2
masthead
V Praze, v úterý dne 24. března 1903.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
před rlácí se
v Praze v admsinistrane
na měsí
čtnt jeua . . . . S K —
k dvojí donážko
nn a. . . 7 K 50 k
ve filialkách
na měsíc .
Poštoui
Praha
NN a
6
article
na sse. . . . .
s drojí zisllko
9
article
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác
Dnešní čislo pro Prahu le o 10 stranác
Kdo v tom maďarsko-rakouském
souboji padne?
Když se v noci sylvestrovské náčelník vlády
uherské, Koloman Szel1, vracel z Vídně
do Pešti, zdaž mu prošlehla hlavou předtucha,
není-li skvělé to vítězství, jehož právě nad Ra-
kouskem dobyl, na konec pro něho vítězstvím
Pyrrhovým? — Tehda vše se mu obdivovalo
a kořilo jako neobyčejně znamenitému státniku,
který svým deákovským konciliantním důmyslem
a klidem všechny obtiže hravě přemahá, jemuž
vše se zdaří, nač sáhne, který má do sebe sosi
herkulsky vítězného a přece zase smířlivého.
zkrátka, jehož osobnost jest obdařena tím zvlášt-
ním kouzlem velikých a silných karakterů, kteři
sobě podmaňují dobu i osud. A hle, dnes, po
necelých třech měsících mluví se v témže ně-
mecko-cislajtánském tisku o brzkém a za-
slouženém pádu Szellově, a kde
jaká Körbrova babka snáší již chrastí na hra-
nici, by na ní upálila toho »hlavního pod-
něcovatele a pěstitele maďarského
cha uvinismu, toho zplozence obstrukce,
jenž nyní obstrukcí pojde.« Duchové, jež
vzbudil, hrozí prý nyní Szella utopit.
Szel
Pyrrhův
Körbrův
Duchová
Praha
Vídeň
Pešť
10
article
»Což se pan Szell během vyjednávánío
vyrovnání s Rakouskem nahrozil z okna Vídni«
pomívá se mu pojednou »Bohemie« ze dne 22
t. m., což znával vždy klásti důraz na úplno
hospodářskou samostatnost Uher
Nuž teď nesmí žalovat, když méně zodpovědn
poslanci maďarští pro tuto samostatnost bez
všech »kdyby a pak-li« horují, když toho, co byl
pan Szell jako dosažitelné označil, nyní vskutku
také dosíci chtějí.«
»Tak dlouho byl tento maďarský chauvi-
nism, bažící po neodvislosti na všeci
polích, na hospodářském, politickém jako vojen-
ském, všemi uherskými státní ky
trpěn, ba časem i uměle živen, až se
nyní spraštil a šíleně zuři . . . Tou podráždě-
nosti Maďarů proti černo-žlutým barvám a pra
porům, tím jejich křikem po maďarských pra
porech a důstojnících u plukův uherských spo
lečné armády, tou jejich štvanicí proti německé
řeči armádní: tím vším a jiným ještě jsou
v první řadě vinni ministři uheršti.
Szell
Uher
Maďar
Rakousko
Vídeň
Bohemia
11
article
Mluvili tolikráte pro ulici, že nemohou se di-
viti, chce-li také jednou ulice sama mluvit.«
Tak kope dnes již udatně »Bohemie« Kolo-
mana Szella, druhdy inlimního přílele barona
Chlumeckého i — Körhra, poněvadž se do-
věděla, že vláda Szellova je v posledním
tažení, že již od sylvesírovské noci slo to sn
s kopce, že jest již dávno ku pádu zralou,
Nuž, proč ne? V říši pravděnepodobnost
možno vše, ale tak blízkým a jistý m se
nám přes všechnu kritičnost situace ten pád vlády
Szellovy přece jen býti nejeví.
