3
article
čitelem bude otištěna ve výroční zprávě jednoty. Vý-
roční schůze členská konati se bude ve středu
dne 15. dubna t. r. v zasedací síni Sokola pražského
dne 1. dubna schůze poradní „u Choděry“ za pří-
činou volby výboru pro příští správní rok a dne 8.
dubna poslední schůze výborová tamtéž
— Dary. Fondu Riegrovu, zřízenému při
Ústřední Matici školské k uctění památky Riegrovy.
věnovali: Dr. Danicl v Bechyni 5 K, obec Mirovice
20 K. rada král. města Rakovníka 25 K, okresní vý-
bor v Habrech 20 K, Rádl Adolí, účetní revident
zemského výboru 10 K, Václav Jíra, mag. rada v
Praze 10 K, dělnický vzdělávací spolek »Barák«
v Jičíně 10 K. Tim dostoupil fond Riegrův doposud
výše K 8702.77. — Sdružení spolků vojen-
ských vysloužilců pro Prahu a okolí
věnovalo k uctění památky Riegrovy 5 K Národní
jednoty severočeské. — Spolek posluchač
chemie na české vysoké škole technické v Praze
věnoval Skuherského nadaci k uctění památky dra.
F. L. Riegra 25 K. — K uctění památky dra. F. L
Riegra věnovalo obyvatelstvo města Turnova společ-
nou sbírkou místo věnců obnos K 784.40 ve pro-
spěch Ústřední Matice školské. Občanstvo turnovské
vystihlo plně přání zvěčnělého, obětujíe tak značný
příspěvek našemu nejpřednějšímu ústavu národnímu.
— K uctění památky zesnulého pana J. Vojty Slu-
kova na místo věnce zaslali: pan Ouy Bondy, to-
várník v Praze 20 K a společnost p. Antoše Frýdy
(odbor XIV.) též 20 K ve prospěch Ústřední jednoly
českoslov. herectva. Za člena přispívajícího Ú. J. Č
H. (též k uctění památky J. V. Slukova) s 10K
ročním příspěvkem přistoupili pp. MUDr. Ot Zuna
praktický lékař v Praze a Karel Všetečka, mag-
pharm. a majitel závodů materialistických v Praze.
Choděra
Riegrův
Danicl
Rádl
Jíra
Barák
Tim
Skuherský
F L Riegr
J Vojta
Ouy Bond
Antoš Frýd
J Č H
Slukův
MUDr
Zuna
Všetečka
Bechyně
Rakovník
Praha 10 K
Jičín
Praha
Turnov
Sokol pražský den
obec Mirovice
sdružený spolek vojna
český vysoký škola technický v Praga
ústav národní
4
article
— Výstavy. Výstava »České umění«v
pavilloně pod Kinského zahradou ote-
vřena jest -denně od 9. hod. ranní do 6. hod. večerní
za vstupné 1 K. Pro studentstvo, dělnictvo a spolky
vyhraženo jest snížené vstupné na odevzdání po-
ukázky, opatřené razítkem spolkovým neb ústavním.
Poukázky vydává spolkům a ústavům na předložení
žádanky s udáním počtu poukázek administrace
»Volných Směrů« ve Vodičkově ul. č. 38 od 4 do 6
hod. odpol. Členové spolku »Manes« nechť vyzved-
nou si poukázky v místnosti spolkové. Předprodei
výslavních vstupenek po 1 K obstarává inserlní kan-
celář Schönfeld a spol. na Václavském nám. č. 17.
— Krajinské výstavy. Východočeská vý
slava v Pardubicích 1903. Pěčí odboru vzdě-
lávacího pořádati se bude na výstavě řada přednášek
oborů věd a umění, Mezi jinými přednášeti bude prol.
dr. Jaroslav Vrchlický o spisovatelích českého vý-
chodu.
— Folofonogral inž. Emanuela Červenky. Dnes
o půl osmě hod. večerní konána bude ve velkém sále
žofínském prvá přednáska z cyklu, pořádaného od-
bornými spolky na české technice ve prospěch Sku-
herského nadání, pro podporování nemajetných tech-
niků. Přednášeti bude vynálezce inž. Emanuel Čer-
venka o svém „fotofonografu“, klerýmž po přednášce,
provázené četnými demonstracemi, bude reprodu-
kovali zpěv a hudbu. Dle značné poptávky po vstu-
penkách, lze očekávati hojnou návštěvu. K četným
dotazům pořadatelstvo odpovídá, že přednáška po-
řádána jest při židlích a ne při stolech, a že sedadla
číslována nejsou. Zbývající vstupenky dostati lze u
ct firem po 1 kor.: Topič, Grosmar a Svoboda a J.
Vojta na Ferdinandově tř., K. Všetečky ve Spálenéa
v Žitné ulici a u p. Voleského na Král. Vinohradech.
Studentské lísíky budou se vydávati až u pokladny.
doktor
Vrchlický
Folofonogral
Červenka
Ing
Čer
J Vojta
Ferdinandův
K Všetečka
Voleský
Král
Vodičkův ulice
Václavský já
Pardubice
Žitná ulice
Český uměný
Grosmar a Svoboda
5
article
Veškeré dotazy laskavě adresovány buďtež: Přednášky
ve prospěch Skuherského nadání, Česká technika,
Karlovo nám
— Hromadně jarní výlety ptactva. V rozkošných
dnech těchto, kdy potulujeme se rádi v polích a lesich,
abychom užili prvního vonného dechu jara, každou
chvilku překvapeni býváme jako by jen ozvěnou šu-
stotu, klerý nastane prouděním vzduchu, rozvířeného
křídly od jihozápadu i jihovýchodu k nám táhnoucích
houfů ptactva. Čo dříve jen nesměle k nám dolétalo,
nyní již spěchá ve výletních proudech; kachny obsa-
dily již všechny své známé rybníky a stará řečiště;
husy přelelí vždy v noci k severu. V sádech našich
schází jen koncertní mistr slavík: komparserie nej-
populárnějšího koncertu, v níž vyniká kos a drozd,
již první zkoušky zdařile vykonala, náležejíť zpěvy
jejich k nejlepším všech zpěvů kromě slavíčího. V le-
sích listnatých, na ostrovech našich řek již to hlaholi
zvuky flétny, pišťal, štěbenců; tam slyšíme krásné
strofy kosovy, jež slavnostně nesou se ke klenbám
nově omladlého stromoví, lu vesele vpadá švitorným
s-accatem drozd, jenž ze žertovně melodie přechází
v obsažnou, líbozvučnou a daleko se rozléhající píseň
Ve stínných lesích objevila se před několika dny čer-
venka, která přitáhla v noci; pronikavě křičí a spouští
se do lesů a zahrad, aby se nasytila. Dnes již lesem
rozléhá se zvučný její zpěv, ostrě zvuky „šnikerykyk“
často se opakující vyznívají jako trylky: první teplé
paprsky sluneční rozehřejí hlavně samečka ke krás-
němu zpěvu, který trvá od ranního šera až do tmy.
