Strana 2. Číslo 231

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 23. srpna 1900.

Rakousko-uherský velevyslanec v Ber- líně hr. Szögyenyi-Marich přijel dnes ráno do Vídně. Nezdařené snahy liberálů v Gorici. V Gorici nastal přičiněním poslance dra. Tumy a redaktora Gabrščeka rozkol mezi Slovinci, anať jejich přičiněním založena byla strana liberální, které tam dosud nebylo. Lid však nepřeje tomuto rozkolu ni- kterak. To bylo viděti ze schůze ve Vertojbě pořá- dané dne 20. t. m., kterou rozpustil vládní komisař, poněvadž všichni přítomni dru. Tumovi odporovalia volali: Živio »Primorski List«, Živila »Gorica«. Živio dr. Gregorčič. »Primorski List« jest orgánem strany katolické, »Gorica« pak prof. bohosloví dra. Gregorčiče, vůdce dosavadních poslanců. Oba listy se nyní spojí a »Gorica« bude orgánem kato- lické strany. »Křiklavý případ klerikální nestoud nosti.« Štýrsko-hradecký liberální list přináší pod tímto záhlavím ostrý článek, ve kterém přímo zuří, že hornorakouský zemský výbor, vypsav konkurs na místo dvou inženýrských adjunktů, žádal, že uchá- zeči o tato místa musejí býti katolického vyznání a německé národnosti. Byli by snad in- ženýři židovského vyznání zmíněnému listu milejší? Zdá se skoro. Polští demokraté konají dnes ve Lvově všeobecný sjezd. Úkolem jeho jest, vypracovati nový program, kterýž by ostře namířen byl proti konser- vativní straně polského klubu. Pronásledování poznaňských Poláků.

Zmínili jsme se již, že pruský ministr vyučování, Studte, vydal nařízení, jimž zrušuje se polské vyučo- vání náboženství i v nejnižších třídách obecných škel a na místo polštiny se zavádí němčina. Je to věru v pravém smyslu slova brutální nařízení, kteréž do prapodivného světla staví na výsost velebenou něme- ckou kulturu. Poláci, jak přirozeno, brání se proti vykonávání onoho nařízení se všech sil, ale boj jejich jest pohříchu marný. Stojíť na straně ministra vy- učování všecko liberální a protestantské Německo, holdujíc slovům, jež pronesl právě universtitní pro- fesor Letzus. Žádalť tento člověk, aby vláda ně- mecká užila proti Polákům i barbarských prostředků, neboť proti Polákům jest prý dovoleno všeckoa v boji proti slovanskému živlu neplatí prý žádná mravnost. Poláci mají býti zbaveni všech práv kon- stitučních, přísluší jim prý jen — »platiti daně, ko- nati vojenskou službu a sušit hubu!« Opravdu, kdy- bychom nečtli těchto slov v německých listech, které si je pochvalují, nemohli bychom jim ani věřiti. Na štěstí mají poznanští Poláci přece ještě i v Německu dobré přátele, a sice mezi — katolíky. Všecky listy katolického středu odsuzují co nejpříkřeji nařízení ministra vyučování a žádají se vším důrazem za jeho odvolání. Zvláště obratně a účinně láme kopí za Poláky »Köln. Volkszeitung«, jež praví m. j., žeje tu ještě církev, jež v té příčině stojí nad ministrem.

O nařízení ministrově bude rokováno na konferenci biskupů ve Fuldě a pan Studte musil by býti naiv- ním, kdyby soudil, že třebas jediný křesťan mohl by schváliti jeho nařízeni. Věs státu utrpí tím více, že ministr osvěty nemá moci, aby své nařízení uvedl ve skutek. Arcibiskup potřebuje pouze odníti učite- telům »missionem canonicam« a přikázati kněžím, aby sami vyučovali děti náboženství v kostele a pan Studt, se svým nařízením pohoří.« Doufejme, že z této vážné mluvy těchto listů vzejdou i vážné skutky a že odvrátí ránu, namířenou na hlavu srdce poznaňských Poláků. Neopustí-li jich katolický střed, národnost jejich škody neutrpí.

