2
masthead
V Praze, ve středu dne 2. května. 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list
přečplácí sen
v Praze v administrasl
na měsíe . . .. ..
ne čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí čenálko
s nl
n an ieta : 7 k 6oh
ve úilialkácha
na měsjo . . . . . . 2 K 80
Poštout
nam . . . : ke
* dvají zásilko
n r : :: ke
Praha
5
title
Dnešní čísle pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6
article
Situační paběrky.
Situační paběrky.
Kruhy rozpravy o projevech na sněmu
českém při návrhu Pacákově stále se šíří,
při čemž zvláště klade se otázka, co počne
vláda, co stane se s pravicí, co s říšskou
radou vůbec. Na německé straně má dnes
hlavní slovo poslanec dr. Chiari, jenž za
německé lidovce činí výklad o situaci. Alfa
a omega jeho moudrosti jest — svatodušní
program německý. Co se týče návrhu jazy-
kového zákona, vládou chystaného, nemíní
se o něm vysloviti, dokud nebude znám
v plném znění. »Teprve až vláda podá svůj
návrh sněmovně poslanců, zaujmou Němei
k němu určité stanovisko.« Jaké to stano-
visko bude, prozrazuje těmito slovy: »My
Němci víme velmi dobře, že bychom ze-
jmena na Moravě úplně se octli v moci
svých odpůrců (l), i kdyby se splnila jen
částečně česká přání. Pohleďme na
změnu volebního řádu do sněmu morav-
ského; rázem bychom pozbyli většiny ve
sněmu. Proto neustoupíme ani o krok od
programu svatodušního. Ani co se týče
upravení otázky jazykové rovněž nikterak
na to nepomýšlíme, odloučiti se od pro-
gramu svatodušního. Také jsme prohlásili
v konferenci s plným důrazem, že požadavky
vyslovené ve svatodušním programu poklá-
dáme za nejmenší míru svých po-
žadavků. Obavy, že by říšská rada
byla rozpuštěna, dr. Chiari nesdílí a rovněž
se nedomnívá, že by v nejbližší době na-
staly nějaké změny parlamentních poměrů. —
Současně ozval se i hlas berlínský,
kterýž s potěšením zaznamenává, že na ná-
rodním bojišti v Rakousku stala se důležitá
událost, že jsou Čechové nyní naprosto osa-
moceni! Železný kruh pravice jest rozdrcen.
Pacákův
doktor
Chiari
Němec
Čecho
Morava
Rakousko
7
article
Němci prý sice také nejsou spokojeni, ale
nebudou obstruovati, protože by tento způsob
boje měl naději na úspěch jen v tom pří
padě, kdyby veškeré německé strany byly
sjednoceny. Ale to tentokráte (při vládním
návrhu jazykovém) nebude. Ani zástupci ně
meckého velkostatku ani skupina křesťan
ských sociálů by se nepřipojily k obstrukci
a i strana pokroková sotva by se k ní při
pojila. Ve sněmovně samé Němci nedopust
změnu jednacího řádu, protože by jako men-
šina neměli ochrany, kterouž řád nynějš
poskytuje. —
Názory tyto v mnohém ohledu uvádí
na pravou míru krakovský »Glos Narodu«.
Promlouvaje o známé resoluci poslanců pol-
ských, praví, že učiní sice dočasnou radost
německému časopisectvu, ale na situaci po
litické že nezmění pranic a ta že zůstane
stejně hrozivou. Lvovská resoluce usne-
sena byla na zakázku vládní;
vláda, aby se zachránila, vyžá-
dala si důvěrně u sněmů k ní
ochotných, aby se vyslovily
proti české obstrukci. V několika
sněmech, jako v bukovinském, se to stalo,
ale Javorský vymyslil si jiný způsob prove-
dení; v plné sněmovně mohla věc naraziti
na nesnáze, a proto odbyta za přítomnosti
ministra Pientaka, který jest též poslancem
ve schůzi poslanců. Dále připomíná týž
list, že Poláci, chtějí-li zachovati svou ná-
rodnost, jejíž území z valné části již pohltilo
německé moře, nemohou než setrvati na
stanovisku slovanském; vždyť ubohá »Halič
nemá té síly, aby dovedla si zahrávati stále
s německou břitvou«.
Zdá se, že i vůdčím kruhům polským
na tom záleží, aby seslabily příkrý dojem
usnesení mimosněmovní porady poslanců.
Němec
Glos Naroda
Pientak
Polák
Halič
8
article
Aspoň krakovský »Czas« přináší dnes
z Vídně situační výklad, v němž praví:
Jest něco zcela různého: ozdravení
parlamentu a rozbití pravice; jest něco
zcela jiného, vystoupiti proti »antiříšské« (o
obstrukci a upevňovati nadvládu německého
souručenství rozražením tábora autonomistů
a slovanských národů. Jak to prvé jest žá-
douci, tak to druhé by bylo s politováním
Toť by bylo historickým couvnutím a ná-
vratem k době předtaaffovské a vzkřísením
poměrů z času vlády Auerspergovy. Možná
si toho přáti? Pravice se sice dosud osvěd-
čila v postupu útočném malomocnou, ale
jest sama sebou velmi cenným činitelem
v odporu, závorou pro převahu strany
nepřátelské a pojištěním proti jejím pře-
hmatům. (A což zrušení jazykových naří-
zení? Red.)
