ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 8dbd0690-70b1-11dc-97a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 152, place 87, org 15, work 4
1 masthead
NÁRODNÍ LISTY
2 masthead
Strana3
3 article
čitelem bude otištěna ve výroční zprávě jednoty. Vý- roční schůze členská konati se bude ve středu dne 15. dubna t. r. v zasedací síni Sokola pražského dne 1. dubna schůze poradní „u Choděry“ za pří- činou volby výboru pro příští správní rok a dne 8. dubna poslední schůze výborová tamtéž — Dary. Fondu Riegrovu, zřízenému při Ústřední Matici školské k uctění památky Riegrovy. věnovali: Dr. Danicl v Bechyni 5 K, obec Mirovice 20 K. rada král. města Rakovníka 25 K, okresní vý- bor v Habrech 20 K, Rádl Adolí, účetní revident zemského výboru 10 K, Václav Jíra, mag. rada v Praze 10 K, dělnický vzdělávací spolek »Barák« v Jičíně 10 K. Tim dostoupil fond Riegrův doposud výše K 8702.77. — Sdružení spolků vojen- ských vysloužilců pro Prahu a okolí věnovalo k uctění památky Riegrovy 5 K Národní jednoty severočeské. — Spolek posluchač chemie na české vysoké škole technické v Praze věnoval Skuherského nadaci k uctění památky dra. F. L. Riegra 25 K. — K uctění památky dra. F. L Riegra věnovalo obyvatelstvo města Turnova společ- nou sbírkou místo věnců obnos K 784.40 ve pro- spěch Ústřední Matice školské. Občanstvo turnovské vystihlo plně přání zvěčnělého, obětujíe tak značný příspěvek našemu nejpřednějšímu ústavu národnímu. — K uctění památky zesnulého pana J. Vojty Slu- kova na místo věnce zaslali: pan Ouy Bondy, to- várník v Praze 20 K a společnost p. Antoše Frýdy (odbor XIV.) též 20 K ve prospěch Ústřední jednoly českoslov. herectva. Za člena přispívajícího Ú. J. Č H. (též k uctění památky J. V. Slukova) s 10K ročním příspěvkem přistoupili pp. MUDr. Ot Zuna praktický lékař v Praze a Karel Všetečka, mag- pharm. a majitel závodů materialistických v Praze.
Choděra Riegrův Danicl Rádl Jíra Barák Tim Skuherský F L Riegr J Vojta Ouy Bond Antoš Frýd J Č H Slukův MUDr Zuna Všetečka Bechyně Rakovník Praha 10 K Jičín Praha Turnov Sokol pražský den obec Mirovice sdružený spolek vojna český vysoký škola technický v Praga ústav národní
4 article
— Výstavy. Výstava »České umění«v pavilloně pod Kinského zahradou ote- vřena jest -denně od 9. hod. ranní do 6. hod. večerní za vstupné 1 K. Pro studentstvo, dělnictvo a spolky vyhraženo jest snížené vstupné na odevzdání po- ukázky, opatřené razítkem spolkovým neb ústavním. Poukázky vydává spolkům a ústavům na předložení žádanky s udáním počtu poukázek administrace »Volných Směrů« ve Vodičkově ul. č. 38 od 4 do 6 hod. odpol. Členové spolku »Manes« nechť vyzved- nou si poukázky v místnosti spolkové. Předprodei výslavních vstupenek po 1 K obstarává inserlní kan- celář Schönfeld a spol. na Václavském nám. č. 17. — Krajinské výstavy. Východočeská vý slava v Pardubicích 1903. Pěčí odboru vzdě- lávacího pořádati se bude na výstavě řada přednášek oborů věd a umění, Mezi jinými přednášeti bude prol. dr. Jaroslav Vrchlický o spisovatelích českého vý- chodu. — Folofonogral inž. Emanuela Červenky. Dnes o půl osmě hod. večerní konána bude ve velkém sále žofínském prvá přednáska z cyklu, pořádaného od- bornými spolky na české technice ve prospěch Sku- herského nadání, pro podporování nemajetných tech- niků. Přednášeti bude vynálezce inž. Emanuel Čer- venka o svém „fotofonografu“, klerýmž po přednášce, provázené četnými demonstracemi, bude reprodu- kovali zpěv a hudbu. Dle značné poptávky po vstu- penkách, lze očekávati hojnou návštěvu. K četným dotazům pořadatelstvo odpovídá, že přednáška po- řádána jest při židlích a ne při stolech, a že sedadla číslována nejsou. Zbývající vstupenky dostati lze u ct firem po 1 kor.: Topič, Grosmar a Svoboda a J. Vojta na Ferdinandově tř., K. Všetečky ve Spálenéa v Žitné ulici a u p. Voleského na Král. Vinohradech. Studentské lísíky budou se vydávati až u pokladny.
doktor Vrchlický Folofonogral Červenka Ing Čer J Vojta Ferdinandův K Všetečka Voleský Král Vodičkův ulice Václavský já Pardubice Žitná ulice Český uměný Grosmar a Svoboda
5 article
Veškeré dotazy laskavě adresovány buďtež: Přednášky ve prospěch Skuherského nadání, Česká technika, Karlovo nám — Hromadně jarní výlety ptactva. V rozkošných dnech těchto, kdy potulujeme se rádi v polích a lesich, abychom užili prvního vonného dechu jara, každou chvilku překvapeni býváme jako by jen ozvěnou šu- stotu, klerý nastane prouděním vzduchu, rozvířeného křídly od jihozápadu i jihovýchodu k nám táhnoucích houfů ptactva. Čo dříve jen nesměle k nám dolétalo, nyní již spěchá ve výletních proudech; kachny obsa- dily již všechny své známé rybníky a stará řečiště; husy přelelí vždy v noci k severu. V sádech našich schází jen koncertní mistr slavík: komparserie nej- populárnějšího koncertu, v níž vyniká kos a drozd, již první zkoušky zdařile vykonala, náležejíť zpěvy jejich k nejlepším všech zpěvů kromě slavíčího. V le- sích listnatých, na ostrovech našich řek již to hlaholi zvuky flétny, pišťal, štěbenců; tam slyšíme krásné strofy kosovy, jež slavnostně nesou se ke klenbám nově omladlého stromoví, lu vesele vpadá švitorným s-accatem drozd, jenž ze žertovně melodie přechází v obsažnou, líbozvučnou a daleko se rozléhající píseň Ve stínných lesích objevila se před několika dny čer- venka, která přitáhla v noci; pronikavě křičí a spouští se do lesů a zahrad, aby se nasytila. Dnes již lesem rozléhá se zvučný její zpěv, ostrě zvuky „šnikerykyk“ často se opakující vyznívají jako trylky: první teplé paprsky sluneční rozehřejí hlavně samečka ke krás- němu zpěvu, který trvá od ranního šera až do tmy.
