ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 92319700-66a6-11dc-bda4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 26, person 97, org 4
1 masthead
Ročník XX0xx.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 2. května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 120.
4 article
Na ranní a odpol. list přečplácí sen v Praze v administrasl na měsíe . . .. .. ne čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí čenálko s nl n an ieta : 7 k 6oh ve úilialkácha na měsjo . . . . . . 2 K 80 Poštout nam . . . : ke * dvají zásilko n r : :: ke
Praha
5 title
Dnešní čísle pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6 article Situační paběrky.
Situační paběrky. Kruhy rozpravy o projevech na sněmu českém při návrhu Pacákově stále se šíří, při čemž zvláště klade se otázka, co počne vláda, co stane se s pravicí, co s říšskou radou vůbec. Na německé straně má dnes hlavní slovo poslanec dr. Chiari, jenž za německé lidovce činí výklad o situaci. Alfa a omega jeho moudrosti jest — svatodušní program německý. Co se týče návrhu jazy- kového zákona, vládou chystaného, nemíní se o něm vysloviti, dokud nebude znám v plném znění. »Teprve až vláda podá svůj návrh sněmovně poslanců, zaujmou Němei k němu určité stanovisko.« Jaké to stano- visko bude, prozrazuje těmito slovy: »My Němci víme velmi dobře, že bychom ze- jmena na Moravě úplně se octli v moci svých odpůrců (l), i kdyby se splnila jen částečně česká přání. Pohleďme na změnu volebního řádu do sněmu morav- ského; rázem bychom pozbyli většiny ve sněmu. Proto neustoupíme ani o krok od programu svatodušního. Ani co se týče upravení otázky jazykové rovněž nikterak na to nepomýšlíme, odloučiti se od pro- gramu svatodušního. Také jsme prohlásili v konferenci s plným důrazem, že požadavky vyslovené ve svatodušním programu poklá- dáme za nejmenší míru svých po- žadavků. Obavy, že by říšská rada byla rozpuštěna, dr. Chiari nesdílí a rovněž se nedomnívá, že by v nejbližší době na- staly nějaké změny parlamentních poměrů. — Současně ozval se i hlas berlínský, kterýž s potěšením zaznamenává, že na ná- rodním bojišti v Rakousku stala se důležitá událost, že jsou Čechové nyní naprosto osa- moceni! Železný kruh pravice jest rozdrcen.
Pacákův doktor Chiari Němec Čecho Morava Rakousko
7 article
Němci prý sice také nejsou spokojeni, ale nebudou obstruovati, protože by tento způsob boje měl naději na úspěch jen v tom pří padě, kdyby veškeré německé strany byly sjednoceny. Ale to tentokráte (při vládním návrhu jazykovém) nebude. Ani zástupci ně meckého velkostatku ani skupina křesťan ských sociálů by se nepřipojily k obstrukci a i strana pokroková sotva by se k ní při pojila. Ve sněmovně samé Němci nedopust změnu jednacího řádu, protože by jako men- šina neměli ochrany, kterouž řád nynějš poskytuje. — Názory tyto v mnohém ohledu uvádí na pravou míru krakovský »Glos Narodu«. Promlouvaje o známé resoluci poslanců pol- ských, praví, že učiní sice dočasnou radost německému časopisectvu, ale na situaci po litické že nezmění pranic a ta že zůstane stejně hrozivou. Lvovská resoluce usne- sena byla na zakázku vládní; vláda, aby se zachránila, vyžá- dala si důvěrně u sněmů k ní ochotných, aby se vyslovily proti české obstrukci. V několika sněmech, jako v bukovinském, se to stalo, ale Javorský vymyslil si jiný způsob prove- dení; v plné sněmovně mohla věc naraziti na nesnáze, a proto odbyta za přítomnosti ministra Pientaka, který jest též poslancem ve schůzi poslanců. Dále připomíná týž list, že Poláci, chtějí-li zachovati svou ná- rodnost, jejíž území z valné části již pohltilo německé moře, nemohou než setrvati na stanovisku slovanském; vždyť ubohá »Halič nemá té síly, aby dovedla si zahrávati stále s německou břitvou«. Zdá se, že i vůdčím kruhům polským na tom záleží, aby seslabily příkrý dojem usnesení mimosněmovní porady poslanců.
