Strana 2. Číslo 30

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 6 listopadu 1900

stujících. Všecky karlistické a také hojné kato- lické kluby byly uzavřeny. Ve Spojených státech severoamerických byla vlastní volební kampaň ukončena již včera. Obě strany nepřestávají prohlašovati, že jsou jisty svým vítězstvím. Přes to uzavírány jsou sázky na zvolení Mac Kinleyovo v poměru 5: 1. V Chicagu konán byl předevčírem veliký demokratický průvod, kterýž byl velikou ovací pro Bryana. Vůdce opravné strany na Filippinách, Buencamino, zaslal do Ameriky, jak oznamují listy v Nov. Yorku vycházející, cestou telegrafickou a prostřednictvím předsedy americko-filippinské ko- mise, soudce Tufla, od Aguinalda podepsané prohlášení, jehož podpisatelé praví, že jsou srozuměni se svrchovaností Spojených států. Prosí dále vládu za ukončení války, dovolávají se na vládě ochrany a prohlašují, že jsou ochotni sorganisovati se proti případné protirevoluci.

Volební ruch. Cechy. Starostové českých venkovských obcí v okresu domažlickém, novokdýňském a horšovotýnském se usnesli, že zdrží se voleb do kurie venkovských obcí, poněvadž dva české okresy stojí proti šesti německým okresům a tudíž všechen politický boj by byl marný. Neschvalujeme této taktiky, neboť zakládá se spíše na pohodlnosti nežli na rozumu politickém. Proč, leží na bíledni. V neděli dne 4. listopadu konána byla v Rožl mitále v hotelu »na Plzeňce« ve 4 hodiny odpo- ledne schůze voličů V. kurie, na kteréž křesťanský sociál, horník p. Havelka z Příbrami představil se jako kandidát za V. kurii a za velikého souhlasu voličů vyložil program strany křesťansko sociální slovy prostými, ale upřímnými, ano nadšenými. Po něm začal mluviti sociální demokrat Bélka, ale po způsobu své srany ihned napadal kněžstvo a zvláště ndpp. biskupy. Byl tudíž hlučně přerušován, a když předseda marně jej napomenul, aby se držel věci a on ještě nešetrně urazil přítomného dp. faráře míst- ního, povtal veliký hluk, načež slovo mu odňato. — Sociální demokraté v počtu několika csob odešli po- tom ze schůze. Na konec přijata všemi hlasy resoluce ve smyslu křesťansko-sociálním. Téhož dne o 7. ho- dině večer konána schůze podobná v sousední obci va Starém Rožmitále. Z Vol 1se nám píše.

Schůze voličská pořádána byla v hostinci p. Frant. Netolického dne 1. listopadu. Socialista Reiner mluvil dvě hodiny. Řeč, která namířena byla nejvíce proti Mladočechům, byla tu a tam pepřena narážkou na církav a papeže, což podhorskému lidu, vážícímu si víry a náboženství, nikterak se nelíbilo. Sociální de- mokracie je v naší víece příšerou. Řečník ukázal se v pravém světle. Povídal také mezi jiným, nábožen- ství že je jenom potud dobré, dokud ho nepředělá věda a rozum. On prý byl katolickým tovaryšem do 23 let. Dále povídal, že on jako demokrat si ne- přeje, aby to naše české království bylo opět samo- statné, svobodné jako kdysi bývalo.

