Strana 6. Císlo 183.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 6. července 1900

byl by třeba i jen dosti malý neúspěch pro mezi- národní vojsko velice nebezpečným. Zmíněný list o d- mítá návrh konsulů, zničiti hroby císař- ské rodiny v Pekingu, neboť mohlo by to míti za následek, že všech 400 milionů obyvatel- stva v Číně by povstaly; zejména v Mandžursku vy- pukla by vzpoura, protože pochází z něho nynější dynastie. Klid v Mandžursku jest však důležitým v zájmu Ruska. Z Londýna, 5. července. (T. k.) Dle poslední zprávy »Timesů« ze Šanghaje ze dne 3. t. m. roz- hodli se místokrálové jižních provincií, že vydají pro- klamaci, kterou prohlašují svoji dočasnou autonomii až do obnovení autority a pořádku v Pekingu. — Na základě zprávy, kterou přinesl z důvěry hodné strany jistý kurýr, jenž opustil Peking dne 27. června, napadlo toho dne 15.000 boxerů a vo- jáků vyslanectva, byli však se ztrá- tami odraženi. Veškerá ošobní družina císařea císařovny-vdovy náleží dnes ku členstvu boxerů Cisařští princové zřídili v císařském paláci oltář, na němž se vykonává ritus boxerů. — »Daily News« oznamují ze Šanghaje ze dne 3. t. m.: Místokrál v Nankingu vydal prohlášení, kterým boxery vyhla- šuje za loupežníky a nařizuje, aby výtržníci byli bez odkladu postínáni.

Z Berlína, 5. července. (T. k) (Zpráva » Wolf. kanc.«) Německý konsul v Tientsinu oznamuje pře Čifu ze dne 30. června a 1. července. Písemné zprávy sira Roberta Harta a jisté Francouzky z Pe- kingu ze dne 24. m. m. ujišťují opětovně, že situace Evropanů jest zoufalá a prosí o rychlou pomoc. Ve- litelé v Tientsinu následkem zničení dráhy, počátku dešťové doby a potřebné ochrany pro Tientsin nejsou s to poslati do Pekingu vojsko. Také prokopali Čí- ňané císařský průplav u Tientsinu, aby postup voj- ska stížili. Poslové kteří přišli z Pekingu do Tient- sinu, povzbuzují vesměs zavraždění vyslance něme- ckého. Německý oddíl, jenž se při něm nalézal, spálil prý pak Cungli-Jamen a obsadil bránu před císařským palá- cem se 4 děly, z nichž dvě byla do- byta, kdežto ostatní brány jsou ještě v moci Číňanů. Vojsko prince Cinga bojuje prý proti boxerům. Z Čfu se oznamuje počátek nepokojů a hrozivé chování čínského vojska.

Z Londýna, 4. července. (T. k.) »R. kanc.« sděluje z Taku ze dne 30. června přes Čífu ze dne 3. července: Admirálové A lexějev a Seymiou měli dnes válečnou poradu a dospěli k usnesení, že bude nemožno, aby se bez mnohem vět- ších válečných sil učinil pokus vtrh- nouti do Pekingu. Dle jejich mínění bylo by možno udržeti Tientsin a kdyby ani toho ne, přiči- nili by se, aby udrželi Taku. Z Londýna, 5. července. (T. k.) »Daily News« oznamují ze Šangaje ze dne 4. t. m.: Spojená vojska podnikla dne 30. června útok na město domorodců v Tientsinu. Ve 2 hod. odpoledne bylo město do- byto. Hlavním cílem útoku bylo prý zničení měst- ských pevnůstek, odkud se střílele na osadu cizinců. Z Londýna, 5. července. (T. k.) Reut. kanc.« oznamuje z Čifu dne 3. t. m.: Anglický a ruský ad- mirál nabyli přesvědčení, že nyní nemůže býti učiněn pokus o vybavení Pekingu proto, že veškerá branná moc spojenců, kteráž může býti nyní stažena, obnáší jen 20.000 mužů, kdežto mezi Tientsínem a Pekin- gem je shromážděno 140.000 mužů čínského vojska.