Ostatně by rozklad pravice nevedl k uzdra
vení parlamentu, ale způsobil by jen do-
časné mechanické (§ 14.) provádění někte-
rých záležitostí, stav tedy chorobný. Tolik
jest jisto, že Čechům náleží v otázce jazy
kové přiznání skutečných, s povahou věc
a skutečnými potřebami souhlasných práv.
Odnikud v této záležitosti ne-
bylo dosud proneseno slovo po-
slední. Rokování na sněmu českém o ná-
vrhu Pacákově bylo snad přiliš silné, ale
přece jenom připomenutí, že těmto potře-
bám a právům z nich plynoucím musí se
státi zadost. Prosté a jednostranné
odsuzování obstrukce již dnes,
(kdy není známo znění jazykového návrhu).
kdežto jedna strana již skutečně a beztrest-
ně jí užila, nic nezpomůže a k ni-
čemu by nevedlo, leda ještě ku
větším a dobrodružnějším zmat
kům. —
Jak patrno, »Czas« postihuje, že zm-
něné usnesení porady poslanců polských
způsobilo nepříznivý dojem, ohrozilo trvání
posavadní většiny, a proto obmezuje jeho
Auerspergův
Čecho
Pacákův
Vídeň
9
article
význam, připouštěje výminku, že jazykový
návrh vládní by byl nedostatečný a nepřija-
telný. Ale jedné věci se vybýbá »Czas« —
kde jest tu ve stanovisku polském zásada
autonomie, jejímiž nejproslulejšími stoupene
jsou právě Poláci?
A tento balvan, jejž haličtí Poláci svéh
času dovedli obeplouti, když se upravilo
jejich jazykové právo, leží dosud nehybně
na dráze, vedoucí k vyřízení jazykového
sporu v zemích českých.
Otázce dalšího postupu věnuje dnes
i orgán dra. Engla stručnou úvahu, navazuje
na známou předlohu investiční a pokračuje:
Rozumí se arciť samo sebou, že přestati tu
musí především to známé vodění deputací
za účelem domáhání se subvence, podpory
atd. v potřebách místních, neboť má-li nej
ráznější a nejrozhodnější opposice míti ale
spoň slušný význam, jest nezbytně třeba, by
jí nedělali toliko poslanci, jež to nic nestoj
a kteří naopak ještě jen získají na popula
ritě, ale také — a to vážnými, opravdovým
skutky — všechen lid. Nepíšeme tak, aby
chom snad prováděli nevčasnou kritiku, nýbrž
abychom ihned již upozornili na nutné dů
sledky. Mínění vlastního nepronášíme, po
něvadž — jakožto věrnému orgánu strany —
nezdá se nám správným, rozhodnutí klubov-
nímu jakkoli předbíhati.
Od nového zasedání rady říšské děl
nás již jen málo dní a v krátce tedy se
ukáže, zdali ve Vídni konečně pochopili, že
posavadní couvání před útoky německými
bylo nejosudnějším omylem a že nejen ne-
vedlo k uklidnění, ale způsobilo rozrušení
rozklad větší, než byl dříve.
Polák
Vídeň
10
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
Schůze devatenáctá
R. V Praze, 1. května.
Dnes mluvilo se o českém a německém
umění v Čechách. Poslanec dr. Kramář
učinil návrh, aby sněm království českého
povolil 20.000 korun na zakoupení děl do-
mácích umělců.
Deset tisíc zlatých! Co jest to na krá
lovství české? Co jest to při rozpočtu 25
millionů zlatých? A co jest to u porovnání
s ohromným kulturním významem umění?
Nic. Dr. Kramář háje tento návrh sv
pronesl pravdu, kterou všichni, kdož nezka-
lený mají soud o kulturním vývoji, potvrdí
že totiž sebe větší parlamentní výkon, sebe
skvěleji provedená debata jest prací jen efe-
měrní, kdežto dílo umělcovo zůstává trvalým,
nehynoucím kulturním pomníkem národa,
z něhož vyšel. Dr. Kramář smělé vyřkl
tvrzení, které podepíšeme oběma rukama, že
ku povznesení českého jmena v cizině při-
spěli Smetana a Dvořák mnohem více, než
kterýkoli politik. Dr. Kramář neučinil návrh
svůj jen v zájmu umělcův českých, nikoli.
V návrhu výslovně mluví se o umělcích
v Čechách zrozených, tedy právě tak o ně
meckých jako o českých. A dr. Kramář vý-
slovně prohlásil, že v komisi, která o tom
rozhodne, které dílo má býti zakoupeno
zasedati budou též zástupci německých
umělců a německých uměleckých spolků
Jaké ale dostalo se mu odpovědi se strany
německé?
