1
masthead
14. prosince 1901.
2
masthead
Příloha „Národních Listn
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Snížení dopravného pro haličské dříví.
Dle zpr.»Czasu« byly docileny výsledky snahy poslanců
haličských o snížení dopravného pro baličské dříví
na severní dráze. Dráha tato snížila své dopravné
bazby tak, že na př. řezané dříví, jež dováženo
dosud z Drohobycze do Vídně za 22.1 za 1 q. bude
nadále dopravováno pouze za 18.7 hal. Ztráta, kterou
tím severní dráha utrpí, odhaduje se na 50000 K
ročně. Výpočet tento jest ovšem činěn na základě
dnešního stavu dopravního, kdy doprava dříví z Ha
liče do Vídně značně klesla a ustoupila soutěži uher
ské. Jakmile však ceny dříví haličského klesnou, se
silí se i jeho soutěžnost a důsledně také doprava.
Tím ovšem by se stala lato celá konicesse severní
dráhy bezcennou. Charakteristickým ale zůstane
vždy, že přáním českých rolníků a výrobců Moravy
správa dráhy této nevýhověla nikdy! A v posledn
době obráci se odium veřejnosti proti soukromým
drahám měrou dříve nebývalou. Potřeba jednotné
dopravní a sazební politiky jest příliš mocnou, než
aby bylo lze stačiti dnešním systémem. Koncesse
haličským poslancům má dle všeho asi zajímavé po-
zadí. Dle všeho možno tak souditi.
Drohobycz
Vídeň
Morava
6
article
Postátnění dolů v Prusku. Poslední dobou
jednáno živě německými novinami o pokusech pruské
vlády sestátniti řadu důlních podniků. Mluvilo se
přímo o velkém plánu, který bude systematicky pro-
váděn a který by měl v zápětí úplný převrat
nejen na trhu uhelném, ale i v poměrech tě-
žebních Nejnovější zprávy tyto vývody však značně
seslabují. Pruský stát nabyl prý pouze značné množ-
ství dolových měr a míní prý na nich zahájiti těže-
ní. Pokusy o koupi dolů, Ministr Achenbach“ ztrosko-
taly. Příslušná předloha týkající se shora uvedených
důlních měr, bude prý co nevidět předložena říšskému
sněmu německému. Ale i v tomto novém svém ob-
mezeném rozsahu jest zpráva tato velice zajímavá.
Achenbach
Prusko
7
article
Jak se naši čtenáří pamatují, kladl bývalý ministn
obchodu Brefeld značný odpor snahám německých
majitelů dolů o zdražování cen uhlí. Tím učiněn
také známý výrok o »nutném clu« obchodu uhelného.
Od té doby jest patrná snaha pruské vlády, učinití
hrazení státní spotřeby uhelné pokud možno nezá-
vislým na cukrových podnicích a na obchodu. Vláda
pokusila se předem o koupi dolů již otevřených —
leč značné ceny jich a vyšší offerta firmy Štummu
ji od tohoto plánu odvrátily a vedly ji na jinou
cestu, na které se nalezá dnes. Toto uzavírání se
pruského státu od trhu a podniků soukromých jest
při stále rostoucí sestátňovací tendenci německých
železných drah a při rozšiřování vlivu pruského
systému železničního nemálo závažné a důležité.a
nad to mohou se brzy naskylnouti doby, kdy opětné
zdražení uhlí — nechť již jest vyvoláno důvodem
jakýmkoli — může jen sesiliti proud volající po se-
státnění dolů uhelných vůbec. Theorie o tom, že
státu přísluší provozování podniků všeobecně pro-
spěšných, stala se již dávno praxí. Sestátněním dolt
bylo by pouhým důsledkem jejím.
Rakouská a uherská péče o průmysl
Z kruhů průmyslových se nám píše: »Jest zajímavo
srovnati péči o udržení starého a vybudování no
vého průmyslu vládnoucích našich kruhů s činnosti
jaká se v té příčině průmyslu a obchodu v Uhrách
věnuje. V časopise mlynářů pojednáno nedávno
výrobě hedvábných plátýnek pro mlýny, při čemž
uvedena historie někdejší výroby viněných plátýnek
ve Kdyni a okolí. V letech 1868 a 1875 začala tato
výroba násladkem přestavování mlýnů velice klesati.
Uhry
Kdyně
Štumma
8
article
Prohlédaví jednotlivci mezi upadajícími živnostníky
upozorňovali úřady, zejmena Obchodní a živnosten
skou komoru v Plzni, na hrozící nebezpečí. Ob-
chodní komora uposlechla vyzvání a poslala svého
úřadníka do N. Kdyně. Tento vyšetřiv krisi a její
příčiny, podal důkladné návrhy, jak by se toto od
větví průmyslové dalo zachrániti, po případě na
hraditi jiným odborem textilním. Zpráva ta byla po-
dána c. k. ministerstvu obchodu se žádostí o od
pomoc. Než ve vládních kruzích celá záležitost
položena ad acta, leta ublhala a výroba vlněných
plátýnek zanikla. Zbyl jediný živnostník, který svou
pílí, překonav všecky svízele, počal vyráběti plátýnka
hedvábná. Dnešní výrobky jeho předčí cizozemské.
Podobně jako ve Kdyní počala v poslední dob
upadati výroba vlněných plátýnek v Myjavě v Uhrách.