Skuherský
Čo
Karlův já
Český technik
6
article
Hnízdo již má založeno blízko při zemi anebo v me-
chu, v děrách zemních, vyhnilých pařezích, mezi ko-
řeny atd. Postaveno jest z mechu a vycpáno tenkými
korinky, stebělky, chlupy, vlnou, peřím. V dubnu
bude násada pěli až sedmi vajec žlutavě bílýchs
tmavšími rezavožlutými tečkami k vylíhnutí připra-
vena. Ve velikých zahradách milý host již se před-
stavil, rozlomilý rehek jinak léž v různých končinách
českých řehák, řeháček, čermák, čermáček, brožek.
čenčořík, kroník, kominíček, muchálek zvaný. Drě
až tři sloky, z nichž složen jeho zpěv, zní dojemně.
jako zvuky flétny, poněkud melancholicky, ale pří-
jemně. Dnes již radost v parku Stromovky, v zahra-
dách trojských, v lesích polabských a povllavských.
Kdo nyní nevycítí kras a velebnosti přírody, teň zma-
řeny má nejkrásnější chvíle, jež život poskytuje.
— Změny držebností. Obec pražska koupila od
Boh. Kücha sři dílce domů čp. 127—V., 129—V. a
215—V. ve Smílesově a Rabinské ulici za 20.000 K.
Ich
Smílesov
Rabinský ulice
7
article
A. Julišová koupila od manž. Tesařových dům čp.
1166 v Korunní třídě na Král. Vinohradech za 110.00
K. Manž. Fuchsoví koupili od stav. A. Kučerya
manž, dům čp. 1067 v Manesově ulici za 99.200 K.
M. Hartlova a sp. koupili od stav. Boh. Holeška dům
čp. 966 v Palackého třidě na Král. Vinohradech za
60.400 K. O. Reisenauerová koupila od V. Vondráka
dům čp. 1061 v Manesově ulici za 94.000 K. Manž.
Kopeckých koupili stav. pozemek č. kat. 391/11 ne
Krl. Vinohradech za 13.000 K. Manž. Ryšavých
koupili od manž. Jirsových dům čp. 240 v Nuslich
za 22.600 K. K. Kalibová koupila od F. a M. Bejšov-
cových stav. požemek č. kal. 184./55 v Nuslích z
3000 K. F, Wsgner z Hlavence koupil od Štěp. Bergra
demy čp. 345—438 v Žerotinově ulici v Lsbni za
110.000 K. M. Hozová koupila od manž. Doležalovýcn
dům čp. 260 v Michli za 7800 K. Manž. Hartmannovi
koupili stav. pozemek od č. parc. 86/1 v Michli za
7443 K.
A Julišová
Král
K Manž
A Kučerya
Hartlův
Palacký
K O
Reisenauerová
V Vondrák
Kopecká
Jirsův
Kalibová
M Bejšov
Wsgner
Štěp
Bergr
Hozová
Hartmann
Vinohrady
Manesov ulice
Nusle
Hlavenec
Žerotinov ulice
Lsbni
Michle
8
article
— Předlažba ulice. Od včerejška je pro jízdu po-
vozů uzavřena ulice Anenská na Starém městě, po-
něvadž se předlažďuje-
— Klub mládenců — rozpuštěn. Z Mor. Ostravy
se sděluje: K nemalé radosti svobodných místnícl
dam rozpuštěn byl místodržitelstvím „Klub mláden-
ců“, protože prý žádné „činnosti“ nevykazoval
Brněnské listy poznamenávají, že zpráva tato mezi
vdavekchtivými způsobila patrnou sensaci, neboť dou-
fají, že rozpuštění Klubu mládenců znamená obrat
k lepšímu. Snad činnost každého jednotlivce zvlást
bude nyní patrnější.
— Zšílel ve škole. Vzrušující případ stal se včera
před polednem v jedné učebně státní průmyslové školy
na Starém městě: Mezi vyučováním byl 19letý žák
Ant. Pešula, bydlící v Eliščině třídě č. 1201—II., stí-
žen šílenou zuřivostí, vytáhl kapesní nůž a ohrožoval
své spolužáky. Při velikém zděšení někteří druhové
nepozbyli duchapřítomnosti a nešťastníka odzbrojili.
Po lékařském ohledání byl nebožák odvezen do ústa-
vu choromyslných. Ku převežení bylo použito obecní
dvoukolové košatinky. Když podobné neštěstí stihne
jiného, použije se drožky neb lepší nějaké příležitosti.
Pro záka průmyslové školy stačí košatinka, kde ho
nikdo nemůže doprovázeli!
— Hlínou zasypána. Do Kořínkovy cihelny na
Generálce v Nebušicích včera odpoledne přišla svému
mužovi při práci vypomoci 53letá Marie Kozáková.
Sotva ale několikráte kopla do hlíny, sessula se mo-
hutná vrstva a dělnici zasypala. Utrpěla těžké pora-
nění v kříži a byla po lékařském přispění odvezena
do všeobecné nemocnice
— Náhlá úmrtí. V domě č. 24 ve Smečkách n
hoř. Novém městě včera zemřela 79letá vdova po
sluhovi Marie Topinková. — Tři a půl roku starý
Antonín
Pešula
Hlína
Kořínkův
Kozáková
Topinková
předlažba ulice
Morava
Ostrava
Eliščin třída
Nebušice
9
article
synek zřízence elektrických dráh Jan- Alexandr z čís.
15 na Havlíčkově náměstí včera náhle zemřel. Obě
mrtvoly byly převezeny do pathologického ústavu
za účelem zjištění příčiny smrti.
— Zemkel náhle v budově zemského výboru.
