2
masthead
V Praze, v sobotu dne 14. prosince 1901.
Praha
4
masthead
Na raunt a odpol. lísty
o přilehami (.Nauěný Olzor“ ve
středu a „ Literární Hlidka
v pátek) přešpláeí su
Praze v sdulnislraei
. . . 2 K —
za čtvrt lets . . . . . 6 K —
s drojí dentikeu
na štvt leta . . . . . 7 K 50 h
ve aiiaiváchs
Praha
6
masthead
na něse .. . 2 K eoh
Pošton:
a něsl
3k
nk čtvrt fiels
s drají zšalliou
za přit
7
article
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Nové přiostření hospodářské
nejistoty?
Není tomu dávno, co z lůna průmyslove
rady ve Vídni vyšla naivní resoluce, jež
všecky naděje průmyslu a obchodu v nynějš
hospodářské tísni složila na dělnost parla-
mentu.
Upozornili jsme tehdy ihned, jak na
slabých nohou spočívá takovýto projev
i kdyby nebylo všeobecně známo, že mě
účel politicky tendenční — stížiti toliž obranu
neněmeckých národností.
Zatím spočívá možnost ozdravení hospo
dářských poměrů zcela jinde — jednak
v ukončení vyrovnání rakouskouherského
jednak v úpravě mezinárodních styků obchod
ních, pro něž prozatím slouží za baromeir
návrh nového celního tarifu v Německu.
V obou směrech možno zaznamenati
nové průtahy a rozpaky, kteréž nikterak
nepřispějí ke vzpružení výrobního a obchod-
ního ruchu.
Počneme s poměrem rakousko uherským.
Jak známo, vyjednávají právě obě vládyo
novém celním tarifu, na němž teprve možno
vybudovati i konečné celní a obchodní spo
lečenství mezi oběma polovinami soustátí
I vláda pešíská i vláda vídeňská přinesly,
jak jsme svým časem oznámili, do dotyčných
porad své podrobné, od sebe dosti odchylne
návrhy či elaboráty, jež zejmena v mnoha
podstatných věcech daleko se rozcházejí.
Praha
Vídeň
Německo
8
article
Dotýčné vládní komise pobraly nejprvé tyto
návrhy v prvním čtení, v němž zjistily
v čem se návrhy shodují a v čem se liší
Na to si vyžádaly další instrukce a přikro
čily, tentokráte v Pešti, k dalším poradám,
ale ani tentokráte se nepodařilo, různosti
odstraniti a zjednati shodu. Možno tudíž již
nyní pokládati za jisté, že doposud scház
pro konečné vyřízení hospodářského poměru
rakousko uherského nejvlastnější základ, nový,
společný celní tarif — či správněji řečeno
— dohodnutí obou vládl
Nemíníme tuto dále pátrati, jaké jsou
příčiny, že ani při druhém jednání komise
shody se nedocílilo; mohouť býti rozličné,
bud chtějí míti obě vlády volná zadní dvířka
pro možné případy — uvádíme na př. jen
nejnovější pohrůžku státním převratem, kte-
rýž by zároveň zvrátil i státoprávní poměr
obou polovin říše, anebo vyčkávají, jak do-
padne návrh celního tarifu v říšském sněmu
německém, anebo dokonce předpokládají, že
nadejiti mohou ještě jiné rušivé události.
Pešť
9
article
Zkrátka vyjednávání uvízlo na některých
důležitých částech různících se návrhů cel-
ního tarifu, a věc zůstane v tomto stavu —
dokud vlády pešťská a vídeňská se neod
hodlají stanoviska svá změniti.
Mělo by se to státi ovšem velmi záby.
přihlíží li se ke znění císaři nařízení ze zář
r. 1899, kteréž skoncování celního a obchod
ního společenství rakouskouherského před
pokládá nejdéle do r. 1903, protože koncem
roku toho uplynou lhůty zahraničných smluv
obchodních, a má li se zachovati celní a ob
chodní pospolitost rakousko uherská, mus
provedena býti dříve, než se přikročí k ob-
nově smluv obchodních zahraničných; jinak
by přikročili v Uhrách k samostat-
nému smlouvání o obchodních
stycích svých se státy cizímil
Nedodrží-li se tudy lhůta obnovy ra
kousko uherské celní a obchodní jednoly do
počátku r. 1903, nadejde stav skutečného
celního rozchodu. My se bližíme již počátku
r. 1902, poslední to lhůty mezi oběma polo-
vinami říše, a zatím vlády vídeňská a pešt-
ská nejen nemají hotovy nový celní tarií
ale nechávají neřešenými sporné otázkya
dávají zároveň v kruzích poslaneckých na
srozuměnou, že návrh celního tarifu dostane
se do parlamentu až snad někdy na
podzim r. 1902, totiž skoro na samém
konci lhůty do počátku r. 1903 zbývající.
