3
masthead
2. května 1900
5
article
Posl. Jaroš praví vůči poslanci Kutschrovi, že
byť by byla doba ještě krutější a byť by se zemědě!
sivu vedlo ještě hůře, český sedlák se neod
váží, aby pro uchování uměleckých pa
mátek tohoto království tak nepatrný
halíř zemi nepovolil. (Výborněn
Prohlašoji jmenem českého rolnietva, že naproste
nesouhlasí se stanoviskem poslance Kutsehrova, nýbrž
plně souhlasí s návrhem poslance dra. Kramáře. Na
druhé straně však řečník souhlasí, co bylo ře čeno
posl. Kutschrem a Steinerem ve příčině bídy ve stavu
rolnickém. Kdo nevěří v ni v tomto království, ať se
přesvědčí v pozemkových knihách, jak rok od roku
zadlužení stavu rolnického stoupá. Jako navrhovatel
návrhu, který se právě projednává, uznává, že zřízení
skladišť obilních bídu od rolnictva neodvrátí, ale na
druhé straně nelze popříti, že se krokem tím stavu
selskému, zejmena pak chalupnicivu značně přispěje
Ke zřízení této důležité instituce má přispěti v první
řadě stát, pak země a naše peněžní ústavy. Je-li
n vlád vídeňských nálada, rozhazovali plnými hrstmi
peníze poplatniciva toheto soustálí na vojáky a úpravu
platů různých tříd, kterým se všem vede lépe, nežli
našemu rolnictvu, jest také povinností jeho, pomeci
stavu, který se nachází téměř na pokraji záhuby.
Posl
Jaroš
Kutschr
Kutsehrův
Steiner
Výbornit Prohlašoj
6
article
Pro naše skladiště musíme se hlavně dovolávat
úpravy tarifu na dřáhách, zasazovati se u vlády ví-
deňské, by se přičinila, aby skladištím dostalos
odbytu vojenskými dodávkami, dále aby také zem
ské ústavy kupovaly z našich skladišť potřebné
obilí aneb aby aspoň odebíraly mouku a chláb jen
od těch dodavatelů, kteří budou obilí odehírati od
našich skladišť. Musíme se dále domáhati lacinější
dopravy vodní. A bude-li tato benevolence stá
tem a zemí této instituci poskytnuta, jest řečníl
pevně přesvědčen, že bude rolnictvu značně pomo
ženo. Přimlouvá se vřele za přijetí svého návrhu
(Výborně! Výborně !)
Posl. Peschka praví, že není žádné pochyby
že všechny strany budou pro tento důležitý návri
hlasovati. Vůči posl. Kutschrovi, praví, že skladiště
nemají účelu, by pojala určité množství obili, nýbrž
obstarávati mají rolníkům jen komisionářský obchod
Velká skladiště mají velké schodky. Úkolem našich
skladišť jest, aby obilí převzaté od rolníků čistila
třídila, dala je na trh a ve větším množství je pro
dávala, docilujíc při tom vyšších cen, avšak do spe
kulace nesmí se nikdy pustiti. (Souhlas.) Dlužno
přáti, by se skladiště těsně spojila a společně pro
dávala, jak děje se to v Dolních Rakousích, kde zří
dila si společnou prodejnu.
Posl
Peschek
Dolní Rakousy
7
article
Při vojenských dodávkách jde u nás dosud vše
dle starého copu; nejdříve musí se podati na
bidka.
Posl. Glöckner: A dobře mazati. (Vese
Posl. Peschka:... načež teprve se vyjednává.
v což se rolníci pouštěti nemohou.
Rolníci potřebují od státu a země též moráln
podpory a pak nabudou znovu zmužilosti a udržíse
na zděděné půdě. (Pochvala.)
Posl. Wolf navrhuje resoluci: Ministerstvo že
leznic se vyzývá, by žádostem družstev skladišť
příčině položení vléčných dráh a ramp ku skládání
dle možnosti vyhovělo.
V závěrečném slovu zpravodaje posl. Štěpána
Richtra, jenž praví, že obsah resoluce poslance
Wolía obsažen jest ve zprávě zemědělské komise
síce v zevrubnější a dalekosáhlejší formě, sch va-
lujísenávrhy komise i s resolue
posl. Wolfa jednomyslně.
Posl
Peschek
Wolf
Richter
Wolía
8
article
Druhé čtení zprávy komise živnostenské o zprávě
zemského výboru, jednající o zemské a k e
na povznesení malých živnos4 í za
rok 1899.
Komise navrhuje:
Slavný sněme, račiž se dale usnésti:
I. Zbytku položky z dotace zemské na rok
1899 budiž požilo dílem na vydání«poučných publi-
kací o zemské akci maloživnostenské a dílem ku
podpoře živnostníků k návštěvě světové výstavy
Paříži roku 1900
Il. Dotace 20.000 korun k opatřování motorů
strojů a pomůcek pracovních pro maloživnostníky
dotace 10.000 korun pro ostatní účely maloživnosten
ské, vložené zemským výborem do rozpočtu zemskéh
pro rok 1900, se schvalují a budiž jich užito dle zá-
sad v tom ohledu dosud platných.
III. Splatnost nepoužitých posud zbytků obdob-
ných dotací z let 1897 až 1899 prodlužuje sedo
konce března 1901
IV. Zemský výbor se zmocňuje, z obou dotae
na rok 1900 do rozpočtu vložených dle potřeby při-
měřené částky použiti výjimečně na cestovní stipendia
k návštěvě světové výstavy v Paříži r. 1900.
Zpravodaj posl. Němtec odkazuje k vývodům
zpráv zemského výboru a komise živnostenské
zmiňuje se šířeji zvláště o akci, směřující k tomu
aby co možná nejširším kruhům živnostenským vy
síláním stipendistů zprostředkován byl prospěch ze
světové výstavy pařížské. Želí toho, že nedošl
k zřízení zemské komise pro obeslání světové vý
stavy pařížské, k níž ministerstvo obchodu v lednu
1897 vyhláškou sice přistoupilo, ale dále ničeho ne
učinilo. Z programu komise neuskutečnilo se nic
(Slyšte !) Nyní možno ještě jen uskutečniti dvě věci
organisovati účelné návštěvy světově výstavy po
řádáním hromadných návštěv a vysíláním stipendistů
a vydávati zprávy o výstavě vzhledem k zájmům
zemským. Úkol tento měl již zemský výbor na sta-
rosti a také živnostenská komise potřebu toho plně
uznala.
