ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8fb93050-661f-11dc-b95f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 45, person 59, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 14. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 344.
4 masthead
Na raunt a odpol. lísty o přilehami (.Nauěný Olzor“ ve středu a „ Literární Hlidka v pátek) přešpláeí su Praze v sdulnislraei . . . 2 K — za čtvrt lets . . . . . 6 K — s drojí dentikeu na štvt leta . . . . . 7 K 50 h ve aiiaiváchs
Praha
5 masthead
na měe
6 masthead
na něse .. . 2 K eoh Pošton: a něsl 3k nk čtvrt fiels s drají zšalliou za přit
7 article Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách. Nové přiostření hospodářské nejistoty? Není tomu dávno, co z lůna průmyslove rady ve Vídni vyšla naivní resoluce, jež všecky naděje průmyslu a obchodu v nynějš hospodářské tísni složila na dělnost parla- mentu. Upozornili jsme tehdy ihned, jak na slabých nohou spočívá takovýto projev i kdyby nebylo všeobecně známo, že mě účel politicky tendenční — stížiti toliž obranu neněmeckých národností. Zatím spočívá možnost ozdravení hospo dářských poměrů zcela jinde — jednak v ukončení vyrovnání rakouskouherského jednak v úpravě mezinárodních styků obchod ních, pro něž prozatím slouží za baromeir návrh nového celního tarifu v Německu. V obou směrech možno zaznamenati nové průtahy a rozpaky, kteréž nikterak nepřispějí ke vzpružení výrobního a obchod- ního ruchu. Počneme s poměrem rakousko uherským. Jak známo, vyjednávají právě obě vládyo novém celním tarifu, na němž teprve možno vybudovati i konečné celní a obchodní spo lečenství mezi oběma polovinami soustátí I vláda pešíská i vláda vídeňská přinesly, jak jsme svým časem oznámili, do dotyčných porad své podrobné, od sebe dosti odchylne návrhy či elaboráty, jež zejmena v mnoha podstatných věcech daleko se rozcházejí.
Praha Vídeň Německo
8 article
Dotýčné vládní komise pobraly nejprvé tyto návrhy v prvním čtení, v němž zjistily v čem se návrhy shodují a v čem se liší Na to si vyžádaly další instrukce a přikro čily, tentokráte v Pešti, k dalším poradám, ale ani tentokráte se nepodařilo, různosti odstraniti a zjednati shodu. Možno tudíž již nyní pokládati za jisté, že doposud scház pro konečné vyřízení hospodářského poměru rakousko uherského nejvlastnější základ, nový, společný celní tarif — či správněji řečeno — dohodnutí obou vládl Nemíníme tuto dále pátrati, jaké jsou příčiny, že ani při druhém jednání komise shody se nedocílilo; mohouť býti rozličné, bud chtějí míti obě vlády volná zadní dvířka pro možné případy — uvádíme na př. jen nejnovější pohrůžku státním převratem, kte- rýž by zároveň zvrátil i státoprávní poměr obou polovin říše, anebo vyčkávají, jak do- padne návrh celního tarifu v říšském sněmu německém, anebo dokonce předpokládají, že nadejiti mohou ještě jiné rušivé události.