Dává se zejmena rozhlašovati, že nutno
vyčkati s jednotlivými polozkami, až jakto
Uhry
10
article
dopadne s celním novým tarifem v Ně-
mecku.
Ať už jest tento důvod upřímný, či je-
nom předstíraný, poohlédněme se, jaké na-
děje jsou, že bude nový německý celní tarií
v říšském sněmu německém skoncován aspon
— do podzimu r. 1902? Odpověď stručná
dopadne takto:
Žádné
Jest pravda, po devítidenním rokování
byl návrh nového celního tarifu německéh
v poslední schůzi předvánoční říšským sně
mem německým přikázán 28členné komisi
obrovskou věišinou, ale proto jsou konečne
výhlídky, že bude říšským sněmem chválen
i ve třetim členi, co nejmenší. Sporná slano
viska stran se v průbehu prvního čtení zpří
křila, opposice slibuje, že provede další roko
vání (druhé a třetí čtení, nehledě k jednán
v komisi) co nejdůkladněji, a i v ně
meckých kruzích vládních přibylo pochyb
ností, že nový celní tarif se dá zachrániti
Počítáť opposice asi následovně: celní tari
německý sestává skorem z tisíce článků
bude tedy komise 28ělenná i při největš
píli sotva s to ukončiti svě porady do Veli
konoc.
Asi v květnu by se tedy návrh nového
celního tarifu vrátil do říšského sněmu k
druhému čtení se všemi návrhy menšiny
komise, a tu není vyloučeno, že opposice
v plenu ještě mimo to ke každému článku
se vytasí s novými návrhy. Bylo vypočteno
že by bylo zapotřebí nejméně čtyři sta schůz
plné sněmovny, aby vyřídila druhě čtení
předlohy tarifní, i kdyby opposice nic mimo-
řádného nepodnikla, a kdyby říšský sněm
ničím jiným, než celním tarifem se neza
býval.
Veli
plný sněmovna
11
article
Zkrátka, v Německu nebude parlamení
hotov s celním tarifem do konce roku 1902
ani ve druhém čtení, a zatím již koncem
prosince r. 1902 nadejde lhůta k výpově d
posavadních obehodních sml uv
Dle toho jest zřejmo, že rok 1902 an
v poměru Rakouska k Uhrám, ani v po
měru našeho soustáti k cizím mocnostem
nepřinese nijakého vyjasnění situace hospo
dářské, a že ani věhlasná jinak rada říšská
na skutečnosti této by nic nezměnila, i kdyby
se obrnila dělností herkulovskou, Ani v r. 1902
nebudou známy základy hospodářských styků
v době nejbližší, ani co se týká Úher ani
co se týká ciziny a všechny výpočty výrobní
a kalkulace obchodní budou strádati touto
nejistotou, ať už průmyslová rada ve Vídní
spásu očekává od kohokoliv.
Průmysl a obchod mají zapotřebí roz-
hled co nejširší a stálost mezinárodních
styků hospodářských co nejdelší, mají-li zdárně
rozvíjeti síly své; nedostává-li se těchto pod-
mínek, ba není-li ani naděje, že v průběhu
r. 1902 se vyjasní aspoň konečné vytvoření
hospodářského poměru mezi oběma polo-
vinami soustátí — pak všecka energie vý-
robní i obchodní musí i nadále váznouti.
Německo
Rakousko
Uhry
Vídeň
12
article
Ovšem nevylučujeme tím nikterak, že
již v průběhu budoucího roku vyniknou
znatelně obrysy příštích hospodářských po-
měrů, ale to nestačí výrobní a obchodní
kalkulaci, to poskytne leda jen vděčnou látku
k theoretickým úvahám — o budoucnosti.
A takovéto úvahy a domněnky vyskytují
se již nyní, a zaznamenáváme jen nejzajíma-
vější z nich — podnět ruského »Věstníku
Finan.«, aby se posavadní smlouvy obchodní
prodloužily. Státní tajemník německý již na-
pověděl, že by se tak mohlo státi na další
jeden rok — tím by nejistota posavadní jen
ještě se prodloužila, a proto jest zajímavou
myšlenka ihned v říšském sněmu německém
po projevu státního tajemníka pronešená,
aby posavadní obchodní smlouvy se pro-
dloužily na dalších dvanáct let.
