ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 92362ae0-66a6-11dc-aa11-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 113, work 4, place 45, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARNI LISTY
3 masthead
2. května 1900
4 masthead
Číslo 120.
5 article
Posl. Jaroš praví vůči poslanci Kutschrovi, že byť by byla doba ještě krutější a byť by se zemědě! sivu vedlo ještě hůře, český sedlák se neod váží, aby pro uchování uměleckých pa mátek tohoto království tak nepatrný halíř zemi nepovolil. (Výborněn Prohlašoji jmenem českého rolnietva, že naproste nesouhlasí se stanoviskem poslance Kutsehrova, nýbrž plně souhlasí s návrhem poslance dra. Kramáře. Na druhé straně však řečník souhlasí, co bylo ře čeno posl. Kutschrem a Steinerem ve příčině bídy ve stavu rolnickém. Kdo nevěří v ni v tomto království, ať se přesvědčí v pozemkových knihách, jak rok od roku zadlužení stavu rolnického stoupá. Jako navrhovatel návrhu, který se právě projednává, uznává, že zřízení skladišť obilních bídu od rolnictva neodvrátí, ale na druhé straně nelze popříti, že se krokem tím stavu selskému, zejmena pak chalupnicivu značně přispěje Ke zřízení této důležité instituce má přispěti v první řadě stát, pak země a naše peněžní ústavy. Je-li n vlád vídeňských nálada, rozhazovali plnými hrstmi peníze poplatniciva toheto soustálí na vojáky a úpravu platů různých tříd, kterým se všem vede lépe, nežli našemu rolnictvu, jest také povinností jeho, pomeci stavu, který se nachází téměř na pokraji záhuby.
Posl Jaroš Kutschr Kutsehrův Steiner Výbornit Prohlašoj
6 article
Pro naše skladiště musíme se hlavně dovolávat úpravy tarifu na dřáhách, zasazovati se u vlády ví- deňské, by se přičinila, aby skladištím dostalos odbytu vojenskými dodávkami, dále aby také zem ské ústavy kupovaly z našich skladišť potřebné obilí aneb aby aspoň odebíraly mouku a chláb jen od těch dodavatelů, kteří budou obilí odehírati od našich skladišť. Musíme se dále domáhati lacinější dopravy vodní. A bude-li tato benevolence stá tem a zemí této instituci poskytnuta, jest řečníl pevně přesvědčen, že bude rolnictvu značně pomo ženo. Přimlouvá se vřele za přijetí svého návrhu (Výborně! Výborně !) Posl. Peschka praví, že není žádné pochyby že všechny strany budou pro tento důležitý návri hlasovati. Vůči posl. Kutschrovi, praví, že skladiště nemají účelu, by pojala určité množství obili, nýbrž obstarávati mají rolníkům jen komisionářský obchod Velká skladiště mají velké schodky. Úkolem našich skladišť jest, aby obilí převzaté od rolníků čistila třídila, dala je na trh a ve větším množství je pro dávala, docilujíc při tom vyšších cen, avšak do spe kulace nesmí se nikdy pustiti. (Souhlas.) Dlužno přáti, by se skladiště těsně spojila a společně pro dávala, jak děje se to v Dolních Rakousích, kde zří dila si společnou prodejnu.
Posl Peschek Dolní Rakousy
7 article
Při vojenských dodávkách jde u nás dosud vše dle starého copu; nejdříve musí se podati na bidka. Posl. Glöckner: A dobře mazati. (Vese Posl. Peschka:... načež teprve se vyjednává. v což se rolníci pouštěti nemohou. Rolníci potřebují od státu a země též moráln podpory a pak nabudou znovu zmužilosti a udržíse na zděděné půdě. (Pochvala.) Posl. Wolf navrhuje resoluci: Ministerstvo že leznic se vyzývá, by žádostem družstev skladišť příčině položení vléčných dráh a ramp ku skládání dle možnosti vyhovělo. V závěrečném slovu zpravodaje posl. Štěpána Richtra, jenž praví, že obsah resoluce poslance Wolía obsažen jest ve zprávě zemědělské komise síce v zevrubnější a dalekosáhlejší formě, sch va- lujísenávrhy komise i s resolue posl. Wolfa jednomyslně.
Posl Peschek Wolf Richter Wolía
8 article
Druhé čtení zprávy komise živnostenské o zprávě zemského výboru, jednající o zemské a k e na povznesení malých živnos4 í za rok 1899. Komise navrhuje: Slavný sněme, račiž se dale usnésti: I. Zbytku položky z dotace zemské na rok 1899 budiž požilo dílem na vydání«poučných publi- kací o zemské akci maloživnostenské a dílem ku podpoře živnostníků k návštěvě světové výstavy Paříži roku 1900 Il. Dotace 20.000 korun k opatřování motorů strojů a pomůcek pracovních pro maloživnostníky dotace 10.000 korun pro ostatní účely maloživnosten ské, vložené zemským výborem do rozpočtu zemskéh pro rok 1900, se schvalují a budiž jich užito dle zá- sad v tom ohledu dosud platných. III. Splatnost nepoužitých posud zbytků obdob- ných dotací z let 1897 až 1899 prodlužuje sedo konce března 1901 IV. Zemský výbor se zmocňuje, z obou dotae na rok 1900 do rozpočtu vložených dle potřeby při- měřené částky použiti výjimečně na cestovní stipendia k návštěvě světové výstavy v Paříži r. 1900. Zpravodaj posl. Němtec odkazuje k vývodům zpráv zemského výboru a komise živnostenské zmiňuje se šířeji zvláště o akci, směřující k tomu aby co možná nejširším kruhům živnostenským vy síláním stipendistů zprostředkován byl prospěch ze světové výstavy pařížské. Želí toho, že nedošl k zřízení zemské komise pro obeslání světové vý stavy pařížské, k níž ministerstvo obchodu v lednu 1897 vyhláškou sice přistoupilo, ale dále ničeho ne učinilo. Z programu komise neuskutečnilo se nic (Slyšte !) Nyní možno ještě jen uskutečniti dvě věci organisovati účelné návštěvy světově výstavy po řádáním hromadných návštěv a vysíláním stipendistů a vydávati zprávy o výstavě vzhledem k zájmům zemským. Úkol tento měl již zemský výbor na sta- rosti a také živnostenská komise potřebu toho plně uznala.
