, kliniku gynaekologickou
a kliniku psychiatriekou, jakož i polikliniku a
3. aby, pokud nedojde na definitivní um
stění zejmena fakult právnické a filosofieké, hle
déla nedostatkům jich odpomoci prozatímním opa-
třením vhodnějších a prostrannějších místnost
nájmem, aneb tím způsobem, aby četně navště
vované přednášky byly obsazeny, pokud poměry
osobní toho připouštěji, dvěma silami učitelskými
jež by parallelní čtení odbývaly.
ušnl.
Praha
univerzita KarlaFerdi
univerzita KarlaFerdinandov
ústav lékařský fakulta
KarlaFerdinandův
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. listopadu. (Řišská rada.
Na jednacím pořadu prvé schůze poslanecké
sněmovny, svolané v dnešních úřadních novi-
nách na úterý 28. listopadu, nachází se 1. zprá-
va národohospodářského výboru o usnesení
panské sněmovny stran zákona o cheku
2. zprávz justičního výboru o usnosení pansk
sněmovny stran doplnění § 14. zákona z 15.
dubna 1873 tím, že se adjuta zvýší; 3. zpráva
zemědělského výboru o ochraně a podpoře
chmelařství; 4. zpráva daňového výboru o pře-
chodných ustanoveních při ukládání domovní
daně v některých obeích, sousedících s Inšpru-
kem; 5. zpráva sociálně-politického výboruo
vládní předloze, týkající se poj: šťo ván
soukromých úřadníků.
Dříve, než bude možno přejíti k jednacímu
pořadu, musejí se však vyříditi pilné návrhy
zbylé od zářijového zasedání, zejmena sociali
stický návrh stran všeobecného voleb
ního práva. Poněvadž i baron Gautsch asi
hned v prvé schůzi učiní prohlášení o volební
reformě, možno pokládati za jisté, že posla-
necká sněmovna hned na počátku zasedán
vstoupí opět ve znamení všeobecného voleb
ního práva.
V Praze, 17. listopadu. (Ze sněm ů.)
Sněmovní kampaň chýlí se ke konci. Do týdne
vzavrou se opět na čas všechny zemské sněmy.
Většina z nich projednává nyní rozpočty na
rok 1906. Číslice, vyskytující se nyní ve zprá-
vách sněmovních, jsou spolu svědkem hospo-
dářského rozvoje té které země. Tak na př.
zemský rozpočet Haliče s více než 7 milliony
obyvatelů vykazuje v potřebě 29,962.588 K.
kdožto Štyrsko s půldruha millionem obyvatelů
petřebuje na zemské hospodářství 26,867.260
K, tedy o málo méně než celá Halič.
Gautsch
Praha
Halič
Štyrsko
poslanecký sněmovna
panská sněmovna
Řišská rada
19
article
Tyrolský sněm, jenž pracoval dosud
poměrně klidně, narazil opět na překážku se
strany vlašské. Vlašští poslanci žádají totiž
kromě rozdělení velkostatkářské kurie dle ná-
redností také národnostní rozdělení zemského
výboru. Přejí si, aby o obsazení dvou míst
zemském výboru mohli rozhodovati sami bez
účastenství Němců. Křesťanští sociálové jsou
ochotni vyhověti této žádosti vlašské, ale libe-
rální Němci jsou proti tomu. Následkem toho
stává se pochybným druhé čtení volební re-
formy.
Na sněmu dalmatském při roz
pravě o rozpočtu školním stěžoval si poslane
Tresič-Pavičič na nevhodnou pro Dal-
macii redakci školních čítanek, z nichž se
chorvatský a srbský žák nedozví slova o histo-
rických událostech a osobách chorvatských a
srbských, ježto čítanky jsou vyplněny jen člán-
ky o historii rakouské a habsburské. Mezi čet-
nými přijatými resolucemi nachází se též po-
žadavek, aby se na ústavech učitelských dů-
kladněji učilo jazyku vlašskému a pak přán
posl. Prodana, aby učitelům se vyplácel zvý-
šený plat hned od Nového roku, i když zemský
zákon do té doby nebude schválen.
V Praze, 16. listop. (Uherská krise.
Ministerská rada zabývala se v poslední schůz
otázkou povolání záložníků, aby mohl býti do-
plněn potřebný počet vojska, až budou pro-
puštěni na trvalou dovolenou tříročáci. Poně-
vndž nent naděje, že by nepovolné stoliční
úřady samy provedly svolání záložníků, usta-
noveno, že budou povoláni přímo po poště a
pemocí plakátů, vyvěšených na budovách vo-
jenských a četnických velitelství. Vláda doufá
že záložníci, pamětliví těžkých disciplinárních
trestů, vyzvání takového uposlechnou.