Ovšem, to přání pronesl opposiční po-
slanec, který záměrů vládních nezná a kdo
může věděti, jaké jsou zadní myšlenky vlád,
když nedovedou zjednati uklidnění a hospo
dářskou nejistotu přenášejí prostě i na celý
rok nastávající?
14
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(82. schůze.)
(Telefonická zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 13. prosince.
Vydán byl povel: zrychliti tempo a zákou
o zemědělských družstvech a jejich organisaci do-
dělat ještě v tomto týdnu! Ale sněmovna ne-
poslechla. Zkrátila podrobné rokování o této
předloze tak, aby seshrnulo několik 8§ v de-
batu jednu, — nic na plat — celý den konala
se rozprava jen jedna, o dvou §8 pouze, o2
a o 13, ve kterých stanovi se účel a působnos
těchto družstev. Dospělo se však jen až po hla-
sování o nich.
Nastal totiž tuhý boj o to, mají-li země-
dělská společenstva míti také právo konat
obchody, které svojí povahou — skoro bychou
řekli povážlivosti — jsou riskantní a nebezpečné
pro všechny účastníky navrhovaných korporací
Ihned jakmile hrabě Falkenhayn podal
osnovu svoji — roku 1893 — ozvaly se va-
rovné hlasy po této stránce činnosti nové orga-
nisace. Nalezly všude v parlamenté hojnou
odozvu a podporu. Jaké jest smýšlení, možno
pokládati pravděpodobným ba takořka jistým,
že sněmovna rozhodne ve smyslu záporném a
že nedovoli, by zemědělská družstva byla ve
své materiální existenci ohrožena podniky, které
se mohou zdařiti, ale též nezdařiti, nezdařii
při největší rozšafností a pozornosti.
Falkenhayn
Vídeň
poslanecký sněmovna
15
article
Delegace česká naproti tomu podala po-
slancem Heimrichem návrh, aby jednak
mohla společenstva zemědělská vykonávati dozor
nad společenstvy hospodářskými, jinak, aby
mohla také zpracovávati surovinu.“ Jest naděje,
že najde se pro tyto návrhy většina.
Hlasovati se bude o všech změnách, na
vrhovaných k jmenovaným 88, zejtra na po-
čátku schůze.
Introdukčí k diskussi veskrze věcné byla
malá šarvátka mezi křesťanskými sociály a so-
ciálnimi demokraty hned po zahájení schůze
dnešní. Dostali se prüdce do sebe a častoval
se navzájem nejpěknějšími zdvořilostmi. Obe
jmenované strany v parlamentě a v novinách
vedou spor o to, která z nich uráží více parla-
mentni mrav a důstojnost. Myslíme, že nemají
si navzájem co vyčitati a bylo-li třeba ještě
důkazu, byl dnes podán.
Tam, kde známá slova Götze z Berlichingů,
vypuštěná z kastigovaných vydání děl Göthových
a na divadia nepřipuštěná, nabyla domácího
práva v parlamentu, nelze o vážnosti jeho
mluviti a hrabě Vetter dopustil se jen anachro-
nismu, když — rozváděné strany napomínal, by
ji dbaly.
Götz
Göthův
Vetter
16
article
Předseda zahajuje schůzi o 11.15 hod. dopol.
a oznamuje dík císaře a arciknížele Františka Sal-
vatora s chotí za učiněný projev sněmovny.
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců
Hanicha a spol. na změnu § 15. zákona ze dne
19. září 1898 o úpravě platův učitelstva na střed-
ních školách; — Pachera a spol. na zřízení státní
průmyslové školy v Chomutově; — Pospíšil a
spol. na zavedení tabáku do zemí koruny české.
zvláště na Moravu; — Karbusa a sp. stran ob
chodní doby a nedělního klidu v obchodní živnosti
i prodejnách.
Dotazy podali poslanci: Hybeš a spol. po
rozpuštění tří vzdělavacích spolků českým místo-
držitelstvím; — Hanich a spol. po berních před-
pisech; — Stein a spol. po zrušení četnické sta-
nice v Kaceřově a po nevyřízeném rekursu: —
Schönerer a spol. žádá odstranění českých nad-
pisů na stanicích místní dráhy krásnojezko-loket-
ské; — Pospíšil a sp. po opatřeních na odpomoe
hospodářské tísni ustanovením minimálních cen obil-
ních a zřizováním obiiních skladišť.
Posl. Březnovský a soudr. podávají na mi-
nistra financí tento dotaz
Zákon ze dne 1. záři 1899 o úpravení platů
státních sluhů jest již přes dva roky schválen.
však u mnoha úřadů ostává na papíře a nepro
vádí se.