Na záchodku ve druhém patře budovy zemského vý-
boru na Malé straně byl včera po 1. hod. odpol. 24letý
účetní aspirant Ladislav Lukáš, bydlící v Salmovské
ulici č. 9—II., nalezen mrtev. Aspirant trpěl značnými
návaly padoucnice a zdá se, že tato choroba zavinila
jeho předčasnou smrt. Po lékařském ohledání byla
mrtvola převezena do pathologického ústavu.
— Služka ze otrávila. Do všeobecné nemocnice
byla včera přivezena k léčení 22letá Růžena Fabe-
rova, do Davle příslušná a na Král. Vinohradech
zaměstnaná, která v sebevražedném úmyslu požila
kostiku se čtyř krabiček sirek. Zoufala si následkem
nešťastné lásky.
— Nešlěstí na dráze. Dělník Josef Červinka, 69
roků starý, bytem na Podhlázkách, zaměstnán byl již
28 roků na dráze. Ve středu dne 18. t. m. urovnával
u Podhlázek násep a padl se skály přímo na koleje
a zůstal bez vědomí. Na místo neštěstí přivolán byl
lékař p. dr. Stein, který mohl zjistiti pouze smrt.
Jan
Ladislav Lukáš
Fabe
Král
Červinka
doktor
Stein
Havlíčkův náměstí
Davle
10
article
— Prodával hodinky na splátky. V minulých
dnech potloukal se po okoli pardubickém známý tulák
a vykoukaný dareba Jos. Pavelka z Bohdanče, jenz
nalézá se pod policejním dohledem, a v obci Trnové
zahájil opětně svou „činnost“. Vydávaje se za zástup-
ce hodinářské firmy Jos. Marčana z Vimperka, přiji-
mal objednávky, na které žádal vždy nějakou zálohu
předem. Tak dostal od rolníka Fr. Poláka 2 K, od V.
Slavíka 2 K a od Fr. Adamce 1 K, načež odešel, aby
jinde vykonal „obchodní“ obchůzku. Když pak ob-
jednaně hodinky dlouho nedocházely, obrátili se zml-
nění zákazníci přímo na firmu, kteráž však jim sdě-
lila, že se zmíněným agentem není v obchodním
spojení a nemá s ním vůbec ničeho společného. Tu
teprve poznali, kolik uhodilo a udali věc prostředni-
ctvím četnictva okr. soudu.
Pavelek
Marčan
V Slavík
Adamec
Jos
Bohdaneč
Vimperk
Francie
Jos
11
article
— Cinové vykuřovadlo a brenzový hmoždíř vy-
kopány byly, jak sdělují pardubické „Neodvislé
Listy“, před nedávnem na staveništi blíže „Sokolov-
ny“ v Chrudimi. Prvější nádobka tvaru hmoždíře
125 mm vysoká, spočívá na třech širších chodidlec
v karyatydní hlavy přecházejících a 45 mm vysokých
nohách. Ku pohodlnému uchopení a nešení vykuřo-
vadla slouží na pláštíku veliké prohnuté, nad okra
nádobky vyčnívající ucho. Průměr otvoru vykazuje
12 em, jeho okraj je kolmý, dolů ke středu pláštíku
prohnutě se úžící a dvěma podvojnými čarami po ob-
vodu opatřen. Dýnko je kolibavé veskrz a plášť do vý-
še 34 jest pravidelně dirkován. Jiných ozdob nevyka-
zuje. Při vydobývání ze země doznala nádobka špi-
čákem valného poškození; bylť u dna pláštík pro-
ražen, dvě nohy její zkrouceny a celá nádoba poněkud
zploštěná. Na jejím povrchu jen málo hladkých míst
spatřujeme; ostatek zůstává drsným o porésním. Toto
vykuřovadlo mohlo náležeti domácnosti 16. věku a vy-
šlo asi z hutě slévací známé a rozšířené rodiny rodiny
Konvářů v Chrudimi nebo zvonaře Mat. Mydláře
tamtéž. Václ. Konvář poslední člen télo rodiny, držel
dům r. 1595 v čtvrti klášterské v Chrudimi a nedaleko
tohoto místa objeveno vykuřovadlo cínové i bronzový
hmoždiř, taktéž 125 mm vysoký, o 2 uchách a tého
skoro tvaru jako vykuřovadlo. Tmavošedá dosti nane-
šená vrstva jakési skloviny jako náhrada patiny, po-
skytuje hmoždíři krásný vzhled. Z předhistorické doby
známo je nám vykuřovadlo hliněné, po celém po-
vrchu dírkami opatřené 81/2 em vysoké, dole i nahoře
otevřené a sice z prachistorického sidliště na „Slánské
Hoře“, nyní uložené v museu království českéhov
Praze. Patřívaloť k domácnosti tiché, nikoliv lidu bo-
jovnému ani kočujícími, nýbrž usedlému a sloužívalo
k rozpálení hmoty pryskyřicové, jantarové atd.
Cina
Mat
Mydlář
Václ
Sokolov
Chrudim
Slánský hoře
muzeum království českéhov Praga
mm
12
article
— Prodávají masí na všecko i — na nervy. Pí-
secký „Otavan“ sděluje: Lichotivá pověst, kterou
si dovedl získati zázračný doktor Komár“ čili Šimák
v Paměticích, ještě více ale tučné honoráře, které mu
pacienti platili, získaly mu následníků. V posledních
dnech pokouší se totiž v okolí Písku, zejmena ve Voj-
nikově, Vrcovicích, Jamnech, Putimi, Řažicích, Heř-
mani dva muži o své štěstí, jako neomylní lékaři pro
všecko. Svou „zázračnou“ mastí, kterou si sami dělají,
léčí psotník i padoucnici, bolesti žaludku, hlavyi
srdce, chřipku i horečku, vůbec vše a dělají to „la-
cino“; za mazání žádají pouze 10 až 20 K, které jim
lehkověrný lid také platí. Četnictvo pátrá po doktorech
velmi pilně, ale dosud podařilo se zjistiti pouze, že
oba jsou malé, slabé postavy a svou zázračnou mast
že připravují z praobyčejného másla a popele, bez
jakékoli jiné přísady.
— Arsenikom otrávená pženice. Neznámý zlo-
myslník patrně z pomsty provedl v minulých dnech
surový kousek. Rozházel na louku rolníka Dubcev
Pardubičkách arsenikem otrávené zrní pšenice, za tím
účelem, aby se drůbež otrávila. Slepice rolníků
Dubce, Sýkory a Budinského skutečně byly otráveny.