Poslanec Strache prohlásil j menem
všech německých poslanců, že
hlasováti budou proti návrhu dra. Kramáře,
jehož prý je účelem, prospěti výhradně jen
umění českému.
Již to, že byl zplnomocněn pan Strache
učiniti odmítavé prohlášení, charakterisuje
německé smýšlení a jejich »smířlivost«. Člo-
věku je při tom úzko, připomene-li si, jaká
bude budoucnost této země, budou-li Němei
takto ve své lásce k ní pokračovati.
doktor
Kramář
Smetan
Dvořák
Strach
Praha
Čechy
11
article
Němcům ovšem na umění mnoho ne-
sejde, jejich umělecká tvorba nejen v Če-
chách, nýbrž v celém Rakousku je tak ne-
patrná, že by snad byli v rozpacích, od koho
ze svých co koupiti. Leda že by komisi
nabídl pan Strache své dopisnice, jako re-
presentaci německého umění v této zemi.
Poslanci Hořica a Adámek přimlouvali se
však za návrh Kramářův. Zejmena Adámek
řekl pánům Němcům, aby si to zapamatovali.
nestydaté přímo jednání jejich že na straně
české nikdy nebude zapomenuto. Formalný
návrh, aby věc přikázána byla komisi roz-
počtové, přijat hlasy českými a velkostatkář-
skými proti hlasům německým. Ať žije ně-
mecká smířlivost! voláme my. Pan Wolí
zvolal po hlasování, že na věc tu by patřilo
německé veto. Tak si je tedy Němci
představují?
Velice rozhorlil se posl. Ant. Steiner
na to, že prý se čas maří na sněmu politi-
ckým povídáním, kdežto prý sedláci venku
hynou bídou. Pan Steiner má prý ale již
toho dost a proto celým rejstříkem svého
křiklavého tenoru rozkřikl se na cukrovar
nické kartely v severo-západních Čechách.
jež prý nejnesvědomitějším způsobem rolníky
vyssávají. Pan Steiner nechť ví, že cukrovar
nické kartely nečiní jinak také v ostatních
Čechách a že cukrovarnický kartel je totéz
sdružení nemravné jako každý jiný kartel
Návrh páně Steinerův přikázán byl komisi
zemědělské.
Na to vyřízena řada iniciativních ná
vrhů ve druhém čtení.
Posl. Štěpán Richter referoval v
dlouhé řečí, jež měla býti učenou, o mani
pulacích při stanovení obilních cen a dopo
ručoval na to návrh komise.
Debaty zúčastnili se poslanci Jaro
Peschka, Kutscher a Wolf. Všickni
souhlasili v tom, že nejvvšší již čas, aby
Němec
Strach
Hořica
Adámek
Kramářův
Zejmen Adámek
pán
Wolit
Steiner
Steinerův
Posl
Richter
Jara Peschek
Kutscher
Wolf
Rakousko
Čechy
12
article
stát, který pro všechny stavy bez výjimky
co bylo v moci jeho, učinil, konal povin
nost svou konečně také oproti těm, kteří
společnost státní živí a již nalezají se v si-
tuaci přímo bědně. Skladiště obilná všude
jinde přispívají k neodvislosti rolnictva o
bezohledných sprostředkovatelů a od vlno-
bití bursovního, jest nejvyšší čas, aby také
u nás v tomto směru něco se stalo a rolník
nebyl v době nejkritičtější donucen, obil
své za fatku prodati. Nekonečné návrhy
páně Richtrovy či komise zemědělské při-
jaty, však pochybujeme, že všechno to, c
do nich shrnuto, se osvědčí.
Konečně projednán rovněž důležitý od-
stavec jednacího pořadu, týkající se po
mocné akce v zájmu maloživnostnictva
Referentem byl posl. Němec, o němž sluší
bez zbytečné chvály říci, že pojal úkol zá
stupce stavu, jehož je ozdobou, se stano-
viska nejkorrektnějšího a nejvážnějšího
Přáli bychom si, aby úvahy jeho nebyly
křižovány a paralysovány mluvky o živnost
nictvu, kteří, bohužel, nabyli jistého vlivu ne
proto, že by byli s to pomoci, nýbrž že
mluví ostrá slova a dunivé tuctové fráse.
K věci té promluvili velmi dobře ještě
posl. Materna a Macháček.
Richtrův
Němec
Matern
Macháček
13
article
Nejvyšší maršalek zemský zahajuje
schůzi o 11. hod. 25 min. dopoledne.
U vládního stolu přítomni jsou: místo
držitel hr. Coudenhove, okres. hejtman dr
Neumann a míst. rada dr. Vojáček
Posl. dr. Dyk a soudr. podávají na místodržitele
opětně dotaz ve příčině neodůvodněného konfisko
vání »Klatovských Listů« tamějším c. k. okresním
hejtmanstvím.
Posl. Hyrš a soudr, podávají návrh v příčině
rozšíření dosavadní působnosti zem. pojišť. fondu
císaře a krále Františka Josefa I
Posl. dru. Herbstovi povoluje se třídenn
dovolená. Posl. dr. Engel omluvil svou nepřítom
nost pro dnešní schůzi; posl. dr. Kai zl jest omlu-
ven churavostl.
