ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8fbba150-661f-11dc-8367-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 77, place 72, org 13, work 11
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. prosince 1901. Číslo 344.
4 article
nesouhlasí, neschvaluje pronesené mínění — ona m!čl. Nikdo se nevrhá na vládu, neútočí na její úmysl, také však ho nikdo nehájí — mlči se. Nikdo není rozčilen následkem chystaného státního převratu, nikdo také neprojevuje svého uspokojení, že ústava bude odstraněna — mlě se. Nikdo nepátrá po tom, zdali události ospra- vedlňují připravovaný atlentát, nikdo nezkoumá jeho důvody, nebezpečí, účinky na státní úvěr a finance, na poměr Rakouska k Uhrám a k ci- zím státům — mlčí se a mlčí. Parlament jeso němý. Němý parlament odporuje však pojmu parlamentu. Němý parlament je tolik, jako mrtvý parlament. Rakouský parlament je tedy mrtev dříve, než byl dobit.« Pisatel nezůstal také dlužen odpověď na otázku, proč parlament po hrozbě Körbrově mlčel. To, že se o této hrozbě zmínil ve své řeči jeden z vůdců polského kola, pokládá za lhostejno. V rakouském parlamenlě rozhoduje jen slovo české a německé. Čechové však mičeli, poněvadž nevidí nijaké přičiny, aby hájili nynější ústavy, poněvadž horší ani po absolu tismu nemůže býti vydána; Němci pak mlčeli proto že se báli, že by svými slovy podnitil ve sněmovně bouři, která by uspíšila to, čin Körber hrozil. Tím zpravodaj »Pester Lloydus jehož spojení s německo-liberálními kruhy jes známo, potvrzuje na novo, že hrozba účinko- vala na Němce na levici. A přirozeně; jeť ny nější nemožná ústava jejich dílo.
Čecho Němec Körber Rakousko Uhry
5 article
V Praze, 12. prosince. (Polské hla sy o hrozbě absolutismem.) Jako víden- ské a pešťské časopisy, tak i polské listy se rozcházejí v mínění, jaký účel měla opělovaná Körbrova hrozba absolutismem. V některých listech bere se hrozba vážně a uvažuje se následeích absolufismu, v jiných pokládá se za pouhé »strachy na Lachy«. K těmto posledním náleží na př. »Naš Glos«, který radí, aby se všechny pověsti o státním převratu, o znovu- zřízení sněmoven poslanecké i panské atd. při- jímaly opatrně. »Ze všeho je nejvíce pravdě- podobno — dodává tento list — že běž vlastně o demissi Körbrovu. Cisal jest si dobře vědom, že přebudování ústavy muselo by se díti za vedení jiného státníka, než je dr. Körber, jehož podpis se nacházi na ministerském nařízení, jímž byla zrušena jazy- ková nařízení pro Čechy a Moravu.« »Glos Nar.« praví, že je těžko vyznal se v množství obíhajících pověstí, z nichž ně- které jsou dosti pravdě podobné, jiné proste fantastické. Ale tolik má za jisté, že »se při- pravuje jakási změna, klerá zallačí Rakousk na dráhu katastrof jen proto, aby se státu ne dovolilo rozvíjeti se přirozeně a logicky, t.j aby se slovanským národům nemusela vyměřit náležejíci jim politická spravedlnost.«
Naš Glos Körber Glos Praha Čechy Morava
6 article
Krakovský »Czas« věři v možnost abso- lutismu. »Jest třeba říci — píše — že směřu jeme přímo k absolutismu, jestliže nevybočíme z nynější dráhy a že stojíme před dilema tem huď absolutism, neb náprava nynějšího parla- mentu. Uznání těchto dvou možnosti může býti dobrou školou pro parlament. Kdyby se první čásť dílematu zastírala rozpuštěním sněmovny tím se splnění hrozby posunulo opět do bu- douena, mělo by to za následek jen další de- moralisování sněmovny, podněcování choutek radikalismu, prodlužování pouhé fikce parla- mentarismu, zvláště pak bylo by to stálým zři- dlem osudného nedorozumění. Rozpuštěním vy hrožuje se ne těm, kdo zavínili nynější situaci. t. j. levici, nýbrž Čechům, ne národním radiká- lům, nýhrž živlům ochotným ke smíru. Prol komu však se obraci hrozba absolutismem jes viděti jasně z toho dojmu, jaký učinila — na levici; tato hrozba obrací se tedy ke s kuteč- ným vinník ům. Jest mínění, že absolutis- mem mohou získati jen Němei, ostatní národové že utrpí. Minění to není však správné. Absolu- tismem nemůže získati žádný národ; získala by jen byrokratická centrála. Naopak jest jisto, že absolutismus v prvé řadě postihne ty, kdo ho vyvolali, že poslihne jako těžký trest vin- níky. Tím se vysvětluje onehdejší panika v táboře němelcké levicea úplný klid na pravici, mezi Čechyl«
Čecho Czas moralisování sněmovna
7 article
