ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 923d56d0-66a6-11dc-a229-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 133, place 45, work 1, org 8
1 masthead
2. května 1900. Císlo 120.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. května. (Polské hlasy o polské resoluci lvovské.) Resoluce. přijatá ve společné schůzi zemských a říšských poslanců polských ve Lvově, vzbudila radostnou ozvěnu v tisku vídeňském; v Haliči schvalují ji pouze listy stančikovské. Neodvislé listy pol- ské vystupují přímo proti onomu odstavci re- soluce, jenž už předem odsuzuje chystanou če- skou obstrukci. »Nová Reforma« píše v té věci; »Činiti usnesení už nyní, kdy se říšská rada ještě nesešla, kdy nebyla ještě podána osnova jazykového zákona, kdy nejsou jestě definitivně sestaveny žaloby a přání Čechů, kdy se o věci té nevyslovila ještě parlamentní komise pravice: jest krok vysoce nepolitický, poutající už pře- dem kolo polské pro příští zasedání říšské rady . . . Konference lvovská může projednati všechny možnosti, připraviti se na ně, ale nemá činiti usnesení, dokud nemá pod rukou hotová fakla. Usnáší-li se už nyní, pracuje tím na pro spěch Němců, jimž jest takového usnesení třeba v jich šablonové válce s Čechy.« Ještě určitěji mluví »Glos Nar.«: »Vrcholem resoluce Sanguškovy jest vypovězení spolku Čechy ve jmenu domnělých zájmů státních zemských. O tomto spojeneckém věrolomstv netřeba dlouho mluviti; jeho mravní cena vy- rovná se jeho ceně politické. Činem tim vydá váme se na milost a nemilost liberálních žido a Němců a Čechy dáváme za kořist Rusku
Čecho Němec Glos Praha Lvov Halič Čechy Rusko polo
5 article
Sami pak neprokážeme tím nijaké úsluhy státu ani dynastii, neboť Čechově i osamoceni budou míti dosti slly, aby zvítězili; my si získáme jen jejich pohrdání. Resoluce vzpomíná též zásad autonomních. Autonomická hesla v ústech ny- nějšíeh vůdců zemské politiky zní jako rouhání Ta autonomie, jež svoluje, aby parlament na rozkaz německých centralistů schvaloval jazy- kový zákon; ta autonomie, která předkládá sněmu návrh reformy obecního řádu, jímž se vesnická samospráva podrobuje diktatuře okres- ních hejtmanů a jich úřadníků, jest hanebné šizení, jež bouří hrobový klid velikých a šle- chetných tvůrců samosprávné politiky zemské To, co mluvíme, jest kruté a bolestné, podko pává úclu a vyvolává pobouření, ale naše publi- cistické svědomí nás nutí, abychom pověděli tato ostrá slova pravdy.« Z Krakova, 27. dubna. (Návrh na změnu obecního zřízení v Haliči.) Sděleno již, že dr. Julian Dunajevský s kn. Sanguškem podali ha- ličskému sněmu návrh na změnu zřízení obecního.
Čechův doktor Dunajevský Krakov Halič
6 article
Návrh má za účel, spojiti dosavadní malé venkovské ohce a panské dvory ve velké politické obce, zvané »obce okruhové«, se 4 až 7 tisíci obyvateli, za účelem lepšího provádění veřejné správy. Dosavadní selské obce i panské dvory mají i na dále zůstati samostatnými jednotkami, mají zachovali svá práva majetková a hájení svých obecních zájmů; orgánům »obce okruhové« byly by podřízeny pouze ve vě- cech, týkajících se veřejné správy. Veřejná správa má se týkati provádění zákonů a nařízení vládních vydávání rozkazů v mezích platných zákonů; do- zoru nad bezpečností osob a majetku jakož i nad veřejným pořádkem; policie mistní, stavební, zdra- votní, požární, veřejných cest, dozoru nad čeledí. živnostmi, trhy, policie polní atd.; konečně dozoru nad správou obecního jmění v selských obcích. Správu obce okruhové vedl by okružní náčelník, jehož má voliti desetičlenná rada okružní, do níž šest členů mají vysílati selské obce, tři členy panské dvory a jednoho člena má jmenovati okresní hejtman. Tento má býti zároveň zástupcem ná- čelníkovým a tajemntkem celé obce. Vzhladem k tomu, že okružní rada nebyla by povinna voliti náčelníka ze svého středu a že tajemníka má jme novati okresní hejíman, dá se očekávati, že by při- jetím návrhu Dunajevského značně se rozšířil vliv šlechty a okr. hejtmanů na samosprávu selských obcí laličských.
Dunajevský
7 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. května. Car v Pařížl. Dle »Journalu des Débats« přibude ca koncem července k návštěvě světové výstav pařížské. Rozmnožení válečného loďstva německého. Mínění naše, že vláda německá spokoj se ráda usnesením rozpočtového výboru ří ského sněmu, jímž některé vedlejší požadavky lodní předlohy byly škrtnuty, rychle se po- tvrzuje. Vláda německá totiž ve včerejší po radě své usnesla se předlohu, jak vyšla z roz počtového výboru, schváliti.
Praha
8 article K aféře rytmistra barona August Kollera.
