2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. prosince 1901. Číslo 344.
4
article
nesouhlasí, neschvaluje pronesené mínění — ona
m!čl. Nikdo se nevrhá na vládu, neútočí na
její úmysl, také však ho nikdo nehájí — mlči
se. Nikdo není rozčilen následkem chystaného
státního převratu, nikdo také neprojevuje svého
uspokojení, že ústava bude odstraněna — mlě
se. Nikdo nepátrá po tom, zdali události ospra-
vedlňují připravovaný atlentát, nikdo nezkoumá
jeho důvody, nebezpečí, účinky na státní úvěr
a finance, na poměr Rakouska k Uhrám a k ci-
zím státům — mlčí se a mlčí. Parlament jeso
němý. Němý parlament odporuje však pojmu
parlamentu. Němý parlament je tolik, jako
mrtvý parlament. Rakouský parlament je
tedy mrtev dříve, než byl dobit.«
Pisatel nezůstal také dlužen odpověď na
otázku, proč parlament po hrozbě Körbrově
mlčel. To, že se o této hrozbě zmínil ve své
řeči jeden z vůdců polského kola, pokládá za
lhostejno. V rakouském parlamenlě rozhoduje
jen slovo české a německé. Čechové však
mičeli, poněvadž nevidí nijaké přičiny, aby hájili
nynější ústavy, poněvadž horší ani po absolu
tismu nemůže býti vydána; Němci pak mlčeli
proto že se báli, že by svými slovy podnitil
ve sněmovně bouři, která by uspíšila to, čin
Körber hrozil. Tím zpravodaj »Pester Lloydus
jehož spojení s německo-liberálními kruhy jes
známo, potvrzuje na novo, že hrozba účinko-
vala na Němce na levici. A přirozeně; jeť ny
nější nemožná ústava jejich dílo.
Čecho
Němec
Körber
Rakousko
Uhry
5
article
V Praze, 12. prosince. (Polské hla sy
o hrozbě absolutismem.) Jako víden-
ské a pešťské časopisy, tak i polské listy se
rozcházejí v mínění, jaký účel měla opělovaná
Körbrova hrozba absolutismem. V některých
listech bere se hrozba vážně a uvažuje se
následeích absolufismu, v jiných pokládá se za
pouhé »strachy na Lachy«. K těmto posledním
náleží na př. »Naš Glos«, který radí, aby se
všechny pověsti o státním převratu, o znovu-
zřízení sněmoven poslanecké i panské atd. při-
jímaly opatrně. »Ze všeho je nejvíce pravdě-
podobno — dodává tento list — že běž
vlastně o demissi Körbrovu. Cisal
jest si dobře vědom, že přebudování ústavy
muselo by se díti za vedení jiného státníka,
než je dr. Körber, jehož podpis se nacházi na
ministerském nařízení, jímž byla zrušena jazy-
ková nařízení pro Čechy a Moravu.«
»Glos Nar.« praví, že je těžko vyznal
se v množství obíhajících pověstí, z nichž ně-
které jsou dosti pravdě podobné, jiné proste
fantastické. Ale tolik má za jisté, že »se při-
pravuje jakási změna, klerá zallačí Rakousk
na dráhu katastrof jen proto, aby se státu ne
dovolilo rozvíjeti se přirozeně a logicky, t.j
aby se slovanským národům nemusela vyměřit
náležejíci jim politická spravedlnost.«
Naš Glos
Körber
Glos
Praha
Čechy
Morava
6
article
Krakovský »Czas« věři v možnost abso-
lutismu. »Jest třeba říci — píše — že směřu
jeme přímo k absolutismu, jestliže nevybočíme
z nynější dráhy a že stojíme před dilema tem
huď absolutism, neb náprava nynějšího parla-
mentu. Uznání těchto dvou možnosti může býti
dobrou školou pro parlament. Kdyby se první
čásť dílematu zastírala rozpuštěním sněmovny
tím se splnění hrozby posunulo opět do bu-
douena, mělo by to za následek jen další de-
moralisování sněmovny, podněcování choutek
radikalismu, prodlužování pouhé fikce parla-
mentarismu, zvláště pak bylo by to stálým zři-
dlem osudného nedorozumění. Rozpuštěním vy
hrožuje se ne těm, kdo zavínili nynější situaci.