Němec Glos Naroda Pientak Polák Halič
8 article
Aspoň krakovský »Czas« přináší dnes z Vídně situační výklad, v němž praví: Jest něco zcela různého: ozdravení parlamentu a rozbití pravice; jest něco zcela jiného, vystoupiti proti »antiříšské« (o obstrukci a upevňovati nadvládu německého souručenství rozražením tábora autonomistů a slovanských národů. Jak to prvé jest žá- douci, tak to druhé by bylo s politováním Toť by bylo historickým couvnutím a ná- vratem k době předtaaffovské a vzkřísením poměrů z času vlády Auerspergovy. Možná si toho přáti? Pravice se sice dosud osvěd- čila v postupu útočném malomocnou, ale jest sama sebou velmi cenným činitelem v odporu, závorou pro převahu strany nepřátelské a pojištěním proti jejím pře- hmatům. (A což zrušení jazykových naří- zení? Red.) Ostatně by rozklad pravice nevedl k uzdra vení parlamentu, ale způsobil by jen do- časné mechanické (§ 14.) provádění někte- rých záležitostí, stav tedy chorobný. Tolik jest jisto, že Čechům náleží v otázce jazy kové přiznání skutečných, s povahou věc a skutečnými potřebami souhlasných práv. Odnikud v této záležitosti ne- bylo dosud proneseno slovo po- slední. Rokování na sněmu českém o ná- vrhu Pacákově bylo snad přiliš silné, ale přece jenom připomenutí, že těmto potře- bám a právům z nich plynoucím musí se státi zadost. Prosté a jednostranné odsuzování obstrukce již dnes, (kdy není známo znění jazykového návrhu). kdežto jedna strana již skutečně a beztrest- ně jí užila, nic nezpomůže a k ni- čemu by nevedlo, leda ještě ku větším a dobrodružnějším zmat kům. — Jak patrno, »Czas« postihuje, že zm- něné usnesení porady poslanců polských způsobilo nepříznivý dojem, ohrozilo trvání posavadní většiny, a proto obmezuje jeho
Auerspergův Čecho Pacákův Vídeň
9 article
význam, připouštěje výminku, že jazykový návrh vládní by byl nedostatečný a nepřija- telný. Ale jedné věci se vybýbá »Czas« — kde jest tu ve stanovisku polském zásada autonomie, jejímiž nejproslulejšími stoupene jsou právě Poláci? A tento balvan, jejž haličtí Poláci svéh času dovedli obeplouti, když se upravilo jejich jazykové právo, leží dosud nehybně na dráze, vedoucí k vyřízení jazykového sporu v zemích českých. Otázce dalšího postupu věnuje dnes i orgán dra. Engla stručnou úvahu, navazuje na známou předlohu investiční a pokračuje: Rozumí se arciť samo sebou, že přestati tu musí především to známé vodění deputací za účelem domáhání se subvence, podpory atd. v potřebách místních, neboť má-li nej ráznější a nejrozhodnější opposice míti ale spoň slušný význam, jest nezbytně třeba, by jí nedělali toliko poslanci, jež to nic nestoj a kteří naopak ještě jen získají na popula ritě, ale také — a to vážnými, opravdovým skutky — všechen lid. Nepíšeme tak, aby chom snad prováděli nevčasnou kritiku, nýbrž abychom ihned již upozornili na nutné dů sledky. Mínění vlastního nepronášíme, po něvadž — jakožto věrnému orgánu strany — nezdá se nám správným, rozhodnutí klubov- nímu jakkoli předbíhati. Od nového zasedání rady říšské děl nás již jen málo dní a v krátce tedy se ukáže, zdali ve Vídni konečně pochopili, že posavadní couvání před útoky německými bylo nejosudnějším omylem a že nejen ne- vedlo k uklidnění, ale způsobilo rozrušení rozklad větší, než byl dříve.
Polák Vídeň
10 article Sněm království českého.
Sněm království českého. Schůze devatenáctá R. V Praze, 1. května. Dnes mluvilo se o českém a německém umění v Čechách. Poslanec dr. Kramář učinil návrh, aby sněm království českého povolil 20.000 korun na zakoupení děl do- mácích umělců. Deset tisíc zlatých! Co jest to na krá lovství české? Co jest to při rozpočtu 25 millionů zlatých? A co jest to u porovnání s ohromným kulturním významem umění? Nic. Dr. Kramář háje tento návrh sv pronesl pravdu, kterou všichni, kdož nezka- lený mají soud o kulturním vývoji, potvrdí že totiž sebe větší parlamentní výkon, sebe skvěleji provedená debata jest prací jen efe- měrní, kdežto dílo umělcovo zůstává trvalým, nehynoucím kulturním pomníkem národa, z něhož vyšel. Dr. Kramář smělé vyřkl tvrzení, které podepíšeme oběma rukama, že ku povznesení českého jmena v cizině při- spěli Smetana a Dvořák mnohem více, než kterýkoli politik. Dr. Kramář neučinil návrh svůj jen v zájmu umělcův českých, nikoli. V návrhu výslovně mluví se o umělcích v Čechách zrozených, tedy právě tak o ně meckých jako o českých. A dr. Kramář vý- slovně prohlásil, že v komisi, která o tom rozhodne, které dílo má býti zakoupeno zasedati budou též zástupci německých umělců a německých uměleckých spolků Jaké ale dostalo se mu odpovědi se strany německé? Poslanec Strache prohlásil j menem všech německých poslanců, že hlasováti budou proti návrhu dra. Kramáře, jehož prý je účelem, prospěti výhradně jen umění českému. Již to, že byl zplnomocněn pan Strache učiniti odmítavé prohlášení, charakterisuje německé smýšlení a jejich »smířlivost«. Člo- věku je při tom úzko, připomene-li si, jaká bude budoucnost této země, budou-li Němei takto ve své lásce k ní pokračovati.
