1
masthead
Románová přilo ha „Národních Listü“ k číslu 23!. ze dne 25. srpna 1903.
národní Listü
3
masthead
Zďárský Josef, sladovnický pomocník, 65 roků. Kou
římová Anna, vdova po sedláři, 75 roků.
Josef
4
article
= Zmizelý poklad. Z Londýna se oznamuje:
Pořádat Soutěže a vypisovat značné ceny jest již
dávno oblíbeným reklamním kouskem různých lon-
dýnských listů. Časopis »Tit Bits«, jenž sice nemá
valného politického významu, ale za to jest tím více
kupován oním čtenářstvem, jemuž jde toliko o zábavu
a o klepy, připadl na prostředek, aby učinil věc ještě
zajímavější a aby tím více na sebe upozornil. Na
místě, aby cenu šťastnému vítězi vyplatil, dal ji skrýt
a kdo ji nalezl, mohl si ji podržet. Pět set zlatých
souvereignů (12.500 korun) skryto na »veřejném mi
stě, každému přístupném.« Jinak neprozrazeno ničeho,
ale kdo si každého týdne kupoval a četl pozorně kri-
minální román v něm uveřejňovaný, mohl v něm
nalézt pokyny, kde as se nalézá skrýš pokladu. Roz-
umí se, že román četlo tisíce lidí s horečným napje
tím a »Tit Bits« šly na dračku. Ve valné hromadě
tazal se onehdy jeden z akcionářů: »Co se stane.
nenalezne-li poklad nikdo?« — »Skončíli román,
aniž byl poklad objeven,« odpověděl ředitel, »budou
dávány v listě další pokyny, až oněch pět set sove-
reignů bude nalezeno.« Kdo poklad nalezl, mohl jej
prostě sebrat a odnést domů. Ale pošle li redakci po-
pis, kterak poklad objevil, dle jaké methody si po-
čínal a dle jakých pokynů dospěl k cíli, měl za tu
svou zprávu, již hodlaly »Tit Bitse uveřejnit i s po-
dobiznou šťastného nálezce, dostat ještě zvláštní od-
měnu. Jedním z nejpodstatnějších pokynů byl lístek,
jejž vrah na cestě ztratil a v němž naznačena skrýš
pokladu takto: 40 metrů severo-severo-západně o
pramene, 37 metrů od místa, kde o 9. hodině ranní
stín telegrafní tyče se stínem první třešně v pravo.«
Bits
Roza
Londýn
5
article
Kde se pramen, třešně a tyč nalezají, musil čtenář
uhodnout pozorným čtením románu. Podařilo se to
vskutku jakémus mr. Cooperovi, jenž mezi městečky
Sutonem a Hitchinem nalezl krajinu, jakou román
popisoval. Nalezl pět hřebíků, zaražených do třešně
v podobě kříže — ale poklad byl ten tam. Kdo jej
sebral? Šťastnější konkurent mr. Clarka, jenž nestál
o to, aby se jméno jeho dostalo na veřejnost či zlo-
děj, jenž poklad nalezl náhodou. Až doposud není
ničeho o tom známo, a to je právě vhod nejen ředi-
telstvu »Tit Bits« a ostatním anglickým listům, nebot
mají aspoň o čem psát.
Cooper
Clark
Bits
Suton
6
article
= Stradivarky v oxekuční dražbě. Zalpodivných
okolností objeveny těchto dnů ve Štrasburku pravé
stradivarky. Drahocenný tento nástroj objevil soudní
vykonavatel při exekuční dražbě. Přede třemi roky
provdala se 65letá, velmi bohatá vdova, za svého
23letého kočího. Mladý manžel rozhazoval peníze
své manželky plnými hrstmi a dobré přítelkyně mu
při tom pomáhaly. Před několika nedělmi byl tak
důkladně hotov, že uznal za dobré, prchnout s jed-
nou ze svých milenek do Ameriky a zanechal ne-
bohou manželku ve Štrasburku. Na jmění uprchlíka
uvalen konkurs a věřitelé vymohli si exekuční
dražbu. Do prodeje dostala se též vílla a při inven-
tuře nalezl soudní vykonavatel mezi všelikým bez-
cenným haraburdím housle, v nichž ihned poznal
pravé stradivarky a za něž k nemalé radosti ve-
řitelů strženo 14.000 märek.