Skuherský Čo Karlův já Český technik
6 article
Hnízdo již má založeno blízko při zemi anebo v me- chu, v děrách zemních, vyhnilých pařezích, mezi ko- řeny atd. Postaveno jest z mechu a vycpáno tenkými korinky, stebělky, chlupy, vlnou, peřím. V dubnu bude násada pěli až sedmi vajec žlutavě bílýchs tmavšími rezavožlutými tečkami k vylíhnutí připra- vena. Ve velikých zahradách milý host již se před- stavil, rozlomilý rehek jinak léž v různých končinách českých řehák, řeháček, čermák, čermáček, brožek. čenčořík, kroník, kominíček, muchálek zvaný. Drě až tři sloky, z nichž složen jeho zpěv, zní dojemně. jako zvuky flétny, poněkud melancholicky, ale pří- jemně. Dnes již radost v parku Stromovky, v zahra- dách trojských, v lesích polabských a povllavských. Kdo nyní nevycítí kras a velebnosti přírody, teň zma- řeny má nejkrásnější chvíle, jež život poskytuje. — Změny držebností. Obec pražska koupila od Boh. Kücha sři dílce domů čp. 127—V., 129—V. a 215—V. ve Smílesově a Rabinské ulici za 20.000 K.
Ich Smílesov Rabinský ulice
7 article
A. Julišová koupila od manž. Tesařových dům čp. 1166 v Korunní třídě na Král. Vinohradech za 110.00 K. Manž. Fuchsoví koupili od stav. A. Kučerya manž, dům čp. 1067 v Manesově ulici za 99.200 K. M. Hartlova a sp. koupili od stav. Boh. Holeška dům čp. 966 v Palackého třidě na Král. Vinohradech za 60.400 K. O. Reisenauerová koupila od V. Vondráka dům čp. 1061 v Manesově ulici za 94.000 K. Manž. Kopeckých koupili stav. pozemek č. kat. 391/11 ne Krl. Vinohradech za 13.000 K. Manž. Ryšavých koupili od manž. Jirsových dům čp. 240 v Nuslich za 22.600 K. K. Kalibová koupila od F. a M. Bejšov- cových stav. požemek č. kal. 184./55 v Nuslích z 3000 K. F, Wsgner z Hlavence koupil od Štěp. Bergra demy čp. 345—438 v Žerotinově ulici v Lsbni za 110.000 K. M. Hozová koupila od manž. Doležalovýcn dům čp. 260 v Michli za 7800 K. Manž. Hartmannovi koupili stav. pozemek od č. parc. 86/1 v Michli za 7443 K.
A Julišová Král K Manž A Kučerya Hartlův Palacký K O Reisenauerová V Vondrák Kopecká Jirsův Kalibová M Bejšov Wsgner Štěp Bergr Hozová Hartmann Vinohrady Manesov ulice Nusle Hlavenec Žerotinov ulice Lsbni Michle
8 article
— Předlažba ulice. Od včerejška je pro jízdu po- vozů uzavřena ulice Anenská na Starém městě, po- něvadž se předlažďuje- — Klub mládenců — rozpuštěn. Z Mor. Ostravy se sděluje: K nemalé radosti svobodných místnícl dam rozpuštěn byl místodržitelstvím „Klub mláden- ců“, protože prý žádné „činnosti“ nevykazoval Brněnské listy poznamenávají, že zpráva tato mezi vdavekchtivými způsobila patrnou sensaci, neboť dou- fají, že rozpuštění Klubu mládenců znamená obrat k lepšímu. Snad činnost každého jednotlivce zvlást bude nyní patrnější. — Zšílel ve škole. Vzrušující případ stal se včera před polednem v jedné učebně státní průmyslové školy na Starém městě: Mezi vyučováním byl 19letý žák Ant. Pešula, bydlící v Eliščině třídě č. 1201—II., stí- žen šílenou zuřivostí, vytáhl kapesní nůž a ohrožoval své spolužáky. Při velikém zděšení někteří druhové nepozbyli duchapřítomnosti a nešťastníka odzbrojili. Po lékařském ohledání byl nebožák odvezen do ústa- vu choromyslných. Ku převežení bylo použito obecní dvoukolové košatinky. Když podobné neštěstí stihne jiného, použije se drožky neb lepší nějaké příležitosti. Pro záka průmyslové školy stačí košatinka, kde ho nikdo nemůže doprovázeli! — Hlínou zasypána. Do Kořínkovy cihelny na Generálce v Nebušicích včera odpoledne přišla svému mužovi při práci vypomoci 53letá Marie Kozáková. Sotva ale několikráte kopla do hlíny, sessula se mo- hutná vrstva a dělnici zasypala. Utrpěla těžké pora- nění v kříži a byla po lékařském přispění odvezena do všeobecné nemocnice — Náhlá úmrtí. V domě č. 24 ve Smečkách n hoř. Novém městě včera zemřela 79letá vdova po sluhovi Marie Topinková. — Tři a půl roku starý
Antonín Pešula Hlína Kořínkův Kozáková Topinková předlažba ulice Morava Ostrava Eliščin třída Nebušice
9 article
synek zřízence elektrických dráh Jan- Alexandr z čís. 15 na Havlíčkově náměstí včera náhle zemřel. Obě mrtvoly byly převezeny do pathologického ústavu za účelem zjištění příčiny smrti. — Zemkel náhle v budově zemského výboru. Na záchodku ve druhém patře budovy zemského vý- boru na Malé straně byl včera po 1. hod. odpol. 24letý účetní aspirant Ladislav Lukáš, bydlící v Salmovské ulici č. 9—II., nalezen mrtev. Aspirant trpěl značnými návaly padoucnice a zdá se, že tato choroba zavinila jeho předčasnou smrt. Po lékařském ohledání byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. — Služka ze otrávila. Do všeobecné nemocnice byla včera přivezena k léčení 22letá Růžena Fabe- rova, do Davle příslušná a na Král. Vinohradech zaměstnaná, která v sebevražedném úmyslu požila kostiku se čtyř krabiček sirek. Zoufala si následkem nešťastné lásky. — Nešlěstí na dráze. Dělník Josef Červinka, 69 roků starý, bytem na Podhlázkách, zaměstnán byl již 28 roků na dráze. Ve středu dne 18. t. m. urovnával u Podhlázek násep a padl se skály přímo na koleje a zůstal bez vědomí. Na místo neštěstí přivolán byl lékař p. dr. Stein, který mohl zjistiti pouze smrt.