Ze Lvova, 10. prosince. (Sece s se ruských akademiků.) Jako akce ve prospěch zřízení samostatné ruské university ve Lvově vznikla původně v lůně mládeže ukrajino- filské, a studující smýšlení velkoruského se kní přidali teprve později, pokládajíce jakoukoli ruskou universitu (tedy i maloruskou) za důle- žitý požadavek národní: tak i k návrhu na opuštění lvovské university zachovali se studu- jící ze staroruského spolku »Drug«, čítajícího přes 200 členů, z počátku zdrželivě, čekajíce, že universitní senát zmírní vyhlášku, jíž se rušli akademikové eítili dotčenými, a tím jim umožní na universitě setrvati. Proto podali akademickému senátu žádost, aby byla z vy- hlášky odvolána nevhodná slova, jimiž se Ru- sově cítili uraženými, aby se ruskému jazyku zaručila na universitě úplná rovnoprávnost s ja- zykem polským a konečně, aby se na Ivovské universitě zřídila zvláštní stolice pro jazyk a literaturu velkoruskou, stejně polřebná jak haličským Rusům, tak i Po- lákům. Akademický senát žádost tuto nevzal však ani v úvahu a následkem toho oznámil své vystoupení z university i akademikové smý- šlení staroruského. Z Lublaně, 10. prosince. (Dodatek ke sněmovním volbám gorický m. Kromě šesti Slorinců (dvou liberálů a číyř kle- rikálů), zvolených do sněmu ve venkovských obeích gorických, prošel v městské skupině tolminské liberální Slovinec dr. Tuma a ve velko- statkářské kurii zvoleni liberál Bolko, klerikál Klančič a kompromissní kandidát Jakončič. Všeeh Slovinců bude tedy na sněmu opět deset, jako v minulém sněmovním období. Ponévadž i vi- rilista kardinál Missia hlasuje obyčejně se Slo- vinci, bude tedy opět rovnost hlasů. Majíť Vla- chové také jen jedenáct mandátů.
Rus doktor Tuma Jakončič Missius Lvov Lublaň Slorinec
8 article
Ze Zadru, 12. prosince. (Sněmovní volby. Dnes konaly se sněmovní volby ve skupinách měst- ských a v obehodních komorách. Jich výsledek zna- mená nový úspěch chorvatské strany práva. Zvoleni byli ze strany národní ryt. Šupuk, Vin. Milič, dr. Petr Klaič, dr. Zaffron a Mat. Radimiri za města a V. Borčič a hr. Caboga za obch. komory: ze strany práva zvolení v městech P. Ribičič a dr. Ruževič. Vlachové obhájili své dva mandáty zaderské; byl zvolen starosta zaderský dr. Zilietto za město dr. Salvi za obch. komoru. Proti předešlým volbám národní strana ztratila jeden mandát, Srbové (kleii zastupovali Dubrovník) také jeden mandát. Strana práva, jež obdržela nyní ve městech dva mandáty předešle městského mandálu neměla. Ze Záhřeba, 12. prosince. (Zemský sněm. Prof. Kršňavý.) Po houřlivých schůzích, o nichž už podána zpráva telegraficky, sněm schválil osnov adresy, podanou vládní stranou i zatímné finanční vyrovnání s Uhrami. — Proti prof. Kršňavému, jena přednáší na universitě dějiny umění a býval dříve přednostou oddělení pro osvětu v chorvatské vládě. přinesl časopis »Hrvatska« onebdy ostrý článek. v němž ho vinil, že ve svých přednáškách mluv neuctivě o náboženství a lím svádí mládež k libera- lismu. To zavdalo podnět posluchačům smýšlení vládního, že prof. Kršňavému uspořádali při před- nášce hlučné ovace. Prof. Kršňavý, jenž psal do zná- mého díla »Rakousko slovem a obrazem« čásť o Chorvatsku v duchu čístě maďaronském, jest znám jako horlivý přivrženec nynější vlády hr. Khucn- Hedérvara.
Milič doktor Klaič Zaffron Mat V Borčič P Ribičič Ruževič Vlach Zilietto Salvi Srba profesor Kršňavý Hrvatska Zadr Zvolen Dubrovník Záhřeb Uhry Rakousko Chorvatsko národní strana
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. prosince. Polské nebezpečí a Rusko. »Honoe Bpev« v článku »Husy spasily Řím, nás spasí Němei« po zásluze odbývá ohavné liceměrství Němců, kteří se Rakousku Rusku vydávají za spasitele od polského nebez- pečí doufajíce, že oba sousední státy se leknou a zacpou ústa svým občanům, projevujícím sou- strast s osudem Poláků v německém pekle. Jsou ti Němci přec jen originální, posmívá se ruský list. Uváznuvši v blátě své »hunské« národní politiky, Prusko jest ochotno podati Rusku a Rakousku svou silnou ruku, aby jim nedalo zahynouti. Prusko, abyste věděli, potře- buje pouze prstem hnout, aby se vyprostiloz vlastních nesnází, ale ono se více stará o blaho sousedů, jimž hrozí tatáž nepřijemnost a proto nehne prstem k vlastnímu prospěchu, nýbrž počká, až to udělají sousedé. Jaká pohnutlivá pozornost! Jaký novorozený politický altruism.
