3
article
Hlasy z obecenstva.
analogen
nervy sílící výživný prostředek
— Léknřsky skvěle posouzen. =
4
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na úterý, 24. března. Den od začálku roku 83.
do konce roku 283. — Východ slunce o 5. hodině
58 minuty ráno, západ slunce o 6. hodině 16 minui
večer. — Východ měsíce o 3. hodině 36 m. v noci,
západ měsíce o 1. hodině 36 min. odpoledne.
Katolíků svátky: Gabriela
Evangelíků památné dni: Matěje Bély
Pravoslavných: Sofronia.
Bezplatná porada na českých klinikách.
(Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajelnosti)
Ve všeobecně nemocnici u Karlova
nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro
nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prol. Tho-
mayera pro nemoči vnitřní od 9—10. hod. — na
klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské
od 9—11 hod. — na klinice prol. Janovského pro ne-
moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci očnl
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlika pro nemoc
ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kauí-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice
prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko-
jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8. — na klinice prof. Kuffnera pro
choroby duševní a nervové od 9—11 hod.
zemském ústavu pro choromyslné.
Gabriel
Matěj Béla
Karlův
profesor
Maizner
Maydl
Janovský
Deyl
Pavlik
Kauum
Schwing
Kuffner
Karlov č
5
article
Na české universitní poliklinice ve
Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no-
vém ordinují: prof. Nessel pro choroby zubn
denně mimo neděle a svátky a lo: pro zasazování
zubů od 2—4 hod., lahání a plombování od 4—6 hod.
odpol. — doc. dr. Syllaba pro nemoci všeho druhu
ve všední dny od 1—3 hod. odp. — prof. Kukula pro
nemoci chirurgické ve všední dny od 8—10
hod. dopol. — doc. dr. Švehla pro nemoci dět-
ské ve všední dny od 3—4 hod. odp. — doc. dr. Cha-
lupscký pro nemoci oční ve všední dny od 101
do 1112 hod. dopol. — doc. dr. Pitha pro nemoci žen-
ské v úterý, ve člvrtek a v sobotu od 8—91/2 hod.
Případné operace vykonávají se zdarma. Praž-
ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých
z příslušné čtvrti a studující na listek z Krombhol-
zova nadání léky zdarma
V c. k. universitním ústavu pro nauku o nákazách
zvířecích na Smichově v Sokolské ulici čís. 6 bez-
platná porada zvěrolékařská od 111/42—121
hod. v úterý a ve čtvrtek.
V ambulatoriu dětské kliniky v domě „Na
křižovatce“ nároží ulice Kateřinské a Viničně čís. 18
ve všední dny od 9—10 hod. a od 2—3 hod., v neděli
a ve svátky od 9—10 hod., vydávají se na lístek od
otce chudých i léky zdarma.
ráno
profesor
Nessel
docent
doktor
Syllaba
Kukula
Švehla
Pith
Vodičkův ulice
Krombhol
sokolský ulice
6
article
Povětrnost.
m. Z Vídně, 23. března. (Zvláštní telegram » Nár.
Listů«.) Pravděpodobné počasí zejtra v neděli: Jasno
a teplo-
Vídeň
7
article
Poslední týdení
8
article
Luy olřvíren po I koruni
Luy olřvíren po I koruni
Havní výhra 4O.000 kor
Dopsrnčsje MI. Rosenfeld u Poašné brásy
Rosenfeld
Poašný
10
article
Pozvání ku předplacenl
Pozvání ku předplacenl
atvrtleti
XXXXIII. ročníku
11
title
NARODNÍCH LISrů.
12
article
Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn
Na „Národní Listy“ ranní a odpoledn
předplácí se:
v Fraze v administraci:
na měsíc
na čtvrt leta .
s dvoji donáškou
na měsíc . . .
na čtvrt leta .