Jan Ladislav Lukáš Fabe Král Červinka doktor Stein Havlíčkův náměstí Davle
10 article
— Prodával hodinky na splátky. V minulých dnech potloukal se po okoli pardubickém známý tulák a vykoukaný dareba Jos. Pavelka z Bohdanče, jenz nalézá se pod policejním dohledem, a v obci Trnové zahájil opětně svou „činnost“. Vydávaje se za zástup- ce hodinářské firmy Jos. Marčana z Vimperka, přiji- mal objednávky, na které žádal vždy nějakou zálohu předem. Tak dostal od rolníka Fr. Poláka 2 K, od V. Slavíka 2 K a od Fr. Adamce 1 K, načež odešel, aby jinde vykonal „obchodní“ obchůzku. Když pak ob- jednaně hodinky dlouho nedocházely, obrátili se zml- nění zákazníci přímo na firmu, kteráž však jim sdě- lila, že se zmíněným agentem není v obchodním spojení a nemá s ním vůbec ničeho společného. Tu teprve poznali, kolik uhodilo a udali věc prostředni- ctvím četnictva okr. soudu.
Pavelek Marčan V Slavík Adamec Jos Bohdaneč Vimperk Francie Jos
11 article
— Cinové vykuřovadlo a brenzový hmoždíř vy- kopány byly, jak sdělují pardubické „Neodvislé Listy“, před nedávnem na staveništi blíže „Sokolov- ny“ v Chrudimi. Prvější nádobka tvaru hmoždíře 125 mm vysoká, spočívá na třech širších chodidlec v karyatydní hlavy přecházejících a 45 mm vysokých nohách. Ku pohodlnému uchopení a nešení vykuřo- vadla slouží na pláštíku veliké prohnuté, nad okra nádobky vyčnívající ucho. Průměr otvoru vykazuje 12 em, jeho okraj je kolmý, dolů ke středu pláštíku prohnutě se úžící a dvěma podvojnými čarami po ob- vodu opatřen. Dýnko je kolibavé veskrz a plášť do vý- še 34 jest pravidelně dirkován. Jiných ozdob nevyka- zuje. Při vydobývání ze země doznala nádobka špi- čákem valného poškození; bylť u dna pláštík pro- ražen, dvě nohy její zkrouceny a celá nádoba poněkud zploštěná. Na jejím povrchu jen málo hladkých míst spatřujeme; ostatek zůstává drsným o porésním. Toto vykuřovadlo mohlo náležeti domácnosti 16. věku a vy- šlo asi z hutě slévací známé a rozšířené rodiny rodiny Konvářů v Chrudimi nebo zvonaře Mat. Mydláře tamtéž. Václ. Konvář poslední člen télo rodiny, držel dům r. 1595 v čtvrti klášterské v Chrudimi a nedaleko tohoto místa objeveno vykuřovadlo cínové i bronzový hmoždiř, taktéž 125 mm vysoký, o 2 uchách a tého skoro tvaru jako vykuřovadlo. Tmavošedá dosti nane- šená vrstva jakési skloviny jako náhrada patiny, po- skytuje hmoždíři krásný vzhled. Z předhistorické doby známo je nám vykuřovadlo hliněné, po celém po- vrchu dírkami opatřené 81/2 em vysoké, dole i nahoře otevřené a sice z prachistorického sidliště na „Slánské Hoře“, nyní uložené v museu království českéhov Praze. Patřívaloť k domácnosti tiché, nikoliv lidu bo- jovnému ani kočujícími, nýbrž usedlému a sloužívalo k rozpálení hmoty pryskyřicové, jantarové atd.
Cina Mat Mydlář Václ Sokolov Chrudim Slánský hoře muzeum království českéhov Praga mm
12 article
— Prodávají masí na všecko i — na nervy. Pí- secký „Otavan“ sděluje: Lichotivá pověst, kterou si dovedl získati zázračný doktor Komár“ čili Šimák v Paměticích, ještě více ale tučné honoráře, které mu pacienti platili, získaly mu následníků. V posledních dnech pokouší se totiž v okolí Písku, zejmena ve Voj- nikově, Vrcovicích, Jamnech, Putimi, Řažicích, Heř- mani dva muži o své štěstí, jako neomylní lékaři pro všecko. Svou „zázračnou“ mastí, kterou si sami dělají, léčí psotník i padoucnici, bolesti žaludku, hlavyi srdce, chřipku i horečku, vůbec vše a dělají to „la- cino“; za mazání žádají pouze 10 až 20 K, které jim lehkověrný lid také platí. Četnictvo pátrá po doktorech velmi pilně, ale dosud podařilo se zjistiti pouze, že oba jsou malé, slabé postavy a svou zázračnou mast že připravují z praobyčejného másla a popele, bez jakékoli jiné přísady. — Arsenikom otrávená pženice. Neznámý zlo- myslník patrně z pomsty provedl v minulých dnech surový kousek. Rozházel na louku rolníka Dubcev Pardubičkách arsenikem otrávené zrní pšenice, za tím účelem, aby se drůbež otrávila. Slepice rolníků Dubce, Sýkory a Budinského skutečně byly otráveny. — Po dvon měsících vylovená mrtvola. Z Loun se sděluje: Pekařský mistr Antonín Koukal, 56letý, z Nového Strašecí, odešel před dvěma měsíci z bylu své provdané dcery Charvátové v Lounech, kde byl návštěvou, aniž se byl navrátil. Dne 19. t. m. vylo- vena nedaleko Obory jeho mrtvola z řeky Ohře. Má se za to, ze běží o sebevraždu z trudnomyslnosti. — Horkokrevný milenec s nožem a biitvou. Václ.