Uhry nejsou Cislajtanií. Tam nemívají mi-
nisterské krise tak rychlý a snadný spád jako
zde. Tum není naprosto možným
žádné ministerstvo úřadnické.
nýbrž vždy jen ministerstvo par
lamentní, které může se králi zaručiti, že
má většinu sněmovny za sebou. Musili bychom
tedy dříve znamenati nějaký rozklad ve vládn
většině, nějaké odpadání částí její od osoby Szel-
lovy. Ale toho dosud v Uhrách nevidíme. Na-
opak, počelně mocná většina liberální strany
stojí při svém Kolomanu Szellovi doposud jako
sbor mamelukův, zaštiťujíc jej svou nadšenou
oddaností a přísahajíc mu věrnost při každé při-
ležitostí okázale znovu. I kdyby Szell sám zpro-
mrzen podal demissi, tato většina u vědomí, že
s ním stojí a padá, tomu nedopustí a ne-
nabídne koruně ze svých řad žádných kandidátů
na nástupnictví po Szellovi. V levo, k menšině
košutovské se pro nástupce Szellova přece ne-
sáhne a k Apponyimu? Nuž, ten právě sám
formuloval ony požadavky národní vůči armádě,
jež přijala opposice Košutova za své.
Však což nejvice na váhu padá: celét
Szell
Chlumecký
Körhr
Szellův
Uher
Cislajtanie
mamelukův
Košutův
Tuma
Uhry
Bohemia
Szellov
12
article
bouřné hnutí, jež dnes zmítá národem maďar-
ským, nemíří ostřím svým proti osobě a vládě
Szellově, nýbrž proti nové branné předloze
společného říšského ministerstva a proti rakou-
skému militarismu, na nějž se žaluje, že ne-
ustále rostoucími prostředky přemáhá síly lidu
a že svým duchem německým bolestně jitří ei
a uráží vědomí maďarského vojáka. —
Tomu platí veškeré ty demonstrace peštské
proti tomu všechna ta protestní bouře v zemi
jako v parlamentě uherském. O věc jde Ma-
darům, nikoliv o osobnosti. Demonstranti vo-
lají sice mimo jiné také »abčůg« Szellovi
ministru Fejérvarovi, však v pravdě nejdeo
hlavu ani jednoho ani druhého. Oba dostanou
od nejráznějších košutovců v tu chvíli pardon,
jakmile se jim podaří vymoci na centrální správě
vojenské tyto národní koncesse pro
Maďarstvo.
»Opposice maďarská«, jinak strana Ugro-
nova, nebojuje nyní ani za svůj vlastní úplný
program, neboť ona nepožaduje jestě samostat-
ného uherského vojska, nýbrž toliko, aby s po-
lečná armáda nebyla pouze rakou-
skou, nýbrž také uherskou. Po soudu
mém měla by vláda bez průtahu dáti zá-
ruku, že bude zavedena dvouletá
služba vojenská, dále slavné ujištění,že
bude při uherských plucích do ur
čité lhůty — nejdéle do pěti let — za-
vedena maďarština jako služebn
řeč. « —
»Opposici naši« — vykládal zpravodaji
»Zeitu« druhý náčelník opposice, posl. Ludvik
Hollo — »nejde o nic jiného než o sesílení
a zmohutnění maďarského živlu ve
společné armádě a o ulehčení těž
kých vojenských břemen.
Fejérvar
Ludvik Hollo
Ma
13
article
To lze prověsti zavedením maďarštiny
jako velicího jazyka při plucích
uherských, což bude možným hned, jak-
mile jen dostane se plukům uherským náleži-
tého počtu maďarských důstojníkův.
Téch ovšem jest doposud nedostatek, sahajieí
do tisícův i bude k tomu zapotřebí něco času,
aby se mezery vyplnily. Však přetvo re-
ním vojenských akademil v maďar-
ské brzy to půjde . . . Náš boj neplatí,
jak by si v jistých kruzích rád
namluvili, vládě Szellově, nýbrž
branným předlohám a i co do těch
jest možný kompromis, jakmile jen
bude zlomen odpor zkostnatělý ch
kruhů vojenských, kteří o těchto poža-
daveích doby ani slyšeti nechtějí.«
Však nejzajímavěji poslechnouti Bel u B
rabaše. Když byl se notně vysmál Víde-
ňákům, těší-li se, že obstrukce maďar
ská brzo se unaví a propustí branné
předlohy bez dosažení národníc
vymoženosti, jako učinili netroufali Češi.
pokračuje tento radikální opposičník doslova
»My víme, co chceme a budou-li naše poža-
davky splněny, zastavíme boj. Dříve však ne.
