1
masthead
2. května 1900. Císlo 120.
4
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. května. (Polské hlasy
o polské resoluci lvovské.) Resoluce.
přijatá ve společné schůzi zemských a říšských
poslanců polských ve Lvově, vzbudila radostnou
ozvěnu v tisku vídeňském; v Haliči schvalují
ji pouze listy stančikovské. Neodvislé listy pol-
ské vystupují přímo proti onomu odstavci re-
soluce, jenž už předem odsuzuje chystanou če-
skou obstrukci. »Nová Reforma« píše v té věci;
»Činiti usnesení už nyní, kdy se říšská rada
ještě nesešla, kdy nebyla ještě podána osnova
jazykového zákona, kdy nejsou jestě definitivně
sestaveny žaloby a přání Čechů, kdy se o věci
té nevyslovila ještě parlamentní komise pravice:
jest krok vysoce nepolitický, poutající už pře-
dem kolo polské pro příští zasedání říšské
rady . . . Konference lvovská může projednati
všechny možnosti, připraviti se na ně, ale nemá
činiti usnesení, dokud nemá pod rukou hotová
fakla. Usnáší-li se už nyní, pracuje tím na pro
spěch Němců, jimž jest takového usnesení třeba
v jich šablonové válce s Čechy.«
Ještě určitěji mluví »Glos Nar.«: »Vrcholem
resoluce Sanguškovy jest vypovězení spolku
Čechy ve jmenu domnělých zájmů státních
zemských. O tomto spojeneckém věrolomstv
netřeba dlouho mluviti; jeho mravní cena vy-
rovná se jeho ceně politické. Činem tim vydá
váme se na milost a nemilost liberálních žido
a Němců a Čechy dáváme za kořist Rusku
Čecho
Němec
Glos
Praha
Lvov
Halič
Čechy
Rusko
polo
5
article
Sami pak neprokážeme tím nijaké úsluhy státu
ani dynastii, neboť Čechově i osamoceni budou
míti dosti slly, aby zvítězili; my si získáme jen
jejich pohrdání. Resoluce vzpomíná též zásad
autonomních. Autonomická hesla v ústech ny-
nějšíeh vůdců zemské politiky zní jako rouhání
Ta autonomie, jež svoluje, aby parlament na
rozkaz německých centralistů schvaloval jazy-
kový zákon; ta autonomie, která předkládá
sněmu návrh reformy obecního řádu, jímž se
vesnická samospráva podrobuje diktatuře okres-
ních hejtmanů a jich úřadníků, jest hanebné
šizení, jež bouří hrobový klid velikých a šle-
chetných tvůrců samosprávné politiky zemské
To, co mluvíme, jest kruté a bolestné, podko
pává úclu a vyvolává pobouření, ale naše publi-
cistické svědomí nás nutí, abychom pověděli
tato ostrá slova pravdy.«
Z Krakova, 27. dubna. (Návrh na změnu
obecního zřízení v Haliči.) Sděleno již, že
dr. Julian Dunajevský s kn. Sanguškem podali ha-
ličskému sněmu návrh na změnu zřízení obecního.
Čechův
doktor
Dunajevský
Krakov
Halič
6
article
Návrh má za účel, spojiti dosavadní malé venkovské
ohce a panské dvory ve velké politické obce, zvané
»obce okruhové«, se 4 až 7 tisíci obyvateli, za
účelem lepšího provádění veřejné správy. Dosavadní
selské obce i panské dvory mají i na dále zůstati
samostatnými jednotkami, mají zachovali svá práva
majetková a hájení svých obecních zájmů; orgánům
»obce okruhové« byly by podřízeny pouze ve vě-
cech, týkajících se veřejné správy. Veřejná správa
má se týkati provádění zákonů a nařízení vládních
vydávání rozkazů v mezích platných zákonů; do-
zoru nad bezpečností osob a majetku jakož i nad
veřejným pořádkem; policie mistní, stavební, zdra-
votní, požární, veřejných cest, dozoru nad čeledí.
živnostmi, trhy, policie polní atd.; konečně dozoru
nad správou obecního jmění v selských obcích.
Správu obce okruhové vedl by okružní náčelník,
jehož má voliti desetičlenná rada okružní, do níž
šest členů mají vysílati selské obce, tři členy panské
dvory a jednoho člena má jmenovati okresní
hejtman. Tento má býti zároveň zástupcem ná-
čelníkovým a tajemntkem celé obce. Vzhladem
k tomu, že okružní rada nebyla by povinna voliti
náčelníka ze svého středu a že tajemníka má jme
novati okresní hejíman, dá se očekávati, že by při-
jetím návrhu Dunajevského značně se rozšířil vliv
šlechty a okr. hejtmanů na samosprávu selských
obcí laličských.
Dunajevský
7
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. května.
Car v Pařížl.
Dle »Journalu des Débats« přibude ca
koncem července k návštěvě světové výstav
pařížské.
Rozmnožení válečného loďstva
německého.
Mínění naše, že vláda německá spokoj
se ráda usnesením rozpočtového výboru ří
ského sněmu, jímž některé vedlejší požadavky
lodní předlohy byly škrtnuty, rychle se po-
tvrzuje. Vláda německá totiž ve včerejší po
radě své usnesla se předlohu, jak vyšla z roz
počtového výboru, schváliti.
Praha
8
article
K aféře rytmistra barona August
Kollera.
K aféře rytmistra barona August
Kollera.
Uveřejnivše zprávu o této sensační aféře, učini
jsme tak s největší inožnou šetrností k osobám, které
v této záležitosti hrály nějakou úlohu. Zejmena sna
žili jsme se, nedotknouti se v ničem správy král. zem-
ského úslavu pro choromyslné. Avšak již sobotní
»Prager Tagblatt« odpoledne přinesl na základě in-
formací, ředitelem ústavu choromyslných poskytnu
tých, nesprávné a jednostranné vylíčení
věcí, které ovšem druhý den po nahlédnutí ve spisy
tento list loválně opravil. Doufali jsme tudíž, že ne
bude třeba k této věci se vrátit.
