Strana 6. Číslo 231

KATOLICK

Dne 23. srpna 1900

V ystoupiv pak z armády, odplul do Nov. Yorku, kdež však jeho finančním podnikům a spekulacím se nedařilo. Vrátil se proto do Evropy a súčastnil se Garibaldiho výprav v Italii. Občanská, v Sev. státech vyvo aná válka vyvábila jej tam poznovu z Evropy. Cluseret rostaviv se na stranu protiotro- kářskou, stal se generálem. Jako takový vrátil se, když bya ve Francii prohlášena třetí repub ika, do Paříže a stal se tam jedním z nejplatnějších členů kommuny. Red.) Z Cařihradu, 22. srpna. (T. k.) Násled- kem událostí ve Spankangu, uložil sultan vojen- skému veliteli v Bitlisu, Alimu pašovi, aby zavedl přísné vyšetřování. Vyšetřovací komise odebere se do Spankangu již v nejbližších dnech. Strůjcové výtržností budou přísně potrestáni. Z Cařihradu, 11. srpna. (T. k.) 48hodinové pozorování zboží, docházejícího ze Smyrny, bylo nahraženo lékařskou prohlídkou. Prine Walesský ve Wilhelmshöhe. Z Wilhelmshöhe, 22. srpna. (T. k.) Prine Walesský přijel včera o 1. hodině v poledne do stanice Wilhelmshöhe. V nádraží stála čestná set- nina 67. pěšího pluku s praporem. Císař Vilém očekával prince v nádraží a uvítal ho velmi srdečně. Císař a princ obešli čestnou setninu a odebrali se pak do zámku, kde císařovna Augusta a princové hosta uvítali. Na to následovala snídaně. Z Wilhelmshöhe, 22. srpna. (T. k.) Prine Walesský opustil Wilhelmhöhe odpoledne. Císař Vilém doprovodil ho k nádraží. Sultán berlínskému kabinetu. Z Cařihradu, 21. srpna. (T. k.) Sultán dal vysloviti berlínskému kabinetu své uspokojení nad vtržením spojených vojsk do Pekingu, vysvobo- zením vyslanců a politikou císaře Viléma v čínské otázce.

Rumunsko a Bulharsko. Z Bukurešti, 22. srpna. (T. k.) »Ag. Romaine« oznamuje, že dle spolehlivých zpráv, bulharská vláda nařídila mobilisaci divisí vidínské, ruščucké a šumelské. Nepřítomní důstojníci byli povoláni k vojsku. »Agence Roumaine« poukazuje k tomu, že v řeckém listě »Ephimeris« zazname- nány byly pověsti o nastávající rumunsko-bulhar- ské válce, pacházející patrně z bulharského pra- mene, že veřejné mínění v Řecku jest zřejmě ve- lice nakloněno Bulharsku. Žádná rumunsko-bulharská válka. Ze Srědce, 22. srpna (T. k.) »Agence Te- legrafique Bulgare« označuje pověst o mobilisaci bulharské armády za smyšlenou, a praví, že vláda, lid i tisk bulharský vzhledem k nešťastným a se strany Rumunska přeháněným případům zachová- vají úplný klid. Vatikán a Kvirinál. Z Říma, 22. srpna. (T. k) »Osservatore Ro- mano« uveřejňuje ve večerním svém vydání článek pod názvem »Liberální vděčnost«, ve kterém, vzhle- dem k rozhořčení v celém liberálním tisku, hledí vy- světliti a ospravedlniti notu z 18. t m. týkající se chování Vatikánu při pohřbu a smutečních slavností za krále Humberta. List praví, že se Vatikán choval správně, a dokládá pak dále: Dějiny půl století nemohou býti zahlazeny tímto jedním případem smutku, minulost plná protestů žádostí o navrácení a trestu nemohou býti vyhlazeny bolestí jednoho okamžiku. Žádný jiný, končí list, nevzdal zesnu- lému na hrobě více chvály než my, nikdo neprosil vroucněji a opravdověji za posilnění jeho nástupce a těch, kteří se za mrtvého modlí.