Vládní kruhy maďarské upozorněny na tuto krisi a
ihned povolán ministerstvem obchodu na státní
útraty dovedný mistr ze Švýcar, aby tamější lid při-
učil výrobě hedváhných gázů. Navštívil jsem za ob
chodem tyto dny Myjavu a přesvědčil se o všem
tom, co píši, na vlastní oči. Pokrok spatřil jsem tam
pramalý, jelikož lid slovácký není zvyklý na jemne
tkaní. Jsem však jist, že vytrvalostí se tomu přiučí
a tak pomoci vlády hrozící úpadek bude odvrácen.
Plzeň
Ob
Kdyně
Myjava
Uhry
Švýcary
9
article
Umínil jsem si, že s vámi a s naší veřejností sdě-
lím, jaký kontrast vládne mezi snahou o rozkvět
průmyslu u nás a v Uhrách, že osvětlím, čí vinou
věc často pokulhává. V Uhrách se o vybudovánía
rozvoj průmyslu starají nejvyšší kruhy se vzornou
péčí, kdežto u nás starají se oň — či vlastně toliko
zajímají — páni berní inspektoři.«
Nezaměstnanost a velkoprůmysl. Nepří-
znivá konjunktura a nastávající zima obracejí stále
větší a vělší pozornost všech kruhů na olázku od
pomoci nezaměstnanostní. Prof. dr. J. Schanz
vynikající pracovník v tomto oboru sociální politiky
upozornil nedávno na řadu možných odpomocných
prostředků, k nimž není třeba zákonodárných opa-
tření, k nimž postačí dobrá vůle velikých průmysl-
níků a měst. V dobách nepříznivého stavu průmyslu
netřeba vždy a ihned sáhati ke krajnímu prostředku
— propouštění dělniciva, nýbrž možno buď zkrátili
pracovní dobu anebo zastaviti práci v jednom neb
ve dvou dnech týdne při stejnoměrném a spravedli-
vém (dle poměrů trbu) dočasném zmenšení mzdy.
profesor
doktor
J Schanz
Uhry
10
article
Pokusy takověto dály se už častěji a nalezly mezi
dělnictvem i pochopení. 1 pro ně jest lépe spokojiti
se s menším výdělkem, než pracovati pod Damoklo-
vým mečem hrozícího propuštění. V některých pří-
padech hleděli velkoprůmyslníci alespoň nejhorš
následky odvrátiti poskytováním půjček propuště-
nému ženatému a v místě výrobním trvale usaze-
nému dělnictvu. Ztráty, které továrnám z toho vzešly
byly z pravidla velmi malé. Ale dnešní krise u
zvláště, že nutno pro budoucno o otázce nezaměst
nanostní více přemýšleti, než jak se dálo dosud,a
zvláště nutno z výtěžku dobrých let střádati pro
účely zmíněné pro leta nepříznivá. I zde není příkladů
nedoslatek. Známá firma Zeissova, zaměstnávající
1100 dělníků, zavázala se, že vyplatí odstupné děl-
nikům, kteří byli u ní po tři léta zaměstnání a do-
stali beze své viny výpověd; odstupné činí nejméně
půlroční mzdu a roste s počtem pracovních let. Z
účelem tím nutno ovšem v letech příznivých spořiti.
Zeissův
11
article
Lanzova strojírna (u Mannheimu) zřídila v r. 1897
nezaměstnanostní pokladnu. Vlastník závodu věnoval
jí 20.000 mk. a slibil, že jí zaplatí za každou hodinu
práce přes čas za každého dělníka 10 f. Dnes ma
pokladna 56.043 m. a podporuje při nezaměstnanosti
ženaté dělníky, kteří rok v závodu zmíněném praco-
vali a jsou tvale v místě usazeni. Místo vyplácení
vysokých dividend, které jen vyvolávají nezdravou
spekulaci s akciemi, bylo by lépe v dobách výnos-
ných zřízovati reservy pro kmen stálých dělníků pro
případ nezaměstnanosti. Nejjednodušší cestou jest, že
podnikatelé podněčují spořivost dělnictva a zaručují
mu pro čas, kdy práce není, vysoké úroky a prémie.
Lanzův
Mannheim
12
article
Zkušenost učí, že dělnictvo má pro tyto snahy značné
porozumění a že na nich horlivě se účastní. Nejvíce
v tomto směru pokročil Frankfurt n. M., který ukládá
pro své dělnictvo denně 50 resp. 40 f. do městské
spořitelny, takže má dělník v několika letech úsporu
1000 m. Soukromý podnikatel nemůže ovšem doté
míry působiti, ale něco učiniti může přece. »Když
však průmyslové kartely snaží se propouštěním děl
nictva a obmezováním výroby uhájiti pouze vysoké
ceny, aniž by vůbec něco pro dělnictvo konaly, nesmějí
se diviti, že jest veřejné minění k nim stále skeptičtějším
a že stále méně věří v jich blahodárné účinky.« Do-
poručujeme k přemýšlení!
Nedělní klid v obchodech. K stejnojmen-
němu článku našemu ze dne 10. prosince píše se
nám: Pisatel statě pan —n— tvrdí hned v úvodu, že
výnos místodržitelský stran letního klidu nedělního
vzbudil odpor jak u obecenstva, tak u obchodnictva.