Zprávy církevní. Církevní. slavnost. Dnes je sv. Linharta, který působil jako poustevník v kraji Limousinu ve Francii velice blahodárně. Král Chlodvík byl jeho kmotram při křtu. Založil také klášter a obrátil jako kněz a missionář mnoho tisíc na pravou cestu. Zvláštní vlastností jeho povahy jest, že zavítal do všech věznic zemských a napomínal trestance ku pokání. Na jeho přímluvu bylo mnoho vězňů propuštěno. Proto se uctívá jako patro vězňů a proti nemocem dobytka. Zprávy římské. Sv. Otec přijal 2. listopadu v sále klementinském poutníky ze severních provincií italských s msgrem. Justinem Adami, titulárním arci- biskupem. — Sv. Otec přijal 3. t. m. v soukromé audienci generála de Charette, kardinála Oregliu, arcibiskupa alžírského a biskupa gapského. Arimatejské rekvlem. Dne 7. listopadu, ve středu o 8. hod. ranní slouženo bude zpívané slavné rekviem v chrámu Páně na Karlově za zemřelé dobrodince a členy spolku Arimatejského, jakož i za všecky tímto spolkem pohřbené. Sv. missie v Liboci na zbožné ukončení XIX. století k oslavě Nejsv. Spasitele konána byla ve dnech od 28. října do 5. listopadu. Předsevzali ji po celých devět dní dpp. P. Fr. Němec, rektor, P.

Karel Soukenník a P. Fr. Schroller z kongregace Nejsv. Vykupitele v Praze, s ohledem na okolí Prahy s požehnaným výsledkem v prostranném farním chrámu, jenž vyzdoben byl hojně exotickými rostli- nami ze sklenníků tamních vill. Zvláště navštívena byla cvičení mužů, jinochů a dívek, jakož i obě slavnosti Nejsv. Svátosti Olt. Panny Marie a missio- nárního kříže, jenž postaven byl za účastenství asi 2500 věřících v parku před kostelem. Komunikantů počet dosáhl, mimo školní dítky, jednoho tisíce čítaje, zvláště muže a jinochy. Obyvatelstvo rozloučilo se dojemně při odchodu s dpp. missionáři přijavši vděčně jejich namáhavou práci a obětavé přičinění. Královně sv. Ružence posvěcen byl ve chrámu Páně v Stankové veliký obraz o svátku Všech Svatých za velikého účastenství lidu. Obraz pořídil spolek živého růžence, na osadě hojně rozšířený. Ma- loval jej osvědčený malíř vdp. Bedřich Kamarýt, dě- kan v Deštné, jehož obrazy zdobí mnoho svatyň v Čechách. Spolek růženecký vzdává tímto upřímný dík vdp. děkanu-malíři za ochotné, levné a svědo- mité provedení obrazu. Bůh žehnej zbožné práci! Odjezd 50 missionářů. Dne 31. října lou- čilo se 50 italských missionářů z kongregace Sale- sianů z Turina, určených do jižní Ameriky. J. Em. kard. arcibiskup turinský měl k nim a k lidu nad- šenou řeč.

Ze soudní síně. Hilsner podruhé před porotním soudem

Den IX. (Původní zpráva našeho zvláštního zpravodaje.) V Písku, 5. listopadu. Lk. — Po pršce nedělní mlhy se rozptýlily — dnešní ráno z zářilo jak by ve zlatě. Při mírném mrazíku vysvitlo na jasně modré obloze slunko. Návštěva soudní síně obvyklá, začátkem slabší, upro- střed líčení stoupla. V kruzích zasvěcených panuje náhled, že proces skončí příští pondělí. Líčení dnešní bylo ohromně vzrušujícím. Svědci nad pomyšlení jasně dokázali, že Hilsner ve Zhoři na pouti byl a on také hrál dlouho svou negativní úlohu. Ovšem, že k zapírání svému potřeboval co největší dávky drzosti. Čelý z rudlý v obličeji, v němž chvílemi červeň zaměnila se v mrtvolnou skorem bledost, hlasem kolísajícím, ale dosi silným popřel Hilsner, že byl ve Zhoři, ale v negaci své své překro il míru svého obhajování, pojednou se podřekl. že tam sám nebyl a Graf také ne a tiše dodal : Já tam s Grafem vůbec nemluvil — když se ho byl před tím zeptal p. státní návladní, jak to mů že vědět? Toto Hilsnerovo d znání způsobilo mezi posluchačstvem veliké vzrušení i ozvaly se hlasy: »Aha, on se chytil!« . .. A jiný byl mome t vzrušující, když svědkyně Chme- lová ve své naivnosti zdráhala se složiti přísahu — ko- nečně však utišena přísahala a konečně kpyž židovští man- želé Reinhaltovi vše svédkům do očí po- přeli, ač tito svědci odpřísáhli. Reinhaltovi počínalisi úplně tak, jako všichni v procesu slyšení židé. Líčení k 5. hod. skončeno.