Ale nedělní »Politik« přinesla článek, sepsaný
patrně dle informací získaných u správy zemskéh
ústavu pro choromyslné, i dotkla se nešetrným způ
sobem pp. dra. Edvarda Grégra a dra. Josefa Herolda.
kteří na uveřejnění našeho článku neměli žádného
vlivu a jimž zajisté každý nepředpojatý a humanní
člověk musí býť vděčen, že zabránili spáchání zlo-
činu na osobní svobodě rytmistra bar. Kollera.
Včerejší »Politik« s patrným úmyslem vrací se
k této záležitosti a snaží se dokázati, že jednání
ředitele ústavu choromyslných pana dra. Čumpelík
bylo v každém ohledu korrektní.
Jen proto, že tímto způsobem nepřímo činí s
nám výčitka, jako bychom lehkovážným způsobem ně-
jaké obviňování pronesli, jsme nucení opět konstato
vati, že postup. který v těto záležitost
byl zachován, nebyl správný a předpi
sům ústavu choromyslných nevyhov -
val. Ano, vznášíme tímio veřejně žá
dost k zemskému výboru, aby tuto zá-
ležitost disciplinárně vyšetřil, poně-
vadž při houževnatosti, jakou ne-
správný postup byl hájen, jest obava
že by se takové nepřístojnosti mohly
opakovati.
Koller
Grégr
Josef Herold
Čumpelík
ústav choromyslný vyhovit
9
article
Vůči podrobnostem v článku »Politik« včera uve-
řejněným, dlužno konstatovati následující:
1. Ředitelství ústavu choromyslných přiznává,
že dva pánové s ním jednali o přijetí bar. Augusta
Kollera do blázince a tvrdili, že týž je pro své okol
nebezpečným. Doznává dále, že ředitel dr. Čumpelík
upozornil oba žadatele, že přijetí bar. Kollera mohlo
by se státi jen na základě popsání jeho nemoci a že
oba pánové prohlásili, že je to věcí okresního hejt-
manství v Blatné a že v každém případu musí býti
úřadní cesta dodržena. A nyní ptáme se nepokrytě
Byla tato úřadní cesta dodržena? Byl bar. Kollen
dodán do blázince na žádost úřadní a na základě
lékařského popisu nemoci čili nie? Správa ústavu
choromyslných přiznává, že takovéto dodání ne
stalo se na základě popsání choroby ani na žádost
úřadní.
Augusta Koller
doktor
Čumpelík
Koller
Kollen
Blatná
10
article
2. Pan ředitel dr. Čumpelik doznává, že k tele
grafické žádosti vyslal zřízence ústavu do stanice ve
Strakonicích, že tento odevzdal bar. Kollerovi, který
v této stanici vyčkával příjezd vlaku směrem ku
Blatné, falešný, nezavřený telegram, po-
depsaný bar. Trauttenbergem, aby přijel ihned do
Prahy
Tážeme se: Má správa ústavu choromyslných
právo sama, bez jakéhokoli úřadního rozkazu klidne
cestujícího člověka, který na nádraží spí, svým zří-
zencem pomocí falešného telegramu, tudíž lsti-
vým předstíráním, dopravit do Prahy a dáti dovéz
do blázince ?! Chápeme úplně, že ti, jimž záleželo
na tom, aby baron Koller v blázinci byl internován
sami takového obmezování osobní svobody dopustiti
se nechtěli.
V instrukci, vydané pro ústav choromysl
ných, není nikde dovoleno, aby tento úst t
sám vysílal zřízence po zemi a na udání kohokolit
sbíral nemocné i kdyby skutečně nemocnými b li
bez svolení úřadního aneb bez intervence úřadní
nýbrž instrukce předpisují určitě, za kterých podmí
nek nemocný může být přijat.
doktor
Čumpelik
Koller
Trauttenberg
Strakonice
Blatná
Praha
ústav choromyslný práv
11
article
Tím více je to neslýchaný postup, ž
správa blázince, jak sama doznává, nejen užila fa
lešného telegramu, nýbrž i jmena barona Trautten
berga zneužila k tomu, aby barona Kollera vylá
kala do Prahy a jej takto do blázince dostala
K tomu věru nejsou peníze zemské, jichž se tak
mnoho vynakládá na léčení ubohých nemocných, aby
člověk, o němž jest zjištěno, že bláznem nebyl
pomocí orgánů zemských dopravován byl způsoben
vylíčeným do blázince jen na pouhé vyslovené přán
kohokoliv.
3. Správa blázince doznává, že popis nemoc
v době přijelí bar. Augusta Kollera u ředitele se ne-
nalézal, avšak vyvozuje právo přijetí nemocného
tohoto z § 6. instrukcí pro lékaře a z § 8. stanov
ústavu. Avšak pokus tento je ještě nešťastnější, nel
všechny ostatní obrany.
Dle § 6. instrukcí pro lékaře mohou tito přijat
nemocného do ústavu bez lékařského chorobopisu
kdyžo to žádal buď trestní soud aneh
lékařská fakulta, aneb kdyžduševn
choroba jest zjevná a pro škodlivos
nemocného je nebezpečí v prodlení.
A tu se tážeme správy ústavu choromyslných
zda v případě bar. Kollera byly na snadě tyto pod-
mínky? Že o přijetí bar. Kollera nežádal ani trestní
soud, ani lékařská fakuita, není pochybnosti. Že
z chování bar. Kollera mohlo vzejíti nebezpeči
z prodlení, aby byl jako nebezpečný do ústavu při
jat — to vyvrací jeho chování se v ústavu a nález
lékafský.
A bylo snad nějaké nebezpečí v prodlení ? Cho
val se snad bar. Koller v nádraží strakonickém, kde
spal, nebezpečně? Byla pro lékaře v blázinci vtu
dobu nemoc patrna tak, že ho uznali bláznem ? Od-
pověď je snadná.
