1
masthead
21. března 1903.
2
masthead
Příloha „Márodnicn Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. března. (K událostem
uherským.) Situace v Uhrách se pro vládu
zhoršila opětně. Důkazem toho, že ministr hon-
védů bar. Fejérvary opětně odročil le-
tošní odvod oběžníkem, rozeslaným všem
municipiím. Původně odvod odročen jen do
června; nyní se odročuje na dobu ještě po-
zdější. Oběžník končí pro nynější poměryv
Uhrách charakteristickým prohlášením: »Vláda
odmítá odpovědnost za všechny škodlivé ná-
sledky tohoto nařízení, vydaného pod nátlakem
známých parlamentních poměrů, zejmena za ná
sledky, jež vzejdou jak úřadům tak i osobám
povinným stavěti se k odvodu a jich přisluš-
níkům.«
Vzhledem k smutnému faktu, že vláda same
doznává své neúspěchy, zní i hlasy vládníel
orgánů daleko méně sebevědomě, než ještě před
týdnem. »N. P. Journ.« tvrdi sice ještě v ne
dělním čísle, že by bylo chybou, posuzovati ob
strukci se všemi demonstracemi a výtržnostm
vážněji, než zasluhuje; že nynější hnuti ma-
darského venkova proti branné předloze jest
uměle vyvoláno, že hrozby revolucí nebudí
hrůzu, nýbrž úsměv útrpnosti atd. Ale týž do-
znává dále, že houževnatý odpor opposice může
přerušiti pravidelnou činnost ústavy a zastaviti
rozvoj uherského státnictví. »Jakkoliv jsme málo
nadšeni pro brannou předlohu — dodává »N
P. Journ.« — přece škoda, kterou nám tato
předloha může způsobiti politicky a hospodářsky.
mízi téměř před škodou, kterouž nam hrozí ná-
sledky obstrukce.«
Strana neodvislosti brání se však proti
nařknutí, že její akce proti branné předloze
ohrožuje těžce nabytá práva národa maďarského.
Journ
Praha
Uhry
N P
6
article
Naopak opposice jest si vědoma, že pracuje jen
na prospěch národa, který si musí nových
ústupků na společné vládě vynutiti. Vůdce
nejradikálnější frakce ve straně Košutově, Bela
Barabáš, jenž za všeobecných voleb ve Velkém
Varadíně odňal mandát starému Kolomanu Ti-
szovi, vyjádřil se v rozmluvě s jedním víden-
ským redaktorem o cílech nynější obstrukce asi
v tento smysl: Bylo by bláhovo véřiti, že oppo-
sice upusti od boje, dokud se jí nepodaří vy-
moci nových národních ústupků za po-
volení branně předlohy. Opposice žádá, bud
aby se předloha odvolala, anebo aby se Uhrám
dostalo náhrady v tom směru, že všich ni
uherští důstojníci budou přelo-
ženi kuherským plukům, že tyto
pluky obdrží uherské prapory
znaky a že konečně služební řeč
uherských pluků bude maďarština.
»Jen na tomlo základě« — prohlásil Barsbáš
— jest kompromis možný; na každém jiném
základě se rozbije.«
Ze Záhřeba, 21. března. (Sloučen
opposičních stran chorvatský ch.
Všechny orgány opposičňích stran chorvatskýeh
otiskují dnes výtah z protokolu o schůzi ústřed-
ního výboru ze dne 20. t. m., v níž ustano-
veno, že časopis »Hrvatska« se slučuje s » Hr-
vatským. Pravem« a přestane dne 24. t. m.
samostatně vycházeti. Předplatitelé budou do-
stávati náhradou »Hrv. Pravo«, »Obzor«, jak
již sděleno, bude vycházeti dále také jako orgán
chorvatské strany práva. O konečném splynut
frakce »čisté strany práva« s »chorvalskou
stranou« stane se rozhodnutí v přiští valné
schůzi celé strany. Zatím bude se strana »či
stých« držeti společného opposičního programu,
stanoveného na schůzi 29. ledna.
Košutův
Bela Barabáš
Koloman
Hrvatska
Velký Varadín
Uhry
Záhřeb
Hradec
7
article
Z Turč. zv. Martina, 22. března. (Od-
souzen! Svetoz. Hurbana- Vajan-
ského.) Ve zvláštním vydání »Nár. Novine
sděluje se výsledek tiskové pře Svet. Hurbana,
líčené v Pešti dne 21. t. m. Hurban byl tří-
členným senátem uznán za vinna přečinem po-
buřování proti Maďarům, jehož se
dopustil sepsáním článku »Neustávejme«, otiště-
ného v »Nár. Nov.« 25. listopadu 1902, a od-
souzen k dvěma měsícům státního
vězení, 400 K pokuty a k náhradě všech
soudních úlrat. Kdy se bude líčiti jeho druhá
pře pro článek »Ohlupování děti«, není dosu
známo. Na řadu přijdou mimo to ještě tři další
procesy »Nár. Novin« a jeden proces »Nar.
Hlásníka«.
Z Ostravska.
(Odveta za »Českou« spořitelnu. — Nový
div světa: Koníiskovaný německ
štváč. — Stržena německá svatozář. —
Německá škola na komando. — Nov
čeští zápasníci)
V Mor. Ostravě, 19. března 1903.
»Občanský záložna« v Mor. Ostravě jes
trnem v oku Němců na Ostravsku. Vědí: nebý
»Občanské záložny« moravsko-ostravské, nebylo
by ani »Národního domu«, ani českého gymnasia
s reálkou, ani českého akciového pivovaru, ne-
být »Občanské záložny« v Mor. Ostravě, mohla
být česká národnost v Moravské Ostravě a okoli
za živa pohřbena. Na »Občanskou záložnu«
kalí nejjedovatější své šípy, na ni je vždy
vrhají, když chtějí něco ve svém táboře za-
křidovat, buď si to vzhledem k čemus hotovému
nebo teprve chystanému.