Pešť
9 article
Zkrátka vyjednávání uvízlo na některých důležitých částech různících se návrhů cel- ního tarifu, a věc zůstane v tomto stavu — dokud vlády pešťská a vídeňská se neod hodlají stanoviska svá změniti. Mělo by se to státi ovšem velmi záby. přihlíží li se ke znění císaři nařízení ze zář r. 1899, kteréž skoncování celního a obchod ního společenství rakouskouherského před pokládá nejdéle do r. 1903, protože koncem roku toho uplynou lhůty zahraničných smluv obchodních, a má li se zachovati celní a ob chodní pospolitost rakousko uherská, mus provedena býti dříve, než se přikročí k ob- nově smluv obchodních zahraničných; jinak by přikročili v Uhrách k samostat- nému smlouvání o obchodních stycích svých se státy cizímil Nedodrží-li se tudy lhůta obnovy ra kousko uherské celní a obchodní jednoly do počátku r. 1903, nadejde stav skutečného celního rozchodu. My se bližíme již počátku r. 1902, poslední to lhůty mezi oběma polo- vinami říše, a zatím vlády vídeňská a pešt- ská nejen nemají hotovy nový celní tarií ale nechávají neřešenými sporné otázkya dávají zároveň v kruzích poslaneckých na srozuměnou, že návrh celního tarifu dostane se do parlamentu až snad někdy na podzim r. 1902, totiž skoro na samém konci lhůty do počátku r. 1903 zbývající. Dává se zejmena rozhlašovati, že nutno vyčkati s jednotlivými polozkami, až jakto
Uhry
10 article
dopadne s celním novým tarifem v Ně- mecku. Ať už jest tento důvod upřímný, či je- nom předstíraný, poohlédněme se, jaké na- děje jsou, že bude nový německý celní tarií v říšském sněmu německém skoncován aspon — do podzimu r. 1902? Odpověď stručná dopadne takto: Žádné Jest pravda, po devítidenním rokování byl návrh nového celního tarifu německéh v poslední schůzi předvánoční říšským sně mem německým přikázán 28členné komisi obrovskou věišinou, ale proto jsou konečne výhlídky, že bude říšským sněmem chválen i ve třetim členi, co nejmenší. Sporná slano viska stran se v průbehu prvního čtení zpří křila, opposice slibuje, že provede další roko vání (druhé a třetí čtení, nehledě k jednán v komisi) co nejdůkladněji, a i v ně meckých kruzích vládních přibylo pochyb ností, že nový celní tarif se dá zachrániti Počítáť opposice asi následovně: celní tari německý sestává skorem z tisíce článků bude tedy komise 28ělenná i při největš píli sotva s to ukončiti svě porady do Veli konoc. Asi v květnu by se tedy návrh nového celního tarifu vrátil do říšského sněmu k druhému čtení se všemi návrhy menšiny komise, a tu není vyloučeno, že opposice v plenu ještě mimo to ke každému článku se vytasí s novými návrhy. Bylo vypočteno že by bylo zapotřebí nejméně čtyři sta schůz plné sněmovny, aby vyřídila druhě čtení předlohy tarifní, i kdyby opposice nic mimo- řádného nepodnikla, a kdyby říšský sněm ničím jiným, než celním tarifem se neza býval.
Veli plný sněmovna
11 article
Zkrátka, v Německu nebude parlamení hotov s celním tarifem do konce roku 1902 ani ve druhém čtení, a zatím již koncem prosince r. 1902 nadejde lhůta k výpově d posavadních obehodních sml uv Dle toho jest zřejmo, že rok 1902 an v poměru Rakouska k Uhrám, ani v po měru našeho soustáti k cizím mocnostem nepřinese nijakého vyjasnění situace hospo dářské, a že ani věhlasná jinak rada říšská na skutečnosti této by nic nezměnila, i kdyby se obrnila dělností herkulovskou, Ani v r. 1902 nebudou známy základy hospodářských styků v době nejbližší, ani co se týká Úher ani co se týká ciziny a všechny výpočty výrobní a kalkulace obchodní budou strádati touto nejistotou, ať už průmyslová rada ve Vídní spásu očekává od kohokoliv. Průmysl a obchod mají zapotřebí roz- hled co nejširší a stálost mezinárodních styků hospodářských co nejdelší, mají-li zdárně rozvíjeti síly své; nedostává-li se těchto pod- mínek, ba není-li ani naděje, že v průběhu r. 1902 se vyjasní aspoň konečné vytvoření hospodářského poměru mezi oběma polo- vinami soustátí — pak všecka energie vý- robní i obchodní musí i nadále váznouti.
Německo Rakousko Uhry Vídeň
12 article
Ovšem nevylučujeme tím nikterak, že již v průběhu budoucího roku vyniknou znatelně obrysy příštích hospodářských po- měrů, ale to nestačí výrobní a obchodní kalkulaci, to poskytne leda jen vděčnou látku k theoretickým úvahám — o budoucnosti. A takovéto úvahy a domněnky vyskytují se již nyní, a zaznamenáváme jen nejzajíma- vější z nich — podnět ruského »Věstníku Finan.«, aby se posavadní smlouvy obchodní prodloužily. Státní tajemník německý již na- pověděl, že by se tak mohlo státi na další jeden rok — tím by nejistota posavadní jen ještě se prodloužila, a proto jest zajímavou myšlenka ihned v říšském sněmu německém po projevu státního tajemníka pronešená, aby posavadní obchodní smlouvy se pro- dloužily na dalších dvanáct let. Ovšem, to přání pronesl opposiční po- slanec, který záměrů vládních nezná a kdo může věděti, jaké jsou zadní myšlenky vlád, když nedovedou zjednati uklidnění a hospo dářskou nejistotu přenášejí prostě i na celý rok nastávající?