Koller
Augusta Koller
Praha
aneh lékařský fakulta
12
article
Uváží-li se, že bar. Koller odjížděl dne 7. února
z Vídně, kde projednával záležitost své matky se
svým bratrem, že klidně tam uzavřel pozůstalostní
smír, že bratr, odborný rada Koller, věděl, že opoušt
Vídeň a že musí čekat ve Strakonicích na vlak, uvá-
ží-li se dále, že odjižděl v takovém stavu z Vídně.
že nebyl pikterak nebezpečným, tážeme se, odkud
dověděl se baron Hildbrandt, který dle udání správy
blázince dne 7. února tolegrafoval na blázinec za
odeslání zřízence do stanice strakonické, že na tuto
stanici bar. Koller přijede a jaké byly pohnutky, že
proti všem předpisům odeslal ředite
blázince zřízence do Strakonic, ab
tam vylíčeným způsobem do Prahy
bar. Kollera vylákal.
Z toho patrno, že tu nebylo žádné podmínky
§ 6. instrukci, které dovolují, že může lékař přijati
nemocného bez dokumentů, které ale nedov
luji správě hlázince, aby sama někomu jinému
zejmena — nikoli do bytu nemocného — nýbrž na
nádraží strakonické za tím účelem zřízence své vy-
sílala.
Paragraf 8. stanov blázince výslovně předpisuje.
že ve zvláště nutných případech může nebez pečný
duševně chorý jen proti předložení lékařského vy-
svědčení býti přijat a že ostatní dokumenty
v krátkém čase mohou být dodány.
Tážeme se: Bylo zde nějakého nebezpeč
v prodlení? Může se baron Koller pokládati za ne
bezpečného chorého? Ani jednoho ani druhého zde
nebylo a tudíž ústav neměl práva přijat
ho, tím méně lstivým způsobem dát
ho do blázince dovézti. Z toho také plyne
že ředitel ústavu bez lékařského vysvědčení nemůže
nemocného, zejmena nemá-li vlastností tímto lékaž
ským vysvědčením dokázaných, přijati. Faktum jest
že žádného vysvědčení o chorobě ne-
mocného v době jeho internování ředitel v rukou
neměl.
Koller
Hildbrandt
Vídeň
Strakonice
Praha
13
article
4. Avšak ani zaslaný chorobopis nemoh-
stačiti správě blázince, aby byl bar. Koller do
blázince přijat, neřkuli aby tam byl držán. Tak zv.
chorobopis, který později prostřednictvím okresníh
hejtmanství v Blatné správě blázince byl zaslán
zmiňuje se o tom, že byl baron Angust Koller mor-
finistou, že totiž užíval morfia. Dále uvádí se vý-
slovně: »V rodinný život bar. Kollera neměli pode-
psaní lékaři žádnou příležitost vniknouti, nemobl
jej tudíž pozorovati a zakládají své dobrozdání
pouze na výpovědech dvou svědků.« Oba lékaři pp.
dr. Sýkora a dr. Arnstein konstatují tudíž, že sam
průběh jeho nemoci duševní — a o tu h avně jde
— nepozorovali, že nemohou žádnou duševní
nemoc konstatovat, nepopisují nemoe a zakládají
dobrozdání jedině — na výpovědech svědků
Nobudome tyto jednotlivé výpovědi ze šetrnosti opa-
kovati.
Konstatujeme, že chorobopis obsahuje násle
dující dobrozdání dra. Sýkory ze dne 1. února
1900: Z vylíčeného jde na jevo, že bar. Koller je
morfinista a že výpovědi svědků potvrzují, že trp
ještě stihomamem a že je nejen sobě, ale i okol
nebezpečným. Dr. Arnstein dne 6. února správnost
tohoto vysvědčení potvidil.
Každý nepředpojalý uzná, že lékaři cho
robopis o nemoci ani nepodali, že-
potvrdili jen, že je morfinistou, že ale o du-
ševním jeho stavu se nijak nevy
slovili, nýbrž se jen na svědky odvo
láva li.
A porovná-li se »chorobopis« s instrukcí pro blázi
nec, je patrno, že pro přijetí do blázince je rozhod
ným dobrozdání lékaře a nikoli udání svědků. Předlo
žený chorobopis žádnému odbornému znalci stačii
nesměl a také neměl!
Koller
Angust Koller
doktor
Sýkora
Arnstein
14
article
Uváží-li se, že oba lékaři při soudním výslechu
udali, že z vlastní zkušenosti o chorob
nic uvésti nemohou, že nemocného vůbec ne
viděli, jest patrno, že i dodalečně předložená listina
nestačila k tomu, aby baron Koller v blázinci byi
držán.
Že ostatně ani v blázinci samém nebylo valného
přesvědčení, že tam může býti držán, o tom svědči
telegram sekčního rady bar. Kollera ze dne 26. únor
Č. L. 3/00/5: »Pro případ propuštění mého bratra
z blázince nechť dle § 178. ustanoven jest mu ku-
rator s výhradou trestního udání u ministerstva
vnitra a práv.« (!) Nechceme rozebírati, že právníku
Kollerovi musí být povědomo, že trestní oznámení
u jmenovaných ministerstev nemůže být učiněno.
Dne 2. března telegrafoval odborný rada Koller okres
nímu soudu v Blatné: »Propušlění měho bratra z blá
zince stane se eventuálně 21. března. Proto pro ne
bezpečí v prodlení nechť je ustanoven kurátor nad
ním a nad jeho paní.«
Odkud čerpal odborný rada Koller domnění,ž
jeho bratr z blázince bude propuštěn? Zajisté, že mu
bylo známo, že není žádných důvodů, aby byl v blá
zinci držán.
Ředitel se vymlouvá, že když bar. Kollera z bla
zince propustil bez svolení prozatimního kuratora, že
se to stalo právem, poněvadž dle instrukcí má by
duševně chorý vydán nejbližším příbuzným, v tomi
případě choti a poněvadž provisorní kurátor nebyo
kurátorem osoby, nýbrž jmění.