Papež proti protestantské propagandě. Sv. Otec zaslal kardinálu-vikáři list, v němž pouka- zuje na nebezpečí, spojené se svobodnou protestant- skou propagandou, hlavně v Římě. Svatý Otec klade důra« na své trapné postavení vůči tomu, že tato propaganda jest zákonně přístupnou a ukládá vikáři, poněvadž on sám nemůže na tyto poměry si stěžo- vati, aby úsilovně podporoval dílo, založené od něho na ochranu víry, kteréž docílilo tak uspokojivých vý- sledků. Na konec vyzývá papež katolíky, aby jej pod- porovali v jeho snahách, čelících k nejmožnějšímu oslabení škod, vycházejících z kacířské propagandy. Nebezpečí války rumunsko-bulharské není sice ještě odstraněno, jest však naděje, že diplo- matickému umění velmocí podaří se najíti prostředky, jimiž bylo by na dobro zažehnáno. Z Bělehradu oznamují, že bývalý předseda ministerstva Vladan Georgievič sproštěn byl svého postavení jako plukovník zdravotnické zálohy. Řecký král Jiří, rozloučiv se včera odpo- ledne v Cronbergu s císařovnou Bedřichovou, odjel o 9 hod. večerní přes Hamburg do Kodaně. Italie a Černá Hora. Generál Pedotti odebere se v čele zvláštního poselstva na Černou Horu, aby zastupoval krále Viktora Emanuela o slav- nostech, jež konány budou na Cetyni za příčinou 40letého panovnického jubilea knížete Mikuláše. Kníže Mikuláš, pocházející z rodu Něgušův, nastoupil vládu

jako druhý světský kníže z téhož rodu r. 1860 po knížeti Danielovi Cesta krále italského. »La Crox« ozna- muje, že král Viktor Emanuel III. provázen svojí chotí královnou Helenou v nejbližší době nastoupí cestu k předním dvorům evropským a že nejdříve zavítá do Berlína a Petrohradu. K obchodní politice Fraucie. Francouzský ministr námořnictví Lanessan pronesl o slavnostní hostině, kterou pořádal včera Voltairův kroužek v Bordeaux, přípitek, v němž m. j. pravil: Republice vzejde z toho jen čest, že rozmnožila vojsko. Z lálo se, dík territoriální poloze, že Francie jest vůči všem ostatním národům, zvláště pak vůči ostrovním náro- dům určena k tomu, aby stala se velikým trausitním skladištěm pro celou Evropu. Ale následkem toho, že rozmnožila své obchodní a válečné loďstvo a že sle- dovala expansivní osadnickou politiku, bylo jí umož- něno, že mezi národy obchodem se obohacujícími, za- ujala jedno z předních, ne-li dokonce první místo. Francouzská demokracie rozhodně připojí se k poli- tice obchodní a průmyslové politiky, kteráž jediná může zaručovati stoupání bohatství a pokroku.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Sv. Filip Benijský, je- hož památku dnes slavíme, narodil se ve Florencii. Jednou slyšel v klášteře Servitů slova epištoly, řečená jáhnu Filipovi: »Filipe, jdi a přilrž se tohoto vozu.« Náš světec je vztahoval však na sebe a vstoupil do téhož řádu jako laik, ač byl velice vzdělaným a lé- kařem a vykonával nejprostší práce polní. Jeho schopnosti však byly poznány a z poslušnosti dal se vysvětiti na kněze a postupoval v hodnostech až r. 1267 byl zvolen hlavním opatem. Kázal v Italii, ve Francii, Flandrech a v Německu a dotvrzoval slova zázraky. Před smrtí žádal: »Dajte mi mou knihu, bez ní nemohu žíti ani umříti.« Přinesli mu více knih, ale nadarmo. Pak teprve ukázal na kříž, po- líbil jej a zvolal: »To je moje kniha! V něm čtu nesčetná dobrodiní svého Spasitele, který pro mne prolil veškeru svou krev a zanechal mi zde této zá- stavy lásky.« Dal si pak předčítati umučení Kristovo a zemřel r. 1285 se slovy: »Otče, v ruce Tvé po- roučím ducha svého.« Na mostě Karlově v Praze spatřujeme sochu sv. Filipa z r. 1715 z bílého mra- moru v řeholním rouchu s křížem, lilií a knihou v levici a s růžencem na pásu. U nohou leží papežská koruna. Na podstavci jest nápis: »Sv. Filip Benicius, pátý generál řádu Služebníků Panny Marie, v pokoře své líbil se Bohu.« Dnes se koná též slavnost sv. Zachéa, bývalého vrchního nad celníky v Jerichu, biskupa cesarejského, sv. Moderata, Restituta a jiných.