K aféře rytmistra barona August Kollera. Uveřejnivše zprávu o této sensační aféře, učini jsme tak s největší inožnou šetrností k osobám, které v této záležitosti hrály nějakou úlohu. Zejmena sna žili jsme se, nedotknouti se v ničem správy král. zem- ského úslavu pro choromyslné. Avšak již sobotní »Prager Tagblatt« odpoledne přinesl na základě in- formací, ředitelem ústavu choromyslných poskytnu tých, nesprávné a jednostranné vylíčení věcí, které ovšem druhý den po nahlédnutí ve spisy tento list loválně opravil. Doufali jsme tudíž, že ne bude třeba k této věci se vrátit. Ale nedělní »Politik« přinesla článek, sepsaný patrně dle informací získaných u správy zemskéh ústavu pro choromyslné, i dotkla se nešetrným způ sobem pp. dra. Edvarda Grégra a dra. Josefa Herolda. kteří na uveřejnění našeho článku neměli žádného vlivu a jimž zajisté každý nepředpojatý a humanní člověk musí býť vděčen, že zabránili spáchání zlo- činu na osobní svobodě rytmistra bar. Kollera. Včerejší »Politik« s patrným úmyslem vrací se k této záležitosti a snaží se dokázati, že jednání ředitele ústavu choromyslných pana dra. Čumpelík bylo v každém ohledu korrektní. Jen proto, že tímto způsobem nepřímo činí s nám výčitka, jako bychom lehkovážným způsobem ně- jaké obviňování pronesli, jsme nucení opět konstato vati, že postup. který v těto záležitost byl zachován, nebyl správný a předpi sům ústavu choromyslných nevyhov - val. Ano, vznášíme tímio veřejně žá dost k zemskému výboru, aby tuto zá- ležitost disciplinárně vyšetřil, poně- vadž při houževnatosti, jakou ne- správný postup byl hájen, jest obava že by se takové nepřístojnosti mohly opakovati.
Koller Grégr Josef Herold Čumpelík ústav choromyslný vyhovit
9 article
Vůči podrobnostem v článku »Politik« včera uve- řejněným, dlužno konstatovati následující: 1. Ředitelství ústavu choromyslných přiznává, že dva pánové s ním jednali o přijetí bar. Augusta Kollera do blázince a tvrdili, že týž je pro své okol nebezpečným. Doznává dále, že ředitel dr. Čumpelík upozornil oba žadatele, že přijetí bar. Kollera mohlo by se státi jen na základě popsání jeho nemoci a že oba pánové prohlásili, že je to věcí okresního hejt- manství v Blatné a že v každém případu musí býti úřadní cesta dodržena. A nyní ptáme se nepokrytě Byla tato úřadní cesta dodržena? Byl bar. Kollen dodán do blázince na žádost úřadní a na základě lékařského popisu nemoci čili nie? Správa ústavu choromyslných přiznává, že takovéto dodání ne stalo se na základě popsání choroby ani na žádost úřadní.
Augusta Koller doktor Čumpelík Koller Kollen Blatná
10 article
2. Pan ředitel dr. Čumpelik doznává, že k tele grafické žádosti vyslal zřízence ústavu do stanice ve Strakonicích, že tento odevzdal bar. Kollerovi, který v této stanici vyčkával příjezd vlaku směrem ku Blatné, falešný, nezavřený telegram, po- depsaný bar. Trauttenbergem, aby přijel ihned do Prahy Tážeme se: Má správa ústavu choromyslných právo sama, bez jakéhokoli úřadního rozkazu klidne cestujícího člověka, který na nádraží spí, svým zří- zencem pomocí falešného telegramu, tudíž lsti- vým předstíráním, dopravit do Prahy a dáti dovéz do blázince ?! Chápeme úplně, že ti, jimž záleželo na tom, aby baron Koller v blázinci byl internován sami takového obmezování osobní svobody dopustiti se nechtěli. V instrukci, vydané pro ústav choromysl ných, není nikde dovoleno, aby tento úst t sám vysílal zřízence po zemi a na udání kohokolit sbíral nemocné i kdyby skutečně nemocnými b li bez svolení úřadního aneb bez intervence úřadní nýbrž instrukce předpisují určitě, za kterých podmí nek nemocný může být přijat.
doktor Čumpelik Koller Trauttenberg Strakonice Blatná Praha ústav choromyslný práv
11 article
Tím více je to neslýchaný postup, ž správa blázince, jak sama doznává, nejen užila fa lešného telegramu, nýbrž i jmena barona Trautten berga zneužila k tomu, aby barona Kollera vylá kala do Prahy a jej takto do blázince dostala K tomu věru nejsou peníze zemské, jichž se tak mnoho vynakládá na léčení ubohých nemocných, aby člověk, o němž jest zjištěno, že bláznem nebyl pomocí orgánů zemských dopravován byl způsoben vylíčeným do blázince jen na pouhé vyslovené přán kohokoliv. 3. Správa blázince doznává, že popis nemoc v době přijelí bar. Augusta Kollera u ředitele se ne- nalézal, avšak vyvozuje právo přijetí nemocného tohoto z § 6. instrukcí pro lékaře a z § 8. stanov ústavu. Avšak pokus tento je ještě nešťastnější, nel všechny ostatní obrany. Dle § 6. instrukcí pro lékaře mohou tito přijat nemocného do ústavu bez lékařského chorobopisu kdyžo to žádal buď trestní soud aneh lékařská fakulta, aneb kdyžduševn choroba jest zjevná a pro škodlivos nemocného je nebezpečí v prodlení. A tu se tážeme správy ústavu choromyslných zda v případě bar. Kollera byly na snadě tyto pod- mínky? Že o přijetí bar. Kollera nežádal ani trestní soud, ani lékařská fakuita, není pochybnosti. Že z chování bar. Kollera mohlo vzejíti nebezpeči z prodlení, aby byl jako nebezpečný do ústavu při jat — to vyvrací jeho chování se v ústavu a nález lékafský. A bylo snad nějaké nebezpečí v prodlení ? Cho val se snad bar. Koller v nádraží strakonickém, kde spal, nebezpečně? Byla pro lékaře v blázinci vtu dobu nemoc patrna tak, že ho uznali bláznem ? Od- pověď je snadná.