— Po dvon měsících vylovená mrtvola. Z Loun
se sděluje: Pekařský mistr Antonín Koukal, 56letý,
z Nového Strašecí, odešel před dvěma měsíci z bylu
své provdané dcery Charvátové v Lounech, kde byl
návštěvou, aniž se byl navrátil. Dne 19. t. m. vylo-
vena nedaleko Obory jeho mrtvola z řeky Ohře. Má
se za to, ze běží o sebevraždu z trudnomyslnosti.
— Horkokrevný milenec s nožem a biitvou. Václ.
Komár
Šimák
Dubec
Sýkora
Budinski
Koukal
Charvát
Václ
Pamětice
Písek
Vrcovice
Jamny
Putim
Řažice
Heř
Dubcev Pardubičky
Louny
Nový Strašecí
Ohře
Otavan
13
article
Šubrt z Loun obšťastňoval po dva roky svou láskou
dělnici Annu Práškovou. Když však tato viděla, že
známost nevede k ničemu, počala se Šubrtovi vy-
hýbati. To Šubrta tak rozezlilo, že dne 10. t. m. s
břitvou v ruce vyhrožoval své bývalé milence, že
ji i sebe zabije a dne 15. t. m. ohrožoval ji opět no-
žem. Práškova ze strachu oznámila okolnosti tyto
četnictvu, které horkokrevného milence zatklo.
— Po desíti létech obnovený zatykač na dvoj-
násobného vraha. V roce 1892 uprchl ze zemské trest-
nice v Grandengu 25letý trestanec Antonín Schulz,
příslušný do Fridrichsbrucku v Prusku, odpykávající
si doživotní žalář pro zločin vraždy, spáchané v roce
1889 na jistém mlynáři. Schulz uprchl do Čech, kde
potloukal se v okolí náchodském a broumovském a na
podzim roku 1893 zavraždil u Broumova plátenici
Annu Wenigovu ze Semil a oloupiv mrtvolu vhodil
ji do skalní rokle, kde byla po delší době nalezena.
Vražda způsobila tedy ohromnou sensaci, ale Schulze,
jenž byl zcela bezpečně označen jako pachatel, nepo-
dařilo se dopadnouti. Nestalo se tak dopsud, ačkoliv
od té doby uběhlo téměř deset let. Na Schultze, který
dle všeho potlouká se nejspíš v Prusku, obnoven by
znova krajským soudem v Hradci Králové zatykač
jenž obšírně uvádí popis osoby vrahovy.
Šubrt
Práškův
Schulz
Broumův
Wenigův
Schultz
Louny
Prusko
Čechy
Semily
Hradec Králové
14
article
— Výbuch benzinu. Z Krňova se sděluje: Dne
18. března událo se zde neštěstí při přípravě k před-
stavení s kouzelným divadlem. V sále hotelu „U ko-
runy“ měl míti večer představení Julius Freiberg
majitel kouzelného divadla. Před počelím dávalsi
světelné effekty dohromady a tu zpozoroval, že ben-
zinový motor, jímž hnal cosi na jevišti, potřebuje ja-
kési opravy. Zavolal si tedy zámečnického mistra
Hanela, aby mu motor spravil. Bylo k tomu zapotřeb
svělla a použito tedy bezpečnostní svítilny. Ale i při
této opatrnosti událo se neštěstí. Sotva že zámečnický
mistr asi pět minut u motoru pracoval, ozvala se straš-
ná rána a benzinový motor stál v jediném plameni
Benzin v motoru nahromaděný se vzňal a nádoba.
ze které plyn ubíhal, se roztrhla. Majitel divadla
jeho syn byli značně popáleni, zámečník šťastnou ná-
hodou vyvázl pouhým leknutím. Výbuch ale byl tak
mocný, že okna hotelu až do třetího poschodí byla vy-
máčknuta.
— Střelil se a pověsil. Z Brna se oznamuje ze
dne 23. března: Z neznámé příčiny spáchal sebe
vraždu včera před polednem ve své kanceláři měst
ský sekretář brněnský, přidělený referátu potravní
daně, Arnošt Müller. Byl slár 51 let a zanechal vdovu
se čtyřmi dětmi. Spáchal sebevraždu děsnou. Nej
prve vypálil do sebe několik ran z revolveru a pak
aby smrt jistě následovala, pověsil se. Müller nalezen
byl již jako chladná mrtvola.
Julius Freiberg
Hanel
Müller
Brno
kouzelný divadlo
15
article
— Loulková divadla. Stálé loutkové di
vadlo Národní jednoty pošumavské nní
Slovanech«. Dnes v úterý dne 24. t. m. o půl 6.1
odpoledne hraje se »Paličova dceras. Ve středu o
poledne jsou tři představení.
— České lázně. Při vtoku Jizery do Labe, okouz
lujícím to a zdravém koutku král. českého, leží hle
dané lázeňské místo Toušeň. Slatinné a železite
lázně tamější značně se rozšiřují pěčí p. Jos. Králíka
který prý samém parku lázeňském zbudovati da
moderní, bygienicky zařízený dům o 22 místnostech
Bližší v inserátě.
Jizera
Labe
Toušeň
Loulková divadlo
Český lázeň
16
article
Naučný obzor.
Naučný obzor.
Prof. dr. Thomayer — R. E. Jamot
K 50. jeho narozeninám
V posledních nedělích oslavováno bylo ně
kolik vynikajících českých pracovníků, kteří se
ve zdraví dožili 50. roku svého života, což
zvláště v dnešních dobách těžkého zápasu život-
ního a stále vzrůštajícího rozsahu vědění lid-
ského znamená více, než kdy jindy.
Bylo by nespravedlivo, kdyby vedle prvního
básníka českého, Jaroslava Vrchlického a vedle
slavného chirurga českého, prof. Maydla, nebylo
veřejně vzpomenuto tohoto význačného dnei
v životě prof. dra. Thomayera.
Třebas před 11/4 rokem bylo jubileum
25leté doktorské činnosti našeho, všemi milo-
vaného učitele lékařství oslaveno i v širokých
kruzích české žurnalistiky příležitostnými sta-
těmi, v kruzích lékařských pak činem nejzdat-
nějším, úctyhodnou publikaci,!) sbirkou věde-
ekých prací jeho žáků, jež vyšla pěčí jeho assi-
stenia, doc. Lad. Syllaby a obsahuje 20
pracl,*) ceny veskrze trvalé, myslíme, že nelze
abrahamoviny Josefa Thomayera přejíti vzhle-
dem k této předloňské oslavě mlčením.