Bela
Čech
14
article
My požadujeme buď odvolání před-
loh branných, aneb ústupky pro ná-
rod náš; v první řadě přesazení vše ch
uherských důstojníků k uherským
plukům a v druhé uherské prapory
a odznaky a maďarskou služebn
řeč při plucích uherských. Na
tomto základě možno zjednati kompromiss, na
každém jiném ztroskotá. Jinak nebude žád-
ného branného zákona, ani povolení
prozatímného rozpočtu, nýbrž my vynulíme roz-
puštění parlamentu a nové volby.«
Tak daleko Košut a s ním většina oppo
sice snad nechce věci dohnati, nýbrž hodlaj
Szellově vládě propustit prozatimní rozpočet,
ale vůči branné předloze nesleví v odporu
do posledních sil. V tom jsou všickni
svorní a pevni. Jaký může býti konečný výsle
dek takého zápasu? Pomohla by si říšská správa
vojenská tím, kdyby přivodila pád v lá dy
Szellovy? Nebyl by to hazardní skok do
čiré tmy?
Právě ohlašuje ministr Fejerváry zem
uherské, že »pro známé události ve sněmu
uherskéma letošní odvod v Uhrách
musí být na dále na neurčito o dročen
Ulevuje si při tom proti opposici. Ale věři-
sám, že maďarský lid se pro tohle o
dálení nejtěžšího břemene vojen
ského od sebe na opposici svoji roz-
hněvá?
Trváme, že naopak tím jen u lidu obee
ného maďarská opposice získá a že jako vždý
dosud nalezne se východ z krise i tentokráte
že se nepodajnému Maďarstvu povolí dokonale
jen aby se udržela páska pospolitosti dualismem
tak osudně natržené
Košut
Szellův
Uhry
15
article
„Česká spořitelna“.
„Česká spořitelna“.
Že poměr c. k. m'stodržitele k České spo
řitelně jest neudržitelný, dovodili jsme v čísle
minulém z nepopíratelných a nepopíraných kva
lit České spořitelny jakožto ústavu germani
sačního, jakožto vyložené válečné pokladnice ně
mecké. Stejně jako nemůže býti c. k. místodr
žitel na příklad předsedou »Böhmerwaldbundue
nebo »Bundu der Deutschen« — jakkoli výro
kem nikterak budoucnosti předbíhati nehodláme
— nemůže býti nejvrchnějším přednostou spolku
o jehož výhradně a čistě německo nacionálníe
tendencích zvlášť po pamětním spise »Central-
banky«, sepsaném jedním z ředitelů Česke
spořitelny, posl. drem. Eppingrem, nemůže
býti nejmenší pochyby. Pamětní spis tento, před-
nesený drem. Eppingrem ve valné hromad
»Centralbanky« a tu schválený, setkal se ješt
s obzvláštním souhlasem druhého zástupce Č
ské spořitelny v »Centralbance«, ředitele jejího
dra. Střízka, kterýž neváhal vysloviti dík za
schválení, čímž odstavec o budoucím chování
České spořitelny, v pamětním spise obsažený, na-
bývá dvojnásobného autoritativního potvrzení
jednak ústy dra. Eppingra a jednak prohláše-
ním dra. Střízka. Zmíněný odstavec dí v příčině
rozdílení správního výtěžku — jak známo —
že Česká spořitelna následkem českého runu —
bude sice sproštěna českých vkladů, než i ohledů
k českým národním účelům a ústavům, k nimž
brán prý v letech minulých zřetel nadbytečný
Takovým způsobem vykonána byla tak ri
kajíc »suchou cestou« změna nezměnitelného
statutu, neporušitelné »politické personality České
spořitelny« v tom smyslu, že z dobročinných účelů
statutem spořitelně uložených, výslovně vy
lučují se účely české. Upozorňujeme
Střízek
Český spořitelna
Centralbanka
Česke spořitelna
Č ský spořitelna
Bunda der Deutschen
16
article
J. Excellenci na tento fakt, kdyby snad byl ná
hodou dozoru jeho ušel i tážeme se ho s ve
škerou vážností v předmětu samém tkvící, srov
nává-li skutečně s vysokým svým postavenín
úřadním, jakožlo náměstek koruny, za srovna
telně, aby buď nadále podržel úřad vrchníh
kuratora ústavu už výslovně a čiře germanisač
ního, aneb ztrpěl toto prohlášení dra. Eppingr
jménem České spořitelny, jím samým řízené, b
dokonce dopustil jeho provedení ?l
Myslíme, že je to minimum okamžité si
tuace, nejmenší část jeho kuratorské povinnosti,
takové zakročení, k němuž by ostatně každý
skutečný zeměpanský komisař spořitelny byl vá
zán, při tak zřejmém porušování statutu, který
podle ujišťování samé České spořitelny má pr
ni platnost nepřekročitelného zákona.