Fraga
13
article
Ve iliálkách pražských:
Ve iliálkách pražských:
na měsíc
2 K 30h
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 8
„ odpolední „ „ „ . . 2
Ve flřálkách venkovských:
s dvojí zásilkou:
s jednou zásilkou-
na měsíc . . . 3 K 20h . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . 9K 60h . . . 11 K 40h
jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10
. „ odpolední „ „ . . . 3
Na venek poštou:
v Rakousko- Uhersku:
. . . . . 3 K 20h
na měsíc . .
na čtvrt leta . . . . . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilkou
na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80h
na čtvrt leta . . . . . . . . 11K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
do Německa a Srbska
. . . . . 12K
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
ru, do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska . .
jakož i do zemí nále-
žejících světovému
spolku pošt. odd. B
lze každým dnem,
F Předplatiti, se
avšak předplatné zakončíti musí po-
sledním dnem v můsíci.
P t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che-
kového a elearingového řízení c. k. poštovní spo-
řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením
na čís, 821.425.
Předplacení na odpolední vydání zvlášt
se nepřijímá.
RakouskoUhersko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
14
article
Administrace „Národních Listů
Administrace „Národních Listů
v Marianiské ul. č. 920-II., 3 nové
Marianiský ulice
15
article
Speciální methodika
Speciální methodika
vyučování písemnostem živnostenským a jednacin
ve školách obecných a měšťanských.
Napsal Ant. Svoboda, učitel měšťanské školy
v Rychnové n. Kn.
Dil I. Písemnosti živnostenské s dodatken
o poště, dráze a telegrafu,
2 K, váz. 2 K 40 h i poštou.
Dil Il. Listiny a podání k úřadům.
2 K 60 h, váz. 3 K i poštou.
4849
Dostati lze i ve všech českých knihkupectvích.
Nakladatel FR. A. URBÁNEK, český knihkupec
v Praze, t vedle Národniho divadla.
A Urbánek
Francie
Praha
Dila I
Národni divadlo
16
article
Prohlášení,
Prohlášení,
jež podaly obce
17
article
Karn, Smíchov, Kr. Vinohrady a Zižkoe
Karn, Smíchov, Kr. Vinohrady a Zižkoe
přiankete
dne 2l. února 1903 svolané
zemským výborem králov-
ství českého v záležitosti při-
pojení obcí těchto ke král.
hlav. městu Praze.
K výnosu zemského výboru král. českéh
ze dne 31. července 1901 č. 55.677 podaly
předměstské obce Karlín, Král. Vinohrady
Smíchov a Žižkov v měsíci prosinci 1901 sve
výjádření v záležitosti spojení s král. hlay.
městem Prahou v jedinou obec a doporučo-
valy, aby obce předměstské podržely sice svou
samostatnost místních obcí, avšak aby pro
opatřování společných záležitostí spojily se
s král. hlavním městem Prahou v jednu obee
správní.
Podáním ze dne 12. května 1902 č. 44.608
předložila rada král. hlav. města Prahy k vy-
jádření tomuto svou odpověď, která byla zem-
ským výborem vynesením ze dne 9. srpno
1902 č. 42.316 předměstským obcím zaslána
spolu s oznámením, že zemský výbor svolá
anketu zástupců obce král. hlav. města Prahy
a obcí předměstských za účelem zahájení jed-
nání o spojení jich v jednu obec.
Jest zcela přirozeno, že obce předměstsk
musí se především zabývati s odpovědí rady
král. hlav. města Prahy, která trvá při svém
návrhu, aby provedeno bylo úplné slon-
čení obcí předměstských tak, že by obce tyto
jako individuality právní zcela zanikly.
Odpověď městské rady pražské nezviklaln
přesvědčení zástupců obcí předměstských, že
tento způsob sloučení jest hospodářské, soci-
ální i národní neštěstí nejen pro předměstí.
ale i pro Prahu samu.
Karn
Král
Smíchov
Praha
Karlín
Žižkov
Králové . Vinohrady
18
article
Městská rada pražská snaží se ve své od-
povědi dokázati, že ztráta zvýšením daně čin-
žovní pro obce předměstské vůbec nenastane
aneb že zůstane obmezena na míru nejmenší.
Obce předměstské mají však na mysli, že
zvýšení, které má nastati, obnáší jen pro stát
z každého sta činže 83/2%, kteréžto procento
bohužel nijakými výpočty odkliditi se nedá.
Dle zákona ze dne 21. července 1902
č. 165 ř. z. zůstává toto zvýšení pravidlem
které výminečným ustanovením doby přechodn
jest jen potvrzeno.
