ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 608926f0-7191-11dc-ac63-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 13, person 19, org 2, work 1
1 masthead
V Praze, v úterý dne 25. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 23l.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Pešti, 24. srpna. (C.-B.) Císař příjme zejtra ve 12 hod. v poledne předsedu minister- stva hr. Khuena-Hedérvára ve zvláštním slyšení. Ministr obchodu Lang bude rovněž zejtra přijat císařem ve slyšení. Z Londýna, 24. srpna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z Adenu: Následkem do- šlých sem zpráv, jež dlužno ovšem přijati re- servovaně, jsou poměry mezi Francouzi a Ha- bešany napjaté následkem zdráhání se Francouzů platiti vysoké dopravní sazby, vybírané dráhou džibutskou. V Džibuti očekává se vojenský od- díl Senegalců. Z Cařihradu, 24. srpna. (C.-B.) Ruská sta- niční loď »Terec«, vrátivší se z Černého moře do Soluna připlula sem dnes s mrtvolou Rost- kovského. Po vykonaných bohoslužbách na palubě lodi odplul »Terec« s mrtvolou kon- sulovou do Ruska.
Lang Francouz Pešť Londýn Aden Džibut Cařihrad Rusko Reuterův
6 article Strašný požár v Pešti.
Strašný požár v Pešti. Z Pešti, 25. srpna. (Telefonická zpráva.) Ke stručné zprávě v ranním listu o děsném požáru v Pešti sdělují se tyto podrobnosti V době, kdy požár vznikl, byli v obchodě četní kupci. Celý velký obchod měl však jenom jediný východ. Všechno se ovšem tla- čilo k tomuto východu, při čemž docházelo ke strašným výjevům. Z dolejších místností podařilo se všem se zachrániti. Jen několik osob utrpělov mačkanici zranění. Horší bylo postavení lidív hořejších místnostech. Požár šířil se ohromnou rýchlostí, tak že obyvatelé domu neměli času se zachrániti. Aby na se upozornili, házeli z oken Když zástupy, budovu obklopující, zpozo- rovaly, že v domě zůstalo mnoho lidí, bylo ne- prodleně posláno pro záchranné plachty. Protože pak hasiči, kteří sem byli signalisováni, plach- tami těmi nebyli opatřeni, bylo pro záchranné prostředky posláno do blízkého divadla. Než plachty nebyly dosti objemné, čímž se vysvětluje, že tolik lidí skokem s oken přišlo o život. Ne- židle
Pešť blízký divadlo
7 article
štěstí bylo dále zaviněno tím, že oheň nejvíce zuřil v přízemí, takže plachty musily býti pro- střeny daleko od domu a osoby, kteréž se ne- odvážily skočiti do příslušné dálky, našly záhubu v plamenech. Ze čtvrtého poschodí vyskákalo v průběhu čtvrt hodinky 14 osob, z nichžse několik zabilo. Otec šesti dětí vyskočiv z okna, byl za chráněn, děti jeho však zůstaly nahoře. Ne- šťastný muž sešílel. Černě oděná dáma po skoku s okna padla vedle záchranné plachtya zůstala na zemi mrtva ležeti. Jedna matka vy- hodila oknem své dvě děti a žádné nespadlo do plachty. Obě, utrpěvše smrtelná zranění, ze- mřely. Matka neodvážila se vyskočiti a uhořela. Později vyskočilo z oken ještě asi dvanác děvčat, v obchodních místnostech zaměstnaných. Ztěchto spadly 4 vedle plachty a zůstaly na místě mrtvy. Hluboce dojemný byl pohled na dvě sestry, které objavše se, skočily s okna. Jedna z nich dopadla na balkon a roztříštilasi při tom hlavu; druhá spadla dolů a těžce se zranila. Celý dům od přízemku až do střechy stál v jednom plameni. V domě plno osob, které nevěděly si rady a zoufale lomíce rukama objevovaly se u oken, z nichž zároveň vyšleho- valy plameny a vystupoval dusivý dým. Pohled strašně úchvatný, srdce svírající.