Komár Šimák Dubec Sýkora Budinski Koukal Charvát Václ Pamětice Písek Vrcovice Jamny Putim Řažice Heř Dubcev Pardubičky Louny Nový Strašecí Ohře Otavan
13 article
Šubrt z Loun obšťastňoval po dva roky svou láskou dělnici Annu Práškovou. Když však tato viděla, že známost nevede k ničemu, počala se Šubrtovi vy- hýbati. To Šubrta tak rozezlilo, že dne 10. t. m. s břitvou v ruce vyhrožoval své bývalé milence, že ji i sebe zabije a dne 15. t. m. ohrožoval ji opět no- žem. Práškova ze strachu oznámila okolnosti tyto četnictvu, které horkokrevného milence zatklo. — Po desíti létech obnovený zatykač na dvoj- násobného vraha. V roce 1892 uprchl ze zemské trest- nice v Grandengu 25letý trestanec Antonín Schulz, příslušný do Fridrichsbrucku v Prusku, odpykávající si doživotní žalář pro zločin vraždy, spáchané v roce 1889 na jistém mlynáři. Schulz uprchl do Čech, kde potloukal se v okolí náchodském a broumovském a na podzim roku 1893 zavraždil u Broumova plátenici Annu Wenigovu ze Semil a oloupiv mrtvolu vhodil ji do skalní rokle, kde byla po delší době nalezena. Vražda způsobila tedy ohromnou sensaci, ale Schulze, jenž byl zcela bezpečně označen jako pachatel, nepo- dařilo se dopadnouti. Nestalo se tak dopsud, ačkoliv od té doby uběhlo téměř deset let. Na Schultze, který dle všeho potlouká se nejspíš v Prusku, obnoven by znova krajským soudem v Hradci Králové zatykač jenž obšírně uvádí popis osoby vrahovy.
Šubrt Práškův Schulz Broumův Wenigův Schultz Louny Prusko Čechy Semily Hradec Králové
14 article
— Výbuch benzinu. Z Krňova se sděluje: Dne 18. března událo se zde neštěstí při přípravě k před- stavení s kouzelným divadlem. V sále hotelu „U ko- runy“ měl míti večer představení Julius Freiberg majitel kouzelného divadla. Před počelím dávalsi světelné effekty dohromady a tu zpozoroval, že ben- zinový motor, jímž hnal cosi na jevišti, potřebuje ja- kési opravy. Zavolal si tedy zámečnického mistra Hanela, aby mu motor spravil. Bylo k tomu zapotřeb svělla a použito tedy bezpečnostní svítilny. Ale i při této opatrnosti událo se neštěstí. Sotva že zámečnický mistr asi pět minut u motoru pracoval, ozvala se straš- ná rána a benzinový motor stál v jediném plameni Benzin v motoru nahromaděný se vzňal a nádoba. ze které plyn ubíhal, se roztrhla. Majitel divadla jeho syn byli značně popáleni, zámečník šťastnou ná- hodou vyvázl pouhým leknutím. Výbuch ale byl tak mocný, že okna hotelu až do třetího poschodí byla vy- máčknuta. — Střelil se a pověsil. Z Brna se oznamuje ze dne 23. března: Z neznámé příčiny spáchal sebe vraždu včera před polednem ve své kanceláři měst ský sekretář brněnský, přidělený referátu potravní daně, Arnošt Müller. Byl slár 51 let a zanechal vdovu se čtyřmi dětmi. Spáchal sebevraždu děsnou. Nej prve vypálil do sebe několik ran z revolveru a pak aby smrt jistě následovala, pověsil se. Müller nalezen byl již jako chladná mrtvola.
Julius Freiberg Hanel Müller Brno kouzelný divadlo
15 article
— Loulková divadla. Stálé loutkové di vadlo Národní jednoty pošumavské nní Slovanech«. Dnes v úterý dne 24. t. m. o půl 6.1 odpoledne hraje se »Paličova dceras. Ve středu o poledne jsou tři představení. — České lázně. Při vtoku Jizery do Labe, okouz lujícím to a zdravém koutku král. českého, leží hle dané lázeňské místo Toušeň. Slatinné a železite lázně tamější značně se rozšiřují pěčí p. Jos. Králíka který prý samém parku lázeňském zbudovati da moderní, bygienicky zařízený dům o 22 místnostech Bližší v inserátě.
Jizera Labe Toušeň Loulková divadlo Český lázeň
16 article Naučný obzor.
Naučný obzor. Prof. dr. Thomayer — R. E. Jamot K 50. jeho narozeninám V posledních nedělích oslavováno bylo ně kolik vynikajících českých pracovníků, kteří se ve zdraví dožili 50. roku svého života, což zvláště v dnešních dobách těžkého zápasu život- ního a stále vzrůštajícího rozsahu vědění lid- ského znamená více, než kdy jindy. Bylo by nespravedlivo, kdyby vedle prvního básníka českého, Jaroslava Vrchlického a vedle slavného chirurga českého, prof. Maydla, nebylo veřejně vzpomenuto tohoto význačného dnei v životě prof. dra. Thomayera. Třebas před 11/4 rokem bylo jubileum 25leté doktorské činnosti našeho, všemi milo- vaného učitele lékařství oslaveno i v širokých kruzích české žurnalistiky příležitostnými sta- těmi, v kruzích lékařských pak činem nejzdat- nějším, úctyhodnou publikaci,!) sbirkou věde- ekých prací jeho žáků, jež vyšla pěčí jeho assi- stenia, doc. Lad. Syllaby a obsahuje 20 pracl,*) ceny veskrze trvalé, myslíme, že nelze abrahamoviny Josefa Thomayera přejíti vzhle- dem k této předloňské oslavě mlčením. Byl-li totiž vědecký význam Thomayerův oceněn tenkráte přiléhavě a z kompetentních per, nebylo po našem mínění dosud vy- stiženo jeho dílo vzdělávací, které došlo sice tu a tam také zmínky, ale dosud nikde nebylo posouzeno svědomitěji a podrobněji. Ru- brika tato věnována je poučeni širších kruhů vědách, zvláště přírodních — nemůže tudíž býti místa příhodnějšího k ocenění popularisátorské činnosti Thomayerovy.