Hus Němei Němec Praha Rusko Řím Prusko Rakousko Honoe Bpev
10 article
Rakouské i uherské listy píšou, že vřesenská afféra snadno může dověsti k rozluce Rakouska od Německa. O Rusko pak nechť se Německo nestará, pokud jde o »polské nebezpeč!«, Vídeň a Berlín po celé desítky let úsilovně Rusku stvářely polské nabazpečí. Dokud tato zbran klidně ležela v pruských a rakouských pochvách, naši zahraniční přátelé bedlivě ji brousili a či- stili od každé poskvrnky rzi. Ale jakmile ta zbraň vypadává z pruských rukou, jež se o n řežou, z Berlína volaji na nás »mějte se na po- zoru!« a nabízejí nám svoji záchranu. Právě tak nezištně byli jsme před lety z Berlína va- rováni před »nebezpečím francouzským«, aby- chom s ropublikou francouzskou nevcházeli ve spolek. Cenu přátelského varování berlinského již jsmo poznali a to je nám lekci pro bu- doucnost. Rusko nezhynulo od zvuků marseil- laisy, jež se rozlehly v stěnách jeho stoličného města, a nerozsype se v prach ani od toho, že poznaňští Poláci seč jsou brání se nelidským germanisátorům.
Polák Rakousko Německo Rusko Vídeň Berlín
11 article
»Information« a Srbsko. »JH«, orgán srbského ministerstva, vypláci známého p. Grafa, vydavatele »Informa- tionu« ve Vídni. Výprask patří i tém listům, které otiskují páně Grafovy klevety o Srbsku mezi nimiž bohužel jsou i listy české, na prvěm místě »Hlas Národae. List vyzrazuje, že p. Graf dojižděl do Běle- hradu, činil tam návštěvy a seznamoval ses nejpřednějšími Srby, při čemž ucházel se o řád a subvenci. Avšak v Bělehradě nebylo neznámo, že ten pán je v službě slovanských nepřátel že slovanské tendence jen předstírá, aby Slovany nepozorovaně mohl »pozorovati«. Proto neni divu, že musil odejíti z Bělehradu bez řádu i subvence. Ale od toho okamžiku stal se nepříte- lem Srbska. Tíše, zlehounka se vpravoval do své nové úlohy. Dnes už pokročil tak, že Srbsko více hanobí než ti, kdo je dříve hanobili. Dnes v každém čísle »Informationu« najdete něco hanebného o Srbsku. Jeden den vymyslí se lež, druhý den ta lež novou lží se opravuje. Nám ovšem je to pochopitelno, neboť víme, že byp. Grať dnes psal o Srbsku šeredně, i kdyby byí dostal v Bělehradě řád a subvenci. Jeť on sluhou svého pána, jejž my dobře známe!
Graf Grafův Národae Srba Slovan Grať Srbsko Vídeň Bělehrad Bělahrad
12 article
Poláci pod německým jhem. Učitel Krause v Gručně zpoličkoval ve škole dcerušku zámečnického mistra Brauna, Němce, a poslal ji domů. Otec, vida na tváři ditěte stopy nehtů, dopálil se, běžel do školy na učitele a vynadal mu. Učitel ho žaloval pro urážku. Státní žalobce navrhoval mu dvě po- kuty: 15 m. za urážku na cti a 30 m. za po- rušení domového pokoje. Soud jej odsoudilv obou směrech, ale hera ohled na neobyčejně rozčilení obžalovaného, uložil mu pro prvý pře stupek 3 m., pro druhý 5 m. pokuty. — Tu se zas jednou vídí ten dvoji loket, kterým Němci odjakživa měři sobě a Slovanům. Vřesenšt obyvatelé, tak neslýchaně krutě odsouzení sou- dem hnězdenským, neučinili nic jiného, než gru- čenský zámečník Braun. Co však Němci prošlo s pokutou 8 m., za to jsou Polácí odsouzeni až na 2%% roku.