V minulých dnech podala »Matice ostrav
ská«, jež výdržuje české gymnasíum a českou
reálku v Moravské Ostravě, žádost k obcio
subvenci. Při projednávání obecního rozpočtu
výbor obecní tuto žádost zamitnul způsobem,
který nejen na české straně vzbudil rozhořčení
ale i u slušných Němců, pro které ovšem na
moravsko-ostravské radnici také není místa, oškli-
vost a odpor.
Martino
Hurban
Maďar
Němec
Pešť
Nara
Ostravsko
Ostrava
Morava
Vajany
národní dom
8
article
Vztek pohlavárů lomcoval proto jejich útro-
bami a ulevoval si v »Ostrauer Tagblattu« po-
směšnými písničkami a zprávami, jimiž bez bliž-
šího označení, přece však určitě, zrovna hmatavě
adresovanými vrhala se šplna a podezřívání růz
ných českých podniků. V pondělí, 16. března.
»Ostrauer Tagblatt« tak nestoudně vystrčil své
rohy, že c. k. policejní komisařství nařídílo
konfiskaci vydaného čísla.
Den před tím, totiž 15. března, konalas
valná hromada »Občanské záložny« a konstato-
ván opětný vzrůst a rozvoj tohoto našeho
prvního ústavu. Nejen tato okolnost pobouřil
žlučník ostravských Němců k překyp ni, zvláště
nález o revisi »Občanské záložny«, vykonané
panem Fr. Stejskalem, revisorem Jednoty zálo-
žen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, roz-
pálil šílenství německé k výzvě »runu« na
»Občanskou záložnu.« Ovšem »Ostrauer Tgblt.
může výti a štěkati, jak jeho zadákům se libl.
»Občanské záložně« to neuškodi. Jinak by bylo,
kdyby české listy obrátily kyj tlustším koncem
proti německým stranám, které ještě ze slaré,
prastaré důvěry, kdy v Mor. Ostravě různé in-
stituce nebyly tak prušáckými a protičeskými
jako dnes, těží z českých klientů.
Zde ovšem pohlíží se na tento útok ně-
mecký jako na článek v řetězu organisovaného
nacionálního hakatismu. V tomto připadě na-
svědčuje tomu zcela zřejmě rovněž konfiskovaná
zpráva v témž čísle »O. T.« o schůzi dne
5. dubna, na níž promluví posl. Reichstädlero
tom všem, co uvedl na říšské radě ve svých
interpellacích o Ostravsku.
Němec
Stejskal
Mor
Francie
Čechy
Morava
Slezsko
Ostrava
Ostravsko
Ostrauer Tagblatt
Ostrauer Tgblt
9
article
Němci opřádají se svatozáří poctiveů
kromě hmotné přemoci svého kapitálu jedině
pod tímto falešným nimbem jsou možní na světle
denním. A teď má býti ve dvoraně. Národníbo
domu před tváři nejširších vrstev, kterým jinak
dostalo se jen kusých anebo vůbec žádných
zpráv novinářských o obsahu interpellaci, strhán
tento nimbus z Krayatschů, Fledlerů, Mengrůa
j. p. Jak by nevylítli ze své skořápky. My by-
chom jim to popřáli.
Že jenom násilím a bezprávím němectví na
Ostravsku se drží, důkaz máme nový.
Před třemi roky podala česká obec Zábřeh
u Mor. Ostravy žádost za povolení měšťanské
školy pro chlapce. Přes všechny písemné i
osobní urgence vyřízeni nedochází. Naproti tomu
moravská zemská školní rada nařídila Zábřehu,
aby na náklad obecní zřídil jednotřídní německou
školu a zabezpečil možnost rozšíření o další
třídy. Posud jest v Zábřehu škola šulferajnsk
výhradně pro děti českých dělníků z vítkovi
ckých závodů a jsou na ni ustanoveny jen ta-
kové učitelské síly, které německé vyučování
dovedou dětem českým výkladem učinit jak tak
pochopitelným.
Je těžký ten boj, který tu svádíme za n j-
dražší statky své a přímo za budoucnost če-
ského národa, bráníce, aby nebyl oderván od
slovanského východu. Avšak radostí naplňuje
nás samy a potéší zajisté bratry v královstv
skutečnost, že nový ruch, nový život se rod
mezi námi.
V organisaci sokolské od památných dnů
zářijových lonského roku přirostlo všem jedno-
tám členů, ale přibylo i nových jednot. »Sokole
v Mor. Ostravě ještě toho roku přikročí k stavbě
vlastního krovu.
A konservativnímu »Moravskému klubu
postavil se po bok » Politicky spolek pokrokový
Němec
Mengrů
Mor
Fledler
Ostravsko
Zábřeh
Ostrava
Sokol
Morava
10
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Jednota pro východní Moravu.
Pro obvod opavského, biloveckého, fryštátského
těšínského, ostravského, místeckého a novojičinského
hejlmanství má býti zřízena nová jednota pro vý
chodní Moravu a Slezsko, ktera by měla stejný ci
a stejnou organisaci,jako mají obě trvající jednoty
moravské. Důvěrna schůze poradní jest v
středu dne 25. března t. r. přesně o 2. hod. odpol
v malé dvoraně Národního domu v Mor. Ostravě. —
Za svolavatelstvo: dr. Fr. Zahál ka.
Z Národní jednoty pošumavsk
Schůze ústředníbo výboru koná se dnes v úterý
24. března, o 1/27. hod. večerní v místnostech jed
noty ve Vodičkově ulici čís. 36 (v domě Národn
kavárny, I. patro). Účast všech členů ústředního vý
boru nutná.