Koller
Blatná
Č . L
15
article
A nyní tážeme se: Jak se to stalo, že ředite
Čumpelik od prvního okamžiku, když choť bar. Kol
lera koncem měsíce února do blázince příšla a s
svým chotěm chtěla mluviti a že když pak sama žá
dala, aby ji proti reversu byl manžel vydán, prohlá-
sil ředitel Čumpelík, že tak milerád učiní, když k tomu
svolí provisorní kurátor, poněvadž bez takového svo-
lení nemůže nemocného vydati. Ovšem že provisorn
kurátor svolení nedal; vymlouvácli se však správa.
že je kurátor jen pro správu jmění, pak je podivno.
proč bylo odpíráno vydání bar. Kollera jeho manželc
a proč stalo se teprve na zakročení dra. Edv. Grégra
až dne 14. dubna
Koller
Grégr
16
article
Dlužno tudíž konstatovati, že od počátku měsíce
března domáhala se bar. Kollerová, aby jí byl ne-
mocný vydán a že se tak nestalo, ač nebyl
žádné příčiny k jeho internování a že se to
stalo teprve dne 14. dubna. Byl tedy bar. Kol-
ler přes půldruhého měsíce v blá zine
držán bezdůvodně. Tomu nasvědčuje tak
dobrozdání soudních lékařů ze dne 14. dubna. Po-
dotknouti dlužno, že ihned, jakmile byl bar. Kolle
do blázince dodán, zavedeno bylo šetření dle usta-
novení zákona soudními lékaři pp. prof. drem. Reins
bergem a drem. Slavíkem. Oba tito lékaři četným
návštěvami zkoumali duševní stav bar. Kollera.A
výsledek svého pozorování shrnuli v nálezu, v němi
uvedli: »Průběhem svého pobytu v blázinci neshle-
dány na bar. Kollerovi žádné nápadné sym
ptomy duševního porušení. Dále pra
znalci, že soudnost a kritika není u bar. Koller
sice správná, že ale nemohou zjisliti ani představy
utkvělé, ani klamy smyslů, že na něm nelze zpozoro
vati žádného porušení v oboru psychomotorické sféry
a žádné zvláštní náklonnosti k afektu. A dodávají
že za těchto okolností nemůže být bar. Koller po
kládán ani za šílence ani za blbého, tou dobou není
užívání svého rozumu zbaven a uvedené symptomy
mluví o tom, že jde tu o jakési psychické seslabení
které se obyčejně následkem požívání morfia ob
jevuje.
Kollerová
profesor
doktor
berg
Koller
Kollo
17
article
Na konec dlužno ještě konstatovati následujíe
řaktum. Nejen že krajský soud v Písku nálezem
z 18. dubna zrušil kuratelu, ale okresní soud
Blatné žádost odborného rady Kullera, aby na jeho
bratra uvalena byla kuratela pro nemoc duševní
usnesením ze dne 24. dubna 1900 zamítl a sic
na základě provedeného vyšetřování, na základě vy
povědí slyšených svědků, dále nálezu a dobrozdán
soudních znalců. Nález tento krajský soud dne 27
dubna potvrdil. Z tohoto soudního nálezu plyne.
že nejen z dobrozdání znalců, ale i z výpověd
svědků nebylo žádného podnětu k tomu, aby by
baron Koller prohlášen za šíleného aneb rozumu
zbaveného.
Koller
Písek
18
article
Tážeme se, zda za takového stavu věci se dělo
správně, že byl bar. Koller naznačeným způsobem
do blázince vlákán a tám tak dlouho držán, at
byl z vrchního rozkazu propuštěn
Omluva, že se jedná o vyléčení morfinistya
že se vše to stalo jen proto, aby byl vyléčen z mor-
finismu, charakterisují nejostřejí postup, jaký zde
byl zaveden. Především spisy soudní naprosto tomu
odporují, že šlo o léčení z morfinismu. A bylo-li
tomu tak, jsou zde král. zemské ústavy choromysl-
ných k tomu účelu, aby se v nich provádělo léčení
z morfinismu? Aneb je zde útočiště pro duševně
choré, aby zde na náklad země oni nešťastníci, kteř
byli rozumu zbaveni, byli léčeni? Jest to všeobecným
steskem, který byl vícekráte již projeven, že zemské
ústavy v Čechách nestačí, že jsou přeplněny. Zemský
výbor několikrál vydal rozkaz, aby jen ti, kteří jsou
nebezpeční a doma nemohou býti lédeni, do blázince
byli přijímání.
A vůči tomu je oprávněna otázka: Jak je t
možné, že za takových okolností byl přijat do blá-
zince člověk, který nebyl duševně chorý a o němí
se nyní přiznává, že byl přijat k léčení z morfinismu
ku klerémuž účelu neslouží ústavy zemské.
Neradi jsme uveřejnili tyto řádky, čerpané n
základě informací z akt. Avšak sahá-li se k pro-
středkům, aby nyní vylíčeny byly ty osoby, které
zde jedině měly na zřeteli správný postup, v ne
pravém světle, aby se zakryly přehmaty osob jiných.
musili jsme povědít pravdu a končíme tím, žes
přejeme nikoli polemiky o této trapné záležitosti
nýbrž aby zemský výbor, jakož bylo již včera v roz
počtové komisi vytčeno, přísně vyšetřil, zda bylo
šetřeno předpisů instrukci a ustanovení zákona. My
s klidem tomuto vyšetření hledíme vstříc.
Koller
Čechy
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klub poslonců národní strany
svobodomyslné koná schůzi ve čtvrtek dne
3. května t. r. o 10. hod. dopol. v místnostech
budovy sněmovní. Páni poslanci se žádají, aby
vzhledem k tomu, že ve čtvrtek provedena bude
doplňovací volba do zemského výboru celým
sněmem, všickni do sezení se dostavili.