t. j. levici, nýbrž Čechům, ne národním radiká-
lům, nýhrž živlům ochotným ke smíru. Prol
komu však se obraci hrozba absolutismem jes
viděti jasně z toho dojmu, jaký učinila — na
levici; tato hrozba obrací se tedy ke s kuteč-
ným vinník ům. Jest mínění, že absolutis-
mem mohou získati jen Němei, ostatní národové
že utrpí. Minění to není však správné. Absolu-
tismem nemůže získati žádný národ; získala
by jen byrokratická centrála. Naopak jest jisto,
že absolutismus v prvé řadě postihne ty, kdo
ho vyvolali, že poslihne jako těžký trest vin-
níky. Tím se vysvětluje onehdejší
panika v táboře němelcké levicea
úplný klid na pravici, mezi Čechyl«
Čecho
Czas
moralisování sněmovna
7
article
Ze Lvova, 10. prosince. (Sece s se
ruských akademiků.) Jako akce ve
prospěch zřízení samostatné ruské university ve
Lvově vznikla původně v lůně mládeže ukrajino-
filské, a studující smýšlení velkoruského se kní
přidali teprve později, pokládajíce jakoukoli
ruskou universitu (tedy i maloruskou) za důle-
žitý požadavek národní: tak i k návrhu na
opuštění lvovské university zachovali se studu-
jící ze staroruského spolku »Drug«, čítajícího
přes 200 členů, z počátku zdrželivě, čekajíce,
že universitní senát zmírní vyhlášku, jíž
se rušli akademikové eítili dotčenými, a tím
jim umožní na universitě setrvati. Proto podali
akademickému senátu žádost, aby byla z vy-
hlášky odvolána nevhodná slova, jimiž se Ru-
sově cítili uraženými, aby se ruskému jazyku
zaručila na universitě úplná rovnoprávnost s ja-
zykem polským a konečně, aby se na Ivovské
universitě zřídila zvláštní stolice pro
jazyk a literaturu velkoruskou,
stejně polřebná jak haličským Rusům, tak i Po-
lákům. Akademický senát žádost tuto nevzal
však ani v úvahu a následkem toho oznámil
své vystoupení z university i akademikové smý-
šlení staroruského.
Z Lublaně, 10. prosince. (Dodatek
ke sněmovním volbám gorický m.
Kromě šesti Slorinců (dvou liberálů a číyř kle-
rikálů), zvolených do sněmu ve venkovských
obeích gorických, prošel v městské skupině
tolminské liberální Slovinec dr. Tuma a ve velko-
statkářské kurii zvoleni liberál Bolko, klerikál
Klančič a kompromissní kandidát Jakončič. Všeeh
Slovinců bude tedy na sněmu opět deset, jako
v minulém sněmovním období. Ponévadž i vi-
rilista kardinál Missia hlasuje obyčejně se Slo-
vinci, bude tedy opět rovnost hlasů. Majíť Vla-
chové také jen jedenáct mandátů.
Rus
doktor
Tuma
Jakončič
Missius
Lvov
Lublaň
Slorinec
8
article
Ze Zadru, 12. prosince. (Sněmovní volby.
Dnes konaly se sněmovní volby ve skupinách měst-
ských a v obehodních komorách. Jich výsledek zna-
mená nový úspěch chorvatské strany práva. Zvoleni
byli ze strany národní ryt. Šupuk, Vin. Milič,
dr. Petr Klaič, dr. Zaffron a Mat. Radimiri za města
a V. Borčič a hr. Caboga za obch. komory: ze strany
práva zvolení v městech P. Ribičič a dr. Ruževič.
Vlachové obhájili své dva mandáty zaderské; byl
zvolen starosta zaderský dr. Zilietto za město
dr. Salvi za obch. komoru. Proti předešlým volbám
národní strana ztratila jeden mandát, Srbové (kleii
zastupovali Dubrovník) také jeden mandát. Strana
práva, jež obdržela nyní ve městech dva mandáty
předešle městského mandálu neměla.
Ze Záhřeba, 12. prosince. (Zemský sněm.
Prof. Kršňavý.) Po houřlivých schůzích, o nichž
už podána zpráva telegraficky, sněm schválil osnov
adresy, podanou vládní stranou i zatímné finanční
vyrovnání s Uhrami. — Proti prof. Kršňavému, jena
přednáší na universitě dějiny umění a býval dříve
přednostou oddělení pro osvětu v chorvatské vládě.
přinesl časopis »Hrvatska« onebdy ostrý článek.
v němž ho vinil, že ve svých přednáškách mluv
neuctivě o náboženství a lím svádí mládež k libera-
lismu. To zavdalo podnět posluchačům smýšlení
vládního, že prof. Kršňavému uspořádali při před-
nášce hlučné ovace. Prof. Kršňavý, jenž psal do zná-
mého díla »Rakousko slovem a obrazem« čásť o
Chorvatsku v duchu čístě maďaronském, jest znám
jako horlivý přivrženec nynější vlády hr. Khucn-
Hedérvara.
Milič
doktor
Klaič
Zaffron
Mat
V Borčič
P Ribičič
Ruževič
Vlach
Zilietto
Salvi
Srba
profesor
Kršňavý
Hrvatska
Zadr
Zvolen
Dubrovník
Záhřeb
Uhry
Rakousko
Chorvatsko
národní strana
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. prosince.
Polské nebezpečí a Rusko.
»Honoe Bpev« v článku »Husy spasily
Řím, nás spasí Němei« po zásluze odbývá
ohavné liceměrství Němců, kteří se Rakousku
Rusku vydávají za spasitele od polského nebez-
pečí doufajíce, že oba sousední státy se leknou
a zacpou ústa svým občanům, projevujícím sou-
strast s osudem Poláků v německém pekle.
Jsou ti Němci přec jen originální, posmívá
se ruský list. Uváznuvši v blátě své »hunské«
národní politiky, Prusko jest ochotno podati
Rusku a Rakousku svou silnou ruku, aby jim
nedalo zahynouti. Prusko, abyste věděli, potře-
buje pouze prstem hnout, aby se vyprostiloz
vlastních nesnází, ale ono se více stará o blaho
sousedů, jimž hrozí tatáž nepřijemnost a proto
nehne prstem k vlastnímu prospěchu, nýbrž
počká, až to udělají sousedé. Jaká pohnutlivá
pozornost! Jaký novorozený politický altruism.