Paříž
9
article
Zpravodaj doporučuje návrhy komise mimo od
stavec 2. a 3., jež spadají do kompetence komise
rozpočtově. (Výborně!
Posl. Materna byl komisí rozpočtovou po-
věřen úkolem, referovati o předmětě tomto v plném
sněmu a může jmenem jejím zprávu zemského vý
boru i zprávu komise živnostenské k přijetí yřele
doporučiti. Uznává, že jest spravedlivo konstatovati
že za stísněných poměrů finančních bylo v posledníc
letech v akci maloživnostnické zemí vykonáno velmi
mnoho. Královslví české vykonalo v této příčině
více, nežli vlády celé této polovice říše. Od r. 1892.
počítaje v to i rozpočet na r. 1899, obnáší vydání
státní v akei maloživnostnické 736.850 zl. naproti
ve stejné době vydání zemskému 1,230.000 zl.
(Slyštel) Z toho jasně vyplývá, jak království české
přes smutné své finanční poměry koná svou povinnost
k živnostnictvu a jak na druhé straně málo čínl
vláda. Každému z nás musí býti jasno, čí vinou se
stalo, že Cislajtanie v posledních letech jest před-
mětem vykořisťování se strany německé a uherské,
jejichž vlády zcela jinou podporu poskytují roz-
květu svého průmyslu a obchodu. Snaha českého
lidu o svéprávnost království českého není ani
v příčině akce živnostenské utopií ani přežitým
požadavkem národně předrážděných mozků, nýbrž je
způsobilou cestou k zachránění; jinak bychom musili
zahynouti a němečti krajané nasi
s námí.
V zájmu věci a v zájmu zúčastněných kruhů
dlužno si přátí, aby znalost těchto poměrů a všeho,
co se v tomto směru děje, vnikla pokud možná
v nejširší veřejnost. Proto řečník upozorňuje zejmen
na příslušnou literaturu, zejmena na článek posl.
Posl
Matern
10
article
K. Adámka v »České Revul« a spisek Resslerův
zemským výborem vydaný o podporování malých
živností.
Rečník rozvinuje ve stručných rysech myšlénky
v těchto spisech uložené, načež dává výraz svému
politování, že pro odpor se strany německé nedošl
ke zřízení zemského technologického musea v Praze
ačkoliv plná rovnoprávnost tohoto ústavu byla zaru-
čena. Museum podobné bylo založeno obchodní ko-
morou pražskou a prospívá znamenitě. Líčí prograu
a význam tohoto musea a premlouvá potomí šířeji
o poměrech společenstev živnostenských, o nápravě
nedokonalého provádění živnostenských zákonů a
přichází k instituci živnostenských instruktorů.
Velkou váhu klade na dokonalou svépomocnou
organisaci řemeslnickou k účelům hospodařským,
v níž vidí jedinou obranu proti drtivé převaze velko-
kapitálu. Do rámce télo organisace náleží zejmnena
také organisování úvěru. S loho hlediska pojednává
o Raiffeisenových záložnách při živnostenských spo-
lečenstvech a o působení jubilejního úvěrního fondu
živnostenského. Zmiňuje se o některých dalších
stescích maloživnostniciva, uvádí různá statistická
data, přimlouvá se za omezení podomního obchodu
a práce káranců, doporučuje vřele, aby zemský výbor
výbor pokud možno podporoval vydávání a rozšiřo-
vaní poučných spisů o poměrech maloživnostenských.
(Výborně! Šouhlas.) Vzdává díky všem zúčastněným
K Adámek
Resslerův
Raiffeisenův
Praha
Český Revul
12
article
faktor 1 za horlivou a v pravdě vlasteneckou čin-
nost, kterou země v akci maloživnostenské rozvinula
a kterou za daných s' ovných prostředků nelzesi
ani velkolepěji mysliti. Kdo se o věci jen poněkud
úplněji infermuje, mu i výtky, které se z různých
nedostafečně informovaných nebo zlomyslných stran
zemi činí, jako by v olázce živnostenské nic nedě-
lala, rozhodně odmílnouti. Řečník doporučuje návrh
komise k přijetí. (Výborně !. Potlesk.)
Posl. Macháček chce sněmu uvésti na pamět
úpadek důležitého, kvetoucího kdysi odvětví živno-
stenského, totiž živností koželužské. Vyličuje tento
úpadek, míní, že třeha k povznesení jeho pracovati.
ve kteréž příčině by zejmena potřebí bylo odborné
školy. (Výborně.)
Posl. Nietsché prohlašuje, že ve věci této
nechce dělati žádných rekriminací v příčině rozdělo
vání subvencí mezí živnostníky české a německé ná
rodnosti, ale žádá zemský výbor, by dbal, aby v ob
chodních komorách, v nichž Němci nejsou zastou
peni, se jim při rozdílení nekřivdilo, nýbrž bral se
na ně slejný ohled, jako na české živnostníky.
Posl. Krejčík stěžuje si, že vláda v podpoř
malého živnostnictva ničeho nečiní a stesky na to
opakují se každého roku a že zanedbává zejmen
průmyslové školství. Řečník zabývá se šíře institue
živnostenských instruktorů a míní, že by instituce
taková mohla býti velice prospěšnou, ale že instruk-
toři musí se vyvarovat všeho, co by odůvodňo-
valo obavy z některých stran, jež proneseny i v ko-
misi živnostenské. Dlužno se obávati, aby z této in
stituce nevyvinuly se agitační orgán
vládní.
Řečník zmiňuje se o dvou případech, ve kterých
pokládá za to, že instruktoři nezachovali se korrektně.
Posl
Macháček
Němec
Krejčík
13
article
Jeden instruktor na př. na schůzi živnostenské vy
kládal, že prý v kasách zemského výboru království
českého nalezá se 23.000 zl., které tam leží ladem.