Koller Augusta Koller Praha aneh lékařský fakulta
12 article
Uváží-li se, že bar. Koller odjížděl dne 7. února z Vídně, kde projednával záležitost své matky se svým bratrem, že klidně tam uzavřel pozůstalostní smír, že bratr, odborný rada Koller, věděl, že opoušt Vídeň a že musí čekat ve Strakonicích na vlak, uvá- ží-li se dále, že odjižděl v takovém stavu z Vídně. že nebyl pikterak nebezpečným, tážeme se, odkud dověděl se baron Hildbrandt, který dle udání správy blázince dne 7. února tolegrafoval na blázinec za odeslání zřízence do stanice strakonické, že na tuto stanici bar. Koller přijede a jaké byly pohnutky, že proti všem předpisům odeslal ředite blázince zřízence do Strakonic, ab tam vylíčeným způsobem do Prahy bar. Kollera vylákal. Z toho patrno, že tu nebylo žádné podmínky § 6. instrukci, které dovolují, že může lékař přijati nemocného bez dokumentů, které ale nedov luji správě hlázince, aby sama někomu jinému zejmena — nikoli do bytu nemocného — nýbrž na nádraží strakonické za tím účelem zřízence své vy- sílala. Paragraf 8. stanov blázince výslovně předpisuje. že ve zvláště nutných případech může nebez pečný duševně chorý jen proti předložení lékařského vy- svědčení býti přijat a že ostatní dokumenty v krátkém čase mohou být dodány. Tážeme se: Bylo zde nějakého nebezpeč v prodlení? Může se baron Koller pokládati za ne bezpečného chorého? Ani jednoho ani druhého zde nebylo a tudíž ústav neměl práva přijat ho, tím méně lstivým způsobem dát ho do blázince dovézti. Z toho také plyne že ředitel ústavu bez lékařského vysvědčení nemůže nemocného, zejmena nemá-li vlastností tímto lékaž ským vysvědčením dokázaných, přijati. Faktum jest že žádného vysvědčení o chorobě ne- mocného v době jeho internování ředitel v rukou neměl.
Koller Hildbrandt Vídeň Strakonice Praha
13 article
4. Avšak ani zaslaný chorobopis nemoh- stačiti správě blázince, aby byl bar. Koller do blázince přijat, neřkuli aby tam byl držán. Tak zv. chorobopis, který později prostřednictvím okresníh hejtmanství v Blatné správě blázince byl zaslán zmiňuje se o tom, že byl baron Angust Koller mor- finistou, že totiž užíval morfia. Dále uvádí se vý- slovně: »V rodinný život bar. Kollera neměli pode- psaní lékaři žádnou příležitost vniknouti, nemobl jej tudíž pozorovati a zakládají své dobrozdání pouze na výpovědech dvou svědků.« Oba lékaři pp. dr. Sýkora a dr. Arnstein konstatují tudíž, že sam průběh jeho nemoci duševní — a o tu h avně jde — nepozorovali, že nemohou žádnou duševní nemoc konstatovat, nepopisují nemoe a zakládají dobrozdání jedině — na výpovědech svědků Nobudome tyto jednotlivé výpovědi ze šetrnosti opa- kovati. Konstatujeme, že chorobopis obsahuje násle dující dobrozdání dra. Sýkory ze dne 1. února 1900: Z vylíčeného jde na jevo, že bar. Koller je morfinista a že výpovědi svědků potvrzují, že trp ještě stihomamem a že je nejen sobě, ale i okol nebezpečným. Dr. Arnstein dne 6. února správnost tohoto vysvědčení potvidil. Každý nepředpojalý uzná, že lékaři cho robopis o nemoci ani nepodali, že- potvrdili jen, že je morfinistou, že ale o du- ševním jeho stavu se nijak nevy slovili, nýbrž se jen na svědky odvo láva li. A porovná-li se »chorobopis« s instrukcí pro blázi nec, je patrno, že pro přijetí do blázince je rozhod ným dobrozdání lékaře a nikoli udání svědků. Předlo žený chorobopis žádnému odbornému znalci stačii nesměl a také neměl!
Koller Angust Koller doktor Sýkora Arnstein
14 article
Uváží-li se, že oba lékaři při soudním výslechu udali, že z vlastní zkušenosti o chorob nic uvésti nemohou, že nemocného vůbec ne viděli, jest patrno, že i dodalečně předložená listina nestačila k tomu, aby baron Koller v blázinci byi držán. Že ostatně ani v blázinci samém nebylo valného přesvědčení, že tam může býti držán, o tom svědči telegram sekčního rady bar. Kollera ze dne 26. únor Č. L. 3/00/5: »Pro případ propuštění mého bratra z blázince nechť dle § 178. ustanoven jest mu ku- rator s výhradou trestního udání u ministerstva vnitra a práv.« (!) Nechceme rozebírati, že právníku Kollerovi musí být povědomo, že trestní oznámení u jmenovaných ministerstev nemůže být učiněno. Dne 2. března telegrafoval odborný rada Koller okres nímu soudu v Blatné: »Propušlění měho bratra z blá zince stane se eventuálně 21. března. Proto pro ne bezpečí v prodlení nechť je ustanoven kurátor nad ním a nad jeho paní.« Odkud čerpal odborný rada Koller domnění,ž jeho bratr z blázince bude propuštěn? Zajisté, že mu bylo známo, že není žádných důvodů, aby byl v blá zinci držán. Ředitel se vymlouvá, že když bar. Kollera z bla zince propustil bez svolení prozatimního kuratora, že se to stalo právem, poněvadž dle instrukcí má by duševně chorý vydán nejbližším příbuzným, v tomi případě choti a poněvadž provisorní kurátor nebyo kurátorem osoby, nýbrž jmění.