8 article
Nahoře stály osoby, které neodvážily se k skoku a dole zástup dodávající jim odvahy, ji- nak pomoci jim nemoha. Trvalo delší dobu, než se odvážila první osoba ke skoku. Byl to hasič. který drže dvě dítky v náručí, skočil tak šťastně do prostřed plachty, že ani jemu ani dětem se níčeho nestalo. Mnoho dítek musilo býti přímo násilím vyhozeno z oken. Při tom některé s držely zoufale římsy oken a nechtěly skočiti do záchranné plachty. Nejstrašnější okamžik nastal. když kolem půl 9. hodiny večerní oheň zachvátii již 4. poschodí. Odtud vyskočili najednou z okna muž se svou chotí, dopadli však na dlažbu a byli v okamžiku mrtvi. Jistá paní, která byla zachycena záchran- nou plachtou, byla nalezena mrtva, ač nijak nebyla zraněna. Patrně ji ranila při pádu mrtvice. Čislo v Praze za 2 a na venkově za 3 Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
9 article
Až do půlnoci nemohlo býti zjištěno, kolik osob přišlo o život při strašné katastrofě, o je- jíž bezprostřední přičině ostatně též ničeho se Okolnost však, že oheň se v poměrně krátké době mohl rozšířiti po celém domě od jeho nej- spodnějších místností až po střechu přes všechno úsilí hasičů, dále že pro obyvatelstvo domu v počtu asi 200 osob byly tu pouze jediné schody a to dřevěné, vzbuzuje domněnku, že nebylo při stavbě domu šetřeno předpisů požární policie, jichž účelem jest podobným katastrofám předejíti a jichž lehkomyslné nešetření se vždy strašlivě vymstí. Dle dosavadních ovšem ne úplných pramenů nalezlo v pla- menech smrt as 80 osob, většinou v závodě zaměstnaných, spolus manželkou domácího pána. Osoby tyto většinou uhořely. Z těch, které skokem s okna hleděly se zachrániti, bylo 15 zabitoa 18 těžce raněno. Byl strašný pohled, když těla osob, vrha- jících se s oken do plachet, dopadla na dlažbu a změnila se v beztvárnou hmotu a nahořev oknech skupiny osob, hrnoucích se k oknům, zachvácené dýmem a plameny, hořely jako ži- voucí pochodně . .. Katastrofa, která svým rozměrem již dávno sobě nemá rovné, vzbuzuje v Pešti a v celé zemi hluboké rozechvění, spojené s pocitem sou- strasti s ubohými obětmi a zatlačuje všecky dů- ležité otázky veřejného života do pozadí.- neví.
Pešť
10 article
Z Pešti, 24. srpna. (C.-B.) Policejní tiskový úřad oznamuje, že při požáru v pařížském ob- chodě firmy Goldbergovy do 11. hodiny noční bylo konstatováno 13 případů úmrtí a 16 těžkých zranění. Mrtví i zranění dopraveni byli do nemocnice sv. Rocha. Mezi mrtvými jest i choť majitele závodu paní Goldbergová a její syn. Jak policie tvrdí, zahynulo prý v bu- dově asi 40—50 osob. Počet bude moci býti určitě zjištěn, až budou známa jména pohře- šovaných. Závod byl pojištěn na 2,800.000 K, škoda odhaduje se na 4,000.000 K.
Goldbergův Roch Goldbergová Pešť
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Józa Guslar. Obrázek z Hané. Napsal Jan Zacpálek. (Ríša.) Meškaje kdysi o prázdninách u příbuzných v bohaté opci hanácké, vyšel jsem si jednou večer — první nebo druhý den po svém příjezdu — do polí. Byl tichounký, vlahý letní večer. Z dalekého lesa vynořovala se již zářivá koule měsíce a s polí ozval se jen zřídka a to ojedinělý hlas opozdivšího se pracovníka. Chtěje oklikou přijíti opět k domovu, nucen jsem byl bráti se podél dlouhé zdi hřbitovní. Asi uprostřed cesty zavířil mi v ucho — vlnami vánku donesen — tklivě bolestný zvuk houslí, tím žalobnější, čím déle jsem jej poslouchal. Napjal jsem zrak, pá- traje v šeru hřbitovním po podivném hudci. Vi- děl jsem prosté kříže, černající se v řadách nad zarostlými rovy, a tu i tam zaleskl se ve svitu měsíčním i bílý pomník. U jednoho ze vzdále- nějších hrobů seděla jakás shrbená postava, po- kyvující stejnoměrně do taktu šedivou hlavou. Dlouho stál jsem, naslouchaje příšerně tklivé hře starcově; již daleko od hřbitova jsem byla housle lkaly ještě. — — Vyprávěje pak ráno ve- černí svoji příhodu příbuzným, dověděl jsem se. že podivný onen hudec — takto tichý blázen — jmenuje se Józa Nerušil, vulgo „Guslar“ a zá- roveň zvěděl jsem, komu to a proč večer na hrobě hraje. Jako každý mladý člověk, tak i Józa, maje asi dvacet pět let, se zamiloval; poněvadž pak vyvolená jeho Verunka nic proti němu neměla byli do roka svoji a jako v té písničce, staral se chudý s chudou, kterak spolu živi budou. Jediné co kalilo jejich štěstí, byla Verunčina nemoc — trpělat na žaludeční křeče.