To není správné a spočívá na nedostatečné in
formaci.
Posl. Březnovský: Patrně by potřebovali ti
instruktoři sami instruktory.
Posl. Krejčík: Jiný instruktor také na shro-
máždění živnostenském v Praze mluvil o zemské
předloze na starobní pojišťování živnostnictva a va
roval posluchače své, aby této věci nevěřilo, že jsou
to těšínská jablka.
Proti tomu doporučoval, aby společenstva živnost
nícká v mezích svých stanov zakládala potřebné po
jišťovací ústavy. Takové věci neměly by se přiházeti.
Řečník ohrací se k jednotlivým steskům živnost-
nictva a mluví zejmena o nepříznivém účinku berní
reformy na hmolné poměry malého živnostnictva.
Z té příčiny nemůže se vysloviti pro návrh Nikel
feldův, protože by provedení jeho opět nepříznivě
stihlo živnostníky
Důležitá kapitola, které třeba věnovati pozornost
jest neblahý vliv, jaký jeví nešťastné naše národní
a jazykové spory na průmyslové a obchodní poměry
v tomto království.
Jeden z hlavních kořenů zla spočívá v tom, ž
jeví se na obou stranách veliká vlažnost při učení
se druhému jazyku zemskému a vzpomíná, žeto
byli Němci, jichž přičiněním za nepřítomnosti če-
ských poslanců odstraněno bylo povinné vynčování
jazykům zemským na středních školách. V tom leži
důležitá příčina, proč národnostní poměry v širokých
vrstvách lidu se přiostřují.
Neblahými poměry těmi trpí obchod a průmys
jak český lak německý, a došlo to v obchodních
kruzích z obou stran již k tomu, že německý ob-
chodník na příklad v českých kruzích musí uzavírati
obchody pod záštitou některé české firmy a naopak.
Posl
Krejčík
feldův
Němec
Praha
zl
14
article
Takovéto obchodování incognito není jistě zdravým
úkazem. Dovedou-li se vídeňští a dolnorakouští ob-
chodníci zaříditi tak, aby s českými zákazníky mohl
dopisovati po česku, nelze nahlédnouti, proč byse
i na půdě tohoto království indolence vůči druhému
jazyku zemskému nedala odstraniti. (Výborně! Po-
chvala.)
Posl. Adámek vítá se zadostučiněním uznání
kleré z obou stran sněmovny vzdáno bylo zúčast
něným faktorům v zemské akci živnostenské. Akce
tato, třeba za daných poměrů dosáhla rozměrů všeho
uznání hodných, má přece ještě své vady, a řečníku
jsou jako referentu zemského výboru tyto nedostatky
nejlépe známy. Odstranění těchto překážek a vad
neleží snad v naší moci, nýbrž rozbíjí se o úzko-
prsost centralistické živnostenské politiky státní.
pokud zejmena se jevi v úzkoprsém obmezování kom-
petence zemského sněmu a zemské správy v těchto
věcech.
Řečník šíře rozvádí jednotlivýmí ukázkami toto
tvrzení a pronáší opětné výčitky proti vládě pro její
nečinnost v oboru politiky živnostenské.
Posl
Adámek
15
article
Při takovém jednání vlády, praví, musímese
ptáti, jakou cenu mají všechna ta usnesení sněmovní
zejmena když uvážíme, jak mnoho se již vlády naše
namluvily o úkolech středostavovské politiky. Takové
nepochopení této politiky uvádí v řadu středních tříd
našich beznadějnost a tím se pracuje sociální demo-
kracii do rukou a vrstvy tyto ženou se do táboru
těch, kteří žádné naděje do budoucnosti nemají.
(Souhlas.)
Řečník si stěžuje, že se zasedání sněmovní vy-
měřuje přímo na hodiny. Za takových okolností tím
více sluší vítati horlivou součinost některých ob-
chodních komor v akci živnostenské. Zvláště vyni-
kající místo snahou a prací svou zaujímá obchodni
komora pražská; její iniciativa vzbuzuje uznání
obdiv i v ciziné a nelze přehlédnouti, že komora tato
činí nejen to, co jí poměrně skromné prostředky její
dovolují, nýbrž že prostředky tyto přímo přepíná.
16
article
Důležitost vydávati a rozšiřovati odborné spisy
zemský výbor uznává a bude tomu i na dále věno-
vati plnou péči. O instituci živnostenských instruk-
torů nechce řečník ještě pronésti svůj definitivní
soud, ale jest zajímavo všímnouti si, že pro 1300
českých živnostenstev byl zřízen jeden instruktor,
právě jako pro 500 živnostenstev německých. (Hlasy
To je ta rovnoprávnost!)
Řečník dospívá k závěru, že ani zúčastněné
kruhy a zejmena ty mezi nimi, které postup zem-
ského výboru v této věci rády nepříznivě kritisují.
nemaji nejmenší příčiny vytýkatí zemskému výboru
že neučinil dosti, že neučinil, co mohl. (Výborně
Potlesk.)
Poslanec dr. Šanánek ukazuje na poměry
české průmyslové školy v Liberci. Faktor, který mi
v první řadě povinnost tuto školu podporovat, dosud
veškerou podporu odepřel, ač škola ta již po 12 le
trvá a za podporu tu opětně bylo žádáno. Obchodní
komora liberecká neposkytuje živnostnictvu vůbecte
podpory, jaké by poskytovat měla a mohla. Česká
průmyslová škola líberecká jest navšlěvována nejčet-
něji v celém obvodu liberecké obchodní komory
čítá 240—260 žáků. Stejně děje se se žádostmi růz-
ných společenstev v Liberci. Ústav pro povznešení
maloživnostnictva, který byl zřízen libereckou ob-
chodní komorou za podpory státní a zemské, jest
úplně německý a nepřijme do kursu ani jediného
Čecha. Pro naše řemeslnictvo, které reprasentuje as-
poň dvě třetiny veškerého řemeslnictva v Liberci
(Slyšte! Slyštel), jest ústav ten úplně bezcenným.
doktor
Šanánek
Čecho
Liberec
17
article
Průmyslové museum liberecké, na které dala země
subvenci 150.000 zl., jest rovněž úplně německé
nedbá se tím podmínek, za kterých byla subvence
dána, na př. ani nadpisy nejsou dvojjazyčné. Řečník
stěžuje si dále, že míslodržitel dosud neodpověděl na
jeho tnterpellaci ve příčině vyhostění českých trhoveů
z trhu libereckého na Bismarkově náměstí. Výmluva
městského úřadu libereckého, že se tak nestalo z dů-
vodů národnostních, jest nesprávna, poněvadž na
místa, kterů zaujímali trhovci čeští, byli povoláni
němečtí trhovci téhož řemesla, jichž jmena řečník
uvádí.