Místodržitel hr. Coudenhove odpovídá k do-
tazu posl. Udržala a soudr, ze dne 5. dubna t.r.
v příčině vyšetřování škod, způsobených polními
hraboši v okresích pardubickém a chrudim
ském. Praví, že zemské finanční ředitelství vyzval
již v r. 1896 a znovu v r. 1900 veškeré příslušné
úřady pro vyměřování daní, by ihned po oznámení
škod nenařizovaly náležitá šetření, nýbrž volily pro
toto šetření škod onu dobu, v níž škoda na naturál-
ních užitcích céloročních v celku se dá posouditi
Souhlasné nařízení vydáno bylo okresnímu hejtman-
ství v Chrudimi a podotknuto, že vyšetřování vzhle
dem k lomu, že jednotlivé parcely byly přeorány
znovu osety, teprve tehdy možno předsevzíti, a
bude veškeré přeorání a nové osetí skončeno.
Coudenhove
Neumann
doktor
Vojáček Posl
Dyk
Posl
Hyrš
František Josef
Herbst
Engel
Kai
Udržal
Chrudim
14
article
Okresnímu hejtmanství v Pardubicích zvláštní
podobné vyzvání zasláno nebylo.
V letošním roce dosud pro abnormální pově-
trnost k vyšetřování škod přikročeno býti nemohlo
ježto dle zprávy okresního hejtmanství v Pardubi-
cích z měsíce dubna polnosti do nedávna sněhen
pokryty byly a vegetace tak jest zpozděna, že škody
na plodinách polních s nižádnou pravdivostí a správ-
ností zjištěny býti nemohou. Jakmile škody v celém
svém obsahu stanoviti se dají, budou náležitá še-
tření dle předpisů zavedena a nebudou tudíž poško-
zení majitelé pozemků nijak na svých právech n
případné odepsání daní ani v nejmenším zkráceni
Přechází se k jednacímu pořadu. Prvním
předmětem jeho je
první čtení návrhu posl. dra. Kramáře
a soudr. na každoroční povolován
20.000 korun na zakupování děl umě
leckých.
Kramář
Pardubice
15
article
Navrhovatel posl. dr. Kramář: Přál bychsi
aby aspoň proti tomuto měmu návrhu nebyla činěna
s druhé strany opposice a to tím spíše, poněvad
jest činěn takovým způsobem, aby nevylučov a
německé umělce v Čechách narozené
Návrh podaný nemá nějaký čistě nacionalistický cha
rakter, nýbrž směřuje k tomu, aby umění v krá
lovství českém bylo podporováno.
O poměrech německých poslanců k umění ne-
budu mluviti, nýbrž jen o tom, co se týká našeho
českého umění. Zdá se mi, že to, co kdysi řekl Pa-
lacký, že v kultuře je síla malých národů, neplat
jen v tom smyslu, že kulturním prohloubením stává
se národ silným a schopným k odporu tím, že s
každý jednotlivec v tomto národě až do posledníh
stává živým tělesem organismu, který jest schopen
klásti živý odpor, ale myslím, že tento kulturní ele
ment v životě národa nemá jen význam obrany
nýbrž i velkou důležitost pro posta-
vení národa v dějinách mezi druhým
národy kulturními. (Výborně!)
Neklamte se: o tom, co děláme v politice
o tom, čím naplňujeme každodenně veřejné listy
našich věcech, brzká budoucnost nebude věděti pra
ničeho, ale dobrá kniha, dobrý obraz
dobré umělecké dílo zůstane na vždy
To jest to vyšší, co národu získává čestné míste
mezi kulturními národy, tím národ žije, tím jes
jeho život věčný. (Výborně!)
Veškerá naše politika musí směřovati k tomu
aby naše kulturní úroveň se tak pozvedla, aby z ní
mohly vyrůstati nejnádhernější květy, které náro
má, květy umění a kulturního života. (Výborně!
doktor
Kramář
Čechy
16
article
Mluví li se o umění, nemá pro ně nikdo na českém
sněmu interes, a přece je to jedna z největších ne-
vděčností, neboť naše politika má umění českému
více děkovati, než mnohým nejplamennějším řečem
kterým se zde tleská. Jsem přesvědčen, že náš Sme-
tana a náš Dvořák pro pozdvižení naší české věc
vykonali více, než my se svými nejkrásnějšími
řečmi.
Zatmosféry vyššího cenění českého národa vyrostl
také uznání oprávněnosti vnitřní úřadní češtiny
Umělecká díla jsou věcí, která zůstane věčn
a kterou nám nikdo nevezme.
Činíme a konáme svou povinnost k českému
umění? Nikoliv. Dovedeme snad po smrti poslat
telegram a vystrojiti slavný pohřeb, ale za živ
umělce podporovati netrefíme. Bohužel, nemám
u nás mecenášů. U nás musí býti umělec šťasten
dostane-li se mu nějakého portrétu nebo prodá-l
nějakou krajínku.