Pokud se obecenstva týká, bylo by asi panu —n—
těžko tvrzení toto dokázati, jak plyne z následujícího
Ze širšího obecenstva vyslovilo se dělnictvo obou
táborů na více veřejných schůzích zcela jasně a ne-
pokrytě pro všeobecný celodenní nedělní klid v ob-
chodech pro celý rok. Ostatní obecenstvo nemělo
13
article
žádné příčiny o záležitosti té se vysloviti, proto ž
se ho téměř ani nedotkla. Tomuto ostatnímu obecen-
stvu jest lhostejno, jest-li si potřebu svoji již v sobotu
neb leprve v neděli uhradí. Že tomu tak jest, doka-
zuje nejlépe, že samo obchodnictvo při odporu svém
proti dotčenému výnosu pouze dělnictva a jeho po
třeby nedělního nákupu se dovolávalo. Ostatně i od-
por samostatného obchodnictva nebyl tak přiliš spon
tanní; vždyť jest známo, že první projev jeho, vyšlý
z obchodního gremia žižkovského nežádal zrušení
nýbrž rozšíření úplného nedělního klidu i na vešker
závody s potravinami. Pan —n— praví dále, že ob-
chodní pomocnictvo odmítá jakoukoli revisi výnosu
Tak věci se nemají. Obchodní pomocnictvo žádalo
ihned po vyhlášení výnosu zcela důrazným způsobem
revisi jeho v ten rozum, aby nedělní klid rozšířen
byl na veškeré obchody v celém království českém.
14
article
Že nechceme na nějaké okleštění dosavadního klidu
nedělního přistoupiti, jest přece přirozeno a překva-
puje proto, že nás pan —n— proto za »dissidenty
prohlašuje a »práva« naše uvozovkami opatřuje. Pan
—n— praví, že se musí obecenstvo pro nedělní klid
vychovávati, že se to musí státi povlovně atd. Jak
si to »povlovné« zavádění klidu nedělního představuje.
není nám zcela jasno. Nedělní klid nejdříve zaveden
od 1 hodiny odpolední, na to od 12. hodiny, dále o
11. hodiny polední a letos konečně pro letní měsíce
celonedělní klid. To je snad dosti povlovné, že ani
povlovnějšího si nelze představiti. Starost o zdraví
a pohodlí dělných tříd pan —n— zbytečně uvádí
dělnictvo vyslovilo se zcela opačně, vždyť pouze!k vůl
ulehčení zavedení nedělního klidu v obchodech žádá
aby výplaty dělnické přeloženy byly na pátek. Ko-
nečná slova o povolání příjemném a méně příjemném
jsou nám pramalou útěchou. O to se právě při sociál-
ních opravách jedná, aby povolání nepříjemná stala
se aspoň snesitelnými. A jen toho domáháme se po-
žadavkem nedělního klidu. V Praze, 12. prosince 1901.
ko
Praha
15
article
Hromada pomocnická při novém obchodním gremiu
král. hlavního města Prahy. Hromady pomocnické
při obchodních gremiích předměstských.
Kutací společenstvo českých dělníků na
Kladně koná dne 29. prosince L. r. mimořádnou
valnou bromadu o 2. hod. odpol., pro případ nesejití
se o 3. hod. odpol. za každého počtu, ve společen
ské místnosti »u modré hvězdy« čís. 1012 na Kladně.
Program: 1. Čtení protokolů. 2. Čtení dopisů.3
Přijímání členů. 4. Rozhodování o resolucí z Pod
řipska. 5. Volné návrhy.
Hospodářskou, průmyslovou, živnoston-
skou a národopisnou výstavu ve Vyškov
na Moravě v nové budově gymnasijní, v budově
obecných a měšťanských škol a na pozemcích sou-
sedních pořádají v měsíci červenci a srpnu 1902
Klub českých živnostníků ve Vyškově a Hospodářský
spolek vyškovský za protektorátu p. JUDra. Otakara
bar. Pražáka, zemského a říšského poslance, za pří-
činou otevření budovy českého gymnasia ve Vyškově
a na oslavu desetiletého trvání Klubu českých živ-
nostníků, pomocí a přispěním České hospodářsk
společnosti pro markrabství moravské, Zemské jed
noty živnostenských společenstev, Ústředního spolku
živnostníků na Moravě, jednot a družstev hospodář-
ských a společenstev živnostenských politického okresu
vyškovského. Upozorňujeme na výstavu tuto naše vý
robní kruhy.
bar
Praha
Kladno
Vyškov
Morava
Pražák
český živnostník
spolek živnostník na Morava
16
article
Věstník samosprávný a národohospo-
dářský, vydávaný p. K. Harmachem, okr. tajem
níkem velvarským, bude příštím rokem počínaje roz-
vržen v hlavní list, obsahující články z obora práva
a národního hospodářství, úřadního oznamovatele
vzdělavací přílohu (přehledy všeobecně vzdělavací
z literatury a umění, věd přírodních a technick ých
atd.) a brožurovou přílohu. K listu bude občas při
pojována praktická příručka obecní samosprávy. Lis
jest dnes úřadním orgánem 15 okresních výborů
byl dosud velmi pečlivě redigován. Předplatné 4 K.
K Harmach
Lisa
17
article
Dražba. První pražská zastavárna v Praze
Jungmannově třídě, č. 19 n., koná dne 18., 19. a 20.
prosince t. r. veřejnou dražbu na skvosty, ktené un
a v její filiálkách na Král. Vinohradech a na Smí-
chově koncem měsíce října 1901 propadly. (Viz
inserát.)
Příšti výroční trh v Sedlčanech, tak zvaný
vánoční, konati se bude dne 18. prosince 1901,a
možno koupený dobytek v nádražní stanicí »Sedlčany-
nakládati, za kterýmžto účelem jezdí zvláštní odpo-
lední vlaky.