Řečník doufá, že J. Excell. bude snad míti tolik
citu pro autoritu svého úřadu a lidskosti, že nech
tuto věc záhy vyšetřiti, aby zjednána byla náprav
a navrhuje následující resoluci
Zemskému výboru se ukládá, aby při udělován
cestovních stipendií na světovou výstavu do Paříž
roku 1900 dbal toho, aby obchodní a živnostensk
komora v Liberci spravedlivě zřetel měla též na živ-
nostníky národnosti české. (Výborně!
Místodržitel hr. Coudenhove: Slavný sněme
Chci některé poznámky učiniti oproti vývodům, kter
pronesl pan dr. Šamánek. Není snad zapotřebí, abyc
výslovně řekl, že upřímně lituji a rozhodně to od-
suzuji, pakli někde příslušníci té neb oné národnosti
z důvodů národních hmotně byli poškozeni a to tím
více, když by se to se strany nějakého úřadu stalo.
Žádá li se ale ode mne pomoc, má se také mit
zřetel na meze mých úřadních práv a musím po
J Excell
Coudenhove
doktor
Šamánek
Bismarkův náměstí
Paříž
Liberec
18
article
ukázati na to, že otázka, má-li ten neb onen ob-
chodník dostat místo na trhu neb ne, patří do oboru
samostatné působnosti obce a proti rozhodnutí obce
má se podat stížnost k vyšším samosprávným úřa
V lomto smyslu jsem také loni rozhodnul a k
stížnosti v té věci podané vydala zúčastněná mini
sterstva rozhodnutí, »že odepření stanovišť tržních
jež dle článku 52. obec. řádu libereckého se stalo
v samostatném oboru působnosti této obce a prot
z rozhodnutí místodržitelství pro nepříslušnosts
vymyká, dle článku 66. téhož ob. řádu cestou samo
správných úřadů v odpor vzíti lze.« Zdá se, že ná-
hled tento sdílí také zemský výbor, neboť si da
předložiti spisy záležitosti této se týkající. Že jsem
ostatně ve prospěch dolčených živnostníků byl čin-
ným, jest panu dru. Šamánkovi známo.
Šamánek
19
article
Také zdá se mi, že 16 českým obchodníkům
byla místa poukázána a sice nejen osobám, jichž
národní smýšlení je podle náhledu p. dra. Šamánk
»podezřelým«, nýbrž větším dílem obchodníkům,
kterých bylo se strany českých poslanců petvrzeno
že jsou přetevším ohledů hodni. Mistodržitel mín
proto, že útoky činěné nejsou odůvodněné. Kdyby
však prý se po provedení vyšetřování zemským vý
borem ukázala potřeba, by zeměpanské úřady zakro
čily, stane prý se tak se vším důrazem.
Nejvyšší maršálek zemský: Poněvadi
jsou přihlášeni ještě dva řečníci a vedle toho je za-
psáno několik pánů poslanců k faktickým opra
vám, přistoupíme pro pokročilou dobu k ukončen
schůze.
Posl. Šťastný, Rataj, Prášek, No v olt ný
a soudr. podávají návrh na zavedení normálných
cen chlebovin v království českém.
Posl. dra Šamánek, dr. Klouček a soudr
podávají v příčině zrušení usnesení městské rady
liberecké, kterými českým živnostníkům odňat
bylo právo na týdenním a výročním trhu v Liberei
živnostenské výrobky vykládati a prodávati
návrh:el
nžei
Slavný sněme račiž se usnésti
Vláda se vyzývá, aby užívajíc svého práva, j
v § 101. obecního atatutu města Liberce vyhra-
zeného, zrušila prostřednictvím svých orgán
usnešení městské rady v Liberci z
dne 27. dubna 1899 a 24. března 1900, kte-
rými 44 živnostníků národno st
české v Liberci bez veškerého zá-
konného důvodu z návštěvy trhu
v Liberci jím dříve řádně propůjčen
vyloučeno bylo — jako nezákonné
a ustanovením zákonným, obsaženým
v čl. VI. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z.
pak v 83 13., 80., 67., 68. a 70. ž. řádu odpo-
rující — a aby nad tím bděla, by příště po-
dobná protizákonná usnešení se
nestal a.
V ohledu formálním budiž návrh bez I. čtení
přikázán komisi pro obecní a okresní záležilosti
by do příštího zasedání o něm zprávu podala.
Posl
Rataj
Prášek
Šamánek
doktor
Klouček
Liberec
městský rada
20
article
Posl. Taschek podal návrh v příčině úle-
při vojenské službě pro abiturienty obchodních ško
a zavedení reciprocitního poměru pro učifelské síly
obchodních škol v Rakousku
Posl. Rataj. Šťastný. Prášek, Novotnu
a soudr. pedávají návrh na změnu zákona zemského
ve příčině vybírání školného v království českém.