Po vybrání vykázaných čtyřiceti če
ských millionů korun z České spořitelny a když
jich bylo vybráno i padesát, nachází se v ní
stále ještě většina českých peněz, reservní fond
spořitelní, z něhož plyne celá noblessa České
spořitelny, nahrabán jest z peněz ze 30 procent
českých. A vůči těmto známým okolnostem má
tato Česká spořitelna tolik smělosti veřejně ohlá
sili, že tento fond jest na příště výhrad
ným majetkem Němců, že přiná
leží také všechen ostatní spírávn
výnos spořitelně k volné dis
posicil
Toto bezpříkladné násilí ční až k samým
oblakům, třeba na Malé straně zůstalo nepozo-
rováno, a volá o nápravu, kterou musí nejenom
Český spořitelna
17
article
čeští vkladatelé pokud jimi ještě jsou, ale vůbec
všichni češti komitenti spořitelny této vůbe
sami zjednati, pakliže pokřik této křivdy
mine se aneb pominut bude sluchem k slyšen
nejpovolanějším a nejzavázanějším. Ve vybírání
vkladů z České spořitelny, jehož postup těsně
před čtyřicátým millionem byl českým očím od-
ňat známým usnesením České spořitelny, pokra-
čuje se. Spořitelna vyplácí sice nyní vklady už
jenom proti výpovědi, ale čtyřicálý million už
o značnou sumu statisíců jest překročen. Není
pochyby, že se tu dobrá věc nachází na nej-
lepší cestě. Volnější postup je tu dokonce víla-
nějším, neboť slibuje býti vytrvalým. Věrně
stále. Leč v emancipaci českého kapitálu z po-
druží České spořitelny bude vykonána je-
nom polovina emancipační práce.
Nejenom čeští věřitelé, ale i čeští dlužnící Če-
ské spořitelny musí se s tímto německým ústa-
vem, kterýž jest vyssávačem i svých českýeh
věřitelů, svých českých dlužníků, vyrovnati a n
neshledanou rozejíti.
Český spořitelna
18
article
Jsou to především čeští hypotékární dluž-
níci, od nichž dlužno očekávati, že nejenom
z příkazu národní cti, nýbrž i z povinnost
vlastního značného, na halíř vypočítatelného pro-
spěchu přeruší svůj poměr k České spořitelně
konversí své výpůjčky, provede-
nou u Hypoteční banky královstv
českého! Jest zřejmo, že hlavním zřídlem
bohatství České spořitplny jsou hypotéky a že
většina hypotěk vázne na českém pozem-
kovém majetku — bohužel — už zté
příčiny, že Němec nebude nikdy platiti za hy-
potékární půjčku, kterou musí umístiti na prvním
místě o jeden i půldruha procenta dráže, než
může platiti — u Hypoteční banky. Němec totiž
dobře ví, že lze si opatřiti u Hypoteční banky
na skutečnou, dobrou hypotéku
peníze na 4 proc., tedy o 1—14 levněji
než u České spořitelny. Němec chodí tedy do
České spořitelny jen s hypotékou, která nesnes
měřítka Hypoteční banky, postavené na statulu
zcela ojediněle přísném a závislé od kontroly
zemského sněmu království českého stejně jako
Zemská banka. Čech to ví snad také, ale z in
dolence zůstává v České spořitelně, jíž platí
desítku z kuždého tisíce více, než by platil Hy
poteční bance a takovým způsobem stává s
zcela přirozeně, že skutečně pupilární, skutečně
dobrá hypotéka, váznoucí České spořitelně, jes
majetkem českým, kdežto hypotéky churavé.
z velké většiny vlastně půjčky průmyslové, ná-
ležejí Němcům.