V konkursu firmy Pokorný a Trunška
konala se včera u zdejšího obchodního soudů schůze
věřitelů. Správcem podstaty byl zvolen Bernard
Neumann, obchodník v Praze; náměstek jeho zvo-
len nebyl, poněvadž se k této schůzi dostavilo příliš
málo věřitelů. Do výboru věřitelského zvoleni Karel
Greger, disponent firmy Jan Liebieg a spol., Vilém
Eichler, obchodník v Praze, Petr Veiner, obchodnik
na Smíchově a náhradníkem Josef Štěpán v Praze.
— V konkursu firmy A. Bauer v Bubenči, továrna
na plechová návěstí, byl většinou věřitelů zvolen
správcem konkursní podstaty p. Josef Červenka,
inženýr v Praze, náměstkem jeho pan Jan Varva-
žovský. Do výboru věřitelského zvoleni pp. cís. rada
Evžen Dlouhý, prokurista bankovního závodu M.
Zdekauer, dr. Houdek, předseda Obchodní záložny
v Praze, dr. Václav Kopista, advokát v Praze,
náhradníkem dr. Vílém Moschele, advokát
Jungmannův
Král
Bernard Neumann
Greger
Liebieg
Eichler
Veiner
Josef Štěpán
A Bauer
Červenka
Varv
Dlouhý
M Zdekauer
doktor
Houdek
Kopista
Moschele
Praha
Vinohrady
Sedlčany
Smíchov
Bubeneč
Pokorná
Trunška
třída
18
article
Praze.
Praze.
Trhy peněžní
x. Z Vídně, 13. prosince. (Telefonogr.
»Nár. Listů«.) (Denní bur sa.) Na dnešní
burse bylo za převládající nabídky smýšlen
chabé. Hlavní spekulační papíry značně zlaciněly
Nepříznivě působily obtíže bulharské půjčky,
stálá chabost bursy novoyorské a opozdění
konečného vyřízení otázky kartelů. Značně se
zhoršily alpinky a státní. Kreditky byly poměrně
méně poškozeny. Také länderbanka a bulharské
obligace se podstatně zhoršily. Pevné smýšlen
bursy berlínské mělo na zdejší bursu jen ne-
patrný účinek. Podobně zůstala beze všeho do-
jmu příznivá nálada bursy londýnské. Naposledy
zůstaly v platnosti vesměs nejnižší záznamy. V
šrancích byly jen ojedinělé obchody za kursů
dosavadních. Renty a ostatní hodnoty ukládae
za klidného obchodu pevny. Třiprocentní priority
jižní dráhy se podstatně zlepšily, bulharská půjčk
o 2 procenta lacinější. Devisy a valuty nezmě
něny. Na eskomptním peníze dražší.
Pevná
Praha
Vídeň
19
title
Soukromý diskont 33/4 procent.
22
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
Amsterodam
24
article
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 tr
delší lhůty
Německo žek a kr. lh. za 100 m
„ . delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st
„ delší lhůty . . . .
Nový York za 100 doll. .
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty.
Petrohrad a ruská města šek
kr. lh. za 100 rublů . .
„ delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 tr.
» delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
„ » delší lhůly
Švýcary šek a kr. lh. . . .
delší lhůty . . .
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
25
article
117.171
117.25
239.321
239.40
93.45
252. 621
95.221
94. 771
26
article
x. Z Vídně, 13. prosince. (Telf. »Nár. L.«
(Večerní bursa.) Kreditky 654.50 (po —.—)
uherské kreditky 669.—, anglobanka 262.50
bankovní jednota 446.—, unionka 552.—
Iänderbanka 410.50, státní dráha 657.50, jižn
dráha 69.50, polabská dráha 479.—, severo-
západní dráha 465.—, turecké tabákové 29 1.50,
rýmavsko-muráňské 475.—, alpinky 397.—
(po —.—), květnová renta 99.15, uherská ko-
runová 94.30, turecké losy 101.—, marky z
hotové 117.23 kasa, na ultimo 117.27. —
Smýšlení pevné.
Z Vídně, 13. prosince. (Závěrečn
úřadní kursy.)
rak. severozáp. dr 465.—
Únorová renta .
99.10
polabská dráha 478.—
společná » květ.
99.15
pražsko-duchcov. 180.
» stříb. 99. 05
rakouská » zlatá 118. 90
spol. st. dr. rak.-uh. 656.50
jižní dráha . . 69.—
» kor.
95.95
silniční dr. lit. A. 266.—
uherská » zlatá 118.85
» kor.
94.90
» . » B. 261.
190.—
dunaj. paroplaveb. 786.—
státní losy 1854
„ » 1860
rakouský Lloyd .
pražská želez. sp. 1414.—
po 500 zl. . .
141.60
česká montan. sp. 1108.—
po 100 zl. ..
státní losy 1864
217.—
alpská montan. sp. 397.50
rým.muráň, spol. 473.—
tosy tisské . . .
» úvěrního úst.
403.—
rak. zbrojovka . —.—
vídeň. I. komun.
395.50
vídeň. stavební sp. —.—
peštská vagonka
turecké losy ..
100.25
b. anglo-rakouská
262.—
severočeska uhlář.
172.—
Lloyd
Vídeň
jižní dráha
28
article
445.—
západočeská ubl.
vídeň. b. jednota
mostecká uhl. sp.
r. úst. pro úv. poz.
761.50
Schodnica . ..
rak. úvěrní ústav
654.—
1270.—
turecká tabák. rež.
uh. úvěrní banka
668.—
291.—
b. pro země rak.