Posl. dr. Setunský, hr. Zdenko Thun, dr
Knoll a soudr. podávají pilný návrh, aby zame-
zeno bylo zamýšlené sproštění uherskýcb
státních papírů od rakouské daněl du
chodové. Návrh zní: Uvažujíce, že dle úřadníel
zpráv z Pešti došlých vyjednávání v příčině osvo-
bození uherských státních papírů od důchodové daně
rakouské příznivému rozřešení se blíží a osvobozen
to skutkem státi se má, uvažujíce, že zástavní listy
a dlužní úpisy našich veřejných a zemských ústav
peněžních v této polovici říše dosud vzdor stanovisku
obou sněmoven říšské rady od důchodové daně
sproštěny nejsou — činí podepsaní tento pilný
návrh
Slavný sněme, račiž se usnésti: vysoká c.k
vláda račíž se o to zasaditi, aby zamyšlené spro
štění uberských státních papírů od důchodové daně
rakouské ve prospěch veřejných zájmů a zejmena ku
zachování rakouského úvěru státního skutkem se
nestalo.
V obledu formálním budiž návrh tento bez vy
tištění a bez prvního čtení rozpočtové komisi ku po
dání zprávy do tří dnů přikázán a nebudiž zpráva
komise do tisku dána.
Posl
Rataj
Prášek
Novotn
doktor
Setunský
Zdenko Thun
Knoll
Rakousko
Pešť
21
article
Nejv. maršálek zemský: Náš jednac
řád nezná nutně návrhy, poněvadž však jsou jist
předpisy o tom, klerak se může ve formálním ohledu
jednání zkrálil a poněvadž v tomto návrhu způsob
jak se má zkrácení díti, je naznačen, bude možno
dle tohoto způsobu jednati.
Když nikdo nečinil proti pilnosti v této formě
námitky, přikazuje nejv. maršálek zemský nelištěný
návrh rozpočíové komisi, která má do tří dnů o něm
podati sněmu netištěnou zprávu.
Posl. Formánek a soudr. podávají na místo
držitele král. českého
dotazt
V okresích Hradec Králové, Nechanice, byl
úroda polní v minulé zimě tak poškozena, že nen
toho pamětníka.
Sněhy čtyřikráte roztály do nezmrzlé půdy, čím
obilí mokrem všechno vybynulo a ozimy musily být
většinou z jara zaorány.
Starostové oznámili v podrobných seznamech
povstalé škody c. k. okres. hejtmanství a žádali, aby
záby z jara, zejmena v březnu, ustavily se komise
jež by škody tyto zjistily, by dle zákona byl poukázán
odpis daní. Dle přiloženého lístku měly se komiae
ty konati 4. května, ale byly opět odloženy na dobu
neurčitou.
Jelikož tím, že podzímní poškozené osetí se
většinou zaorává a škoda tím povstalá se nedá pak
zjišťovati, obrací se rolnictvo s nedůvěrou na pp.
obecní starosty, vyčítá jim, že sami to zaviňují a
k zodpovědnosti je pohání, čímž i veřejný pořádel
v obcích venkovských se ohrožuje, táží se pode
psaní
Jsou V. Exc. známy tyto nepřístojnosti země
panských úřadů, které šetření škod na úrodě n
provádějí, ba stále odkládají, a tím rolnické oby
vatelstvo při odpisu daní poškozují.?
Pakli nejsou známy, co hodlá V. Exe. učiniti
by vyšetřování škod se neodkládalo, a tím i rl
nictvu se dokázalo, že starostové obecní vinu toho
nemajl.
dům.
Posl
Formánek
V Ex
Hradec Králové
Nechanice
22
article
Ve včerejší schůzi rozpočtové komise
vzala na vědomí zpráva posl. dra. Mettal
o úpravě služebních a osobních poměrů professoru
na zemských vyšších ústavech hospodářských v Tá-
boře a Libverdě. Fetice rolnického družstva pro
zpracování čekanky pro Lány a okoli za subvenci
na postavení sušárny postoupena zem. výboru.
Po referátu dra. Záhoře o nových stavbáe
v blázinci opořanském a po vysvětlení přísedícíh
zem. výboru dra. Grégra schválena rozpočtová
položka kap. 12. tit. 5. 8 3. obnosem 337.400 K
Schválen náklad 37.000 K k opatření nových kotl
pro porodnici.
Dr. Záhoř stěžuje si, že pražský ústav pro
choromyslné trpí největšími nedostatky, zejmena
se týče ubikace pro zuřivé choré a jich způsobu
Příští schůze ve čtvrtek dne 3. května o 11
léčení avěracími kazajkami. Relerent navrhuje, by
hod. dopol.
zem. výbor co nejdříve zakoupil na periferii Prahy
Na jednačím pořadu pokračování ve druhén
vhodný pozemek, by nejen plná náhrada za Slupy
čtení nevyřízeného dnes předmětu, dále volba e
byla získána, nýbrž by po případě celý nový ústav
ditele zemské banky král. českého z kurie velkých
pro choromyslné moderně zřízený mohl ústav
statků, volba náhradníka přísedícího zemského vý-
pražský úplně nahraditi.
boru z kurie obcí venkovských, po případě volb
Přísedící dr. Grégr vysvětluje stav věci a ne-
náhradníka ředitele zemské banky král. českého
dostatky se vyskytující v pražském blázinci, které
z kurie velkých statků, pak též ostatni nevyřízen
vyplývají zvláště z nedostatečnosti místností, po-
předměty z dnešního jednacího pořadu.
dm
ukazuje k nové stavbě pavillonové v Opořanech
Mettal
Záhoř
doktor
Grégr
Tá
Libverda
Lány
Praha
23
article
Konec schůze o 6. hod. večer
ni
ak obmyšlené stavbě v Dobřanech, takže přeplněn
pražského ústavu pomine a bude bez škodného kvapu
zabývati se otázkou nového ústavu pražského a za-
Rolnický odbor poslanců sněmovnícl
má schůzi ve čtvrtek dne 3. května o 91/2 hodině
koupení stavebních mist na periferii města. Referent
dopolední v místnosti klubovní ve sněmovní budově
soublasí jinak s navrženou resolucí. Dále sděluje, že
podle provedeného komisionálního šetření se nehodí
k tomu účelu zemské pozemky v Hostivaři nebo
v Ruzýni.
Posl. Kaftan přimlouvá se za resoluční návr
dra. Záhoře. Posl. Eppinger dotazuje se o pří-
padu barona Kollera a přísedící dr. Grégr pro
hlašuje, že zem. výbor provede šetření v této věci
Resoluční návrh dra. Záhoře se přijímá.