Józa Zacpálek Ríša Józa Nerušil Verunčin Haná tichý blázen
12 article
Půl roku teprv byli Józa s Verunkou spolu když nastaly žně; všichni domácí vypravili se sklízet obilí, jen Verunka, cítíc se nevolnou, s dcerkou hospodáře, u něhož byli v podruží, zu- stala doma. Brzy po odchodu ostatních počaly ji trápiti hrozné křeče; děvče nevědělo, čím jí po- moci a projevovalo soustrast pláčem. Verunka trpěla hrozně; najednou — hroznou bolestí štvaná — vyběhla na dvůr, kde jako šílená po- čala pobíhati; konečně nevědouc si bolestmi rady, přiběhla k jednomu ze sloupů u kůlny a připjavši se k němu rukama, ustrnula. Když děvče přiběhlo, s úžasem pozorovalo, že Verunka již nedýchá a je zsinalá. Na pokřik jeho přišli domácí « nepozorujíce na ní rovněž známky ži- vota, odtrhli ji od sloupu a odnesli do světnice, kdež ji záhy potom umyli, oblékli v čisté prádlo, vložili do rakve, obložili „svatými“ obrázky a odešli, zanechavše Józu, na něhož za všeobecného zmatku s nebožkou zapomněli, jeho bolu. Józa ztrátou milované bytosti tak byl ohro- men, že lhostejně patřil, jak sousedky Verunku jeho do rakve strojí. Ani nyní osaměv s ní a vida ji v rakvi, nedovedl si uvědomiti, jaká rána ho stihla: myslil, že Verunka spí a čekal trpělivě, až se probudí. Sedě u rakve nebožčiny, tupě pa- třil do její tváře, nevšímaje si příchozích, kteř však měli soucit s jeho bolem, vědouce, že ne- božku zbožňoval. Když však ani druhého dne se neprobouzela, zmocňoval se Józy nepokoj. Bral nebožku za ruku, hladil ji po lících a hlavě, volal mazlivě i pláče, prosil. Sousedkám stěžoval si na tvrdý spánek Verunčin..., ty teprve teď s hrůzou poznali celé neštěstí Józovo, a jako blesk roz- létlo se, že Józa blázní.
Józa Verunka Verunčin Józův
13 article
Ten, nemoha Verunku laskáním a pláčem probuditi, pln nevé naděje strhl se stěny housle a jak nejlépe uměl, spustil Verunčinu zamilova- nou: „Když já libě spím...“ Již půlnoc mi- nula, a v chaloupce Józově dosud zpívaly a kví- lely housle. Verunka však skutečně mrtva nebyla, ale velkými bolestmi upadla do hluboké, ale přece jen pomíjivé mdloby. Svítalo již, když procitla. Chtěla povstati, ale její usilí bylo marné; hlavu měla těžkou, tak že se nemohla hnouti. Uhýbala tedy na strany —— ani tam nebylo místa. Po- čínalo jí býti úzko. Studený pot jí vyrazil na čele, a ruce se počaly chvěti. Omakávajíc rukama- své okoli, počala rozeznávati předměty a se zdě- šením poznala svůj stav. Hrůzou vykřikla. Józa, jenž dosud — ač slabě a trhaně — hrál, slyše výkřik ženin, vyskočil a šíle radostí, odnesl drahou bytost ze stanu smrti na lůžko, lichotě se k ní nejsladšími jmény, čímž ubohou brzy upokojil. Ráno sousedé, scházející se na pohřeb, užasli, vidouce domnělou nebožku — živouv náručí Józově. Na konec usoudili nejinak, než že Józa svou bláznivou hrou ženu z mrtvých vzbudil. Verunka však žila s Józou, který úplně jas- ného rozumů již nenabyl, po své zdánlivé smrti jenom rok. Majíc dáti život dítěti, zemřela za hrozných bolestí smrtí skutečnou, dítě přežilo ji pouze o několik hodin. Józa, jehož duševní porucha novým neštěstím se zhoršila, zase budil ženu i díte hrou na housle, ale neprobudil ji už. A téměř třicet let budí ji vždy večer na hřbitově. Jméno „Guslar“ dal mu učitel ve vedlejší vsi, vida ho s houslemi dům od domu putovati; jméno, bez zlého úmyslu pronesené, ujalo se, a sám „Guslar“ se proň nehněvá. Kteroukoliv pís- ničku chcete, vám zahraje, jen „tu Verunčinu“ za celý svět ne. To musíte jít večer za ním na hřbitov
Verunka laskání Verunčin Józův Hrůza Józa