Paříž
9 article
Zpravodaj doporučuje návrhy komise mimo od stavec 2. a 3., jež spadají do kompetence komise rozpočtově. (Výborně! Posl. Materna byl komisí rozpočtovou po- věřen úkolem, referovati o předmětě tomto v plném sněmu a může jmenem jejím zprávu zemského vý boru i zprávu komise živnostenské k přijetí yřele doporučiti. Uznává, že jest spravedlivo konstatovati že za stísněných poměrů finančních bylo v posledníc letech v akci maloživnostnické zemí vykonáno velmi mnoho. Královslví české vykonalo v této příčině více, nežli vlády celé této polovice říše. Od r. 1892. počítaje v to i rozpočet na r. 1899, obnáší vydání státní v akei maloživnostnické 736.850 zl. naproti ve stejné době vydání zemskému 1,230.000 zl. (Slyštel) Z toho jasně vyplývá, jak království české přes smutné své finanční poměry koná svou povinnost k živnostnictvu a jak na druhé straně málo čínl vláda. Každému z nás musí býti jasno, čí vinou se stalo, že Cislajtanie v posledních letech jest před- mětem vykořisťování se strany německé a uherské, jejichž vlády zcela jinou podporu poskytují roz- květu svého průmyslu a obchodu. Snaha českého lidu o svéprávnost království českého není ani v příčině akce živnostenské utopií ani přežitým požadavkem národně předrážděných mozků, nýbrž je způsobilou cestou k zachránění; jinak bychom musili zahynouti a němečti krajané nasi s námí. V zájmu věci a v zájmu zúčastněných kruhů dlužno si přátí, aby znalost těchto poměrů a všeho, co se v tomto směru děje, vnikla pokud možná v nejširší veřejnost. Proto řečník upozorňuje zejmen na příslušnou literaturu, zejmena na článek posl.
Posl Matern
10 article
K. Adámka v »České Revul« a spisek Resslerův zemským výborem vydaný o podporování malých živností. Rečník rozvinuje ve stručných rysech myšlénky v těchto spisech uložené, načež dává výraz svému politování, že pro odpor se strany německé nedošl ke zřízení zemského technologického musea v Praze ačkoliv plná rovnoprávnost tohoto ústavu byla zaru- čena. Museum podobné bylo založeno obchodní ko- morou pražskou a prospívá znamenitě. Líčí prograu a význam tohoto musea a premlouvá potomí šířeji o poměrech společenstev živnostenských, o nápravě nedokonalého provádění živnostenských zákonů a přichází k instituci živnostenských instruktorů. Velkou váhu klade na dokonalou svépomocnou organisaci řemeslnickou k účelům hospodařským, v níž vidí jedinou obranu proti drtivé převaze velko- kapitálu. Do rámce télo organisace náleží zejmnena také organisování úvěru. S loho hlediska pojednává o Raiffeisenových záložnách při živnostenských spo- lečenstvech a o působení jubilejního úvěrního fondu živnostenského. Zmiňuje se o některých dalších stescích maloživnostniciva, uvádí různá statistická data, přimlouvá se za omezení podomního obchodu a práce káranců, doporučuje vřele, aby zemský výbor výbor pokud možno podporoval vydávání a rozšiřo- vaní poučných spisů o poměrech maloživnostenských. (Výborně! Šouhlas.) Vzdává díky všem zúčastněným
K Adámek Resslerův Raiffeisenův Praha Český Revul
12 article
faktor 1 za horlivou a v pravdě vlasteneckou čin- nost, kterou země v akci maloživnostenské rozvinula a kterou za daných s' ovných prostředků nelzesi ani velkolepěji mysliti. Kdo se o věci jen poněkud úplněji infermuje, mu i výtky, které se z různých nedostafečně informovaných nebo zlomyslných stran zemi činí, jako by v olázce živnostenské nic nedě- lala, rozhodně odmílnouti. Řečník doporučuje návrh komise k přijetí. (Výborně !. Potlesk.) Posl. Macháček chce sněmu uvésti na pamět úpadek důležitého, kvetoucího kdysi odvětví živno- stenského, totiž živností koželužské. Vyličuje tento úpadek, míní, že třeha k povznesení jeho pracovati. ve kteréž příčině by zejmena potřebí bylo odborné školy. (Výborně.) Posl. Nietsché prohlašuje, že ve věci této nechce dělati žádných rekriminací v příčině rozdělo vání subvencí mezí živnostníky české a německé ná rodnosti, ale žádá zemský výbor, by dbal, aby v ob chodních komorách, v nichž Němci nejsou zastou peni, se jim při rozdílení nekřivdilo, nýbrž bral se na ně slejný ohled, jako na české živnostníky. Posl. Krejčík stěžuje si, že vláda v podpoř malého živnostnictva ničeho nečiní a stesky na to opakují se každého roku a že zanedbává zejmen průmyslové školství. Řečník zabývá se šíře institue živnostenských instruktorů a míní, že by instituce taková mohla býti velice prospěšnou, ale že instruk- toři musí se vyvarovat všeho, co by odůvodňo- valo obavy z některých stran, jež proneseny i v ko- misi živnostenské. Dlužno se obávati, aby z této in stituce nevyvinuly se agitační orgán vládní. Řečník zmiňuje se o dvou případech, ve kterých pokládá za to, že instruktoři nezachovali se korrektně.