Hus
Němei
Němec
Praha
Rusko
Řím
Prusko
Rakousko
Honoe Bpev
10
article
Rakouské i uherské listy píšou, že vřesenská
afféra snadno může dověsti k rozluce Rakouska
od Německa. O Rusko pak nechť se Německo
nestará, pokud jde o »polské nebezpeč!«, Vídeň
a Berlín po celé desítky let úsilovně Rusku
stvářely polské nabazpečí. Dokud tato zbran
klidně ležela v pruských a rakouských pochvách,
naši zahraniční přátelé bedlivě ji brousili a či-
stili od každé poskvrnky rzi. Ale jakmile ta
zbraň vypadává z pruských rukou, jež se o n
řežou, z Berlína volaji na nás »mějte se na po-
zoru!« a nabízejí nám svoji záchranu. Právě
tak nezištně byli jsme před lety z Berlína va-
rováni před »nebezpečím francouzským«, aby-
chom s ropublikou francouzskou nevcházeli ve
spolek. Cenu přátelského varování berlinského
již jsmo poznali a to je nám lekci pro bu-
doucnost. Rusko nezhynulo od zvuků marseil-
laisy, jež se rozlehly v stěnách jeho stoličného
města, a nerozsype se v prach ani od toho, že
poznaňští Poláci seč jsou brání se nelidským
germanisátorům.
Polák
Rakousko
Německo
Rusko
Vídeň
Berlín
11
article
»Information« a Srbsko.
»JH«, orgán srbského ministerstva,
vypláci známého p. Grafa, vydavatele »Informa-
tionu« ve Vídni. Výprask patří i tém listům,
které otiskují páně Grafovy klevety o Srbsku
mezi nimiž bohužel jsou i listy české, na prvěm
místě »Hlas Národae.
List vyzrazuje, že p. Graf dojižděl do Běle-
hradu, činil tam návštěvy a seznamoval ses
nejpřednějšími Srby, při čemž ucházel se o řád
a subvenci. Avšak v Bělehradě nebylo neznámo,
že ten pán je v službě slovanských nepřátel
že slovanské tendence jen předstírá, aby Slovany
nepozorovaně mohl »pozorovati«. Proto neni
divu, že musil odejíti z Bělehradu bez řádu i
subvence. Ale od toho okamžiku stal se nepříte-
lem Srbska. Tíše, zlehounka se vpravoval do
své nové úlohy. Dnes už pokročil tak, že Srbsko
více hanobí než ti, kdo je dříve hanobili. Dnes
v každém čísle »Informationu« najdete něco
hanebného o Srbsku. Jeden den vymyslí se lež,
druhý den ta lež novou lží se opravuje. Nám
ovšem je to pochopitelno, neboť víme, že byp.
Grať dnes psal o Srbsku šeredně, i kdyby byí
dostal v Bělehradě řád a subvenci. Jeť on
sluhou svého pána, jejž my dobře známe!
Graf
Grafův
Národae
Srba
Slovan
Grať
Srbsko
Vídeň
Bělehrad
Bělahrad
12
article
Poláci pod německým jhem.
Učitel Krause v Gručně zpoličkoval ve
škole dcerušku zámečnického mistra Brauna,
Němce, a poslal ji domů. Otec, vida na tváři
ditěte stopy nehtů, dopálil se, běžel do školy
na učitele a vynadal mu. Učitel ho žaloval pro
urážku. Státní žalobce navrhoval mu dvě po-
kuty: 15 m. za urážku na cti a 30 m. za po-
rušení domového pokoje. Soud jej odsoudilv
obou směrech, ale hera ohled na neobyčejně
rozčilení obžalovaného, uložil mu pro prvý pře
stupek 3 m., pro druhý 5 m. pokuty. — Tu
se zas jednou vídí ten dvoji loket, kterým Němci
odjakživa měři sobě a Slovanům. Vřesenšt
obyvatelé, tak neslýchaně krutě odsouzení sou-
dem hnězdenským, neučinili nic jiného, než gru-
čenský zámečník Braun. Co však Němci prošlo
s pokutou 8 m., za to jsou Polácí odsouzeni
až na 2%% roku.
Polák
Kraus
Braun
Němec
Polácet
Slovan
13
article
Ruský list o „německé nesnášeli-
vosti“.
Ač kníže Radziwill svým polským dotazem
všemožně usnadnil kaneléři Bülowu odpověď, ano
téměř mu ji na jazyk vložil, přece kaneléř ne-
zachoval náležitou míru a takt a vyvolal v Ru-
sku nepříjemný dojem, jemuž výraz dává úvodni
článek »lon. Bpex,« Bülow toliž přiliš zhurta.
nepotřebně a bezlaktně ohradil se proti tomu,
aby zabraničné státy pletly se do domácích zá-
ležitostí Německa. V dsné příčině nebylo třeba
žádné ráznosti. Ruská vláda dala německé oka-
mžité zadostučinění za urážku německého kon-
sulátu ve Varšavě a vídeňská choulí se před
brvami Berlína jak oukropeček. Je přirozeno, že
Rusové, znajíce plachost Rakousko-Uherska před
Německem, vztahují hněv Německa pouze na
sebe; zdáť se jím, že Německo na Rakousko-
Uhersko nemůže se horšiti, jenom ho litovati.
