Strana 2. Číslo 183.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 6. července 1900.

ji za příčinou sporu, kterýž vleče se mezi generálním štábem a vládou. Vznikl, jak čtenáři se pamatují, tím, že dřívější ministr války Gallifet propustil z ge- nerálního štábu důstojníka, jenž bez dovolení uve- řejnil jakési tajné listiny.Gallifet sám nazval tento lseda ministerstva skutek zločinem. Kdyi od- použil ještě ostřejšího slova ge- stoupil generál Gallifet. Nástupcenr nerál André, výborný voják a republikán přísného smýšlení, kterýž chtěl kázeň ve vojště upevniti a ge- nerální štáb pozbaviti všech politických vlivů. Roz- hodl se proto, že obsadí několik míst v generálním štábu docela novými osobnostmi. Ale tomu zas od- poroval náčelník generálního štábu Delanne. Podaná jeho demisse nebyla sice přijata, ale mezi ním a mi- nisterstvem války vznikl následkem toho silný spor, za kteréhož ministr války provedl jen s největším na- máháním některé změny v generálním štábu. Tu po- jednou postavil se po bok náčelníka generálního štábu generalismus francouzské armády, gener 1 Jamonta podav demissi, odůvodnil ji tím, že prý tato nestálost poměrů musila by ve válce poškoditi příští pohotovost a zdatnost francouzské armády. Nejtěžší to zajisté vý- čítka, kterouž generál Jamont mohl učiniti francouzské vládě. Tato vidouc, oč běží, generála nejen že jeho místa pozbavila, nýbrž dala jej k disposici, a genera- lissimem armády jmenován generál Brugére, kterýž těší se ve francouzské armádě výborné pověsti a jest nyní právě guvernérem v Paříži. Vláda francouzská roztrhla tím sice síť, v níž měla být udušena, ale celá Francie vidí, že její generálové starají se víc o politiku, než o věci vojenské, a proto právě se obává, že v hodině potřeby příliš mnoho na ně spolé- hati by nemohla.

Pomník Lafayettův odhalen byl včera na náměstí Carousselu v Paříži. Pomník dali svým ná- kladem zbudovati a věnovati Francii chovanci škol Spojených států severoamerických. Ku slavnostnímu odhalení jeho dostavili se president Loubet, většina ministrův a hojně notabilit. Americký velevyslanec Porter, uvítav presidenta, odevzdal mu pomník. Porter poukázal ve svém oslovení na vděčnost, jež pociťují Spojené státy k Lafayettovi a jeho soudru- hům. Loubet vyslovil zase ve své odpovědi Spoje- ným státům jménem Francie dík a zároveň naději, že přátelské poměry mezi oběma zeměmi budou jen ještě vzrůstati a stanou se tím drahocennou zárukou světového míru a pokračující lidskosti. Americký arci- biskup Ireland velebil pak přednosti Francie, kte- ráž vždycky prý dává se nésti šlechetnými pohnut- kami. Tato slova arcibiskupova vyvolala veliké nadšení. Bylo voláno: »Ať žije Francie! Ať žijí Spojené státy!« President Loubet byl živě pozdra- vován od zástupů lidstva.