Posl Macháček Němec Krejčík
13 article
Jeden instruktor na př. na schůzi živnostenské vy kládal, že prý v kasách zemského výboru království českého nalezá se 23.000 zl., které tam leží ladem. To není správné a spočívá na nedostatečné in formaci. Posl. Březnovský: Patrně by potřebovali ti instruktoři sami instruktory. Posl. Krejčík: Jiný instruktor také na shro- máždění živnostenském v Praze mluvil o zemské předloze na starobní pojišťování živnostnictva a va roval posluchače své, aby této věci nevěřilo, že jsou to těšínská jablka. Proti tomu doporučoval, aby společenstva živnost nícká v mezích svých stanov zakládala potřebné po jišťovací ústavy. Takové věci neměly by se přiházeti. Řečník ohrací se k jednotlivým steskům živnost- nictva a mluví zejmena o nepříznivém účinku berní reformy na hmolné poměry malého živnostnictva. Z té příčiny nemůže se vysloviti pro návrh Nikel feldův, protože by provedení jeho opět nepříznivě stihlo živnostníky Důležitá kapitola, které třeba věnovati pozornost jest neblahý vliv, jaký jeví nešťastné naše národní a jazykové spory na průmyslové a obchodní poměry v tomto království. Jeden z hlavních kořenů zla spočívá v tom, ž jeví se na obou stranách veliká vlažnost při učení se druhému jazyku zemskému a vzpomíná, žeto byli Němci, jichž přičiněním za nepřítomnosti če- ských poslanců odstraněno bylo povinné vynčování jazykům zemským na středních školách. V tom leži důležitá příčina, proč národnostní poměry v širokých vrstvách lidu se přiostřují. Neblahými poměry těmi trpí obchod a průmys jak český lak německý, a došlo to v obchodních kruzích z obou stran již k tomu, že německý ob- chodník na příklad v českých kruzích musí uzavírati obchody pod záštitou některé české firmy a naopak.
Posl Krejčík feldův Němec Praha zl
14 article
Takovéto obchodování incognito není jistě zdravým úkazem. Dovedou-li se vídeňští a dolnorakouští ob- chodníci zaříditi tak, aby s českými zákazníky mohl dopisovati po česku, nelze nahlédnouti, proč byse i na půdě tohoto království indolence vůči druhému jazyku zemskému nedala odstraniti. (Výborně! Po- chvala.) Posl. Adámek vítá se zadostučiněním uznání kleré z obou stran sněmovny vzdáno bylo zúčast něným faktorům v zemské akci živnostenské. Akce tato, třeba za daných poměrů dosáhla rozměrů všeho uznání hodných, má přece ještě své vady, a řečníku jsou jako referentu zemského výboru tyto nedostatky nejlépe známy. Odstranění těchto překážek a vad neleží snad v naší moci, nýbrž rozbíjí se o úzko- prsost centralistické živnostenské politiky státní. pokud zejmena se jevi v úzkoprsém obmezování kom- petence zemského sněmu a zemské správy v těchto věcech. Řečník šíře rozvádí jednotlivýmí ukázkami toto tvrzení a pronáší opětné výčitky proti vládě pro její nečinnost v oboru politiky živnostenské.
Posl Adámek
15 article
Při takovém jednání vlády, praví, musímese ptáti, jakou cenu mají všechna ta usnesení sněmovní zejmena když uvážíme, jak mnoho se již vlády naše namluvily o úkolech středostavovské politiky. Takové nepochopení této politiky uvádí v řadu středních tříd našich beznadějnost a tím se pracuje sociální demo- kracii do rukou a vrstvy tyto ženou se do táboru těch, kteří žádné naděje do budoucnosti nemají. (Souhlas.) Řečník si stěžuje, že se zasedání sněmovní vy- měřuje přímo na hodiny. Za takových okolností tím více sluší vítati horlivou součinost některých ob- chodních komor v akci živnostenské. Zvláště vyni- kající místo snahou a prací svou zaujímá obchodni komora pražská; její iniciativa vzbuzuje uznání obdiv i v ciziné a nelze přehlédnouti, že komora tato činí nejen to, co jí poměrně skromné prostředky její dovolují, nýbrž že prostředky tyto přímo přepíná.
16 article
Důležitost vydávati a rozšiřovati odborné spisy zemský výbor uznává a bude tomu i na dále věno- vati plnou péči. O instituci živnostenských instruk- torů nechce řečník ještě pronésti svůj definitivní soud, ale jest zajímavo všímnouti si, že pro 1300 českých živnostenstev byl zřízen jeden instruktor, právě jako pro 500 živnostenstev německých. (Hlasy To je ta rovnoprávnost!) Řečník dospívá k závěru, že ani zúčastněné kruhy a zejmena ty mezi nimi, které postup zem- ského výboru v této věci rády nepříznivě kritisují. nemaji nejmenší příčiny vytýkatí zemskému výboru že neučinil dosti, že neučinil, co mohl. (Výborně Potlesk.) Poslanec dr. Šanánek ukazuje na poměry české průmyslové školy v Liberci. Faktor, který mi v první řadě povinnost tuto školu podporovat, dosud veškerou podporu odepřel, ač škola ta již po 12 le trvá a za podporu tu opětně bylo žádáno. Obchodní komora liberecká neposkytuje živnostnictvu vůbecte podpory, jaké by poskytovat měla a mohla. Česká průmyslová škola líberecká jest navšlěvována nejčet- něji v celém obvodu liberecké obchodní komory čítá 240—260 žáků. Stejně děje se se žádostmi růz- ných společenstev v Liberci. Ústav pro povznešení maloživnostnictva, který byl zřízen libereckou ob- chodní komorou za podpory státní a zemské, jest úplně německý a nepřijme do kursu ani jediného Čecha. Pro naše řemeslnictvo, které reprasentuje as- poň dvě třetiny veškerého řemeslnictva v Liberci (Slyšte! Slyštel), jest ústav ten úplně bezcenným.
