Denní zprávy.

Z Pešti, 24. srpna. (C.-B.) O 1/211. hodině pedařilo se úsilovné činnosti hasičů, že požárv Goldbergově závodu byl lokalisován. Sousední stavení byla zachráněna. Počet osob, při požáru zahynuvších, nemohl býti do té doby zjištěn, nebot celá budova stojí dosud v plamenech.

Jednání v Pešti. Ani včerejší audience uherských státníků u císaře nepřinesly žádného rozřešení. Nejistota trvá dále. Nedávno odstoupivší ministerský předseda p. Koloman Szell měl od svého od- chodu ponejprv zase s panovníkem rozmluvu, leč ani ta situaci nijak prý nezjednodušila. Koloman Szell, jak v Pešti obecně se tvrdí, ztráty svého vedoucího postavení a své moci dosud neoželel. On je dosud pln hněvu na státníky, kteří zdar jeho politiky trpného odporu vůči obstrukci zmařili a doznává všude otevřeně, že mu otěže vlády násilně z rukou byly vyrvány. Proto tvrdí Koloman Szell, že musí politikové, kteří jeho plán a program zmařili, sami nyní vládního vesla se uchopit, sami stát ze zmatků vyvésti a sami napravit, co svými piklemi a pletichami zkazili. Ale jako všude osvědčuje se i v Uhrách, že ti, kdož po- litické akce mařit umějí, sami jenom zřídka kdy něco lepšího prověsti dovedou. Aspoň neni dosud slyšet, že by Szellovi odpůrci nějaké východisko z dosavadních matenic byli nalezli. Proto imponuje nám málo ujišťování pešt ských zpravodajů, že se tam od 24 hodin smý- šlení valně zlepšilo a že nepochybně přece prý nalezen bude způsob rozřešení krise, aniž by koruna nucena byla se svého, pevně prý háje- ného stanoviska sestoupit. To je naděje příliš mlhavá, aby se na ní mohla sosnovati nějaká kombinace. Ona předpokládá nutně, že opposice vůči tuhému odporu koruny své požadavky sníží, zejmena své požadavky j azykové. A to se také už namnoze tvrdí. Opposiční or- gány tomu sice odporují, ale pověst o tom se udržuje. Dokládá se, že jakmile opposicev jazykové otázce couvne, shoda ihned možnou se objeví, neboť ostatní koncesse byly prý bud již od dřívějších vlád přijaty, aneb nejsou prý vůbec takové povahy, aby o nich po důklad- ném projednání nebylo lze docíliti aspoň něja- kého kompromisu.

To jsou prozatím jenom optimistické útě- chy, jimž asi posily dodala okolnost, že oppo- sice upustila od svého požadavku, aby za císa- řovy přítomnosti v Pešti říšský sněm k mimo- řádným schůzím svolán byl; avšak vůdcové opposice prohlašují, odjede-li panovník z Pešti, aniž by některého státníka pověřil sestavením nového ministerstva, že ihned podají žádost. aby poslanecká sněmovna byla svolána. Obecného povšimnutí dochází, že ministn orby Daranyi dosud u císaře nebyl a že dle zpráv ode dvora huď dnes, anebo teprve zejtra k eísaři bude povolán, tedy jaksi až ku konci programových audiencí. Dosud bývalo abyčejem, že si panovník na konee povolával toho stát- níka, kterého si vyvolil za příštího náčelníka vlády a z toho odvezuje se ve veřejném tisku, ale velmi ostýchavé jen, možnost, že bude pan Daranyi povolán, aby nové ministerstvo sestavil. K jomu pojí se pak kombinace, že se koruna snad odhodlá zříditi jakési minister stvo přechodné, kteráž by zmatky dle možnosti odklidilo a definitivní nové vládě půdu připravilo. Ale to jsou všechno jenom domněnky.