Proces Bressiho. Z Říma, 22. srpna. (T. k.) Obhájce Bressiho, advokát Martelli vzdal se požadavku stran zru- šení rozhodnutí žalobní komory, nýbrž bude žá- dati jenom o odročení procesu, aby mohl studo- vati akta. Pakli tato žádost, jak se čeká, bude odmítnuta, bude se proces konati 29. t. m. Bezpodstatná zpráva o sňatku. Z Haagu, 22. srpna. (T. k.) »Reut. k.« oznamuje, že zpráva o zasnoubení královny Vile- míny jest bezpodstatná. Královna Margherita. Z Brunnecku, 22. srpna. (T. k.) Italská královna-ydova Margherita přibyla dnes ráno z Benátek do Toblachu, načež pokračovala vozmo ve své cestě do Misurine. Z Lienzu, 22. srpna. (T. k.) Královna- vdova Margherita jela dnes ráno o 8. hodině na své cestě do Misurine Lienzem, kdež dvorní vlak se pozdržel 10 minut. Při příjezdu i odjezdu vlaku královna uctivě byla pozdravována od oby- vatelstva, jež i přes časnou ranní tu hodinu v hojném počtu se dostavilo po nádraží.

Zprávy hospodářské. Nové 4proc. komunální dlužní úpisy a 4proc. meliorační úpisy Zemské banky král. českého v korunové měně byly včera na pražské burse poprvé uvedeny na trh a zavdaly příčinu k četným uzavěrkám při kursu 93.50. Vezme-li se tento kurs za základ výpočtu výnosnosti, zúrokují se tyto ukládací hodnoty zaručené královstvím českým více jak 41/4 proc. a poskytují kromě toho majiteli dle zmíněného kursu zisk 61/2 proc. pro případ slo- sování, které děje se celou částkou jmenovitou. Ostatně lze s návratem normálních poměrů na trhu peněžním očekávati také zlepšení nynějšího nízkého kursu.

Z Ústřední společnosti hospodářské pro království české. Odbor semenářský, jenž pro- stledkuje bezplatně koupi a prodej semen zaručenéa pravé jakosti, sprostředkoval letošního roku do konce července 612 koupí za kupní cenu 73.123 zl. Úko- lem odboru především jest opatřovati spolehlivým pě- stitelům odbyt jich výrobků a kupujícímu rolnictvu pravé a zaručené semeno a způsobem tím podporovati výrobu zemědělskou. Odbor snaží se vždy opatřiti kupcům semeno zaručeného původu a nejlepší jakosti a je proto v zájmu rolnictva, aby snahy jeho vše- možně podporovalo. K nastávající podzimní setbě opa- třiti může odbor různé odrudy žita, pšenice, bílou hoř- čici, vikev písečnou, hrách ozimný a j. Pěstitelé, kteří mají na prodej spolehlivá semena, žádají se, aby od- boru zaslali vzorky s udáním množství, původu, váhy a kupní ceny. Mimo semena prostředkuje odbor taktéž prodej výrobků hospodářských ve velkém na trhu pražském, zejména pšenice, žita, ovsa, jetelů, luštěnin a píce. Kdo má na prodej 100 q obilí neb jiných plodin zašli odboru vzorek s udáním pevné kupní ceny franko nejbližší stanice. Úkolem cdboru i při tomto prostředkování jest, podporovati odbyt výrobků hospodářských a především prostředkovati prodej přímo mezi rolníky a konsumenty.

