ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 8dc89f50-70b1-11dc-8790-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 32 celkem · entity: person 28, place 51, org 7
1 masthead
Stranat
2 masthead
Právě vydánat
3 article
Hlasy z obecenstva. analogen nervy sílící výživný prostředek — Léknřsky skvěle posouzen. =
4 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na úterý, 24. března. Den od začálku roku 83. do konce roku 283. — Východ slunce o 5. hodině 58 minuty ráno, západ slunce o 6. hodině 16 minui večer. — Východ měsíce o 3. hodině 36 m. v noci, západ měsíce o 1. hodině 36 min. odpoledne. Katolíků svátky: Gabriela Evangelíků památné dni: Matěje Bély Pravoslavných: Sofronia. Bezplatná porada na českých klinikách. (Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajelnosti) Ve všeobecně nemocnici u Karlova nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prol. Tho- mayera pro nemoči vnitřní od 9—10. hod. — na klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské od 9—11 hod. — na klinice prol. Janovského pro ne- moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o 3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci očnl od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlika pro nemoc ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kauí- manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od 8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko- jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na- lezince u Karlova č. 8. — na klinice prof. Kuffnera pro choroby duševní a nervové od 9—11 hod. zemském ústavu pro choromyslné.
Gabriel Matěj Béla Karlův profesor Maizner Maydl Janovský Deyl Pavlik Kauum Schwing Kuffner Karlov č
5 article
Na české universitní poliklinice ve Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no- vém ordinují: prof. Nessel pro choroby zubn denně mimo neděle a svátky a lo: pro zasazování zubů od 2—4 hod., lahání a plombování od 4—6 hod. odpol. — doc. dr. Syllaba pro nemoci všeho druhu ve všední dny od 1—3 hod. odp. — prof. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny od 8—10 hod. dopol. — doc. dr. Švehla pro nemoci dět- ské ve všední dny od 3—4 hod. odp. — doc. dr. Cha- lupscký pro nemoci oční ve všední dny od 101 do 1112 hod. dopol. — doc. dr. Pitha pro nemoci žen- ské v úterý, ve člvrtek a v sobotu od 8—91/2 hod. Případné operace vykonávají se zdarma. Praž- ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých z příslušné čtvrti a studující na listek z Krombhol- zova nadání léky zdarma V c. k. universitním ústavu pro nauku o nákazách zvířecích na Smichově v Sokolské ulici čís. 6 bez- platná porada zvěrolékařská od 111/42—121 hod. v úterý a ve čtvrtek. V ambulatoriu dětské kliniky v domě „Na křižovatce“ nároží ulice Kateřinské a Viničně čís. 18 ve všední dny od 9—10 hod. a od 2—3 hod., v neděli a ve svátky od 9—10 hod., vydávají se na lístek od otce chudých i léky zdarma. ráno
profesor Nessel docent doktor Syllaba Kukula Švehla Pith Vodičkův ulice Krombhol sokolský ulice
6 article
Povětrnost. m. Z Vídně, 23. března. (Zvláštní telegram » Nár. Listů«.) Pravděpodobné počasí zejtra v neděli: Jasno a teplo-
Vídeň
7 article
Poslední týdení
8 article Luy olřvíren po I koruni
Luy olřvíren po I koruni Havní výhra 4O.000 kor Dopsrnčsje MI. Rosenfeld u Poašné brásy
Rosenfeld Poašný
10 article Pozvání ku předplacenl
Pozvání ku předplacenl atvrtleti XXXXIII. ročníku
11 title
NARODNÍCH LISrů.
12 article Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn
Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn předplácí se: v Fraze v administraci: na měsíc na čtvrt leta . s dvoji donáškou na měsíc . . . na čtvrt leta .