Výpočty obce pražské slibují pro první
léta přechodního období předměstským obcím
ještě značné úlevy proti jich stavu dosavad-
nímu, při čemž však zcela zapomínají pověděti
kdo bude uhražovati náklad na ústřední správu
obecní a na opatření agendy politické.
V odpověď na tyto výpočty podávají před-
městí v příloze**) příbližný ciferní obraz ho-
spodářství obecního, jak jevilo by se ve Velke
Praze po sloučení. Za základ vzata zvýšená
daň činžovní a výsledky hospodářství obecního
v Praze a předměstích za rok 1900. Jsouto
cifry skutečné, spočívají na úřadních datech
a není jim třeba zvláštního obbájení.
Jak z těchto našich výpočtů patrno, pře-
šla by po sloučení na Velkou Prahu břemena
nová.
Praha
Velke Praga
19
article
Jsou to zejmena:
1. Vydání okresní správní, připadající na
nynější území předměstské a hrazená dosud
přirážkami okresními, poněvadž nynější obee
předměstské byvše vyňaty z dosavadních
okresů, musí na se vziti též část okresních
břemen.
2. Školní výdaje v předměstích, jež by
příslušelo zapravovati Velké Praze, jak
zvláštnímu okresu školnímua
3. Náklad na opatření agendy politické
vybírání daní v předměstích a větší náklad
na ústřední správu obecní.
Za to odpadnou dosavadní přirážky okresn
a okresní školní, na což vzat zřelel na pří-
slušném místě.
Dle těchto výpočtů platila by předměst
i v případu, že by obecní přirážky pro Vel-
kou Prahu zůstaly na výši přirážek pražských
v r. 1900, ročně více:
2,860.959 K 46h
1. státu
729.013 K 59 h
2. zemi
2 K 50h
7 K 50h
3. Velké Praze 507.427 K 12 h
úhrnem . . 4,097.400 K 17h
a po odečtení přirážek
okresních a okres-
666.767 K 01 h
ních školních
3.430.633 K 16 h.
celkem víceo
Velká Praha získala by dle toho v pří-
padě, že by výše obecních přirážek zůstala
táž jako v Praze r. 1900, na větším výnosu
obecních dávek pouze částku 507.427 K 12 h.
Naproti tomu musela by uhraditi vydáni
okresní správní a okresní školní, připadající
na nynější území obcí předměstských, k je-
jichž úhradě bylo potřeba výnosu okresních
a okresních školních přirážek v roce 1900
celkem v obnosu 666.767 K 01 h. Mimo to
opatřovala by Velká Praha v předměstích
. . . . 21K
Praha
Vela
20
article
*) Uveře jňujeme toto „Prohlášení“ aby naše ve
řejnost seznala a posoudila také věcné důvody a ná-
zory, jimiž v otázce tak významné ovládáni jsou zá-
Red.
stupci interesovaných obcí předměstských.
**) V příloze této obsaženy jsou podrobné vý-
počty o zvýšené poplatnosti v Praze a předměstícl
pro případ jich sloučení v obec jedinou.
Jagendu politickou a vybírání daní, které
náklady hradí dosud v předněstích státa
byla by nucena rozšířiti ústřední správu
obecní, což vše vyžadovalo by značných ná-
kladů z prostředků obecních.
Z toho jest patrno, že Velké Praze ne-
bylo by možno opatřiti veškeré potřeby, slou-
čením značně zvětšené při téže výši obec-
ních přirážek jako v roce 1900 a že by byla
nucena přirážky obecní přiměřeně zvýšiti
Z výpočtů našich se vidí, že tato další
větší potřeba Velké Prahy činí 1,230.498 K.
82 h, k jejichž uhražení bylo by nutno zvý-
šiti dosavadní přirážky obecní. Přímé daně
v Praze a v předměstích činily by dle stavu
z r. 1900 po sloučení celkem 17,085.786 K
88 h a bylo by tudíž třeba zvýšiti sazbu
obecních přirážek z r. 1900 okrouhle o 71/4 %
Dle tohoto rozpočtu platila by Praha
sama více na obecních přirážkách 909.942 K
31 hal. a obce předměstské odváděly by na
přirážkách těchto 836.204 korun 33 hal.,
takže by se zřetelem na ciferní výše uvedené
výpočty poplatnictvo Velké Prahy muselo pla-
titi ročně o 4,669.352 K 68 h více než do-
sud, aby byla uhrazena pouze běžná zvýšená
potřeba Velké Prahy.