Generál Niesh postupuje prý s 90.000 muži, aby podnikl útok na Tientsin. Z Londýna, 5. července. (T. k.) Listy vy- slovují se nyní pro to, aby se nyní daly potřebné diplomatické záruky, kterými by se Japonsku umož- nilo uvésti v pohyb takovou sílu vejska, jakou má pohotově, aby její pomoci, není li ještě pozdě, zame- zilo se povraždění Evropanů v Pekingu. Listy po- ukazují současně na těžkou zodpovědnost, kterou by na sebe vzala ona mocnost, která by snad ze vzdále- nějších příčin zabránila rychlé osvobození. (To jest ovšem namířeno proti Rusku, které s Japonskem ri- valisuje právě tak jako s Anglií. Rusové ovšem si z Londýna nedají míru své humanity předpisovati. Red.) Z Petrohradu, 4. července. (T. k.) Ruské te- legrafní jednatelství oznamuje: Viceadmirál Alexě- jev telegrafoval dne 30. června z Taku ministrovi vojenství: Generál Stessl oznamuje tyto podrob- nosti: Prohlížel jsem dne 27. června od 5. hodiny ranní s oddílem a dvěma dělostřelci krajinu na sever od východní zbrojnice. Když jsem postoupil na vzdá- lenost 1 versty, byl jsem pozdraven silnou palbou. Pokračoval jsem potom se čtyřmi setninami, jež shle- daly, že nepřítel přestoupil na železniční trať, že má celou krajinu obsazenu; na hradbách zpozorována dvě děla. Když jsem poslal pro cizinecké lodní vojsko, zahájila druhá anglická batterie palbu. Z náspů, jež nepřítel měl obsazeny, počala nepřetržitá střelba. Třemi proudy proveden byl útok; o půl 4. hodině odpolední byla zbrojnice dobyta. Šest mužů mrtvo,

plukovní lékař Razumov a 45 mužů zraněno. Boje súčastnil se celý oddíl vyjma setninu lodního vojska. Z Petrohradu, 4. července. (T. k.) Dle »Fi- nančního Věstníku« budou mimo lodi z loďstva Ti- chého oceánu vyslány do pečilského zálivu také ně- které lodi z loďstva sibiřského. Mají sloužiti doprav- ním účelům. Parníky dobrovolného loďstva »Orel« a »Tambov«, které byly dány k ruce admirála A le- xejeva, vrátily se z Port Arthuru do Vladivostoku, kde naberou vojsko a potraviny, načež odjedou opět do Port Arthuru. Na znovuzřízení železné dráhy z Taku do Tientsinu pracuje setnina železničního pra- poru Zásob přivezeno bylo značné množství, takže existence všech vojsk je úplně zabezpečena. Z Petrohradu, 5. července. (T. k.) Telegram místoadmirála Alexejeva, zaslaný dne 1. července ná- čelníkovi generálního štábu v Port Arturu, praví: Do Taku došla dne 30. června následující věrohodná zpráva z Pekingu dne 23. června datovaná: Německý vyslanec zavražděn byl čínskými vojáky na cestě do Cung li-Jamenu. Týž zemřel v Cung-li-Jamenu. Bu- dova ruského vyslanectví jest z pola zničena, ostatní vyslanecké budovy s výjimkou anglické, francouzské a německé, kde se shromáždila evropská vylodněná vojska, jsou zničeny. Budovy ty jsou oblehnuty Bo- xery. Počíná se pociťovati nedostatek potravy. Situace jest kritická, pomoc nutná. Kolem Pekingu soustře- ďuje se 30.000 mužů vojska. Z Vídně, 4. července. (T. k.) Válečný koráb »Zenta« telegrafuje z Čífu: Americka bitevní lod »Oregon« byla opět uvolněna, ale musí býti opravena. — Z Tientsinu a z Pekingu není zpráv žádných. Z Vídně, 5. července. (T. k.) Dle telegrafické zprávy připlula J. V. loď císařovna a královna Marie Terezie včera do Adenu. Odjezd dnes do Columba.