Němec
Praha
20
article
Včera strana neodvislosti oslavila jubileum
desítiletěho předsednictví Košu-
tova. Asi 60 poslanců ze strany neodvislosti,
s posl. Gulnerem a Szederkenyem v čele, na-
vštívila churavícího dosud předsedu a vyslovilo
mu ústy Pavla Iloitse svá blahopřání. K ošu
poděkoval depulaci, poukázav na své pokročilé
stáří, jež ho nabádá, míti na paměti slova
o prachu a popolu. Ale přes to snad se mu po-
daří pomocí přátel a národa vstoupiti do zasli-
hené země a dokončiti dílo, jež započal jeho
otec. Jako za svého mládí, tak i nyní shledáná
vlast v podobných poměrech. Útočí se na její
ústavu. Zápas nevede se nyní zbraní, jako před
lety a proto doufá, že národ snese nynější boj
snáze, než tohda. Poněvadž opposice stojí
přísně na půdě zákona, očekává, že konečně
i panovník odmítne špatné rádce a jako sám se
drži zákonů, přinutí i vládu, aby se řidila je-
dině platnými zákony. Dnes jde o hájení ústa-
vy; v té obraně stojí svorně vedle sebe politi-
kové, držící se zásad z r. 1848 i z r. 1867. At
sili ti nebo oni, jest to nyní na prospěch obou
skupin, neboť zápolení mezi nimi může na-
stati teprve zas potom, až úslava bude v bez-
počnosti. Do té doby jest však koalice neroz-
lučna. Deputace setrvala pak delší dobu u Ko-
šuta v přátelském rozhovoru.
Koša
Pavel Iloits
Ata
ko
21
article
Zo Záhřeba, 16. listopadu. (Zeleznič
ní spojení s Dalmacil.) „Obzor“ se do-
vídá, že vyšší vojenské kruhy ve Vídni se roz-
hodly prověsti co nejdříve přímé železniční spo-
jení Rakouska s Dalmacií přes Chorvatsko.
Plány jsou v hlavních rysech již vypracovány
nová dráha má odbočiti u Touně pod Karlov.
cem od nynější dráhy, má jíti přes Plitvická je-
zera župou licko-krhavskou k dalmatským hra-
nicím a do Knina, kde by se spojila s draham
dalmalskými. Takovým způsobem byl by Spli
spojen přimo jak s Poští a Záhřebem, tak
s Vídní. Tyto dni meškal v Záhřebě slovinský
poslanec dv. r. Šuklje, jenž prý jménem vídeň-
ských vojenských kruhů jednal o otázee želez-
niční s bánem a vládou chorvatskou.
Spli
Šuklj
Vídeň
Rakousko
Dalmacie
Chorvatsko
Toun pod Karlov
Knina
Záhřeb
zo Záhřeb
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 17. listopadu.
Praha
24
article
Dvě úmrlí v panovnických rodech.
Velkovévoda Adolf Luxemburský, bý
valý vévoda nassavský, panovník malého samo-
stalného státečku na západ od říše německé le
žicího, zemřel dnes dopoledne na zámku Hohen-
burku. Narodil se 24. července 1817 jako sym
vévody Viléma nassavského, jejž sledoval ve
vládě této země. Pozbyl svého vévodství za
války 1866 s Pruskem, jež mu vykázalo od
bytné, od té doby dlíval vévoda nejvíce ve Vídni
a dílem v v Bavorsku. V Luxemburku nastou-
pil vládu po smrti stařičkého velkovévody, te-
prve před nemnoha léty, když byl se s Pruskem
smířil. Politicky ni duševně nevynikal nijak. Dě-
dicem jeho stal se syn jeho Vilém, rakouský
generalmajor, rarozený 1852 a ženatý s princez
nou Marií z Braganzy.
V Belgii zemřel dnes Filip hrabě
Flanderský, mladší bratr krále Leopolda II.,
zrozen byl hrabě Filip Flanderský r. 1837 na
zámku Lsekenu a byl následníkem belgického
trůnu. Nároky jeho na trůn belgický přejme
nyní prine Albert Flanderský, ale třeba ještě
úprasy posloupnosti ve sněmovně.
Persekuce Polákův v Prusku.
Polský člen říšského sněmu německého
Kulerski zatčen byl včera v Hrudeži, aby si od-
pykal trest dvouměsíčního vězení, k němuž ne-
dávno odsouzen byl. Řišský sněm bude totiž co
nevidět svolán i bude tak na něm o jednoho
obžalobce min.