Kdyby se už jevila možnost nějakého více nebo měně snadného východu z trvající kritické situace, nemělo by účelu, co na příklad včerejší odpolední „Budapesti Hirlap“ vypravuje o roz- položení, ve kterémž se císař na- lezá. Císař byl prý včera ještě nervosní a velmi rozčilen. Pánové z jeho družiny doporučovali mu, aby ztrávil aspoň den zase v plném klidu a aby si učinil lovecký výlet do Jedlové. Ale císař odpověděl prý, aby mu dali s honbou pokoj, že nechce už o ničem slyšet. Jistému rakouskému stát- níku, jemuž byl také slyšení povolil, pravil prý císař tónem podrážděným: „Nepochopuji, že mi otěchto věcech po celých 36 let nikdo ani slůvka neřekl a že pá- nové najednou kemně přicházejís požadavky, jimiž se jednota arm- dy rozbíjí.“ A bývalé dvorní dámě zesnulé císařovny Alžběty, hraběnce Marii Festetičové stěžoval prý si císař, že Maďaři, pro něž prý tolik již udělal, stále ještě mu nechtějí rozumět. Dle novějších zpráv odjede císař z Peští večer dne 28. srpna.

— Zpráva c zamitnuti německého odvolání proti hranickým volbám se potvrzuje. Jak se z Olomouce sděluje, odmrštilo brněnské místo- držitelství námitky, podané drem. Plachkým, bývalým starostou hranickým proti volbám v prv- ním sboru, a nařídilo ustavení nového výboru a volbu představenstva průhěhem tří dnů. Te- prve teď lze říci, že vítězství hranických Čechů jest jeho politickým legalisováním dovršeno. Kus positivní národní práce na Moravě vykonán, dík železné organisaci hranických našinců, dík píli a neochabující statečnosti jich vůdce dra. Šro- moty, který slova „o drobné národní práci“ do- vedl obrátiti ve skutek a tak ukázati, oč lepší jest praxe než sebe zvučnější theorie. Sejmutí něme- ckého a vztýčení českého praporu na hranické radnici možno pozdraviti jakožto jedno z nej- důležitějších a nejrozhodnějších vítězství našeho, o svou vlasť bojujícího národa a současně ja- kožto důkaz nezastavitelnosti národního boje mezi oběma národními kmeny a proti přirozenost pokusů, k tomu směřujících.

— Krutá vojna, Nechceme generalisovati, bylo by to také jednání nespravedlivé, kdyby- chom tvrdili, že děje se všude tak a že není rozdílu mezi důstojníkem a důstojníkem, tím větší pozornost měli by ale jeviti příslušné vo- jenské instance, pokud se týče výtek a žalob na špatné zacházení s mužstvem. Je pravda, že na vojně, kde stýkají se tak různí živlové, z tak různých národů a stavů s tak různým vzdě- láním i různými názory, nelze plnou měrou ho- věti všem, však když naproti učitelům, tedy naproti lidem vzdělaným, kteří na vojně tvoří vlastní jakýsi sbor, chová se přidělený jim důstojník nejinak než jako oproti vojákům vrstev nejnižších a když ukládá jim povinnosti tytéž a hned při počátku cvičení jako skálo- lamům, kteří snáze vše vydrží než slabý kan- tůrek, pak je to zjev, jenž by neměl býti igno- rován. Takovým způsobem — a stížnost v tomto směru je všeobecná — počíná prý si důstojník, jemuž letos přiděleni jsov učitelé ke cvičení do Jindřichova Hradce povolaní. Následek toho byl, že hned na počátku výcvikové doby několik z povolaných učitelů onemocnělo a že je den z nich přímo ze cvičiště musil býti pro prudké chrlení krve od- vezen do nemocnice a odtamtud, když se byl poněkud zotavil, domů propuštěn. Tak daleko nemá — dle na- šeho ponětí — jíti »otužování«, aby za následek mělo těžké choroby. Což na tom povolaným kruhům pranic nezáleží, jakého ducha přinese s sebou eventuálně v případu války k vojsku povolaný záložník? S chutí-li se postaví v rady anebo s odporem? Domnívají se skutečně páni rakoušti generálové, že diseiplina zmůže všechno?