= Trpaslík po domácku. Pařižské listy uveřej-
ňují zajímavou vžpominku z dob pověstného trpaslíka
Toma Ponce, jenž býl jedním z prvních úspěchů
znamého krále humbugu Bärhuma. »Generál« Tom
Toma Ponec
Tom
Štrasburk
Amerika
7
article
Ponce pořádal svého času v Londýně spolu se zpě
vákem Lablachem, jenž se těšil rovněž obrovskému
hlasu, jako byl obrem postavou Oba tito výtečníci
bydleli v témž hotelu. Jakás urozená dáma, jež tou-
žila po tom, poznat slavného trpaslíka z bezpro-
střední blízkosti, přijela k hotelu a chtěla navštívit
generála Toma Ponce v jeho pokoji. Ale zmátla se
ve dveřích a zaklepala u Lablacha. Dvéře se otevřelv
a před ní stál obr. — »Prosím, odpusťte«, zakoktala
dáma, »zmýlila jsem se«. — »Koho hledáte, milo-
stivá?« tázal se Lablache svým bohatýrským hla-
sem. — »Generäla Toma Ponce.« — »Ten jsem«, od-
pověděl umělec, nepohnuv ani brvou. — »Jak že,
pane, vy jste generál Tom Ponce? Ale myslila jsem
si přece, že jste zcela maličký ?« — »Na jevišti
ovšem, milostivá, tam zůstávám v rámci své role.
Ale doma si dopřejí pohodli.« — A milá návštěv-
nice nevěděla úžasem, čí je.
Ponec
Toma Ponec
Londýn
8
article
= Poukazování peněz telegrafií bez drátu na
širém moři provedeno poprve minulého úterka mezi
parníky »Campania« a »Lucania«. Pasažér první ka-
juty na »Lucanii« mr. Henry Řobertson zpozoroval
že nemá při sobě dosti peněz, aby zaplatil v Nověm
Yorku clo za darky, jež byl v cizině nakoupil. Věděl
však, že jeho matka téhož dne, kdy opustil Liver
pool, odjela na »Campanii« z Nového Yorku a ode-
vzdal telegrafistovi »Lucanie« následující telegram,
aby jej zaslal telegrafií bez drátu na »Campanii«, jak
mile se objeví. »Mrs. J. L. Robertsonova, pasažérka
na »Campanii«. Vyplať pokladníkovi »Campanie«
10 1. st. se žádostí, aby pokladníku »Lucanie« pou-
kázal, by mi je vyplatil.« Minulého úterka o 1/21. hod.
v noci zjednano telegrafické spojení bez drátus
»Campanií« a již hodinu potom probuzen pokladník
»Lucanie« plavcem, aby přijal následující telegram z
»Campanie«: »Graham, pokladník »Lucanie«. Zaplatte
Henrymu Robertsonovi 10 l. st. Dostal jsem tuto
sumu od jeho matky na »Campanii«. Milliken.« —
Ráno, když mr. Robertson přišel na palubu, oznámil
mu pokladník, že má pro něj 10 l. st.
Řobertson
Mrs
Robertsonův
Lucanie
Nově York
Campania
Nový York
9
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 18. srpna 1903: Zábraná Františka, ma-
jitelka uhlířského obchodu, 40 roků, 1929—II. Veselý
František, zednický mistr. 53 roky, 1519—II. Dotzau-
rova-Rossova Marie, dcera c. k. finančního rady, 22
roky, 791—II. Divišová Alžběta, manželka komorníka,
83 roky, 38—II. Šťastný Josef, rolník, 68 r., 1638—II.
Hudcová Josefa, manž. hostinského, 65 roků, 111—I.
Korálek Felix, syn obchodníka, 7 týdnů, 1434—II.
Ve všeobecné nemocnici: Štěpánek Joseí.
sazeč, 21 rok. Poláková Barbora, manželka rolníka,
60 roků. Angrová Johanna, soukromnice, 41 rok. Ska-
ličková Antonie, bez zaměstnání, 63 roky. Hříba
František, řídící učitel, 58 roků. Linkova Františka,
služka, 21 rok. Studničková Petronila, 30 roků. —
U Milosrdných sester: Bryndová Barbora, vdo-
va po dělníku, 62 roky. — V městském chudo-
binci: Eckert Václav, býv. cvočkář, 83 roky.