Němec
Čechy
Český spořitelna
19
article
Je to úplně logické a železným důsledkem
vyplývajícím — z celého jednání České spoři
tolny, že musí hleděti na bezůhonnost české
hypotéky a správného českého platiče, má-li být
shovívavou k německé, máli plniti při financo
vání průmyslových podniků na jazykovém roz
hraní svůj německo nacionální úkol, při jehož
plnění zamhouří se po případě všech 45 pár
očí, kteréž jedině vidí do hlubokých tajů v útro-
bách České spořitelny.
Nejzhoubnější zbraň protiče ského boje m
hou České spořitelně vyrvati její češti dlužníci
když jí zaplatí svůj dluh resp. když po
žádají o to Hypoteční banku království českého
aby dluh tento sama převzala. Nebude to česk
hypoteční dlužníky České spořitelny státi víc
než známku na dopis a — korunový kolek
Neboť podle zákona ze dne 28. prosince 1893
jsou veškeré konverse hypotečních dluhů, př
nichž se břemeno úrokové zmenší aspoň o 1
prosty všech poplatků, vyjma korunový kolek
na každý arch žádosti.
Každému o konversi se ucházejícímu ma-
jiteli hypotěky poskytne Hypoteční banka všechny
formuláře zdarma s návodem, jak jich použit
a méně majetným vykoná všechnu práci, s pře
vodem půjčky spojenou, zdarma, za pouhou
náhradu kolků! Opakujeme, že Česká spořitelna
povoluje půjčky na 4—5%, kdežto Hypotečn
poskytuje půjčky na 499 1i
Jest věru víc než úžasno, že za těcht
okolností, kteréž nejsou žádným tajemstvím,
ton
stálogou nm e
Český spořitelna
20
article
V drobném prodeji:
22
article
tnaní, číslo o sobě . . . za 8h
odpolodní
na th
Ve flialkách na venkors
ranní čnalo. . . . . . . . 10h
odpolední
. . . . . . . 3h
Inserat
plalí se hotově napřel
Předplacení a inserty přijímá admlni
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redakc
tiskárna a ezpedice „ Národnich Lista-
Bakopisy so novrkosji.
Inserat
List
23
article
neboť sama banka a zemský výbor a snad
i zemědělská rada pečují o rozhlášení těchto
výhod rozesíláním tisíců brožur, se Česká
spolřitelna může chlubiti stáje
ještě 148 milliony korun, ulože-
ných na hypotekách, kteréž, pokud
se Čechů týče, nade vši pochyb-
nost jsou nejpřednějšího řáduí
Že něco takového jest možno, jest témě
tak smutným svědectvím naší hospodářské vy-
spělosti jako české vklady, stále ještě ohromné
milliony činící, v České spořitelně, ba ještě po-
vážlivějším, neboť vedle cti národní, kterou
můžeme na každém českém karakterním muži
žádati, trpí dlužník její sám na svém majetku
a na hospodářské zdatnosti, hází-li do německého
jíenu pracně na úroky našetřená sta zlatých !
Proto platí i pro české dlužníky hypoteční
v míře ještě sesílenější: »Pryč od České spoři-
telny !«
Čecho
Český spořitelna
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. března.
Polské dítě v pruské škole.
V pruském sněmu byla opět debata o vě-
cech poznaňských. Polský poslanec Stychl podal
obrázky z pruské školy, jak tam vyučují polské
děti. Inspektoři zakázali učitelům vysvětlovati
polským dětem cokoli jejich jazykem. Jak pol-
ské dítě vkročí do pruské školy, slyší jen něm-
činu. Při reálných předmětech ještě to jde, ale
naprosto nejde při výkladu náboženství.
Učitel přednáší dětem o stvoření světa. Má
jim vysvětliti, že „na počátku stvořil bůh nebe
a zemi; země pak byla ještě pustá a prázdná a
všude bylo temno.“ Počátek = něm. Anfang.
Ale učitel to dětem nesmí pověděti, nýbrž mus
jim to nějak jinak učiniti pochopitelným. I uka-
zuje na školní lavici a táže se: „Was ist das?“
(Co je to?) To již děti vědí, i odpovídají: „Da
ist eine Bank.“ (To jest lavice). Učitel vysvětluje
„Das hier ist eine Bank, hier von der Bank ist
nichts, hier ist der Anfang und hier das Ende.
So ist mit der Welt auch. Sie hat einen Anfang
und sie wird auch ein Ende haben. Also, was
schuf Gott im Anfang?“ — „Gott schuf eine
Bank,“ odpověděly děti, neboť tak tomu roz-
uměly.