Petrohradský list píše: Charakternou zvlášt-
nosti nového císařského Německa, jeho tak
říkajíe »císařským národním rysem« je nesná-
šelivá nadutost anebo nadulá nesnášelivost. Tyto
vlastnosti doplňuje nedostatek taktu. Takový
charakter málo může prospěti »faterlandu« a do-
konce již nemůže vzbuditi v živlech cizích lásku
k Němcům. Tyto vlastnosti německého charakteru
jsou příčinou, že Němei nemohou ničeho pořídi
ani s germanisací provineil, odtržených od Dan
Bülow
Rus
Němec
dan
Německo
Varšava
Berlín
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
14
article
ska, ani provincil, odlržených od Francie, an
provincil, odtržených od Francie, ani provineií,
odtržených od Polska, ani provincie, odtržené o
Čech. Kdyby Němci měli jen špeličku taktu, ne-
dopustili by se ničeho, co by mohlo vyvolati
takové evropské protesty a pohoršení, jako trý-
znění polských dělí ve škole a kruté potrestání
jejich rodičů. Německá bezlaktnost dostoupila
vrcholu výrokem hnězdenského soudu; tu stává
se až naivnou. Aby se Němci polepšili, na to
není ani pomyšlení, neboť oni ve své nadutosti
nemohou dopustiti, že by vina byla na nich.
hledajíce ji jen u sousedů. Sousedé nepopuzují
německé poddané k neposlušenství úřadův, ale ně-
mecké úřady dohánějí své slovanské poddané
k zoufalství, jehož hlasy doléhají až do soused-
stva a působí tam poplach. Tak se věci mají
Jak pak němečti učitelé mohli tlouci polské
děti, že se nechti modlit německy a zpivat
»Ich bin ein Preusse?« Jací pak jsou to »Preus-
sen?« Néco takového žádali mohla jen bezměrná
německá paličatost a jen nadulá politická bez-
taktnost německá mohla polské děti trýzniti, že
se nechtěly podrobiti. Pravda, vřesenští pedago-
gové a hnězdenšti soudcové nenadáli se, co z je-
jich naduté beztaktnosti pojde; ale krátkozrakost
je vždycky spojena s beztaklnosti. Němci maji
se zač stydět, ale nejprve sami se musejí zho-
stiti nepřijemných stránek svého císařsko-něme-
ckého charakteru. I jim samým, i všemu světu
bude polom lépe.
Němec
Francie
Polsko
Čechy
15
article
Nedostatek braneů ve Francii.
Francouzský ministr války oznamuje v
úřadním listě vojenském, že následkem
nedostatku dostatečněho počtu
branců pronikavé změny v organisaci armády
hudou provedeny. Ještě roku 1898 bylo ve
Francii o 140.000 mužů více než v Německu,
ale r. 1900 již kontingent branců nemohl být
úplně kryt. Proto také bylo upušténo od vylvo-
ření a doplnění sněmovnou povolených čtvrlýeh
praporů. Nyní ministr vojenství, místo aby do-
plňoval již stávající prapory a další zřizoval.
jest nucen zrušiti 49 setnin (tedy
asi 20 praporů dle měřítka rakou
ského) a počet trvajíeích ještě setnin u čtvrtých
praporů snížiti na 100, ba až i na 75 mužů.
Rovněž i setniny alžirských zuavů budou slabá
o 5 mužů. Jízdné škadrony zmenší počet svů.
o 15 mužů a dělostřelecké batterie o 5 až
10 mužů.
Listy francouzské provázejí tento zjev dost
hořkými poznámkami.
Francie
Německo
16
article
Mezi Německem neb Anglií?
Vůdce francouzských monarehistů, žurna-
lista Cassngnac, uveřejňuje v »Autorité« úvodní
článek, v němž promlouvá velmi obšírně o
prospěšnosti — spolku Německa s Francií. Pan
de Čassagnac bojoval roku 1870 a až do nej-
novější doby ve svých článeích zastával my-
šlenku odvety. Ještě za carovy návštěvy vy-
stoupil s největší ráznosti proti výkladům rusko-
francouzské alliance jako uznání »status qno
v Elsasku a Lotrinsku a jeho úvodník prones
famosní slova: »Jamais de la vie. « Pro něj
ztráta těchto dvou zemi, byl sacrilěge, svato-
krádež. A dnes ku všeobecnému překvapení
proti tomu co v minulosti hlásal tento bývalý
apoštol odvety, káže o prospěšnosti spolku
francouzsko-německého. Ovšem jeho vývody
nesou známku fantastičnosti. Pan de Cassa-
gnac praví, že okamžitý spolek Německaa
Francie jest nemyslitelný, poněvadž Fran-
cie »zabraných zemí« nikdy
zřeknouti se nesmí. A tu dává pan
Cassagnac náhradou za Elsasko a Lotrinsko
Německu buď ostrov Madagaskar, buď Tonkin,
buď Indo Činu. A ovšem této výměně by musilo
prý dorozuméní mezi oběma státy předcházeti.