Koller Blatná Č . L
15 article
A nyní tážeme se: Jak se to stalo, že ředite Čumpelik od prvního okamžiku, když choť bar. Kol lera koncem měsíce února do blázince příšla a s svým chotěm chtěla mluviti a že když pak sama žá dala, aby ji proti reversu byl manžel vydán, prohlá- sil ředitel Čumpelík, že tak milerád učiní, když k tomu svolí provisorní kurátor, poněvadž bez takového svo- lení nemůže nemocného vydati. Ovšem že provisorn kurátor svolení nedal; vymlouvácli se však správa. že je kurátor jen pro správu jmění, pak je podivno. proč bylo odpíráno vydání bar. Kollera jeho manželc a proč stalo se teprve na zakročení dra. Edv. Grégra až dne 14. dubna
Koller Grégr
16 article
Dlužno tudíž konstatovati, že od počátku měsíce března domáhala se bar. Kollerová, aby jí byl ne- mocný vydán a že se tak nestalo, ač nebyl žádné příčiny k jeho internování a že se to stalo teprve dne 14. dubna. Byl tedy bar. Kol- ler přes půldruhého měsíce v blá zine držán bezdůvodně. Tomu nasvědčuje tak dobrozdání soudních lékařů ze dne 14. dubna. Po- dotknouti dlužno, že ihned, jakmile byl bar. Kolle do blázince dodán, zavedeno bylo šetření dle usta- novení zákona soudními lékaři pp. prof. drem. Reins bergem a drem. Slavíkem. Oba tito lékaři četným návštěvami zkoumali duševní stav bar. Kollera.A výsledek svého pozorování shrnuli v nálezu, v němi uvedli: »Průběhem svého pobytu v blázinci neshle- dány na bar. Kollerovi žádné nápadné sym ptomy duševního porušení. Dále pra znalci, že soudnost a kritika není u bar. Koller sice správná, že ale nemohou zjisliti ani představy utkvělé, ani klamy smyslů, že na něm nelze zpozoro vati žádného porušení v oboru psychomotorické sféry a žádné zvláštní náklonnosti k afektu. A dodávají že za těchto okolností nemůže být bar. Koller po kládán ani za šílence ani za blbého, tou dobou není užívání svého rozumu zbaven a uvedené symptomy mluví o tom, že jde tu o jakési psychické seslabení které se obyčejně následkem požívání morfia ob jevuje.
Kollerová profesor doktor berg Koller Kollo
17 article
Na konec dlužno ještě konstatovati následujíe řaktum. Nejen že krajský soud v Písku nálezem z 18. dubna zrušil kuratelu, ale okresní soud Blatné žádost odborného rady Kullera, aby na jeho bratra uvalena byla kuratela pro nemoc duševní usnesením ze dne 24. dubna 1900 zamítl a sic na základě provedeného vyšetřování, na základě vy povědí slyšených svědků, dále nálezu a dobrozdán soudních znalců. Nález tento krajský soud dne 27 dubna potvrdil. Z tohoto soudního nálezu plyne. že nejen z dobrozdání znalců, ale i z výpověd svědků nebylo žádného podnětu k tomu, aby by baron Koller prohlášen za šíleného aneb rozumu zbaveného.
Koller Písek
18 article
Tážeme se, zda za takového stavu věci se dělo správně, že byl bar. Koller naznačeným způsobem do blázince vlákán a tám tak dlouho držán, at byl z vrchního rozkazu propuštěn Omluva, že se jedná o vyléčení morfinistya že se vše to stalo jen proto, aby byl vyléčen z mor- finismu, charakterisují nejostřejí postup, jaký zde byl zaveden. Především spisy soudní naprosto tomu odporují, že šlo o léčení z morfinismu. A bylo-li tomu tak, jsou zde král. zemské ústavy choromysl- ných k tomu účelu, aby se v nich provádělo léčení z morfinismu? Aneb je zde útočiště pro duševně choré, aby zde na náklad země oni nešťastníci, kteř byli rozumu zbaveni, byli léčeni? Jest to všeobecným steskem, který byl vícekráte již projeven, že zemské ústavy v Čechách nestačí, že jsou přeplněny. Zemský výbor několikrál vydal rozkaz, aby jen ti, kteří jsou nebezpeční a doma nemohou býti lédeni, do blázince byli přijímání. A vůči tomu je oprávněna otázka: Jak je t možné, že za takových okolností byl přijat do blá- zince člověk, který nebyl duševně chorý a o němí se nyní přiznává, že byl přijat k léčení z morfinismu ku klerémuž účelu neslouží ústavy zemské. Neradi jsme uveřejnili tyto řádky, čerpané n základě informací z akt. Avšak sahá-li se k pro- středkům, aby nyní vylíčeny byly ty osoby, které zde jedině měly na zřeteli správný postup, v ne pravém světle, aby se zakryly přehmaty osob jiných. musili jsme povědít pravdu a končíme tím, žes přejeme nikoli polemiky o této trapné záležitosti nýbrž aby zemský výbor, jakož bylo již včera v roz počtové komisi vytčeno, přísně vyšetřil, zda bylo šetřeno předpisů instrukci a ustanovení zákona. My s klidem tomuto vyšetření hledíme vstříc.