doktor Šanánek Čecho Liberec
17 article
Průmyslové museum liberecké, na které dala země subvenci 150.000 zl., jest rovněž úplně německé nedbá se tím podmínek, za kterých byla subvence dána, na př. ani nadpisy nejsou dvojjazyčné. Řečník stěžuje si dále, že míslodržitel dosud neodpověděl na jeho tnterpellaci ve příčině vyhostění českých trhoveů z trhu libereckého na Bismarkově náměstí. Výmluva městského úřadu libereckého, že se tak nestalo z dů- vodů národnostních, jest nesprávna, poněvadž na místa, kterů zaujímali trhovci čeští, byli povoláni němečtí trhovci téhož řemesla, jichž jmena řečník uvádí. Řečník doufá, že J. Excell. bude snad míti tolik citu pro autoritu svého úřadu a lidskosti, že nech tuto věc záhy vyšetřiti, aby zjednána byla náprav a navrhuje následující resoluci Zemskému výboru se ukládá, aby při udělován cestovních stipendií na světovou výstavu do Paříž roku 1900 dbal toho, aby obchodní a živnostensk komora v Liberci spravedlivě zřetel měla též na živ- nostníky národnosti české. (Výborně! Místodržitel hr. Coudenhove: Slavný sněme Chci některé poznámky učiniti oproti vývodům, kter pronesl pan dr. Šamánek. Není snad zapotřebí, abyc výslovně řekl, že upřímně lituji a rozhodně to od- suzuji, pakli někde příslušníci té neb oné národnosti z důvodů národních hmotně byli poškozeni a to tím více, když by se to se strany nějakého úřadu stalo. Žádá li se ale ode mne pomoc, má se také mit zřetel na meze mých úřadních práv a musím po
J Excell Coudenhove doktor Šamánek Bismarkův náměstí Paříž Liberec
18 article
ukázati na to, že otázka, má-li ten neb onen ob- chodník dostat místo na trhu neb ne, patří do oboru samostatné působnosti obce a proti rozhodnutí obce má se podat stížnost k vyšším samosprávným úřa V lomto smyslu jsem také loni rozhodnul a k stížnosti v té věci podané vydala zúčastněná mini sterstva rozhodnutí, »že odepření stanovišť tržních jež dle článku 52. obec. řádu libereckého se stalo v samostatném oboru působnosti této obce a prot z rozhodnutí místodržitelství pro nepříslušnosts vymyká, dle článku 66. téhož ob. řádu cestou samo správných úřadů v odpor vzíti lze.« Zdá se, že ná- hled tento sdílí také zemský výbor, neboť si da předložiti spisy záležitosti této se týkající. Že jsem ostatně ve prospěch dolčených živnostníků byl čin- ným, jest panu dru. Šamánkovi známo.
Šamánek
19 article
Také zdá se mi, že 16 českým obchodníkům byla místa poukázána a sice nejen osobám, jichž národní smýšlení je podle náhledu p. dra. Šamánk »podezřelým«, nýbrž větším dílem obchodníkům, kterých bylo se strany českých poslanců petvrzeno že jsou přetevším ohledů hodni. Mistodržitel mín proto, že útoky činěné nejsou odůvodněné. Kdyby však prý se po provedení vyšetřování zemským vý borem ukázala potřeba, by zeměpanské úřady zakro čily, stane prý se tak se vším důrazem. Nejvyšší maršálek zemský: Poněvadi jsou přihlášeni ještě dva řečníci a vedle toho je za- psáno několik pánů poslanců k faktickým opra vám, přistoupíme pro pokročilou dobu k ukončen schůze. Posl. Šťastný, Rataj, Prášek, No v olt ný a soudr. podávají návrh na zavedení normálných cen chlebovin v království českém. Posl. dra Šamánek, dr. Klouček a soudr podávají v příčině zrušení usnesení městské rady liberecké, kterými českým živnostníkům odňat bylo právo na týdenním a výročním trhu v Liberei živnostenské výrobky vykládati a prodávati návrh:el nžei Slavný sněme račiž se usnésti Vláda se vyzývá, aby užívajíc svého práva, j v § 101. obecního atatutu města Liberce vyhra- zeného, zrušila prostřednictvím svých orgán usnešení městské rady v Liberci z dne 27. dubna 1899 a 24. března 1900, kte- rými 44 živnostníků národno st české v Liberci bez veškerého zá- konného důvodu z návštěvy trhu v Liberci jím dříve řádně propůjčen vyloučeno bylo — jako nezákonné a ustanovením zákonným, obsaženým v čl. VI. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 142 ř. z. pak v 83 13., 80., 67., 68. a 70. ž. řádu odpo- rující — a aby nad tím bděla, by příště po- dobná protizákonná usnešení se nestal a. V ohledu formálním budiž návrh bez I. čtení přikázán komisi pro obecní a okresní záležilosti by do příštího zasedání o něm zprávu podala.