Čassagnac
Cassa
Fran
Německo
Anglie
Francie
Lotrinsko
Madagaskar
Tonkin
Cassngnac
Jamais jít le via
17
article
A k tomuto prý dojde, neboť hodina prý jes
blízka, kdy Francie se rozhodnouti musí: bud
jiti s Anglii anebo s Německem. Neboť těmto
oběma státům čeliti nemůže, nechce-li, aby pod
ohromnými břemeny klesla. A tu prý každlý.
kdo neprovozuje politiku sentimentální, volky
nevolky se rozhodne pro Německo. Nebot
prvním prý krokem k jakémusi modu vivendi
bylo přijetí vrchního velení Waldersecova v Čině.
A tato shoda, jež by se brzy změnila vo spolek,
k němuž by zajisté i Rusko přistoupilo, stala
by se nerozhornou hrází proti panovačným
choutkám anglickým.
Pan de Cassagnac doufá, že by i široké
massy z počátku snad roztrpčeny, brzy souhla-
sily s podobnou »jediné moudrou politikou«
Nechť prý si Franeic vzpomene, že Německo
jest jejím nepřitelem teprve od nedávna, kdežto
Anglie jest jejím nesmiřitelným soupeřem ode
věků. — Jak »jedině moudrou politiku« tuto
pan Cassagnac doporučuje, jest vidno z toho.
že Německo až posud vždy všeliké podobné
nabídky — i když nabízeno bylo mu více než
Tonkin — na dobro odmítlo. Byl tedy
článek pana Cassagnaca na nejméně zbytečnýmí
Cassagnac
Cassagnaco
Francie
Anglie
Německo
Rusko
Tonkin
18
article
Jak pracuje hakatismus v Poznani
Jak pracuje hakatismus v Poznani
Jest známo, že Prusko jest jedním tak zv
právním státem, který neostýchal se k potupě
všeho právního smýšlení a pojmu zcela veřej-
ným způsobem vydati zákon, směřující za při-
spění zvláštního státního fondu ke zničení po-
zemkového majetku určité třidy svého státního
občanstva, poznaňských Poláků, k nadělání bez-
zemků z dosavadních majitelů rolnických statků.
proto že jsou jiné národnosti než německé
nechti se své národnosti polské dobrovolně
vzdáti. Tato forma bismarkovské germanisace,
nejnebezpečnější, poněvadž nenásilného druhu,
stala se definitivní státní institucí, zákonem ze
dne 26. dubna 1886, zdokonaleným změnami
ze dne 20. dubna 1898, který se v souhrnu
svém zove »zákonem ve příčině usídlení ně-
meckých osadníků v provincilch západopruské
a poznaňské« a úřad, kterýž následkem tohoto
zákona již r. 1886 vznikl, zove se: »Králov-
ská osadnická společnost pro provincie západ-
ního Pruska a Poznaňska.«
U přiležitosti patnáctileté činnosti této ko-
míse roku letošního přednášel o ní a jejím pů-
sobení v XXII. valné hromadě německého spolku
geometrů v Kasselu hospodářský rada WVitischier
z Pozňanska a svou přednášku nyní tak ča-
sovou uvedl vzlelným proslovem o poznaňské
provincii »mrazením nekultury obkličené, v níž
podle běžné představy ještě vlci a po
Polák
Pozňanska
Poznaň
Prusko
Poznaňsko
Kassel
Králov
pro provincie západ
19
article
dobní netvorové dávají si dosta-
veníčko«, aniž by byl tušil, jak trefným způ-
sobem označil řádění hakatismu v Poznani, vře-
senským processem vyvrcholené, také na pol
hospodářského vyvlastňování polských statkářů.
Řečeným zákonem byla dána státní vládo
suma 200 millionů marků k disposici na po -
lení německého živlu ve jmenovaných provin
eifch proti polonisačním snahám osazováním ně
meckých rolníků a dělníků, a sice cestou vý
kupu pozemků a zařizováním usedlostí pro ně
mecké osadníky na místě vyvlastněných pol
ských majetníků a k úpravě obecních, církev
ních a školských poměrů, nových živností ma-
lého a středního rozměru aneb celých venkov
ských obel, při čemž tvoření větších statků vý
jimečně se dopoušti. Ponechání v majetek no
vých německých osadníků může se díti za jistinu.
za rentu neb za nájemné dočasně.
Poznaň
million
20
article
»Královská osadniká komise« se sídlem
v Poznani, skládajíci se z komisařů všech
zúčastněných ministerstev, zemské vlády i vy
nikajících rolníků, koná každoročně několik
schůzl, v nichž usnáší se o smlouvách kupních,
o rozpočtu atd. Vládní a stavební rada vede me
liorační technické práce, měřičský inspekto
geometrické, dva slavební úřadníci s assistenty
bdi nad prováděním hospodářských staveb, tř
vynikající rolnici jakožto znalci obstarávaj
odhad, celkem obnášl stav úřadnictva 160 osob.
sbor pracovníků, který nestačí, aby zmohl náva
práce »osadní komise«.
V obvodu télo komise velkostatky tvoř
přibližně asi polovinu rolnického majetku
sice v Poznani 58% a ve vých. Prusku 459 a
tento majetek jest právě eílem její činnosti, na
1 čívr. km. připadá v Poznani jen 60, ve
V. Prusku jen 56 obyvatel naproti průměru 8e
obyv. případajícímu v celém Prusku na 1 čtvr.
kilometr.