Koller Čechy
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klub poslonců národní strany svobodomyslné koná schůzi ve čtvrtek dne 3. května t. r. o 10. hod. dopol. v místnostech budovy sněmovní. Páni poslanci se žádají, aby vzhledem k tomu, že ve čtvrtek provedena bude doplňovací volba do zemského výboru celým sněmem, všickni do sezení se dostavili. — Schůze klubu svobodomyslných lidových poslanců českých na radě říšské koná se v pátek dne 4. t. m. v 6 hodin večer, a sice v Praze v místnostech klubu národní strany svobodomyslné (v Jungmannově třídě čís. 26). Pro důležitost věci jest přítomnost všech poslanců nevyhnu- telna. — Klub národní strany avobodomyslné Valná hromada konati se bude zejtra ve čtvrtek dne 3. května o 7. hodině večerní v místnostech klubovních (Jungmannova třída čís. 26 nově). Na denním pořadu jest: a) za- hájení valné hromady; b) zprávy výroční; e volba předsedy, jeho náměstka, osmi členů vý- boru a revisora účtů; d) o politické situae promluví poslanec pan dr. J. Herold; e) důležitých otázkách živnostenských zahájí roz hovor pp. posl. K. Adámek, J. Krejčík a V. Němec.
Jungmannův doktor Herold K Adámek J Krejčík Praha Jungmannův třída
20 article
— Darebáctví! Slovo se snadno vyřkne Tušíme, že jeden z vynikajících německých bá sníků napsal o tom velmi pěkné verše. Však následky mnohého takového slova tak snadno odčiniti se nedají. Slovo zlé boli a ryje v hrud a nejednou již stalo se příčinou skutků zlých jež bolely ještě více. Jsou ovšem rozdíly a sice v tom, kdo slovo pronese a kde je pronese Ode dávna platil soud za místo zvlášť posvé- cené, byl místem, které nízkou, sprostou řeč nesmělo býti zneuctěno. Vykonávání soudu byle druhdy do jisté míry bohoslužbou a dosud vy- loučeno z jednání soudního každé slovo ošklive a triviální. Aby důstojnosti dodáno bylo jednán soudnímu, konají soudcové úřad svůj ve zvlášt- ních řízách, připomínajících háv kněžský. Az soudu vyvinul se, jak známo, parlament. Po vodně zvány parlamenty provinciální soudy fran- couzské. Proto nazýváme dosud jednání zvlášt přesné — parlamentním. Proto v parlamentec či ve sborech zákonodárných vždy se k tomu přihliži, by mluvilo se slovy vybranými, a zejmena ale nikdy slovy urážlivými. To že se děje? Což prospali jste několik let soudobé historie? sly- šíme ze všech stran poznámky. Ano, ano, dnes už není jednání uhlazené ve formě správné — jednáním parlamentním, dnes toto docela něčím jiným, pravým opakem. A kdo tím vinen ? Kd uvedl do parlamentu neotesanou frási a klacko vitosť? Je to proud doby. Je to opak vybrou šené finessy a až chorobně zjemnělého vkusu jak je v životě společenském vypěstila dvornost francouzská. Jsme, aniž bychom to pozorovali všickni hrubšími a klackovitějšími. Jisté pří krosti a přílišnosti nás sico ještě zarážejí, ale zvykáme jim víc a více a nenastane-li záhy reakce, bůh ví, čemu si ještě přivykneme.
Kd
21 article
Onehdy bylo ve směně proneseno slovo dare- báctvi. Bylo proneseno o jednání jistých lidí. kteří svěřeného úřadu zneužívají, aby jím ze zášti národní týrali a hmotně poškozovali při- slušníky jiné národnosti. Jaké je to jednání? Je to jednání sprosté, surové a jen to do- znejme — darebácké. V plném slova toho smyslu. Slovo pronesl poslanec dr. Šamáne a ulevil tím prostě svému rozbouřenému cilu Neváháme ani na okamžik opakovati, že jednán těch, již ze zášti národní vyhazují české ob chodniky ze stánků a míst na trhu a zbavuj je tímto způsobem, zneužívajíce úřadu svého, vy živy, je — darebácké. A po nás opakovati to bude na sta a do tisíců jiných lidí a všiekni plným právem. Pány Němce ale slovo to patrně roz čililo. Rozčililo právě ty, kteří smáli se v duchu jásali, když pan Wolf se Schönererem o to se zasazovali, aby přestal jakýkoliv rozdí mezi vídeňským parlamentem a nejsprostší pu- tykou za Heustadelbachem v Prateru. Rozčililo ty, kteří v kuloárech se objímali, když pan
doktor Šamáne Němec Wolf Schönerer Prater
22 article
Berner hnal se útokem na presidenta Abrahamo wieze a když pan Schönerer postavil křeslo mi nistra Biliúského na stůl hraběte Badena, kte byli u vytržení, když pan Lecher nazval Abra- hamowicze »den Saukerl mit dem armenischen A . schgesicht!« (Svinského chlapa s armen skou tváři p . . elovou.) Nie jim také ne vadilo, naopak tleskali, když Schöneren jinak nevital presidenta Fuchsa, než slovy Chlape, což ještě nejsi v kriminále ? Ti všichni se nad slovem »darebáctví« na českém sněmu náramně pozastavovali. Cení snad sném výše než říšskou radu? To asi sotva, poněvada nazývají sněmovnu zdejši »komedii«, patrně na rozdil od vídeňské »tragedie«. Vždyť právě pnen poslanecký halama, který by nanejvýš k tomu se hodil, aby v některé vesnici něme- cké stavěl kuželky, opovážil se onchdy titulo- vati sněmovní gallerii pochlebným slovem luza A poslance české této »luzy« spojenci, jakkol tito neučinili pranie, z čeho by se souditi dalo že mezi členy sněmu a posluchači byl jakýs kontakt. Co bylo naproti tomu publikum a oni ně mečtí poslanci, kteří v roce 1897 gallerii štval proti většině, kteří bílými šátky mávali n gallerii, která házela dolů do síně zasedae smradlavé kuličky? Což je slovo darebáctv užito o skutečném darebáctví oproti tomu, co »parlamentním« stalo se ve Vídni?