Byl-li totiž vědecký význam Thomayerův
oceněn tenkráte přiléhavě a z kompetentních per,
nebylo po našem mínění dosud vy-
stiženo jeho dílo vzdělávací, které
došlo sice tu a tam také zmínky, ale dosud nikde
nebylo posouzeno svědomitěji a podrobněji. Ru-
brika tato věnována je poučeni širších kruhů
vědách, zvláště přírodních — nemůže tudíž býti
místa příhodnějšího k ocenění popularisátorské
činnosti Thomayerovy.
profesor
doktor
Thomayer
Jamot
Vrchlický
Maydl
docent
Lada
Syllaba
Thomayerův
17
article
Muž osvědčené energie a pracovní mohut-
nosti Thomayerovy nesdilí, bohudík, touhuji
ných padesátníků, kteří selkavše se s Abraha-
mem, nejživěji pocítí touhu po oddechu. Pro
něj padesátka nebude heslem ke spánku na va-
vřínech, ale pro nás, kteří sledujeme jeho práci
všecku, vědeckou i populární i paedagogickou i lé-
kařskou, je to o jeden důvod více, abychom už
nyní registrovali, co prof. Thomayer vykonal.
třeba jen doplněním k tomu, co v listě našem
před rokem bylo v té příčině pověděno.
Je ještě jeden směr v bohaté a mnohostran-
né literární činnosti Thomayerově, který také
nedošel dosud náležitého ocenění: jeho činnost
belletristická, pro kterou býval v létech osm-
desátých z postav mezi českými literáty, ne-li
nejpopulárnější, tedy jistě z nejoblíbenějších.
Mám na mysli jeho „Příroda a lidé“ a ostatn
práce toho druhu.
Thomayerův
profesor
Thomayer
Abrah
18
article
Není však úkolem této práce sledovali tentc
tak proníkavým a vysloveným úspěchem koruno
vaný díl Thomayerova působení veřejného. Při
jdou zajisté povolanější odhadcové — literárn
jeho soudruzi a kritikové z povolání, z nichžu
některých, bohužel, u nás v Čechách aspoň
málo kdo má — štěstí . ..
R. E. Jamo! . .
Kolikráte zamyslil jsem se, sleduje popu-
larisátorskou činnost Thomayerovu od samých
počátků až po dnešní dny, hledaje v literatuře
té doby a starší, české i cizí vzory, dle nichž
byl by mohl pracovati mladý tenkráte doktor
Thomayer. Nenalezl jsem jich tenkráte a nena-
lezám podnes nikde v literatuře zjev s Tho
mayerem obdobný. Belletristické práce jeho
které pak vyšly jako sbírka „Příroda a lidé“
ukázaly ovšem, že bylo to všecko v jeho podivu
hodném mozku, co dodávalo těm studiím popu-
lárně lékařským, jež z jeho péra vyšly, toho
roztomilého, nenapodobitelného pelu, lákajícího
i čtenáře, kteří nikdy o vědu nezavadí, i lite
rární gourmandy, kteří se hned tak něčím ne
dají uchvátiti.
Thomayerův
Thomayer
Čechy
Jama
19
article
Popularisovati lékařství není úkol lehkýa
není ani vděčný. Vyhnouti se choulostivým Seyl
lám a Charybdám, aby totiž čtenář A nebyl zne
pokojen, aby čtenář B nechtěl hned sám na sobě
zkoušeti, o čem se v článku takovém mluví, aby
čtenářka C nebyla ve své citlivosti dotčena ně
kterým, bez obalu vylíčeným projevem přiroze
ným, padnouti vždy na takovou látku, kteráje
nejen zajímava, ale o které jest i prospěšno po-
věděti něco bližšího, dále pověděti to tak, aby
to nebylo únavně rozvláčné, ani zase příliš
stručné a tím snad kusé — vyžaduje nejen
šťastnou ruku u volbě, ale i ducha bystrého, v li-
teratuře sběhlého a vědy znalého — nejen jed-
noho oboru, nýbrž i oborů příbuzných, theoreti-
ckých i praktických. Neníť také snadno, každé
théma zpracovati srozumitelně. Co se člověk na-
přemýšlí, nežli poví větu některou tak, abyji
každý lnik rozuměl, ví každý, kdo se jen jednou
pokusil o zpopularisování některé otázky z lékař-
ství. Jednoduchý pomysl, který se dá vyjádřiti
v medicině jedním slovem, třeba vysvětlovat
celými odstavci.
Charybda
20
article
Tu je již patrno, jak mnoho platí v popu-
larisování styl. Le style c'est l'homme — tato
krátká věta francouzského myslitele platí také
a zvláště v popularisování lékařství, neboť styl
je tu, předpokládáme-li znalost věci, hlavní po-
žadavek. Řekne-li se dnes v kritice o někom, kdo
píše populárně lékařské stati, že se mu podařilo
napsati něco „Thomayerovským slohem“, je to
veliká chvála, na které si bude zakládati do
smrti.
A pak ta zvláštní schopnost, pově-
děti věc jasně — toť právě takový dar ne-
bes jako styl. Tato kardinální, nepostradatelná
vlastnost každého dobrého učitele může se v po-
pulárních statích R. E. Jamota zvláště určitě po-
zorovati. Bez ní ani styl není všecko, neboť bez
ní stává se práce přistupnou jenom úzkému
kruhu znalců, kteří nepotřebují, aby se jim věc
popularisovala, i míjí se proto práce, která nen
zcela jasná, se svým účelem.
Jamot
21
article
Tyto tři vlastnosti: věcná správnost, ladný
poutavý sloh a přístupnost charakterisují všecký
práce prof. Thomayera.
U nás v Čechách popularisovali medicínu
četní lékaři před Thomayerem, ale zvláště bohatc
rozkvetl tento druh literatury v posledním deseti
leti. Z předchůdců Thomayerových znamenity
Purkyně v „Živě“, dále dr. Podlipský
v „Živě“ a jinde, prof. Albert v „Musejníku“
v „Květech“ (Hálkových) a jinde a někteří měn
1) Thomayerův Jubilejní sborník.
Učiteli svému na počest XXV. ročnice jeho doktorátu
věnují žáci. V Praze, Bursík a Kohout 1901.