13 title
Říšská rada.
14 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (82. schůze.) (Telefonická zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 13. prosince. Vydán byl povel: zrychliti tempo a zákou o zemědělských družstvech a jejich organisaci do- dělat ještě v tomto týdnu! Ale sněmovna ne- poslechla. Zkrátila podrobné rokování o této předloze tak, aby seshrnulo několik 8§ v de- batu jednu, — nic na plat — celý den konala se rozprava jen jedna, o dvou §8 pouze, o2 a o 13, ve kterých stanovi se účel a působnos těchto družstev. Dospělo se však jen až po hla- sování o nich. Nastal totiž tuhý boj o to, mají-li země- dělská společenstva míti také právo konat obchody, které svojí povahou — skoro bychou řekli povážlivosti — jsou riskantní a nebezpečné pro všechny účastníky navrhovaných korporací Ihned jakmile hrabě Falkenhayn podal osnovu svoji — roku 1893 — ozvaly se va- rovné hlasy po této stránce činnosti nové orga- nisace. Nalezly všude v parlamenté hojnou odozvu a podporu. Jaké jest smýšlení, možno pokládati pravděpodobným ba takořka jistým, že sněmovna rozhodne ve smyslu záporném a že nedovoli, by zemědělská družstva byla ve své materiální existenci ohrožena podniky, které se mohou zdařiti, ale též nezdařiti, nezdařii při největší rozšafností a pozornosti.
Falkenhayn Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
Delegace česká naproti tomu podala po- slancem Heimrichem návrh, aby jednak mohla společenstva zemědělská vykonávati dozor nad společenstvy hospodářskými, jinak, aby mohla také zpracovávati surovinu.“ Jest naděje, že najde se pro tyto návrhy většina. Hlasovati se bude o všech změnách, na vrhovaných k jmenovaným 88, zejtra na po- čátku schůze. Introdukčí k diskussi veskrze věcné byla malá šarvátka mezi křesťanskými sociály a so- ciálnimi demokraty hned po zahájení schůze dnešní. Dostali se prüdce do sebe a častoval se navzájem nejpěknějšími zdvořilostmi. Obe jmenované strany v parlamentě a v novinách vedou spor o to, která z nich uráží více parla- mentni mrav a důstojnost. Myslíme, že nemají si navzájem co vyčitati a bylo-li třeba ještě důkazu, byl dnes podán. Tam, kde známá slova Götze z Berlichingů, vypuštěná z kastigovaných vydání děl Göthových a na divadia nepřipuštěná, nabyla domácího práva v parlamentu, nelze o vážnosti jeho mluviti a hrabě Vetter dopustil se jen anachro- nismu, když — rozváděné strany napomínal, by ji dbaly.
Götz Göthův Vetter
16 article
Předseda zahajuje schůzi o 11.15 hod. dopol. a oznamuje dík císaře a arciknížele Františka Sal- vatora s chotí za učiněný projev sněmovny. Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců Hanicha a spol. na změnu § 15. zákona ze dne 19. září 1898 o úpravě platův učitelstva na střed- ních školách; — Pachera a spol. na zřízení státní průmyslové školy v Chomutově; — Pospíšil a spol. na zavedení tabáku do zemí koruny české. zvláště na Moravu; — Karbusa a sp. stran ob chodní doby a nedělního klidu v obchodní živnosti i prodejnách. Dotazy podali poslanci: Hybeš a spol. po rozpuštění tří vzdělavacích spolků českým místo- držitelstvím; — Hanich a spol. po berních před- pisech; — Stein a spol. po zrušení četnické sta- nice v Kaceřově a po nevyřízeném rekursu: — Schönerer a spol. žádá odstranění českých nad- pisů na stanicích místní dráhy krásnojezko-loket- ské; — Pospíšil a sp. po opatřeních na odpomoe hospodářské tísni ustanovením minimálních cen obil- ních a zřizováním obiiních skladišť. Posl. Březnovský a soudr. podávají na mi- nistra financí tento dotaz Zákon ze dne 1. záři 1899 o úpravení platů státních sluhů jest již přes dva roky schválen. však u mnoha úřadů ostává na papíře a nepro vádí se. Zvláště se to děje u služebníků finančních úřad v Praze. Jak známo, byli sluhové rozděleni do čtyi tříd. Podla zákona má být 15 ze 100 ve druhé a 1 ze 100 ve třetí a ostatní ve čtvrtě třídě. Ale ve skutečnosti nalezá se v Praze u finan- čních úřadů ve druhé třídě jen 12 místo 30 a ve třet 14 místo 30 služebníků. Ano jsou místa, která už dva roky obsazen nejsou.