Dále navrhuje týž p. referent: zem. výborus
ukládá cestou veřejného konkursu zjednati plány na
stavbu ústavu pro choromyslné systému pavillono
vého, aby veškeří chovanci oddělení slupského i ze
IV. oddělení mohli tam býti přeloženi a veškeří ne-
mocní, stižení tělesnými chorobami, najmě in
fekčními, mohli tam býti transferov áni.
Přijato. Dr. Zintl referuje o c. k. všeobecné
nemocnici a navrhuje resoluci, týkající se brzkého
provedení isolování nemocí infekčních, dále by vláda
k tomu hleděla, aby byl brán zřetel ku požadavkům
vědeckého ošetřování nemocných a vědeckého bádání.
by provedla úpravu požitků assistenčních a sek.
lékařů a jich umístění, dále aby poskytnuty byly
Posl
Kaftan
Záhoř
Koller
doktor
Grégr
Zintl
Dobřany
Hostivař
Ruzýni
24
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Školská komise konala schůzi před se
zením sněmu. Poslanec Schwarz jako zpravodaý
většiny doporučuje čl. 5. k přijetí. Poslanec Legle
jako zpravodaj menšiny odůvodňuje votum menšiny
Poslanec Šťastný činí návrh, aby pětileté při
davky zůstaly v dosavadní výší. Návrh většíny
v příčině doby přídavků, to jest pětiletí, přijat
V příčině výše přídavků návrh většiny přijat 16 hlasy
proti 5. Poslední věta (ve které obsažena je změna
§ 26.) přijata jednohlasně.
Dodatečný návrh poslance Schwarze, že
eventuálně nižší přídavek, jehož učitelé již požívají
má se podle zákona toho zvýšiti, přijat jednohlasně
Při článku 6. poslanec Schwarz odůvodňuje
návrh subkomitétu, poukazuje k tomu, že sice bude
provedení tohoto návrhu vyžadovati finančních
obětí, avšak má-li soustava býti dokonalá, nelze
jinak. Za návrh ten přimlouval se posl. Legler
jenž poukazuje k tomu, že Horní Rakousy, Doln
Rakousy, Morava a Tyroly již v zákoně takové pří
davky určují.
Poslanec Šťastný odvolává se na usnesen
učitelské jednoty »Komenský« na schůzí ze dne
29. dubna t. r., prohlašuje, že tím je opětně odů
vodněn jeho původní návrh. Praví, že cenu práce
posuzuje podle výsledků, ty však při moderní škol
nejsou daleko takovými, jak se očekávalo. Uvádí ně
kolik případů na doklad svého tvrzení. Tak prý mu
sám učitel jeden řekl, že učitelé nemohou děti na-
učiti ani číst. Rečník ukazuje k velikému vzrůstu
zločinů a přečinů mezi mládeží, což zaviněno je
tím, že škola mládež nevychovává, nýbrž jen vy-
učuje. Nevidí příčiny, aby ta práce, která se na
školy věnuje, takovým způsobem se odměňovala
Schwarz
Legle
Komenský
Horní Rakousy
Rakousy
Morava
Tyroly
25
article
Pokud přibylečného se týče, ukazuje řečník k tomu
že dosud rolnictvo, seč mohlo, podporovalo učitel
ico do bylů, i co do hospodářských stavení a
polních prací, jelikož učitelé žili s obyvatelstvem,
avšak nyní učitelů takových stále ubývá. Učitelě se
odcizují obývatelstvu. Řečník vyslovuje se proti
návrhu subkomitétu. Místo tohoto návrhu činí řeční
návrh jiný, aby totiž byla třída teprva tenkráte
otevřena, je-li předem již postaráno o byt pro učitele
Přísedící zemského výboru dr. Pražák pro-
hlašuje, že jest věcí obcí, aby povolovaly takové
přídnvky. Mysli, že i zásada spravedlnosti to žádá,
a to spravedinost naproti venkovu i naproti městům,
které tvoří samostatné okresy školní, ukazuje dále
k tomu, že navrhované změny není ani zapotřebí
poněvadž dosud obce přídavky ty dobrovolně platí
doktor
Pražák
26
article
Posl. König ukazuje k tomu, že již dosavadni
změny způsobí náklad 7 mill. korun: při počtu
20.000 učitelů při průměrném služném 500 zl. činí
služné 10 mill. zl., přídavky pak 2 mill. zl., takže
by zatížení činilo asi 11 mill. K, což by čím dále
tím více se zvyšovalo. Řečník je rozhodně proti za-
vedení přídavků z příčin paedagogických a z ohledu
ke škole, poněvadž těmi přídavky se vábí učitelé do
měst, kdežto přece právě venkov potřebuje lepšíc
sil učitelských. Dále pak jest pro to, aby, budou-li
již ty přídavky přijaty, je platily obce,
Posl. Sokol polemisuje s posl. Šťastným; pro-
hlašuje, že bylo stydno, že právě se strany české
byly pronášeny takové stesky. Posl. Albl navrhuje
aby příplatky byly teprve v městech čítajících ale
spoň 5000 obyv. vyměřeny a hraženy obcemi. Posl
Posselta Bendel přimlouvají se za návrh
subkomitétu. Posl. hr. Zedlwitz činí návrh do-
datečný, aby těm učitelům, kteří již mají naturální
byť, dán byl přídavěk pouze poloviční.
V pokračování schůze, která se koná po sezeni
sněmu, posl. dr. Scharí, hledě k tomu, aby věc
rychle byla projednána, vzdává se slova a navrhuje
konec debaty, kterýžto návrh přijat.