Adolf Luxemburský
Vilém nassavský
Prusek
Vilém
Marie
Filip hrabě
Leopold II
Filip
Albert flanderský
Polákův
Prusko
Vídeň
Bavorsko
Luxemburk
Braganza
Belgie
Hrudež
25
article
Opět srevoluce« ve Střední Americe.
Ostrov Pinos, ležici v samém sousedství
Kuby, připadl po osvobození Kuby Spojenými
státy od jha španělského Unii. Nyní byla ale
senátu Spojených států ve shodě s Kubou po-
dána předloha, dle níž ostrov postupuje se Kubé,
jež za to Unii postonpi někteé uhelné stanice
na pobřeží svém. Obyvatelé ostrova, lekajíce se
zmatků ve vládě kubské, opřeli se tomu, ale
prohlásili neodvislost ostrova a dosadili vládu
prozatímní, jež má vyjednávati s Unil, aby
ostrov s ni znovu spojen byl
Lidové zájmy a parlamentarism americký.
Z Nov. Yorku sděluje se další opět odh-
lení z vyšelřování rejdů pojišťovacích společ-
nostI. Bývalý místopředseda »Equitablu« Hyde
prohlásil, že guvernér státa Odell dal podati
sněmovně přediohu proti »Mereautile Trust Com-
pany«, jen aby vynutil na ní úplatek 75.000 doll.
Když úplatek ten byl mu skutečně vyplacen,
předloha byla v komisi pobřbena.
York
Equitable
Hyde
střední Amerika
Kuba
spojený stát
Como
španělský Unia
Odell
26
article
Panorama hradčanské a obmezení
výšek domů na Malé straně.
Panorama hradčanské a obmezení
výšek domů na Malé straně.
..Arch. p. Balšánek promluvil včerejšího ve-
čera svým zajímavvým způsobem o nadepsaném the-
matu ve Spolku architektů a inženýrů.
Dříve však, než tak učinil, referoval inž. Křiklk
o krocích, jež podniknuty v průmyslové radě v otázc
inženýrského titulu a inž. Petřík upozornil, že
na sněmu projednává se právě návrh zákona o úpravě
služebních poměrů úřadníků ve službách okresních
a ze znění tohoto návrhu dovodl, že pokud se tech-
niků týce, jest návrh ten paprosto nevyhiovujícím.
Navrhil pak, aby předslavenstvo spolku se zasadilo
o to, aby při projednávání zákona toho již ve sně-
movní komisi docileny byly doplňky, kterými by
se technikům dostalo stejného postavení, jaké zaru-
čeno právníkům.
Potom ujav se slova, promluvil architekt p. Bal-
šánek asi takto: Z královského majestátu, jediné
co zbylo Praze, jsou Hradčany. Ale i tento památník
slávy, toto panorama, jež uvádí v nadšení cizince,
jsou ohroženy. Prospekt Hradčan má býti zastaven!
Přijde-li po padesáti letech druhý Humboldt do Prahy,
krásného města, čtvrtého v pořadí evropských, ne-
najde více. Generaci dnešní připadne zodpovědnost
za hříchy zkázy, kterou přivodí jistě projektovaná re-
zulace Malé strany. Chápeme nyní slova kritikova,
jenž u příležitosti výstavy plánů regulačních napsal:
„Chraň bůh Malou stranu před každou regulací.
Balšánek
Ing
Petřík
Praha
Hradčany
Bala
27
article
Mnoho pravdy je v těch slovech, ale uchrániti Malou
stranu úplně od regulace nejde, v zájmu samotných
její obyvatel, kteří by bez úpravy Malé strany šli
hospodářskému svému úpadku bezpečně vstřic. Re-
gulace může býti provedena, avšak mnohem více
péče bude vyžadovati s hlediska esthelického, než
kdekoliv jinde. A tu v komplexu prací regulačních jest
otázka výšková nejdůležitější. Poprvé došla otázka
ta pozornosti při stavbě domu Rožánkova na Chotkově
silnici. Pozdě bylo zpozorováno, že spáchán byl tu
hřích, jehož dnes se lituje, ale napraviti nelze. Do
kritičtějšího ještě stanoviska dostala se otázka výšek
v roce 1896, kdy jednáno o slavbě malostranského
gymnasia na místě býv. malostranských jatek. Na
zkoušku vzlýčeny tu dva stožáry, s označením všech
paler a tu shledáno, jak rušivým by bylo provedení
stavby pro panorama hradčanské. Fotografie, s po-
hledy s různých stran předložené zemskému sněmu,
způsobily sensaci. Od stavby malostranského gym-
nasia na tomto místč upuštěno a zemský výbor za-
kázal v Nerudově ulici stavěti do výše čtyř patera
pro Újezd vypracován plán výškový.