doktor Kramář Smetan Dvořák Strach Praha Čechy
11 article
Němcům ovšem na umění mnoho ne- sejde, jejich umělecká tvorba nejen v Če- chách, nýbrž v celém Rakousku je tak ne- patrná, že by snad byli v rozpacích, od koho ze svých co koupiti. Leda že by komisi nabídl pan Strache své dopisnice, jako re- presentaci německého umění v této zemi. Poslanci Hořica a Adámek přimlouvali se však za návrh Kramářův. Zejmena Adámek řekl pánům Němcům, aby si to zapamatovali. nestydaté přímo jednání jejich že na straně české nikdy nebude zapomenuto. Formalný návrh, aby věc přikázána byla komisi roz- počtové, přijat hlasy českými a velkostatkář- skými proti hlasům německým. Ať žije ně- mecká smířlivost! voláme my. Pan Wolí zvolal po hlasování, že na věc tu by patřilo německé veto. Tak si je tedy Němci představují? Velice rozhorlil se posl. Ant. Steiner na to, že prý se čas maří na sněmu politi- ckým povídáním, kdežto prý sedláci venku hynou bídou. Pan Steiner má prý ale již toho dost a proto celým rejstříkem svého křiklavého tenoru rozkřikl se na cukrovar nické kartely v severo-západních Čechách. jež prý nejnesvědomitějším způsobem rolníky vyssávají. Pan Steiner nechť ví, že cukrovar nické kartely nečiní jinak také v ostatních Čechách a že cukrovarnický kartel je totéz sdružení nemravné jako každý jiný kartel Návrh páně Steinerův přikázán byl komisi zemědělské. Na to vyřízena řada iniciativních ná vrhů ve druhém čtení. Posl. Štěpán Richter referoval v dlouhé řečí, jež měla býti učenou, o mani pulacích při stanovení obilních cen a dopo ručoval na to návrh komise. Debaty zúčastnili se poslanci Jaro Peschka, Kutscher a Wolf. Všickni souhlasili v tom, že nejvvšší již čas, aby
Němec Strach Hořica Adámek Kramářův Zejmen Adámek pán Wolit Steiner Steinerův Posl Richter Jara Peschek Kutscher Wolf Rakousko Čechy
12 article
stát, který pro všechny stavy bez výjimky co bylo v moci jeho, učinil, konal povin nost svou konečně také oproti těm, kteří společnost státní živí a již nalezají se v si- tuaci přímo bědně. Skladiště obilná všude jinde přispívají k neodvislosti rolnictva o bezohledných sprostředkovatelů a od vlno- bití bursovního, jest nejvyšší čas, aby také u nás v tomto směru něco se stalo a rolník nebyl v době nejkritičtější donucen, obil své za fatku prodati. Nekonečné návrhy páně Richtrovy či komise zemědělské při- jaty, však pochybujeme, že všechno to, c do nich shrnuto, se osvědčí. Konečně projednán rovněž důležitý od- stavec jednacího pořadu, týkající se po mocné akce v zájmu maloživnostnictva Referentem byl posl. Němec, o němž sluší bez zbytečné chvály říci, že pojal úkol zá stupce stavu, jehož je ozdobou, se stano- viska nejkorrektnějšího a nejvážnějšího Přáli bychom si, aby úvahy jeho nebyly křižovány a paralysovány mluvky o živnost nictvu, kteří, bohužel, nabyli jistého vlivu ne proto, že by byli s to pomoci, nýbrž že mluví ostrá slova a dunivé tuctové fráse. K věci té promluvili velmi dobře ještě posl. Materna a Macháček.