Z Národní jednoty severočeske
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
24. března, přesně o 6 hod. večerní v místnostecl
jednoty ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Morava
Slezsko
Ostrava
Vodičkův ulice
čís . 36
Ferdinandov třída
Jednota pro východní Morava
národní dom
Národn kavárna
11
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Valný sjezd českých řepsřů.
konaný za účasti 3000 rolníků českých v Českém
Brodě dne 22. března 1903 přijal po dvouhodinné
řeči p. dra. Heřmana Janovského, statkářev
Trpoměších, stálým a bourlivým souhlasem prová-
zeně, ve které tento podrobil osnovu zákona prol
řepnímu rayonu, jakož i projevy českých cukrovai-
níků na nedělní schůzi cukrovarnické obsáhlé a dů
kladné kritice následující, p. drem. Janovským na-
vrženou reseluci:
„Valný sjezd českých řepařů, shromážděný v po-
člu 3000 účastníků dne 22. blezna t. r. v Českém
Heřman Janovský
Český Brod
12
article
Brodě, shledává osnovu zákona proti rayonu cukro-
varnickému tak, jak vládou předložena byla, za ne-
přijatelnou a naprosto nedostalečnou ochránu zájmů
zemědělských důrazně veškerými řepaři jak v Če-
chách tak na Moravě národnosti české i německé
žádanou. (Živý souhlas.) Uznávají sice motivy zákona
že rayon cukrovarnický je zlořádem nás v nesčel
ných směrech poškozujícím, zejmena že rayon vy
lučuje konkurenci, že stojí tudíž v odporu s panu
jícím právním i hospodářským řádem a takto nám
cenu řepy na míru nejnižší snižuje, že rayonem jsme
vydání na milost a nemilost cukrovarům a zbavení
osobní svobody a ve stav bývalému poddanství ne ne
podobný uvrženi, že rayonem jsme donucení podpi-
sovati smlouvy obsahu pro nás nejnepříznivějšího
ano přímo šíleného, rovněž prodávati dočista cukro-
varům, o jejichž jistotě finanční máme pochybnost
avšak nemůžeme zákonem vyslovenou neplatnos
těchto smluv považovati za dostatečnou ochranu zá-
jmů našich, nebude-li současně rayonování také z
trestný čin prohlášeno a tuhým vězením stíháno
Bouřlivý pollesk.)
Shledají-li cukrovary, že stav, jaký rayonem za
veden byl, je ve hmotném zájmu jejich záhodno za-
chovati — a vzhledem k jejich projevům v této věe-
nelze ani dost málo o tom pochybovati, že tento ná-
zor mají — budou rayonové smlouvy, třebas tyto z
neplatné prohlášeny byly, ve hmotném zájmu svěm
dále dodržovati a celý zamýšlený účinek zákona tím
bude zmařen.
Brod
Morava
13
article
Rayonové smlouvy nesmějí tudíž býli pouze za
neplatné prohlášeny, neboť v tom případě položene
úplně do vůle cukrovarů, má-li rayonové nevolni-
ctví naše a zlořády s ním spojené dále trvati, nýbr
rayonové smlouvy musí za trestný čin prohlášeny
býti má-li ztracená svoboda smluvní nám býti na-
vrácena, máme-li obrany proti vykořisťování se
strany cukrovarů dojíli, zkrátka, májí-li nejživotnější
potřeby selského lidu českého i německého, tak jak
jsme je za souhlasu veškerých našich soudruhů mno-
hokrále vyslovili, náležitě a úspěšně chráněny býti.
Nepochopujeme, jak vláda vůbec může se domýšleti,
že utištěnému proti utiskovateli se nějaká ochrann
poskytuje zákonem, který ponechává to úplně vůl
utiskovatele, zda utištěný práva dojíti má čili ne.
Dovolávajíce se tuto námi přednešených ne-
zvratných důvodů a podrobujíce také ostatní ustano-
vení zákona kritice, žádáme:
1. aby úmluvy v §§ 1. a 2. uvedené byly tuhým
vězením a vedle toho značnou pokutou peněžitou
sice jako přečin trestány; neboť jedná se o bohat
vrstvy sociální, kde by vězení ne tuhé, tudíž takově,
jež změniti možno v pokutu, tím méně pokuta o sobě
nestačila, zameziti zlořád rayonový
2. Aby pod totéž ustanovení zákonné byly pojaty
úmluvy cukrovarů mezi sebou, které mají za účel vy-
loučiti řepaře vůbec z odbytu cukrovky na kterýkol
cukrovar (boykottování)
3. Aby také provádění úmluv v §§ 1. a 2. nazna-
čených a před vydáním zákona uzavřených, bylo jako
přečin tuhým vězením stíháno, neboť celá řada úmluv
rayonových je na dlouhá léta (až na 10 le0 uzavřena,
a slačilo by prostě, by cukrovary tylo úmluvy lřebas
14
article
neplatné dále mezi sebou dodržovaly a bude úče
zákona tímto zmařen a my budem na dále dranco-
vání rayonovému po leta v šanc vydáváni. (Bouřlivý
souhlas.)
4. Aby ustanovení § 3., kterým prohlášeny jsou
za neplatny smlouvy rayonové a boykottové, jež my
bychom příště snad uzavírali mezi sebou, odpadla
neboť není nejmenšího zákonodárného důvodu, aby-
chom my, kteří jsme posud v nižádném ohledu svo-
body smluvní v neprospěch cukrovarů nezneužili,
této zkracováni byli, nehledě ani k tomu, že žádného
rozumného hospodářského zájmu na podobných úmiu-
vách na škodu cukrovarů nemáme. (Živý souhlas.)
5. Aby skutkové okolnosti v § 5. uvedené, vzhte-
dem k tomu, že i jednání v §§ 1. a 2. označená.
trestní sankci podrobena býti mají, za týž kvalifiko-
vaný přečin podle §§ 1. a 2. považovány byly, s vy-
jmutím ovšem jednání v § 3. uvedených, který odpadá
Prohlašujeme dále pokřik, klerý cukrovarníci n
nedělní schůzi spolku českých cukrovarníků proti
osnově zákona uvedli, ze naprosto neodůvodněný, do
jislé míry i za neupřímný a strojený a nepochopujeme
zejmena, jak mohou brániti se proti ustanovení, kte-
rým sproštění jsme ručení za cukernatost řepy, kdy
jsme vedle smlouvy nuceni užívati semene cukro-
varem nám dodaného a když vědí, že hlavně od se-
mene cukernatost řepy závisí.