Zde musí nastati náprava, země i stát musí či-
niti svou povinnost. Nechci býti nespravedlivým
uznávám, že baron Gautsch v druhé polovici své
působnosti měl pochopení pro život umělecký a že
neznal ve věcech umění národnosti. Také v sekčním
chefovi Stadlerovi máme přítele českého umění, ač
jest Němcem. Stipendia, podpory na cesty a podobné
věci jsou pro mladého, nehotového umělce, ale
umělci hotovému musí býti dána možnost volného
tvoření. Nesmíme dávati umělcům almužny, nýbrž
musíme zajistiti svobodnou konkurenci umění.
Chci, aby se každoročně na výstavách díla ve-
řejně vystavená zakupovala a než budeme míti svou
galerii umění království českého, aby se uschovávala
v museu nebo v české akademii; představuji si, ž
by v jury zasedali zástupcové všech výkonných
uměleckých jednot, jako na př. zástupce Jednoty
umělců, zástupce »Manesa«, zástupce Úmělecké be-
sedy a pak zástupce německého spolku umění
Dvořák
Gautsch
Stadler
Němec
Manesa
Sme
Úmělecký be
17
article
mimo to by si jmenoval své zástupce zemský výbou
a kdyby také vláda dala příspěvek, též ona. Zemský
výbor by snad dbal také k tomu, aby Česká akade-
mie, zejmena její čtvrtá třída byla zastoupena.
Prosím však, aby se zde snad neopakovalo, c
se stalo při jmenování prvních členů Akademie
Umění není petrifikát, zde musí býti živý rozvoj
Do této jury musí býti povoláni také zástupci spolků
uměleckých, které se třeba teprve později utvoří
Velkou garancií pro to, aby byla jury také uměle
ckým duchem prodchnuta, by bylo, aby se každý
rok měnila. Doufám, že zemský výbor, který vypra
cuje řád pro instituci jury, pro zakoupení obrazů
k těmto věcem vezme zření. Galerie umění králov-
ství českého bude pomníkem toho, že i v takové
době, kde jsme byli pohrouženi v boje politické, ho
spodářské i sociální, měli jsme přece pochopení
smysl pro něco vyššího, pro to, co jes
věčné v životě národů. (Výborně ! Výborně
Potlesk.)
Posl. Wolf: Navrhoval bych, by objednal s
obraz, jak policie vstupuje do říšské rady s Kramá-
řem v čele a by obraz tento koupil se za 10.000 l
Posl. Strache praví, že nemohl, neznaje če-
sky, sledovati řeč posl. dra. Kramáře, že však z ná-
vrhu jest jasně zřejmo, že zemským sněmem a říš
skou radou každého roku žádaný nejmenší obno
40.000 zl. sloužiti má výhradně k zakupování umě
leckých děl českých umělců a k obohacení českéh
musea, sloužícího pouze českým národním účelům
Od sněmu žádá se 20.000 K a nejméně stejný ob
nos žádati se bude od vlády k účelu národně jedno
strannému
Posl. Štěpán Richter: By pomohlo se ně
kolika českým umělcům idiotům.
Posl
Wolf
Richter
Galerius uměný králov
18
article
Posl. Strache praví, že museum král. českéh
slouží výhradně jen českému umění a že němeč
poslanci pro národní sportovní účely příspěvku ne
povolí. Š návrhem mohli by souhlasiti jen tehdy
kdyby polovice žádaného obnosu věnovala se něme
ckým umělcům. Jelikož však od sněmu tak spra
vedlivého rozdělení nelze očekávati (Odpor a různ
výkřiky u českých poslanců), prohlašuje řečník
jmenem všech německých poslanců, že hlasovat
budou proti návrhu. (Souhlas u německých po
slanců.)
Posl. Hořica: Zde jest obrázek smířlivost
našich německých krajanů. Ať se jedná o cokoli
jsou zde vždy s národní závistí a s národní svou
hašteřivostí. Jest mi velice líto, že pan Strache
nedal aspoň tlumočiti, co mluvil dr. Kramář. Všichni
praví přátelé umění s velikým povděkem četli návrh
dra. Kramáře. Vzpomněl jsem si na celé řady vel-
kých českých umělců, kteří by rádi dleli na domácí
půdě, ale poněvadž právě naše domácí půda po-
strádá vřelosti, které jest zapotřebí, aby umění n
ní zkvétalo, jest jim to nemožno. Nechci jmenovat
žádných jmen, ale býti umělcem a bydleti v Čechác
a zde tvořiti, jest za nynějších poměrů holé mučen
nictví.
Dr. Kramář neučinil návrh, aby 20.000 K, prav
almužna, věnovalo se českému umění, nýbrž řek
umění vůbec. Jakmile se však v Čechách mluví
umění, jsou naši přátelé druhého jazyka ihned ne
vosní, poněvadž jakmile se mluví o umění v král
českém, oni na něm participují velmi malým
podílem. Umělců, malířů, sochařů, spisovatelů
hudebníků, které Němci v král. českém měli za po
slední století, je velice málo a nejlepší z jejich lid
milovali tuto svou rodnou zemi, ačkoliv není celt
německá.