— Manifestační schůze pro českou univer- situ na Moravě a to v Brně konala se minulé neděle na výstavišti třebíčské výstavy u příleži- tosti rolnické hromadné návštěvy. Resoluce, při- jatá po přednášce inž. kand. Vlad. Dyrinka, de- legáta technické komise pro zřízení vysokých slovanských škol, klade důraz na nedostatečnost místností obou českých vysokých škol, na ne- hospodárnost, vyhazující peníze za nájem míst- nosti pro české vysoké školy v obnosu 55.000 korun, kterážto suma kapitalisována, znamená 1,375.000 K, obnos to, za který lze ovšem po- říditi samostatné místnosti. Na nutnost založení university v Brně s českou vyučovací řečí uka- zuje početní právo Čechů moravských, jichž na- čítáno přes veškeré agitace při posledním sčí- tání lidu 73 proti 27% Němců, a poměr vyso- kého školství mezi oběma národnostmi, podle kteréhož 9 mill. Němců v Rakousku má 5 uni- versit a 4 techniky, kdežto 7 millionů Čechů má pouze jednu universitu a půldruhé techniky. Ko- nečně uvedeny důvody berní, základního stát- ního zákona a právo historické, podepřené bý- valou olomouckou universitou, ze kteréž zbyla jenom fakulta theologická. Co nejostřejší akcenty položené na požadavek zřízení české uníversity právě v jednom z obou hlavních měst morav- ských, neměly by scházeti v žádné universitní resoluci, hlavní snahou Němců jest, zabrániti druhou universitu v Brně anebo v Olomouci.

— Nová česká škola v Olomouci povolena. Čechům olomouckým přibude počátkem nového školního roku již najisto nová, ovšem soukromá škola, pro úřadnickou čtvrť projektovaná. Usne- sením zemské školní rady v poslední schůzi bylo k otevření školy té dáno svolení. Nová škola bude podle olomouckých zpráv umístěna v budově Pöttingea, bude pro začátek dvoj- třídní, ale o čtyřech odděleních. Zásadně ne- budou do ní přijímány děti z území městského, ale za to české dětí školou povinné ze všech předměstí olomouckých, kde není české školy

— Ze zemského výboru král českého. Zemské školní radě vysloven souhlas ve příčině otevření mě- šťanské školy v Černovicích, samostatné obecné školy ve Velemyšlovsi, def. druhé postupné třídy při obecných školách v Rovném a Oubyslavi, ve příčině zřízení prozatímní pobočky na obecných školáchv Hartmanicích a v Dolním Einsiedlu a ve příčině po- nechání prozatímní pobočky na obecné škole v Hánu. — Ve věcech okresních zamítnuta byla stížnost Fr. Kondina v Novém Městě n. M. ve příčině povolení okresního příspěvku na stavbu brněnského divadla. — Slavnestní výbor Ústřední Matice školské hude konati schůzi v úterý 25. srpna t. r. o 8. hod. večer v Měšťanské besedě v Praze. — Pro obyvatelstvo živelní pohromou poškozené, zaslal okresní výbor v Brandýse nad Labem naší administraci druhou sbírku, v obcích venkovských uspořádanou, která vynesla 267 K 50 hal. Ke sbírce přispěly obce: Karané 15 K, Nový Vestec 40 K, Sluhy 112 K 50 hal., Borek 20 K, Toušeň 80 r — K následování. Ve prospěch Ústřední Matice školské vybrala společnost denních hostů v plzeňské pivnici pí. Hůrkové „U stříbrné kotvy“ ve Spálené ulici za poměrně krátkou dobu devíti měsíců (od 15. října m. r. až do konce srpna t. r. značný obnos K 400.—, kterýžto obnos svému účelu již byl ode- vzdán.

— Nešvar na lokální dráze holicko-moravanské. Z Holic se nám píše: Kdyby se stížnosti, podané dosud do nešvarů, panujících na místní dráze z Bo- rohrádku do Moravan vedoucí, daly svázati, byla by z nich pomalu již řada foliových knížek, ne-li snad celá knihovna. Nemine týdne, aby občanstvo nebylo poplašeno zprávami z naduvedené trati a zaviněnými bezstarostností nádražní správy, která až dosud ani dost málo se nepřičinila, aby něco ku prospěchua na ochranu veřejnosti podnikla. Minulou sobotuo 5. hodině ranní jel silnicí z Holic do Chrudimi ve- doucí jednospřežní povoz, v němž seděly dvě dámy z blízkého Chvojence. Ve chvíli, kdy kůň klusal po silnici, vroubené hustým stromořadím k ná- draží, objevila se z nenadání na veřejné, ničím neohražené cestě dunící lokomoti va, jež pronikavě zapískla. Stalo se to ve chvíli téměř kritické, kdy povoz s dámami octl se na kole- jích přes cestu vedoucích a nescházelo již jen asi 10 kroků, aby byl parostroj na vůz vjel. Jaké neštěstí bylo by následovalo, netřeba ani blíže vyličovati.