15
article
Buď musíme míti volnost ve výběru semene
pak se nám může uložiti ručení za jakost řepy aneb
zůstane při nynějším způsobu, t. j. že sázeti budeme
semeno cukrovarem nám dodané, pak ale nám ručen
za hodnotu ukládáno býti nemůže
Podotýkáme ostatně, že ustanovení § 6, nemaj
z daleka toho významu, který jim vláda podkláda
není možno vůbec vystihnouti zákonem všechina ši-
kanesní ustanovení nám nepřiznivá, at již lato v prax
jsou aneb teprve vymyšléna budou a podolýkáme t
jenom, že předpisy o kultuře řepy, které § 6. dopoust
a které pro řepu v království českém pěstovanou je-
nem význam týrání by měly, ježto i cukrovarníci naš
uznati musí, že pěstování řepy u nás až na čím dále
tím řídčeji se objevující, řepaři samému škodlivý zlo-
řád olamování chrástu, je dokonalé, mobou pro pě-
stitele řepy býti nebezpečnější než samotně ručení
za hodnolu řepy ze semene cukrovarem dodanéhoo
vždyť své doby zakazovaly cukrovary ledkování řepy
vůbec, dávajíce nám takto předpis ohledně kulturý
řepové nesmyslný a i je poškozujicí. (Hlučný po-
tlesk)
Prohlašujeme, že jenom důkladné zamezen
rayonu i v této věci nápravu učiniti může, neboť po
zrušení rayonu jednak neodváží se ani cukrovary
smlouvy obsahu naprosto nepříznivého řepařům před-
kládati, jednak neodváží se i kdyby snad někteří ne-
rozvážní našinci takové smiouvy podepsali, krvavěno
obsahu těchto smluv využitkovati, ježto by najisto
hned následujícím rokem celou řadu dodavatelů
ztratily.
16
article
Prohlašujeme za naprostou nepravdu, námi v na-
šich pamětních spisech mnohokrále již vyvrácenou.
že byla rayonem zlepšens cukernatost řepy a litujeme
že tato nepravda také v motivech vládních k zákonu
bez každého základu patrně z neznalosti věci opako-
vána jest.
Prohlašujíce stále, že v této věci za jedno s kra-
jany německými stojíme, obracíme se se slušnoua
důraznou prosbou jak na c. k. ministerstvo tak i n
sněmovnu, aby přijetím zákona proli zukrovarnickému
rayonu ve smyslu tuto formulovaném dlouholetému
příkoří a útisku na zemědělcích českých i německých
v Čechách a na Moravě páchaném přítrž učinilya
zejmena najisto smlouvy v §§ I. a 2. osnovy uvedené
netoliko za neplatné, ale také za trestné prohlásiny.
Čechy
Morava
17
article
Nebude-li těmto spravedlivým požadavkům na-
šim vyhověno, obracíme se se slušnou prosbou na ve-
škeré zástupce zemědělstva v Rakousku, zejmena pk
v Čechách a na Moravě bez ohledu národnosti v pevné
důvěře, že splněna bude, by na tak dlouho činnost par-
lamentu zastavili, dokud rayon cukrovarnický — totn
khklavé bezpráví na českém i německém selském lidu
v Čechách a na Moravě po léta páchaně — pod pří-
sr.ými následky trestního zákona nebude zakázán.
Rakousko
Čechy
Morava
18
article
(Veliký dlouhotrvající pollesk)
Na to přijala dále jednohlasně resoluce p. Zvě
řinou navržená, ve které odsouzeny útoky n Jarkov
ského a dra. Stemněra na schůzi nedělní cukrovarníků
proti řepařům pronešené,
Vedle zprávy o schůzi spolku českých cukrovan
níků dne 15. března konaně v pražských listech, ve
jména v „Politik“ obsažené, vyjádřil se p. Jarkovský.
pckud víme ředitel cukrovaru z Haliče do Čech při-
stěhovalého a z mozolů českého selského lidu zbohat-
lého pana Benisse, že předáci českého hnutí řepař-
ského lelikomyslně pochodeň nesváru mezi cukro-
varníky a hospodáře vrhli, aby na tomto ohni mizer
nou svoji politickou polévku uvařili a že brzo t
co za nimi jdou, na ně zavolají: Vy jste nás poškodili
vaše podlost a vaše mizerné jednání nás k tomu při-
vedlo, že jsme vám šli na lep. Prohlašujeme tolo
tvrzení pio případ, že pronešeno tak, jak „Politik“-
uvádí, za hrubou a drzou urážku jak těch, co jsme
ve své čelo postavili, tak nás českého lidu selského
a zakazujeme si jednou pro vždy, aby zřízenec p. Be-
nisse pouštěl se do kritiky české politiky selského
lidu. Dotčený půn snad by mohl — a aútoritu mu v lé
věci neupíráme — rozhovořiti se o mravných cílech
cukrovarnického kartelu, ale do české politiky selského
lidu ať se nemísí. Dvěma pánům najednou slouzili
se nedá; kdo slouží panu Benissovi, nemůže sloužiti
současně českému selskému lidu. (Bouřlivý souhlas)
Jarkovský
Beniss
Halič
Čechy
19
article
Podobně vedle téhož referátu vyjádřil se p. dr-
Sleiner, úřadník hospodářské banky, s lehkostí o ceně
přísahy selské. Vyslovujeme hluboké politování na
tímto výrokem svrchovaně opovážlivým a dáváme na-
šim pánům cukrovarníkům na úvahu, zda tímto způ-
sobem boje docílí se onoho pokoje a míru mezi nimia
námi, kterého se p. ředitel Karlik v řeči své, o níž
uznáváme milerádi, přes to, že s obsabem jejím sroz-
vměni býti nemůžeme, že byla taktní a slušná, dovo-
lával.