— Schůze klubu svobodomyslných
lidových poslanců českých na radě říšské
koná se v pátek dne 4. t. m. v 6 hodin
večer, a sice v Praze v místnostech klubu
národní strany svobodomyslné (v Jungmannově
třídě čís. 26). Pro důležitost věci jest
přítomnost všech poslanců nevyhnu-
telna.
— Klub národní strany avobodomyslné
Valná hromada konati se bude zejtra
ve čtvrtek dne 3. května o 7. hodině večerní
v místnostech klubovních (Jungmannova třída
čís. 26 nově). Na denním pořadu jest: a) za-
hájení valné hromady; b) zprávy výroční; e
volba předsedy, jeho náměstka, osmi členů vý-
boru a revisora účtů; d) o politické situae
promluví poslanec pan dr. J. Herold; e)
důležitých otázkách živnostenských zahájí roz
hovor pp. posl. K. Adámek, J. Krejčík
a V. Němec.
Jungmannův
doktor
Herold
K Adámek
J Krejčík
Praha
Jungmannův třída
20
article
— Darebáctví! Slovo se snadno vyřkne
Tušíme, že jeden z vynikajících německých bá
sníků napsal o tom velmi pěkné verše. Však
následky mnohého takového slova tak snadno
odčiniti se nedají. Slovo zlé boli a ryje v hrud
a nejednou již stalo se příčinou skutků zlých
jež bolely ještě více. Jsou ovšem rozdíly a sice
v tom, kdo slovo pronese a kde je pronese
Ode dávna platil soud za místo zvlášť posvé-
cené, byl místem, které nízkou, sprostou řeč
nesmělo býti zneuctěno. Vykonávání soudu byle
druhdy do jisté míry bohoslužbou a dosud vy-
loučeno z jednání soudního každé slovo ošklive
a triviální. Aby důstojnosti dodáno bylo jednán
soudnímu, konají soudcové úřad svůj ve zvlášt-
ních řízách, připomínajících háv kněžský. Az
soudu vyvinul se, jak známo, parlament. Po
vodně zvány parlamenty provinciální soudy fran-
couzské. Proto nazýváme dosud jednání zvlášt
přesné — parlamentním. Proto v parlamentec
či ve sborech zákonodárných vždy se k tomu
přihliži, by mluvilo se slovy vybranými, a zejmena
ale nikdy slovy urážlivými. To že se děje? Což
prospali jste několik let soudobé historie? sly-
šíme ze všech stran poznámky. Ano, ano, dnes
už není jednání uhlazené ve formě správné —
jednáním parlamentním, dnes toto docela něčím
jiným, pravým opakem. A kdo tím vinen ? Kd
uvedl do parlamentu neotesanou frási a klacko
vitosť? Je to proud doby. Je to opak vybrou
šené finessy a až chorobně zjemnělého vkusu
jak je v životě společenském vypěstila dvornost
francouzská. Jsme, aniž bychom to pozorovali
všickni hrubšími a klackovitějšími. Jisté pří
krosti a přílišnosti nás sico ještě zarážejí, ale
zvykáme jim víc a více a nenastane-li záhy
reakce, bůh ví, čemu si ještě přivykneme.
Kd
21
article
Onehdy bylo ve směně proneseno slovo dare-
báctvi. Bylo proneseno o jednání jistých lidí.
kteří svěřeného úřadu zneužívají, aby jím ze
zášti národní týrali a hmotně poškozovali při-
slušníky jiné národnosti. Jaké je to jednání? Je
to jednání sprosté, surové a jen to do-
znejme — darebácké. V plném slova toho
smyslu. Slovo pronesl poslanec dr. Šamáne
a ulevil tím prostě svému rozbouřenému cilu
Neváháme ani na okamžik opakovati, že jednán
těch, již ze zášti národní vyhazují české ob
chodniky ze stánků a míst na trhu a zbavuj
je tímto způsobem, zneužívajíce úřadu svého, vy
živy, je — darebácké. A po nás opakovati to bude
na sta a do tisíců jiných lidí a všiekni plným
právem. Pány Němce ale slovo to patrně roz
čililo. Rozčililo právě ty, kteří smáli se
v duchu jásali, když pan Wolf se Schönererem
o to se zasazovali, aby přestal jakýkoliv rozdí
mezi vídeňským parlamentem a nejsprostší pu-
tykou za Heustadelbachem v Prateru. Rozčililo
ty, kteří v kuloárech se objímali, když pan
doktor
Šamáne
Němec
Wolf
Schönerer
Prater
22
article
Berner hnal se útokem na presidenta Abrahamo
wieze a když pan Schönerer postavil křeslo mi
nistra Biliúského na stůl hraběte Badena, kte
byli u vytržení, když pan Lecher nazval Abra-
hamowicze »den Saukerl mit dem armenischen
A . schgesicht!« (Svinského chlapa s armen
skou tváři p . . elovou.) Nie jim také ne
vadilo, naopak tleskali, když Schöneren
jinak nevital presidenta Fuchsa, než slovy
Chlape, což ještě nejsi v kriminále ? Ti všichni
se nad slovem »darebáctví« na českém sněmu
náramně pozastavovali. Cení snad sném výše
než říšskou radu? To asi sotva, poněvada
nazývají sněmovnu zdejši »komedii«, patrně na
rozdil od vídeňské »tragedie«. Vždyť právě
pnen poslanecký halama, který by nanejvýš
k tomu se hodil, aby v některé vesnici něme-
cké stavěl kuželky, opovážil se onchdy titulo-
vati sněmovní gallerii pochlebným slovem luza
A poslance české této »luzy« spojenci, jakkol
tito neučinili pranie, z čeho by se souditi dalo
že mezi členy sněmu a posluchači byl jakýs
kontakt. Co bylo naproti tomu publikum a oni ně
mečtí poslanci, kteří v roce 1897 gallerii štval
proti většině, kteří bílými šátky mávali n
gallerii, která házela dolů do síně zasedae
smradlavé kuličky? Což je slovo darebáctv
užito o skutečném darebáctví oproti tomu, co
»parlamentním« stalo se ve Vídni?