František Sal Hanich Pospíšil Hybeš Stein Posl Březnovská Zákon Chomutov Morava Kaceřov Praha státní průmyslový škola
17 article
Tím json neprávem zkracováni státní zřízencí proto táží se podepsaní Jest Vaší Excellenci známo loto neprovádění zá- kona finančním ředitelstvím v Praze a hodlá uči- niti opatření, aby se toto poskozování déle nedělo Posl. Ellenbogen ve svém dotazu na před- sedu nalehá na to, aby se mu dostalo odpovědi na interpellaci ministra obchodu ve přičině přihod při volbách obchodního pomocnictva. V průběhu své řeči nazval volbu podvodem. Posl. Gessmann: To je drzost. Vy jste podvodník. Předseda (stále zvoní a žádá za klid). Posl. Sehuhmeier: Vy jste podvodníky Posl. Gessmann: Chcete dostati jen pe- níze Posl. dr. Elleňbogen: Chcete si zadržel peníze, které vám nepatří. Posl. Schuhmeier (k posl. Gessmannovi) Mlčte, akademicky vzdějaný podvodníku při volbách Posl. Gessmann: Vy sprostý chlape, bul- váte, náležile do Warstelprateru. Posl. Schuhmeier: Vy a celá vaše strana patří po Prateru Posl. Thdr. Scheicher (volá na sociáln demokraty): Polibte nás všichni . .
Posl Ellenbogen doktor Schuhmeier Prater Posl Praha ty sprostý chlap
18 article
Sněmovna přecházi k jednacímu pořadu a ro kuje dále zevrubně o zemědělských společenstvech §S 2—11. Zpravodaj menšiny posl. Iro stýská na velké zemědělské daně a nalehá na zřízení: rolnických komor s právomocí komor obchodních. Zatím mají míti rolnická společenstva právo podávati dobroždání o zemědělství, o celních a obchodních smluvách a p. Žádá poslance bez rozdílu stran, by schválili jeho změny a umožnili selskému stavu zasahovat sku- tečně v agrární politíku státu. K ochrané rolnictva stát musí se vzmužiti k veliké agrárně-politické akci. jejiž cílem by bylo utvoření středoevropského celního spolku. Odůvodňuje další návrh, aby spekulační ob chody byly vyloučeny z působnosti společenstev Poukazuje k akci pro podporování živností a žádá aby táž akce byla zahájena ve prospěch malého rol- níka a zařaděn byl přiměřený obnos do rozpočtu.
S 2
19 article
Počet kočujících učitelů měl by býti rozmnožen, ale neměli by se zřizovati společenstevní instruktoři. Do společenstev měli by býti zařadění všichni stat káři a neměli by se zřizovati výsady pro majitele lesů a velkostatkáře tím, že vyjímají se ze společen- stev a osvobozují se od příspěvků. Horlí proti vy bírání přirážek k pozemkové daní a doporučuje ná vrh, aby přírážka činila jen půl procenta čistého výnosu. (Pochvala.) Posl. Marchet odůvodňoval svůj minoritn návrh k§ 1l. a rozbíral nedostatky předlohy a její ne jasné stránky. Hlavně brojil proti všelikému finanénímu risiku společenstev, k čemuž směřuje také jeho mi- noritní návrh. Předloha v nynější své formě má pro zemědělstvo skrovnou cenu. Jedná se o rámcový zákon. Má-li rolnictvu prospěti, musí přejíli se o spolků ke korporacím a politika musí se z nich vy. loučiti, aby se z nich nestaly spolky bojovné. Na- vrhuje několik resolucí, jež doporučuje i se svým mi- noritním návrhem. (Pochvala.) Změny i minoritní návrh jsou dostatečně pod- porovány a proto se o nich bude rokovati. Zahajuje se debata o 88 2. a 1l. Posl. Schachinger (proti) dovozuje nutnos opatření k ochraně středních rolnických statkův a proti jejich dělení a přimlouvá se za zákaz dražeb statkův určité velikosti. Líči zemědělskou bídu a za- dluženost, dovozuje důležilost nábožensko-mravního vychování pro rolníky a jejich služebnictvo. Zvláštní společenstva pro toto služebnictvo, jak navrhoval posl. Ofner, způsobila by rozkol mezi zaměstna- vateli a služebnictvem. Přimlouvá se za změnu branného zákona ve prospěch rolnických synů. Pro- hlašuje za hlavní účel společenstev vynasnažovat se o snížení zemědělských daní, naříká na obiln spekulanty a doufá, že vláda, uzavírajíc obchodn smlouvy, bude chrániti zemědělské zájmy.