profesor doktor Thomayer Jamot Vrchlický Maydl docent Lada Syllaba Thomayerův
17 article
Muž osvědčené energie a pracovní mohut- nosti Thomayerovy nesdilí, bohudík, touhuji ných padesátníků, kteří selkavše se s Abraha- mem, nejživěji pocítí touhu po oddechu. Pro něj padesátka nebude heslem ke spánku na va- vřínech, ale pro nás, kteří sledujeme jeho práci všecku, vědeckou i populární i paedagogickou i lé- kařskou, je to o jeden důvod více, abychom už nyní registrovali, co prof. Thomayer vykonal. třeba jen doplněním k tomu, co v listě našem před rokem bylo v té příčině pověděno. Je ještě jeden směr v bohaté a mnohostran- né literární činnosti Thomayerově, který také nedošel dosud náležitého ocenění: jeho činnost belletristická, pro kterou býval v létech osm- desátých z postav mezi českými literáty, ne-li nejpopulárnější, tedy jistě z nejoblíbenějších. Mám na mysli jeho „Příroda a lidé“ a ostatn práce toho druhu.
Thomayerův profesor Thomayer Abrah
18 article
Není však úkolem této práce sledovali tentc tak proníkavým a vysloveným úspěchem koruno vaný díl Thomayerova působení veřejného. Při jdou zajisté povolanější odhadcové — literárn jeho soudruzi a kritikové z povolání, z nichžu některých, bohužel, u nás v Čechách aspoň málo kdo má — štěstí . .. R. E. Jamo! . . Kolikráte zamyslil jsem se, sleduje popu- larisátorskou činnost Thomayerovu od samých počátků až po dnešní dny, hledaje v literatuře té doby a starší, české i cizí vzory, dle nichž byl by mohl pracovati mladý tenkráte doktor Thomayer. Nenalezl jsem jich tenkráte a nena- lezám podnes nikde v literatuře zjev s Tho mayerem obdobný. Belletristické práce jeho které pak vyšly jako sbírka „Příroda a lidé“ ukázaly ovšem, že bylo to všecko v jeho podivu hodném mozku, co dodávalo těm studiím popu- lárně lékařským, jež z jeho péra vyšly, toho roztomilého, nenapodobitelného pelu, lákajícího i čtenáře, kteří nikdy o vědu nezavadí, i lite rární gourmandy, kteří se hned tak něčím ne dají uchvátiti.
Thomayerův Thomayer Čechy Jama
19 article
Popularisovati lékařství není úkol lehkýa není ani vděčný. Vyhnouti se choulostivým Seyl lám a Charybdám, aby totiž čtenář A nebyl zne pokojen, aby čtenář B nechtěl hned sám na sobě zkoušeti, o čem se v článku takovém mluví, aby čtenářka C nebyla ve své citlivosti dotčena ně kterým, bez obalu vylíčeným projevem přiroze ným, padnouti vždy na takovou látku, kteráje nejen zajímava, ale o které jest i prospěšno po- věděti něco bližšího, dále pověděti to tak, aby to nebylo únavně rozvláčné, ani zase příliš stručné a tím snad kusé — vyžaduje nejen šťastnou ruku u volbě, ale i ducha bystrého, v li- teratuře sběhlého a vědy znalého — nejen jed- noho oboru, nýbrž i oborů příbuzných, theoreti- ckých i praktických. Neníť také snadno, každé théma zpracovati srozumitelně. Co se člověk na- přemýšlí, nežli poví větu některou tak, abyji každý lnik rozuměl, ví každý, kdo se jen jednou pokusil o zpopularisování některé otázky z lékař- ství. Jednoduchý pomysl, který se dá vyjádřiti v medicině jedním slovem, třeba vysvětlovat celými odstavci.
Charybda
20 article
Tu je již patrno, jak mnoho platí v popu- larisování styl. Le style c'est l'homme — tato krátká věta francouzského myslitele platí také a zvláště v popularisování lékařství, neboť styl je tu, předpokládáme-li znalost věci, hlavní po- žadavek. Řekne-li se dnes v kritice o někom, kdo píše populárně lékařské stati, že se mu podařilo napsati něco „Thomayerovským slohem“, je to veliká chvála, na které si bude zakládati do smrti. A pak ta zvláštní schopnost, pově- děti věc jasně — toť právě takový dar ne- bes jako styl. Tato kardinální, nepostradatelná vlastnost každého dobrého učitele může se v po- pulárních statích R. E. Jamota zvláště určitě po- zorovati. Bez ní ani styl není všecko, neboť bez ní stává se práce přistupnou jenom úzkému kruhu znalců, kteří nepotřebují, aby se jim věc popularisovala, i míjí se proto práce, která nen zcela jasná, se svým účelem.