Polák Kraus Braun Němec Polácet Slovan
13 article
Ruský list o „německé nesnášeli- vosti“. Ač kníže Radziwill svým polským dotazem všemožně usnadnil kaneléři Bülowu odpověď, ano téměř mu ji na jazyk vložil, přece kaneléř ne- zachoval náležitou míru a takt a vyvolal v Ru- sku nepříjemný dojem, jemuž výraz dává úvodni článek »lon. Bpex,« Bülow toliž přiliš zhurta. nepotřebně a bezlaktně ohradil se proti tomu, aby zabraničné státy pletly se do domácích zá- ležitostí Německa. V dsné příčině nebylo třeba žádné ráznosti. Ruská vláda dala německé oka- mžité zadostučinění za urážku německého kon- sulátu ve Varšavě a vídeňská choulí se před brvami Berlína jak oukropeček. Je přirozeno, že Rusové, znajíce plachost Rakousko-Uherska před Německem, vztahují hněv Německa pouze na sebe; zdáť se jím, že Německo na Rakousko- Uhersko nemůže se horšiti, jenom ho litovati. Petrohradský list píše: Charakternou zvlášt- nosti nového císařského Německa, jeho tak říkajíe »císařským národním rysem« je nesná- šelivá nadutost anebo nadulá nesnášelivost. Tyto vlastnosti doplňuje nedostatek taktu. Takový charakter málo může prospěti »faterlandu« a do- konce již nemůže vzbuditi v živlech cizích lásku k Němcům. Tyto vlastnosti německého charakteru jsou příčinou, že Němei nemohou ničeho pořídi ani s germanisací provineil, odtržených od Dan
Bülow Rus Němec dan Německo Varšava Berlín Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
14 article
ska, ani provincil, odlržených od Francie, an provincil, odtržených od Francie, ani provineií, odtržených od Polska, ani provincie, odtržené o Čech. Kdyby Němci měli jen špeličku taktu, ne- dopustili by se ničeho, co by mohlo vyvolati takové evropské protesty a pohoršení, jako trý- znění polských dělí ve škole a kruté potrestání jejich rodičů. Německá bezlaktnost dostoupila vrcholu výrokem hnězdenského soudu; tu stává se až naivnou. Aby se Němci polepšili, na to není ani pomyšlení, neboť oni ve své nadutosti nemohou dopustiti, že by vina byla na nich. hledajíce ji jen u sousedů. Sousedé nepopuzují německé poddané k neposlušenství úřadův, ale ně- mecké úřady dohánějí své slovanské poddané k zoufalství, jehož hlasy doléhají až do soused- stva a působí tam poplach. Tak se věci mají Jak pak němečti učitelé mohli tlouci polské děti, že se nechti modlit německy a zpivat »Ich bin ein Preusse?« Jací pak jsou to »Preus- sen?« Néco takového žádali mohla jen bezměrná německá paličatost a jen nadulá politická bez- taktnost německá mohla polské děti trýzniti, že se nechtěly podrobiti. Pravda, vřesenští pedago- gové a hnězdenšti soudcové nenadáli se, co z je- jich naduté beztaktnosti pojde; ale krátkozrakost je vždycky spojena s beztaklnosti. Němci maji se zač stydět, ale nejprve sami se musejí zho- stiti nepřijemných stránek svého císařsko-něme- ckého charakteru. I jim samým, i všemu světu bude polom lépe.
Němec Francie Polsko Čechy
15 article
Nedostatek braneů ve Francii. Francouzský ministr války oznamuje v úřadním listě vojenském, že následkem nedostatku dostatečněho počtu branců pronikavé změny v organisaci armády hudou provedeny. Ještě roku 1898 bylo ve Francii o 140.000 mužů více než v Německu, ale r. 1900 již kontingent branců nemohl být úplně kryt. Proto také bylo upušténo od vylvo- ření a doplnění sněmovnou povolených čtvrlýeh praporů. Nyní ministr vojenství, místo aby do- plňoval již stávající prapory a další zřizoval. jest nucen zrušiti 49 setnin (tedy asi 20 praporů dle měřítka rakou ského) a počet trvajíeích ještě setnin u čtvrtých praporů snížiti na 100, ba až i na 75 mužů. Rovněž i setniny alžirských zuavů budou slabá o 5 mužů. Jízdné škadrony zmenší počet svů. o 15 mužů a dělostřelecké batterie o 5 až 10 mužů. Listy francouzské provázejí tento zjev dost hořkými poznámkami.
Francie Německo
16 article
Mezi Německem neb Anglií? Vůdce francouzských monarehistů, žurna- lista Cassngnac, uveřejňuje v »Autorité« úvodní článek, v němž promlouvá velmi obšírně o prospěšnosti — spolku Německa s Francií. Pan de Čassagnac bojoval roku 1870 a až do nej- novější doby ve svých článeích zastával my- šlenku odvety. Ještě za carovy návštěvy vy- stoupil s největší ráznosti proti výkladům rusko- francouzské alliance jako uznání »status qno v Elsasku a Lotrinsku a jeho úvodník prones famosní slova: »Jamais de la vie. « Pro něj ztráta těchto dvou zemi, byl sacrilěge, svato- krádež. A dnes ku všeobecnému překvapení proti tomu co v minulosti hlásal tento bývalý apoštol odvety, káže o prospěšnosti spolku francouzsko-německého. Ovšem jeho vývody nesou známku fantastičnosti. Pan de Cassa- gnac praví, že okamžitý spolek Německaa Francie jest nemyslitelný, poněvadž Fran- cie »zabraných zemí« nikdy zřeknouti se nesmí. A tu dává pan Cassagnac náhradou za Elsasko a Lotrinsko Německu buď ostrov Madagaskar, buď Tonkin, buď Indo Činu. A ovšem této výměně by musilo prý dorozuméní mezi oběma státy předcházeti.