Berner
Schönerer
Baden
Lecher
Abra
Saukerl
A schgesicht
Schöneren
Fuchsa
Vídeň
23
article
— »Bohemia« v růžovém rozmaru koná
dnes svou »Umschau«. Jak by ne? Táže se přede-
vším, komu prý chtěli čeští poslanci, zejmena
dr. Herold, svými deklamacemi imponovat
Němcům prý sotva a také prý vláda na to an
nepomýšlí dáti se na pochod zpáteční, to prý věd
páni na sněmu velmi dobře od svého — Rezka
I tam, kde dosud nejvíce imponovali, prý jejich
prestige mizí. Strany, z nichž pravice je složen
prý prohlašují na všechny strany hlasité
slavně, že jim ani nenapadá, obstrukční česk
hrdiny následovati, ba hlásají, že odhodlány
jsou co nejrozhodněji se opříti novému postupu
obstrukčnímu. Pan Jaworski, ba i Abrahamo
wicz doznávají, že neobmezi se oproti Čechůn
na pouhou blahovolnou neutralitu. Jaká prý by
to byla rozkoš, z pražských, Ivovských i kra-
kovských banketových řečí vybrati místa dra-
stická, však k čemu to. Svět prý dobře ví,
že Poláci i šlechta jejich jsou lidé přili
chytří, než aby dali se svěsti sladkými frásema
a k vůli milým českým bratřím hloupostí se do
pustili a vyvolali nebezpečí, že se budou konat
v Haliči volby bez nátlaku, volby svobodné. Ani
doktor
Herold
Němec
Jaworský
Polák
Halič
Bohemia
24
article
Slovincům a německým klerikálům prý dr. Herold
už neimponuje. A tak se stane, že již po prvním
pokusu obstrukčním pravice se rozletí. Po stran
české zůstanou jen »nejušlechtilejší z národa
českého«, již bůh ví z kterých zemí pocházeji
— »Bohemia« velmi dobře ví, jak rychle v Ra-
kousku situace se mění a že kdo dnes je na
hoře, zejtra může býti dole. Nechť se mírn
ve škodolibosti a vyčká událostí. Nepřehá-
níme, ani nemluvíme do větru, již proto ne, z
okamžik je k tomu příliš vážný, ale tolik nech
zví, že nešťastně-li skončí pro nás kampaň na-
stávající, bude toho příčina v nás. Po
chopl-li lid náš a jeho zástupci úkol, jaký jin
nastává, zachovají-li se dle toho a všichni do
jednoho v šik sražení čeliti budou nepřiteli
potom vítězství nás nemine.
doktor
Herold
Slovinec
Bohemia
25
article
— Osobní. Starosta král. hl. města Prahy dn
Srb příjel včera večer ve 3/410. hod. rychlikem
z Vídně.
— Rodinné zprávy. Slč. Marie Rezáčo v
a pan Josef Pokorný slaviti budou sňalek svů
dne 10. t. m. v chrámu tišňovském. — Slečna Juli
Pechova, dcera řídícího učitele a pan Františe
Klapka, učitel na měšť. škole, slavili sňatek svů
28 dubna v Radnicích u Rokycan.
—Zemský výbor král. českého učinil v
schůzi, konané dne 25. dubna 1900 za předsednictví
nejvyššího maršálka zemského kromě jiných tat
usnesení: Zvýšení odměny za vedení účtů a obsta
rávání správní agendy okresního chorobince v R
čanech schváleno. Zástupcem zemského výboru v do
zorčí radě nad městskou pokračovací školou divě
v Praze jmenován prof. české techniky Jan Koula
S výhradou souhlasu místodržitelství schválen jed
nací řád okresní hospodářské záložny na Smíchově
a v Žatcí. K těmto stížnostem bylo v odpor vzato
rozhodnutí zrušeno: k stížnosti města Blatné v pří
čině vydržování okresních silnic městem vedoucíci
a Adolfa Bradáčka v příčině zřízení »Okresního věst-
níku« na Mělníceo
Srb
Rezáčo
Pokorná
Pechův
Františ Klapka
Koula
Bradáček
Praha
Vídeň
Rokycany
Blatná
okresní hospodářský záložna na Smíchov
26
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v úter
dne 1. května.) Po zahájení schůze přihlásil se k
slovu městský rada p. Storch a oznámil, že v pátečn
schůzi novoměstského občanského klubu byla v jeho
nepřítomnosti potupným způsobem napadena jeho
čest a proto považuje za nutné hledati dostiučiněn
cestou soudní a sděluje to radě městské. Předseda-
jící náměstek p. dr. Kühn prohlásil, že rada městská
sdělení to béře na vědomi s lítostí, že nelze najít
jiný způsob narovnání této záležitosti. — K účelům
stavby nové budovy druhé německé reál ky
na Malé strané mezi ulicemi Plaskou a Mělní-
ckou měla rada městská vykázati místo k ukládání
staviva a stavební úřad navrhl, aby k tomu účelu
vykázala prostory v obou jmenovaných ulicích. Měst.
rada p. dr. Baštýř tázal se praesidia, zda je mu
známo, z jakého fondu erár tuto budovu německé
reálky staví, když přece obecně známo jest, že stát
na stavbu budovy českého akademického gymnasia
a české reálky na Slarém městě peněz nem áa
činí je na povolení investiční zápůjčky 500 millionů
korun říšskou radou závislými! Náměstek p. dr. Küh
odpověděl tazateli, že při stavbách budov pro ně-
mecké školy státní otázka finanční, poku
jemu jest známo, nepůsobí nikdy rozpaky. — Četně
stížnosti byly předneseny na to, jak nešetrným způ-
sobem, na obtíž obecenstva a zejmena živnostnictv
provádí se kladení kabelů pro telefonické veden
v pražských ulicích. M. r. p. Kopecký poukáza
k tomu, že práce ty již na Příkopě byly na škodu
živnostnictvu, ještě značnější závadou byly, v ulic
Storch
Kühn
doktor
Baštýř
Küh
Kopecká
27
article
Havířské a nyní má to nastati v úzké ulici Železné
když tamním obchodům nastává hlavní prodejné ob-
dobí. Navrhl, aby rada městská podporovala petici
těchto obchodníků, aby práce dotyčné v Železné ulic
byly prozatím odloženy do období pro obchodníky
méně výhodného a zatím aby kabely kladeny byly n
širších prostranstvích. Pan dr. Růžička poukazoval.