Konečně upozorňujeme naši českou veřejnos
ještě na jednu věc. Hlásá se často, že naše cukerní in-
dustrie je plně v rukou českých a pod touto záminkou
protežovala se často i na újmu českého selského
stavu.
Chtějíce tuto věc na pravou míru uvésti, uvádíme
že na schůzi nedělních českých eukrovarníků ze šest
řečníků byl p. ředitel Karlik jediný Čech a spolu zá-
stupce českého závodu, a že ostatní řečníci z řn
čukrovarnických byli tři Němci pp. dr. Moric Heitler
dr Steiner, Riedl z Riedensteinu, druzí dva pak pp
Ezer a Jarkovský zástupci německých firem Beniss
a Blocha.“ (Illučný souhlas.)
Němec
doktor
Heitler
Steiner
Riedl
Riedenstein
Ezer
Jarkovský
Bloch
hospodářský banka
Karlik jediný Čechy
Beniss
20
article
Ztrhů cukernich.
V Praze, 22. března.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Skoro stejný obraz, jako v poslední době vůbe
cukerní trhy poskytovaly také v týdnu právě minu
lém, který teprve na samém sklonku přinesl náhlé
nemožno však říci neočekávané osla bení
Počátek týdne byl všude klidný a záznamy ne-
odchylovaly se valně od úrovně cen týdnů předpo-
sledních. Záhy však zmocnil se trhů neklid, způso-
bený silnými realisacemi francouzské spekulace, která
hromadně hledí se zbaviti starého cukru jak doma.
tak i v Německu kontrahovaného. Zcela dobrovolně
spekulace k tomu ovšem se neodhodlala, ale byla
svedena nesprávnými vývody francouzského ministre
finaneí, který v parlamentu tvrdil, že po 1. září t. r
ve Francii nesmí býti žádný cukr premiový. Něčeho
lakového brusselská konvence ani nežádá, nýbrž sta-
noví pouze, že po 1. září nesmí býti placena žádná
prémie vývozní nebo výrobní; jestlíže tedy za cuk
do 1. září nevyvezený vyplatí se prémie předem a cukr
uloží se do transitních skladišť (jak na př. v našem
zákoně jest stanoveno), neodporuje to nikterak usta-
novením konvence, současně však zabraňuje se timto
opatřením hrozné deroutě na světovém trhu, která by
nastala, kdyby do 1. září t. r. všecky státy prémie
poskytující byly nuceny veškeré své zásoby cukerní
hoditi na trh.
Praha
Německo
Francie
21
article
Vývody francouzského ministra financí vyply-
nuly tedy z neporozumění, nejhůře posloužil jimí
však vlastním svým krajanům. Stále na ten čas
ohromné, byť již zvolna klesající zásoby francouzské
mohly býti mu nejlepším momentem, kterak odváž-
ným a nebezpečným byl by úmysl, prémiový cuk
po 1. září za žádných okolností neuznávati. Jeho Ex-
cellence to přehlédla (stává se to ostatně také jinde
a jiným Excellencím) a bude nyní snad již dostatečně
poučena o tom, na jakém scestí se ocitla; zlízení tran-
sitních skladišť jest ve Francii na ten čas mnohem
důležitějším nežli u nás a v Německu a proto laké
k němu nepochybně ještě dojde.
Francouzská spekulace zalekla se ovšem vývod
ministrových a nerozmýšlejíc se dlouho, vrhla na
trh tolik cukru, mnoholi pro okamžik mohla; při na-
sycenosti trhu a všestranně pociťovaném nedostatku
koupěchtivosti byl nezbytný následek kroku toho
ústup cen, který strhl také ostatní trhy.
Zájem anglického konsumenta o bílé zboží jest n
ten čas ještě menší, nežli byl před týdnem a to ze
stejného důvodu, který však dle nejnovějších zpráv
nepostrádá prý podkladu. Anglická vláda jest prý totiž
odhodlána navrhnouti v budžetu, který dne 7. dubna
má býti předložen, menší snížení nyní platného do-
vozného cla na cukr, by tím na svoji stranu získala
také domácí odpůrce brusselské konvence. Zdali titc
úplně se spokojí s nějakým jen nepatrným snížením
cla, které dnes placeným prémiím z daleka se nevy
rovná a, nebudou-li se domáhati většího snížení, by
z brsselské konvence neměl anglický konsumen
škodu, dnes ovšem pověděti se nedá. Vyhlídka na sní-
žení cla obmezuje však dnes každý volný nákup an-
glických velkoobchodníkův i rafinerií, kteří zatím
zaujímají stanovisko vyčkávací.
Francie
Německo
22
article
Tak dlouho již připravovaná reciproční smlouv
mezi Spol. státy americkými a Kubou, kterou dovozno
clo na kubánský cukr snižuje se o 20 %, schválena
byla konečně dne 19. t. m. washingtonským senátem
50 hlasy proti 16.