Dne 19. srpna 1903: Jindrová Anna, kuchařka,
43 roky, 558—I. Schmelkes Jáchym, podomní obchod-
ník; 85 roků, 18—V. Kostková Anna ze Sačhsentha u,
vrátná 81 rok, 308—I. Veselý Ferdinand, obchodník,
63 roky, 570—II. — Vevšeöbečně nemocnici:
Hausmannová Marie, vdova po kamenníku, 72 roky.
U Milosrdných bratří:. Tvrdý František,
dělník, 64 roky. — U Milösrdných sester:
František
Josef
I Korálek
Felix
Štěpánek
Poláková
Johann
Hříba
Linkův
Petronila
Eckert
I Schmelkes
Jáchym
V Kostková
Anna
Ferdinand
Praha
Sačhsentha u
Zábraná František
Rossův Marie
Divišová Alžběta
Bryndová Barbora
Jindrová Anno
Hausmannová Marie
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
255. hra v předpl.
(3. čtvrtka.)
Strážní andělé. (Ma feé.)
Veselohra o čtyřech dějstvích. Francouzsky napsali
Pierre Veber a Maurice Soulié. Přeložila Vilemína
Nováková. Režisér Alois Sedláček.
OSOBY: Roger Hoqueton des Andriettes, ředitel kan-
celaře v ministerstvu. K. Želenský. Paní Jeana Ho-
quetonová, jeho manželka, H. Benoniova. Lucy Chan-
telová, její sestra, I. Grégrova. Ancenis, archivář v
ministerstvu a vrchní musejní konservator, Fl. Steins-
berg. Paní Louisa Ancenisová, jeho choť, M. Laudová.
Champeray, ministerský adjunkt, Fr. Matějovský.
Santenac, ministerský sekretář, K. Hasler. Desmazis,
úřadník v ministerstvu, E. Focht. Blanche Taverny,
neť Hoguetonova, A. Červená. Miss Hamptonová, angl.
malířka, L. Danzerová. Barbotin, advokát, R Kafka.
Gregoire, sluha v ministerstvu, E. Viesner. Julie,
služka u Hoquetonů, R. Kolárova. Dozorce v obra-
zárně, R. Inneman. Průvodčí v obrazárně, V. Zintl.
Veřejný posluha, Jos. Havelský.
Po druhém dějství přestávka.
Konec po 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
Král
Veber
Mauric Soulié
Nováková
Sedláček
Hoqueton
Andriettes
K Želenský
Jean ho
H Benoniův
Chan
Ancenisová
M Laudová
Matějovský
K Hasler
E Focht
Blanche Taverna
Hoguetonův
A Červená
Hamptonová
L Danzerová
Kafka
E Viesner
Julie
R Kolárův
R Inneman
V Zintl
Praha
Ma
Francie
Jos
národní divadlo
Hoqueton
11
article
V úterý 25. srpna.
12
article
Ve středu 26. srpna.
13
article
256. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Cyklus českých oper V. — Po 12.
Pád Arkuna.
český oprat
14
article
Lidové divadlo „Urania“ v VlI. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VlI. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
V úterý 25. srpna.
Po třetí: Sedm havranů
Velká výpravná romanticko-kouzelná báchorka se
zpěvy o 7 obrazech. Napsal E. Pohl. Přel. J. Vrch-
lický. Rož. F. Šípek. Dirigent E. Starý.
Konec před 10. hod.
E Pohl
F Šípek
E Stará
Praha
lidový divadlo
kouzelný báchorka
15
article
Aréna na Smíchově obliže Palaekeh
Aréna na Smíchově obliže Palaekeh
mostu).
V úterý 25. srpna.
Začátek o 7. hod.
Salon Martin (La billet du logement).
Fraška o 3 jedn. Napsal A. Mars. Přel. V. Táborský.
19102
Rež. Jan Kubík.
Denní prodej lístků nalezá se u knihkupce p. Urbánka
v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smí-
chově »u Libuše«.
na Král.
Martin
Fraško
A Mars
V Táborský
Kubík
Urbánek
Libuše
Král
Smíchov
Rež
Praha
16
article
Pištěkovo lidové divadlo vehrake
Pištěkovo lidové divadlo vehrake
Začátek o 7. hod-
V úterý 25. srpna.
Po třetí: Slunce.
Drama o 4 jedn. Napšal J. Lukavský
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
J Lukavský
Pištěkův lidový divadlo
17
title
1915
Po šesté: Jan Hus.