Berner Schönerer Baden Lecher Abra Saukerl A schgesicht Schöneren Fuchsa Vídeň
23 article
— »Bohemia« v růžovém rozmaru koná dnes svou »Umschau«. Jak by ne? Táže se přede- vším, komu prý chtěli čeští poslanci, zejmena dr. Herold, svými deklamacemi imponovat Němcům prý sotva a také prý vláda na to an nepomýšlí dáti se na pochod zpáteční, to prý věd páni na sněmu velmi dobře od svého — Rezka I tam, kde dosud nejvíce imponovali, prý jejich prestige mizí. Strany, z nichž pravice je složen prý prohlašují na všechny strany hlasité slavně, že jim ani nenapadá, obstrukční česk hrdiny následovati, ba hlásají, že odhodlány jsou co nejrozhodněji se opříti novému postupu obstrukčnímu. Pan Jaworski, ba i Abrahamo wicz doznávají, že neobmezi se oproti Čechůn na pouhou blahovolnou neutralitu. Jaká prý by to byla rozkoš, z pražských, Ivovských i kra- kovských banketových řečí vybrati místa dra- stická, však k čemu to. Svět prý dobře ví, že Poláci i šlechta jejich jsou lidé přili chytří, než aby dali se svěsti sladkými frásema a k vůli milým českým bratřím hloupostí se do pustili a vyvolali nebezpečí, že se budou konat v Haliči volby bez nátlaku, volby svobodné. Ani
doktor Herold Němec Jaworský Polák Halič Bohemia
24 article
Slovincům a německým klerikálům prý dr. Herold už neimponuje. A tak se stane, že již po prvním pokusu obstrukčním pravice se rozletí. Po stran české zůstanou jen »nejušlechtilejší z národa českého«, již bůh ví z kterých zemí pocházeji — »Bohemia« velmi dobře ví, jak rychle v Ra- kousku situace se mění a že kdo dnes je na hoře, zejtra může býti dole. Nechť se mírn ve škodolibosti a vyčká událostí. Nepřehá- níme, ani nemluvíme do větru, již proto ne, z okamžik je k tomu příliš vážný, ale tolik nech zví, že nešťastně-li skončí pro nás kampaň na- stávající, bude toho příčina v nás. Po chopl-li lid náš a jeho zástupci úkol, jaký jin nastává, zachovají-li se dle toho a všichni do jednoho v šik sražení čeliti budou nepřiteli potom vítězství nás nemine.
doktor Herold Slovinec Bohemia
25 article
— Osobní. Starosta král. hl. města Prahy dn Srb příjel včera večer ve 3/410. hod. rychlikem z Vídně. — Rodinné zprávy. Slč. Marie Rezáčo v a pan Josef Pokorný slaviti budou sňalek svů dne 10. t. m. v chrámu tišňovském. — Slečna Juli Pechova, dcera řídícího učitele a pan Františe Klapka, učitel na měšť. škole, slavili sňatek svů 28 dubna v Radnicích u Rokycan. —Zemský výbor král. českého učinil v schůzi, konané dne 25. dubna 1900 za předsednictví nejvyššího maršálka zemského kromě jiných tat usnesení: Zvýšení odměny za vedení účtů a obsta rávání správní agendy okresního chorobince v R čanech schváleno. Zástupcem zemského výboru v do zorčí radě nad městskou pokračovací školou divě v Praze jmenován prof. české techniky Jan Koula S výhradou souhlasu místodržitelství schválen jed nací řád okresní hospodářské záložny na Smíchově a v Žatcí. K těmto stížnostem bylo v odpor vzato rozhodnutí zrušeno: k stížnosti města Blatné v pří čině vydržování okresních silnic městem vedoucíci a Adolfa Bradáčka v příčině zřízení »Okresního věst- níku« na Mělníceo
Srb Rezáčo Pokorná Pechův Františ Klapka Koula Bradáček Praha Vídeň Rokycany Blatná okresní hospodářský záložna na Smíchov
26 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úter dne 1. května.) Po zahájení schůze přihlásil se k slovu městský rada p. Storch a oznámil, že v pátečn schůzi novoměstského občanského klubu byla v jeho nepřítomnosti potupným způsobem napadena jeho čest a proto považuje za nutné hledati dostiučiněn cestou soudní a sděluje to radě městské. Předseda- jící náměstek p. dr. Kühn prohlásil, že rada městská sdělení to béře na vědomi s lítostí, že nelze najít jiný způsob narovnání této záležitosti. — K účelům stavby nové budovy druhé německé reál ky na Malé strané mezi ulicemi Plaskou a Mělní- ckou měla rada městská vykázati místo k ukládání staviva a stavební úřad navrhl, aby k tomu účelu vykázala prostory v obou jmenovaných ulicích. Měst. rada p. dr. Baštýř tázal se praesidia, zda je mu známo, z jakého fondu erár tuto budovu německé reálky staví, když přece obecně známo jest, že stát na stavbu budovy českého akademického gymnasia a české reálky na Slarém městě peněz nem áa činí je na povolení investiční zápůjčky 500 millionů korun říšskou radou závislými! Náměstek p. dr. Küh odpověděl tazateli, že při stavbách budov pro ně- mecké školy státní otázka finanční, poku jemu jest známo, nepůsobí nikdy rozpaky. — Četně stížnosti byly předneseny na to, jak nešetrným způ- sobem, na obtíž obecenstva a zejmena živnostnictv provádí se kladení kabelů pro telefonické veden v pražských ulicích. M. r. p. Kopecký poukáza k tomu, že práce ty již na Příkopě byly na škodu živnostnictvu, ještě značnější závadou byly, v ulic