Zvláště se to děje u služebníků finančních úřad
v Praze. Jak známo, byli sluhové rozděleni do čtyi
tříd. Podla zákona má být 15 ze 100 ve druhé a 1
ze 100 ve třetí a ostatní ve čtvrtě třídě.
Ale ve skutečnosti nalezá se v Praze u finan-
čních úřadů ve druhé třídě jen 12 místo 30 a ve třet
14 místo 30 služebníků.
Ano jsou místa, která už dva roky obsazen
nejsou.
František Sal
Hanich
Pospíšil
Hybeš
Stein
Posl
Březnovská
Zákon
Chomutov
Morava
Kaceřov
Praha
státní průmyslový škola
17
article
Tím json neprávem zkracováni státní zřízencí
proto táží se podepsaní
Jest Vaší Excellenci známo loto neprovádění zá-
kona finančním ředitelstvím v Praze a hodlá uči-
niti opatření, aby se toto poskozování déle nedělo
Posl. Ellenbogen ve svém dotazu na před-
sedu nalehá na to, aby se mu dostalo odpovědi na
interpellaci ministra obchodu ve přičině přihod při
volbách obchodního pomocnictva. V průběhu své
řeči nazval volbu podvodem.
Posl. Gessmann: To je drzost. Vy jste
podvodník.
Předseda (stále zvoní a žádá za klid).
Posl. Sehuhmeier: Vy jste podvodníky
Posl. Gessmann: Chcete dostati jen pe-
níze
Posl. dr. Elleňbogen: Chcete si zadržel
peníze, které vám nepatří.
Posl. Schuhmeier (k posl. Gessmannovi)
Mlčte, akademicky vzdějaný podvodníku při volbách
Posl. Gessmann: Vy sprostý chlape, bul-
váte, náležile do Warstelprateru.
Posl. Schuhmeier: Vy a celá vaše strana
patří po Prateru
Posl. Thdr. Scheicher (volá na sociáln
demokraty): Polibte nás všichni . .
Posl
Ellenbogen
doktor
Schuhmeier
Prater Posl
Praha
ty sprostý chlap
18
article
Sněmovna přecházi k jednacímu pořadu a ro
kuje dále zevrubně
o zemědělských společenstvech
§S 2—11.
Zpravodaj menšiny posl. Iro stýská na velké
zemědělské daně a nalehá na zřízení: rolnických
komor s právomocí komor obchodních. Zatím mají
míti rolnická společenstva právo podávati dobroždání
o zemědělství, o celních a obchodních smluvách a p.
Žádá poslance bez rozdílu stran, by schválili jeho
změny a umožnili selskému stavu zasahovat sku-
tečně v agrární politíku státu. K ochrané rolnictva
stát musí se vzmužiti k veliké agrárně-politické akci.
jejiž cílem by bylo utvoření středoevropského celního
spolku.
Odůvodňuje další návrh, aby spekulační ob
chody byly vyloučeny z působnosti společenstev
Poukazuje k akci pro podporování živností a žádá
aby táž akce byla zahájena ve prospěch malého rol-
níka a zařaděn byl přiměřený obnos do rozpočtu.
S 2
19
article
Počet kočujících učitelů měl by býti rozmnožen, ale
neměli by se zřizovati společenstevní instruktoři.
Do společenstev měli by býti zařadění všichni stat
káři a neměli by se zřizovati výsady pro majitele
lesů a velkostatkáře tím, že vyjímají se ze společen-
stev a osvobozují se od příspěvků. Horlí proti vy
bírání přirážek k pozemkové daní a doporučuje ná
vrh, aby přírážka činila jen půl procenta čistého
výnosu. (Pochvala.)
Posl. Marchet odůvodňoval svůj minoritn
návrh k§ 1l. a rozbíral nedostatky předlohy a její ne
jasné stránky. Hlavně brojil proti všelikému finanénímu
risiku společenstev, k čemuž směřuje také jeho mi-
noritní návrh. Předloha v nynější své formě má pro
zemědělstvo skrovnou cenu. Jedná se o rámcový
zákon. Má-li rolnictvu prospěti, musí přejíli se o
spolků ke korporacím a politika musí se z nich vy.
loučiti, aby se z nich nestaly spolky bojovné. Na-
vrhuje několik resolucí, jež doporučuje i se svým mi-
noritním návrhem. (Pochvala.)
Změny i minoritní návrh jsou dostatečně pod-
porovány a proto se o nich bude rokovati.
Zahajuje se debata o 88 2. a 1l.