Ukázalo se nutným, vyjednávati s vládou o před-
loze návrhu zákona, kterým by umožněna byla ma-
jitelům domů náhrada za obmezení výškové v tom
smyslu, že by novostavby na dobu 20 let osvobozeny
byly od daní. Osnovu zákona toho vypracoval posl.
inž. Materna. Po dlouhém vyjednávání mezi zemským
výborem a vládou sdělilo konečně místodržitelství
zemskému výboru, že vláda zaujímá k otázce té sta-
novisko negativní. Bylo by prý nutno vymeziti přesně
olázky hygienické a komunikační, což zde se nestalo.
Rožánkův
Chotkův
Ing
Matern
Re
Nerudův
pro Újezd
28
article
Ostatně prý stavební řád dovoluje městskému úřadu
stavebnímu stanoviti výšku libovolnou. Proto vypra-
covala uměl, komise v dorozumění s městským úřa-
dem stavebním novou osnovu zákona o přesném vy-
mezení výšek, kterážto osnova byla také v roce 1899
sněmu předložena. Sněm odkázal věc k podrobnému
prozkounáni komisi, která dožádala za přispění re-
gulační kancelář, jejíž přednostou jest arch. Balšánek.
Týž vypracoval ihned regulační plán, na základě
jehož přikročil pak ku přesnému zjištění výškových
poměrů na Malé straně. Věc projednávána byla sou-
časně pilně ve stavebním úřadě městském. Ukázalo se,
že nejvíce rozhoduje pobřeží a za tím účelem počata
a fotografováním, aby zjištěn byl účinek perspektivní.
Folografováno bylo panorama hradčanské s pobřežím
malostranským z několika míst od pomníku císař
Františka I. až k Rudolfinu. Pokud malostranských
ulic se týče, mohly by se v dolejší části ulice Ne-
rudovy domy ve výši 18 metrů bez obavy stavěli, aniž
by tím vzhled král. Hradčan utrpěl. Ovšem výši domu
bylo by nutno uprostřed ulice slanoviti již jen na
12 metrů, Ukázalo se tedy, že 4. patro u nových
budov bude nutno bezpodmínečně vyloučiti. Dle řeč-
níka by pak vyloučení 4. patra nebylo ani žádným
obmezením. V některých výše položených ulicích a
na některých místech ovšem by ani 3patrové domy
stavěti se nesměly. Avšnk v ulicích, které neleží výše
než Újezd a ulice Karmelitská, bylo by možno 3patrové
domy stavěti. Dle takto získaných zkušeností byl by
poměrně úbytek na činži nepatrný.
Balšánek
Hradčany
Újezd
Rudolfinum
29
article
Vedle olázky obmezení výšek, ještě je tu otázka
zachování celé řady domů. Dle soupisu komise na-
chází se na Malé straně takovýchto památek 64, na
Hradčanech 15. Také vzhledem k tomuto požadavku
vypracovány regulační plány, v nichž označeny domy
s přípustnou výškou a domy, jež mají býti zachovány.
Pro sněm, respektive pro komisi záležitostí ohcaních
a okresních zjednán tim reelní podklad. Velkou zá-
vadou v celé akci a ve vypracované osnově je t
okolnost, že návrh zákona ohledně přípustných výšek
nevztahuje se na staré památky, nýbrž mluví pouza
o slavbách a přístavbách nových. Zkoušky znovu za-
vedené prokázaly, že i mnohými ústupky doznala by
ještě malebnost Hradčan značné pohromy. Ovšem
pobřeží bude možno řešiti snadno; jsou zde projekto-
vány některé budovy monumentální. A poněvadž kan-
celář regulační byla zatím rozpuštěna, lu řečník jal
se věc řešiti privátně. Rozvrhl Malou stranu na tři
ravony a dle toho rozdělil i nové budovy ve tři typy.
Výšky budov zanesl pečlivě různými barvami do evi-
deněního plánu, který účastníkům schůze k vysvětlení
laké ukázal.
Klíč k rozřešení celé olázky regulační na Malé
straně vězí v otázce náhrad, jež řečník shledává spra-
vedlivými a jež daly by se odpisem daně činžovní
a ostatních poplatků asi na dobu 20 let upravili.
Řečník na obrazech fotografických, skioplikem
promítaných, ukázal k úžasu přítomných, jak ohavně
by byl zničen projektovanými novostavbami pohled
na Iradčany. Doporučovalo by se, frappantní tyto
rozdíly mezi dneškem a budoucnosti ukázati i širo-
kému obecenstvu
Hradčany
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Lepší sousedský poměr v Olomonci.
Právě v den, kdy se v zemské sněmovně dopí-
kala nad rychlým ohněm volební oprava, kteráž
prý »přinese oběma národním kmenům lepšl