Z česko moravské vysočíny. Stesky a nářky na špatné a chudé žně se ozývají se všech stran. Ani my na výšině, jež se ve dvou sesterských zemích vypíná, v tom nejsme lépe. Na mandele mnohý rolník nemá ani polovic, jako jen trochu jiná leta úrodná míval, a zrno? Ovšem jsou výjimky, a proto nechtěje býti strannickým, musím psáti všechno. Jsou místa, kde měli žně znamenité, a jsou taká místa, že rolníci zoufale hledí budoucnosti vstříc. A jak to? Znám vesnici, u které jsou role rozloženy na severovýchod a opáčně. Ti rolníci, již mají pole na severovýchod, mají pozemky své téměř v rovině, kdežto na jihozápad stále do větší a větší výše stoupá. Ti rolníci v rovině jsou žebráci, a ti, jež maje pole do kopců, se vesele tváří, říkajíce.

»Vám je hej!«, ač jiná léta opak bývá. Řekne leckdo, že to není možné, a přece každý puntík je pravda. V rovině ozim zničily myši, v kopcích o nich skoro ani nevědí, v rovině dvakrát potloukly kroupy a na druhé straně vždy jen malá prška.A ještě teď asi za poslední čtyry týdny, zle myši s úro- dou zacházely. Rolníci musili sekati obilí téměř ze- lené, jen aby něco zachránili. A co nám přinese bu- doucnost. Nouzi anebo bídu. Jedno to bude, ne-li hlad. Tak v tom stojí hospodáři naši na českomorav- ské vysočině. Radí se sice: musí se se vším šetřiti, ale z mála se těžko, přetěžko spoří. Vysel-li loni rolník deset hektolitrů žita a úroda mu dala šest, na- nejvýš sedm hektolitrů, jak jest zjištěno, toť smutné šetření. Letos je hojně pýřnatých a travnatých strni- šťať. Bude a musí se podmítati, nebo, jak rolníci u nás říkají, podorávati. Rolníci, nesmíte si nechati ujíti to nejmenší, co by vám prospělo. Až bude te vláčeti měkoty a vyvláčíte pýřku a jiné kořeny, po brambo- rách tu nať a štakle, nepalte to zrovna na poli, jak jste jiná leta činili, ale dobře suché vozte domů a tím, jest-li že to bylo dobře suché, můžete stláti pod dobytek. Hnůj ten možno dáti na luka, a byla-li pýřka co nejvice suchá, i na pole. Jinak však by na poli škodil, anať jest pýřka na sušení velmi tvrdáa zavadlá v hnoji byvši, na poli by se vzkřísila a ještě s větší sílou by rostla. Zaspořilo by se ní hojně slámy. Ovšem spálením se dobře vyhubí. Ale nouze je tu, a proto třeba všeho použiti.

Největší výrobu másla na světě provozuje pan Sands v Illinois, jenž sám jest majetníkem 80 mlékáren a mimo to jich ještě veliký počet si pronajal. Jsou rozptýleny po celém státu a vyrobí ročně asi 14 mil. anglických liber (1 angl. libra = 0 45 kg) másla, jež se prodá asi za 12 mil. K. K tomu jest třeba mléka asi z 12.000 krav; kdyby tyto byly po- staveny do jedné řady, byla by tato dlouhá 100 angl. mil (161 km). V nejlepší době roční, kdy dají krávy mnoho mléka, zpracuje se denně 20 milionů liber mléka, jež se přiváží z 6000 farem asi 4000 vozy. Celá výroba mléka Francie odhaduje se při ceně 70 h. za gallonu (4.54 1.) na 772 milionů korun. Veškeré máslo odhaduje se přl ceně 1 K 96 h. na 1 kg. na 122 milionů korun, sýr na 282 milionů ko- run. Část másla se vyváží do Anglie (maximum roku 1874: 350.000 q, od té doby vývoz klesá). Sýra se vyvezlo do Anglie r. 1897 18.000 q., z toho však bylo skutečně francouzského asi čtvrtina, ostatní prů- chodní zboží ze Švýcar, Italie a Holandska. Vytékání pryskyřice stromů ovocných. Vytékání nebo tak zvaný tok klovatiny, pláč, jest hlavní neduh peckovitých druhů stromoví ovocnéhoa vzniká téměř z týchže příčin, jako spála a rak u já- drovitých druhů. Tuhé zimy, nedostatek petravy zdají se vedle hnojení čerstvým hnojem stájovým — nemoe tuto nejčastěji způsobovati. Při toku klovatiny houstne šťáva v nemocném dřevě na těch místech, kde výtok se objevil, a tu nejlépe odpomůže se tomu, když choré místo se vyřízne a mastí zabradnickou pomaže, v novější době pak schvaluje se klovatinu pouze roz- močiti a pak odejmouti.