Jamot
21 article
Tyto tři vlastnosti: věcná správnost, ladný poutavý sloh a přístupnost charakterisují všecký práce prof. Thomayera. U nás v Čechách popularisovali medicínu četní lékaři před Thomayerem, ale zvláště bohatc rozkvetl tento druh literatury v posledním deseti leti. Z předchůdců Thomayerových znamenity Purkyně v „Živě“, dále dr. Podlipský v „Živě“ a jinde, prof. Albert v „Musejníku“ v „Květech“ (Hálkových) a jinde a někteří měn 1) Thomayerův Jubilejní sborník. Učiteli svému na počest XXV. ročnice jeho doktorátu věnují žáci. V Praze, Bursík a Kohout 1901. 3) Pro příštího biografa Thomayerova zvláště ze zajímavé této publikace uvádíme práce: Dr. J. Pel- náře: Lékařské dílo Jos. Thomayera a jeho školy a doc. L Sy llaby: Několik vzpomínek z let assi- stentsk ých známí spisovatelé, z vrstevníků Thomayerových prof. Chodounský, prof. Kuffner, prof. Mareš a z nejmladších... ty ani netřeba jme- novati, neboť náležejí době přítomné, někteří do- vedli také státi se známými mezi čtenáři širších kruhů, nejen v kruzích přísné vědy, ale takové popularitě netěšil se žádný z nich, jednak proto že někteři poměrně málo psali lidu, jiní pak psali jen nejužším kruhům intelligence.
profesor Thomayer Thomayerův Purkyně Živa Albert Hálkův Bursík doktor docent L sa Chodounská Kuffner Mareš Čechy Praha jubilejní sborník
22 article
Jedno jméno pohřeší snad někdo v řadě pra- covníků nahoře uvedených — Filipa Stani- slava Kodyma. Uvádím ho výslovně zvláště neboť on je typem popularisátora lidového. Láka to, pustiti se zde do parallely těchto dvou indi- vidualit, tak ojedinělých v dějinách vědecké lite- ratury české — bohužel, však úzký rámec této skizzy nedovoluje, rozepisovati se v odbočky byť byly sebe odůvodněnější. Jamot vedle Ko- dyma je jako vtipný, duchaplný causeur vedle důkladného, svědomitého učitele lidu. Oba směry mají své úkoly a oprávnění, oba spiso- vatelé budou vždy miti svoje čtenářstvo, nadšene pro svého autora. Kdežto Kodym dovedl v lidu svém buditi pěči o zdraví, uměl R. E. Jamo pérem svým vykouzliti živý, léty nepomíjející zá- jem o lékařství i v takových kruzích čtenářstva kde by jej nikdo nehledal — zájem, který z ne jednoho mladého čtenáře jeho essayí učinil po zdéji jeho žáka a pak i kollegu. Thomayerových populárních statí z lékařstn je slušná řada. Některé z těchto článků Jamoto výclí jsou dokonalé studie, které zúplna vyčerpá vají látku, tak že ani po létech nebude lze nnoho dodati. To platí na př. o essayi v „Živě? (Nálada nemocných).
Staňa Kodym Lák Jama Thomayerův ko
23 article
Obsahem zapadají většinou do lékařstv vnitřního v nejširším slova smyslu, při čemž ne lze nepoznati, že se zvláštní oblibou vybíralsi autor látku z neuropathologie, nejtěžší to a nej důležitější discipliny lékařské, kterou nezrodila sice doba nejnovější, ale která teprve v posled- ních desetiletích vzmohla se netušenou měrou. Thomayer na své poliklinice se zálibou studoval choroby nervové a sleduje do detailů, co nového věda v tom oboru vybádala, učil celé generaci lé- kařů této diseiplině při nemocných ambulant- ních. Co to znamená, dovede ovšem vycititi jen odborník. Ale nejen lékařství vnitřní a neurologie, ale i chirurgie poskytovala zvláště v počátcích lite- rární činnosti Jamotovi některé vděčné náměty Po dnes pamatuji, jak poutavě a nadšeně prvn v Čechách popularisoval krásné a záslužné vý zkumy Listerovy o antiseptickém ošetřování ran Musil už býti znalcem své vědy kovaným kdo se odvážil popularisovati anatomii a fysio logii, ve kterýchžto vědách máme populárních spisů dosud velice málo. Z těchto, laikům těžko přístupných věd zvolil si Thomayer právě látku nejzavilejší, nejsložitější — nauku o čidlech. kterou způsobem po dnes nepředstiženým zpo- pularisoval v knize „Čtení o pěti smyslech člo- věka“ („Matice Lidu“, ročník XIV., 1880), kte- rýžto spís čtoucí kruhy venkovské znova a znova pročitaly v době, kdy byla nová česká kniha zlevem nepřiliš častým a spis toho druhu bílou vránou.
Thomayer Jamot Listerův Musil Čechy
24 article
Populárně lékařských prací Thomayerovýel je hodně přes sto roztroušeno po časopisech zvláště v „Lumíru“, kde Jamot svým literárním genrem debutoval, a jemuž zůstal věren, pokud redakce nalézala se v rukou přítele jeho, J. v Sládka. Později obšťastnil časem některým víla ným článkem i jinou redakci, na př. „Zvon“ „Zdraví“, „Č. Revue“ Čásť jich sestavil v knize „Vedle cesly (Bursík a Kohout, 1895), ve které2 je nejvíce populárně lékařských studií Thomayerových ob- saženo. Podal je členářstvu skromně svou sym- patickou, nevyrovnatelnou bodrosti: „Proč jsem výbor tenio učinil, povím hned Vím, že ho nebylo potřeba. Avšak čím jsem byl starší, tím více jsem si přál, abych k upomíne na mladší, šťastnější léta měl na snadě výbo prací, jež v oboru lehčí prosy jsem vykonal Poněvadž pak se mi podařilo najíti pro věci ty nakladatele a kniha, z nich sestavená, není urče- na jen pro jejího spisovafele, snažil jsem se vy brati ze spousty toho, co jsem v mladších léteci psával, hlavně takové věci, které mi dnes při padaji poměrně čitelnějšími.