410.—
devisa německá .
11717
vídeňská unionka
550.—
» londýnská 239.35
úvěrní banka
30
article
„ pařížská.
95.25
česká b. Union.
249.—
» curyšská . 94 7
Živnost. banka
buštěhradská A.
26.60
dvacetifrank . . 19.05
986.--
marka papírová . 117 17
duchcov. podmok. —.—
rub
» . 253.7
lvovskočernovická 531.—
Místní realisace působily tísnivě
obchod byl chabý. Dodatečná bursa
státní dráha 657.50.
Eskontní sazby 334, 41/4 proe.
Bursa.
V Praze, 13. prosince. (Pův. zpr. »N. L-
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po
dáváno za akcie Živnostenské banky K 262.—
České banky »Union« K 248.—, České spo
lečnosti pro průmysl cukerní K 204.—, stro
jírny Daňkovy K 412.— peněz.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty
Bursa
N L
Daňkův
Praha
banka buštěhradský A . 26.60
živnostenský banka
Český banka
986
31
title
Officiální záznamy zněji
32
article
Půjčka m.
Ústí n. L. r. 1898
„ Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886
Teplice r. 1887
„ „ Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» , , » kom. dl. úp
„ . » » mel. úpisy
„ , , „ želez, úpisy
Česká prům, banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . ..
Em. 1871
dto.
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod- Humpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
» 1871
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha .
lit. B.
dto.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka. ..
banka »Union: . . .
Česká průmyslová banka ..
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . ..
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B. .
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní dráha
(lit. B. )
dlo.
Ferdinandův
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Český průmyslový
úvěrní banka
Humpola Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
33
article
Pražsko-duchcovská dráha.
Pražská sp. par. po Vltavě a Lab
Jiho sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolfně
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicíc
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřany) . . . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
Z Berlína, 13. prosince. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 206.40, státní dráha 141.60, lombardy
17.90. Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu, 13. prosince. (Tel. závěrečn
kursy.) Úvěrní akcie 206 70, akcie společn. státní
dráhy 141 60, papírová renta 99.45, střibrná renta
99 35, rak. zlatá renta 101.45. 4% korunová renta
95.40, uherská zlatá renta —.—, uherská korunová
renta 100.—, lombardy 17.70. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 13. prosince. Dodat. bursa.
Kreditky 206.60, státní dráha 141..60, lombardy
17.60.
Z Paříže, 13. prosince. (Tel. závěrečné kursy.
Spct. umořitelná renta —.—, 3pet. renta 101.32
3/apct. renta 101.45, italská renta 100 80, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1235, státní dráha —
lombardy —.—, turecké losy 107.50, směnky na
Londýn 25.121/2, rakouská zlatá renta —.—, uher-
ská zlatá renta 102.90, otomanská banka 531.—
tabáková režie 313.—. Smýšlení nerozhodné.
Daněk
Vltava
Laba
Č . Budějovicíc
Modřany
Berlín
Frankfurt
Paříž
Londýn
Český akciový . pivo
první český společenský
pražský železářský společnost
80
34
article
Berlínská bursa, 13. prosince. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Dnešní bursa za
hájena byla vzhledem k stále povolujícímu smý-
šlení na trhu vídeňském a opět nižším záznamům
novoyorským smýšlením slabším. V průběhu byl
obchod velice klidný, ke konci pak na opětné
stoupnutí soukromého diskonta slabý. Na trhu
bankovním držely se domácí hodnoty klidně,
kdežto rakouské kreditky, jichž zahajovací kura
nebyl stanoven, byly v průběhu realisovány
a končí proto skoro o 1 procento níže. Dopravní
hodnoty byly z větší části nabízeny. Státní dráha
na Vídeň a na prodeje místní spekulace za účelem
zajištění zisku slabší. Níže znamená také dráha
transvaalská, Kanada, Prince Henry a hodnoty
paroplavební. Trh báňský byl od začátku až do
konce slabší a znamenají jak železářské tak
uhlářské papíry o zlomky procentové níže. Trh
kasovní držel se dosti pevně. Nordstern o 3 pro-
centa dražší, také Eintracht vyšší na odhady
18procentní dividendy (jako roku loňského)
Ukládací papíry byly z větší části slabší, ze
jmena čínské, portugalské a bulharské půjčky
Španělské exterieury a 3procentní říšská půjčka
pevná. Na trhu peněžním stoupl soukromý diskon
na 3 procenta, zdá se, že peníze na ultimo po
Henry
Vídeň
Kanada
35
article
Zboží
198.05
117.35
117.50
239.52
239.65
93.65
253. 62
95.35
94.90
36
article
draží.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem
38
article
Rakouské kraditky
Diskonto . . . . . . .
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . ..
Španělské exterieury . . ..
Bochumské ocelárny . . ..
Lauřina huť . . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . ..
Harpenské uhl. doly . . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly . .
Hibernia . . . . . . . ..
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . ..
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . . . .
Turecké losy . . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
39
article
206 .50
179.50
201.25
139 50
127 10
75.90
170.80
183 75
41. 25
161.—
174.75
164 50
304 50
105.60
108 25
110 75
162 50
42
article
Z kasovních papírů: Concordía 283 5
Eschweiler 186 80, Geisweider 143.25, Hoch
dahl 157 25, Katovické 182.25, Wilhelm 175. —
Phönix 126 10, Rh. Stahl 135.—, Schalker Gr
283.—, Westfalia 111.50, Orenstein 99 75
Rh. Metall 87 50, Hasper 122.60, Donner
mark 191 10, Huldschinský 87.—, Vulea
197.75, Bismark 192.50, Caro 98.—, Hoesch
139 25, Georg-Marie 95.—, Königsborn 139.75
Nordstern 225 —, Eintracht —.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 13. prosinc
(C.-B.) Kreditky 206.40, státní dráha 141.25, jižn
dráha 17.80. Disc. com. 179.50, německá b. 201.25
obchodní b. 13940, drážďanská b. 127.75, darmátadt
ská banka 126.30, národní banka 102.50, dortmuna
ské 152 40, huštěhradské —.—, Henri 89.75, trans
vnalské 163.25, Canada 111.10, Northern —.—
středomořská —.—, meridional —.—, gotihardská
164.60, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodn
—, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—
italská 100.20, španělská 75.50, turecké 102.25, severo
nem. Ll. 105.25, hamburské p. 107.70. — Kasovní
Lauřina huť 183.90, dortmundské 41.—, bochumske
171.—, gelsenkirchenské 174.25, Hlibernia 164 60
harpenské 160 60, Consolidace —.—, Dannbm. —.—
rak, bankovky 85.30, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.25, Londýn na delší lh. 202 40, Londýn n
krátko 20.40, Paříž 81 20, rubl 216.25, Amstero-
dam 168.50. — Smýšlení: upevněné.
ponle
Wilhelm 175
Stahl
Orenstein
Donner
Huldschinský
Cara 98
Georg
Marie 95
Henri 89.75
Geisweider
Westfalia
Hasper
Vulea
Eintracht
Berlín
Kanada
Vídeň
Londýn
Paříž
Schalker Gr 283
národní banka
Lauřin huť 183.90
Phönix 126 10
Hoesch 139 25
Hlibernia 164 60
Consolidace
44
article
Trhy na zbothi
45
article
96. 50
Bursa plodlnová.
x. V Praze, 13. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Na bursy zahraniční působila
nepříznivě baissa na trzích amerických a došly
proto odtamtud vesměs kursy nižší. Na naší
burse nebylo rovněž ani pro pšenici, ani pro
žito žádné koupěchtivosti. Smýšlení bylo chabé.
což se jevilo zvláště v nepatrných obratech.
Ceny vzhledem na minimální obchod mnoho
neklesly. Pšenice znamenala K 8.15 až 9.35.
žito K 7.90 až 8.20 z Prahy nádraží. Ceny
ječmene zůstaly nezměněny, nabídka nebyla už
tak silná. Z Prahy byl placen K 7.15 až 8.40
Vybtraný byl prodáván k setí za K 9.—. Smý
šlení pro oves bylo mdlé, ale nebyl levnější net
v úterý, poněvadž nabídka nebyla příliš na-
léhavá. Z Prahy byl placen K 7.50—7.80.
V Praze, 13. prosince.
Bursa
Praha
Vybtraný
46
article
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše
nice česká jakosti 78—80 kg K 8.75 až K 9.35
uherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 77 a
— kg K 9.40 až K —.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 8.20 až K 0.—; žito české
jakostí 72 až 75 kg K 8.— až 8.20, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadné — až — k
K 0.— až 0.—, rakouské jakosti —. až — kg K 0.—
až K —.—; ječmen výběr K 8.25 až 8.30.
první jakosti K 7.70 až K 7.75, střední K 7.40
K 7.50, merkantilní K 7.10 až K 7.20, ječmen k set
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oves rychlík 1901 K 7.60 až 7.70, prima 1901
K 7.55 až 7.60, merkantitní K 7.40 až 7..50, over
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K O.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.—— až K 0.—
cizozemská K 0.— až0.—, cinquantinová 1900 K 0.—
až K 0.—, nová 1901 K 6.40 až 6.50, cinquant
1901 K 7.50 až 7.60; vikev česká K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 0.— až 0.—, proso K —.— a
K 0
kg
uherský
47
article
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilograma
transito: pšeničná mouka č. U K 29.50 až K 30. 50.
č. 1 K 29.— až K 29 50, č. 2 K 27. — až 28.—, č. 21
—.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.—
až 23.—, č. 5 K —.— až K 21..50, č. 6 K 19.— at
20 50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14.50.
Zitna mouka č. I. K 25.— až 25 50, č. II. K 24.—
až 24.50, č. III. K 18.50 až 19.50, č. IV. K 14.50 a
15 50. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.— až K 11.50, krupice K 29.50 až 30.50, zadina
K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizei
zimní K —.— až —.—, mák mnodrý český
K 27 25 až K 28.—, modrý ruský K 26 25 až 27.—.
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmín český K —.— až K —.—, holandský K 27.—
až K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jete
bílý K 43.— až 80.—, švédský K —.— až K —.
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 1901
K 47.— až K 55.—, konopná semena uherská K
—.— až K —.—, haličska K 12.— až K 12 25
lněná semena haličská K —.— až K —.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.50 až K 10.50, ke krmení K 0.— a
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.25
až 14.—, k vaření žiutý K 10.— až K 11.50, k vaření
zelený K 13.25 až K 13.75, ke krmení K —.— až
—.—, čočka K 10 50 až 16.50
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.30 až K 1.60, k jídlu cizí K —.— až K —.—
k pálení lihu K —.— až K —.—.