Richtrův Němec Matern Macháček
13 article
Nejvyšší maršalek zemský zahajuje schůzi o 11. hod. 25 min. dopoledne. U vládního stolu přítomni jsou: místo držitel hr. Coudenhove, okres. hejtman dr Neumann a míst. rada dr. Vojáček Posl. dr. Dyk a soudr. podávají na místodržitele opětně dotaz ve příčině neodůvodněného konfisko vání »Klatovských Listů« tamějším c. k. okresním hejtmanstvím. Posl. Hyrš a soudr, podávají návrh v příčině rozšíření dosavadní působnosti zem. pojišť. fondu císaře a krále Františka Josefa I Posl. dru. Herbstovi povoluje se třídenn dovolená. Posl. dr. Engel omluvil svou nepřítom nost pro dnešní schůzi; posl. dr. Kai zl jest omlu- ven churavostl. Místodržitel hr. Coudenhove odpovídá k do- tazu posl. Udržala a soudr, ze dne 5. dubna t.r. v příčině vyšetřování škod, způsobených polními hraboši v okresích pardubickém a chrudim ském. Praví, že zemské finanční ředitelství vyzval již v r. 1896 a znovu v r. 1900 veškeré příslušné úřady pro vyměřování daní, by ihned po oznámení škod nenařizovaly náležitá šetření, nýbrž volily pro toto šetření škod onu dobu, v níž škoda na naturál- ních užitcích céloročních v celku se dá posouditi Souhlasné nařízení vydáno bylo okresnímu hejtman- ství v Chrudimi a podotknuto, že vyšetřování vzhle dem k lomu, že jednotlivé parcely byly přeorány znovu osety, teprve tehdy možno předsevzíti, a bude veškeré přeorání a nové osetí skončeno.
Coudenhove Neumann doktor Vojáček Posl Dyk Posl Hyrš František Josef Herbst Engel Kai Udržal Chrudim
14 article
Okresnímu hejtmanství v Pardubicích zvláštní podobné vyzvání zasláno nebylo. V letošním roce dosud pro abnormální pově- trnost k vyšetřování škod přikročeno býti nemohlo ježto dle zprávy okresního hejtmanství v Pardubi- cích z měsíce dubna polnosti do nedávna sněhen pokryty byly a vegetace tak jest zpozděna, že škody na plodinách polních s nižádnou pravdivostí a správ- ností zjištěny býti nemohou. Jakmile škody v celém svém obsahu stanoviti se dají, budou náležitá še- tření dle předpisů zavedena a nebudou tudíž poško- zení majitelé pozemků nijak na svých právech n případné odepsání daní ani v nejmenším zkráceni Přechází se k jednacímu pořadu. Prvním předmětem jeho je první čtení návrhu posl. dra. Kramáře a soudr. na každoroční povolován 20.000 korun na zakupování děl umě leckých.
Kramář Pardubice
15 article
Navrhovatel posl. dr. Kramář: Přál bychsi aby aspoň proti tomuto měmu návrhu nebyla činěna s druhé strany opposice a to tím spíše, poněvad jest činěn takovým způsobem, aby nevylučov a německé umělce v Čechách narozené Návrh podaný nemá nějaký čistě nacionalistický cha rakter, nýbrž směřuje k tomu, aby umění v krá lovství českém bylo podporováno. O poměrech německých poslanců k umění ne- budu mluviti, nýbrž jen o tom, co se týká našeho českého umění. Zdá se mi, že to, co kdysi řekl Pa- lacký, že v kultuře je síla malých národů, neplat jen v tom smyslu, že kulturním prohloubením stává se národ silným a schopným k odporu tím, že s každý jednotlivec v tomto národě až do posledníh stává živým tělesem organismu, který jest schopen klásti živý odpor, ale myslím, že tento kulturní ele ment v životě národa nemá jen význam obrany nýbrž i velkou důležitost pro posta- vení národa v dějinách mezi druhým národy kulturními. (Výborně!) Neklamte se: o tom, co děláme v politice o tom, čím naplňujeme každodenně veřejné listy našich věcech, brzká budoucnost nebude věděti pra ničeho, ale dobrá kniha, dobrý obraz dobré umělecké dílo zůstane na vždy To jest to vyšší, co národu získává čestné míste mezi kulturními národy, tím národ žije, tím jes jeho život věčný. (Výborně!) Veškerá naše politika musí směřovati k tomu aby naše kulturní úroveň se tak pozvedla, aby z ní mohly vyrůstati nejnádhernější květy, které náro má, květy umění a kulturního života. (Výborně!