Na krytí velikých mimořádných podniků
jako opatření pitné vody, kanalisace, assa-
nace, regulace, stavby mostů a nábřeží mu-
sely by se přirážky obecní zvyšovati dále.
Reda
Praha
21
article
Městské radě pražské dostačuje dvaa-
dvacetiletá doba přechodní pro zvýšení daně
činžovní také proto, poněvadž prý než tato
doba uplyne, budou zajisté již vůbec daně
realní upraveny, podobně jako se stalo záko-
nem ze dne 25. října 1896 č. 220 ř. z. při
daních osobních a bylo jž také na všeobecné
toto upravení v čl. XII. zákona toho pouká-
záno a lhůta k tomu nejdéle do r. 1909
ustanovena.
Přáli bychom si ze srdce pro sebe i pro
král. hlavní město Prahu, aby tato blahá na-
děje stala se skutkem. Avšak když obec praž-
ská má tak pevné doufání v úpravu daní do-
movních, byloby zajisté jen následkem logi-
cké důslednosti, aby sečkalo se s akcí spojo-
vací do této nedaleké úpravy daní domovních.
načež by otázka sloučení nebo pouhého sdru-
žení byla zbavena aspoň jedné z velikých tís-
nivých překážek. Jinak jsou předměstí opráv-
něna stále k důvodné otázce „a co se stane,
když přes vše pevné očekávání daň domovn
v době přechodní přece upravena nebude?“-
Že obec pražská domáhá se reformy daně
potravní na čáře bez zřetele na jednání o
připojení obcí sousedních, jest obcím těmto
známo.
Obcím předměstským je však také zná-
mo, že c. k. vláda prohlásila, že o reformě
takové hodlá jednati jen na tom základě, aby
dosavadní obvod čáry daně potravní byl roz-
šířen na nynější města a místa předměstská.
Nejde tudíž při tom vládě o reformu, nýbrž
o výnos této daně. A tu obce předměstské
těžce nesou, že město Praha domáháí se vý-
hod pro sebe na úkor obcí sousedních a že
tak jedná o nás bez nás.
Dle vládního prohlášení má býti v ohledu
tom směrodatným tarif daně potravní platny
ve Vídni a zavedený též v Terstu, při čemž
však není vyloučeno, že by se vzal příslušný
zřetel na jisté místní zvláštnosti, vyskytujíe
se při zásobování města Prahy na rozdíl o
Vídně a Terstu.
Praha
Vídeň
Terst
22
article
Ačkoliv neznáme bližších podrobností vy-
jednávání mezi Prahou a vládou, přece jen
musíme k tomu poukázati, že poměry zásobo-
vání Prahy a sousedních obeí se zřetelem n
kommunikace, životní a socinílní poměry oby-
vatelstva jsou zcela jiné nežli ve Vídni a Ter-
stu a že o těchto místních zvláštnostech na
předměstích mohou nejlépe věděti jen před-
městí sama.
Jinak však jest souvislost mezi rozšíře-
ním čáry daně potravní a sloučení předměst-
s Prahou i každému laiku patrna a nelzejí
nijak popírati. Možno prostě souditi takto
Bude-li obvod potravní daně na čáře rozšířen
také na předměstí, nemohou tato námitku
ohledně daně potravní více proti sloučení uvá-
děti; nepodaří-li se však před vyřízením otáz-
ky o sloučení vtáhnouti předměstí do čáry
daně potravní, stane se tak tím spíše po slou-
čení, poněvadž bude možno s tím větším dů-
razem poukazovatí k tomu, že v tomto velikém
skutečném celku, který tvoří Velká Praha.
jsou zcela stejné poměry a že je tudíž slušno
a spravedlivo, aby byla také stejná břemena.
Ať tedy dopadne věc tak či onak, mají před-
městí z takto vedené akce o reformu daně
potravní vyhlídky velmi smutné.