Líčení o třech čtvrtích na 9. hod. ranní zahájil p. pre- sid nt Winter. Dr AuřednK poda nasIeaujici navrhy, je případně dovodil: 1. Aby ohledně otázek, předložených pp. drům. Malkov- skému a Bláhovi, prof. dr. Deylovi a doc. dru. Chalupeckému ohledně zraku svědka Pešáka, vyžádáno bylo dobrozdání fa- kulty lékařské, ježto v dobrozdání oněch znalců jsou četné odpory (normální a naonormální zrak a m. j.). Pan dr Auředníček dovolává se okulist dra. Fuchse (Dovoditi možno, že svědek Pešák prodělal strašnou zkoušku oční. Pozn. red.) 2. Aby vyžádáno bylo další dobrozdání fakulty lékař- ské ohledně duševního stavu pachatele. Známo, že v dobro- zdání české lékařské fakultě mluví se o nějakém sexuálním vzrušení, ale ne o tom, že by bizarní manipulace prozrazo- valy člověka normálního; také jest tu řeč o perversním uká- jení pudu pohlavního, o sadismu. Žaloba na toto dobr zdání se odvolává — jsou prý to vraždy ze smilnosti, při nichž stávalo více pachatelů a Hilsner žalován jako spoluvinník. Tu jsou dvě důležité otázky: a) Lze-li při Hilsnerovi, u něhož lékaři dr. Wegrema dr. Havlíčkem z Kutné Hory shledán duševní i tělesný stav normálním, předpokládati psychopatický akt? b) Jest-li při vraždě z p rversního pudu pohlavního lze předpokládati více pachatelů neb lze-li dle Kraft-Ebinga to vylouči i, že by tu bylo více pachatelů, alebrž jen jeden pachatel.

3. Aby čten byl protokol M. Laškové, M. Urbanové K. Klusáčkové a L. Brychty, vesměs v Hrbové u Polné ohledně v r. 1897 v okolí Polné spáchaných nemravných útoků. 4. Aby vyslechnuti byli znalci o tom, že rána shle- daná na krku Anežky Hrůzové není žádným k o- šeráckým řezem, nýbrž žerána ta je v odporustímto řezem, ježto porušena tu chru- pavka hrtanová. Návrh ten odůvodněn tím, že stále snaženo z vraždy udělati prý vraždu rituelní. 5. Aby čten byl nález dra. Prokeše a dra. Michálka ohledně zdravotního ohledání Hilsnera. 6. Aby exhumována byla kostra (M Klímové) dne 27. října 1898 v lese „Mršníku“ nale- zená. Aby exhumovaná kostra sem byla dopravena a sem (do Písku) aby také povoláni byli pražští soudní lékaři těm aby předloženy byly tytéž otázky, jaké dány pp drům. Bláhovi a Malkovskému. 7. Konečně aby byla dotázána četnická stanice v Ji hlavi, zda se tam či kde jinde nalézá a jak se zove onen podomek „u černého orla“, kde prý Hilsner dne 17. a 18. července 1898 spal a aby jako svědek podomek ten byl předvolán. Pokud by nemohly býti návrhy ty provedeny během líčení, navrhuje dr. Auředníček odročení líče ní.