Čassagnac Cassa Fran Německo Anglie Francie Lotrinsko Madagaskar Tonkin Cassngnac Jamais jít le via
17 article
A k tomuto prý dojde, neboť hodina prý jes blízka, kdy Francie se rozhodnouti musí: bud jiti s Anglii anebo s Německem. Neboť těmto oběma státům čeliti nemůže, nechce-li, aby pod ohromnými břemeny klesla. A tu prý každlý. kdo neprovozuje politiku sentimentální, volky nevolky se rozhodne pro Německo. Nebot prvním prý krokem k jakémusi modu vivendi bylo přijetí vrchního velení Waldersecova v Čině. A tato shoda, jež by se brzy změnila vo spolek, k němuž by zajisté i Rusko přistoupilo, stala by se nerozhornou hrází proti panovačným choutkám anglickým. Pan de Cassagnac doufá, že by i široké massy z počátku snad roztrpčeny, brzy souhla- sily s podobnou »jediné moudrou politikou« Nechť prý si Franeic vzpomene, že Německo jest jejím nepřitelem teprve od nedávna, kdežto Anglie jest jejím nesmiřitelným soupeřem ode věků. — Jak »jedině moudrou politiku« tuto pan Cassagnac doporučuje, jest vidno z toho. že Německo až posud vždy všeliké podobné nabídky — i když nabízeno bylo mu více než Tonkin — na dobro odmítlo. Byl tedy článek pana Cassagnaca na nejméně zbytečnýmí
Cassagnac Cassagnaco Francie Anglie Německo Rusko Tonkin
18 article Jak pracuje hakatismus v Poznani
Jak pracuje hakatismus v Poznani Jest známo, že Prusko jest jedním tak zv právním státem, který neostýchal se k potupě všeho právního smýšlení a pojmu zcela veřej- ným způsobem vydati zákon, směřující za při- spění zvláštního státního fondu ke zničení po- zemkového majetku určité třidy svého státního občanstva, poznaňských Poláků, k nadělání bez- zemků z dosavadních majitelů rolnických statků. proto že jsou jiné národnosti než německé nechti se své národnosti polské dobrovolně vzdáti. Tato forma bismarkovské germanisace, nejnebezpečnější, poněvadž nenásilného druhu, stala se definitivní státní institucí, zákonem ze dne 26. dubna 1886, zdokonaleným změnami ze dne 20. dubna 1898, který se v souhrnu svém zove »zákonem ve příčině usídlení ně- meckých osadníků v provincilch západopruské a poznaňské« a úřad, kterýž následkem tohoto zákona již r. 1886 vznikl, zove se: »Králov- ská osadnická společnost pro provincie západ- ního Pruska a Poznaňska.« U přiležitosti patnáctileté činnosti této ko- míse roku letošního přednášel o ní a jejím pů- sobení v XXII. valné hromadě německého spolku geometrů v Kasselu hospodářský rada WVitischier z Pozňanska a svou přednášku nyní tak ča- sovou uvedl vzlelným proslovem o poznaňské provincii »mrazením nekultury obkličené, v níž podle běžné představy ještě vlci a po
Polák Pozňanska Poznaň Prusko Poznaňsko Kassel Králov pro provincie západ
19 article
dobní netvorové dávají si dosta- veníčko«, aniž by byl tušil, jak trefným způ- sobem označil řádění hakatismu v Poznani, vře- senským processem vyvrcholené, také na pol hospodářského vyvlastňování polských statkářů. Řečeným zákonem byla dána státní vládo suma 200 millionů marků k disposici na po - lení německého živlu ve jmenovaných provin eifch proti polonisačním snahám osazováním ně meckých rolníků a dělníků, a sice cestou vý kupu pozemků a zařizováním usedlostí pro ně mecké osadníky na místě vyvlastněných pol ských majetníků a k úpravě obecních, církev ních a školských poměrů, nových živností ma- lého a středního rozměru aneb celých venkov ských obel, při čemž tvoření větších statků vý jimečně se dopoušti. Ponechání v majetek no vých německých osadníků může se díti za jistinu. za rentu neb za nájemné dočasně.
Poznaň million
20 article
»Královská osadniká komise« se sídlem v Poznani, skládajíci se z komisařů všech zúčastněných ministerstev, zemské vlády i vy nikajících rolníků, koná každoročně několik schůzl, v nichž usnáší se o smlouvách kupních, o rozpočtu atd. Vládní a stavební rada vede me liorační technické práce, měřičský inspekto geometrické, dva slavební úřadníci s assistenty bdi nad prováděním hospodářských staveb, tř vynikající rolnici jakožto znalci obstarávaj odhad, celkem obnášl stav úřadnictva 160 osob. sbor pracovníků, který nestačí, aby zmohl náva práce »osadní komise«. V obvodu télo komise velkostatky tvoř přibližně asi polovinu rolnického majetku sice v Poznani 58% a ve vých. Prusku 459 a tento majetek jest právě eílem její činnosti, na 1 čívr. km. připadá v Poznani jen 60, ve V. Prusku jen 56 obyvatel naproti průměru 8e obyv. případajícímu v celém Prusku na 1 čtvr. kilometr. Usídlením německých rolniků na usedlo stech malé a střední velikosti, tvořených z pol ských velkostatků, provádí se »nacionálně politický« účel královské komise.