Posl. Schachinger (proti) dovozuje nutnos
opatření k ochraně středních rolnických statkův a
proti jejich dělení a přimlouvá se za zákaz dražeb
statkův určité velikosti. Líči zemědělskou bídu a za-
dluženost, dovozuje důležilost nábožensko-mravního
vychování pro rolníky a jejich služebnictvo. Zvláštní
společenstva pro toto služebnictvo, jak navrhoval
posl. Ofner, způsobila by rozkol mezi zaměstna-
vateli a služebnictvem. Přimlouvá se za změnu
branného zákona ve prospěch rolnických synů. Pro-
hlašuje za hlavní účel společenstev vynasnažovat
se o snížení zemědělských daní, naříká na obiln
spekulanty a doufá, že vláda, uzavírajíc obchodn
smlouvy, bude chrániti zemědělské zájmy.
Posl
Marchet
Schachinger
Ofner
20
article
Posl. Posch dovozoval, že zemědělská spole-
čenstva musí býti svobodna a oprávněna k dobro-
zdáním. Stýskal si na šikanování hospodářských
společenstev berními úřady a prohlásil, že jeho strana
bude hlasovati pro Marchietovu změnu a ohlašuje
změny k 88 3. a 5., že valné schůze okr. a zem-
ských společenstev mohou obesílali se jen delegáty
členstva. Celkem je se zákonem spokojen. (Hlačná
pochvala).
Posl. dr. Biivnreither dovozoval, že země-
dělská společenstva nesmí slučovati se s výdělko-
vými a hospodářskými. Tím usnadní se postaven
velkostatkářstva. Odporuje Ofnerovu tvrzení, že vel-
kostatkářské zájmy odporuji malostatkářským. Dále
dovozoval, že agrární politika nesmí vymaňovati se
ze všeobecných hospodářských zájmů státu a proto
nesrovnává se s Marchetovým náhledem, že země-
dělská společensiva musí straniti se politického ži-
vota a tvrdí, že musí býti víc než čístě agrární sdru
žení. (Pochvala.)
Vládní zástupce, odborný přednosta Beck uva
žoval účel předlohy. Nikdo, kdo je členem organi-
sace, nesmí býti vydán nebezpečí risika z výdělko-
vých podníků zemědělských, na něž nemá žádného
vlivu. Z příspěvků nemohou se hraditi ztráty vý
dělkových podniků. Proto vláda nemá proč vyslo-
viti se proti Marchetovu návrhu; souhlasí také se
změnami Grabmayrovými a Marchetovými a nečiní
námitek ani proti poslednímu odstavcí minoritního
návrhu. Na Poschovy výtky odpovídá, že bude na
V drebuční prodejlt
ranní čiele o sobě . . .
sddpoladni
. . . za ž b
ve nlialkách na venkově-
ranní čáslo. . . . . . . . 10h
odpslední . . . . . . . . Bb
Inserát
plati se hetové rapře.
Přešplacení a lasesty pšijimá edrelnl-
stiace v Mariausre ulici č.s.
Tam nscházají se těž rndakee
tiskárni a ezpedire „Náročnich Li-t.
Rukopisy se novrne jl.
Posl
Posch
Marchietův
doktor
Biivnreither
Ofnerův
Marchetův
Beck
Grabmayrový
Marchetový
Poschův
Mariausre ulice
21
article
zemských sněmech, aby přizpůsobily říšský zákon
skutečným potřebám.
Posl. Kühschelm je povděčen předloze,
tlumočí přání a potřeby zemědělství, velebí dolno-
rakouské duchovenstvo, jež se vždy ujímá rolníků,
třeba nepřátelské noviny prohlašovaiv, že kněží ohlu-
pují lid. O reformě terminového obchodu nemá býti
řeči, sluší jej zrušiti na vždycky. V té věcí mini-
sterstvo orby musí býti přirozeným spojencem jeho
strany, jímž dosud — žel — není. Jeho klub bude
hlasovati ochotně pro předlohu, shledávaje v ní po-
čátek lepších poměrů zemědělských.
Posl. Heimrich souhlasí s návrhem na vy-
loučení výdělkových podniků. Co se týká opalřování
vojenských potřeb, je pravda, že lidé selkávají se
s nesnázemi při dodávkách, jež jim způsobují tak
velké škody, že se jich raději zříkají. Navrhuje
k § 11. dodatek o revisi výdělkových a hospodář-
ských společenstev; neboť lím povzněse se důvěra
v ony instituce, kdežto teď slyší se skoro denně
o zpronevěření ve společenstvech. (Pochvala.)