Pan dr. Vodička uvádí, že prý byla tu učiněna zmínka, že pan profesor dr. Hlava dostal ku prozkoumání nějakou lahvičku s nějákým parfumem, kterou prý zaslal košerák Kurzweil (nyní nezvěstný) z Golčova Jeníkova rabínu do Polné — v té lahvičce byly prý kultčky hnědé — bezpochyby krev lidská — a ta okolnost stala se před- mětem interpelace antisemitského poslance Schneidraa soudruhů v říšské radě. Dr. Vodička navrhuje, aby se věc na pravou míru uvedla, aby ze soudních spisů bylo konstatováno, žeje to věc vylhaná a že zakládá se na špatných informacích. O věci slyšeni již prof. dr. Hlava a prof. dr. Horbaczew- ski a žádá navrhovatel, aby byly o tom čteny případné protokoly, jinak aby byli v té věci vyslechnuti případní svědci. Pan státní zástupce Malijovský jest rozhodně proti vyžádání si dobrozdání lékařské fakulty ohledně zraku Pešákova, neboť tento svědek prošel kří- žovým ohněm dobrozdání znalců již Ostatně podstatně je to vždy v poslední řadě věcí a pře- svědčením poroty a soudu, věří-li v pravdomlusnost svědkovu. Ohledně druhého návrhu poukazuje pan státní zá- stupce k posudku lékařů kutnohorských, kteří Hilsnera uznali za normálního člověka. Pokud se týče bizarnost- manipulace při vraždě, uvádí, že noznáme spolu- pachatele, který mohl býti perversním Ostatně naprosto není prokázáno, že by se tu o per- versi jednalo. Š třetím návrhem pan státní zástupce souhlasí, také se čtvrtým i pátým. Protiexhumaci kostry Klímovy na- prosto protestuje. Souhlasí s posledním návrhem, ale protestuje proti odročenílíče ní.

S návrhem p. dra. Vodičky úplně p. státní zástupce souhlasí. Pan dr. Pevný uvádí ohledně zraku Pešákova, že jest to věcí odpřísáhnuvšího svědka, neboť podmínky tehdejšího vidění a pozorování Pešákova nedají se přivo- diti znovu. Ostatně jest to ojedinělý případ toho, co již Pešák vystál a dr. Pevný protestuje proti dobrozdán fakulty. Čo tkne se rány řezné na krku Anežky Hrůzovy, tím by se nedalo již ničeho vyříditi a nelze zjistiti, jaký řez to jest, neboť mrtvola jest již shnilá. Dr: Pevný vyslovuje se naprosto proti exhumac kostry Klimové, s ostatními návrhy souhlasí. Dr. Auředníček k námitkám státního zástupce uvádí, že sám znaleckého důkazu nevyvolal, ale musí prý na tom trvati, aby dobrozdání bylo správné a spolehlivé. Dobrozdání doc. dr. Chalupeckého a prof. dr. Deyla má prý vliv Hilsnerovi nepříznivý. Co tkne se Hilsnera tvrdí dr. Auředníček, že je normální; ale musí prý se to zna- lecky stvrditi, je-li normální člověk schopen perversního sadismu. Proti dru. Pevnému uvádí dr. Auředníček, že motiv vraždy jest tu činitelem velmi důležitým, neboť sama ža- loba proti Hilsnerovi spočívá prý na samých indiciích. Na to navrhuje, aby za znalce řezu na krku Anež- čině, byl-li to řez košerácký či ne, povoláni byli správce holešovických jatek p. Vacata a zvěrolékař Svoboda z Prahy. křesťanští znalci.