Bursík Thomayerův Lumír
25 article
V poslední sbírce R. E. Jamota „Po různýcl stezkách“ (Bursík a Kohout, Praha, 1902), ob sažena jen jedna stať populárně-lékařská (XV. „o ukrutnosti v přírodě““). Je jich ještě hojnost po časopisech rozptý leno a bylo by škoda, kdyby zapadly. Kolik na kiadatelů bylo by povděčno, kdyby jim je Tho mayer sestavil ve sbírku! Studie „O přetížení prací, zvláště ve ško lách“, ve které Thomayer první postavil se rázně proti obecnému míněni, zvláště lékaři zastávané mu, dále přednáška „Vliv civilisace na nervy člo- věka“ z IIl. sjezdu lékařů a přírodníků českých v Praze, r. 1900 konaného, která nenalezla sie milosti před tváří filosofické školy Masarykovy (proč by nemohl pověděti lékař svoje dojmyz literatury a praxe a filosof také svoje, když je te půda, na které se selkávají obě ty diseipliny!), ale v české lékařské literatuře je první prací, tom předmětě jednajíci, a konečně brožura „Po- trava jakožto příčina nemoci“ (Haškovcovy „Li- dové rozpravy lékařské“, seš. 14., J. Otto, 1901). rozšířená to starší jedna stať autorova — jsou asi na rozhraní mezi přísně vědeckou a populárně lékařskou produkcí Thomayerovou. Pro úplnost podolýkáme, že některé statě Jamolovy přešly do středoškolských čítanek.
Jamot Bursík Thomayer Haškovcův Otta Praha filosofický škola Masarykův
26 article
Stav se klinickým učitelem, prof. Thomayer teprve nedávno dospěl k metě svého života, kde přinese svérázný jeho talent paedagogický badatelský z bohatého a stálého materiálu klini- ckého ještě hojnost ovoce. Podal mnoho praci vědeckých (je jich už sto a několik), vydal stu dentům „Pathologii a therapii nemocí vnitřních“ a „Úvod do drobné praxe lékařské“, kterýž praktikům zůstane hledaným vodítkem. Napsal řadu cestopisů, které zůstávají trvalým obohace- ním literatury. Zachytil ze života svých zemře- lých přátel několik episod charakteristikami, je budou jednou hledanými dokumenty pro literár ního historika. Léčil a vyléčil nekonečnou řadu *) Jsou tu obsaženy tyto články: Ze života ve velké nemocnici. — Zlato. — Básníci a lékařství. — Umění na lidském těle. — Barva lidského oka. — O polykání. — Je nemoc neštěstím? — Z dějin léků. — Aesthetika při stole. — O neužitečném žaludku. — O žárlivosti. — Na povzbuzenou. — O ztrátě citu. — O útrapách našich nepřátel. — Popularisování vědy lékařské klientů, vychoval na své poliklinice ve směru pro praxi jistě nejdůležitějším (diagnostice ambulant- ních nemocí) všechen lékařský dorost, pokud z české fakulty vyšel. Každý jednotlivý směr čin- nosti jeho by stačil, aby Thomayera učinil v české literatuře výraznou postavou. Je málo veřejně činných sil v národě českém, které by tolika směry a tak zdatně v každém z těch směrů do- vedly pracovati. Pracoval, pracuje a bude, bohda. pracovati — ku prospěchu své vlasti, kterou tak jímavě, po starovlastenecku, celou duší miluje — kéž v plném, nerušeném zdraví ještě dlouhou řadu let.
profesor Thomayer
28 article
Belgie a alkoholismus. Pokud se týče hospodství. zaujímá Belgie prvé místo v Evropě. Jak ohromně jest alkoholismus tam rozšířen, vysvítá nejlépe ze zprávy jistého belgického lékařského časopisu, dle něhož lid belgický za posledních sedm let vydal za kořalku dva a půl tisice millionů franků. Půl třetí milliardy! Obnos ten, jak v časopise jest podotknuto, rovná se součtu nákladů, jež belgický stát od r. 1830 měl s veřejnými stavbami a podniky, od železnic po- činaje až po vojenská opevněni! Počet krčem jest v malé Belgii vskutku ohromný — 175.000; jeden výčep lihových nápojů připadá na 38 obyvatel. Brus- sel, hlavní město belgické, má sám 4281 výčepů li- hovin. Všechny ostatní země evropské zůstávají da- leko za Belgií. První po Belgii přijde Francie (!), kde 1 výčep lihovin připadá na 75 obyvatel. V Prusku připadá jeden výčep na 190 obyvatel, v Rakousku na 200, v Rusku na 991, kdežto v Norsku, kdež nejenergičtěji a v míře největší zakročili proti moru alkoholsckému, připadá jeden výčep na 50.000 (2) obyvatel.
Prusek Belgie Evropa Francie Rakousko Rusko Norsko
29 article
Jed „usjadovatých“ hadů. Prostonárodně se tvrdí, že každý had jest jedovatým. A jako již mnohý názor prostonárodní byl vědecky potvrzen, tak se i tomuto lidovému tvrzení dostává částečně za pravdu. Angličan J. J. Ouelch, jenž se zabýval studiem hadích jedů, pozoroval, že uštknutí jistých všeobecně za nejedo- vatě považovaných hadů není tak zcela nevinné pro člověka, nýbrž že vyvolává mnohdy menší příznaky olravy. Pokusy jest dokázáno, že výměšek slinných žláz evropských úžovek jest na př. pro morčata jedo- vatým. Po Quelchovi zabývali se velmi důkladně tou- to otázkou angličti badatelé Aicock a Rtogers. Jejich důkladná a svědomitá práce, opírající se o řadu spo- lehlivých pokusův, a tedy založená na přesných fak- tech, dokázala jasně, že vlastně nejedovatých hadů vů- bec není. Jedovatost výměšku jejich jest velmi různého stupně, od výměšku, jenž o nic více není škodlivým, nežli výměšek slinný kteréhokoli jiného zviřete, a po strašný, ohromně rychle smrtící jed kobry. Ze mnohý z hadů dosud za nejedovatého pokládaný není nikterak člověku nebezpečným, má tu přičinu, ž mu scházi vhodný apparát kousací, totiž jedové zuby, jimiž by mohl po ušlknuti jed svůj vstřiknouti do rány.