Na palubě vše zdrávo. — J. V. loď Zenta telegra- fuje: Z Pekingu došlý kurýr praví, že c. a k. vysla- nectví jest nejspíše zničeno. Oddíly shromážděny jsou na anglickém vyslanectví, kde se na ně střílí. Jeden německý oddíl hájí jednu městskou bránu. Jest prý nouze o střelivo a potraviny, náhrada pak prozatím nemožná. Americká loď »Oregon« nebyla vpravena na vodu. Německý místoadmilál Bendemann blaho- přál osobně hu siatečnému chování se c. a k. oddílu z J. V. lodi »Zenta« při dobytí Taku. Z Berlína, 5. července. (T. k.) Rakousko-uher- ský velevyslanec Szögyény vyřídil u říšsko-německé vlády z nařízení své vlády nejhlubší rozhořčení nad pohanou, která jí byla způsobena zavražděním vy- slance bar. Kettelerá? v Pekir gu, na kterýžto projev soustrasti bylo vřelými díky odpověděno. Z Bernu, 4. července. (T. k.) »Greath Nort- hern« (telegrafická společnost) sdělila mezinárodnímu úřadu, že následkem nejisté služby na tratích čín- ských mezi Čifu a Šanghajem budou dopravovány duplikáty všech telegramů po lodích mezi oběma pří- stavy; první parník s četnými telegramy přibude zítra večer do Šanghaje. Z Nového Yorku, 4. července. (T. k.) »New- York Herald« oznamuje z Washingtonu: Státní ta- jemník Hay zaslal americkým velevyslancům a vy- slancům v Evropě a v Japonsku telegraficky pro- hlášení, jež mají předložiti vládám, u nichž jsou po- věřeni. Prohlášení obsahuje následující body: Vláda Spojených státův neuznává, že by v Číně panoval válečný stav. Nevyslala svého vojska a svého lod- stva proto, aby vedly válku proti Číně, nýbrž proto, aby chránily americké občany a jejich zájmy, aby zjednaly a udržely pořádek a potom po jeho znovu- obnovení aby z Číny zas odešly.

Telegramy.

Zvýšení sazeb u státních drah. Z Vídně, 5. července. (T. k.) Jak »W. Abend- post« ujišťuje, přeceňuje se obsah a účinek zamý- šleného a nepříznivým výsledkem finančním pod- míněného zvýšení sazeb. V pravdě nejedná seo zvýšení vnitrozemských uhelných sazeb, nýbržo vybírání plné sazby lokální v dopravě cizozemské, exportní. Správě státních drah nikdy nenapadlo, zdražovati domácímu průmyslu uhlí. K demisi generála Jamonta. Z Paříže, 5. července. (T. k.) Nacionali- stický tisk napadá v příčině odstoupení generála Jamonta vládu a zejména ministra války, velmi prudce a praví, že armádu odchod Jamota, jenž požívá její plné důvěry, překvapí. Právě nyní, kdy politický obzor nabývá tak hrozivé tvářnosti, sluší vzhledem k pokračující desorganisaci armády chovati největší obavy. Z Paříže, 5. července. (T. k.) V rozhovoru o odstoupení generála Jamonta vzdávají republi- kánské a radikální listy energii ministra války bezpodmínečné uznání a praví, že odstup Jamon- tův není nikterak politování hodný. Jamont prý nebyl nepochybným republikánem a nad to jeho odstoupení zah ajuje dávno žádané omlazení gene- rálního štábu.

Proces proti Sipidovi. Z Brusšelu, 5. července. (T. k) Obhájee Peuchots van Demeeren popírá, že jeho klient jest přívržencem zásad anarchistických. Nežádá pro téhož o milosrdenství, nýbrž o spravedlnost. Obhájce Meiret-Meysmas zastává názor, že se jednalo o sázku. Státní zástupce replikuje, že skutek jest nepopíratelně dokázán. Z Bruselu, 5. července. (T. k.) Porotcová uznali Sipida vinným, osvobodili však jeho sou- druhy a přisvědčili ohledně Sipida na otázku stran nepříčetnosti. Na to odešel soud k poradě. Povstání Ašantů. Z Londýna, 5. července. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje: Plukovník Willecck oznamuje z Tumsu ze dne 3. t. m.: Guvernér Zlatého po- břeží opustil Kumasi a dorazil do Ekvanty, 20 mil jižně od Kumasi, aby se odtud odebral na mys Coast. Při výpadu z Kumasi byli mnozí zabiti. Z Petrohradu, 5. července. (T. k.) Ve- litelem nového sibířského armádního sboru jmeno- ván byl generállieutenant Lenevič. Z Paříže, 5. července. (T. k.) President Loubet vyslovil německé vládě za pří- činou požárního neštěstí v Nov. Yorku soustrast. Z Cařihradu, 5. července. (T. k.) Pověst, že prine a princezna nespolští přijedou do Caři- hřadu, potvrzuje se. Princ přijede v nejpřísnějším incognitu. Italské velevyslanectví učinilo dnes u Porty kroky, aby jachtě princově povoleno bylo projeti Dardanellami