Usídlením německých rolniků na usedlo
stech malé a střední velikosti, tvořených z pol
ských velkostatků, provádí se »nacionálně
politický« účel královské komise.
Prusek
V Prusek
Poznaň
Prusko
km
21
article
Jak houževnatě brání se polské velkostat
kářstvo tomuto polypu, vysvitá z toho, že z po
zemků až do roku 1899 král. komisí zakoupe-
ných ve výměře 131000 ha jen 4.64 proe
v obou provinciích náleželo velkostatkářskémn
majetku vzdor tomu, že proti polským jeho
majitelům užíváno všech prostředků nátlaku,
jimiž vládne vláda, k naznačenému účelu vě-
domě a soustavně pracující.
Sám pan rada Witschier zcela bez obalu
přiznal, že systém tento k doeilení národněpoli-
ckých úkolů komise jest zcela prostým rozblje-
ním statků aneb, jak prý se to dnes poněkud
opatrněji a ušlechtileji označuje, parcelováním
statků«.
Až do roku 1899 zakoupila komise 212
statků (37 v exekuci) za 84,760.816 marek a
58 selských usedlosti (12 v exekučním prodeji)
za 1,936.610 marek, až do roku 1900 vydáno
za tylo statky 96 mill. marek. Z 230 statků
128 pochází z rukou polských, při čemž na
zřeteli sluší podržeti, že král. osadnická komise
kupuje také statky od německých velkostatkářů
s výslovnou podmfnkou a účelem, aby cel
kmen polských rodin na statku uzazených v po-
měru čeledínském a čítajíei několik set osob
nahražen byl kolonií německých selských rodin.
Za jediný rok 1899 bylo 30 statků rozparcel -
váno na 1000 usedlostí pro německé osadníky
neboť úkolem král. osadnické komise jest apři
vádění čerstvé německé krve z ji
ných končin Némecka do osadnických provincile.
V prvních letech činnosti komise bylo takte
opatřováno ročně průměrně 200 rodin až do
roku 1896, načež roku 1897 400 rodin, roku
1898 již 600 rodin.
22
article
Až do letošního roku uvedeno a osazeno
na bývalém polském velkostatkářském majetku
Němců počtem nejméně 26.000 duší, při čemž
zajisté více než dvojnásobný počet Poláků
státem zproletarisován aneb do Ameriky vy-
Královská osadnická komise v Poznani
vydává pod názvem »Neues Bauern Land«
úřadní svůj orgán, jehož úřadní část obsahuje
svůdné podmínky získání majetku po Polácích
všemožnými intrikami, nátlakem a soužením
vyhnaných. Z podmínek těch do oka nejvíce
bije, že pozemky netřeba platititi hotovými,
nýbrž že přenechávaji se za rentu roční nejvýše
3 fiskálních nákladů kupních; mimo to půjčuje
se každému německému osadníku na zařízení
obnos do výše čtvrt jeho vlastního majetku,
jež sebou přiváží, na 312, při čemž se před
placením renty poskytují až 3 leta bezplatná.
Povozy ke stavbě poskytuje fiskus zdarma,
stavivo za nepatrnou cenu, až do první žně
jest osadník opatřován zdarma potravou, pícl,
osevem a všemi potřebami. Nové vznikajíeí
osady nabývají zdarma obecního majetku 5
společné půdy obnášejícího . ..
Rychle a jistě praeuje tento hrůzný pru-
šácký systém germanisační a spolehlivě blíží se
k eíli vytčenému, nejbezohlednějšímu znásilnění
národa slovanského, v cestě stojícího, k úplné
národní německé konformitě pruských provineií
cestou odstranění polského kmene
v Poznaní, když se poněměiti nedá
a rozptýlení jeho pocelém světě.
Nejmodernějším způsobem odstraňuje takto
Prusko své »polabské Slovany« jež stolet
ztráviti nemůže a osud tento kyne všem slovan-
ským nešťastníkům, jichž by se rdousící ruka
Germánů v budoucnosti zmocnila.
hnán.
Němec
Polák
Germán
Amerika
Poznaň
Neue Bauern Land
23
article
O kanalisaci, čistění a zužitkování
splašků v Paříži
přednášel včera na schůzi Spolku architektů a inže-
nýrů vrchní inženýr p. Ludvík Čížek. Z tříhodinné
velmi zajímavé přednášky, jejíž thema bylo parallelou
ke kanalisaci pražské, v úzký rámec referátu uvádíme
pouze čelné body. — Celý podnik kanalisace Paříže
jest dílem druhé poloviny minulého století. Před
50 léty byla kanalisace v Paříži velmi primitivní
Veškeré splašky pouštěly se rovnou cestou do Se
kvany. Následkem toho byly nesčetné epidemické ne
moci, jež konečně pohnuly v r. 1855 municipální
radu pařížskou, by pomýšlela na očistění vody. In
ženýr Belgrand přišel na myšlenku odpadné vody
vypouštěli za Paříží. Šlo o provedení a tu na zá-
kladě poradypvynikajících inženýrů francouzských
zmíněného Helgranda, Duranda, Člaye, Millea, Bech
mana a Lannaye, usneseno dvěma sběrači splnšky
z celé Paříže zachycovati a za Paříží je vypouštěti.