Tvrzení odpovědi městské rady pražské
že obce předměstské sloučením dle návrhu
obce pražské provedeným jako určité právní
osobnosti nezaniknou a že individualita jejich
nezmizí, není snad ani vážně míněno, podpo-
ruje-li se tvrzení toto udáním, že všecky do-
savadní části Prahy zachovaly svůj ráz, mají
své zastoupení, své zvláštní kluby a besedy
občanské, v nichž o potřebách svých vlastních
rokují. Předměstské obce nemohou totiž v klu-
bech a besedách při nejlepší vůli nalézti vý-
razu nějaké samostatnosti a samosprávy obecní.
Praha
Vídeň
23
article
Odpověď obce pražské zmiňuje se vyčí-
tavě o zřízení rozsáhlé sítě elektrických drah
na prospěch předměstí. K tomu budiž prostě
konstatováno, že trati těchto drah vedoucí
předměstími nebyly stavěny obcí pražskou
z lásky a náklonnosti k těmto předměstím,
nýbrž čistě se stanoviska technicko-hospodář-
ského, neboť je přece všeobecně známo, že
trati vedoucí do před městí jsou nejvýnosnější
Že tomu tak dotvrzuje okolnost, že by tyto
trati předměstské byl zřizoval i každý pod-
nikatel soukromý
V odpovědi praví se dále, že Praha opa-
třuje si své velké a nákladné projekty sama.
že jest s to, aby i další své projekty sama
si opatřovala, aniž by měla zapotřebí doža-
dovati se k tomu přispění obcí sousedních
ježto prý projekty ty slouží zároveň obcím
okolním, že žádá, aby tyto také na ně přispí-
valy. Dále pak praví se, že prý obce před-
městské svým návrhem na utvoření správn
obce pro jednotné opatřování a spravován
některých záležitostí žádají, aby Velká Praha
převzala na sebe provádění velkých úkolů.
na něž síly jednotlivých obcí nestačí.
Tvrzení toto není správné a budiž nám
dovoleno uvésti je na pravou míru.
Dle úřadní zprávy obce pražské (viz ad-
ministrační zprávu král. hlav. města Praliy
za rok 1896 str. 12 a násl.) náleží k uvede-
ným velkým projektům opatření pitné vody.
soustavná kanalisace, zřízení jatek mimo čáru
daně potravní a podnik městských elektri-
ckých drah. A všecky tyto projekty jsou
vlastně buďto provedeny aneb aspoň zásadně
rozřešeny.
Praha
technickýhospodář
24
article
O opatření pitné vody stará se správní
rada vodárny král. hlavn. města Prahy a obcí
předměstských za součinnosti a přispění všech
čtyř předměstí, soustavná kanalisace jest již
založena a právě se vyjednává o millionových
příspěvcích předměstských obcí na tuto ka-
nalisaci, ačkoliv o projektu samém slyšeny
nebyly, zřizení ústředních jatek mimo čáru
dauě potravní jest uspořádáno zákonem ze
dne 9. března 1889 č. 19. z. z. a dojde před-
pokládaje dobrou vůli obce pražské v brzku
uspokojivého konečného provedení a z pod-
niku elektrických drah vyloučila obec pražská
sama všeliké spolupůsobení obcí předměst-
ských, slibujíc si od podniku toho prospěch
hmotný a vyhradivši si, že i již dříve pro-
vedená městská elektrická dráha na Král
Vinohradech bude obci pražské za náhradu
hotových výloh odevzdána. (Viz koncesní li-
stinu pro dráhu tuto.)
A jiných ústavů a zařízení obce praž
ské, které by také sloužily obcím předměst-
ským a na něž by obce tyto nepřispívaly, není
Proto nespočívá na pravdě tvrzení,že
obec pražská přeje si sloučení pouze proto.
aby obce předměstské přispívaly na uvedené
veliké podniky a dlužno hledati příčinu této
slučovací tužby zcela jinde.