Posl Marchet Schachinger Ofner
20 article
Posl. Posch dovozoval, že zemědělská spole- čenstva musí býti svobodna a oprávněna k dobro- zdáním. Stýskal si na šikanování hospodářských společenstev berními úřady a prohlásil, že jeho strana bude hlasovati pro Marchietovu změnu a ohlašuje změny k 88 3. a 5., že valné schůze okr. a zem- ských společenstev mohou obesílali se jen delegáty členstva. Celkem je se zákonem spokojen. (Hlačná pochvala). Posl. dr. Biivnreither dovozoval, že země- dělská společenstva nesmí slučovati se s výdělko- vými a hospodářskými. Tím usnadní se postaven velkostatkářstva. Odporuje Ofnerovu tvrzení, že vel- kostatkářské zájmy odporuji malostatkářským. Dále dovozoval, že agrární politika nesmí vymaňovati se ze všeobecných hospodářských zájmů státu a proto nesrovnává se s Marchetovým náhledem, že země- dělská společensiva musí straniti se politického ži- vota a tvrdí, že musí býti víc než čístě agrární sdru žení. (Pochvala.) Vládní zástupce, odborný přednosta Beck uva žoval účel předlohy. Nikdo, kdo je členem organi- sace, nesmí býti vydán nebezpečí risika z výdělko- vých podníků zemědělských, na něž nemá žádného vlivu. Z příspěvků nemohou se hraditi ztráty vý dělkových podniků. Proto vláda nemá proč vyslo- viti se proti Marchetovu návrhu; souhlasí také se změnami Grabmayrovými a Marchetovými a nečiní námitek ani proti poslednímu odstavcí minoritního návrhu. Na Poschovy výtky odpovídá, že bude na V drebuční prodejlt ranní čiele o sobě . . . sddpoladni . . . za ž b ve nlialkách na venkově- ranní čáslo. . . . . . . . 10h odpslední . . . . . . . . Bb Inserát plati se hetové rapře. Přešplacení a lasesty pšijimá edrelnl- stiace v Mariausre ulici č.s. Tam nscházají se těž rndakee tiskárni a ezpedire „Náročnich Li-t. Rukopisy se novrne jl.
Posl Posch Marchietův doktor Biivnreither Ofnerův Marchetův Beck Grabmayrový Marchetový Poschův Mariausre ulice
21 article
zemských sněmech, aby přizpůsobily říšský zákon skutečným potřebám. Posl. Kühschelm je povděčen předloze, tlumočí přání a potřeby zemědělství, velebí dolno- rakouské duchovenstvo, jež se vždy ujímá rolníků, třeba nepřátelské noviny prohlašovaiv, že kněží ohlu- pují lid. O reformě terminového obchodu nemá býti řeči, sluší jej zrušiti na vždycky. V té věcí mini- sterstvo orby musí býti přirozeným spojencem jeho strany, jímž dosud — žel — není. Jeho klub bude hlasovati ochotně pro předlohu, shledávaje v ní po- čátek lepších poměrů zemědělských. Posl. Heimrich souhlasí s návrhem na vy- loučení výdělkových podniků. Co se týká opalřování vojenských potřeb, je pravda, že lidé selkávají se s nesnázemi při dodávkách, jež jim způsobují tak velké škody, že se jich raději zříkají. Navrhuje k § 11. dodatek o revisi výdělkových a hospodář- ských společenstev; neboť lím povzněse se důvěra v ony instituce, kdežto teď slyší se skoro denně o zpronevěření ve společenstvech. (Pochvala.) Poslanec Lecher navrhuje v § 11. lit. A. místo »zboží« slova »hospodářské polřeby« a dovozuje, ze § 11. tanguje podstatně živnoslenské a obchodní zájmy. Dale pojednal o lit. A. § 11. a žádal, by se přijal jeho návrh Poslanec Etz navrhl konec debaty, což přijato a hlavními řečníky zvoleni poslanci Grabmayr proti a P. Stojan pro.