Prusek V Prusek Poznaň Prusko km
21 article
Jak houževnatě brání se polské velkostat kářstvo tomuto polypu, vysvitá z toho, že z po zemků až do roku 1899 král. komisí zakoupe- ných ve výměře 131000 ha jen 4.64 proe v obou provinciích náleželo velkostatkářskémn majetku vzdor tomu, že proti polským jeho majitelům užíváno všech prostředků nátlaku, jimiž vládne vláda, k naznačenému účelu vě- domě a soustavně pracující. Sám pan rada Witschier zcela bez obalu přiznal, že systém tento k doeilení národněpoli- ckých úkolů komise jest zcela prostým rozblje- ním statků aneb, jak prý se to dnes poněkud opatrněji a ušlechtileji označuje, parcelováním statků«. Až do roku 1899 zakoupila komise 212 statků (37 v exekuci) za 84,760.816 marek a 58 selských usedlosti (12 v exekučním prodeji) za 1,936.610 marek, až do roku 1900 vydáno za tylo statky 96 mill. marek. Z 230 statků 128 pochází z rukou polských, při čemž na zřeteli sluší podržeti, že král. osadnická komise kupuje také statky od německých velkostatkářů s výslovnou podmfnkou a účelem, aby cel kmen polských rodin na statku uzazených v po- měru čeledínském a čítajíei několik set osob nahražen byl kolonií německých selských rodin. Za jediný rok 1899 bylo 30 statků rozparcel - váno na 1000 usedlostí pro německé osadníky neboť úkolem král. osadnické komise jest apři vádění čerstvé německé krve z ji ných končin Némecka do osadnických provincile. V prvních letech činnosti komise bylo takte opatřováno ročně průměrně 200 rodin až do roku 1896, načež roku 1897 400 rodin, roku 1898 již 600 rodin.
22 article
Až do letošního roku uvedeno a osazeno na bývalém polském velkostatkářském majetku Němců počtem nejméně 26.000 duší, při čemž zajisté více než dvojnásobný počet Poláků státem zproletarisován aneb do Ameriky vy- Královská osadnická komise v Poznani vydává pod názvem »Neues Bauern Land« úřadní svůj orgán, jehož úřadní část obsahuje svůdné podmínky získání majetku po Polácích všemožnými intrikami, nátlakem a soužením vyhnaných. Z podmínek těch do oka nejvíce bije, že pozemky netřeba platititi hotovými, nýbrž že přenechávaji se za rentu roční nejvýše 3 fiskálních nákladů kupních; mimo to půjčuje se každému německému osadníku na zařízení obnos do výše čtvrt jeho vlastního majetku, jež sebou přiváží, na 312, při čemž se před placením renty poskytují až 3 leta bezplatná. Povozy ke stavbě poskytuje fiskus zdarma, stavivo za nepatrnou cenu, až do první žně jest osadník opatřován zdarma potravou, pícl, osevem a všemi potřebami. Nové vznikajíeí osady nabývají zdarma obecního majetku 5 společné půdy obnášejícího . .. Rychle a jistě praeuje tento hrůzný pru- šácký systém germanisační a spolehlivě blíží se k eíli vytčenému, nejbezohlednějšímu znásilnění národa slovanského, v cestě stojícího, k úplné národní německé konformitě pruských provineií cestou odstranění polského kmene v Poznaní, když se poněměiti nedá a rozptýlení jeho pocelém světě. Nejmodernějším způsobem odstraňuje takto Prusko své »polabské Slovany« jež stolet ztráviti nemůže a osud tento kyne všem slovan- ským nešťastníkům, jichž by se rdousící ruka Germánů v budoucnosti zmocnila. hnán.