Posl
König
Sokol
Albl
Posl Posselt Bendel
doktor
Scharí
27
article
Posl. prof. Fournier se z téhož důvodu
vzdává slova. Stejně posl. Š píndle r. Poslanec
Sehwarz jako zpravodaj doporučuje návrh sub-
komitétu, zároveň pak vyslovuje se v ten smysl, že
podle jeho názorů bude musiti země aktivní pří-
platky platiti a prohlašuje, že lituje toho, že příse-
dící zemského výboru v té příčině opáčné náhledy
naznačil jako požadavek spravedlnosti. Po poznám-
kách posl. Štastného, jenž opětně poukazujek
nedostatku kázně ve škole a žádá za opětné zave-
dení tělesných trestů a posl. K öniga, jenž dopl-
ňuje své výpočty ohledně finančního výsledku v ten
smysl, že by příplatky činily 41/2 míllionů, bylo
hlasováno. Návrh posl. Šťastného, aby celý
odstavcc odpadl, byl zamítnut všemi hlasy protl
jednomu: návrhu subkomitétu odstavec první přijat
všemí hlasy proti jednomu; dodatečný návrh posl.
Albla, aby tylo přídavky byly dány jenom v ob-
cfch s obyvalelstvem 5000, zamítnut všemi hlas
proti 2; odst. druhý přijat jednomyslně. Dodatečný
návrh posl. Albla, aby tyto přídavky platily obce
zamítnut 12 proti 7 hlasům.
Dodatečný návrh, kterýž při odst. III. posl. dr
Scharí učinil, ale prozatím zpět vzal a kterýž
nyní obnovil posl. Špindler, aby totiž mezi obce
byly vřaděny další obce: Nusle, Pankrác, Vršovice.
Libeň, Škvrňany, Děčin, Podmokly a Fiachern
Karl. Varů, přijat 10 hlasy proti 9 , dodatečný návrh,
aby řídíci učitelé, kteří mají nárok na naturální byt
měli nárok pouze na 1/2 příplatku, byl přijat jedno-
hlasně, B. odst, byl 10 hlasy proti 9 zamítnul,
Odst. 7. Posl. Schwarz prohlašuje, že o
svého menšinového návrhu upouští. Posl. Sťa stn
navrhuje, aby funkční přídavky zůstaly ve výši do-
savadní. Posl. hr. Zedtwitz přimlouvá se z
návrh subkomitétu, jenž příjat velkou většinou.
Posl
profesor
Fournier
Sehwarz
Štastný
Albl
Scharí
Špindler
Karl
Schwarz
Zedtwitz
Nusle
Pankrác
Vršovice
Libeň
Škvrňany
Děčin
Podmokly
28
article
Odst. 8. Návrh posl. Königa, aby schůze
byla ukončena a na zejtřejší den odročena, zamít-
nut 10 hlasy proti 8. Posl. König táže se příse-
dícího zemského výboru, jaký bude finanční vý-
aledek? Přísedící zem. výboru prohlašuje, že dne
nemůže určitě odpověděti.
Posl. Šťastný vyslovuje se proti návrhu.
Z téhož důvodu, jaký pronesl při rokování generál-
ním posl. Sokol a Hořica, zasazuje se za ná-
vrh suhkomitétu. Posl. hr. Zedtwitz síce uznává
že působení učitelek jest slejně dobré jako učitelů
avšak miní, že co do 5letých přídavků mohla by
býti různost, protože tyto přídavky vlastně jsou
určeny, aby jaksi doplněno bylo služné vzhledem ku
změněným rodinným poměrům učitelů, který žto
důvod při učitelkách vůbec býti nemůže. Nečin
sice žádného návrhu, ale dává na uváženou, zdal
by neslačily přídavky po 75 zl.
Posl. dr. Scharí polemisuje s poal. Š ťa st-
ným. Praví, že nelze přece tvrditi, že by ženy
neměly téže intelligence jako muži a že co do za-
chování kázně stejně nelze tvrditi, co poslane
Šťastný řekl, neboť výsledky jeho tvrzení vyvra-
csjí. Čini návrh na konec debaty.
Po poznámkách posl. Bendla a Sch warze
jenž upozorňuje, že kdyby byl oprávněn názor, že
jest třeha dbáti růzností, musil by se po případě
také činiti rozdíl, mánli kdo soukromé jmění čili nic.
byl návrh subkomitétu velkou většinou příjat.
podpory ústavům, jež se zabývají léčením chorob
nevyléčitelných a žádá, by zemský výbor ohledně
zařizování ústavů pro nemoci nevyléčitelné konal
šetření a v budoucím zasedání podal zprávu.
König
Posl
Hořica
Zedtwitz
doktor
Scharí
Bendl
Sokol
Š ťa
29
article
Kongres proti tuberkulose v Neapoli
ve dnech 25.—28. dubna 1900.
Kongres proti tuberkulose v Neapoli
ve dnech 25.—28. dubna 1900.
Sděluje doc. dr. Antonín Vesel ý.
Boj proti tuberkulose vstupuje do vítězného
období. Vede se dle promyšleného plánu a prvnl
dosažené úspěchy naplňují mnohou radostí
novými nadějemi srdce všech upřímných přátel
lidu. Kouzlo organisace — sdružení všech vrstev
národa v boji proti nejstrašnější lidové nemoci
— koná i na tomto poli lidské práce své divy.
Zakládají se spolky proti tuberkulose, v jichk
čelo staví se nejlepší ženy i muží národa, ba
samy korunované hlavy u vědomí svých povia-
nosti propůjčují moc i lesk svého trůnu pr
dobro myšlénky. Zakládají se léčebné ústavy,
v nichž léčení tuberkulosních děje se na základě
nejosvědčenějších method. Dobrodinci otvlrají
pokladny své a poskytují hmotně prostředky.
Ba sám stát a zákonodárné sbory zabývajís
nyní více, jak kdy dříve, zdravotnickou stránkou
tohoto boje proti tuberkulose.
Ve Francii byl dán první podnět k tomul
boji. Zde již před lety konány zvláštní sjezdy,
jedině tuberkulose věnované. Byly dosud po
většině čistě vědecké. Loňským sjezdem v Ber-
líně propůjčen těmto kongresům možno říei
mnohem šťastnější a účelnější ráz. Slavnostní
otevření těchto kongresů působí ve společnosti
značné vzrušení a vlna vzbuzená nese na svém
vrcholi dobrou myšlénku daleko a široko. Pro-
bouzí se zájem nejširších vrstev. Porozumění
potřeby organisovaného společného boje, denním
tiskem, brožurami, se šíří. Výsledky vědeckého
bádání dostávají tak svůj žádoucí protějšek —
želaný úspěch.
docent
doktor
Antonín veslo
Neapol
Francie
30
article
Také v Italii založen spolek — lega nazio
nale contro la tubercolosi — pod patronálem
krále Humberta. Liga má odbory v provinciích.