Posl Lecher Dale Etz Grabmayr
22 article
Poslanec Grabmayr, nejsa právě ve sně- movně, přišel o slovo. Poslanec P. Stojan líčil důležitost rolnického stavu a nezbytnost jeho organisace. Nynější před- loha jest jejím počálkem a proto bude hlasovati pro oba články. Po věcných opravách posl. Kitschelta, Siegmunda, Kaspera, Steinera a Lichta bylo rokovaní přerušeno. Poslanec Tscharre v dotazu k předsedovi vyslovil přání, by zpráva berního výboru o změně zákona stran pozemkové daně dostala se na jednací pořad hned po vánočních svátcích, čemuž předseda — dle možnosti — slibil vyhověti. Konec schůze v 5.15 hod. večer; příští bude zejtra o 10. hodině dopolední Předsedou školského odboru klubu lidových poslanců českých na říšské radě zvolen byl posl. prof. dr. Vilém Kurz a nikoli posl. dr. Fořt, jak omylem v předvčerejším čísle bylo oznámeno-
Grabmayr Siegmund Kasper Steiner Lichta Tscharre profesor doktor Kurz Fořt
23 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 13. prosince. (C-B.) Odbor železničního výboru přijal vládní předlohu o bosenských železnicích beze změny a usnesl se na více resolucích, jež týkají se přání o doplnění železniční sítě dalmatské. Ve večerní schůzi rozpočtového výboru posl. Kozlovský referoval o vládní předloze stran melioračního fondu. Děkoval ministru orby. že zvýšením fondu na 4 mill. K konečně po 30 letech vyhovuje se zemědělskému požadavku a litoval, že ministerstvo nemá v evidenci seznam meliorovaných pozemků. Výtka ta neplatí prý však ministrovi, jenž teprve nedávno je v úřadě, zastal se úřadnictva ve sněmovně chránil dv. r. Zechnera před nebezpe- čím. Avšak ministr je spíše právník a to výborný. než národohospodář. Posl. hr. Pálífy uznává pokrok v povolování peněz pro meliorační fond, dovozuje však, že to ještě nestačí, aby vyhovělo se potřebám, zejmena v Če- chách. Je vypracováno již přes 200 projektů, jež nemohou se však provésti pro nedostatek peněz a tu je přirozeno, že protahováním melioračních prací způsobuje se mnohem více škody, na jejíž odčinění bude třeba tím více peněz. Táže se, jak to, že velko- statkářstvo je vyloučeno ze všech melioračních akcí?
Zechner Posl Vídeň
24 article
Dále přeje si, by při rozdělování melioračních sum připadalo na jednotlivá království a země aspoň pří- bližně tolik, mnaho-li jim sluší dle berní poplatnosti, aniž by se tím snad stala újma méně poplatným zemím, jež však pro svou zeměpisnou polohu poža- dují větší sumy z melioračního fondu. Posl. Menger navrhl resoluci, jíž vláda vy- zývá se, aby postarala se, aby z melioračních fondů dostávalo se všem korunním zemím stejnoměr- ných sum. Debaly zúčastnili se ještě poslanci Povše, Vu- kovič a Malfatti a ministr bar. Giovanelli a po zpravodajově doslovu byl přijat zákon, reso- luční návrhy Mengrův a Merunovičův, za nějž při- mlouval se referent a jenž žádá rychlejší řízení v melioračních záležitostech, zjednodušení celého apparátu a decentralisaci melioračního fondu. Polom byla schůze skončena.