Fraga
13 article Ve iliálkách pražských:
Ve iliálkách pražských: na měsíc 2 K 30h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 8 „ odpolední „ „ „ . . 2 Ve flřálkách venkovských: s dvojí zásilkou: s jednou zásilkou- na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10 . „ odpolední „ „ . . . 3 Na venek poštou: v Rakousko- Uhersku: . . . . . 3 K 20h na měsíc . . na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h na čtvrt leta . . . . . . . . 11K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: do Německa a Srbska . . . . . 12K do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- ru, do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska . . jakož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd. B lze každým dnem, F Předplatiti, se avšak předplatné zakončíti musí po- sledním dnem v můsíci. P t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che- kového a elearingového řízení c. k. poštovní spo- řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením na čís, 821.425. Předplacení na odpolední vydání zvlášt se nepřijímá.
RakouskoUhersko Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko
14 article Administrace „Národních Listů
Administrace „Národních Listů v Marianiské ul. č. 920-II., 3 nové
Marianiský ulice
15 article Speciální methodika
Speciální methodika vyučování písemnostem živnostenským a jednacin ve školách obecných a měšťanských. Napsal Ant. Svoboda, učitel měšťanské školy v Rychnové n. Kn. Dil I. Písemnosti živnostenské s dodatken o poště, dráze a telegrafu, 2 K, váz. 2 K 40 h i poštou. Dil Il. Listiny a podání k úřadům. 2 K 60 h, váz. 3 K i poštou. 4849 Dostati lze i ve všech českých knihkupectvích. Nakladatel FR. A. URBÁNEK, český knihkupec v Praze, t vedle Národniho divadla.
A Urbánek Francie Praha Dila I Národni divadlo
16 article Prohlášení,
Prohlášení, jež podaly obce
17 article Karn, Smíchov, Kr. Vinohrady a Zižkoe
Karn, Smíchov, Kr. Vinohrady a Zižkoe přiankete dne 2l. února 1903 svolané zemským výborem králov- ství českého v záležitosti při- pojení obcí těchto ke král. hlav. městu Praze. K výnosu zemského výboru král. českéh ze dne 31. července 1901 č. 55.677 podaly předměstské obce Karlín, Král. Vinohrady Smíchov a Žižkov v měsíci prosinci 1901 sve výjádření v záležitosti spojení s král. hlay. městem Prahou v jedinou obec a doporučo- valy, aby obce předměstské podržely sice svou samostatnost místních obcí, avšak aby pro opatřování společných záležitostí spojily se s král. hlavním městem Prahou v jednu obee správní. Podáním ze dne 12. května 1902 č. 44.608 předložila rada král. hlav. města Prahy k vy- jádření tomuto svou odpověď, která byla zem- ským výborem vynesením ze dne 9. srpno 1902 č. 42.316 předměstským obcím zaslána spolu s oznámením, že zemský výbor svolá anketu zástupců obce král. hlav. města Prahy a obcí předměstských za účelem zahájení jed- nání o spojení jich v jednu obec. Jest zcela přirozeno, že obce předměstsk musí se především zabývati s odpovědí rady král. hlav. města Prahy, která trvá při svém návrhu, aby provedeno bylo úplné slon- čení obcí předměstských tak, že by obce tyto jako individuality právní zcela zanikly. Odpověď městské rady pražské nezviklaln přesvědčení zástupců obcí předměstských, že tento způsob sloučení jest hospodářské, soci- ální i národní neštěstí nejen pro předměstí. ale i pro Prahu samu.