Praha
25
article
Obcím předměstským není podrobně znám
finanění a hospodářský stav obce pražské
a obce tyto nemají na tomto místě za vhod-
né, aby tento stav podrobovaly kritice. Obce
předměstské nechtějí také přednášeti veřejně
projevované mínění, že budou-li předměstí
sloučením finančně stížena a přetížena, pře-
stane jejich rozvoj, za to však že rozkvétati
bude Praha, ony nechtějí také opakovati ve-
řejný výstražný hlas druhé strany dobrých
patriotů pražských, že Praha finančně stísně-
ná s kvetoucími předměstími více vykoná.
nežli Praha ochuzená, s předměstími spust-
lými a ruinovanými: obce předměstské však
musí si dovoliti připomenouti, že finanční
a hospodářský stav obce pražské jest ná-
sledkem četných velikých a dalekosáhlých
podniků toho času nevyjasněný a že proto
nynější doba není ke sloučení nebo spojení
příhodná, poněvadž celá záležitost není dosud
zvláště po stránce finanční a hospodářské ku
projednání zralá.
Praha
26
article
Dalším důvodem, který dle prohláíšení
obce pražské vede tuto k tomu, aby naléhala
na připojení obcí okolních, jest prý uznaná
potřeba toho, aby celek tak nerozlučný jako
jsou obce předměstské s Prahou, ve věcech
veřejných, ve věcech regulací, zdravotnictví
chudinství a j. byl spravován dle stejných spo-
lečných zásad.
Požadavku tomuto jest však již nyní plnou
měrou a dokonale vyhověno.
Ve věcech regulací a stavebnictví plati
stejný stavební řád ze dne 10. dubna 1886
č. 40 z. z. pro Prahu i předměstí a osnova
nového řádu stavebního podaná zemským vý-
borem k sněmovnímu projednání nemůže již
ani podrobněji vystihovati veškeré momenty
jednotného stavebního rozvoje města Prahya
celého okolí. Zdravotnictví opatřuje se v Praze
i v předměstích na zcela stejných zásadácha
i chudinství se úplně analogicky organisuje.
o čemž nejlépe svědčí instituce pražské soci-
alní komise, na níž berou podíl i obce před-
městské. Podobně jest tomu i při jiných zá-
ležitostech, jejichž jednotné opatřování by se
snad ještě za důvod sloučení mohlo uváděti
Obec pražská dovozuje dále, že připojení.
má-li býti účelným a nemá-li býti spojeno se
zbytečným rozmnožováním břemen, může se
státi toliko ve způsobu sloučení obcí, jaké
provedlo se ve Vídni a jiných velkých mě-
stech, a nikoliv spojením ke společné správě
aneb utvořením nějaké obce správní vedle po-
držení posavadních samostatných obcí, kterýžto
způsob by prý znamenal velké rozmožení do-
savadních břemen obecních.
V ohledu tomto se názory obce pražsk
a obcí předměstských diametrálně rozcházejí.
Praha
Vídeň
27
article
Obce předměstské se obávají velikých
nákladů spojených s ústřední i místní správou
Velké Prahy a právě výsledky docílené při
utvoření Velké Vídně nejsou nijak tak potě-
šující, aby mohly býti brány za příklad.
Praviť sám vídeňský magistrát v měsíc
proslnci r. 1901, tedy 11 let po utvořen
Velké Vídně, že nemůže ještě podati ko-
nečný úsudek o účincích tohoto sloučení.
Pouze tolik připomíná, že připojeným obcím
dostalo se všech výhod velikého města, opa-
tření vodou, kanalisace, zlepšení veřejného
osvětlení, jednotná a spořádaná správa, upra-
vení školství atd., avšak že naproti tomu na-
stalo značně vyšší obtížení obecního
hospodářství. Ježto pak předměstské obce
pražské mají již veškeré výhody velikéh
města a spořádané správy, kteréž výhody
svým vlastním nákladem a ze svých sil opa-
třily, nezbylo by pro ně ze sloučení s Prahou
nic jiného než-li značně vyšší obtížení
hospodářství obecního.