A skoro současně se zprávou o tomto schválen
došla z Havanny depeše, že učiněna jam závěrka
na 3000 t. kubánského cukru do Liverpoolu. Zpráv
tato nebyla ovšem nikterak dle toho, by evropsk
trhy příznivěji naladila; nápravy v tom směru ne-
zjedná ani tvrzení, v posledním čísle „Deutsch
Zucker-Industrie“ (ovšem z dobrého úmyslu poněku
za vlasy přitažené), že zjev len možno spíše považo-
vati za „příznivý“ prolo, že prozrazuje, kterak ku
bánští vlastníci cukru nechtějí se podvoliti každému
snižování cen svého zboží americkým trustem. T
by samo o sobě nebylc ovšem žádným neštěstím, ne-
boť kubánské ceny jsou trustem uměle stlačovány
o 11/2 sh. pod evropskou paritu; uvážíme-li však, ž
cukr ten přes svoji ohromnou vzdálenost může dne
vytísniti v Anglii prémiemi zlevněný cukrs kontinen-
tální, nemůžeme se ubrániti obavám, že dovoz ku-
bánského cukru do Anglie po zrušení vývozných pré-
mií bude tím spiše možným a výhodnějším nežli dnes
Náš trh se surovinou byl ve shodě s trhy za-
hraničnými po celý týden klidný při nepatrně jer
kolísajících cenách, které teprve včera při současném
oslabení tendence silněji poklesly. Při známé zdrže-
livosti našich továren docházelo k závěrkám jen po-
řidku a připadá velké procento jich ještě na zadn
výrobky. Za výhodněji položené tuzemské stanice
placeny prémie až 40 h
Po závěrkách celkem asi 15.000 q končí náš trl
při slabém směru cenami K 22.55 za Ústí pohotove
a 22 60 z duben; za zadní výrobky možno docilit
K 21.— až 22.15 v paritě ústecké B 8895.
Deutsch Zucker
Kuba
Liverpool
Anglie
sh
B 8895
23
article
Domácí trh s bílým zbožím byl obmezen
většinou jen na menší závěrky z druhé ruky za po-
savadní ceny K 84.— až 85.—. Nedostatek zboži
pohotového, jakož i na příští měsíc jest již citelný
a bude potřebná část kontingentu uvolněna počátkem
nastávajícího týdne. — Trh terstský ochabl pod
dojmem nepříznivých zpráv z trhů ostatních, jako
1 následkem menší poplávky, takže ceny jeho poněkud
ustoupily. Centrifugální pilé placeno včera poholové
i na dodávku K 24.— až 25.25. — O trhu londýn-
ském byla učiněna zmínka již výše: rakouský gra-
nulated dociloval včera pohotový pouze sh. 9.6
a na květen-srpen sh. 9.1014.
Trhy německé chovaly se celkem klidně, ne-
ubránily se však otřesům, vycházejícím z francouz
ských realisací, kterými také tamější ceny utrpěly
te měrou ještě větší nežli u nás. V tomto ústupu bude
příští týden zajisté pokračováno.
Zřejmé světové zásoby cukerní obnášely tente
týden
1902 rozdi
25
article
tun
tun
tun
dle Lichta .. . . 3.317 856 3,531.147 (—— 213.291
dle Czarnikowa . 3,463.562 3.598 308 (— 134.746
O řepě samotné u nás není dosud slyšeti skor
ani slova; vše točí se jen kolem rayonovacího zákona.
který jest nyní důvodem ke svolávání nových schůzí
Budiž, jen kdyby se bojovalo vždy a všude poctivě
a nikoliv frásemi a lžemi, kterými věci i do budouc-
ností uškodí se mnohem více, nežli dnes kdo tuší
V ostatních zemích zatím rolníci přikročují již k pří-
pravným pracím pro osev.
V koloniích nenastalo od posledních zpráv
žádné nové důležitější změny. Pouze z Barbadosu
oznamuje se, že následkem sucha výroba vypadla
o 5000 tun menší nežli loni a stejně dochází stížnost
z Demerary, že tamější třtina počíná trpěli opět veli-
kým suchem.
Barbados
Demerara
26
article
Ke stavbě vodních dráh. Ve Vídni, dne
22. března. Článkem 7. zákona ze dne 11.
června 1901 stanoví se ve příčině staveb vodních
a provedení regulací řek: Při stavbě průplavt
a kanalisování řek buďtež, pokud to s úspěš
ným postupem prací srovnati se dá, zaměstnán
domácí technikové a dělníci, jakož i domácí prů
mysl. Vzhledem k tomuto ustanovení jest třeb
už nyní při provádění dotýčných projektů a ela-
borátů — zvlášť pokud se rozdělení mass týče.
pamatovati na to, aby nejen velci, ale i menš
podnikatelé mohli jednotlivé, účelně rozdělené
oddělené části staveb těchto ku provedení pře
vzíti, na příklad budovy pro plavidelník
(Schleussenmeistergehoefte), jezné (Wehrmei
stergehoefte), centrály elektrické atd., drobnější
jednotný celek tvořící práce zemní, stavby men
ších objektů, jako mostů, přes průplav vedou-
cích, propustí pod průplavem, shybek (Drueker)
aquaduktů, přehrad údolních, přiváděčů, přelo
žení cest a menších toků vodních atd. Zárover
je třeba míti při projektování staveb těchto n
zřeteli stavivo a materiál v nejbližším okoli prů-
plavu, regulace říční neb údolních přehrad ap
se nacházející, aby v první řadě zemím interesso-
vaným a obyvatelstvu, okolo vodních cest žijí-
címu poskytnuty byly výhody, jaké podobného
druhu stavby, ve velkém stylu prováděné, vždy
za následek mívají. Stát sám, jakož i země ná-
klad stavební nesoucí společně podobným opa
třením, jenom získá a dobře pochodí, nebot
stavba dá se mnohem snadněji, rychleji a levněj-
poříditi, než kdyby byla připuštěna a možná je-
dině konkurence nemnohých velikých protežova-
ných firem, které buď zjevně nebo mlčky se
zkurtelují a diktují si ceny takové, jaké uznaji
za dobré, ale zajisté nikoli ve prospěch staveb
níkův. Nechať veškeré stavivo, vápno, cement.