Posl Menger Povš Polom
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. prosince. (Mrtvý parla- ment.) Dle »Pester Lloydu« nic nesvědčí lépe o hlubokém úpadku veřejného sebevědomi v Ra- kousku, než ta okolnost, že po řečí dra. Körbra, v níž ohlášena možnost zastavení ústavy, nikdo se ve sněmovně nevzchopil, aby o této hrozbě promluvil, ač byla k tomu příležitost při poli- tické debatě o zatímném rozpočtu. »Sněmovn není rozhořčena, není pobouřena — píše ví- deňský zpravodaj peštského listu — sněmovna
Lloyd Praha
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. Ve Vídni, 13. prosince. Těchto dnů konána tu byla schůze hote- lierů a hostinských, již všickni naříkali si na to, jak málo lidi navštěvuje Vídeň a jak mrtve to měslo následkem toho u porovnání s jiným městy téže velikosti Pravdu měli Popřiti se sice nedá, že návštěva Vídně stoupá, však že by se tu cizínců hemžilo, tal jako na přiklad v Berlině, v Hamburku nebo v Cařihradě, není pravda. Věřime na slovo ví deňskému hotelierovi, jenž tvrdil, že ve Vídn je asi o 1500 postelí více a asi o 100.000 i- zinců do roka méně, než by jich bylo za potřeb. Příčiny smutného foho zjevu uváděny různé Především naříkáno na to, že Videň má sci zinou špatné spojení a že hlavní proudy cizi necké valí se vedle Vídně. Je to jen z poloviny pravda. Vídeň má s Petrohradem, Moskvou s Varšavou právě tak dobré a výhodné spojení jako s Cařihradem, Berlínem, Strassburkem Mnichovem Nedostalečným železničním spojením trpí ale také mnohá jiná města: na příklad Praha, již německá roztomilost vedla dráhy zrovna kolem nosu, aniž by je zavedla do vnilr. Jiný zase dokazoval, že ve Vídní proto tak málo cizinců, poněvadž je zlozvyk Vídeňano svému rodišti spílati, tak že nikdo se tam ani neodváží. Nejednou prý obdržel odpověď na otázku, zastaví-li se pan X. nebo Y. také ve Vídni: »Co bych tam dělal, vždyť Vídeňák
Vídeňák Vídeň Berlín Hamburk Cařihrad Petrohrad Moskva Varšava Praha Strassburko Mnichov
27 article
X. sám mi to zrazuje, poněvadž prý tam nie není.« Na to pravé ve slavném shromáždění ovšem nikdo nepřipadl. A přece je to na biledni. Víden je, jak každý již se así přesvědčil, město ne- obyčejně drahé. Ve vnitřním městě nenajdete slušný, ná- bytkem opatřený byt pro garcona s malou lož- nicí laciněji než za 100 korun měsíčně, byo o třech pokojích s přislušenstvím bez nábytku stoji v ulici jen poněkud lepší 900—1000 zl. Tolik ale může dáti jen některý z těch tal zvaných vyšších deseli tisíců, jakých prý je ve Vídni té doby již jen 8000 a nic víc. Co stojí ve Vídni jízda? O tom dala by se napsati dlouhá kapitola. Je pravda, že celým městem křížují elektrické dráhy a tramwaye, ale cizincům se jimi neposlouží, toť dopravní prostředek pro domácí, kteři vědí, kdy a kde mají vstoupiti a kdy a kde opět vystoupiti. Cizinec vždy raději drožce se svěří, než by se půl hodiny vyptával, a potom, bůh ví, kam dal se zavézti.
Vídeň
28 article
Drožka ve Vídni je ale drahá věc, flakr ještě dražší. Jistý přítel můj jezdil v něm ně- kolik hodin a musil zaplatiti za to 25 zl. .. Do takových měst ale cizinci na delší dobu nejezdí, nýbrž taková města jen projížději. Proto těch 1500 prázdných postelí. Nejdražší je ale ve Vídni zábava. V pří- čině té mnohem lacinější je Paříž. Šťastní Pra- žané! Odhodlá-li se Vídeňák do divadla, třeb předměstského, desítku aby měl v kapse. V pra- obyčejném tingl-tanglu stojí židle u stolu, kolem něhož se pije, aspoň zlatku, při tom ale nač se podíváte, musíte zaplatiti. Jste povinni za- platiti vstupné i na ono místo, kam přístup ji i z důvodů hygienických má býti bez- platný. V Praze stěžujeme si rovněž na nedo- statek návštěvy cizinecké. Nevím, mnoho-lije v Praze postelí prázdných, ale na jednu věc dovolil bych si upozorniti. Nevíme, jak se vy- plácejí hótely vídeňské, nalezající se v rukou soukromníků, však hotely zřízené na akcie mizernou výnosností až překvapují, kdežto v Praze, pokud víme, pánům majitelům přičin ke stížnostem ještě neposkytly.