Storch Kühn doktor Baštýř Küh Kopecká
27 article
Havířské a nyní má to nastati v úzké ulici Železné když tamním obchodům nastává hlavní prodejné ob- dobí. Navrhl, aby rada městská podporovala petici těchto obchodníků, aby práce dotyčné v Železné ulic byly prozatím odloženy do období pro obchodníky méně výhodného a zatím aby kabely kladeny byly n širších prostranstvích. Pan dr. Růžička poukazoval. že ve smlouvě jest vymíněno, aby kladení kabsl dělo se s největší šetrností a rychlostí, že však se děje pravý opak toho. Velké závady vznikaly vařením dehtu v ulicích, skládáním pytlů cementu, mnoho
doktor Růžička
28 article
prachu působícím, čistěním branolů cementových teprve na místě práce a pozvolným odvážením na- hromaděného rumu. Navrhl dále, aby v tomto směru podala se interpelace u poštovního ředitelství. Měst. rada p. Storch konstatoval, že dle jeho informaci zůstaly všechny interpellace až dosud marnými, Po- dotýká, že obchody tím velice trpí, neboť se zame- zuje přístup do krámů a prachem cementovým zboží se kazi. Žádal praesidium, aby v zájmu obchodnictva zakročilo co nejúsilovněji. Mimo to téže záležitosti v zájmu obchodnictva a živnostnictva se ujali pp. Jirousek, Brož a Schwarz. Usneseno učiniti v té pří- čině náležité kroky. — Ministerstvo železnic schválilo chefinženýra p. Pelikána ředitelem dopravy na lanové dráze letenské. — Pan prof. Městecký žádal, aby byla opět olevřena cesta na Letnou, která z příčiny sesouvání se půdy na letenské strání byla uzavřena, ježto nyní již nebezpeí nehrozí. — Paní Marie Pod- lipská, vdova po p. dru. Prokopu Podlipském, vyslo- víla radě městské díky za čestný projev soustrasti při úmrti její manžela. — Pan B. Weltsch daroval pro pražské chudé 100 K u příležitosti sňatku své neteře. — Moravská otázka. Český lid na Moravě chová pevné přesvědčení, že musí kulturní dilo pokud možno urychliti, aby opatřil sobě pevné zá- klady politického, hospodářského a sociálního života.
Storch Jirousek Brož Schwarz Městecký Marie Weltsch Letná Český lid na Morava
29 article
Právě v nynější době je na tomto poli na Moravě plno ruchu. Úsilí, které dosud po nejvíce obracelo se ke školství, zasahuje i v jiné obory a vypěsto- valo už také několik plodů literárních a uměleckých které na sobě nesou pečeť mor. původo. Výklad ředitele ústavů »Vesniných« p. Fr. Mareše poskytne posluchačstvu nejen obraz dosavadního svízelného boje moravského lidu za osvětou, nýbrž podá spolu vysvětlení zajímavých stránek, jimiž skromné dosa- vadní plody umělecké na Moravě dosáhly podivu- hodného úspěchu v kruzích hterárních a uměleckých. Není pochyby, že obecenstvo přijme přednášku řed Mareše s příslušným zájmem. — Pensijní a provisní fond úřadníkůa zřízenců elektrických podniků městský ch. Obec pražská jako koncesionářka elektrických dráh má povinnost postarati se o invalidní a starobní zaopatření zaměstnaných a jich přislušníků a měla na vůli přistoupiti buď k pensijní pokladně svazu rakouských lokálních dráh, nebo zříditi vlastní pen- sijní pokladnu s těmitéž výhodami pro zřízence. Studie v tom směru konané zjistily, že je jednak výhodnější, jednak i levnější zříditi pokladnu vlastní. Záležitost tato dostala se na denní pořádek včerejší schůze městské rady pražské. Předseda správní rady elektrických podniků p. dr. Chudoba uvedl, že svaz rakouských místních dráh má velikou režili veliké risiko a proto i vysoké sazby; tak plati za- městnaní 79%, zaměstnavatelé rovněž 79% a zápisné obnáší jednu dvanáctinu ročního služného. Městský rada p. Schwarz obíral se návrhem správní rady a shledal zejmena, že navrhovaný příspěvek 39% jak se strany zřízenců tak i se strany obce jest příliš nízký, následkem čehož přejímá obec pražská pro budoucnost veliké risiko za deficity pensijního fondu.
Mareš doktor Chudoba Schwarz Morava Francie
30 article
Také vytýká, že u některých kategorií zřízenců, na př. absolventů obchodních škol, plná pense příliš brzo ve věku ještě mužném by nastala. M. r. pan dr. Milde sdílel pochybnosti tyto a dokládal, že se s přijetím 3% příspěvků smířil teprve po vše- stranně vysloveném názoru, že tato sazba je čistě provisorní a teprve po provedení všestranných ma- thematických výpočtů definitivní sazba ustanovena bude tak, aby z ručení obce za požadavky na pen- sijní fond nemohlo jí jednou vzejíti veliké břemeno. Předseda správní rady p. dr. Chudoba vyslovil souhlas s některými námitkami, načež se rada měst- ská usnesla, aby celý statut pensijního fondu ve správní radě ještě nové poradě byl podroben a vý- sledky radé městské znovu byly předloženy. — Vyznamenání. Majitelům továrny na liho- viny M. a J. Soykovi v Karlíně bylo povoleno, aby směl míti na štítu říšský znak. — Vojenský věstnik uveřejňuje okružník dle něhož kontrolní shromáždění v neděli a ve svátek konati se nesmí.