Schleussenmeistergehoefte
Vídeň
27
article
cihly, kvádry, želozo (kolejnice) atd. opatřovány
jsou, pokud toho zdravá konkurence připouští.
v zemi, kterouž průplav prochází, aneb aspoňv
této polovině říše, pod žádnou podmínkou však
z ciziny. Budiž do stavebních podmínek dáno
co nejpřisněji toho dbáno, aby veškeré stavebni
stroje, lokomotivy, vozy, kolejnice, lokomobily
čerpadla, bagry, beranidla atd., při stavbě užité
byly vyropeny domácími silami v Rakousku, ne-
boť jen tehdy přinesou stavby tyto očekávaný
žádoucí prospěch a rozkvět našemu průmyslu
a zvětší současně jeho sílu platební. Těmto po-
žadavkům přiměřeně nechť upraví také organi
sace stavební správy, c. k. ředitelství pro stavbu
vodních cest. Vším právem klademe požadavek
aby jak při ředitelství tom, tak i při zúčastně-
ných podnikatelstvích, ve strojírnách zaměstnán
byli nejen v podřízených, ale i ve vedoucíeh
postaveních výhradně inženýři a úřadníci do-
mácí, a pokud ve styk s okolním obyvatelstvem
přijdou, též dokonale jazyka dotýčného znalí,
Ze se tomuto požadavku při dobré vůli snadn
vyhověti dá a že chod staveb projektovaných tím
jen získá, toho příkladem jsou velkolepé práce
řízené komisí pro kanalisování Vltavy a Labe
v Čechách, při jejíž stavební správě, jakož i při
podnikatelstvích zúčastněných, s výtečným úspě-
chem pracují inženýři, úřadníci, dozorcové, ře-
meslníci a dělníci, kteří domácími inženýry pra-
cím těmto do té doby v Rakousku naučeni byl.
Rakousko
Vltava
Čechy
28
article
Žádáno býti musí také, aby dbáno bylo oprávně-
ných přání měst a obcí, aby průplavy vedeny
byly tak, aby místům těmto užitku přinesly a tím
aby se přispělo nejen k oživení plavby na prů-
plavu, ale i k indirektnímu rentování kapitálu.
Nové průplavy a kanalisované řeky nechať při
dotailním tracování tak jsou vedeny, aby v první
řadě ožívily a osvěžily průmyslové závody exi-
stující a ve druhé, aby umožnily usazování se
a zakládání takových nových závodů. Stavby
tyto přinesou také užitek našemu zemědělství
respektováním jeho oprávněných požadavků.
Nechť je pamatováno na to, aby okolní pozemky
dle potřeby buď zavlažovány nebo odvodňovány
býti mohly, což při účelně a racionálně provede-
něm projektu nezvětší stavební náklad na cesty
vodní, ale zvětší u veliké míře prospěch jejich
a rentuje oběti, poplatnictvem přinešené. Vy-
plnění požadavků uvedených přinese požehnán
a rozkvět jak domácímu průmyslu, tak země-
dělství, obchodnictvu, živnostnictvu a ze-
jmena lidu pracujícímu a stavu techni-
ckému, při stavbách těchto direktně zúčastněné-
mu, jenž, maje příslušnou direktivu, dovede, jak
pevně doufáme, rozřešiti úlohu danou ke cti
vlastní a ku prospěchu obecnému. To, co jsme
tuto uvedli, je textem interpellace, podané se
strany poslanců českých ministru obchodu.
29
article
Nový celní tarií a obchodní smlouvy. Jak již ob-
chodní a živnost. komora v Praze oznámila, pořádá
Ústředna obchodních komor a Ústřední jednoty prů-
myslníků ku připravování obchodních smluv anke-
ty, v nichž interessenti o svých přáních v příčině
snížení našich a cizozemských sazeb celních v
smlouvách obchodních budou slyšáni. Další takovéto
ankety budou v nejbližší době konány: pro vyšíváni
dne 1. dubna, pro syr, živočišné konservy a jiné po-
krmv (vyjímaje zboží masné, chléb, zboží těstové
kakao, čokoládu a kávové náhražky) dne 1. dubna.
pro chléb, těstové zboží, kakao, čokoládu a kávové
náhražky dne 2. dubna, pro kůže a technické předměty
kožené, kožešiny dne 2. dubna, pro obilí, luštěniny.
mouku a mlýnské výrobky (vyjímaje ječmen, slad
a rýži) dne 3. dubna, pro víno, vinné mláto a vinné
droždí dne 4. dubna, pro ječmen, slad, chmel, chme-
lovou moučku a pivo dne 6. dubna, pro pálené lihove
nápoje, ocet, droždí a droždí lisované 6. dubna ve-
směs ve Vídni; pro ovoce, zeleniny, rostliny a části
rostlin (vyjímaje chmel), lískové ořechy, konserv
zeleninové a ovocné dne 8. dubna, pro zboží osadní-
cké, koření, jižní ovoce, tabák, rýži dne 9. dubnav
Praha
Vídeň
30
article
Terstu
Z trhů obilních. Počasí bylo v minulém týdnu
většinou zamračené, ke konci týdne se však vyjas-
nilo, teplota byla přes den mírná, kdežto noci zůstaly
stále ještě studeně. Stav osení se zlepšil. Jarní práce
polní zdatně pokračují. Stav vody zůstal celkem ne-
změněn. V cizině jest počasí normální. O obchodě
na zahraničních trzích nelze oznámiti podslalné zmé-
Smýšlení zůstalo klidné, obraty byly skrovně, ceny
se ustálily. V Americe pohotové zboží nezměněno,
pozdější lhůty o něco podražily. V Anglii zůstal ob-
chod skrovný. Kupci byli zdrželiví a ceny sotva do-
držely. Na trzích francouzských bylo málo změněno,
obraty byly lam slabě. Na německých trzích ceny
mírně povolovaly. Mdlě zprávy zahraniční, příznivé
počasí a prodejní rozkazy z venkova působily lísnivě.