Karn Král Smíchov Praha Karlín Žižkov Králové . Vinohrady
18 article
Městská rada pražská snaží se ve své od- povědi dokázati, že ztráta zvýšením daně čin- žovní pro obce předměstské vůbec nenastane aneb že zůstane obmezena na míru nejmenší. Obce předměstské mají však na mysli, že zvýšení, které má nastati, obnáší jen pro stát z každého sta činže 83/2%, kteréžto procento bohužel nijakými výpočty odkliditi se nedá. Dle zákona ze dne 21. července 1902 č. 165 ř. z. zůstává toto zvýšení pravidlem které výminečným ustanovením doby přechodn jest jen potvrzeno. Výpočty obce pražské slibují pro první léta přechodního období předměstským obcím ještě značné úlevy proti jich stavu dosavad- nímu, při čemž však zcela zapomínají pověděti kdo bude uhražovati náklad na ústřední správu obecní a na opatření agendy politické. V odpověď na tyto výpočty podávají před- městí v příloze**) příbližný ciferní obraz ho- spodářství obecního, jak jevilo by se ve Velke Praze po sloučení. Za základ vzata zvýšená daň činžovní a výsledky hospodářství obecního v Praze a předměstích za rok 1900. Jsouto cifry skutečné, spočívají na úřadních datech a není jim třeba zvláštního obbájení. Jak z těchto našich výpočtů patrno, pře- šla by po sloučení na Velkou Prahu břemena nová.
Praha Velke Praga
19 article
Jsou to zejmena: 1. Vydání okresní správní, připadající na nynější území předměstské a hrazená dosud přirážkami okresními, poněvadž nynější obee předměstské byvše vyňaty z dosavadních okresů, musí na se vziti též část okresních břemen. 2. Školní výdaje v předměstích, jež by příslušelo zapravovati Velké Praze, jak zvláštnímu okresu školnímua 3. Náklad na opatření agendy politické vybírání daní v předměstích a větší náklad na ústřední správu obecní. Za to odpadnou dosavadní přirážky okresn a okresní školní, na což vzat zřelel na pří- slušném místě. Dle těchto výpočtů platila by předměst i v případu, že by obecní přirážky pro Vel- kou Prahu zůstaly na výši přirážek pražských v r. 1900, ročně více: 2,860.959 K 46h 1. státu 729.013 K 59 h 2. zemi 2 K 50h 7 K 50h 3. Velké Praze 507.427 K 12 h úhrnem . . 4,097.400 K 17h a po odečtení přirážek okresních a okres- 666.767 K 01 h ních školních 3.430.633 K 16 h. celkem víceo Velká Praha získala by dle toho v pří- padě, že by výše obecních přirážek zůstala táž jako v Praze r. 1900, na větším výnosu obecních dávek pouze částku 507.427 K 12 h. Naproti tomu musela by uhraditi vydáni okresní správní a okresní školní, připadající na nynější území obcí předměstských, k je- jichž úhradě bylo potřeba výnosu okresních a okresních školních přirážek v roce 1900 celkem v obnosu 666.767 K 01 h. Mimo to opatřovala by Velká Praha v předměstích . . . . 21K
Praha Vela
20 article
*) Uveře jňujeme toto „Prohlášení“ aby naše ve řejnost seznala a posoudila také věcné důvody a ná- zory, jimiž v otázce tak významné ovládáni jsou zá- Red. stupci interesovaných obcí předměstských. **) V příloze této obsaženy jsou podrobné vý- počty o zvýšené poplatnosti v Praze a předměstícl pro případ jich sloučení v obec jedinou. Jagendu politickou a vybírání daní, které náklady hradí dosud v předněstích státa byla by nucena rozšířiti ústřední správu obecní, což vše vyžadovalo by značných ná- kladů z prostředků obecních. Z toho jest patrno, že Velké Praze ne- bylo by možno opatřiti veškeré potřeby, slou- čením značně zvětšené při téže výši obec- ních přirážek jako v roce 1900 a že by byla nucena přirážky obecní přiměřeně zvýšiti Z výpočtů našich se vidí, že tato další větší potřeba Velké Prahy činí 1,230.498 K. 82 h, k jejichž uhražení bylo by nutno zvý- šiti dosavadní přirážky obecní. Přímé daně v Praze a v předměstích činily by dle stavu z r. 1900 po sloučení celkem 17,085.786 K 88 h a bylo by tudíž třeba zvýšiti sazbu obecních přirážek z r. 1900 okrouhle o 71/4 % Dle tohoto rozpočtu platila by Praha sama více na obecních přirážkách 909.942 K 31 hal. a obce předměstské odváděly by na přirážkách těchto 836.204 korun 33 hal., takže by se zřetelem na ciferní výše uvedené výpočty poplatnictvo Velké Prahy muselo pla- titi ročně o 4,669.352 K 68 h více než do- sud, aby byla uhrazena pouze běžná zvýšená potřeba Velké Prahy. Na krytí velikých mimořádných podniků jako opatření pitné vody, kanalisace, assa- nace, regulace, stavby mostů a nábřeží mu- sely by se přirážky obecní zvyšovati dále.