Angličan Ouel
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Priucezna Lonisa. Z Mentonu se oznamujet Při kvapném odjezdu princezny Louisy a Girona odtud, zanechána jejich zavazadla v hotelu das Anglais. Těchlo dnů došla ze Ženevy depeše právního zástupce princeznina, Lachenela, aby ze závazadel vyloučena byla mužská garderoba a zaslána Giro- novy do Brusselu, ostatek pak aby byl zaslán do Lindavy. Mezi zavazadly zaslanými do Lindavy na- lezá se též skvostné prádélko pro očekávané děcko. jež princezna koupila v Mentonu krátce před svým odjezdem = Sjezd dějepisců v Římě bude zahájen slavně 2. dubna za přítomnosti krále s chotl. = Tajně oddáni Z Londýna se telegrafuje: Svn presidenta republiky kubské Jose de Estrada Palma prchl tajně z Havany, kde navštěvoval universitua s ním zmizela i slečna Mabel Jacobsova, krásná dcera majitele jedné z největších továren na cigarety. Jak se zjistilo, prchli do Nového Yorku, kde byti od- dáni. President Palma jest prý tímto činem syno- vým velice rozčilen. = Se zlatým řetízkem v ústech. Z Prešpurku se oznamuje: Známá zlodějka Rosa Ichlerova vykradla těchto dnů truhiu a krabici se šperky své sousedky. Den potom byla zatčena a z počátku zapírala. Avšak po delším výslechu vytáhla z úst k nemalému úžase všech zlatý damský řelízek 170 centimetrů dlouhý. pocházející z krádeže, kde jej měla po celou tu dobu ukrytý.
Lachenel Gira Jose Estrada Palma Jacobsův Menton Louis Girona Ženeva Brusel Lindava Řím Londýn Havana Nový York Prešpurk Priucezno Lonisa
31 article
= Zápas se zlodějl. Přítel našeho listu píše nám z Oděsy: Josef Erben Čech),. 30letý, pracuje několik let ve zdejší Kaisrově továrně na nábytek, kde si vy- dělává dosti slušný plat. Z téžce nastřádaných peněz obohacoval skromné své zařízení bytu různými věcmi a nábylkem. Erbena pronásledoval zlý osud. Kdykoliv odešel do práce a manželka na bazar, byl jeho byt systematicky navštěvován zloději, kteří odnášeli, co se dalo. Erben neunavně pátral po zlodějích, až ko- nečně přišel na stopu zlodějské bandě, jež měla svou peleš nedaleko jeho bytu u hlídače Prokoféva, který obýval strážní domek a lak o jeho »blahodárné čin- nosti« neměl nikdo ani potuchy. Když se Erben vra- cel v sobotu po výplatě z továrny domů, z pozoroval. že ho Prokofev neustále stopuje. Tuše něco neka- lého, zašel k svému přiteli, od kterého si vypůjčil re volver a odešel. Když vstoupil do svého bytu, byl nemálo překvapen. Na první pohled zpozoroval, ž měl v bytě opět dlouhoprstou návštěvu. Ve světnic panoval chaos. Všechno bylo přeházeno, skříně ná- silně vypáčeny a mnoho věcí, prádla i šatstva schá- zelo. Erben se dlouho nerozmýšlel, nabil revolver vypravil se k hlídači Prokofevu. Oknem uviděl, že ve světnici se nachází hlídač, šest mužů a dvě ženské.
Erben Kaisrův Prokofév Čechy
32 article
Erben neváhal, rozbil nohou sklo a šestkráte vystřelil do světnice. Prvním výstřelem byl zastřelen Prokofe a druhé minuly se cíle. Na to odběhl domů, nabil znov revolver a vrátil se zpět i vystřelil ještě několikráta do světnice. Soudruzi zastřeleného hlídače vyskočili na dvůr a vrhli se na Erbena, jenž dvakráte vystřeli a jednoho z nich ranil. Druzí ranou do hlavy svalil Erbena na zem, vyrvali mu revolver a stříieli na něho. Kohoutek však selhával. Udeřili tedy ještě jed- nou Erbena a všichni se rozutekli. Za nějakou dobu Erben přišel k sobě a odešel domů. Mezi tím polici se dověděla, že hlídač Prokofěv byl zastřelen. Erbena předvedli na policejní komisažství, kdež valice lito- val, že nezastřelil všech šest zlosynů, kteří byli na postrach celému okoli. Zahájeno úsilovné pátrání po ostatních, kteří se v bytě Prokoféva scházeli. = Zemětřesení Z Paříže, 23. března. (C.- B.) Na jihu Francie, zejmena ve městech Taras co nu, Folxa Aix les Bains byly pocítěny včera od- poledne tři krátké otřesy země. — Z Kaisers- lauternu se telegrafuje: V neděli o 6. hod. ráno a o 2. hod. odpol. pocitěny byly v jižní části Faleka od Landavy až k Werdenu a ve Wörthu prudké otřesy země, při nichž obyvatelstvo prchalo z doma, protože se bálo, že se domy zboří. — Z Cunea se oznamuje: Dnes v pondělí ráno pocítěno zde a v okolí zemětřesení, které nezpůsobilo však žádné škody-
Erben Prokofe Kohoutek Taras Paříž Francie Kaisers Cuneo Folxa Aix le
33 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Reorganisace měšťanských škol. Z Vídně, 23. března. (C.-B.) V sobotní odp. schůz zabývala se anketa svolaná za účelem event. reorgani- sace měšť. škol nejprve olázkou, zdali by se dopo- ručovala změna vyučovací soustavy pro trojtřídní měšťanské školy a má-li se soustředivá methoda roz- dělení vyučovací látky předmělů, jimž vyučuje se ve více třídách ponechali, obmeziti, nebo zcela odstra- niti. Po rozhovoru konstatoval ministr vyučování ryt Hartel, že se mu zdá, že projevena shoda, ze- jmena v podstatném směru, změna vyučovacího programu jest skutečně žádoucí a sice roztříděním vyhovujícím místním a hospodářským potřebám. Také popud, aby dívčí měšťanské školy přizpůsobily se více praktickým potřebám života, jest velmi vděč- ným, prolože v oboru výchovy dívek třeba skutečně ještě mnoho doháněti. Co se týče otázky použiti soustředivé vyučovací methody, jež nazvána byla poutem, mohlo by se na základě zkušeností, na- bytých osvědčenými odborníky, vypracovaných in- strukcí použíti při vyučovacích plánech jež ne- považovaly by se za naprosto vížíci podrobné normy. Hlavní zásadou při vyučování musí býti: „Non multa, sed multum«. Při otázce vydávání
Hartel Vídeň