Její neapolský komitét, v jehož čele je senáto
prof. dr. E. de Renzi, za spolupůsobení zname-
nitého klinika, římského ministra vyučování prol
dra. Quida Baccella, svolali do Neapole kongre
proti tuberkulose, který byl dne 25. dubna v di-
vadle San Carlo slavnostně otevřen.
Jak známo, bývá zevní ráz takovýchto shro
máždění nad míru lesklý a vzrušující. Avšak
v Neapoli naše očekávání bylo ještě předstiženo.
Pro přítomnost královské rodiny, která přibyla
sem za účelem otevření kongresu a hygienické
výstavy, jest zde veškera šlechta a ohromné
množství cizinců. Zápas o vstupenky ke slavnost-
nímu otavření kongresu byl značný.
Otevření určeno na 11. hodinu. Již o de-
sáté jest ohromné a krásné divadlo plno. Na
jevišti, kde upraven trůn pro krále, královnu
královskou rodinu, scházejí se zástupcové vy-
sokých úřadů, senátoři a poslanci na straně
jedné, delegáti zahraniční a členové předsedni-
ctva kongresu na straně druhé. Lože zaujaty
výkvětem aristokracie rodové i peněžní, dámy
v nádherných toiletách se třpytnými šperky.
Díky dnešnímu rannímu vydání denních listo
můžeme sledovati, kdo kterou loži zaujímá.
profesor
doktor
E Renzi
Baccell
Neapol
San Carlo
Humberto
31
article
Parket vyhražen kongresistům, jichžy jest dle
posledních údajů ke 1200. Rázem jedenácté
hodiny za zvuků hudby a ohlušujícího volánl
postranním vehodem vstupuje protektorka kon-
gresu královna Margheritta, zavěšena v rámě
královo. Oba elegantním a měkkým krokem
vystupují po můstku, přes orkestr postaveném,
na jeviště a usedají na připravená křesla. v
družině královské sledují prine Neapolský s prin-
ceznou Helenou, prine Tomasso a dámy dru-
žiny královniny. President kongresu prof. Bar-
celli čte uvítací řeč. Na to mluví purkmistn
neapolský Summonte, jehož řeč na mnoha ml-
stech přerušována byla potleskem a voláním
slávy královně. Akklamováno bylo i místo v řeč
jeho, kde dotýká se zásluh o propagaci my-
šlenky boje proti tuberkulose kněžnou Ravas-
chieri. Dále mluví rektor university neapolské
prof. Pinto. Zajímavou jest poznámka jeho,
že již roku 1782 (tedy sto let před vynaleze-
ním bacilla tuberkulosního), dva členové uni-
versity neapolské prof. Domenico Cotugnoa
Domenico Cirillo stanovili první zákony profy-
lace tuberkulosy jako nemoci nakažlivé. Další
řečník je president výkonného komitétu kon-
gresu prof. E. de Renzi. Připomíná histori
organisace kongresu a ligy proti tuberkulose. N
to mluví vládní zástupce záhraniční a sice : z
Rakousko prof. Schweter z Vídně, za Německo
vévoda Ratiborský, za Švédsko prof. Luiroth,
za Norsko P'Ustredt, za Rusko Dubelir, za Špa-
nělsko Cortez, za Francii Lannelongue, za Ru-
munsko Thomescu atd. Řeči jednotlivých dele-
gátů provázeny byly častým applausem.
Místy projevy publika — zejmena parketu
— vybuchují v nezvyklou u nás formu a pro-
vázeny jsou různými pokřiky, místy i smíchem.
Helena
Pinto
profesor
Cotugno
Cirillo
E Renzi
Schweter
Luiroth
P Ustredt
Cortez
Rakousko
Vídeň
Německo
Ratiborský
Švédsko
Norsko
Rusko
kongres
královna Margheritta
32
article
Jeden delegát, který mluvil nápadně zkrátka,
odměněn byl výkřiky bravo, bravissímo per l
brevita; ani přítomnost královských hostí publi-
kum neudržuje v konvenčních mezích. O živosti
italských řečníků přesvědčili jsme se odpoledne
v prvním zasedání. Kongres zasedá v paláci
Maddaloni v ulici Toledo. Práce kongressu roz-
děleny jsou ve čtyři sekce. První z nich věno-
vána jest etiologii a profylaxi tuberkulosy, druhá
pathologii a klinice, třetí therapii a čtvrtá sana-
toriím pro tuberkulosní. První sekci předsedá
prof. dr. A. de Giovanni z Padovy. Většinou
přihlášeni jsou k přednáškám lékaři italstí. Z ei-
zích nejvíce zastoupeni jsou Němci. Zmiňovati
se o předmětu jednotlivých sdělení vedlo by da-
leko a také mnoho nového jsme dosud nesly-
šeli. Zajímavým a novým pro nás byl způsol
přednesu jednotlivých italských řečníků. Prudká
gestikulace, rychlý spád řeči, hlučný přízvuk
divadelní posa řečníků dávají nám v nich tušiti
více herce, nežli učené pány. Hned na počátku
sezení vyvolán byl prudký spor o volnost dia
kusse. Knergický stařičký předseda tak se roz-
čilil, publikum italské tak vzrušilo, že jsme s
domnivali, že to přivodí konec seliůze. Cizl
hosté počali odcházeti. Schůze za hojného úča-
stenství trvají dále. Dnes na podnět purkmistra
v divadle San Carlo jest představení di gala.
Pro kongressisty projektují se po kongressu
vyjížďky po zálivu neapolském a výlet do Pom-
peje. Výborně jest zorganisován denní tisk nea-
polský. Do pěti hodin zasedají schůze sekcí
v 7 hodin večer již máme v rukou releráty
o schůzi.
profesor
doktor
Němec
Toledo
Padova
San Carlo
Maddaloň