Reda Praha
21 article
Městské radě pražské dostačuje dvaa- dvacetiletá doba přechodní pro zvýšení daně činžovní také proto, poněvadž prý než tato doba uplyne, budou zajisté již vůbec daně realní upraveny, podobně jako se stalo záko- nem ze dne 25. října 1896 č. 220 ř. z. při daních osobních a bylo jž také na všeobecné toto upravení v čl. XII. zákona toho pouká- záno a lhůta k tomu nejdéle do r. 1909 ustanovena. Přáli bychom si ze srdce pro sebe i pro král. hlavní město Prahu, aby tato blahá na- děje stala se skutkem. Avšak když obec praž- ská má tak pevné doufání v úpravu daní do- movních, byloby zajisté jen následkem logi- cké důslednosti, aby sečkalo se s akcí spojo- vací do této nedaleké úpravy daní domovních. načež by otázka sloučení nebo pouhého sdru- žení byla zbavena aspoň jedné z velikých tís- nivých překážek. Jinak jsou předměstí opráv- něna stále k důvodné otázce „a co se stane, když přes vše pevné očekávání daň domovn v době přechodní přece upravena nebude?“- Že obec pražská domáhá se reformy daně potravní na čáře bez zřetele na jednání o připojení obcí sousedních, jest obcím těmto známo. Obcím předměstským je však také zná- mo, že c. k. vláda prohlásila, že o reformě takové hodlá jednati jen na tom základě, aby dosavadní obvod čáry daně potravní byl roz- šířen na nynější města a místa předměstská. Nejde tudíž při tom vládě o reformu, nýbrž o výnos této daně. A tu obce předměstské těžce nesou, že město Praha domáháí se vý- hod pro sebe na úkor obcí sousedních a že tak jedná o nás bez nás. Dle vládního prohlášení má býti v ohledu tom směrodatným tarif daně potravní platny ve Vídni a zavedený též v Terstu, při čemž však není vyloučeno, že by se vzal příslušný zřetel na jisté místní zvláštnosti, vyskytujíe se při zásobování města Prahy na rozdíl o Vídně a Terstu.
Praha Vídeň Terst
22 article
Ačkoliv neznáme bližších podrobností vy- jednávání mezi Prahou a vládou, přece jen musíme k tomu poukázati, že poměry zásobo- vání Prahy a sousedních obeí se zřetelem n kommunikace, životní a socinílní poměry oby- vatelstva jsou zcela jiné nežli ve Vídni a Ter- stu a že o těchto místních zvláštnostech na předměstích mohou nejlépe věděti jen před- městí sama. Jinak však jest souvislost mezi rozšíře- ním čáry daně potravní a sloučení předměst- s Prahou i každému laiku patrna a nelzejí nijak popírati. Možno prostě souditi takto Bude-li obvod potravní daně na čáře rozšířen také na předměstí, nemohou tato námitku ohledně daně potravní více proti sloučení uvá- děti; nepodaří-li se však před vyřízením otáz- ky o sloučení vtáhnouti předměstí do čáry daně potravní, stane se tak tím spíše po slou- čení, poněvadž bude možno s tím větším dů- razem poukazovatí k tomu, že v tomto velikém skutečném celku, který tvoří Velká Praha. jsou zcela stejné poměry a že je tudíž slušno a spravedlivo, aby byla také stejná břemena. Ať tedy dopadne věc tak či onak, mají před- městí z takto vedené akce o reformu daně potravní vyhlídky velmi smutné. Tvrzení odpovědi městské rady pražské že obce předměstské sloučením dle návrhu obce pražské provedeným jako určité právní osobnosti nezaniknou a že individualita jejich nezmizí, není snad ani vážně míněno, podpo- ruje-li se tvrzení toto udáním, že všecky do- savadní části Prahy zachovaly svůj ráz, mají své zastoupení, své zvláštní kluby a besedy občanské, v nichž o potřebách svých vlastních rokují. Předměstské obce nemohou totiž v klu- bech a besedách při nejlepší vůli nalézti vý- razu nějaké samostatnosti a samosprávy obecní.