Poslanec Lecher navrhuje v § 11. lit. A. místo
»zboží« slova »hospodářské polřeby« a dovozuje, ze
§ 11. tanguje podstatně živnoslenské a obchodní
zájmy. Dale pojednal o lit. A. § 11. a žádal, by se
přijal jeho návrh
Poslanec Etz navrhl konec debaty, což přijato
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Grabmayr proti
a P. Stojan pro.
Posl
Lecher
Dale
Etz
Grabmayr
22
article
Poslanec Grabmayr, nejsa právě ve sně-
movně, přišel o slovo.
Poslanec P. Stojan líčil důležitost rolnického
stavu a nezbytnost jeho organisace. Nynější před-
loha jest jejím počálkem a proto bude hlasovati pro
oba články.
Po věcných opravách posl. Kitschelta,
Siegmunda, Kaspera, Steinera a Lichta
bylo rokovaní přerušeno.
Poslanec Tscharre v dotazu k předsedovi
vyslovil přání, by zpráva berního výboru o změně
zákona stran pozemkové daně dostala se na jednací
pořad hned po vánočních svátcích, čemuž předseda
— dle možnosti — slibil vyhověti.
Konec schůze v 5.15 hod. večer; příští bude
zejtra o 10. hodině dopolední
Předsedou školského odboru klubu
lidových poslanců českých na říšské radě zvolen byl
posl. prof. dr. Vilém Kurz a nikoli posl. dr. Fořt,
jak omylem v předvčerejším čísle bylo oznámeno-
Grabmayr
Siegmund
Kasper
Steiner
Lichta
Tscharre
profesor
doktor
Kurz
Fořt
23
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 13. prosince. (C-B.)
Odbor železničního výboru přijal vládní
předlohu o bosenských železnicích beze
změny a usnesl se na více resolucích, jež týkají
se přání o doplnění železniční sítě dalmatské.
Ve večerní schůzi rozpočtového výboru
posl. Kozlovský referoval o vládní předloze stran
melioračního fondu. Děkoval ministru orby.
že zvýšením fondu na 4 mill. K konečně po 30 letech
vyhovuje se zemědělskému požadavku a litoval, že
ministerstvo nemá v evidenci seznam meliorovaných
pozemků. Výtka ta neplatí prý však ministrovi, jenž
teprve nedávno je v úřadě, zastal se úřadnictva
ve sněmovně chránil dv. r. Zechnera před nebezpe-
čím. Avšak ministr je spíše právník a to výborný.
než národohospodář.
Posl. hr. Pálífy uznává pokrok v povolování
peněz pro meliorační fond, dovozuje však, že to ještě
nestačí, aby vyhovělo se potřebám, zejmena v Če-
chách. Je vypracováno již přes 200 projektů, jež
nemohou se však provésti pro nedostatek peněz a tu
je přirozeno, že protahováním melioračních prací
způsobuje se mnohem více škody, na jejíž odčinění
bude třeba tím více peněz. Táže se, jak to, že velko-
statkářstvo je vyloučeno ze všech melioračních akcí?
Zechner
Posl
Vídeň
24
article
Dále přeje si, by při rozdělování melioračních sum
připadalo na jednotlivá království a země aspoň pří-
bližně tolik, mnaho-li jim sluší dle berní poplatnosti,
aniž by se tím snad stala újma méně poplatným
zemím, jež však pro svou zeměpisnou polohu poža-
dují větší sumy z melioračního fondu.
Posl. Menger navrhl resoluci, jíž vláda vy-
zývá se, aby postarala se, aby z melioračních fondů
dostávalo se všem korunním zemím stejnoměr-
ných sum.
Debaly zúčastnili se ještě poslanci Povše, Vu-
kovič a Malfatti a ministr bar. Giovanelli
a po zpravodajově doslovu byl přijat zákon, reso-
luční návrhy Mengrův a Merunovičův, za nějž při-
mlouval se referent a jenž žádá rychlejší řízení
v melioračních záležitostech, zjednodušení celého
apparátu a decentralisaci melioračního fondu.
Polom byla schůze skončena.
Posl
Menger
Povš
Polom
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. prosince. (Mrtvý parla-
ment.) Dle »Pester Lloydu« nic nesvědčí lépe
o hlubokém úpadku veřejného sebevědomi v Ra-
kousku, než ta okolnost, že po řečí dra. Körbra,
v níž ohlášena možnost zastavení ústavy, nikdo
se ve sněmovně nevzchopil, aby o této hrozbě
promluvil, ač byla k tomu příležitost při poli-
tické debatě o zatímném rozpočtu. »Sněmovn
není rozhořčena, není pobouřena — píše ví-
deňský zpravodaj peštského listu — sněmovna
Lloyd
Praha
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. Ve Vídni, 13. prosince.