Stychl
Gott
Anfang
Praha
eine Bank
25
article
Rusko a Litvini.
V Rusku žije 2 mill. Litvínů, v Prusku
180.000. R. 1864 vilenský generál-gubernáton
hr. Muravěv nařídil, aby Litvíni ruští psali ru-
ským písmem. Nařízení to způsobilo mezi Litvíny
mnohou nevůli, neboť se stalo bez potazu s nimi
a bez ohledu na to, že Litvíni už 300 let užívali
písma latinského. Nespokojenosti Litvínů ru-
ských úžil vzorný soused Ruska, Německo, jež
vyhlazujíc polský jazyk, vzalo v ochranu jazyk
litevský, dalo mu poměrnou svobodu a podpo-
ruje litevskou literaturu za tím účelem, aby při-
vlékalo k sobě Litevce ruské a pašovalo mezi
ně litevské knihy, v Prusku tištěné a v Rusku
zakázané.
Jakou měrou se to děje, vysvítá z jediné
číslice. Mezi r. 1891 a 1892 zkonfiskovaly
celné úřady ruské 170.000 litevských knih, pa-
šovaných z Pruska do Ruska. Asi také tolik za-
bavila jich ve stejné době censura.
Nynější generál-gubernátor vilenský učinil
petrohradské vládě návrh; aby zákaz Muravěva
zrušila. Vláda zajisté tak učiní a zruší, co se ne-
osvědčilo.
Kulturní boj ve Francii.
Při rozpočtu ministerstva kultu promluvil
v senátě v sobotu předseda ministerstva Com-
bes, jak jsme se stručně zmínili, o zásadách
církevní politiky vlády. Předseda ministerstva
k dotazu senátora Delpeche pravil: » Konkordát,
kterým upravují se poměry mezi státem a církví
v naší zemi, jest závazným pro obě strany.
Stát převzaté jím povinnosti splní, pokud ne-
bude smlouva vypovězena. Vypovězení nemůž
se státi, dokud nebude na ně připraveno smý
Litvin
Litvíni
Litevec
Delpech
Rusko
Prusko
Německo
Francie
kulturní boj
ministerstvo Como
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na n alaje?
Z annálů horské turistiky.
V celé oblasti alpské není dnes snad vrchu
ani špičky, aby nebyla slezena křížem krážem.
se všech stran a boků. Což zbývá podnikavým
rekordistům alpského turismu, než obrátiti se
jinými směry a pátrati po novém poli pro svoji
odvahu a vytrvalost. Jaký div, že pozornost jich
obrácena k nebetyčnému horstvu středoasijské-
mu. Mohutný řetěz flymalají uzavírá v sobě
vrchy, jimž náleží rozhodně nejhlubší respekt
horolezeckého uznání, pravé nadobry svého
rodu, nejvyšší vrchole na zeměkouli. Gaurisankar
vypíná se do výše 8840 metrů a řada sousedů
jeho o málo nižších druží se čestně k tomuto
knižeti Nebetyku. Tak hned hora Godvin Clasten
nazvaná po Angličanu, jenž výšku její změři
na 8620 metrů — tedy asi jako Montblank s Pan-
nou dohromady.
Slézání vrcholků hymalajských vzhledem
k obrovské výši nenáleží mezi turistické žerty.
Je svrchovaně obtížno a namáhavo. Nejde tu ani
tak o šplhačské kousky za přispění všelikých re-
kvisit turistického arsenálu, ale vůbec o fysi-
ckou donosnost lidských sil při výkonech tak
mimo všechen běžný řád položených. Odvážlivei,
despěvši jistého bodu výšky, bývají postižení
horskou nemocí. Další výkrok připadá hrozně za
těžko, dech se krátí. Co chvíle třeba zastavovati,
odpočívati. Čím výše vystoupeno, tím prudší jeví
se příznaky. Turista klesá, zmožen, do sněhu,
překvapen dávením neb vůbec vysílením.
Horská nemoc vzniká z malého množstv
Eyslíku jehož nedostatek zvláště v atmosféře
Angličan
27
article
vysokých hor se pociťuje. Člověk vystupujíeí
má dojem, jakoby se dusil. Aby tak vážnému ne-
bezpečí bylo vyvarováno, doporučovalo by se
ke slézání vysokých hor přibírati nádobu s ky-
slíkem, jež opatřena uzavírkou a sosákem. Jak-
mile turista by pocítil nevolnost, užil by doušku
kyslíku, a síla i svěžest hned by se mu vrátily.