Praha Vídeň
23 article
Odpověď obce pražské zmiňuje se vyčí- tavě o zřízení rozsáhlé sítě elektrických drah na prospěch předměstí. K tomu budiž prostě konstatováno, že trati těchto drah vedoucí předměstími nebyly stavěny obcí pražskou z lásky a náklonnosti k těmto předměstím, nýbrž čistě se stanoviska technicko-hospodář- ského, neboť je přece všeobecně známo, že trati vedoucí do před městí jsou nejvýnosnější Že tomu tak dotvrzuje okolnost, že by tyto trati předměstské byl zřizoval i každý pod- nikatel soukromý V odpovědi praví se dále, že Praha opa- třuje si své velké a nákladné projekty sama. že jest s to, aby i další své projekty sama si opatřovala, aniž by měla zapotřebí doža- dovati se k tomu přispění obcí sousedních ježto prý projekty ty slouží zároveň obcím okolním, že žádá, aby tyto také na ně přispí- valy. Dále pak praví se, že prý obce před- městské svým návrhem na utvoření správn obce pro jednotné opatřování a spravován některých záležitostí žádají, aby Velká Praha převzala na sebe provádění velkých úkolů. na něž síly jednotlivých obcí nestačí. Tvrzení toto není správné a budiž nám dovoleno uvésti je na pravou míru. Dle úřadní zprávy obce pražské (viz ad- ministrační zprávu král. hlav. města Praliy za rok 1896 str. 12 a násl.) náleží k uvede- ným velkým projektům opatření pitné vody. soustavná kanalisace, zřízení jatek mimo čáru daně potravní a podnik městských elektri- ckých drah. A všecky tyto projekty jsou vlastně buďto provedeny aneb aspoň zásadně rozřešeny.
Praha technickýhospodář
24 article
O opatření pitné vody stará se správní rada vodárny král. hlavn. města Prahy a obcí předměstských za součinnosti a přispění všech čtyř předměstí, soustavná kanalisace jest již založena a právě se vyjednává o millionových příspěvcích předměstských obcí na tuto ka- nalisaci, ačkoliv o projektu samém slyšeny nebyly, zřizení ústředních jatek mimo čáru dauě potravní jest uspořádáno zákonem ze dne 9. března 1889 č. 19. z. z. a dojde před- pokládaje dobrou vůli obce pražské v brzku uspokojivého konečného provedení a z pod- niku elektrických drah vyloučila obec pražská sama všeliké spolupůsobení obcí předměst- ských, slibujíc si od podniku toho prospěch hmotný a vyhradivši si, že i již dříve pro- vedená městská elektrická dráha na Král Vinohradech bude obci pražské za náhradu hotových výloh odevzdána. (Viz koncesní li- stinu pro dráhu tuto.) A jiných ústavů a zařízení obce praž ské, které by také sloužily obcím předměst- ským a na něž by obce tyto nepřispívaly, není Proto nespočívá na pravdě tvrzení,že obec pražská přeje si sloučení pouze proto. aby obce předměstské přispívaly na uvedené veliké podniky a dlužno hledati příčinu této slučovací tužby zcela jinde.