Těchto dnů konána tu byla schůze hote-
lierů a hostinských, již všickni naříkali si na
to, jak málo lidi navštěvuje Vídeň a jak mrtve
to měslo následkem toho u porovnání s jiným
městy téže velikosti
Pravdu měli
Popřiti se sice nedá, že návštěva Vídně
stoupá, však že by se tu cizínců hemžilo, tal
jako na přiklad v Berlině, v Hamburku nebo
v Cařihradě, není pravda. Věřime na slovo ví
deňskému hotelierovi, jenž tvrdil, že ve Vídn
je asi o 1500 postelí více a asi o 100.000 i-
zinců do roka méně, než by jich bylo za
potřeb.
Příčiny smutného foho zjevu uváděny různé
Především naříkáno na to, že Videň má sci
zinou špatné spojení a že hlavní proudy cizi
necké valí se vedle Vídně. Je to jen z poloviny
pravda. Vídeň má s Petrohradem, Moskvou
s Varšavou právě tak dobré a výhodné spojení
jako s Cařihradem, Berlínem, Strassburkem
Mnichovem
Nedostalečným železničním spojením trpí
ale také mnohá jiná města: na příklad Praha,
již německá roztomilost vedla dráhy zrovna
kolem nosu, aniž by je zavedla do vnilr.
Jiný zase dokazoval, že ve Vídní proto
tak málo cizinců, poněvadž je zlozvyk Vídeňano
svému rodišti spílati, tak že nikdo se tam ani
neodváží. Nejednou prý obdržel odpověď na
otázku, zastaví-li se pan X. nebo Y. také ve
Vídni: »Co bych tam dělal, vždyť Vídeňák
Vídeňák
Vídeň
Berlín
Hamburk
Cařihrad
Petrohrad
Moskva
Varšava
Praha
Strassburko Mnichov
27
article
X. sám mi to zrazuje, poněvadž prý tam nie
není.«
Na to pravé ve slavném shromáždění ovšem
nikdo nepřipadl. A přece je to na biledni. Víden
je, jak každý již se así přesvědčil, město ne-
obyčejně drahé.
Ve vnitřním městě nenajdete slušný, ná-
bytkem opatřený byt pro garcona s malou lož-
nicí laciněji než za 100 korun měsíčně, byo
o třech pokojích s přislušenstvím bez nábytku
stoji v ulici jen poněkud lepší 900—1000 zl.
Tolik ale může dáti jen některý z těch tal
zvaných vyšších deseli tisíců, jakých prý je ve
Vídni té doby již jen 8000 a nic víc.
Co stojí ve Vídni jízda? O tom dala by
se napsati dlouhá kapitola. Je pravda, že celým
městem křížují elektrické dráhy a tramwaye,
ale cizincům se jimi neposlouží, toť dopravní
prostředek pro domácí, kteři vědí, kdy a kde
mají vstoupiti a kdy a kde opět vystoupiti.
Cizinec vždy raději drožce se svěří, než by se
půl hodiny vyptával, a potom, bůh ví, kam dal
se zavézti.
Vídeň
28
article
Drožka ve Vídni je ale drahá věc, flakr
ještě dražší. Jistý přítel můj jezdil v něm ně-
kolik hodin a musil zaplatiti za to 25 zl. ..
Do takových měst ale cizinci na delší dobu
nejezdí, nýbrž taková města jen projížději. Proto
těch 1500 prázdných postelí.
Nejdražší je ale ve Vídni zábava. V pří-
čině té mnohem lacinější je Paříž. Šťastní Pra-
žané! Odhodlá-li se Vídeňák do divadla, třeb
předměstského, desítku aby měl v kapse. V pra-
obyčejném tingl-tanglu stojí židle u stolu, kolem
něhož se pije, aspoň zlatku, při tom ale nač
se podíváte, musíte zaplatiti. Jste povinni za-
platiti vstupné i na ono místo, kam přístup ji
i z důvodů hygienických má býti bez-
platný.
V Praze stěžujeme si rovněž na nedo-
statek návštěvy cizinecké. Nevím, mnoho-lije
v Praze postelí prázdných, ale na jednu věc
dovolil bych si upozorniti. Nevíme, jak se vy-
plácejí hótely vídeňské, nalezající se v rukou
soukromníků, však hotely zřízené na akcie
mizernou výnosností až překvapují, kdežto
v Praze, pokud víme, pánům majitelům přičin
ke stížnostem ještě neposkytly.