Posl
Strach
doktor
Kramář
Němec
Čechy
19
article
Měli jste básníky německé, kteří opěvovali
Žižku. Umění v Čechách nemáte, ale jakmile s
mluví o penězích na podporu umění, chce míti pan
Strache hned polovici pro Němce, ať je mají nebo
ne. Nemám jiné prosby, než aby aspoň nejlepší
lidé mezi vámi se rozpomenuli nad tím, co pášete
na umění, když v tak ideálních otázkách, jakoje
podpora českému umění, tak strannicky
záštiplně jednáte. (Výborně! Výborně!)
Posl. Karel Adámek: Způsob, jakým se po-
stavil posl. Strache proti návrhu dra. Kramáře, musí
naplniti každého, jen trochu nepředpojatého člověka
opravdu bolestným dojmem. (Šouhlas.) Naši
němečtí krajané nemohou si stěžovati, že by návrh
dra. Kramáře křivdil jejich uměleckým zájmům, na-
opak, návrh tento má na zřeteli výtvarné umění
v království českém vůbec a dle intencí navrho-
vatelových mají v jury zastoupeni býti všechn
umělecké jednoty a spolky pražské
tudíž také i německé. Příkré stanovisko k tomuto
návrhu osvědčuje zase křiklavě ono zvlčení na
ších poměrů veřejných, mají-li zástupcon
kulturního národa německého smutnou odvahu opí-
rati se na sněmu království českého návrhu, aby
sněm smazal aspoň poněkud palčivý hřích, který
země páše na svých umělcích
Posl. dr. Kramář byl tak šetrný, že se otázky
jak různě se strany státu měří se uměleckým po-
třebám českým a německým, ani nedotknul, že ani
neukázal, mnoho-li na dotacích a podporách beřou
od státu umělecké spolky německé a jak naprot
tomu odbývány jsou umělecké snahy národa če-
ského, a přece se při vší té šetrnosti dostalo jeho
návrhu odvety, které jsme zajisté nečekali.
Žižek
Strach
Němec
Posl
Adámek
Kramář
doktor
Čechy
20
article
Řečník poukazuje na řadu vynikajících památel
uměleckých, zejmena stavitelských v Čechách a pro-
jevuje mínění, že požadavek návrhu, aby totiž země
na podporu domácího umění věnovala ročně 20.00
korun, jest tak skromný, že jest nepochopitelno
že studem musí se zardíti každý na
tím, že jest možno, aby myšlenka tako-
vá narazila na odpor tak příkrý, jaký
se na druhé straně sněmovny ukázal.
Hlas: Hluboko jsme to klesli.
Posl. dr. Krajník: Němci mají všeho dosti
proto se staví proti tomu.
Posl. K. Adámek vzpomíná výroku Bachov
vůči Purkyňovi, že Čechy jsou i ohledně výnosnosti
duchů zlatým důlem a praví: Co jsou nám
platny všechny talenty, necháme -li
je hladem zmírat. Musíme jím zjednati mož
nost, aby se mohly uplatniti. O německé umělceje
postaráno; ale nikoli o umělce české. Český uměle
musí napřed do ciziny a teprve prostřednictvím
jejím dostáváme o něm známosti. (Tak jest
Není o tom ani řeči, že by stát vůči českému
umění konal svou povinnost. Stát musí, chce-li býti
spravedlivým, povoliti pro podporu našeho domácího
umění podobnou subvenci, jako navrhujeme se strany
země. V tom ohledu měl navrhovatel úplnou pravdu.
Posl
doktor
Krajník
Němec
K Adámek
Bachov
Purkyně
Čechy
21
article
Řekl-li však dále, že ani země vůči českému umění
neplní svou povinnost, pak potřebí tvrzení toto po-
někud opraviti. Jestli podpora zemská nedosahuje
míry, jaké by si v zájmu umění bylo přáti, je tím
vinen opět neblahý finanční stav zemský, ale i při
skromných poměrech vykonala země poměrně mnoho
Bude-li návrh p. dra. Kramáře přijat, zemský výbou
tendencím jeho zajisté plně vyboví.
Vynikající básník náš pravil, že jest první po
vinností národa, aby uplatnil své talenty a věru ná
rod, který tak nečiní, nemá práva, aby s
jmenoval národem kulturním. Přál
bych si věru, abychom se dočkali národní galleri
českého umění, která by důstojně stavěla se k uni-
versitě, museu a jiným vzdělávacím ústavům našim
po bok. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Rokování jest skončeno
Navrhovatel posl. dr. Kramář (v závěrečném
slovu) děkuje politickým přátelům svým za přímluvu
návrhu jeho věnovanou. Nemám chuti — praví —
zabývati se tím, co řečník z druhé strany uznal
vhodným pronésti. Nechci s ním polemisovati, ale
nemohu se ubrániti dojmu, že posl. Strache a n
německého překladu návrhu ne-
četl; jinak by byl nemohl přehlédnouti, že jedná
se o podporu umělců českých a v Čechách zroze-
V drobném prodejí
raaní číslo o sobě . . . za Sh
vdpoled dni
. . . nss
Ve úilialkách as venkově
ranní čisle
odpolední. . . . . . . . S
Insersty
platí se hotově napřed.