Praha
25 article
Obcím předměstským není podrobně znám finanění a hospodářský stav obce pražské a obce tyto nemají na tomto místě za vhod- né, aby tento stav podrobovaly kritice. Obce předměstské nechtějí také přednášeti veřejně projevované mínění, že budou-li předměstí sloučením finančně stížena a přetížena, pře- stane jejich rozvoj, za to však že rozkvétati bude Praha, ony nechtějí také opakovati ve- řejný výstražný hlas druhé strany dobrých patriotů pražských, že Praha finančně stísně- ná s kvetoucími předměstími více vykoná. nežli Praha ochuzená, s předměstími spust- lými a ruinovanými: obce předměstské však musí si dovoliti připomenouti, že finanční a hospodářský stav obce pražské jest ná- sledkem četných velikých a dalekosáhlých podniků toho času nevyjasněný a že proto nynější doba není ke sloučení nebo spojení příhodná, poněvadž celá záležitost není dosud zvláště po stránce finanční a hospodářské ku projednání zralá.
Praha
26 article
Dalším důvodem, který dle prohláíšení obce pražské vede tuto k tomu, aby naléhala na připojení obcí okolních, jest prý uznaná potřeba toho, aby celek tak nerozlučný jako jsou obce předměstské s Prahou, ve věcech veřejných, ve věcech regulací, zdravotnictví chudinství a j. byl spravován dle stejných spo- lečných zásad. Požadavku tomuto jest však již nyní plnou měrou a dokonale vyhověno. Ve věcech regulací a stavebnictví plati stejný stavební řád ze dne 10. dubna 1886 č. 40 z. z. pro Prahu i předměstí a osnova nového řádu stavebního podaná zemským vý- borem k sněmovnímu projednání nemůže již ani podrobněji vystihovati veškeré momenty jednotného stavebního rozvoje města Prahya celého okolí. Zdravotnictví opatřuje se v Praze i v předměstích na zcela stejných zásadácha i chudinství se úplně analogicky organisuje. o čemž nejlépe svědčí instituce pražské soci- alní komise, na níž berou podíl i obce před- městské. Podobně jest tomu i při jiných zá- ležitostech, jejichž jednotné opatřování by se snad ještě za důvod sloučení mohlo uváděti Obec pražská dovozuje dále, že připojení. má-li býti účelným a nemá-li býti spojeno se zbytečným rozmnožováním břemen, může se státi toliko ve způsobu sloučení obcí, jaké provedlo se ve Vídni a jiných velkých mě- stech, a nikoliv spojením ke společné správě aneb utvořením nějaké obce správní vedle po- držení posavadních samostatných obcí, kterýžto způsob by prý znamenal velké rozmožení do- savadních břemen obecních. V ohledu tomto se názory obce pražsk a obcí předměstských diametrálně rozcházejí.
Praha Vídeň
27 article
Obce předměstské se obávají velikých nákladů spojených s ústřední i místní správou Velké Prahy a právě výsledky docílené při utvoření Velké Vídně nejsou nijak tak potě- šující, aby mohly býti brány za příklad. Praviť sám vídeňský magistrát v měsíc proslnci r. 1901, tedy 11 let po utvořen Velké Vídně, že nemůže ještě podati ko- nečný úsudek o účincích tohoto sloučení. Pouze tolik připomíná, že připojeným obcím dostalo se všech výhod velikého města, opa- tření vodou, kanalisace, zlepšení veřejného osvětlení, jednotná a spořádaná správa, upra- vení školství atd., avšak že naproti tomu na- stalo značně vyšší obtížení obecního hospodářství. Ježto pak předměstské obce pražské mají již veškeré výhody velikéh města a spořádané správy, kteréž výhody svým vlastním nákladem a ze svých sil opa- třily, nezbylo by pro ně ze sloučení s Prahou nic jiného než-li značně vyšší obtížení hospodářství obecního. Předměstské obce vyslovily ve svém vy- jádření z měsíce prosince 1901 zcela skromně své obavy před správou obecní tak velikého samosprávného tělesa, jaké tvořiti má budouce sloučené naše hlavní město zemské. Ana však odpověď městské rady pražské libuje si ústřední správě Velké Prahy, poněvadž prý jest to daleko jednodušší a levnější než dvo- jím nákladem opatřovati jednak společné. jednak lokalní potřeby a tvrdí přímo, že by takový luxus dvojí správy pro případ utvo- ření obce správní, všecky obce velmi draze zaplatily, kdežto v případě sloučení společná správa daleko levněji opatřiti se dá, jsou tímto tvrzením obce předměstské přímo nuceny, aby projevily o této ústřední správě své mínění.