Posl Rataj Prášek Šamánek doktor Klouček Liberec městský rada
20 article
Posl. Taschek podal návrh v příčině úle- při vojenské službě pro abiturienty obchodních ško a zavedení reciprocitního poměru pro učifelské síly obchodních škol v Rakousku Posl. Rataj. Šťastný. Prášek, Novotnu a soudr. pedávají návrh na změnu zákona zemského ve příčině vybírání školného v království českém. Posl. dr. Setunský, hr. Zdenko Thun, dr Knoll a soudr. podávají pilný návrh, aby zame- zeno bylo zamýšlené sproštění uherskýcb státních papírů od rakouské daněl du chodové. Návrh zní: Uvažujíce, že dle úřadníel zpráv z Pešti došlých vyjednávání v příčině osvo- bození uherských státních papírů od důchodové daně rakouské příznivému rozřešení se blíží a osvobozen to skutkem státi se má, uvažujíce, že zástavní listy a dlužní úpisy našich veřejných a zemských ústav peněžních v této polovici říše dosud vzdor stanovisku obou sněmoven říšské rady od důchodové daně sproštěny nejsou — činí podepsaní tento pilný návrh Slavný sněme, račiž se usnésti: vysoká c.k vláda račíž se o to zasaditi, aby zamyšlené spro štění uberských státních papírů od důchodové daně rakouské ve prospěch veřejných zájmů a zejmena ku zachování rakouského úvěru státního skutkem se nestalo. V obledu formálním budiž návrh tento bez vy tištění a bez prvního čtení rozpočtové komisi ku po dání zprávy do tří dnů přikázán a nebudiž zpráva komise do tisku dána.
Posl Rataj Prášek Novotn doktor Setunský Zdenko Thun Knoll Rakousko Pešť
21 article
Nejv. maršálek zemský: Náš jednac řád nezná nutně návrhy, poněvadž však jsou jist předpisy o tom, klerak se může ve formálním ohledu jednání zkrálil a poněvadž v tomto návrhu způsob jak se má zkrácení díti, je naznačen, bude možno dle tohoto způsobu jednati. Když nikdo nečinil proti pilnosti v této formě námitky, přikazuje nejv. maršálek zemský nelištěný návrh rozpočíové komisi, která má do tří dnů o něm podati sněmu netištěnou zprávu. Posl. Formánek a soudr. podávají na místo držitele král. českého dotazt V okresích Hradec Králové, Nechanice, byl úroda polní v minulé zimě tak poškozena, že nen toho pamětníka. Sněhy čtyřikráte roztály do nezmrzlé půdy, čím obilí mokrem všechno vybynulo a ozimy musily být většinou z jara zaorány. Starostové oznámili v podrobných seznamech povstalé škody c. k. okres. hejtmanství a žádali, aby záby z jara, zejmena v březnu, ustavily se komise jež by škody tyto zjistily, by dle zákona byl poukázán odpis daní. Dle přiloženého lístku měly se komiae ty konati 4. května, ale byly opět odloženy na dobu neurčitou. Jelikož tím, že podzímní poškozené osetí se většinou zaorává a škoda tím povstalá se nedá pak zjišťovati, obrací se rolnictvo s nedůvěrou na pp. obecní starosty, vyčítá jim, že sami to zaviňují a k zodpovědnosti je pohání, čímž i veřejný pořádel v obcích venkovských se ohrožuje, táží se pode psaní Jsou V. Exc. známy tyto nepřístojnosti země panských úřadů, které šetření škod na úrodě n provádějí, ba stále odkládají, a tím rolnické oby vatelstvo při odpisu daní poškozují.? Pakli nejsou známy, co hodlá V. Exe. učiniti by vyšetřování škod se neodkládalo, a tím i rl nictvu se dokázalo, že starostové obecní vinu toho nemajl. dům.
Posl Formánek V Ex Hradec Králové Nechanice
22 article
Ve včerejší schůzi rozpočtové komise vzala na vědomí zpráva posl. dra. Mettal o úpravě služebních a osobních poměrů professoru na zemských vyšších ústavech hospodářských v Tá- boře a Libverdě. Fetice rolnického družstva pro zpracování čekanky pro Lány a okoli za subvenci na postavení sušárny postoupena zem. výboru. Po referátu dra. Záhoře o nových stavbáe v blázinci opořanském a po vysvětlení přísedícíh zem. výboru dra. Grégra schválena rozpočtová položka kap. 12. tit. 5. 8 3. obnosem 337.400 K Schválen náklad 37.000 K k opatření nových kotl pro porodnici. Dr. Záhoř stěžuje si, že pražský ústav pro choromyslné trpí největšími nedostatky, zejmena se týče ubikace pro zuřivé choré a jich způsobu Příští schůze ve čtvrtek dne 3. května o 11 léčení avěracími kazajkami. Relerent navrhuje, by hod. dopol. zem. výbor co nejdříve zakoupil na periferii Prahy Na jednačím pořadu pokračování ve druhén vhodný pozemek, by nejen plná náhrada za Slupy čtení nevyřízeného dnes předmětu, dále volba e byla získána, nýbrž by po případě celý nový ústav ditele zemské banky král. českého z kurie velkých pro choromyslné moderně zřízený mohl ústav statků, volba náhradníka přísedícího zemského vý- pražský úplně nahraditi. boru z kurie obcí venkovských, po případě volb Přísedící dr. Grégr vysvětluje stav věci a ne- náhradníka ředitele zemské banky král. českého dostatky se vyskytující v pražském blázinci, které z kurie velkých statků, pak též ostatni nevyřízen vyplývají zvláště z nedostatečnosti místností, po- předměty z dnešního jednacího pořadu. dm ukazuje k nové stavbě pavillonové v Opořanech
Mettal Záhoř doktor Grégr Tá Libverda Lány Praha
23 article