Vídeňák
Vídeň
Paříž
Praha
29
article
A přece Praha ve mnohem horším po-
ložení co do železničných spojení než Vídeň
Podiváte-li se na mapu, vypadá Vídeň jako ve-
liký polyp s nekonečným počtem dlouhých
ramen, sahajících až za hranice, kdežto Praha
činí dojem malého pavoučka, jenž sedí v síli.
jejíž předivo končí z větší části na českých
hranicích. K nám se může jen z Berlína,
z Vídně a z Mnichova. Obrovský slovanský
východ s více než sto milliony obyvatelů do
Prahy může se dostati jen tak, jak žádný po-
hodlný cizinec veliké tůry nepodniká. Nemáme
výhodného spojení též s německým západem
a nemáme ho také s jihem.
Praha není také to co Vídeň. Praha má
jen asi třetinu obyvatelstva co Vídeň. Praha
má sice královský hrad, velkolepý a imposantní,
Praha
Vídeň
Berlín
Mnichov
30
article
ale je mrtvý a na nádvoří po něm tráva roste.
Ve Vidni se soustřeďují kapitál a bohatství.
a sice tím způsobem, že v Praze se vydělává
ve Vídni utrácí. Pro Vídeň pracuje obrovská
reklama, jako pro měsťo rozkoše, s nádhernou
polohou, s nekonečnou řadou zábav a radovánek.
Kdežto Praha připominá cizincům jen velkou
minulost a slávu národa, jejž buď nenávidí
neb jest jim lhostejný-
Však jiná ještě věc.
Kdyby v Praze se sešli hostinští a stěžo-
vali si na to, mnoho-li mají prázdných postelí
jak by se zachoval německý tisk?
S jásavým zadostučiněním by dokazoval
tím že vinni jsme my, češti chauvinisté, ktek
Němcům křivdime a je utlačujeme.
Snad již naposledy utlačujeme Němce
ve Vídni?
Zdá se že Vídni, pokud jde o cizince.
ještě mnohem hůře se daří než Praze.
V Praze mohli bychom míti ovšem mnohem
větší cízineckou návštěvu než ji máme. Však
neumíme učiniti své město dosti přítažlivýma
potom sluší připomenouti, že jsou jisté, stalé,
neměnící se proudy, jimiž cizinci, tak jako ko-
bylky každého roku táhnou z východu na západ,
ze severu na jih a v horkém leté z části též
z jihu na sever. Těmito proudy bere se cizi
necké putování od dávných let a na cestěté
jsou také určité stanice.
Němec
Praha
Vídeň
východ
západ
31
article
Takou stanicí na každoroční pouti slovan
ského světa z východu na západ jsou Drážďany.
Kdyby se nám podařilo přeložiti tuto sta-
nici z Dráždan do Prahy, potom by naše krá-
fovské hlavní město jinak se zastkvělo.
A Drážďany nejsou pouze ruskou a polskou
štací, nýbrž i stanicí anglickou. Před samými
hranicemi, jež vedou do tohoto královstvi, třišti
se hlavní cizinecký proud a my spokojiti se
zde musíme s pouhými nepatrnými praménky,
které prosakují do vnitř země a do hlavního
města Prabý.
Však Praha má tedy jen praskrovný zisk
z hromadné návštěvy cizinců v českých svělo-
známých lázeňských místech, zejmena pokud
jde o svět vzdálený. Zrovna tak jako jsou
Drážďany stanicí průchodní pro svět slovanský,
anglický a skandinavský, je Cheb stanicí takovou
pro evropský západ a Vídeň pro evropský
východ a jihovýchod. Celý svět jezdí kolem
Prahy, do Prahy ale neodváží se nikdo.
Poněvadž prý v tomto městě není bezpečno
vyjíti si bez revolveru. Jak by ne! Čtyřicet
tisíc Němců pražských jedině tím chrání svoj
život, že nosí deťátka, slečinky, paničky i páni,
stařeny i- starci drátěně košile.
Předevčírem pohnán byl před soud český
mladik, přepadený, když vycházel z »Národního
domu« ve Fünfhause, několika Němci, kteří jej
povalili a bili. Mladík, jak přirozeno, se bránii
a po jednom z útočníků bodl tak nešťastně, že
týž následkem zranění zemřel. Pachateli dostalo
se za to půltřeliho roku těžkého žaláře.
My Čechové jsme hrozní lidé. V Praze
i ve Vídni.
Němec
Čecho
Drážďany
Praha
Cheb
Vídeň
evropský západ
evropský východ
národní dom