Němec Polák Germán Amerika Poznaň Neue Bauern Land
23 article
O kanalisaci, čistění a zužitkování splašků v Paříži přednášel včera na schůzi Spolku architektů a inže- nýrů vrchní inženýr p. Ludvík Čížek. Z tříhodinné velmi zajímavé přednášky, jejíž thema bylo parallelou ke kanalisaci pražské, v úzký rámec referátu uvádíme pouze čelné body. — Celý podnik kanalisace Paříže jest dílem druhé poloviny minulého století. Před 50 léty byla kanalisace v Paříži velmi primitivní Veškeré splašky pouštěly se rovnou cestou do Se kvany. Následkem toho byly nesčetné epidemické ne moci, jež konečně pohnuly v r. 1855 municipální radu pařížskou, by pomýšlela na očistění vody. In ženýr Belgrand přišel na myšlenku odpadné vody vypouštěli za Paříží. Šlo o provedení a tu na zá- kladě poradypvynikajících inženýrů francouzských zmíněného Helgranda, Duranda, Člaye, Millea, Bech mana a Lannaye, usneseno dvěma sběrači splnšky z celé Paříže zachycovati a za Paříží je vypouštěti. Stoky, jež k účelu tomu dnešního dne slouží, jsou charakteristické svými profily. Jsou to vlastně tunely. jež slouží kolika účelům: odvádění splašků, vedení vody pitné, říční, kabelů telegrafních a telefonních. pneumatické pošly a jiným. Na stoce, resp. sběrač splašků, zvaném colleeteur Sebastopol ukazuje pan přednášející průměrné sehema profilů ostatních stok. Šíře stoky jest 5 m. 20 cm., výše 3 m. 65 cm. v základu pak pro vedení splašků je zářez (kinetta) 1 m. 60 cm. hlubeký a 1 m. 20 cm. široký. Tunel jest chodcům a revisím přístupný chod- níky různě šíře. Z takovýchlo sběračů utvořena celá síť kana- lisace pařížské, která provedena jsouc mezi léřy 1867—1899, rozvinuta měří 1421 km., tedy vzdále- nost asi mezi Vidní a Paříží.
Čížek Durand Člay Mille Bech Lannay Paříž spolek architekt centimetr km
24 article
Přednášející porovnává délku kanalisace pražská, která obnáší 175 km. Náklad na pařížskou kanalisaci obnášel 150.000.000 franků, na pražskou rozpočten na 14.000.000 korun. Mluví odborným způsobem o charakteristických sběračích v Paříži a to o kollek- teurech Marseau, de Clite a du Nord. Zajímavým bylo vyličení, jakým způsobem splašky se uvádějí ve sběračích v pobyb. Jednak přirozeným spádem, kde toho není, pomocí páry vpouštěním vody. V nižších částech Paříže v okresu XII. a XV. nutno zdvihati splašky čerpacími stani- cemi, kde hybnou silou pára neb voda, jejíž pomocl centrifugálkami se splašky čerpají a zdvihají do výše potřebného niveau. Pokud se moderních staveh stok týče, užívá se při nich lomového kamene (meuliěre) — křemelu bublinovilého, druhu pazourku, jenž vyníká neobyčejnou lehkostí a u nás je znám z francouzských mlýnských kamenů. Zdivo spojuje cementová malta, omítka je rovněž z cemenla.
Clite Nord Paříž km
25 article
Vstupy do kanálů vedou z ulic, jsou na 50 m. od sebe vzdáleny a litinovým příklopem opatřeně. Domovní spojky k dopravě splašků do hlavních stok jsou rovněž zděné, u ústí do stok proti možnosti vlezení touto cestou do domů mřížemi opatřené. Čistění pařížských stok jest pozoruhodná. V menších stokách děje se ručně kartáči a hřebly (rabois) 2. až 3. týdně. Usazeniny se ženou da sběrařů, kde nahromaděně vrstvy pošinují se dále pomocí přístrojů, buď tlakem neb eleklřinou hnaných. Přístroje ty jsou vozíky, na jichž spodním konci umístěno jakési stavidlo, jež v zářezu, kterým se splašky odvádějí těsně podél dna a stěn běží. Tí se tlačí ku předu. V širších kanálech užívá se lo- dičky s elektrickým pohonem, na jejímž dnu umístě- no podobné stavídlo. K čistění shybek a menších stok užívá se dřevěné koule různých průměrů (85 cm 1/22 m), jejíž funkce spočívá v tom principu, že koule nesena na povrchu, svojí lehkostí působí kon- trakci proudu, kterým se usazeniny ženou ku předul.
26 article
Manipulace s čistěním stok (zaměstnává se tím stále 1000 dělníků), dozor nad tím, počizování materiálu a jiné výlohy administrativně technické činí ročni 5,000000 franků, na které úbrada poplatků za od- vádění splašků z domů, bude li provedena kanalisane ve všech domech, obnášeti bude 7,000.000 Iranků, tedy výnos 2,000 000 franků. Otázka zužitkování vod odpadních byla v Praze dosti obtížna. Inženýr Mille byl vyslán do Anglie, Španěl a Italie, by tam studoval zařízení ku zužitkování splašků. Výsledkem jeho studií byl návrh na zužitkování splašků jako hnojiva. Z počátku přijalo s nedůvěrou; ustaven komitét s chemikem Dumasem v čele, jenž spojil návch Millův na hospodářské zu- žitkování s chemickým návrhem inženýra le Chate- liera, aby splašky sráženy byly kamenrem. Zkoušky, zavedené s kamencem, docilily značného úspěchu, neboť kaly se zhusťovaly tou měrou, že voda úplně se vyčistila. Šlo o to, kam splašky vypouštěti — otázka ta řeš na zakoupením pozemku 6 ha., na němž zkoušky zavlažovací ukázaly překvapující účinek na úrodu, tak že pozemek rozšířen na 25 ha.