Vídeňák Vídeň Paříž Praha
29 article
A přece Praha ve mnohem horším po- ložení co do železničných spojení než Vídeň Podiváte-li se na mapu, vypadá Vídeň jako ve- liký polyp s nekonečným počtem dlouhých ramen, sahajících až za hranice, kdežto Praha činí dojem malého pavoučka, jenž sedí v síli. jejíž předivo končí z větší části na českých hranicích. K nám se může jen z Berlína, z Vídně a z Mnichova. Obrovský slovanský východ s více než sto milliony obyvatelů do Prahy může se dostati jen tak, jak žádný po- hodlný cizinec veliké tůry nepodniká. Nemáme výhodného spojení též s německým západem a nemáme ho také s jihem. Praha není také to co Vídeň. Praha má jen asi třetinu obyvatelstva co Vídeň. Praha má sice královský hrad, velkolepý a imposantní,
Praha Vídeň Berlín Mnichov
30 article
ale je mrtvý a na nádvoří po něm tráva roste. Ve Vidni se soustřeďují kapitál a bohatství. a sice tím způsobem, že v Praze se vydělává ve Vídni utrácí. Pro Vídeň pracuje obrovská reklama, jako pro měsťo rozkoše, s nádhernou polohou, s nekonečnou řadou zábav a radovánek. Kdežto Praha připominá cizincům jen velkou minulost a slávu národa, jejž buď nenávidí neb jest jim lhostejný- Však jiná ještě věc. Kdyby v Praze se sešli hostinští a stěžo- vali si na to, mnoho-li mají prázdných postelí jak by se zachoval německý tisk? S jásavým zadostučiněním by dokazoval tím že vinni jsme my, češti chauvinisté, ktek Němcům křivdime a je utlačujeme. Snad již naposledy utlačujeme Němce ve Vídni? Zdá se že Vídni, pokud jde o cizince. ještě mnohem hůře se daří než Praze. V Praze mohli bychom míti ovšem mnohem větší cízineckou návštěvu než ji máme. Však neumíme učiniti své město dosti přítažlivýma potom sluší připomenouti, že jsou jisté, stalé, neměnící se proudy, jimiž cizinci, tak jako ko- bylky každého roku táhnou z východu na západ, ze severu na jih a v horkém leté z části též z jihu na sever. Těmito proudy bere se cizi necké putování od dávných let a na cestěté jsou také určité stanice.
Němec Praha Vídeň východ západ
31 article
Takou stanicí na každoroční pouti slovan ského světa z východu na západ jsou Drážďany. Kdyby se nám podařilo přeložiti tuto sta- nici z Dráždan do Prahy, potom by naše krá- fovské hlavní město jinak se zastkvělo. A Drážďany nejsou pouze ruskou a polskou štací, nýbrž i stanicí anglickou. Před samými hranicemi, jež vedou do tohoto královstvi, třišti se hlavní cizinecký proud a my spokojiti se zde musíme s pouhými nepatrnými praménky, které prosakují do vnitř země a do hlavního města Prabý. Však Praha má tedy jen praskrovný zisk z hromadné návštěvy cizinců v českých svělo- známých lázeňských místech, zejmena pokud jde o svět vzdálený. Zrovna tak jako jsou Drážďany stanicí průchodní pro svět slovanský, anglický a skandinavský, je Cheb stanicí takovou pro evropský západ a Vídeň pro evropský východ a jihovýchod. Celý svět jezdí kolem Prahy, do Prahy ale neodváží se nikdo. Poněvadž prý v tomto městě není bezpečno vyjíti si bez revolveru. Jak by ne! Čtyřicet tisíc Němců pražských jedině tím chrání svoj život, že nosí deťátka, slečinky, paničky i páni, stařeny i- starci drátěně košile. Předevčírem pohnán byl před soud český mladik, přepadený, když vycházel z »Národního domu« ve Fünfhause, několika Němci, kteří jej povalili a bili. Mladík, jak přirozeno, se bránii a po jednom z útočníků bodl tak nešťastně, že týž následkem zranění zemřel. Pachateli dostalo se za to půltřeliho roku těžkého žaláře. My Čechové jsme hrozní lidé. V Praze i ve Vídni.
Němec Čecho Drážďany Praha Cheb Vídeň evropský západ evropský východ národní dom