doktor Kramář Čechy
16 article
Mluví li se o umění, nemá pro ně nikdo na českém sněmu interes, a přece je to jedna z největších ne- vděčností, neboť naše politika má umění českému více děkovati, než mnohým nejplamennějším řečem kterým se zde tleská. Jsem přesvědčen, že náš Sme- tana a náš Dvořák pro pozdvižení naší české věc vykonali více, než my se svými nejkrásnějšími řečmi. Zatmosféry vyššího cenění českého národa vyrostl také uznání oprávněnosti vnitřní úřadní češtiny Umělecká díla jsou věcí, která zůstane věčn a kterou nám nikdo nevezme. Činíme a konáme svou povinnost k českému umění? Nikoliv. Dovedeme snad po smrti poslat telegram a vystrojiti slavný pohřeb, ale za živ umělce podporovati netrefíme. Bohužel, nemám u nás mecenášů. U nás musí býti umělec šťasten dostane-li se mu nějakého portrétu nebo prodá-l nějakou krajínku. Zde musí nastati náprava, země i stát musí či- niti svou povinnost. Nechci býti nespravedlivým uznávám, že baron Gautsch v druhé polovici své působnosti měl pochopení pro život umělecký a že neznal ve věcech umění národnosti. Také v sekčním chefovi Stadlerovi máme přítele českého umění, ač jest Němcem. Stipendia, podpory na cesty a podobné věci jsou pro mladého, nehotového umělce, ale umělci hotovému musí býti dána možnost volného tvoření. Nesmíme dávati umělcům almužny, nýbrž musíme zajistiti svobodnou konkurenci umění. Chci, aby se každoročně na výstavách díla ve- řejně vystavená zakupovala a než budeme míti svou galerii umění království českého, aby se uschovávala v museu nebo v české akademii; představuji si, ž by v jury zasedali zástupcové všech výkonných uměleckých jednot, jako na př. zástupce Jednoty umělců, zástupce »Manesa«, zástupce Úmělecké be- sedy a pak zástupce německého spolku umění
Dvořák Gautsch Stadler Němec Manesa Sme Úmělecký be
17 article
mimo to by si jmenoval své zástupce zemský výbou a kdyby také vláda dala příspěvek, též ona. Zemský výbor by snad dbal také k tomu, aby Česká akade- mie, zejmena její čtvrtá třída byla zastoupena. Prosím však, aby se zde snad neopakovalo, c se stalo při jmenování prvních členů Akademie Umění není petrifikát, zde musí býti živý rozvoj Do této jury musí býti povoláni také zástupci spolků uměleckých, které se třeba teprve později utvoří Velkou garancií pro to, aby byla jury také uměle ckým duchem prodchnuta, by bylo, aby se každý rok měnila. Doufám, že zemský výbor, který vypra cuje řád pro instituci jury, pro zakoupení obrazů k těmto věcem vezme zření. Galerie umění králov- ství českého bude pomníkem toho, že i v takové době, kde jsme byli pohrouženi v boje politické, ho spodářské i sociální, měli jsme přece pochopení smysl pro něco vyššího, pro to, co jes věčné v životě národů. (Výborně ! Výborně Potlesk.) Posl. Wolf: Navrhoval bych, by objednal s obraz, jak policie vstupuje do říšské rady s Kramá- řem v čele a by obraz tento koupil se za 10.000 l Posl. Strache praví, že nemohl, neznaje če- sky, sledovati řeč posl. dra. Kramáře, že však z ná- vrhu jest jasně zřejmo, že zemským sněmem a říš skou radou každého roku žádaný nejmenší obno 40.000 zl. sloužiti má výhradně k zakupování umě leckých děl českých umělců a k obohacení českéh musea, sloužícího pouze českým národním účelům Od sněmu žádá se 20.000 K a nejméně stejný ob nos žádati se bude od vlády k účelu národně jedno strannému Posl. Štěpán Richter: By pomohlo se ně kolika českým umělcům idiotům.
Posl Wolf Richter Galerius uměný králov
18 article
Posl. Strache praví, že museum král. českéh slouží výhradně jen českému umění a že němeč poslanci pro národní sportovní účely příspěvku ne povolí. Š návrhem mohli by souhlasiti jen tehdy kdyby polovice žádaného obnosu věnovala se něme ckým umělcům. Jelikož však od sněmu tak spra vedlivého rozdělení nelze očekávati (Odpor a různ výkřiky u českých poslanců), prohlašuje řečník jmenem všech německých poslanců, že hlasovat budou proti návrhu. (Souhlas u německých po slanců.) Posl. Hořica: Zde jest obrázek smířlivost našich německých krajanů. Ať se jedná o cokoli jsou zde vždy s národní závistí a s národní svou hašteřivostí. Jest mi velice líto, že pan Strache nedal aspoň tlumočiti, co mluvil dr. Kramář. Všichni praví přátelé umění s velikým povděkem četli návrh dra. Kramáře. Vzpomněl jsem si na celé řady vel- kých českých umělců, kteří by rádi dleli na domácí půdě, ale poněvadž právě naše domácí půda po- strádá vřelosti, které jest zapotřebí, aby umění n ní zkvétalo, jest jim to nemožno. Nechci jmenovat žádných jmen, ale býti umělcem a bydleti v Čechác a zde tvořiti, jest za nynějších poměrů holé mučen nictví. Dr. Kramář neučinil návrh, aby 20.000 K, prav almužna, věnovalo se českému umění, nýbrž řek umění vůbec. Jakmile se však v Čechách mluví umění, jsou naši přátelé druhého jazyka ihned ne vosní, poněvadž jakmile se mluví o umění v král českém, oni na něm participují velmi malým podílem. Umělců, malířů, sochařů, spisovatelů hudebníků, které Němci v král. českém měli za po slední století, je velice málo a nejlepší z jejich lid milovali tuto svou rodnou zemi, ačkoliv není celt německá.