3) Pro příštího biografa Thomayerova zvláště ze
zajímavé této publikace uvádíme práce: Dr. J. Pel-
náře: Lékařské dílo Jos. Thomayera a jeho školy
a doc. L Sy llaby: Několik vzpomínek z let assi-
stentsk ých
známí spisovatelé, z vrstevníků Thomayerových
prof. Chodounský, prof. Kuffner, prof.
Mareš a z nejmladších... ty ani netřeba jme-
novati, neboť náležejí době přítomné, někteří do-
vedli také státi se známými mezi čtenáři širších
kruhů, nejen v kruzích přísné vědy, ale takové
popularitě netěšil se žádný z nich, jednak proto
že někteři poměrně málo psali lidu, jiní pak
psali jen nejužším kruhům intelligence.
profesor
Thomayer
Thomayerův
Purkyně
Živa
Albert
Hálkův
Bursík
doktor
docent
L sa
Chodounská
Kuffner
Mareš
Čechy
Praha
jubilejní sborník
22
article
Jedno jméno pohřeší snad někdo v řadě pra-
covníků nahoře uvedených — Filipa Stani-
slava Kodyma. Uvádím ho výslovně zvláště
neboť on je typem popularisátora lidového. Láka
to, pustiti se zde do parallely těchto dvou indi-
vidualit, tak ojedinělých v dějinách vědecké lite-
ratury české — bohužel, však úzký rámec této
skizzy nedovoluje, rozepisovati se v odbočky
byť byly sebe odůvodněnější. Jamot vedle Ko-
dyma je jako vtipný, duchaplný causeur vedle
důkladného, svědomitého učitele lidu. Oba
směry mají své úkoly a oprávnění, oba spiso-
vatelé budou vždy miti svoje čtenářstvo, nadšene
pro svého autora. Kdežto Kodym dovedl v lidu
svém buditi pěči o zdraví, uměl R. E. Jamo
pérem svým vykouzliti živý, léty nepomíjející zá-
jem o lékařství i v takových kruzích čtenářstva
kde by jej nikdo nehledal — zájem, který z ne
jednoho mladého čtenáře jeho essayí učinil po
zdéji jeho žáka a pak i kollegu.
Thomayerových populárních statí z lékařstn
je slušná řada. Některé z těchto článků Jamoto
výclí jsou dokonalé studie, které zúplna vyčerpá
vají látku, tak že ani po létech nebude lze
nnoho dodati. To platí na př. o essayi v „Živě?
(Nálada nemocných).
Staňa
Kodym
Lák
Jama
Thomayerův
ko
23
article
Obsahem zapadají většinou do lékařstv
vnitřního v nejširším slova smyslu, při čemž ne
lze nepoznati, že se zvláštní oblibou vybíralsi
autor látku z neuropathologie, nejtěžší to a nej
důležitější discipliny lékařské, kterou nezrodila
sice doba nejnovější, ale která teprve v posled-
ních desetiletích vzmohla se netušenou měrou.
Thomayer na své poliklinice se zálibou studoval
choroby nervové a sleduje do detailů, co nového
věda v tom oboru vybádala, učil celé generaci lé-
kařů této diseiplině při nemocných ambulant-
ních. Co to znamená, dovede ovšem vycititi jen
odborník.
Ale nejen lékařství vnitřní a neurologie, ale
i chirurgie poskytovala zvláště v počátcích lite-
rární činnosti Jamotovi některé vděčné náměty
Po dnes pamatuji, jak poutavě a nadšeně prvn
v Čechách popularisoval krásné a záslužné vý
zkumy Listerovy o antiseptickém ošetřování ran
Musil už býti znalcem své vědy kovaným
kdo se odvážil popularisovati anatomii a fysio
logii, ve kterýchžto vědách máme populárních
spisů dosud velice málo. Z těchto, laikům těžko
přístupných věd zvolil si Thomayer právě látku
nejzavilejší, nejsložitější — nauku o čidlech.
kterou způsobem po dnes nepředstiženým zpo-
pularisoval v knize „Čtení o pěti smyslech člo-
věka“ („Matice Lidu“, ročník XIV., 1880), kte-
rýžto spís čtoucí kruhy venkovské znova a znova
pročitaly v době, kdy byla nová česká kniha
zlevem nepřiliš častým a spis toho druhu bílou
vránou.
Thomayer
Jamot
Listerův
Musil
Čechy
24
article
Populárně lékařských prací Thomayerovýel
je hodně přes sto roztroušeno po časopisech
zvláště v „Lumíru“, kde Jamot svým literárním
genrem debutoval, a jemuž zůstal věren, pokud
redakce nalézala se v rukou přítele jeho, J. v
Sládka. Později obšťastnil časem některým víla
ným článkem i jinou redakci, na př. „Zvon“
„Zdraví“, „Č. Revue“
Čásť jich sestavil v knize „Vedle cesly
(Bursík a Kohout, 1895), ve které2 je nejvíce
populárně lékařských studií Thomayerových ob-
saženo. Podal je členářstvu skromně svou sym-
patickou, nevyrovnatelnou bodrosti:
„Proč jsem výbor tenio učinil, povím hned
Vím, že ho nebylo potřeba. Avšak čím jsem byl
starší, tím více jsem si přál, abych k upomíne
na mladší, šťastnější léta měl na snadě výbo
prací, jež v oboru lehčí prosy jsem vykonal
Poněvadž pak se mi podařilo najíti pro věci ty
nakladatele a kniha, z nich sestavená, není urče-
na jen pro jejího spisovafele, snažil jsem se vy
brati ze spousty toho, co jsem v mladších léteci
psával, hlavně takové věci, které mi dnes při
padaji poměrně čitelnějšími.
Bursík
Thomayerův
Lumír
25
article
V poslední sbírce R. E. Jamota „Po různýcl
stezkách“ (Bursík a Kohout, Praha, 1902), ob
sažena jen jedna stať populárně-lékařská (XV. „o
ukrutnosti v přírodě““).
Je jich ještě hojnost po časopisech rozptý
leno a bylo by škoda, kdyby zapadly. Kolik na
kiadatelů bylo by povděčno, kdyby jim je Tho
mayer sestavil ve sbírku!