doktor Mild Chudoba J Soyk Karlín
31 article
— Divadelní večer na Král. Vinohradech. V divade ním sále vinohradského Národního domu prostorné a pěkné místnosti, již nic neschází, nej aby hlediště bylo amíitheatrálně zřízeno, opakován byl v pondělí divadelní večer, uspořádaný pražským damským odborem Národní jednoty severo- české ve prospěch ošacení chudé školní mládeže. Proram večera vykazoval činohru i zpěvohru, pro- vedené silami ochotnickými a dlužno vysloviti se výkonech jednotlivců i režie s plným uznáním. Opera »V studni« od V. Blodka obsazena byla vesměs silami vyspělými, vládnoucími dobře školenými, pěk- nými hlasy. Hned vstupní výjev, dvojzpěv Veruny s Lidunkou, přesvědčil posluchače o pečlivé přípravě představení. Veruna pí. Zd. Kurzové-Čela- kovské vynikala nejen pěkným přednesem a svým altem, vyznamenávajícím se nevšední mohutnostiv nižších polohách i lahodou v polohách vyšších, ale zjevem a dramatickým podáním úlohy; sl. A.
Král V Blodek Veruna Lidunka Zdeněk Kurz
32 article
Šourkova jako Lidunka vděčný svůj part přivedla k plné platnosti, dík sympatickému, pěkně ovláda- nému hlasu; z obou účinkujících pěvců p. MUC.J. Ostrči! jest již znám jako osvědčený koncertní pěvec, a p. Krampera jako Vojtěch doplňoval šťastně ensemble. Překrásný sbor závěrečný zapělo 24 mladých dam a 22 pánů s velkou vervou a úspě- chem. Ředitel kůru p. O. Horník, jenž oper ochotně nastudoval, obstaral také dirigování; průvod klavírní převzal a přesně provedl p. R. Vaníček. Před tím provedena veselohra o třech dějstvích »Boj a dámami« od Serihe a Legouvé, jemná, francouzská hra, povědomé fagony, s duchaplnými dialogy a symetricky rozdělenými effekty. Z účin- kujících vynikly zejmena obě dámy, sl. L. Hanč- Tova a sl. O. Městecká a pp. Mareš, Spurný, Sitla a j. V uspořádání obou představení zname- nati bylo obezřelou a zkušenou ruku pí. Leopoldiny Ortové. Lze se nadíti, že lidumilný účel, za ja- kým divadelní představení tato byla uspořádána, do- šel jimi vydatné podpory. — Universitní kursy učitelské. Daes v středu o 4. hod. odpol. zahájí v obvyklé místnosti geologického ústavu na Karlové náměstí univ. pro dr. R. Vrba 2. semestr svých mineralogických před- nášek, v nichž vyloží mineralogii fysikální Před tím od půl 3. do 4. hod. pokračovati bude univ. prof. dr. J. Velenovský v téže místnosti v před- náškách botanický ch — Příspěvky pro fond dra. Frant. Vávry (pro dětskou nemocnici) přijímají se v dětské nemoc- nici. Viničná ul. č. 5— II. — Živelní katastrofa postihla — jak nám telegrafují z Oslavan (na Moravě) — tamější krajinu.
Šourkův Lidunka vděčný MUC Kramper Vojtěch doplňovat R Vaníček L Hanč Tov Mareš Spurná Sitl Ort doktor R Vrba profesor J Velenovský František Vávra Karlová náměstí Oslavany Morava
33 article
Škoda na polích a zahradách je veliká — Doprava na elektrické dráze Praha— Libeň—Vysočany. Za měsíc duben 1900 dopra- veno bylo 161.341 osob oproti 153.456 v dubnu 189 dopraveným osobám vzdor tomu, že letos následkem povodně po dva dny jízda po dráze byla zastavena. Za dobu od 1. ledna do 30. dubna 1899 bylo do- praveno 573.782 osob. letos za týž čas 617.906 osob, — Změny držebností. U c. k. okresního soudu pro Staré město a Josefov konala se předevčírem exekuční dražba dílce domu č. 369—III. »u Žaludů« (proti paláci hr. Schönborna) na malostranském tržišti. Koupila jej sl. Marie Ettmaierova za 1165 K, od- hadní cena obnášela 2309 K, vadium složili dva ku- pujíci. U okresního soudu na Král. Vinohradech konala se předevčírem exckuční dražba domu č. 563 v Palackého třídě (u Vršovic). Koupil jej majitel usedlosti p. Václav Kejř společně se soukromníkem p. Josefem Hájkem za 47.160 K. Odhadní cena 46.745 K. Vadium složili čtyři kupující. — Neštěstí v šermířském klubu. Politování- hodná nešťastná náhoda přihodila se včera při šermu v českém šermířském klubu. Poslanec a advokát pan dr. Pinkas šermoval na fleuret s architektem panem Vanderbildtem. Při bodu, jejž vedl dr. Pinkas, zlomi se fleuret a zbytek jeho narazil na tělo pana Vander- bildta s takovou prudkostí, že mu byla probodnuta průdušnice. Poranění uznáno velmi těžkým. Architekt pan Vanderbildt byl neprodleně odvezen do sanatoria dra. Srbka, kdež docent pan dr. Kukula provedl ope- rační výkon. — Velké neštěstí mohlo se přiboditi včera o 1/25. hod. odpol. na trati městských elektrických dráh mezi stanicí u Bulhara a Sadovo. třídou. Tou dobou přijížděly od plynárny dva prázdné vagony.
Schönborn Ettmaierův Král Kejř Hájek doktor Pinkas Vanderbildt Vander Srbka Kukula Bulhar Praha Libeň Vysočany Josefov Vinohrady Palacký třída Vršovice okresní soud pro Stará město