Praviť Praha Vídeň Velká Praha
28 article
Obce předměstské netouží především po vlastním magistrátu, nehodlajíce jen tak beze všeho zbavovati stát značných nákladů a bráti náklady tyto na sebe, majíce za to, že až pří- lišnou oběť přinášejí státu konáním prací v pů- sobnosti přenesené. Předměstské obce nejsou také nadšeny dosavadními výsledky ústřední správy obecní v Praze a netouží nijak, aby tato správa byla na ně rozšířena. Není to výtka, neboť k té nejsme opráv- něni, víme také a uznáváme rádi, že jest to správa spořádaná a ve svých cílech dokonalá, konstatujeme rádi a ochotně, že přijímáme z celé organisace této správy jednotlivá zaří- zení a že se nám potřebných vysvětlení od obce pražské s největší ochotou dostává: avšak správa tato vyžaduje u porovnání s obcemi předměstskými velikého nákladu. Tento nepo- měrně velký náklad správní jeví se ostatně nejen v Praze, ale ve všech velikých městech a jest důsledkem jednak velikosti spravova- ného tělesa, jednak složitosti celého úřadního apparátu a systému, který při všech uznání hodných snahách decentralisačních pro svuj ohromný objem nemůže míti pružnost, pohyb- livost a výkonnost orgánu, určeného pro správu menší, avšak také spořádané obce. Tento centralismus jest v odporu s po- litickými a národními principy českého lidu, který drží se věrně svých autonomních a fe- derativních tradic. Návrh na utvoření správní obce a zachování samostatnosti obcím jedno- tlivým podán jest v duchu cítění veškerého obyvatelstva, kdežto veliký apparát ústřední správy obecní setká se u něho s odůvodněnou nedůvěrou.
Praha
29 article
Dle návrhu obce pražské bude prý pone- chána jednotlivým částem Velké Prahy místní samospráva. Poukázali jsme již ve svém vyjá- dření z měsíce prosince 1901, že tato slibovaná určitá míra samosprávy není nijakou samo- správou, nýbrž pouhou bezvýznamnou funkcí správní. Autonomie obecní předpokládá samo- statnou správu vlastních fondů a vlastního jmění, jakož i samostatné obstarávání funkcí správních, čehož všeho místní správní obvody dle návrhu obce pražské míti nebudou. Ze všeho vysvítá, že sloučení předměstí s Prahou jest záležitost velmi složitá, zále- žející z celého souboru otázek, k jichž uspo- řádání jest třeba mnoho zkušenosti, opatrnosti a ještě více dobré vůle. Myšlénka utvoření Velké Prahy nalezla v širokém obecenstvu hned z počátku ochotného a vlídného přijetí a stala se za krátkou dobu národním heslem. S podstatou celé otázky a zvláště s hospodářskou její stránkou se širší veřejnost nezabývala; té dostačila pouze strán- ka citová. Přátelům sloučení předměstí s Prahou tanulo na mysli, že královská Praha, slavná svou minulostí a bohatá pohnutou a velko- lepou historií, stane se připojením předmě stí půlmilionovým městem, které může se srovná- vati s Vídní a Peští a které stane se slo- vanskou metropolí západu.