Konec schůze o 6. hod. večer ni ak obmyšlené stavbě v Dobřanech, takže přeplněn pražského ústavu pomine a bude bez škodného kvapu zabývati se otázkou nového ústavu pražského a za- Rolnický odbor poslanců sněmovnícl má schůzi ve čtvrtek dne 3. května o 91/2 hodině koupení stavebních mist na periferii města. Referent dopolední v místnosti klubovní ve sněmovní budově soublasí jinak s navrženou resolucí. Dále sděluje, že podle provedeného komisionálního šetření se nehodí k tomu účelu zemské pozemky v Hostivaři nebo v Ruzýni. Posl. Kaftan přimlouvá se za resoluční návr dra. Záhoře. Posl. Eppinger dotazuje se o pří- padu barona Kollera a přísedící dr. Grégr pro hlašuje, že zem. výbor provede šetření v této věci Resoluční návrh dra. Záhoře se přijímá. Dále navrhuje týž p. referent: zem. výborus ukládá cestou veřejného konkursu zjednati plány na stavbu ústavu pro choromyslné systému pavillono vého, aby veškeří chovanci oddělení slupského i ze IV. oddělení mohli tam býti přeloženi a veškeří ne- mocní, stižení tělesnými chorobami, najmě in fekčními, mohli tam býti transferov áni. Přijato. Dr. Zintl referuje o c. k. všeobecné nemocnici a navrhuje resoluci, týkající se brzkého provedení isolování nemocí infekčních, dále by vláda k tomu hleděla, aby byl brán zřetel ku požadavkům vědeckého ošetřování nemocných a vědeckého bádání. by provedla úpravu požitků assistenčních a sek. lékařů a jich umístění, dále aby poskytnuty byly
Posl Kaftan Záhoř Koller doktor Grégr Zintl Dobřany Hostivař Ruzýni
24 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Školská komise konala schůzi před se zením sněmu. Poslanec Schwarz jako zpravodaý většiny doporučuje čl. 5. k přijetí. Poslanec Legle jako zpravodaj menšiny odůvodňuje votum menšiny Poslanec Šťastný činí návrh, aby pětileté při davky zůstaly v dosavadní výší. Návrh většíny v příčině doby přídavků, to jest pětiletí, přijat V příčině výše přídavků návrh většiny přijat 16 hlasy proti 5. Poslední věta (ve které obsažena je změna § 26.) přijata jednohlasně. Dodatečný návrh poslance Schwarze, že eventuálně nižší přídavek, jehož učitelé již požívají má se podle zákona toho zvýšiti, přijat jednohlasně Při článku 6. poslanec Schwarz odůvodňuje návrh subkomitétu, poukazuje k tomu, že sice bude provedení tohoto návrhu vyžadovati finančních obětí, avšak má-li soustava býti dokonalá, nelze jinak. Za návrh ten přimlouval se posl. Legler jenž poukazuje k tomu, že Horní Rakousy, Doln Rakousy, Morava a Tyroly již v zákoně takové pří davky určují. Poslanec Šťastný odvolává se na usnesen učitelské jednoty »Komenský« na schůzí ze dne 29. dubna t. r., prohlašuje, že tím je opětně odů vodněn jeho původní návrh. Praví, že cenu práce posuzuje podle výsledků, ty však při moderní škol nejsou daleko takovými, jak se očekávalo. Uvádí ně kolik případů na doklad svého tvrzení. Tak prý mu sám učitel jeden řekl, že učitelé nemohou děti na- učiti ani číst. Rečník ukazuje k velikému vzrůstu zločinů a přečinů mezi mládeží, což zaviněno je tím, že škola mládež nevychovává, nýbrž jen vy- učuje. Nevidí příčiny, aby ta práce, která se na školy věnuje, takovým způsobem se odměňovala
Schwarz Legle Komenský Horní Rakousy Rakousy Morava Tyroly
25 article
Pokud přibylečného se týče, ukazuje řečník k tomu že dosud rolnictvo, seč mohlo, podporovalo učitel ico do bylů, i co do hospodářských stavení a polních prací, jelikož učitelé žili s obyvatelstvem, avšak nyní učitelů takových stále ubývá. Učitelě se odcizují obývatelstvu. Řečník vyslovuje se proti návrhu subkomitétu. Místo tohoto návrhu činí řeční návrh jiný, aby totiž byla třída teprva tenkráte otevřena, je-li předem již postaráno o byt pro učitele Přísedící zemského výboru dr. Pražák pro- hlašuje, že jest věcí obcí, aby povolovaly takové přídnvky. Mysli, že i zásada spravedlnosti to žádá, a to spravedinost naproti venkovu i naproti městům, které tvoří samostatné okresy školní, ukazuje dále k tomu, že navrhované změny není ani zapotřebí poněvadž dosud obce přídavky ty dobrovolně platí
doktor Pražák
26 article
Posl. König ukazuje k tomu, že již dosavadni změny způsobí náklad 7 mill. korun: při počtu 20.000 učitelů při průměrném služném 500 zl. činí služné 10 mill. zl., přídavky pak 2 mill. zl., takže by zatížení činilo asi 11 mill. K, což by čím dále tím více se zvyšovalo. Řečník je rozhodně proti za- vedení přídavků z příčin paedagogických a z ohledu ke škole, poněvadž těmi přídavky se vábí učitelé do měst, kdežto přece právě venkov potřebuje lepšíc sil učitelských. Dále pak jest pro to, aby, budou-li již ty přídavky přijaty, je platily obce, Posl. Sokol polemisuje s posl. Šťastným; pro- hlašuje, že bylo stydno, že právě se strany české byly pronášeny takové stesky. Posl. Albl navrhuje aby příplatky byly teprve v městech čítajících ale spoň 5000 obyv. vyměřeny a hraženy obcemi. Posl Posselta Bendel přimlouvají se za návrh subkomitétu. Posl. hr. Zedlwitz činí návrh do- datečný, aby těm učitelům, kteří již mají naturální byť, dán byl přídavěk pouze poloviční. V pokračování schůze, která se koná po sezeni sněmu, posl. dr. Scharí, hledě k tomu, aby věc rychle byla projednána, vzdává se slova a navrhuje konec debaty, kterýžto návrh přijat.