Předměstské obce vyslovily ve svém vy-
jádření z měsíce prosince 1901 zcela skromně
své obavy před správou obecní tak velikého
samosprávného tělesa, jaké tvořiti má budouce
sloučené naše hlavní město zemské. Ana však
odpověď městské rady pražské libuje si
ústřední správě Velké Prahy, poněvadž prý
jest to daleko jednodušší a levnější než dvo-
jím nákladem opatřovati jednak společné.
jednak lokalní potřeby a tvrdí přímo, že by
takový luxus dvojí správy pro případ utvo-
ření obce správní, všecky obce velmi draze
zaplatily, kdežto v případě sloučení společná
správa daleko levněji opatřiti se dá, jsou tímto
tvrzením obce předměstské přímo nuceny, aby
projevily o této ústřední správě své mínění.
Praviť
Praha
Vídeň
Velká Praha
28
article
Obce předměstské netouží především po
vlastním magistrátu, nehodlajíce jen tak beze
všeho zbavovati stát značných nákladů a bráti
náklady tyto na sebe, majíce za to, že až pří-
lišnou oběť přinášejí státu konáním prací v pů-
sobnosti přenesené. Předměstské obce nejsou
také nadšeny dosavadními výsledky ústřední
správy obecní v Praze a netouží nijak, aby
tato správa byla na ně rozšířena.
Není to výtka, neboť k té nejsme opráv-
něni, víme také a uznáváme rádi, že jest to
správa spořádaná a ve svých cílech dokonalá,
konstatujeme rádi a ochotně, že přijímáme
z celé organisace této správy jednotlivá zaří-
zení a že se nám potřebných vysvětlení od
obce pražské s největší ochotou dostává: avšak
správa tato vyžaduje u porovnání s obcemi
předměstskými velikého nákladu. Tento nepo-
měrně velký náklad správní jeví se ostatně
nejen v Praze, ale ve všech velikých městech
a jest důsledkem jednak velikosti spravova-
ného tělesa, jednak složitosti celého úřadního
apparátu a systému, který při všech uznání
hodných snahách decentralisačních pro svuj
ohromný objem nemůže míti pružnost, pohyb-
livost a výkonnost orgánu, určeného pro správu
menší, avšak také spořádané obce.
Tento centralismus jest v odporu s po-
litickými a národními principy českého lidu,
který drží se věrně svých autonomních a fe-
derativních tradic. Návrh na utvoření správní
obce a zachování samostatnosti obcím jedno-
tlivým podán jest v duchu cítění veškerého
obyvatelstva, kdežto veliký apparát ústřední
správy obecní setká se u něho s odůvodněnou
nedůvěrou.
Praha
29
article
Dle návrhu obce pražské bude prý pone-
chána jednotlivým částem Velké Prahy místní
samospráva. Poukázali jsme již ve svém vyjá-
dření z měsíce prosince 1901, že tato slibovaná
určitá míra samosprávy není nijakou samo-
správou, nýbrž pouhou bezvýznamnou funkcí
správní. Autonomie obecní předpokládá samo-
statnou správu vlastních fondů a vlastního
jmění, jakož i samostatné obstarávání funkcí
správních, čehož všeho místní správní obvody
dle návrhu obce pražské míti nebudou.
Ze všeho vysvítá, že sloučení předměstí
s Prahou jest záležitost velmi složitá, zále-
žející z celého souboru otázek, k jichž uspo-
řádání jest třeba mnoho zkušenosti, opatrnosti
a ještě více dobré vůle.
Myšlénka utvoření Velké Prahy nalezla
v širokém obecenstvu hned z počátku ochotného
a vlídného přijetí a stala se za krátkou dobu
národním heslem. S podstatou celé otázky a
zvláště s hospodářskou její stránkou se širší
veřejnost nezabývala; té dostačila pouze strán-
ka citová.
Přátelům sloučení předměstí s Prahou
tanulo na mysli, že královská Praha, slavná
svou minulostí a bohatá pohnutou a velko-
lepou historií, stane se připojením předmě stí
půlmilionovým městem, které může se srovná-
vati s Vídní a Peští a které stane se slo-
vanskou metropolí západu.
Praha
Vídeň
Pešť
30
article
Tato národně citová stránka zatlačila v po-
zadí veškeré ohledy hospodářské a nedovolila
ani, aby rozpaky, které má obyvatelstvo před-
městských obcí, byly hlasitě proneseny. Ano.
došlo tak daleko, že kdo odvážil se vysloviti
se proti Velké Praze, byl kaceřován jako ne-
vlastenec.