Studie „O přetížení prací, zvláště ve ško
lách“, ve které Thomayer první postavil se rázně
proti obecnému míněni, zvláště lékaři zastávané
mu, dále přednáška „Vliv civilisace na nervy člo-
věka“ z IIl. sjezdu lékařů a přírodníků českých
v Praze, r. 1900 konaného, která nenalezla sie
milosti před tváří filosofické školy Masarykovy
(proč by nemohl pověděti lékař svoje dojmyz
literatury a praxe a filosof také svoje, když je
te půda, na které se selkávají obě ty diseipliny!),
ale v české lékařské literatuře je první prací,
tom předmětě jednajíci, a konečně brožura „Po-
trava jakožto příčina nemoci“ (Haškovcovy „Li-
dové rozpravy lékařské“, seš. 14., J. Otto, 1901).
rozšířená to starší jedna stať autorova — jsou asi
na rozhraní mezi přísně vědeckou a populárně
lékařskou produkcí Thomayerovou.
Pro úplnost podolýkáme, že některé statě
Jamolovy přešly do středoškolských čítanek.
Jamot
Bursík
Thomayer
Haškovcův
Otta
Praha
filosofický škola Masarykův
26
article
Stav se klinickým učitelem, prof. Thomayer
teprve nedávno dospěl k metě svého života, kde
přinese svérázný jeho talent paedagogický
badatelský z bohatého a stálého materiálu klini-
ckého ještě hojnost ovoce. Podal mnoho praci
vědeckých (je jich už sto a několik), vydal stu
dentům „Pathologii a therapii nemocí vnitřních“
a „Úvod do drobné praxe lékařské“, kterýž
praktikům zůstane hledaným vodítkem. Napsal
řadu cestopisů, které zůstávají trvalým obohace-
ním literatury. Zachytil ze života svých zemře-
lých přátel několik episod charakteristikami, je
budou jednou hledanými dokumenty pro literár
ního historika. Léčil a vyléčil nekonečnou řadu
*) Jsou tu obsaženy tyto články: Ze života ve
velké nemocnici. — Zlato. — Básníci a lékařství. —
Umění na lidském těle. — Barva lidského oka. —
O polykání. — Je nemoc neštěstím? — Z dějin léků.
— Aesthetika při stole. — O neužitečném žaludku. —
O žárlivosti. — Na povzbuzenou. — O ztrátě citu. —
O útrapách našich nepřátel. — Popularisování vědy
lékařské
klientů, vychoval na své poliklinice ve směru pro
praxi jistě nejdůležitějším (diagnostice ambulant-
ních nemocí) všechen lékařský dorost, pokud
z české fakulty vyšel. Každý jednotlivý směr čin-
nosti jeho by stačil, aby Thomayera učinil v české
literatuře výraznou postavou. Je málo veřejně
činných sil v národě českém, které by tolika
směry a tak zdatně v každém z těch směrů do-
vedly pracovati. Pracoval, pracuje a bude, bohda.
pracovati — ku prospěchu své vlasti, kterou tak
jímavě, po starovlastenecku, celou duší miluje —
kéž v plném, nerušeném zdraví ještě dlouhou
řadu let.
profesor
Thomayer
28
article
Belgie a alkoholismus. Pokud se týče hospodství.
zaujímá Belgie prvé místo v Evropě. Jak ohromně
jest alkoholismus tam rozšířen, vysvítá nejlépe ze
zprávy jistého belgického lékařského časopisu, dle
něhož lid belgický za posledních sedm let vydal za
kořalku dva a půl tisice millionů franků. Půl třetí
milliardy! Obnos ten, jak v časopise jest podotknuto,
rovná se součtu nákladů, jež belgický stát od r. 1830
měl s veřejnými stavbami a podniky, od železnic po-
činaje až po vojenská opevněni! Počet krčem jest
v malé Belgii vskutku ohromný — 175.000; jeden
výčep lihových nápojů připadá na 38 obyvatel. Brus-
sel, hlavní město belgické, má sám 4281 výčepů li-
hovin. Všechny ostatní země evropské zůstávají da-
leko za Belgií. První po Belgii přijde Francie (!), kde
1 výčep lihovin připadá na 75 obyvatel. V Prusku
připadá jeden výčep na 190 obyvatel, v Rakousku
na 200, v Rusku na 991, kdežto v Norsku, kdež
nejenergičtěji a v míře největší zakročili proti moru
alkoholsckému, připadá jeden výčep na 50.000 (2)
obyvatel.
Prusek
Belgie
Evropa
Francie
Rakousko
Rusko
Norsko
29
article
Jed „usjadovatých“ hadů. Prostonárodně se tvrdí,
že každý had jest jedovatým. A jako již mnohý názor
prostonárodní byl vědecky potvrzen, tak se i tomuto
lidovému tvrzení dostává částečně za pravdu. Angličan
J. J. Ouelch, jenž se zabýval studiem hadích jedů,
pozoroval, že uštknutí jistých všeobecně za nejedo-
vatě považovaných hadů není tak zcela nevinné pro
člověka, nýbrž že vyvolává mnohdy menší příznaky
olravy. Pokusy jest dokázáno, že výměšek slinných
žláz evropských úžovek jest na př. pro morčata jedo-
vatým. Po Quelchovi zabývali se velmi důkladně tou-
to otázkou angličti badatelé Aicock a Rtogers. Jejich
důkladná a svědomitá práce, opírající se o řadu spo-
lehlivých pokusův, a tedy založená na přesných fak-
tech, dokázala jasně, že vlastně nejedovatých hadů vů-
bec není. Jedovatost výměšku jejich jest velmi různého
stupně, od výměšku, jenž o nic více není škodlivým,
nežli výměšek slinný kteréhokoli jiného zviřete, a
po strašný, ohromně rychle smrtící jed kobry. Ze
mnohý z hadů dosud za nejedovatého pokládaný není
nikterak člověku nebezpečným, má tu přičinu, ž
mu scházi vhodný apparát kousací, totiž jedové
zuby, jimiž by mohl po ušlknuti jed svůj vstřiknouti
do rány.
Angličan
Ouel
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Priucezna Lonisa. Z Mentonu se oznamujet
Při kvapném odjezdu princezny Louisy a Girona
odtud, zanechána jejich zavazadla v hotelu das
Anglais. Těchlo dnů došla ze Ženevy depeše právního
zástupce princeznina, Lachenela, aby ze závazadel
vyloučena byla mužská garderoba a zaslána Giro-
novy do Brusselu, ostatek pak aby byl zaslán do
Lindavy. Mezi zavazadly zaslanými do Lindavy na-
lezá se též skvostné prádélko pro očekávané děcko.
jež princezna koupila v Mentonu krátce před svým
odjezdem
= Sjezd dějepisců v Římě bude zahájen slavně
2. dubna za přítomnosti krále s chotl.