Dámy i vozka dali se do zoufalého křiku, slrojník zpáteční parou hleděl lokomotivu zadržeti, leč marně, Jediným štěstím a také záchranou ohrožených dam bylo, že se kůň ve chvíli té splašil a pak že skokem na stranu zarazi! se v hromadě silničního štěrku, kdež i povoz uvízl. Občané z nejbližšího okolí vidouce, co se děje, přispěli ohroženým na pomoc, aby jednak uchlácholili splašeného koně, jednak aby zadrželi vůz, jenž se v té chvíli začal po srázné půdě řítiti do rybníka. Možno tvrditi, že jenom čirou ná- hodou nestalo se hrozné neštěstí a že příhoda od- pykána zlomením voje a vozové nápravy. Dlužno připomenouti, že holická silnice před nádražím jest tak hustě stromořadím vroubena, že řidičům povozů, po silnici té se ubírajícím, není naprosto možná vi- děti na levo či na pravo odkud vlaky místní dráhy přijíždějí a že křižovatka není ohraničena pražádným šraňkem. Věc zasluhuje v každém směru odsouzení a na příslušné instanci jest, aby v zajmu veřejneho blaha postarala se o odklizení nešvaru, jenž už za- vinil tolik nehod a neštěstí.

— Zastavení veškeré dopravy na trati Lambach— Gmunden Seebahnhof. Za příčinou přeměny úzko- kolejné trati Lambach—Gmunden Seebahnhof na trat normální zastavuje se veškera doprava na trati Lam- bach—Laarkirchen 27. srpna, na trati Laarkirchen— Engelhof dne 27. a 28. srpna a na trati Engelhof— Gmunden dne 27., 28. a 29. srpna t. r. Po dobu za- stavení dopravy nebudou se přijímati živá zvířata, rychlozboží i nákladní zboží ve stanicích těch tratí železničních, na nichž doprava byla zastavena. Rychlozboží však a nákladní zboží (živá zví- řata vyjímaje), pokud možno ve skladištích je umí- stiti, budou se přijímati k prozatímnímu uschování s výhradou pozdějšího převzetí ku dopravě. Zároven ustanovena třídenní přirážka k reglementárním lhůtám dodacím pro veškeré zásilky, jež mají býti zaslány do stanic na trati Lambach—Gmunden Seebahnhoí.

— Stávkový ruch truhlářských pomocníků. Na Smíchově včera zastavili práci dělníci v truhlářské dílně p. Nováka v Duškově ulici a z 50 dělníků v Kříž- kově parketárně zastavilo práci 25. — Polní pekárna osmého zeměbr. pluku byla včera zřízena na strahovských cihelnách. — Švestky. Na trzích měst polabských, od Kolína až za Lovosice, objevují se nesčetné náklady švestek všeho druhu. V malém prodávají nůši po koruně a není ani odběratelů, kteří by toho bohatství ovocného pojali. Pěstěním obdrželo se u nás veliké množství druhů švestkových; každá krajina vytvořila si zvláštní druh ušlechtilých plodů těch bezděky půdou a pod- nebím svým Prvotní vlastí ovoce toho byla Malá Asie a jmenovitě Kavkaz a Persie. Odtud přinesen již do řimského západu broskvoň a rozšířil se po Evropě přímořské, později i v zahradách Evropy pevninské. Z přemnohých odrodků zvláště dvoje broskve známe, plstnaté a hladké, s peckou od dužniny lehce odluči- telnou a s dužninou od pecky nepouštějící. Ovoce broskve nebo břeskve pro lahodnost vůbec oblíbeno; hořká jádra v lékařství jsou jako hořké mandle; lihem dobývá se z jader rosolka (persiko). Na pahrbcích vý- slunných po Evropě uzrává nejprvotnější druh pecko- vic — trnka, ovoce velice trpké, vymrzlé může se jísti, ač není ani tu chutné; nezralých trnek užívají k bar- vení na černo. V prostých zahradách nevypěstěně zraje slivoň prcavka, slivka, trnoslíva, záhorka; za- hradní štěpná prcavka má několik odrodků a to: kar- lata, karlátka, sroňky, sralky, s ovocem kulovatým, vezpod vmáčknutým, červeným, na konci zploštělým. K těm se též počítají moravanky, moravky čili brněn- ky, pak kulačky, kulatkv, slivy kulovaté, židovky.