že ve smlouvě jest vymíněno, aby kladení kabsl
dělo se s největší šetrností a rychlostí, že však se
děje pravý opak toho. Velké závady vznikaly vařením
dehtu v ulicích, skládáním pytlů cementu, mnoho
doktor
Růžička
28
article
prachu působícím, čistěním branolů cementových
teprve na místě práce a pozvolným odvážením na-
hromaděného rumu. Navrhl dále, aby v tomto směru
podala se interpelace u poštovního ředitelství. Měst.
rada p. Storch konstatoval, že dle jeho informaci
zůstaly všechny interpellace až dosud marnými, Po-
dotýká, že obchody tím velice trpí, neboť se zame-
zuje přístup do krámů a prachem cementovým zboží
se kazi. Žádal praesidium, aby v zájmu obchodnictva
zakročilo co nejúsilovněji. Mimo to téže záležitosti
v zájmu obchodnictva a živnostnictva se ujali pp.
Jirousek, Brož a Schwarz. Usneseno učiniti v té pří-
čině náležité kroky. — Ministerstvo železnic schválilo
chefinženýra p. Pelikána ředitelem dopravy na lanové
dráze letenské. — Pan prof. Městecký žádal, aby
byla opět olevřena cesta na Letnou, která z příčiny
sesouvání se půdy na letenské strání byla uzavřena,
ježto nyní již nebezpeí nehrozí. — Paní Marie Pod-
lipská, vdova po p. dru. Prokopu Podlipském, vyslo-
víla radě městské díky za čestný projev soustrasti
při úmrti její manžela. — Pan B. Weltsch daroval
pro pražské chudé 100 K u příležitosti sňatku své
neteře.
— Moravská otázka. Český lid na Moravě
chová pevné přesvědčení, že musí kulturní dilo
pokud možno urychliti, aby opatřil sobě pevné zá-
klady politického, hospodářského a sociálního života.
Storch
Jirousek
Brož
Schwarz
Městecký
Marie
Weltsch
Letná
Český lid na Morava
29
article
Právě v nynější době je na tomto poli na Moravě
plno ruchu. Úsilí, které dosud po nejvíce obracelo
se ke školství, zasahuje i v jiné obory a vypěsto-
valo už také několik plodů literárních a uměleckých
které na sobě nesou pečeť mor. původo. Výklad
ředitele ústavů »Vesniných« p. Fr. Mareše poskytne
posluchačstvu nejen obraz dosavadního svízelného
boje moravského lidu za osvětou, nýbrž podá spolu
vysvětlení zajímavých stránek, jimiž skromné dosa-
vadní plody umělecké na Moravě dosáhly podivu-
hodného úspěchu v kruzích hterárních a uměleckých.
Není pochyby, že obecenstvo přijme přednášku řed
Mareše s příslušným zájmem.
— Pensijní a provisní fond úřadníkůa
zřízenců elektrických podniků městský ch.
Obec pražská jako koncesionářka elektrických dráh
má povinnost postarati se o invalidní a starobní
zaopatření zaměstnaných a jich přislušníků a měla
na vůli přistoupiti buď k pensijní pokladně svazu
rakouských lokálních dráh, nebo zříditi vlastní pen-
sijní pokladnu s těmitéž výhodami pro zřízence.
Studie v tom směru konané zjistily, že je jednak
výhodnější, jednak i levnější zříditi pokladnu vlastní.
Záležitost tato dostala se na denní pořádek včerejší
schůze městské rady pražské. Předseda správní rady
elektrických podniků p. dr. Chudoba uvedl, že
svaz rakouských místních dráh má velikou režili
veliké risiko a proto i vysoké sazby; tak plati za-
městnaní 79%, zaměstnavatelé rovněž 79% a zápisné
obnáší jednu dvanáctinu ročního služného. Městský
rada p. Schwarz obíral se návrhem správní rady
a shledal zejmena, že navrhovaný příspěvek 39% jak
se strany zřízenců tak i se strany obce jest příliš
nízký, následkem čehož přejímá obec pražská pro
budoucnost veliké risiko za deficity pensijního fondu.
Mareš
doktor
Chudoba
Schwarz
Morava
Francie
30
article
Také vytýká, že u některých kategorií zřízenců,
na př. absolventů obchodních škol, plná pense příliš
brzo ve věku ještě mužném by nastala. M. r. pan
dr. Milde sdílel pochybnosti tyto a dokládal, že
se s přijetím 3% příspěvků smířil teprve po vše-
stranně vysloveném názoru, že tato sazba je čistě
provisorní a teprve po provedení všestranných ma-
thematických výpočtů definitivní sazba ustanovena
bude tak, aby z ručení obce za požadavky na pen-
sijní fond nemohlo jí jednou vzejíti veliké břemeno.
Předseda správní rady p. dr. Chudoba vyslovil
souhlas s některými námitkami, načež se rada měst-
ská usnesla, aby celý statut pensijního fondu ve
správní radě ještě nové poradě byl podroben a vý-
sledky radé městské znovu byly předloženy.
— Vyznamenání. Majitelům továrny na liho-
viny M. a J. Soykovi v Karlíně bylo povoleno,
aby směl míti na štítu říšský znak.
— Vojenský věstnik uveřejňuje okružník
dle něhož kontrolní shromáždění v neděli
a ve svátek konati se nesmí.
doktor
Mild
Chudoba
J Soyk
Karlín
31
article
— Divadelní večer na Král. Vinohradech.