Viktoria
kg
48
article
Škrob. Ceny za 50 kg. transito : pšeničny
K 17.25 až K 21.75, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový II. jakosti K 7.— až K 7.121/2, bram
borový I. jakosti K 7.50 až K 8.—, bramborový nej
jemnější K 8.50 až K 8.75.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 58.50 až K 59.50, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če
ské K 8.50 až K 11.75, hosenské 110/120 až 80/8á
K 16.50 až K 21.—, srbské K —.— až K —.—
víšně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až K
—.—, hrušky K 15.— až K 30.—, křížaly K 8 —
až K 10.—.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito
seno lisované K 4.35 až K 4.75, nelisované K 4.3č
až 4.75, cizí K 4.— až 4.50; sláma cepy mlácena
K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.75 až 2 85
ke stlaní K 2.50 až 2.90, cizl K 2.50 až 2.90.
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramec
K 7.20 až K 7.40.
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—.
Švestka
Čekanka
kg
52
article
89.50
99..50
100.—
102.75
102 75
102 75
93.25
104.50
104.50
92. 25
107 25
106.80
128.—
248.—
53
article
103.75
94.25
105.50
105.50
55
article
93 25
108. 25
107. 80
129.—
250 —
57
article
265.—
2976
385.—
2670
988.—
58
article
2972
384.—
2660
986.—
59
article
464.—
478.—
180.—
60
article
466.—
480.—
182.50
64
article
ObIli.
M. Z Vídně, 13. prosince. (Tlfgr. »Nár
Vídeň
65
article
Listů«.) Plodinová bursa. Na effektiv
Listů«.) Plodinová bursa. Na effektiv
ním trhu bylo možno koupiti pšenici o 5 ha!
laciněji. Také kukuřice uherská a srbská stará
zlaciněly o 5 hal. Ostatní nezměněno. Pšenice
8.45 až 9.40, kukuřice stará 5.70 až 5.80
Termíny zahájeny na chabější zprávy zahiraniční
za smýšlení mdlého. Ceny klesly o 3, ove
o 5 hal. Znamenaly: pšenice na jaro 7 62,
7.60, kukuřice na květen-červen 5.801g. 5.77,
oves na jaro 7.74, 7.71. — Naposledy zname-
naly: pšenice na jaro 8.84, 8.85, kukuřice n
květen-červen 5.77, 5.78, oves na jaro 7.71,
7.72, řepkový olej pohotový 37.— až 38.—
Z Vídně. 13. prosince. (Telegram.) Pšenic
na jaro K 8.85 až 8.86, pšenice na květen-červen
K —.— až —.—, žito na jaro K 7.60 až 7.61, žíto
na květen-červen K —.— až —.—, kukuřice n
květen červen K 5.77 až 5.78, oves na jaro K 7.72
až 7.73. Smýšlení mdlé. Počasí zamračené.
Z Pešti, 13. prosinoe. (Zavěrečné kursy.)
Pšenice mdlá, na duben 8.64 až 8.65, žito
mdló, na duben 7.32 až 7.33, ovoz ohabý,
na duben 7.43 až 7.44, kukuřice mdlá,
na květen 5.50 až 5.51, řepka mdlá, na
srpen 1902 nová kampaň 11.60 až 11.70.
Počasí: krásné ale studené.
Z Pešti, 13. prosince. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly mírně, koupěchtivost omezená, smý
šlení chabé. Obraty činily 14.000 q. Cen
o 215 h. zlaciněly. Ostatní druhy obili byly
chabé. Trh termínový byl zahájen smýšlením
mdlým. V dalším průběhu kursy na nízké zá-
znamy aměrické dálo ochably. Počasí za-
mračené.
Z Berlína, 13. prosince. (Telegram.) Pšenice na
prosinec 169.25, na květen 169.50, na červene
—.—, žito na prosinec —.—, na květen 146.50
na červenec —.—, oves na prosinec —.—, na
květen 153.—.
Vídeň
Pešť
Berlín
ha
66
article
Z Hamburku, 13. prosince. (Telegram.] Pšenic
mdlá, meklenburská 170.— až 175.—, žito klidné.
holštýnské, 140.— až 145.—, ječmen klidný, 101.—
až 104 —
Z Paříže. 13. prosince. (Telegrm.) Žito klidné
na prosinec 15.90, na leden 16.—, na leden duben
1625, březen-červen 16.50, pšemice stálá, na pro-
sinec 22 35, na leden 22.35, na leden duben 22 60.
březen červen 23.—. — Mouka stálá, na prosine
27.90. na leden 28.10, leden duben 28 50, na březen-
červen 29.15. Počasí zamračené.
Z Londýna, 13. prosince. (C.-B.) Na dnešním
trhu obilním byla pšenice klidna a o 3 d. nižší
kukuřice nezměněna, mouka klidná a o 3 d. nížší.
ostatní nezměněno. Mouka městská znamenaia
21 šil. 3 d. až 28 šil., řepkový olej 25 šil. 7 1/12 d.
prodavačí, kukuřice 26 šil. prodavači. Dovezeno bylo
10.000 q pšenice, —.— q ječmene, 40.000 q ovsa
Zamračeno. Náchylno k dešti.
Hamburk
Paříž
28 50
Londýn
q pšenice
67
article
Cukr.