Pokus možno provésti mimo turu v laboratoři
Človék s jinými tvory, na př. s vrabcem neb
králíkem, uzavře se do zvonu vývěvy a upravi
si tlak vzduchu uvnitř na onen stupeň, jaký pa-
nuje ve výškách hymalajských. Jakmile se do-
staví nevolno, použije kyslíku a nesnáze zmizí.
Zvířata po jeho boku, zůstavena byvše bez dávky
potřebného kyslíku, zmírají.
V theorii správné. Ale v praxi? Míti v ne-
bezpečných, strmých skalách stále po ruce
zdroj kyslíku, je věc poněkud nesnadná. Nejlépe
ještě, může-li člověk vystačiti zdatným strojem
vlastních plic, jak to na sobě zkusil švýcarský
lékař, turista doktor Guillarmod, pokusiv seo
slezení hymalajských velikánů. Z jeho zprávy
vyjímáme zajímavá data o výpravě hymalajské
Od drahné doby Gaurisankar nedal smělému
nadšenci horolezeckého sportu spáti. Krajina
kudy přistupuje se k horskému velikánu, nen
cizincům z ohledů politických přístupna. Vybrai
si tedy mladý alpinista jiný vrchol hymalajský
za cíl svého podniku a koncem března minulého
roku odjel s pěti společníky, osvědčenými tu
risty, pp. Crowleyem, Vesselym, Eekensteinem
Knowlesem a Pfannlem do Indie.
Za dva a půl měsíce ocitla se společnostv
samém srdci Himalají, na úpatí ledovce Baltoro.
V oněch končinách všecko je obrovité. Třeb
ovšem zrektifikovati mnohý údaj okolností pří-
rodních, na jaké jsme u nás uvvykli. Čára věč
Guillarmod
Crowley
Vessely
Eekenstein Knowles
Pfannl
Indie
Baltoro
28
article
ného ledu a sněhu počíná zde 3700 metrů nad
mořem, tedy ve výši, kde namnoze již končt
nejpyšnější vrcholky Alp. Ledovec Baltoro roz
vinuje se na slušnou vzdálenost 90 kilometrů
rovnající se asi vzdálenosti z Prahy do Pardubie
Rozloha jeho je osmnáctkrát větší, než největ
šího ledovce alpského. Vůkol rozkládajíse
ohromná pole sněhová sousedních ledovců
z nichž vypíná se k nebi 10 vrcholků ve věnco
vitém seskupení, poskytujíce oku obraz úchvat
ných dojmů. Překvapenému pozorovateli připa
dalo, jakoby obraz polárních končin s povrchu
zeměkoule byl vyříznut a zde nad žhavými plá
němi indickými byl zavěšen. V těch běloskvou
cích pustinách zcela vysychají prameny všech
potřeb životných. Čeho potřebí k výživě, mus
býti dovlečeno sem na vlastních bedrách. Ačkoliv
podnikaví členové výpravy přibrali do zásob je
co bylo nejnutnějšího, vážila přece jich zava
zadla 3500 kilogramů. K dopravě najali sobě
100 nosičů, 50 jiných mužů musilo udržovat
spojení, obstarávajíce zároveň náhradu spotře-
bovaných zásob.
„Kuli“ znamenitě se osvědčili. Jsou rozto-
milí lidé! Jeden nad druhého vyniká obdivu-
hodnou svížností, zdrželivostí a zdravým, přiro-
zeným humorem. Dva měsíce pobyli s nim
evropští turisté, po celou však dobu nepozoroval
zpravodaj ani jedenkrát, že by bylo povstalo
mezi nimi nějaké nedorozumění, různice neb do-
konce rvačka. Vidí se dokonce nucena dosvěd-
čiti, že se ti ideální posluhové za celou dobu vý-
pravy ani mezi sebou nepohádali. Více než hudbu
zjemňuje pobyt v horských výšinách mravy člo
věka. Tak blahodárné působení horského ovzdušt
pozoroval zpravodaj nejen na tuzemských čle
nech výpravy, leč i na soudruzích Evropanech.