V divade ním sále vinohradského Národního domu
prostorné a pěkné místnosti, již nic neschází, nej
aby hlediště bylo amíitheatrálně zřízeno, opakován
byl v pondělí divadelní večer, uspořádaný
pražským damským odborem Národní jednoty severo-
české ve prospěch ošacení chudé školní mládeže.
Proram večera vykazoval činohru i zpěvohru, pro-
vedené silami ochotnickými a dlužno vysloviti se
výkonech jednotlivců i režie s plným uznáním. Opera
»V studni« od V. Blodka obsazena byla vesměs
silami vyspělými, vládnoucími dobře školenými, pěk-
nými hlasy. Hned vstupní výjev, dvojzpěv Veruny
s Lidunkou, přesvědčil posluchače o pečlivé přípravě
představení. Veruna pí. Zd. Kurzové-Čela-
kovské vynikala nejen pěkným přednesem a svým
altem, vyznamenávajícím se nevšední mohutnostiv
nižších polohách i lahodou v polohách vyšších, ale
zjevem a dramatickým podáním úlohy; sl. A.
Král
V Blodek
Veruna
Lidunka
Zdeněk
Kurz
32
article
Šourkova jako Lidunka vděčný svůj part přivedla
k plné platnosti, dík sympatickému, pěkně ovláda-
nému hlasu; z obou účinkujících pěvců p. MUC.J.
Ostrči! jest již znám jako osvědčený koncertní
pěvec, a p. Krampera jako Vojtěch doplňoval
šťastně ensemble. Překrásný sbor závěrečný zapělo
24 mladých dam a 22 pánů s velkou vervou a úspě-
chem. Ředitel kůru p. O. Horník, jenž oper
ochotně nastudoval, obstaral také dirigování; průvod
klavírní převzal a přesně provedl p. R. Vaníček.
Před tím provedena veselohra o třech dějstvích
»Boj a dámami« od Serihe a Legouvé, jemná,
francouzská hra, povědomé fagony, s duchaplnými
dialogy a symetricky rozdělenými effekty. Z účin-
kujících vynikly zejmena obě dámy, sl. L. Hanč-
Tova a sl. O. Městecká a pp. Mareš, Spurný,
Sitla a j. V uspořádání obou představení zname-
nati bylo obezřelou a zkušenou ruku pí. Leopoldiny
Ortové. Lze se nadíti, že lidumilný účel, za ja-
kým divadelní představení tato byla uspořádána, do-
šel jimi vydatné podpory.
— Universitní kursy učitelské. Daes v
středu o 4. hod. odpol. zahájí v obvyklé místnosti
geologického ústavu na Karlové náměstí univ. pro
dr. R. Vrba 2. semestr svých mineralogických před-
nášek, v nichž vyloží mineralogii fysikální
Před tím od půl 3. do 4. hod. pokračovati bude univ.
prof. dr. J. Velenovský v téže místnosti v před-
náškách botanický ch
— Příspěvky pro fond dra. Frant. Vávry
(pro dětskou nemocnici) přijímají se v dětské nemoc-
nici. Viničná ul. č. 5— II.
— Živelní katastrofa postihla — jak nám
telegrafují z Oslavan (na Moravě) — tamější krajinu.
Šourkův
Lidunka
vděčný
MUC
Kramper
Vojtěch doplňovat
R Vaníček
L Hanč
Tov
Mareš
Spurná
Sitl
Ort
doktor
R Vrba
profesor
J Velenovský
František
Vávra
Karlová náměstí
Oslavany
Morava
33
article
Škoda na polích a zahradách je veliká
— Doprava na elektrické dráze Praha—
Libeň—Vysočany. Za měsíc duben 1900 dopra-
veno bylo 161.341 osob oproti 153.456 v dubnu 189
dopraveným osobám vzdor tomu, že letos následkem
povodně po dva dny jízda po dráze byla zastavena.
Za dobu od 1. ledna do 30. dubna 1899 bylo do-
praveno 573.782 osob. letos za týž čas 617.906 osob,
— Změny držebností. U c. k. okresního soudu
pro Staré město a Josefov konala se předevčírem
exekuční dražba dílce domu č. 369—III. »u Žaludů«
(proti paláci hr. Schönborna) na malostranském tržišti.
Koupila jej sl. Marie Ettmaierova za 1165 K, od-
hadní cena obnášela 2309 K, vadium složili dva ku-
pujíci. U okresního soudu na Král. Vinohradech
konala se předevčírem exckuční dražba domu č. 563
v Palackého třídě (u Vršovic). Koupil jej majitel
usedlosti p. Václav Kejř společně se soukromníkem
p. Josefem Hájkem za 47.160 K. Odhadní cena
46.745 K. Vadium složili čtyři kupující.
— Neštěstí v šermířském klubu. Politování-
hodná nešťastná náhoda přihodila se včera při šermu
v českém šermířském klubu. Poslanec a advokát pan
dr. Pinkas šermoval na fleuret s architektem panem
Vanderbildtem. Při bodu, jejž vedl dr. Pinkas, zlomi
se fleuret a zbytek jeho narazil na tělo pana Vander-
bildta s takovou prudkostí, že mu byla probodnuta
průdušnice. Poranění uznáno velmi těžkým. Architekt
pan Vanderbildt byl neprodleně odvezen do sanatoria
dra. Srbka, kdež docent pan dr. Kukula provedl ope-
rační výkon.
— Velké neštěstí mohlo se přiboditi včera
o 1/25. hod. odpol. na trati městských elektrických
dráh mezi stanicí u Bulhara a Sadovo. třídou. Tou
dobou přijížděly od plynárny dva prázdné vagony.
Schönborn
Ettmaierův
Král
Kejř
Hájek
doktor
Pinkas
Vanderbildt
Vander
Srbka
Kukula
Bulhar
Praha
Libeň
Vysočany
Josefov
Vinohrady
Palacký třída
Vršovice
okresní soud pro Stará město