Stoky, jež k účelu tomu dnešního dne slouží, jsou
charakteristické svými profily. Jsou to vlastně tunely.
jež slouží kolika účelům: odvádění splašků, vedení
vody pitné, říční, kabelů telegrafních a telefonních.
pneumatické pošly a jiným. Na stoce, resp. sběrač
splašků, zvaném colleeteur Sebastopol ukazuje pan
přednášející průměrné sehema profilů ostatních stok.
Šíře stoky jest 5 m. 20 cm., výše 3 m. 65 cm.
v základu pak pro vedení splašků je zářez (kinetta)
1 m. 60 cm. hlubeký a 1 m. 20 cm. široký.
Tunel jest chodcům a revisím přístupný chod-
níky různě šíře.
Z takovýchlo sběračů utvořena celá síť kana-
lisace pařížské, která provedena jsouc mezi léřy
1867—1899, rozvinuta měří 1421 km., tedy vzdále-
nost asi mezi Vidní a Paříží.
Čížek
Durand
Člay
Mille
Bech
Lannay
Paříž
spolek architekt
centimetr
km
24
article
Přednášející porovnává délku kanalisace pražská,
která obnáší 175 km. Náklad na pařížskou kanalisaci
obnášel 150.000.000 franků, na pražskou rozpočten
na 14.000.000 korun. Mluví odborným způsobem
o charakteristických sběračích v Paříži a to o kollek-
teurech Marseau, de Clite a du Nord.
Zajímavým bylo vyličení, jakým způsobem
splašky se uvádějí ve sběračích v pobyb. Jednak
přirozeným spádem, kde toho není, pomocí páry
vpouštěním vody. V nižších částech Paříže v okresu
XII. a XV. nutno zdvihati splašky čerpacími stani-
cemi, kde hybnou silou pára neb voda, jejíž pomocl
centrifugálkami se splašky čerpají a zdvihají do
výše potřebného niveau. Pokud se moderních staveh
stok týče, užívá se při nich lomového kamene
(meuliěre) — křemelu bublinovilého, druhu pazourku,
jenž vyníká neobyčejnou lehkostí a u nás je znám
z francouzských mlýnských kamenů. Zdivo spojuje
cementová malta, omítka je rovněž z cemenla.
Clite
Nord
Paříž
km
25
article
Vstupy do kanálů vedou z ulic, jsou na 50 m. od
sebe vzdáleny a litinovým příklopem opatřeně.
Domovní spojky k dopravě splašků do hlavních stok
jsou rovněž zděné, u ústí do stok proti možnosti
vlezení touto cestou do domů mřížemi opatřené.
Čistění pařížských stok jest pozoruhodná.
V menších stokách děje se ručně kartáči a hřebly
(rabois) 2. až 3. týdně. Usazeniny se ženou da
sběrařů, kde nahromaděně vrstvy pošinují se dále
pomocí přístrojů, buď tlakem neb eleklřinou hnaných.
Přístroje ty jsou vozíky, na jichž spodním konci
umístěno jakési stavidlo, jež v zářezu, kterým se
splašky odvádějí těsně podél dna a stěn běží. Tí
se tlačí ku předu. V širších kanálech užívá se lo-
dičky s elektrickým pohonem, na jejímž dnu umístě-
no podobné stavídlo. K čistění shybek a menších
stok užívá se dřevěné koule různých průměrů (85 cm
1/22 m), jejíž funkce spočívá v tom principu, že
koule nesena na povrchu, svojí lehkostí působí kon-
trakci proudu, kterým se usazeniny ženou ku předul.
26
article
Manipulace s čistěním stok (zaměstnává se tím stále
1000 dělníků), dozor nad tím, počizování materiálu a
jiné výlohy administrativně technické činí ročni
5,000000 franků, na které úbrada poplatků za od-
vádění splašků z domů, bude li provedena kanalisane
ve všech domech, obnášeti bude 7,000.000 Iranků,
tedy výnos 2,000 000 franků.
Otázka zužitkování vod odpadních byla
v Praze dosti obtížna. Inženýr Mille byl vyslán do
Anglie, Španěl a Italie, by tam studoval zařízení ku
zužitkování splašků. Výsledkem jeho studií byl návrh
na zužitkování splašků jako hnojiva. Z počátku přijalo
s nedůvěrou; ustaven komitét s chemikem Dumasem
v čele, jenž spojil návch Millův na hospodářské zu-
žitkování s chemickým návrhem inženýra le Chate-
liera, aby splašky sráženy byly kamenrem. Zkoušky,
zavedené s kamencem, docilily značného úspěchu,
neboť kaly se zhusťovaly tou měrou, že voda úplně
se vyčistila. Šlo o to, kam splašky vypouštěti —
otázka ta řeš na zakoupením pozemku 6 ha., na
němž zkoušky zavlažovací ukázaly překvapující
účinek na úrodu, tak že pozemek rozšířen na 25 ha.
Mill
Španěl
Dumas
Millův
Praha
Anglie
Italia
ha
27
article
To bylo v roce 1870, když do postupu prací kanali-
sačních přišla válka prusko francouzská, jež na čas
postup zarazila.