Posl König Sokol Albl Posl Posselt Bendel doktor Scharí
27 article
Posl. prof. Fournier se z téhož důvodu vzdává slova. Stejně posl. Š píndle r. Poslanec Sehwarz jako zpravodaj doporučuje návrh sub- komitétu, zároveň pak vyslovuje se v ten smysl, že podle jeho názorů bude musiti země aktivní pří- platky platiti a prohlašuje, že lituje toho, že příse- dící zemského výboru v té příčině opáčné náhledy naznačil jako požadavek spravedlnosti. Po poznám- kách posl. Štastného, jenž opětně poukazujek nedostatku kázně ve škole a žádá za opětné zave- dení tělesných trestů a posl. K öniga, jenž dopl- ňuje své výpočty ohledně finančního výsledku v ten smysl, že by příplatky činily 41/2 míllionů, bylo hlasováno. Návrh posl. Šťastného, aby celý odstavcc odpadl, byl zamítnut všemi hlasy protl jednomu: návrhu subkomitétu odstavec první přijat všemí hlasy proti jednomu; dodatečný návrh posl. Albla, aby tylo přídavky byly dány jenom v ob- cfch s obyvalelstvem 5000, zamítnut všemi hlas proti 2; odst. druhý přijat jednomyslně. Dodatečný návrh posl. Albla, aby tyto přídavky platily obce zamítnut 12 proti 7 hlasům. Dodatečný návrh, kterýž při odst. III. posl. dr Scharí učinil, ale prozatím zpět vzal a kterýž nyní obnovil posl. Špindler, aby totiž mezi obce byly vřaděny další obce: Nusle, Pankrác, Vršovice. Libeň, Škvrňany, Děčin, Podmokly a Fiachern Karl. Varů, přijat 10 hlasy proti 9 , dodatečný návrh, aby řídíci učitelé, kteří mají nárok na naturální byt měli nárok pouze na 1/2 příplatku, byl přijat jedno- hlasně, B. odst, byl 10 hlasy proti 9 zamítnul, Odst. 7. Posl. Schwarz prohlašuje, že o svého menšinového návrhu upouští. Posl. Sťa stn navrhuje, aby funkční přídavky zůstaly ve výši do- savadní. Posl. hr. Zedtwitz přimlouvá se z návrh subkomitétu, jenž příjat velkou většinou.
Posl profesor Fournier Sehwarz Štastný Albl Scharí Špindler Karl Schwarz Zedtwitz Nusle Pankrác Vršovice Libeň Škvrňany Děčin Podmokly
28 article
Odst. 8. Návrh posl. Königa, aby schůze byla ukončena a na zejtřejší den odročena, zamít- nut 10 hlasy proti 8. Posl. König táže se příse- dícího zemského výboru, jaký bude finanční vý- aledek? Přísedící zem. výboru prohlašuje, že dne nemůže určitě odpověděti. Posl. Šťastný vyslovuje se proti návrhu. Z téhož důvodu, jaký pronesl při rokování generál- ním posl. Sokol a Hořica, zasazuje se za ná- vrh suhkomitétu. Posl. hr. Zedtwitz síce uznává že působení učitelek jest slejně dobré jako učitelů avšak miní, že co do 5letých přídavků mohla by býti různost, protože tyto přídavky vlastně jsou určeny, aby jaksi doplněno bylo služné vzhledem ku změněným rodinným poměrům učitelů, který žto důvod při učitelkách vůbec býti nemůže. Nečin sice žádného návrhu, ale dává na uváženou, zdal by neslačily přídavky po 75 zl. Posl. dr. Scharí polemisuje s poal. Š ťa st- ným. Praví, že nelze přece tvrditi, že by ženy neměly téže intelligence jako muži a že co do za- chování kázně stejně nelze tvrditi, co poslane Šťastný řekl, neboť výsledky jeho tvrzení vyvra- csjí. Čini návrh na konec debaty. Po poznámkách posl. Bendla a Sch warze jenž upozorňuje, že kdyby byl oprávněn názor, že jest třeha dbáti růzností, musil by se po případě také činiti rozdíl, mánli kdo soukromé jmění čili nic. byl návrh subkomitétu velkou většinou příjat. podpory ústavům, jež se zabývají léčením chorob nevyléčitelných a žádá, by zemský výbor ohledně zařizování ústavů pro nemoci nevyléčitelné konal šetření a v budoucím zasedání podal zprávu.
König Posl Hořica Zedtwitz doktor Scharí Bendl Sokol Š ťa
29 article Kongres proti tuberkulose v Neapoli ve dnech 25.—28. dubna 1900.
Kongres proti tuberkulose v Neapoli ve dnech 25.—28. dubna 1900. Sděluje doc. dr. Antonín Vesel ý. Boj proti tuberkulose vstupuje do vítězného období. Vede se dle promyšleného plánu a prvnl dosažené úspěchy naplňují mnohou radostí novými nadějemi srdce všech upřímných přátel lidu. Kouzlo organisace — sdružení všech vrstev národa v boji proti nejstrašnější lidové nemoci — koná i na tomto poli lidské práce své divy. Zakládají se spolky proti tuberkulose, v jichk čelo staví se nejlepší ženy i muží národa, ba samy korunované hlavy u vědomí svých povia- nosti propůjčují moc i lesk svého trůnu pr dobro myšlénky. Zakládají se léčebné ústavy, v nichž léčení tuberkulosních děje se na základě nejosvědčenějších method. Dobrodinci otvlrají pokladny své a poskytují hmotně prostředky. Ba sám stát a zákonodárné sbory zabývajís nyní více, jak kdy dříve, zdravotnickou stránkou tohoto boje proti tuberkulose. Ve Francii byl dán první podnět k tomul boji. Zde již před lety konány zvláštní sjezdy, jedině tuberkulose věnované. Byly dosud po většině čistě vědecké. Loňským sjezdem v Ber- líně propůjčen těmto kongresům možno říei mnohem šťastnější a účelnější ráz. Slavnostní otevření těchto kongresů působí ve společnosti značné vzrušení a vlna vzbuzená nese na svém vrcholi dobrou myšlénku daleko a široko. Pro- bouzí se zájem nejširších vrstev. Porozumění potřeby organisovaného společného boje, denním tiskem, brožurami, se šíří. Výsledky vědeckého bádání dostávají tak svůj žádoucí protějšek — želaný úspěch.