= Tajně oddáni Z Londýna se telegrafuje: Svn
presidenta republiky kubské Jose de Estrada Palma
prchl tajně z Havany, kde navštěvoval universitua
s ním zmizela i slečna Mabel Jacobsova, krásná
dcera majitele jedné z největších továren na cigarety.
Jak se zjistilo, prchli do Nového Yorku, kde byti od-
dáni. President Palma jest prý tímto činem syno-
vým velice rozčilen.
= Se zlatým řetízkem v ústech. Z Prešpurku se
oznamuje: Známá zlodějka Rosa Ichlerova vykradla
těchto dnů truhiu a krabici se šperky své sousedky.
Den potom byla zatčena a z počátku zapírala. Avšak
po delším výslechu vytáhla z úst k nemalému úžase
všech zlatý damský řelízek 170 centimetrů dlouhý.
pocházející z krádeže, kde jej měla po celou tu dobu
ukrytý.
Lachenel
Gira
Jose
Estrada
Palma
Jacobsův
Menton
Louis
Girona
Ženeva
Brusel
Lindava
Řím
Londýn
Havana
Nový York
Prešpurk
Priucezno Lonisa
31
article
= Zápas se zlodějl. Přítel našeho listu píše nám
z Oděsy: Josef Erben Čech),. 30letý, pracuje několik
let ve zdejší Kaisrově továrně na nábytek, kde si vy-
dělává dosti slušný plat. Z téžce nastřádaných peněz
obohacoval skromné své zařízení bytu různými věcmi
a nábylkem. Erbena pronásledoval zlý osud. Kdykoliv
odešel do práce a manželka na bazar, byl jeho byt
systematicky navštěvován zloději, kteří odnášeli, co
se dalo. Erben neunavně pátral po zlodějích, až ko-
nečně přišel na stopu zlodějské bandě, jež měla svou
peleš nedaleko jeho bytu u hlídače Prokoféva, který
obýval strážní domek a lak o jeho »blahodárné čin-
nosti« neměl nikdo ani potuchy. Když se Erben vra-
cel v sobotu po výplatě z továrny domů, z pozoroval.
že ho Prokofev neustále stopuje. Tuše něco neka-
lého, zašel k svému přiteli, od kterého si vypůjčil re
volver a odešel. Když vstoupil do svého bytu, byl
nemálo překvapen. Na první pohled zpozoroval, ž
měl v bytě opět dlouhoprstou návštěvu. Ve světnic
panoval chaos. Všechno bylo přeházeno, skříně ná-
silně vypáčeny a mnoho věcí, prádla i šatstva schá-
zelo. Erben se dlouho nerozmýšlel, nabil revolver
vypravil se k hlídači Prokofevu. Oknem uviděl, že ve
světnici se nachází hlídač, šest mužů a dvě ženské.
Erben
Kaisrův
Prokofév
Čechy
32
article
Erben neváhal, rozbil nohou sklo a šestkráte vystřelil
do světnice. Prvním výstřelem byl zastřelen Prokofe
a druhé minuly se cíle. Na to odběhl domů, nabil znov
revolver a vrátil se zpět i vystřelil ještě několikráta
do světnice. Soudruzi zastřeleného hlídače vyskočili
na dvůr a vrhli se na Erbena, jenž dvakráte vystřeli
a jednoho z nich ranil. Druzí ranou do hlavy svalil
Erbena na zem, vyrvali mu revolver a stříieli na
něho. Kohoutek však selhával. Udeřili tedy ještě jed-
nou Erbena a všichni se rozutekli. Za nějakou dobu
Erben přišel k sobě a odešel domů. Mezi tím polici
se dověděla, že hlídač Prokofěv byl zastřelen. Erbena
předvedli na policejní komisažství, kdež valice lito-
val, že nezastřelil všech šest zlosynů, kteří byli na
postrach celému okoli. Zahájeno úsilovné pátrání po
ostatních, kteří se v bytě Prokoféva scházeli.
= Zemětřesení Z Paříže, 23. března. (C.- B.)
Na jihu Francie, zejmena ve městech Taras co nu,
Folxa Aix les Bains byly pocítěny včera od-
poledne tři krátké otřesy země. — Z Kaisers-
lauternu se telegrafuje: V neděli o 6. hod. ráno
a o 2. hod. odpol. pocitěny byly v jižní části Faleka
od Landavy až k Werdenu a ve Wörthu prudké
otřesy země, při nichž obyvatelstvo prchalo z doma,
protože se bálo, že se domy zboří. — Z Cunea
se oznamuje: Dnes v pondělí ráno pocítěno zde a
v okolí zemětřesení, které nezpůsobilo však žádné
škody-
Erben
Prokofe
Kohoutek
Taras
Paříž
Francie
Kaisers
Cuneo
Folxa Aix le
33
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Reorganisace měšťanských škol.
Z Vídně, 23. března. (C.-B.) V sobotní odp. schůz
zabývala se anketa svolaná za účelem event. reorgani-
sace měšť. škol nejprve olázkou, zdali by se dopo-
ručovala změna vyučovací soustavy pro trojtřídní
měšťanské školy a má-li se soustředivá methoda roz-
dělení vyučovací látky předmělů, jimž vyučuje se ve
více třídách ponechali, obmeziti, nebo zcela odstra-
niti. Po rozhovoru konstatoval ministr vyučování ryt
Hartel, že se mu zdá, že projevena shoda, ze-
jmena v podstatném směru, změna vyučovacího
programu jest skutečně žádoucí a sice roztříděním
vyhovujícím místním a hospodářským potřebám.
Také popud, aby dívčí měšťanské školy přizpůsobily
se více praktickým potřebám života, jest velmi vděč-
ným, prolože v oboru výchovy dívek třeba skutečně
ještě mnoho doháněti. Co se týče otázky použiti
soustředivé vyučovací methody, jež nazvána byla
poutem, mohlo by se na základě zkušeností, na-
bytých osvědčenými odborníky, vypracovaných in-
strukcí použíti při vyučovacích plánech jež ne-
považovaly by se za naprosto vížíci podrobné
normy. Hlavní zásadou při vyučování musí
býti: „Non multa, sed multum«. Při otázce vydávání
Hartel
Vídeň