To bylo pouze dočasné. Po roce 1871, když
splašků přibývalo a odváděny jedině výhodnou me-
thedou hospodářskou, zavlažováním pozemků, navrel
inž. Krautze, aby krajina u Achěres byla získána pro
tolo zavlažování. Obyvatelé však se proti tomu
opřeli a spor s obcí trval 14 let, po kterouž dob
splašky vypouštěny do Sckvany; z toho vznikrě
epidemické nemoci přinutily senát, že usnesl se na
terým krajína u Achěres určena k účelu
zavlažovacímu. 8. cervence 1699 konečně pak dosa
ženo, že všechna ústí stok v Paríži prostřednictvím
sběračů sváděla splašky za Paříží do Sekvanya
odtud zavlažovala určenou krajinu u Achěres, jež
slyne nyní neobyčejnou plodností na řepu, brambory,
píci a obilí.
Paříž
Sekvanya
28
article
Pan přednášející s odbornou detailností, s jakou
vůbec celá jeho přednáška se vyznamenávala, na
plánech předvádí zařízení jímacích a čerpacích
stanic po stránce strojní i stavební. Čerpadel, jakých
se užívá, použito dle systému Farcotova. Na plánu:
parc agricol d'Achéres seznamuje nás p. inž. Čížek
podrobně se sítí kanalisační, jejím rozvětvením, vy-
pouštěcími ventily a jinými podrobnostmi důležiiá
otázky kanalisační po stránce technické. Pokud se
vody v kanálech týče, čisténím a fiitrováním stala
se téměř úplně čistou. Zajímavé jsou tabulk y bakte-
riologického zkoumání vody ze splašků profiltrovaných,
jež vedou k závěrkům, že voda takto získana
jest čistší (méně bakterií), než pitná vod
v Paříži.
Uzavírá poutavou přednášku svoji pak dovětkem,
že kanalisace řádně a důmyslně provedená jest pro
každé město velikých rozměrů nejen svědeetvím po-
kročilé vědy technické, nýbrž i z ohledů veřejného
zdravetnictví nezbytně nutnou. Proto jest si přáti,
aby metropole česká — Praha — v brzké doběa
se zdarem provedla započatou svoji kanalisaci.
Pan přednášející odměněn byl dlouhotrvajícím
potleskem. — U příležitosti této znova upozorňujeme
naše obecenstvo, že interessantní přednášky, jež
spolek architektů a inženýrů opravdu pečímvěa
vhodně volí, přístupny jsou týdně v pátek v malém
sále Měšťanské besedy v Praze.
Ing
Čížek
Paříž
Praha
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hra s Čechy bezpodmínečně zaká-
zána. Potěšitelnou zprávu přináší včerejší ve-
černí »Bohemie« telefonickým způsobem z Ber-
lína. Oznamujeť se sportovní rubrice jmenovaného
listu následujíci: »Verband německých spolků
pro hru kopanou obíral se ve svě včerejší schůzi
opětně otázkou hry s českými mužstvy. Jak
známo, dovolil Verband hru s českými kluby
v poslední schůzi bezpodminečně. Včerejší mimo-
řádná schůze Verbandu byla nesmírně četně na-
vštívena. Na počátku sdělilo předsednictvoa
zástupce »Britannie«, že se tito (?) zákazu hry,
vydanému před nedávnem Verbandem německých
spolků pro kopanou, nepodvolili. Akademický
klub pro hru mičem ohlásil pro včerejší schůzi
návrh, aby olázku, zdali jest sportovní styk
s Čechy dovoleným, znovu položil na jednaci
pořad. Návrh tento byl přijat, načež návrh, po-
daný klubem »Germania« a podporovaný kluby
»Akad. Sportkluh«, projednán byl. Návrh zni
takto: »Hra s Čechy jest zakázánale
K odůvodnění návrhu mluvili zástupcové »Ger-
manie«, Akad. Ballspielklubu, Akad. Sportklubu,
i udali důvody, kteréž zdržují německé spolky
pro hru kopanou od sportovního styku s Čechy.
Čecho
Čechy
Britannia
Gera
Bohemia
český klub
30
article
Naproti těmto čistě věcným důvodům mínil
mluvčí opáčného názoru, a sice Gräfe z »Unie«,
Darkow z »Fortuny« a Pehle z »Britannie« osob-
ními útoky na německý »Fussballklub« a dů-
razem na inlernacionalitu sportu protivníky své
přesvědčiti. Když byl p. Karl Perls ještě jednou
vyvrátil názory o internacionalitě sportu, přikro-
čeno k hlasování a návrh, by hra s Čechy
byla bezpodmínečně zakázána, byl
značnou většinou přijat. Bouřlivý
jásot provázel prohlášení výsledku«. »Bohemine
má nyní, jak se říká, dušičku ve vatě, horouci
její přání bylo splněno, neboť »Britannie« bude
míti sotva tolik odvahy, aby vůči tomuto usne-
sení přišla do Prahy okusiti své sportovní štěsu
se »Slavií«. Na české straně se takové věci
pojímají příliš chladně, přáli bychom si ovšem,
Gräf
Darkow
Perls
Britannia
Čechy
Praha
Fortuna
Slavia