docent doktor Antonín veslo Neapol Francie
30 article
Také v Italii založen spolek — lega nazio nale contro la tubercolosi — pod patronálem krále Humberta. Liga má odbory v provinciích. Její neapolský komitét, v jehož čele je senáto prof. dr. E. de Renzi, za spolupůsobení zname- nitého klinika, římského ministra vyučování prol dra. Quida Baccella, svolali do Neapole kongre proti tuberkulose, který byl dne 25. dubna v di- vadle San Carlo slavnostně otevřen. Jak známo, bývá zevní ráz takovýchto shro máždění nad míru lesklý a vzrušující. Avšak v Neapoli naše očekávání bylo ještě předstiženo. Pro přítomnost královské rodiny, která přibyla sem za účelem otevření kongresu a hygienické výstavy, jest zde veškera šlechta a ohromné množství cizinců. Zápas o vstupenky ke slavnost- nímu otavření kongresu byl značný. Otevření určeno na 11. hodinu. Již o de- sáté jest ohromné a krásné divadlo plno. Na jevišti, kde upraven trůn pro krále, královnu královskou rodinu, scházejí se zástupcové vy- sokých úřadů, senátoři a poslanci na straně jedné, delegáti zahraniční a členové předsedni- ctva kongresu na straně druhé. Lože zaujaty výkvětem aristokracie rodové i peněžní, dámy v nádherných toiletách se třpytnými šperky. Díky dnešnímu rannímu vydání denních listo můžeme sledovati, kdo kterou loži zaujímá.
profesor doktor E Renzi Baccell Neapol San Carlo Humberto
31 article
Parket vyhražen kongresistům, jichžy jest dle posledních údajů ke 1200. Rázem jedenácté hodiny za zvuků hudby a ohlušujícího volánl postranním vehodem vstupuje protektorka kon- gresu královna Margheritta, zavěšena v rámě královo. Oba elegantním a měkkým krokem vystupují po můstku, přes orkestr postaveném, na jeviště a usedají na připravená křesla. v družině královské sledují prine Neapolský s prin- ceznou Helenou, prine Tomasso a dámy dru- žiny královniny. President kongresu prof. Bar- celli čte uvítací řeč. Na to mluví purkmistn neapolský Summonte, jehož řeč na mnoha ml- stech přerušována byla potleskem a voláním slávy královně. Akklamováno bylo i místo v řeč jeho, kde dotýká se zásluh o propagaci my- šlenky boje proti tuberkulose kněžnou Ravas- chieri. Dále mluví rektor university neapolské prof. Pinto. Zajímavou jest poznámka jeho, že již roku 1782 (tedy sto let před vynaleze- ním bacilla tuberkulosního), dva členové uni- versity neapolské prof. Domenico Cotugnoa Domenico Cirillo stanovili první zákony profy- lace tuberkulosy jako nemoci nakažlivé. Další řečník je president výkonného komitétu kon- gresu prof. E. de Renzi. Připomíná histori organisace kongresu a ligy proti tuberkulose. N to mluví vládní zástupce záhraniční a sice : z Rakousko prof. Schweter z Vídně, za Německo vévoda Ratiborský, za Švédsko prof. Luiroth, za Norsko P'Ustredt, za Rusko Dubelir, za Špa- nělsko Cortez, za Francii Lannelongue, za Ru- munsko Thomescu atd. Řeči jednotlivých dele- gátů provázeny byly častým applausem. Místy projevy publika — zejmena parketu — vybuchují v nezvyklou u nás formu a pro- vázeny jsou různými pokřiky, místy i smíchem.
Helena Pinto profesor Cotugno Cirillo E Renzi Schweter Luiroth P Ustredt Cortez Rakousko Vídeň Německo Ratiborský Švédsko Norsko Rusko kongres královna Margheritta
32 article
Jeden delegát, který mluvil nápadně zkrátka, odměněn byl výkřiky bravo, bravissímo per l brevita; ani přítomnost královských hostí publi- kum neudržuje v konvenčních mezích. O živosti italských řečníků přesvědčili jsme se odpoledne v prvním zasedání. Kongres zasedá v paláci Maddaloni v ulici Toledo. Práce kongressu roz- děleny jsou ve čtyři sekce. První z nich věno- vána jest etiologii a profylaxi tuberkulosy, druhá pathologii a klinice, třetí therapii a čtvrtá sana- toriím pro tuberkulosní. První sekci předsedá prof. dr. A. de Giovanni z Padovy. Většinou přihlášeni jsou k přednáškám lékaři italstí. Z ei- zích nejvíce zastoupeni jsou Němci. Zmiňovati se o předmětu jednotlivých sdělení vedlo by da- leko a také mnoho nového jsme dosud nesly- šeli. Zajímavým a novým pro nás byl způsol přednesu jednotlivých italských řečníků. Prudká gestikulace, rychlý spád řeči, hlučný přízvuk divadelní posa řečníků dávají nám v nich tušiti více herce, nežli učené pány. Hned na počátku sezení vyvolán byl prudký spor o volnost dia kusse. Knergický stařičký předseda tak se roz- čilil, publikum italské tak vzrušilo, že jsme s domnivali, že to přivodí konec seliůze. Cizl hosté počali odcházeti. Schůze za hojného úča- stenství trvají dále. Dnes na podnět purkmistra v divadle San Carlo jest představení di gala. Pro kongressisty projektují se po kongressu vyjížďky po zálivu neapolském a výlet do Pom- peje. Výborně jest zorganisován denní tisk nea- polský. Do pěti hodin zasedají schůze sekcí v 7 hodin večer již máme v rukou releráty o schůzi.
profesor doktor Němec Toledo Padova San Carlo Maddaloň