Mill Španěl Dumas Millův Praha Anglie Italia ha
27 article
To bylo v roce 1870, když do postupu prací kanali- sačních přišla válka prusko francouzská, jež na čas postup zarazila. To bylo pouze dočasné. Po roce 1871, když splašků přibývalo a odváděny jedině výhodnou me- thedou hospodářskou, zavlažováním pozemků, navrel inž. Krautze, aby krajina u Achěres byla získána pro tolo zavlažování. Obyvatelé však se proti tomu opřeli a spor s obcí trval 14 let, po kterouž dob splašky vypouštěny do Sckvany; z toho vznikrě epidemické nemoci přinutily senát, že usnesl se na terým krajína u Achěres určena k účelu zavlažovacímu. 8. cervence 1699 konečně pak dosa ženo, že všechna ústí stok v Paríži prostřednictvím sběračů sváděla splašky za Paříží do Sekvanya odtud zavlažovala určenou krajinu u Achěres, jež slyne nyní neobyčejnou plodností na řepu, brambory, píci a obilí.
Paříž Sekvanya
28 article
Pan přednášející s odbornou detailností, s jakou vůbec celá jeho přednáška se vyznamenávala, na plánech předvádí zařízení jímacích a čerpacích stanic po stránce strojní i stavební. Čerpadel, jakých se užívá, použito dle systému Farcotova. Na plánu: parc agricol d'Achéres seznamuje nás p. inž. Čížek podrobně se sítí kanalisační, jejím rozvětvením, vy- pouštěcími ventily a jinými podrobnostmi důležiiá otázky kanalisační po stránce technické. Pokud se vody v kanálech týče, čisténím a fiitrováním stala se téměř úplně čistou. Zajímavé jsou tabulk y bakte- riologického zkoumání vody ze splašků profiltrovaných, jež vedou k závěrkům, že voda takto získana jest čistší (méně bakterií), než pitná vod v Paříži. Uzavírá poutavou přednášku svoji pak dovětkem, že kanalisace řádně a důmyslně provedená jest pro každé město velikých rozměrů nejen svědeetvím po- kročilé vědy technické, nýbrž i z ohledů veřejného zdravetnictví nezbytně nutnou. Proto jest si přáti, aby metropole česká — Praha — v brzké doběa se zdarem provedla započatou svoji kanalisaci. Pan přednášející odměněn byl dlouhotrvajícím potleskem. — U příležitosti této znova upozorňujeme naše obecenstvo, že interessantní přednášky, jež spolek architektů a inženýrů opravdu pečímvěa vhodně volí, přístupny jsou týdně v pátek v malém sále Měšťanské besedy v Praze.
Ing Čížek Paříž Praha
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Hra s Čechy bezpodmínečně zaká- zána. Potěšitelnou zprávu přináší včerejší ve- černí »Bohemie« telefonickým způsobem z Ber- lína. Oznamujeť se sportovní rubrice jmenovaného listu následujíci: »Verband německých spolků pro hru kopanou obíral se ve svě včerejší schůzi opětně otázkou hry s českými mužstvy. Jak známo, dovolil Verband hru s českými kluby v poslední schůzi bezpodminečně. Včerejší mimo- řádná schůze Verbandu byla nesmírně četně na- vštívena. Na počátku sdělilo předsednictvoa zástupce »Britannie«, že se tito (?) zákazu hry, vydanému před nedávnem Verbandem německých spolků pro kopanou, nepodvolili. Akademický klub pro hru mičem ohlásil pro včerejší schůzi návrh, aby olázku, zdali jest sportovní styk s Čechy dovoleným, znovu položil na jednaci pořad. Návrh tento byl přijat, načež návrh, po- daný klubem »Germania« a podporovaný kluby »Akad. Sportkluh«, projednán byl. Návrh zni takto: »Hra s Čechy jest zakázánale K odůvodnění návrhu mluvili zástupcové »Ger- manie«, Akad. Ballspielklubu, Akad. Sportklubu, i udali důvody, kteréž zdržují německé spolky pro hru kopanou od sportovního styku s Čechy.
Čecho Čechy Britannia Gera Bohemia český klub
30 article
Naproti těmto čistě věcným důvodům mínil mluvčí opáčného názoru, a sice Gräfe z »Unie«, Darkow z »Fortuny« a Pehle z »Britannie« osob- ními útoky na německý »Fussballklub« a dů- razem na inlernacionalitu sportu protivníky své přesvědčiti. Když byl p. Karl Perls ještě jednou vyvrátil názory o internacionalitě sportu, přikro- čeno k hlasování a návrh, by hra s Čechy byla bezpodmínečně zakázána, byl značnou většinou přijat. Bouřlivý jásot provázel prohlášení výsledku«. »Bohemine má nyní, jak se říká, dušičku ve vatě, horouci její přání bylo splněno, neboť »Britannie« bude míti sotva tolik odvahy, aby vůči tomuto usne- sení přišla do Prahy okusiti své sportovní štěsu se »Slavií«. Na české straně se takové věci pojímají příliš chladně, přáli bychom si ovšem,
Gräf Darkow Perls Britannia Čechy Praha Fortuna Slavia