Fřežplacení a insarty přijímá sdmlni
strace v Marisnské vlini č.3.
Tam nachizají se til rellaka
tiskárna a expedics „ Národních Listá“
Rekoplsy se nevraneii
Kramář
doktor
Čechy
národní Listat
22
article
ných. Nebo snad nejsou páni také v Čechách zro-
zeni? (Souhlas.) Nepochopuji, jak jest možno, abyv
otázkách umění bylo užíváno tonu, jakého jsme se
dnes dočkali. Pánům z druhé strany jsme nikdy ne-
vyčítali, čeho dosáhli v oboru umění, my jsme jim
nevyčítali, že si za tolik a tolik millionů vyzdobili
Vídeň také z našich peněz. Vždy hleděli jsme, aby
štvanice národnostní zůstaly vzdáleny otázek umě-
leckých. Myslím však, že co zde dnes bylo řečenos
vaší strany, lepší mezi vámi, zejmena umělci vaši
schvalovati nebudou a že si budou mysliti: Bůh nás
chraň před takovými poslanci na českém sněmu.
(Nepokoj a různé výkřiky u německých po-
slanců.)
Posl. dr. Maly: To nám neimponuje.
Posl. dr. Kramář: Není možno, aby ve va-
šem uměleckém světě převládal názor, jaký tlumočil
dnes posl. Strache. (Nepokoj.)
Nechtěl jsem při této věci mluviti o politice
ale nejde to jinak; jsme jako v začarovaném kruhu.
a politická stránka vrací se nám při každé věci. Až
budete jednou mluviti o tom, že chcete v smíru
žíti, pak postačí jen, dáme-li vám odpověď, kterou
jste dali dnesůsty posl. Stracha ná m.
Mystím, že aspoň ti mezi vámi, kteří mají vyvinutý
smysl pro umění, pro něco vyššího, než jsou věčné
národnostní třenice, budou v duši souhlasiti s mým
návrhem. Doufám, že většína tohoto sněmu k ná-
vrhu mému se připojí, a sice nikoliv jen v prvním
čtení, nýbrž i v komisi rozpočtové při vyřízení roz-
počtu. (Výborně! Výborně ! Potlesk.)
Návrh posl. dra. Kramáře přikazuje se ko-
misi rozpočtové.
Dalším předmětem jest první čtení návrhu posl
Ant. Steinera (Most), F. Albla a soudruh
v příčjně zrušení cukrovarnických kartelů v sever-
ních Čechách.
Posl
doktor
Malo
Kramář
Strach
Antonín
Steiner
F Albl
Čechy
Vídeň
Most
23
article
Navrhovatel posl. Ant. Steiner počíná svoí
řeč tak silným hlasem, že uvádí tím sněmovnu ve
veselost. Poslanci dlící v kuloarech spěchají do sně-
movního sálu, by shlédli, co se v něm stalo. Řečník,
jemuž hlas záhy v síle selhává, stěžuje si, že ho-
spodářské věci jsou politickými debatami odstrko-
vány, čímž trpí rolník německý i český. Účelem
kartelů cukrovarníků jest, aby akcionáři dostali vy-
sokou dividendu. Rolníci cukrovarnictví přáli výhody,
které poskytovala mu vláda, protože považovali je
za průmysl hospodářský, ale dhes jest tomu jinak.
Cukrovarnický průmysl staví se na stanovisko,
pěstitele řepy co nejvíce vykořistiti.
Steiner
24
article
Řečník poukazuje k neutěšeným poměrům rol-
nictva, jehož potřeby se zdražují, ale ceny země-
dělských produktů se stlačují, načež líčí poměry při
uzavírání smluv při nákupu řepy, pojednává o t. zv.
zálohách a uvádí drastické případy strhování, kter
provádějí cukrovary při přijímání řepy. Poměry.
které se následkem kartelů vyvinuly, jsou horší.
nežli byly ve středověku nebo za roboty a rolníci
nemají dostatek síly kapitálu, by se jim vzepřeli
boj aspoň jeden rok vydrželi. Na zakročení jejich
u ministerstva orby dostalo se jim odpovědi o
místodržítelství, že učiní se vše, co mohlo by
smírnou cestou zjednati nápravu. Vláda pomýšlí
patrně opět svolati anketu.
Posl. AlbI: A odnésti si opět »milou upo
mínku«.
Posl. Steiner: Na podobných anketách mluví
se o všem možném, jenom ne o kartelech cukrovarů.
Rolníci nesmi si to dati více libiti. Řečník žáda
rolnické poslance české, by pro návrh jeho hlasovali.
neboť kartely trpí i čeští zemědělci a navrhuje, by
se návrh odkázal komisi zemědělské. (Pochvala.)