Zprávy hospodářské. Schůze výboru českého odboru rady zemědělské pro král. české konala se včerej- šího dne za předsednictví p. Jandy. Po podání zpráv předsednictva podána zpráva I. komité o rozpočtu správním a subvenčním na rok příští. Schválena zpráva V. komité o změně předpisů zákona o země- dělské radě, jednajících o volbě do sboru delegátů; v dalším podány zprávy o opatřeních k povznesení pěstování ječmene, o ustanovení odborníka mlékař- ského při českém odboru rady zemědělské, o rozdě- lení kontingentu líhové výroby, o dovolené výši pří- davku škrobu ku kvasnicím a o subvenčních opatře- ních v oboru chovu skotu. Rozdělení majetku pozemkového v Ra- kousku. Na pařížské výstavě v zemědělském od- dělení jest vystaven přehled rozdělení majetku po- zemkového v různých státech. Rakousko má 30 milionů hektarů plodné půdy. Z toho patří 21.3 milionu hektarů malorolnictvu (71 proc.) a 8.7 mil. hektarů (29 proc.) statkářům, jejichž nejmenší výměr jest 200 hektarů. Lesy zaujímají 8.7 milionů hektarů, z nichž patří 5.1 milionů velkostatkům. Velko- statkům patří veškeré plodné půdy v Bukovině 46, v Solnohradech 40, v Haliči 39, ve Slezsku 38, v Čechách 32, v Dalmacii 3, v Přímoří 8, v Krainsku 16, v Horních Rakousích 22, v Dolních Rakousích a Tyrolsku 25, ve Štýrsku a Korutanech 25, na Moravě 26 procent veškeré půdy. Statky svě- řenské v celém Rakousku mají výměry 1,204.500 hektarů orné půdy a 3,365.400 hektarů lesů.

Obilní těžba v Rumunsku. Roku 1897 bylo v Rumunsku oseto 3,766.750 hektarů kukuřicí, pšenicí a žitem. Téhož roku sklidilo se 35,800.000 metráků jmenovaných druhů obilních. Rumunsko do- dává na světový trh jednu pětinu veškeré prodajné pšenice, když z počtu toho vyloučíme Rusko a se- verní Ameriku. Rumunsko prodá do ciziny více obilí než Kanada, Indie, Australie a Afrika dohromady. Spotřeba kořalky na Rusí. Ra Rusi je v činnosti 45 spolků střídmosti. Tyto zaslaly na pa- řížskou výstavu statistiku kořalečné spotřeby na Rusi. Dle toho připadá v Rusku na jednoho obyvatele roční spotřeba kořalky 7 a půl litru, kdežto ve Fran- cii připadá 10, v Německu 10.9, v Anglii 11, v Bel- gii 11.3, v Dánsku 21, v Italii 28.4 litrů. Pová- žíme-li, že v západní Evropě se nepijí spousty piva a vína, které se na Rusi nepijí, jest konsum kořalky na Rusku ještě dosti mírný. Okurky často způsobují mnohé potíže a těž- kosti. Rád jídával jsem naložené okurky, ale pojednou pozoroval jsem, že to neprospívá, pátral jsem po pří- čině, proč po sněděné okurce tak prudce mě to v hrtanu pálilo, až přesvědčil jsem se konečně o tom, že nesvědomití podavači a nakladači okurek nejen špatného — zdraví lidskému škodlivého octa k na- kládání berou, ale i mědi (měděných peněz) při- dávají, by okurky zůstaly tvrdými a zelenými. Měli by úřady zdravotní přesně k tomu přihlížeti, bychom otravováni nebyli, a travičům podobným by řemeslo jejich mělo překaženo býti. Kočky působí v našich sadech velikých škod na rozličném ptactvu, což v Německu není, neb tam. v mnohých krajinách zákonem stanoveno, ž