Nebylo případu, jenž by náladu nějak byl roz
Evropan
Praha
29
article
rušil. Ačkoliv se pánové před tím neznali a byli
vlastně různých národností, přilnuli k sobě
všichni upřímným přátelstvím.
Za deset dní vystoupila karavana na ledove
Baltoro a ve výši 5500 metrů rozložila se tá
borem k delšímu pobytu. Odtud zkoumáno okol
a pátráno po cestách, kudy bylo by lze dostati
se dále. Velmi vhod přícházely horské karavaně
rozsedliny a trhliny v kůře ledové, a za krátko
přeloženo ležení do výše 6100 metrů. Z tohoto
nového ohniska opět zahájeno pátrání po způ-
sebu, jak dostati se dále do výše. Než zde stěžo-
valy již práci prudké vánice sněhové, přehánějící
se přes tu chvíli přes hlavy odvážlivců. Minuly
dva, tři, čtyři dny, minul celý týden, ale hrozivé
bouře nepřestávaly. Skutečné polární nesnáze
tarasily výpravě cestu. Teplota klesla na 20° pod
nullou, v nejkrásnějším létě, v polovině mě-
síce července! Proti sněhovým bouřím poskyto-
valy přinesené stany jen vetchého útulku. Na
led kladly se koberce a na těch odpočívali sta-
teční sportsmani, čekajíce kýženého obratu po-
Konečně bouře se přehnaly, atmosféra se
utišila, vyjasnilo se. Karavana sebrala svých pět
švestek a táhla ještě výše. Počasí bylo nádherné
také se oteplilo. Dvěma vůdcům, vyslaným na
před, podařilo se vystoupiti do výše 7000 metrů
největší rekord výstupu, posud dosažený. Mohli
prý snadno dostati se ještě dále, leč v ukvapené
radosti vrátili se do tábora, aby ostatním zvěsto-
vali radostnou novinu. To byla chyba, neboť na
horách platí více než dole pořekadlo, co můžeš
učiniti dnes, na zejtří neodkládejl
Skutečně v několika hodinách přihnala se
nová sněhová bouře s vánicí a marně po cele
dny čekala výprava, kdy se vyjasní. Obávaný
hody.
30
article
monsum zasvištěl našim borcům kolem uší, za-
hájiv dobu větrů pasátních. Právě v okamžiku,
když domnívali se býti nejblíže cíli, nastala nut
nost, vzdáti se všech dalších pokusů a pomýšleti
na návrat.
Ač se nepodařilo proniknouti až na sám
vrchol velehory, přece zkušenosti a záznamy, vy-
konané na výpravě, mají svoji vědeckou cenu
Po sedm neděl zdržovala se výprava ve výškách
5500 m., 6100 a ještě vice, tedy přes 1000 m.
nad vrcholkem Moniblanku. Po stránce zdra-
votní dobře se dařilo. Jen někdy, když odebrali
se členové výpravy k odpočinku do těsných
stanů, pociťovali obtíže dychadel. Stačilo však
prostě odhrnouti otvor do stěny stanu a nesnáze
zmizely. V největších výškách nepociťováno těž-
kosti dechu, ani hukotu v uších. Dlužno to při-
čísti na vrub nabyté delším pobytem již přizpůso-
benosti tělesného ústrojí. Dlouhé stoupání bylo
zároveň výbornou průpravou. Po návratu do ro-
viny a do jiné atmosféry byli všichni zmalátnělí.
majíce vzezření chudokrevných neb rekonvales-
Výpravou pana Guillarmoda pokročeno v tu-
ristice horské značně ku předu. Není pochyby.
že za nedlouho i velebné Hymalaje pozbudou
flóru své dosavadní nepřístupnosti a nezůstanou
užnadále ušetřeny hemžením všudybylých tu-
rístů. Gaurisankar halí se posud v plášť tajemné
neproniknutelnosti. Jakmile však vláda anglická
povolí průchod okolním jeho krajem, padne i
jeho nimbus posvátné nesblížitelnosti. V brzku
se najde smělec, jenž došplhá se olbřímovi v
běloskvoucí témě a vítězoslavně zatne hřeby
svých škorní do zkřehlého týlu, jehož dosu
žádná noha lidská se nedotkla.
centů.
Guillarmoda