Praha Vídeň Pešť
30 article
Tato národně citová stránka zatlačila v po- zadí veškeré ohledy hospodářské a nedovolila ani, aby rozpaky, které má obyvatelstvo před- městských obcí, byly hlasitě proneseny. Ano. došlo tak daleko, že kdo odvážil se vysloviti se proti Velké Praze, byl kaceřován jako ne- vlastenec. A přece předměstské obce hájíce svou samostatnost, nedopoustějí se skutku nevlaste- neckého, nýbrž prokazují tím národním sna- hám služby velmi platné Okolnost, že jest Praha hlavním městem zemským, bude míti při řešení otázky národ- nostní podstatný vliv na stanovení úřadní řeči pro všechny místní úřady. Již nyní jest praž- ský magistrát jako politický úřad úřadem dvoujazyčným. Sloučením četně zalidněných předměstí bylo by na škodu českého živlu rozšířeno dvoujazyčné úřadování a tak zmizela by z historie i z našich politických zápasů čtyry výhradně česka města, která po Praze a Plzni jsou největší v celém království. Předměstské obce jsou vděčny za to, že jim byla poskytnuta možnost vysloviti své obavy a námitky proti sloučení; jest to zá- sluhou zemského výboru král. českého, jakož i komise sněmovní pro obecní a okresní zá- ležitosti, od jejichž zasáhnutí do otázky této jest nazírání na celou záležitost věcnějšía střízlivější.
Praha Plzeň Velká Praga
31 article
Jak z tohoto prohlášení předměstských obcí viděti, jsou námitky jejich proti sloučení dle návrhu obce pražské nejen povahy hospo- dářské a finanční, ale mají také prostředí rázu administrativního, politického, sociálního a národního. Jestliže přes všecky tyto námitky neza- ujímají obce předměstské v otázce sloučení stanovisko naprosto zamítavé, vysvětluje se pouze tím, že uznávají vynikající význam král. hlavního města Prahy pro celé království a celý národ a jsou ochotny radostně a bez roz- paků ke zvýšení tohoto representačního lesku našeho hlavního města dle svých sil přispěti. Avšak toto přispění musí se státi způsobem, který by neuvedl předměstí v záhubu. Jak bylo ukázáno, nehodlá stát k utvo- ření Velké Prahy nejen ničím přispěti, nýbrž vyhledává při této akci ještě zvláštní svůj zisk a to jak při dani domovní tak i dani potrav- ní. Návrliem obce pražské se tato fiskální snaha státu podporuje a zcela se zapomíná, jestli na finančních a hospodářských troskách nynějších kvetoucích předměstí vystavěná hrdá budova Velké Prahy bude míti ještě dosti ži- votních sil, aby sama neshroutila se v hospo- dářské ssutiny. Vypočetli jsme, že poplatni- ctvo Velké Prahy platilo by dle stvvu z r. 1900 ročně o 4,669.352 K 68 h více pouze na uhražení potřeb dosavadních, poně- vadž vlastní prospěch z této Velké Prahy měl by především stát- A tu tane předměstským obcím na mysli, nebylo-li by lépe, aby tento ohromný náklad obrácen byl raději na opatření a zajištění oněch velikých a nákladných podniků, kterým se Praha, majíc zachovati svou vážnost a de- korum hlavního města, vyhýbati nemůže.
Praha
32 article
Předměstí mají na mysli federaci obcí, z nihíž každá požívajíc úplné samostatnosti pracuje a snaží se o prospěch celku. Tyto úvahy přiměly předměstské obce k návrhu na spo lečnou správu těch záležitostí, které dle své věcné povahy vyžadují společ- ného a jednotného opatřování a vedení. Jest to pouze zásada, která by musila býti rozvedena vzájemným dohodnutím. Končíce své prohlášení opakují před- městí obsah jeho jedinou větou: Obce před- městské připojení ku královskému hlavnímu městu Praze zásadně neodmítají, žáda- jíce pouze, aby byly připojeny v celé své mohutnosti a síle a nikoliv ochuzeny po- kladnou státní, čímž by se staly městu Praze jen novým břemenem; obce předměstské přejí si však, aby toto federativní spojení stalo se nikoliv donucením, nýbrž vzájemným dohod- nutím k prospěchu jednotlivých částí i celku.
Praha