Na všech ostatních trzích kontinentálních byli kupci
zdrželivi. Konsumenti jen málo kupovali a ceny stěží
se udržely na poslední své výši. V Pešti bylo smý-
šlení pro chleboviny z počátku mdlé, později však pří-
znivější. Pícniny zůstaly celkem nezměněny. Obchod
byl se všemi druhy obilí slabý. Pšenice byla po ce.ý
týden výdatně nabízena. Poptávka byla nejprve zcela
nepatrná, mlýny chovaly se vůči ochotné nabídce od-
mílavě a při skrovných obratech klesly kursy v prv-
ních dnech o 15 haléřů. Později se však zájem pro
pšenici zlepšil, mlýny jevily poněkud koupěchtivost
smýšlení bylo příznivější a ztráty kursovní byly ve
valné části opět odčiněny. Zlevnění obnášelo koncem
týdne už pouze 5 h. Celkové obraty činily asi 100.000
q. týdenní dovoz 155.000 q a vyvezeno bylo 15.000 a.
Terst
Amerika
Anglie
Pešť
31
article
Pro žito byl v tomto týdnu menší zájem. Nabídka byla
peměrně jen mírná, ale také koupěchlivost rozhodně
ochabla a obraty byly slabé. Ceny zlaciněly proli
týdnu předešlému o 5—71/2 h. Placeno bylo K 6.70
až 6.85. Ječmen na kroupy a ke krmení měl při
skrovné nabídce jen nepatrný odbyt, při čemž zůstaly
v platnosti nezměněné záznamy z týdne předešlého
K 5.80 až 6.10, dle jakosti. S ječmenem pro sladovny
a pivovary nebyl obchod vůbec žádný. Oves zůstal
rovněž nezměněn. Nabídka byla mírná, ale také po-
ptávka byla jen slabá a ceny dodržovaly. Obraty či-
nily asi 3000 q při cenách K 6.20—6.40 dle jakosti
Za vybírané zboží bylo docíleno i K 6.45. Zdravá ku-
kuřice první jakosti jest jen málo na trh dováženaa
platí se až K 6.50. Jinak prodávána byla za K 6.—
až 6.60 z Pešti, banátská ze stanic za K 4.— až 4.25
Řepka znamenala z Pešti K 10.50. Termínová na srpen
1903 K 11.80 až 11.90, lníně K 12.50 až 13.50, semeno
kcnopné K 9.50 a vikev 5.75 až 6.25.
Pešť
Řepka
32
article
Želozniční traf Sadová—Nechanice—Syrovátka—
Dobřenice. Výnosem železničního ministerstva ve Vid-
ni udělena byla družstvu pro stavbu této dráhy kon-
cesse k provádění předběžných prací za účelem stav-
by dráhy sadovsko nechanicko-syrovátecko-dobřeni-
cké o normálních kolejích na dobu jednoho roku
Povšechný projekt, který platným v té příčině předpi-
sům a požadavkům povolaných úřadů nevyhovoval.
přopracoval majitel technické kanceláře p. inž. Max
Pícha z Prahy, i byl jeden stejnopis nového projektu
předložen zemskému výboru za účelem udělení pod-
niku zemské garantie, další pak stejnopisy předloženy
železničnímu ministerstvu ve Vídni se žádostí za usla-
novení revise trati a staniční komise, jejíž vyřízení
v krátké době se očekává. S měřením a pracemi n
vrstevních plánech započne p. inž. Max Pícha s
svým technickým personálem již v prvé polovici mě-
síce dubna t. r. Výkonný výbor družstva pro stavbu
této dráhy pracuje čile a houževnatě na tom, aby za-
mýšlená železniční trať, která jest pro budoucnost
životní otázkou celého okresu, došla co nejdříve svého
uskutečnění
Akciová společnost strojírny dříve Breitfsld, Da-
něk a spol. konala v neděli dopoledne v cukerním
sále pražské bursy svou řádnou valnou hromadu za
přítomnosti 66 akcionářů, zastupujících 22.808 akcií
Schůzi řídil předseda správní rady p. cís. rada Dim-
mer st. Z výroční zprávy za minulý rok vyjímáme:
Ing
Pícha
Nechanice
Syrovátka
Dobřenice
Praha
Dimera
33
article
Hospodářská tíseň bránila tomu zaměstnati závody
plnou měrou a musilo v posledních třech měsících
přikročiti se ke snížení množství dělnietva a k ome-
zení doby pracovní. Z dodávek loni vyřízených slušt
uvésti: Největší díl zařízení nového cukrovaru v Leo-
poldově u Vídně s moderním zařízením na sušeni
řízků, rafinerie cukru v Sampierdareně u Janova, za-
řízení pískových ceďáků v cukrovaru nymburském.
nový způsob zpracování zadin dle údajů ředitele Kar-
líka, vedle toho pak dodávky do Španěl, Italie, Ru-
munska, Švědska, jakož i několik zvláštností do Ame-
riky. Pro firmu Frant. X. Brosche syn zařizoval zá-
vod první a v Rakousku největší kombinovaný destí-
lační apparát dle osvědčeného Guilleaumova systému.
Také v oboru chemického průmyslu podařilo se čin-
nost závodu rozšířiti právě tak jako v oboru stavby
parních strojů, motorů, hydraulického oddělení, v hor-
nictví, v oboru stavby mostů atd. Úhrnný obnos do-
daných výrobků činil K 11,411.022.61 proti 16,208.661.83
roku předcházejícího. Po vysvětlení dotazů p. Neu-
manna předsednictvem, byla zpráva výroční jedno-
hlasně schválena. Rozvaha za rok 1902 vykazuje
aktiva: Pozemky v ceně K 1,485.789..46, stavení
K 1,479.231.19, průmyslová dráha v Blansku korun
320.819.53, stroje a nástroje K 1.402.093.31, nářadl
K 26 908.37, účet materiálu a zásob K 3,167.263. 77.
účet pokladniční (hotovost, směnky a cenné papíry)
K 346.784.24, pohledávky K 7,267 873.54, úhrnem
Španěl
František
Leo
Vídeň
Sampierdarena u Janov
ame
Rakousko
Blansko
Kara
Italia