Návrh přikazuje se komisi zemědělské.
Příštím předmětem jednacího pořadu jest druhé
čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství
o návrhu posl. Jana Jaroše, Jos. Horáka
soudr. na podporu obilních skladij
v království českém.
Posl
Steiner
Jaroš
Horák
Albi
Jos
25
article
Komise navrhuje
Slavný sněme račiž se usnésti: 1. Do zemského
rozpočtu na rok 1900 vkládě se za tím účelem, aby
bylo podporováno zřizováni společenských skladiš
a) na subvence 200.000 K, b) na nezůročitelné zá-
půjčky 100.000 K
2. Zemskému výboru náleží, aby rozděluje sub-
vence a nezúročitelné zápůjčky, přihlížel k zásadám
ve zprávě komise uvedeným.
3. Zemskému výboru se ukládá, aby v příčině
požadavků, jež ve zprávě jsou vysloveny, zahájil jed-
nání s c. k. vládou.
4. Zemskému výboru se ukládá, aby ve smyslu
zmíněných zásad nadále výdatně podporoval zřizo-
vání skladišť a aby o své činnosti v tomto sméru.
zejmena o tom, jak bylo užito povolených sub-
vencí a zápůjček, sněmu podal v příštím zasedání
zprávu.
26
article
Zpravodaj posl. Štěpán Richter praví, že ze-
mědělská komise vyslovila se pro zřízení obilníc
skladišť, protože jest přesvědčena o jich potřeběa
důležitosti pro zemědělství
Jich zřízením se stlačování cen obilí ani prudké
klesání cen na plodinových trzích sice hned nezamezí,
ale přece znenáhla odstraní. Hlavní příčinou náhlého
poplachu, kterým veškeré středoevropské zemědělství
těžce trpí, jest konkurence ciziny a mezinárodní
obilní obchod. Konkurenci dalo by se čeliti clya
úpravou dopravních sazeb a r. 1903 zajisté v ohledu
tomto zjedná nápravu. Mezinárodní obchod s obilím,
soustředěný na burse, velká skladiště a velké eleva-
tory, jaké nalezáme téměř ve všech přístavních mě-
stech Ameriky, jest hlavní příčinou prudkého klesání
cen, které má i v celé Evropě tak škodlivý vliv na
ceny obilí. Zřízením skladišť odstranily by se zlořády
tropené překupníky a zisk, jehož docilují, připadl by
družstvům. Zároveň umožnilo by se, aby i nejmenš
rolník posílal své obilí na mezinárodní trh a ceny
tohoto byly by lepší.
Řečník vyslovuje se pro zřizování skladišť střední
velikosti, jejichž rentabilita byla by při 25% pří-
spěvku k nákladu se strany země a státu zajištěna.
Pojednávaje o způsobu obchodu, praví, že nejlepší
byl by komisionářský, při kterém musilo by ovšem
býti postaráno o levný lombard, k němuž by se nej-
lépe hodily Raiffeisenovy záložny.
Richter
Raiffeisenův
Amerika
Evropa
27
article
Družstvům poskytnouti by se kromě toho mohly
nezůročitelné půjčky ze sirotčích pokladen. Pro rozvo
skladišť jest nezbytně nutno, by zadaly se jim přímě
dodávky vojsku a zřízení kolejí, spojujících je s drá-
hou, ve kteréž otázce počínají si zejmena státní dráhy
zdrželivě.
Vláda místo svolávání anket měla by konečn
přistoupiti ke zrušení blankotermínového obchodu, o
žádá veškeré rolnictvo. (Pochvala.)
Posl. Kutscher praví, že vinu, proč věc tat
se tak dlouho protabuje, mají čeští poslanci, jelikol
skutečně umělým způsobem vsunují na jednací pořad
věci, jež ani do kompetence sněmu nenáležející, ani
strádajícímu obyvatelstvu neprospějí. Bylo by přímo
urážkou tohoto, kdyby z obnosu navrhovaného po-
slancem drem. Kramářem jen jediná tisícovka na zmí-
něný účel se dala.
Rečník pojednává po té o tísni rolnictva, vyvrací
výtky, že by jí bylo samo vinno. Dnešní jeho po-
měry zaviňuje hlavně nedostatek státní pomoci a ne-
dostatek státní ochrany, který existenci stavu rolni-
ckého ničí a vtiskl již četným rolníkům do ruky že-
bráckou hůl. Zájmy průmyslu a obchodu podporovány
byly opětně všemi možnými prostředky, nezřídka iz
kapes rolníků, na vládu a stát má vliv jen mobilní
kapitál, kdežto pro stav rolnický nečiní se nic. Za-
vádí-li se u nás nová daň, trpí jí malý a střední
rolník, který nemá vliv na určování cen obilí, nebo
stanoví je živly, které ve svém životě nikdy nesejí
nýbrž vždy jen žnou. Skladiště nechť zřídí se v ka-
ždém soudním okresu v rozměru, by pojalo nejméně
třetinu obtlí sklizeného v jeho obvodlul.
Posl