Posl Strach doktor Kramář Němec Čechy
19 article
Měli jste básníky německé, kteří opěvovali Žižku. Umění v Čechách nemáte, ale jakmile s mluví o penězích na podporu umění, chce míti pan Strache hned polovici pro Němce, ať je mají nebo ne. Nemám jiné prosby, než aby aspoň nejlepší lidé mezi vámi se rozpomenuli nad tím, co pášete na umění, když v tak ideálních otázkách, jakoje podpora českému umění, tak strannicky záštiplně jednáte. (Výborně! Výborně!) Posl. Karel Adámek: Způsob, jakým se po- stavil posl. Strache proti návrhu dra. Kramáře, musí naplniti každého, jen trochu nepředpojatého člověka opravdu bolestným dojmem. (Šouhlas.) Naši němečtí krajané nemohou si stěžovati, že by návrh dra. Kramáře křivdil jejich uměleckým zájmům, na- opak, návrh tento má na zřeteli výtvarné umění v království českém vůbec a dle intencí navrho- vatelových mají v jury zastoupeni býti všechn umělecké jednoty a spolky pražské tudíž také i německé. Příkré stanovisko k tomuto návrhu osvědčuje zase křiklavě ono zvlčení na ších poměrů veřejných, mají-li zástupcon kulturního národa německého smutnou odvahu opí- rati se na sněmu království českého návrhu, aby sněm smazal aspoň poněkud palčivý hřích, který země páše na svých umělcích Posl. dr. Kramář byl tak šetrný, že se otázky jak různě se strany státu měří se uměleckým po- třebám českým a německým, ani nedotknul, že ani neukázal, mnoho-li na dotacích a podporách beřou od státu umělecké spolky německé a jak naprot tomu odbývány jsou umělecké snahy národa če- ského, a přece se při vší té šetrnosti dostalo jeho návrhu odvety, které jsme zajisté nečekali.
Žižek Strach Němec Posl Adámek Kramář doktor Čechy
20 article
Řečník poukazuje na řadu vynikajících památel uměleckých, zejmena stavitelských v Čechách a pro- jevuje mínění, že požadavek návrhu, aby totiž země na podporu domácího umění věnovala ročně 20.00 korun, jest tak skromný, že jest nepochopitelno že studem musí se zardíti každý na tím, že jest možno, aby myšlenka tako- vá narazila na odpor tak příkrý, jaký se na druhé straně sněmovny ukázal. Hlas: Hluboko jsme to klesli. Posl. dr. Krajník: Němci mají všeho dosti proto se staví proti tomu. Posl. K. Adámek vzpomíná výroku Bachov vůči Purkyňovi, že Čechy jsou i ohledně výnosnosti duchů zlatým důlem a praví: Co jsou nám platny všechny talenty, necháme -li je hladem zmírat. Musíme jím zjednati mož nost, aby se mohly uplatniti. O německé umělceje postaráno; ale nikoli o umělce české. Český uměle musí napřed do ciziny a teprve prostřednictvím jejím dostáváme o něm známosti. (Tak jest Není o tom ani řeči, že by stát vůči českému umění konal svou povinnost. Stát musí, chce-li býti spravedlivým, povoliti pro podporu našeho domácího umění podobnou subvenci, jako navrhujeme se strany země. V tom ohledu měl navrhovatel úplnou pravdu.