Zprávy římské. K slavnosti sv. Jáchyma v Římě dlužno dodati, že sv. Otec hovořil s růz- nými vynikajícími osobnostmi při audienci, zvláště s arcibiskupem Irelandem, jehož se tázal na názory Američanů o papežství. Msgr. Ireland odpověděl, že katolíci američtí se podrobují poslušně sv. Stolici. Sv. Otec tázal se dále lazaristického mnicha Coubleauxe, místoprefekta apoštolského v Habeši na mínění krále Menelika o papeži. P. Coubleaux odpo- věděl, že Menelik není nepřátelským papeži a že jest snášelivým vůči katolictví. Po té se poděkoval papež všem představeným za přinesené dary. Au- dience rvala od 12 hodin do půl 2. odpoledne. Sv. Otec se těší výbornému zdraví. »Osservatore Romano« uveřejnil k jmeninám papežovým slavnostní báseň i článek vřelý o papeži. Jmenování. Titulární biskup dr. Vilém Frakuvi, kanovník velkovaradínské kapitoly ka- tolické, byl jmenován opatem ve sv. Jo bu (Szentjobl). Osobní věstník duchovenský z diecése brněnské. Ustanoveni byli kooperátory vpp.: Em. Koktavý v Českém Rudolci, Stan. Benda v Zaječí, novosvěcenec Jan Riedl v Olexovicích, Ondřej Novák v Byteši a Eduard Pecina v Novém Veselí. Sekundice. Vdp. TaDr. Antonín Stár a, bi- skupský konsistorní rada diecése brněnské, profesor bohosloví a farář ve výslužbě, beneficiát v Nieder- kreuzstetten v Dolních Rakousích, známý pracovník v dramatických věcech, slavil včera 50leté jubileum kněžské. Jubilant se narodil r. 1826 v Brně.

Duchovní cvičení. Na českých exerciciích, jež od 20. t. m. v semináři litoměřickém koná dp. P. J. Ostatek T. J., bere účastenství 55 českých duchovních, majících v čele vdp. kanovníka Josefa Šimona, vikáře mladoboleslavského. Odplacuj Bůh slavnému a horlivému p. exercitátorovi a žehnej jeho vroucím promluvám! — V knížecím arcibiskupském semináři v Olomouci započaly dnes o 5. hod. odpol. české exercicie pro duchovenstvo. Účastníků jest 234. Duchovním cvičením přítomen jest J. M. kníte-arci- biskup Theodor. Duchovní cvičení řídí jesuita dp. P. Klapůch. — Pro vzdělance budou duchovní cvičení na Velehradé od 31. srpna do 3. září. Poutní Marianské místo Hrádek u Vla- šimi jest jedno z nejčetněji navštěvovaných poutních míst v Čechách. Celá poblanická a posázavská kra- jina s důvěrou pohlíží na »Hrádeček« a sotva že jaro zavítá do našich milých hvozdův, již hlaholí zvony hrádecké, vítajíce poutníky na místo, kam pu- tovali jejich předkové, kde od staletí uctívá se Po- mocnice křesťanů od tisíců svých ctitelů. — Zvláště o hlavních poutích v měsících červnu a červenci při- jde na Hrádek na sedmdesát průvodů ve- dle množství poutníků porůzných. Ač chrám Páně chudý jest, že nestačí často ukrýti svých běžných ročních výdajů, přece v posledních letech blahovolnou péčí města Vlašimi a přispěním chu dých, zbožných osaníků byl chrám Páně zvláště z venku důkladně opraven a i uvnitř mnohé nutné opravy se staly. Avšak nyní, kdy památný poutní oltář Panny