Hus
18
article
okamžiku, kdy zasadil ránu; nůž sklouzl a na místě rány
do prsou způsobil adonovi hluboké poranění na bedru.
Rozlehly se křiky: »Zrada! Zavražděn jest cafnat-
paaneach!« Nastala rvačka; jedni běželi, aby zadrželi
krví zbroceného Josefa, ostatní pak vrhli se na žrece,
chtějíce ho odzbrojiti; avšak žrec, diky své obrovské síle,
vítězoslavně odrážel celé desitky protivníků. Již několik
těžce raněných válelo se na zemi, když najednou útočnik
uskočil zpět a s výkřikem: »Umírám za svou vlast ! Ruka
šťastnější mé najde cestu k tvému srdci, proklatý, smrdutý
pse!« vrazil si nůž do prsou. Josefa odnesli do jeho
stanu a obvázali mu jeho ránu, která ostatně nebyla ne-
bezpečnou; avšak prudká bolest a ztráta krve uložily ho
na lůžko a více jak týden zdržel se návrat karavany.
V Tanisu zpráva o vražedném útvku na adona, do-
nesená sem kurýrem, způsobila mnoho hluku a vyvolala
protivné si city: Egypťané se zlobili a litovali, že tyran
zůstal živ a zdráv, Hyksové pak z jásotem vítali zachrá-
nění muže, jenž byl jejich hlavní a jedinou oporou.
Rozhněvaný Apopi v rozmluvě s vrchním žrecem
chrámu Pta, jejž sehválně za účelem tím k sobě povolal,
přímo oznámil, že budedli se útok na život jeho kaneléře
opakovati, zodpovědnost padne na celou kněžskou kastu;
kromě toho farao poručil, aby den návratu adona do sí-
delního města byl oslaven přinášením oběti a milostí.
i vyslal kurýry, aby blahopřáli jeho milostníkovi ke šťast-
nému zachránění z hrozícího nebezpečí. Na Asnat zpráva,
že Josef zachránil se před smrtí, učinila hluboký dojem:
láskou a štěstím zabušilo její srdce v přvním okamžiku
při myšlence, že spatří ho zase zdravého a neporušeného;
potom však, když uvažovala o následeich, jaké tento útok
mohl míti pro její kastu a o těch krutých opatřeních,
Josef
Hyksa
19
article
tovati se k vůli osvobození země a že za prvního pří-
hodného okamžiku, v době pohřebních obětí, skolí vlastní
rukou adona.
»Mějte na paměti,« zakončil vrchní žrec, »že tam,
v zemi Kanaanské, nikdo neočekává takového útoku;
energie a neobyčejná síla Rachotepa ručí za úspěch. Nád-
herný pohřeb »starého psa« bude takovým způsobem po-
slední hnusností tyrana a jeho bratři budou pak moci
uložiti tuto zdechlinu po boku jeho slavného otce.«
Třesouc se jako list Asnat bezvládně klesla na la-
vici; potom ihned vyskočila a jako stín vklouzla do svého
pokoje. Klesnuvši tam do křesla, stěží popadajíc decha
tisknouc ruce k bolestně bušícímu srdci, v okamžiku tom
prodělávala v duši své takový boj, jakého ve svém žívoté
dosud nepoznala. Proti své vůli stala se účastnicí spiknutí
proti životu svého muže, nemohouc při tom dáti mu ani
výstrahu, ani zabrániti útoku
Ztrávivši bezsennou noc, druhého dne z rána Asnat
oznámila, že Josef volá ji zpět a ještě téhož dne vrátila
se do Tanisu. Rozrušení Asnat pobouřilo také Josefa, když
hrozně rozradostněn jejím neočekávaným návratem, přišel
ženu uvitati.
»Jsi nemocná, Asnat? Ubohá, zmořila jsi se!« pravil,
něžně ji objímaje.
»Zdá se, že jsem se nastudila,« odpověděla, přemá-
hajíc se všemožně.
Nastal konečně den odjezdu; nesmírný zástup lidu,
přivábený nádherou do Syrie se ubírající karavany, od
prvního svítání zatarasil všechny ulice v okolí paláce ado-
nova. Nádherné pohřební saně, postavené na skvostný vůz
Železný kanelář.
273 -
Asnat
Josef
Sýrie