Státní zástupce Malijovský proti povolání těchto znalců ničeho nenamítá, načež uvádí, že dr. Pevného došel dopis od Jos. Hnátka, bývalého velitele četnické stanicea nyní inspektora Assec. General. v Jičíně, v němžto se ob- šírně vykládá, že tento jel dne 11. srpna t. r. poštou z Polné na polenské nádraží; do vozu prý přisedly dvě ženštiny a sice Marie Čáslavská a Frant. Pro- cházková z Polné, které prý viděly Hilsnera v lese „Mršníku“ v den nalezení kostry Klímovy. — Státní zá- stupce žádá za předvolání těchto tří svědků. Předseda oznamuje, že došlo soudu oznámení ohledně toho, že Hilsner prodal socialistický širák za 90 kr. Dr. Pevný ohražuje se proti náhledům dra Auřed- níčka, že by hlavně záleželo mu na prokázání „motivu“ vraždy. V té věci je pan dr. Auředníček naprosto v ne- právu. Pan dr. Pevný uvádí, že ani jednou nevyšla z úst jeho slova „košerácký řez“ a ani jiné a kdo tu vyslovil se o vraždě rituální, byl prý dr. Auředníček sám. Co tkne s onoho ře u na krku Anežky Hrůzové, tu nedá se ta okol- nost zjistiti, ježto již mrtvola je shnilá. Předseda oznamuje, že Ant. Brettiš žádá za vy- slech nutí prý v důležité věci. Ale to pak nebude líčen skončeno nikdy.

Dr. Auředníček (ostře): Kolega dr. Pevný ko- píroval tu dr. Baxu z kutnohorského procesu, že prý jsem se já zmínil o rituální vraždě. To je ale vidět z otázek obou soukromých zástupců rodiny Klímovy a Hrůzovy — mluví, že na šatech jest méně krve, mluví o košeráckém řezu a košeráckém noži a j. Nechť tedy pánové jsou upřímní a jednají otevřeně. Dr. Pevný (v nepřítomnosti dra. Baxy) odmítá roz- horleně toto nařčení i kategoricky si je zakazuje, a aby se tvrdilo, jakoby kopíroval dra. Baxu. Přeje obhájcům Hilsnerovým, aby zachovali ten klid, jaký zachovali on a dr. Baxa, a aby tak klidně a chladně přihlíželi k líčení. Ohražuje se proti napadání sebe i kollegy dra. Baxy drem. Auředníčkem i uvádí: Jaký motiv vraždě podkládáme, jest naší věcí a bude věcí posledních řeči. V otázkách ne- dáme si ničeho předpisovati. Dr. Pevný na konec prosí. aby on a dr. Baxa byli vzati v ochranu soudu. Předseda žádá pány, aby se zdrželi vzájemných půtek, které nevedou k cíli, a zachovali klid. — Dále uvádí p. předseda, že došel dopis okresního soudu v Polné, že dopis, adresovaný Pešákovi z Vídné, nachází se i se spisy ve Vídni a že bude rekvisice.

Soud na to odebral se k poradě. Soud po tří čtvrti hodiny trvající poradě ss usnesl; Čten má býti protokol oněch svědkyň stran nemravných útoků, spáchaných r. 1898 u Hrbova; dále protokol dra. Prokeše ohledně ohledání Hilsnera; pak má býti uči- něn dotaz u krajského soudu v Jihlavě ohledně podomka „u černého orla“, a ten aby obeslán byl na den 8. listo- padu, je-li tam dosud. Soud přistoupil k návrhu dra. Vodičky, aby dále obeslány byly Marie Časlavská, Frant Procházková a Ant. Brettiš z Polné a Hnátek z Jičína. — Ohledně exhumace a návrhu dra. Pevného ponechává si soud rozhodnutí. Soud nedává místa návrhu, aby vyžádáno si bylo po- sudku lékařské fakulty ohledně zraku Pešákova, a také druhý požadavek dra. Auředníčka, aby vyžádáno bylo fa- kultní dobrozdání, zda u Hilsnera lze předpokládati per- versní pud, zamítnut. Také nedalo se místa návrhům na slyšení znalců o tom, že rána na hrdle Anežčině byla ranou košeráckou — posudek fakulty je v tom směru směrodatným. Nastal výslech svědků. Pan předseda udělil svědkům případne napo- menutí.

Svědek Josef Burda, 35letý stárek v Horni Věžnici — přísahá.