Posl doktor Krajník Němec K Adámek Bachov Purkyně Čechy
21 article
Řekl-li však dále, že ani země vůči českému umění neplní svou povinnost, pak potřebí tvrzení toto po- někud opraviti. Jestli podpora zemská nedosahuje míry, jaké by si v zájmu umění bylo přáti, je tím vinen opět neblahý finanční stav zemský, ale i při skromných poměrech vykonala země poměrně mnoho Bude-li návrh p. dra. Kramáře přijat, zemský výbou tendencím jeho zajisté plně vyboví. Vynikající básník náš pravil, že jest první po vinností národa, aby uplatnil své talenty a věru ná rod, který tak nečiní, nemá práva, aby s jmenoval národem kulturním. Přál bych si věru, abychom se dočkali národní galleri českého umění, která by důstojně stavěla se k uni- versitě, museu a jiným vzdělávacím ústavům našim po bok. (Výborně! Hlučný potlesk.) Rokování jest skončeno Navrhovatel posl. dr. Kramář (v závěrečném slovu) děkuje politickým přátelům svým za přímluvu návrhu jeho věnovanou. Nemám chuti — praví — zabývati se tím, co řečník z druhé strany uznal vhodným pronésti. Nechci s ním polemisovati, ale nemohu se ubrániti dojmu, že posl. Strache a n německého překladu návrhu ne- četl; jinak by byl nemohl přehlédnouti, že jedná se o podporu umělců českých a v Čechách zroze- V drobném prodejí raaní číslo o sobě . . . za Sh vdpoled dni . . . nss Ve úilialkách as venkově ranní čisle odpolední. . . . . . . . S Insersty platí se hotově napřed. Fřežplacení a insarty přijímá sdmlni strace v Marisnské vlini č.3. Tam nachizají se til rellaka tiskárna a expedics „ Národních Listá“ Rekoplsy se nevraneii
Kramář doktor Čechy národní Listat
22 article
ných. Nebo snad nejsou páni také v Čechách zro- zeni? (Souhlas.) Nepochopuji, jak jest možno, abyv otázkách umění bylo užíváno tonu, jakého jsme se dnes dočkali. Pánům z druhé strany jsme nikdy ne- vyčítali, čeho dosáhli v oboru umění, my jsme jim nevyčítali, že si za tolik a tolik millionů vyzdobili Vídeň také z našich peněz. Vždy hleděli jsme, aby štvanice národnostní zůstaly vzdáleny otázek umě- leckých. Myslím však, že co zde dnes bylo řečenos vaší strany, lepší mezi vámi, zejmena umělci vaši schvalovati nebudou a že si budou mysliti: Bůh nás chraň před takovými poslanci na českém sněmu. (Nepokoj a různé výkřiky u německých po- slanců.) Posl. dr. Maly: To nám neimponuje. Posl. dr. Kramář: Není možno, aby ve va- šem uměleckém světě převládal názor, jaký tlumočil dnes posl. Strache. (Nepokoj.) Nechtěl jsem při této věci mluviti o politice ale nejde to jinak; jsme jako v začarovaném kruhu. a politická stránka vrací se nám při každé věci. Až budete jednou mluviti o tom, že chcete v smíru žíti, pak postačí jen, dáme-li vám odpověď, kterou jste dali dnesůsty posl. Stracha ná m. Mystím, že aspoň ti mezi vámi, kteří mají vyvinutý smysl pro umění, pro něco vyššího, než jsou věčné národnostní třenice, budou v duši souhlasiti s mým návrhem. Doufám, že většína tohoto sněmu k ná- vrhu mému se připojí, a sice nikoliv jen v prvním čtení, nýbrž i v komisi rozpočtové při vyřízení roz- počtu. (Výborně! Výborně ! Potlesk.) Návrh posl. dra. Kramáře přikazuje se ko- misi rozpočtové. Dalším předmětem jest první čtení návrhu posl Ant. Steinera (Most), F. Albla a soudruh v příčjně zrušení cukrovarnických kartelů v sever- ních Čechách.
Posl doktor Malo Kramář Strach Antonín Steiner F Albl Čechy Vídeň Most
23 article
Navrhovatel posl. Ant. Steiner počíná svoí řeč tak silným hlasem, že uvádí tím sněmovnu ve veselost. Poslanci dlící v kuloarech spěchají do sně- movního sálu, by shlédli, co se v něm stalo. Řečník, jemuž hlas záhy v síle selhává, stěžuje si, že ho- spodářské věci jsou politickými debatami odstrko- vány, čímž trpí rolník německý i český. Účelem kartelů cukrovarníků jest, aby akcionáři dostali vy- sokou dividendu. Rolníci cukrovarnictví přáli výhody, které poskytovala mu vláda, protože považovali je za průmysl hospodářský, ale dhes jest tomu jinak. Cukrovarnický průmysl staví se na stanovisko, pěstitele řepy co nejvíce vykořistiti.
Steiner
24 article
Řečník poukazuje k neutěšeným poměrům rol- nictva, jehož potřeby se zdražují, ale ceny země- dělských produktů se stlačují, načež líčí poměry při uzavírání smluv při nákupu řepy, pojednává o t. zv. zálohách a uvádí drastické případy strhování, kter provádějí cukrovary při přijímání řepy. Poměry. které se následkem kartelů vyvinuly, jsou horší. nežli byly ve středověku nebo za roboty a rolníci nemají dostatek síly kapitálu, by se jim vzepřeli boj aspoň jeden rok vydrželi. Na zakročení jejich u ministerstva orby dostalo se jim odpovědi o místodržítelství, že učiní se vše, co mohlo by smírnou cestou zjednati nápravu. Vláda pomýšlí patrně opět svolati anketu. Posl. AlbI: A odnésti si opět »milou upo mínku«. Posl. Steiner: Na podobných anketách mluví se o všem možném, jenom ne o kartelech cukrovarů. Rolníci nesmi si to dati více libiti. Řečník žáda rolnické poslance české, by pro návrh jeho hlasovali. neboť kartely trpí i čeští zemědělci a navrhuje, by se návrh odkázal komisi zemědělské. (Pochvala.) Návrh přikazuje se komisi zemědělské. Příštím předmětem jednacího pořadu jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu posl. Jana Jaroše, Jos. Horáka soudr. na podporu obilních skladij v království českém.