Zápal stromů ovocných. Zápal neb spála stromů ovocných napadá nejvíce jabloně a ostatní druhy stromů jádrovitého ovoce; při nemoci této od- umírá kůra a na místě této tvoří se sazovitý, černý povlak. Dřevo pod zničenou kůrou znenáhla odumírá. Spála má svůj původ hlavně v tom, když rány stro- movní se zanedbávají, kůra se odře a pohmoždí, když strom vysazen jest na půdě tuhé, studené, příliš sypké, jakož i nepříznivě suché, a jestli půda tato nuzná a látkami potravními příliš chuda jest. Vyřezá- váním spálených ran i s nakaženým dřevem, jakož i natřením jich dehtem z kamenného uhlí neb voskem zahradnickým, jakož i směsicí hlíny a kravského hnoje možno nemoc tuto zaraziti a je-li strom mladý a dosti silný, překonati a vyléčiti. Půda-li příčinou jest ne- moci, nechť se nesrovnalosti její vyrovnají, a ne- možno-li to důkladně provésti, nechť strom, dokud čas, v lepší místo se přesadí. Napájení koní. Všeobecně se má za to, že koni se nemá dávati voda před krmením. Přijde-li kůň z práce domů, nasype se mu suché krmivo. Kůň je spocen, upracován a žízní. Pak-li má uvnitř sucho, nemůže vyměšovati a promíchati píci slinou, následkem čehož také netráví. Kůň vyměsí za den až na 40 kilogramů slin. Není proto divu, když zvíře i při dobrém krmivu slábne a hubne. Pravda je, že nesmíme uřícenému zvířeti dáti studenou jako led vodu, avšak dávejme zvířeti, než mu na ypeme, mírně napít. Žkusme sami, když konáme d-lší po- chod a jazyk nám schne, pojísti kus suchého chleba, nepůjde to, pakli dříve se nenapijeme, ovšem opatrné a mírně, aspoň když si navlažíme ústa. A zrovna tak má se věc se zvířetem. Vídeňská peněžní bursa. Da: 22. srpna [Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 97 55. Květnová renta 97.60. Rakouská korunová renta 97 75. Stříbrná renta 97.(5.

Rakouská zlatá renta 116.80. Uherská zlatá renta 115.15. Uherská kor. renta !0 55. Losy z r. 1860 celé 133 50. Losy z r. 1860 pět. 160.00. Losy z roku 1864 193 — Losy kreditní 384.00 Losy z roku 1854 171.—. Komunalní losy 379 —. Tisské losy 139.00 Turecké losy 106.—. Úvěrní akcie 660.—. Anglobanka 276.00. Unionka 550 00 Banka pro země rak. 414.00. Uherské kreditky 681-00 Bankovní jednota 494 —. Ústav pro úvěr pozem. —.—. Unionky pražské 258.—. Živnostenská banka 259.—. Lvov - Černo- vická —.—. Státní dráha 648.50. Lombardy 109.75 Št. Hr. Köfl. —.—. Severní dráha 6130 Severozáp. tráha —.—. Pardubická dráha 368.—. Polabská dráha 458.—. Česká sev. dráha —.—. Buštěhradská A) —. Buštéhradská B) 1075. Pražsko-duchcovská dráha —.— Duchc.-Podmokelská —.— Ústecko-Teplická 2970. Vídeň. tramwayky 282.—. Nové víd. tramwayky 146 —. Dunaj. paroplavba 761.—. Tur. tabál, rež. 286 C0. Tov. na zbraně 330.—. Alpinky 450.50. Rim- Muráňské 509.00. Pražské železářské 1835. Záp.- české uhelné —.—. Sev. české uhelné —.—. Mostecké uh. —.— Ceská montaní spol. 1263 Napoleony 19.30. Paříž 96.25. Londýn 242.20. Německá mětta 118.25. Ruble papír. 255.25. Schodnica 1620. Pražská plodinová bursa. Dne 22. srpna 1900.