—n— V Praze, 13. prosince. (Pův. zprára
»Nár. L.«) Surovina. Naše továrny zů-
stávají v poslední době věrny své zdrželivosti,
klesají-li ceny, což ukázalo se také včera, neboo
při ústupu cen na K 19.15 z Ústí nedošlo
u nás skoro k žádným závěrkám. Také dnešní
trh, na kterém někteří kupci jevili zájem pro
pohotové zboží za včerejší ceny, minul dopo-
ledne úplně bez obchodu pro nedostatek na-
bídky. Hamburk došel s cenami nezměněnými,
kdežto Magdeburk poslal kursy v některých
lhůtách o 29 pť. nižší; na náš trh neměloto
však vlivu, neboť jmenováno v poledne za po-
hotový výrobek opět K 19.25 z Ústí, K 19.55
z Kralup, K 19.65 z Prahy, K 19.15 z Kolina.
K 19.05 z Pardubic; za leden nabízeno K 19.20
z Ústí ale také marně.
Smýšlení na trhu nezměnilo se ani odp
ledne, takže ceny tuto uvedené zachovaly si až
do bursovní závěrky platnost.
O trhu s bílým zbožim nedá se po
věděti nic nového, neboť smýšlení i ceny zů-
stávají stále nezměněny
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní.
Praha
Ústí
Hamburk
Magdeburk
Kralupy
Pardubice
z Kolina
68
article
A. Surovina. I. výrobek bas. 88%. rend. z
100 k(. pohotového zboží k dodání z Ústí n. L.
stanice K 19.15 až K 19.25, z Ústí nad Labem
přístaviště K 19 15 až K 19.25, z Prahý K 18.65
až K 18.80, z Prahy-Karlína překladišté K —.—
— z Kolína K 18.—- až 18. 15, z Pardubi
K 17.90 až 18.05, z Kralup K 18.55 až 18 70
dodávky na lhůty: z Ústí stanice na leden
K —.— až K —.—, z přístaviště na leden K 1920
až K 19..30. — Z Prahy na říjen- prosinee
K —.— až —.—. Z Hamburku na listopad K —.—
až K —.—, na prosinec K —.— až —.—, Zadn
výrobek z Ústi n. L. basis 829% K —.— až —
basis 88 procent K —.— až K —.—. —
Cukr pro konsum za 100 kgr.: pohulov
z boži: rafináda I. K 84.— až 84.50, rafinada
II. K —.— až —.—, pilé centrifug. K 83 —
až K 84.—, cukr kostkový v bednách I. K 86.— at
K 86.50, cukr kostkový v bednách II. K 85.50
K 86.—, cukrová moučka v pytlích K 85.—
K 85.50, centril. pílé transito, k dodaní z Terstu
K 21.— až 22.25; zboží lbůtové: ralin. I. n
prosinec K 84.— až K 84.50
—o— V Praze, 13. prosince. (Pův. zpráv
»Nárědních Listů«.) Surovina. Stav cizo-
zemských trhů nedoznal dnes žádné patrnějš
změny, aspoň z došlých sem záznamů nebyl
lze takové pozorovati. Smýšlení na všech trzie
bylo klidné a dlužno pouze zvláště pozna-
menati, že zpětný pohyb cen se prozatím
zastavil.
Cukr
Ústí nad Labe
Praha
Karlín
Kolín
Kralupy
Ústí
Hamburk
Terst
Prahý K 18.65
Pardubi K 17.90
69
article
Na zdejším trhu udržovala se včerejší
cena za pohotové zboží K 19.15 franko Úlst
v platnosti, leč se zřetelem na skromnou dnešní
nabídku zboží zaplatilo se K 19 20 v ústecké
úrovni. — Bursa znamenala za zboží na pro-
sinec K 19.15 a na leden K 19.20 franko
Ústí, ale poslednější cenu bylo lze i za po-
hotové zboží dosfci.
Ježto večer Hamburk o 219 fen. vyšší zá
znamy hlásal, dán byl tím popud k stálejš
ještě náladě.
Bilé zboží. Vzdor čilé poptávce p
zboží nebylo dosud na tento ještě měsíc doda
tečně ničehož uvolněno.
Poslední telegramy
Bursa
Ústí
Hamburk
franko Úlst
70
article
Kone
206.440
179.60
201 50
139 50
128.—
75.60
171.—
183 75
160.75
174.50
164. 75
304.—
105.12
107.75
111.—
163 —
Kon
72
article
První číslice značí všude kupce (peníze) a druh
prodavače (zboží).
Z Magdeburku, 13. prosince. 6 hod. 5 m.
(Pův. tlgr.) Smýšlení klidné. Na prosineo
7.10, 7.15, na loden 7.17, 7.22, na leden-
březen 7.27, 7.32, na květen 7.50, 7.52
srpen 7.75, 7.77, Sněživo.
Z Hamburku, 13. prosince, 6 hod. 10 m.
(Původní telegram.) Smýšloní ustálené. —
Na prosinec 7.10, 7.17, na loden 7.20, 7.25,
na únor 7.32, 7.35, na březen 7.37, 7.40,
na duben 7.45, 7.47, na květen 7.52, 7.55.
na červen 7.60, 7.62, na červenoo 7.67, 7.70,
na srpon 7.75, 7.77, na září 7.77, 7.80, na
říjen 7.82, 7.85, na listopad 7.80, 7.85. —
Snih.
Z Paříže, 13. prosince, 3 hod. 30 min.
(Pův. telegr.) Bmýšlení klidné. Bilý oukr
č. 3., za 100 kg.: na prosinec 221/2, n
leden 2234, na březen-červen 23s a na
květen-srpen 24.—. — Surovina klidná
889% 19.25 až 19.50. Podmračno.
Bilá
Magdeburk
Hamburk
Paříž
kg