Marie, na němž vzácná, starožitná so- cha Matky Boží, pocházející z pože- hnané doby Karla IV., k níž důvěra lidu se nese, hrozí sesutím, kdy i jiné předměty, zvláště obě kazatelny, volají po rychlé a důkladné opravě, — prostředky naše jsou vyčerpány. Uvažujíce však, že poutní chrám na Hrádku není jen pro osadu farní, nýbrž že slouží dálnému okolí a celé veřej- nosti katolické jest důležitým střediskem, dovolujeme si, nemohouce sami zmoci nákladu nastávajícího na opravu a ozdobu uvnitř kostela, volati jménem toho chudého poutního chrámu Páně svým bratřím a se- strám u víře: Podejte nám ruky pomocné, přispějte na opravu a okrasu chrámu Páně na Hrádku, aby znovu postaven byl novým oltářem důstojný trůn Matce Boží a kostel, kde ten dobrý, český lid své upracované ruce spíná, kde hledá a nachází útěchu a posilu k další práci a námaze, opraven a ozdoben. A svatá Panna za ten dar k vyzdobení jejího staro- dávného stánku vyprosí požehnání Božího Vám a Vašim rodinám a na prosby tisíců českých duší, které ji tu každoročně uctívají, vyprosí i požehnání těžce zkoušenému národu našemu, aby došel, mohutný jsa svou svorností, Bohu a sobé věren, na výsluní tužeb svých i svých práv. Veškeré příspěvky budou kvi- továny buď ve veřejných listech nebo zvláštním ti- skem. Farní úřad na Hrádku, pp. Vlaš m, Čechy. Frant. V. Kamarýt, farář

Výstava v Kutné Hoře. (Původní zpráva »Kat Listů«.) Ž — Důležitost krajinských výstav pro národe- hospodářský rozvoj jest u nás nemalá. Tento obor byl u nás doposud málo pěstován, a teprve po jubi- lejní výstavě byly pořádány vystavy krajinské, které měly státi se předvojem výstavy národopisné. Hory Kutné náležely vždy k pokročilým v na- šem národě, proto není divu, že toto město, ležící v úrodné krajině, uspořádalo rovněž hospodářskou, průmyslovou a technologickou výstavu, která byla za- hájena slavnostním způsobem na slavnost Nanebe- vzetí Panny Marie a trvati bude do 16. září, ač-li nebude k vyslovené žádosti prodloužena na delší dobu. O pořízení této vystavky se přičinila Řeme slnická Beseda a Hospodářský spolek v Hoře Kutné za protektorátu obecního i okresního zastupitelstva. V tomto městě je to výstava již druhá, neboť před 14 lety byla pořádána výstavka v menších rozmě- rech, která se zdařila ne málo. Také letošní pokus jak jsme na vlastní oči se přesvědčili, a jak dou- fáme, bude se moci nazvati zdařilou. Doposud čítala návštěvníků na 10.000, což jest pozoruhodným zje- vem v týdnu. Zvláště při zahájení v minulou neděli byla účast velmi hojná, což bylo pozorovati nejen na proudění lidu, nýbrž také na prachu, který se zdvi- hal utěšeně pod nohami účastníků.

Výstava jest umístěna ve své větší části v Lorci, příjemném návrší, stromovím částečně posázeném, na blízku mésta, kde nejdříve nacházíme některé »ochut- návárny« po pravé straně, pak pavilon průmyslu, kde se potkáváme s různými výrobky železnými a kovo- vými, zlatými a stříbrnými, kamennými, skleněnými a porcelánovými, koženými, rohovými, korkovými, dře- věnými, kde stopujeme zařizování bytů odvětví koší- kářské, hostinské, soustružnické. Také tu vidíme prů- mysl textilní, oděvnický, chemické výrobky, nástroje a stroje, hodiny, výrobu pian a varhan, polygrafii, inženýrství a stavitelství, školství a umění. Dae 20. t. m. konala se hospodářská výstava koní v oboru zemědělském, který jest hlavním zá- kladem celého uspořádání, dále byl vystaven skot, vepřový brav, ovce, psi, králíci, drůbež, včelařství, bourci a hedvábnictví, rybářství, plodiny polní, za- hradnictví, lesnictví, mlékařství, ovocné a zeleninové konservy, vinařství, pivovarství, lihovarnictví, octařství, olejnictví, výroba sodových vod, kávové náhražky, potraviny, krmiva, hnojiva, staviva, hospodářské školství, kočáry a jiné. Toto oddělení zvláště poutá pozornost našeho rolnictva, které z dalného okolí se tam ubírá. Oddělení technologické nám dává také nazíravi