Cena za 50 kilogramů. Měna korunová. Obilí: Pšenice váhy 76—82 kg. na 1 hektolitr 8.35—9 00. Žito 71—74 kg. české 8 25—8 60. Ječmen výběr 9.00—9 59, obyčejný 8.— až 0.—. Oves bílý 6 20—6 30, obyčejný 6 15—6.20. Kuku- řice uherská 0.00—0.—, Seno lisované 3.60—3.70, nelisované 3 80—4.25. Sláma cepy mlácená 2.90—3.20, aláma ku stlaní 2.00—0.—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30 00—00.00, č. 1: 29.00—00.00, č. 2: 27 50—00.00, č. 3: 25.50—00.00, č. 4: 23 50—00.00, č. 5: 21.50—00.00, č. 6.: 20.00—00.00, č. 7: 18.00—00.00, č. 8: 13.50—00.00. Žitná monka za 100 kilo č. 1.: 24.50 a 00.00, č. II.: 23.50—00.00, č. 1II.: 19.50—00.00, č. IV: 15.00—00.00. Pšeničné otruby 11.00— 00 00, žitné otruby 11.50—00.00. Luštěniny za 50 kg.: Fazole k vaření 900—10.00, ke krmení 0.00—0.—. Hrách k vaření šlutý 9 25—10.50, k vaření zelený 10.50 -11.50 Čočka 13 50 at 17.50. Zemčata k jídlu 0.00—0.00, k pálení líhu 0.00 at 0.00. — O lejnatá semena: Řepka 14.75 až 14 95. Mák 25.00—26.—. Kmín 37 50—39.—. Sušené ovoce: Sveztky 18.00—18.50, hrušky —.00—00.—, křížaly 8 00 at 10.—. Jetelová semona červená 64.00— 68.—, bílá 45.— až 70.—. Sušená čekanka: 9.25—0 00. Káva. V Hamburku, 22. srpna. Platilo se na na září 40.25, na prosinec 41.00, na březen 42.—, květen 00 00 marků. Cukr. V Praze, 22. srpna. Z Ústí n. L. první výrobek platil pohotově K 30.75—00.60, na říjen—prosinec 25.20—25.40.

Líh. V Praze, 22. srpna. Za 1000 litrů stupň. pohot. zboží líhu čistěného K 113.50—114.00. Surového bramborové 42. 25—42.75, surového melasového 41.75— 42.25. V malém K 1.— až 1.50 a výše. Na opravu poutního chrámu na Hrádku darovali: J Mil. ndp. biskup Ferd. J. Kalous 20 korun, vsdp. dr. Jan Sedlák, metrop. kanovník 3 kor., po 2 kor. J. M. vsdp. probošt dr. Ant. Lenz, vsdp dr. J. Marek. me trop. kanovník, p. dr. Karel Hellmuth ve Vlašimi ap A. L. Koppe na Smíchově 1100 obrázků. Za další pří- spěvky se uctivě prosí. Král. české zemské divadlo v Praze. NÁRODNÍ DIVADLO. 283. hra (3. čtvrt.) v předpl. Ve čtvrtek, 23. srpna. Bartoš Tuřanský. Drama o třech dějstvích. Německy napsal Filip Langmann Konec o půl 10. hod. Začátek o 7. hod.