A přece předměstské obce hájíce svou
samostatnost, nedopoustějí se skutku nevlaste-
neckého, nýbrž prokazují tím národním sna-
hám služby velmi platné
Okolnost, že jest Praha hlavním městem
zemským, bude míti při řešení otázky národ-
nostní podstatný vliv na stanovení úřadní řeči
pro všechny místní úřady. Již nyní jest praž-
ský magistrát jako politický úřad úřadem
dvoujazyčným. Sloučením četně zalidněných
předměstí bylo by na škodu českého živlu
rozšířeno dvoujazyčné úřadování a tak zmizela
by z historie i z našich politických zápasů
čtyry výhradně česka města, která po Praze
a Plzni jsou největší v celém království.
Předměstské obce jsou vděčny za to, že
jim byla poskytnuta možnost vysloviti své
obavy a námitky proti sloučení; jest to zá-
sluhou zemského výboru král. českého, jakož
i komise sněmovní pro obecní a okresní zá-
ležitosti, od jejichž zasáhnutí do otázky této
jest nazírání na celou záležitost věcnějšía
střízlivější.
Praha
Plzeň
Velká Praga
31
article
Jak z tohoto prohlášení předměstských
obcí viděti, jsou námitky jejich proti sloučení
dle návrhu obce pražské nejen povahy hospo-
dářské a finanční, ale mají také prostředí
rázu administrativního, politického, sociálního
a národního.
Jestliže přes všecky tyto námitky neza-
ujímají obce předměstské v otázce sloučení
stanovisko naprosto zamítavé, vysvětluje se
pouze tím, že uznávají vynikající význam král.
hlavního města Prahy pro celé království a
celý národ a jsou ochotny radostně a bez roz-
paků ke zvýšení tohoto representačního lesku
našeho hlavního města dle svých sil přispěti.
Avšak toto přispění musí se státi způsobem,
který by neuvedl předměstí v záhubu.
Jak bylo ukázáno, nehodlá stát k utvo-
ření Velké Prahy nejen ničím přispěti, nýbrž
vyhledává při této akci ještě zvláštní svůj zisk
a to jak při dani domovní tak i dani potrav-
ní. Návrliem obce pražské se tato fiskální
snaha státu podporuje a zcela se zapomíná,
jestli na finančních a hospodářských troskách
nynějších kvetoucích předměstí vystavěná hrdá
budova Velké Prahy bude míti ještě dosti ži-
votních sil, aby sama neshroutila se v hospo-
dářské ssutiny. Vypočetli jsme, že poplatni-
ctvo Velké Prahy platilo by dle stvvu z r.
1900 ročně o 4,669.352 K 68 h více pouze
na uhražení potřeb dosavadních, poně-
vadž vlastní prospěch z této Velké Prahy měl
by především stát-
A tu tane předměstským obcím na mysli,
nebylo-li by lépe, aby tento ohromný náklad
obrácen byl raději na opatření a zajištění
oněch velikých a nákladných podniků, kterým
se Praha, majíc zachovati svou vážnost a de-
korum hlavního města, vyhýbati nemůže.
Praha
32
article
Předměstí mají na mysli federaci obcí,
z nihíž každá požívajíc úplné samostatnosti
pracuje a snaží se o prospěch celku.
Tyto úvahy přiměly předměstské obce k
návrhu na spo lečnou správu těch záležitostí,
které dle své věcné povahy vyžadují společ-
ného a jednotného opatřování a vedení.
Jest to pouze zásada, která by musila
býti rozvedena vzájemným dohodnutím.
Končíce své prohlášení opakují před-
městí obsah jeho jedinou větou: Obce před-
městské připojení ku královskému hlavnímu
městu Praze zásadně neodmítají, žáda-
jíce pouze, aby byly připojeny v celé
své mohutnosti a síle a nikoliv ochuzeny po-
kladnou státní, čímž by se staly městu Praze
jen novým břemenem; obce předměstské přejí
si však, aby toto federativní spojení stalo se
nikoliv donucením, nýbrž vzájemným dohod-
nutím k prospěchu jednotlivých částí i celku.
Praha