Posl Steiner Jaroš Horák Albi Jos
25 article
Komise navrhuje Slavný sněme račiž se usnésti: 1. Do zemského rozpočtu na rok 1900 vkládě se za tím účelem, aby bylo podporováno zřizováni společenských skladiš a) na subvence 200.000 K, b) na nezůročitelné zá- půjčky 100.000 K 2. Zemskému výboru náleží, aby rozděluje sub- vence a nezúročitelné zápůjčky, přihlížel k zásadám ve zprávě komise uvedeným. 3. Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině požadavků, jež ve zprávě jsou vysloveny, zahájil jed- nání s c. k. vládou. 4. Zemskému výboru se ukládá, aby ve smyslu zmíněných zásad nadále výdatně podporoval zřizo- vání skladišť a aby o své činnosti v tomto sméru. zejmena o tom, jak bylo užito povolených sub- vencí a zápůjček, sněmu podal v příštím zasedání zprávu.
26 article
Zpravodaj posl. Štěpán Richter praví, že ze- mědělská komise vyslovila se pro zřízení obilníc skladišť, protože jest přesvědčena o jich potřeběa důležitosti pro zemědělství Jich zřízením se stlačování cen obilí ani prudké klesání cen na plodinových trzích sice hned nezamezí, ale přece znenáhla odstraní. Hlavní příčinou náhlého poplachu, kterým veškeré středoevropské zemědělství těžce trpí, jest konkurence ciziny a mezinárodní obilní obchod. Konkurenci dalo by se čeliti clya úpravou dopravních sazeb a r. 1903 zajisté v ohledu tomto zjedná nápravu. Mezinárodní obchod s obilím, soustředěný na burse, velká skladiště a velké eleva- tory, jaké nalezáme téměř ve všech přístavních mě- stech Ameriky, jest hlavní příčinou prudkého klesání cen, které má i v celé Evropě tak škodlivý vliv na ceny obilí. Zřízením skladišť odstranily by se zlořády tropené překupníky a zisk, jehož docilují, připadl by družstvům. Zároveň umožnilo by se, aby i nejmenš rolník posílal své obilí na mezinárodní trh a ceny tohoto byly by lepší. Řečník vyslovuje se pro zřizování skladišť střední velikosti, jejichž rentabilita byla by při 25% pří- spěvku k nákladu se strany země a státu zajištěna. Pojednávaje o způsobu obchodu, praví, že nejlepší byl by komisionářský, při kterém musilo by ovšem býti postaráno o levný lombard, k němuž by se nej- lépe hodily Raiffeisenovy záložny.
Richter Raiffeisenův Amerika Evropa
27 article
Družstvům poskytnouti by se kromě toho mohly nezůročitelné půjčky ze sirotčích pokladen. Pro rozvo skladišť jest nezbytně nutno, by zadaly se jim přímě dodávky vojsku a zřízení kolejí, spojujících je s drá- hou, ve kteréž otázce počínají si zejmena státní dráhy zdrželivě. Vláda místo svolávání anket měla by konečn přistoupiti ke zrušení blankotermínového obchodu, o žádá veškeré rolnictvo. (Pochvala.) Posl. Kutscher praví, že vinu, proč věc tat se tak dlouho protabuje, mají čeští poslanci, jelikol skutečně umělým způsobem vsunují na jednací pořad věci, jež ani do kompetence sněmu nenáležející, ani strádajícímu obyvatelstvu neprospějí. Bylo by přímo urážkou tohoto, kdyby z obnosu navrhovaného po- slancem drem. Kramářem jen jediná tisícovka na zmí- něný účel se dala. Rečník pojednává po té o tísni rolnictva, vyvrací výtky, že by jí bylo samo vinno. Dnešní jeho po- měry zaviňuje hlavně nedostatek státní pomoci a ne- dostatek státní ochrany, který existenci stavu rolni- ckého ničí a vtiskl již četným rolníkům do ruky že- bráckou hůl. Zájmy průmyslu a obchodu podporovány byly opětně všemi možnými prostředky, nezřídka iz kapes rolníků, na vládu a stát má vliv jen mobilní kapitál, kdežto pro stav rolnický nečiní se nic. Za- vádí-li se u nás nová daň, trpí jí malý a střední rolník, který nemá vliv na určování cen obilí, nebo stanoví je živly, které ve svém životě nikdy nesejí nýbrž vždy jen žnou. Skladiště nechť zřídí se v ka- ždém soudním okresu v rozměru, by pojalo nejméně třetinu obtlí sklizeného v jeho obvodlul.
Posl