Útočník Sipído před soudem. V dalším svém plaidoyeru pravil včera státní zástupce, že ža- lovaní jsou prodchnuti anarchistickými ideami, jež je svedly ke zločinným útokům na osoby. Díky rozhod- nému postupu brabantské poroty jest Brusel anarchi- stických projevů prost. Nyní musí se sáhnouti k no- vým účinným prostředkům. Tři spoluobžalovaní do- pustili se zločinu, protože podporovali anarchistické úmysly Sipidovy. Sipido byl nejmladším, ale nejod- vážnějším. Soudruzi jeho věděli, že nerozumí žertu. Zbraň mohla míti účinek smrtelný. Princ Wales- ský děkuje za svůj život Prozřetelnosti. Ku konci prohlásil státní zástupce, že hodina spravedlnosti ude- řila. Ve jménu ohroženého života, ve jménu sociálního pořádku a také v zájmu žalovaných, kteří zasluhují ostrého poučení, žádá za odsouzení a očekává, že po- rotci k otázce viny bez rozpaků přisvědčí. Obhájce Sipidův Henry snažil se vyvrátiti, že obžalovaný sledoval ideje anarchistické a pravil, že Sipido jest postavy příliš malé, aby mohl prince Walesského tre- fiti. Střílel prý jen do vzduchu. Rozsudek bude vy- nesen asi dnes. Egyptský místokrál odcestoval včera z Lon- dýna na pevninu.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes se slaví památka proroka Isaiáše. Týž jest králem všech proroků sta- rého zákona. O jeho osobě jest z Písma svatého jen velmi málo známo, pouze jeho proroctví. Kniha Isa- iášova dává svědectví, že prorok Isaiáš byl od Boha pověřený posel k národu židovskému. Prorocký úřad zastával 60 let. Legenda praví, že byl vlastním svým zetěm pomocí dřevěné p'ly zavražděn. Kniha proroka Isaiáše patří k nejdůležitéjším částím Písma sv. Sta- rého Zákona. Z této knihy nejlépe sezná čtenář po- vahu židovského plemene, která se do dnes ani v nej- menším nezměnila, možno-li se i zhoršila. Z kruhů duchovenských. P. František Vaněček, definitor ř. Minoritů a starší kaplan u sv. Jakuba v Praze, jmenován byl nejd. provinciálem P. Řehořem Veselým, vikářem konventu u sv. Jakuba. Svatým věrověstům moravským sv. Cy- rillu a Methoději zasvěceno je v zemích českých 61 chrámů a to v Čechách 14, na Moravě 47. Dle je- dnotlivých diecésí: v pražské 3, královéhradecké 4, budějovické 5, litoměřické 2, olomoucké 21 a brněn- ské 26. Manifestační sjezd III. řádu sv. Františka na Velehradě.

(Původní zpráva »Katol. Listů.-) Den první. K velikému projevu oddanosti k víře po otcích zděděné došlo ve dnech 2. a 3. července na posvát- ném Velehradě o valném sjezdu III. řádu sv. Fran- tiška konané. Odpoledne 2. července sjížděli se na posvátný Velehrad terciáři ze všech zemí koruny svatováclavské a z Vídně. Nejvíce účastníků vydal zvláštní vlak vyjíždějící z Pardubic. Bylo jich ne- zúplna 700. V Uherském Hradišti čekali je hosté vídeňští s praporem a velikým počtem družiček bíle oděných. Po příchodu na posvátný Velebrad v malebném a krásném průvodu, ubíralo se 2000 terciářů od Cy- rillky vedeno neúnavným říšským poslancem dp. A. Stojanem a provázeno 11 kněžími, jichž počet chvíle od chvíle rostl, za hlaholu všech zvonů sva- tyně velehradské a zpěvu »Bože, cos ráčil před 1000 lety« do chrámu Páně. Byl to průvod, jenž mysl po- vznášel: nepřehledná řada mužů se svícemi v rukou vstupovala ke hrobu sv. Methoděje, velkého apoštola našeho. Ve chrámu Páně uvítal přítomné dp. dr. A.

Stojan a vybízel je, by nejen doma dle posvátných pravidel III. řádu žili, nýbrž jimi, je uskutečňujíce i venku, své sourodáky oživovali u víře a lásce ku církvi a Bohu. Na to vystoupil na kazatelnu horlivý terciář vdp. dr. Josef Kupka, profesor pastorální theologle v Brně a vzletnými slovy vylíčil původ a důležitost III. řádu za rozervaných dob jeho zakladatele a jasně dovodil, že III. řád je výborným lékem pro nynější trpící společnost od velikého papeže Lva XIII. podá- vaným. Za velikého napjetí podává prostředky, jimiž se každý terciář obrniti musí, by stal se kvasem do- brého, by byl vojínem statečným pro věc Kristovu, jak každého terciáře Lev XIII. míti chce. Prostředky ty jsou! modlitba. Kdo se nemodlí, už poslední pásku s Bolem přetrhává, — svátost po- kání, ale nejen pro ženy, nýbrž i pro muže, — svá- tost oltářní, to vinum germinans virgines, svěcení svátků jakožto hráz proti opilství a smilstvu, jimiž svátky ponejvíce se znesvěcují a trpělivost, by terciář na mysli neklesal, maje sklízeti za věc dobrou ústrky a posměchy ze všemožných stran. Slavnostním požehnáním skončen pozdě večer den první.

Den druhý. Už za šera časného sta kajícníků obléhalo zpo- vědnice. Žeň byla hojná. Na 3000 přistoupilo jich ke sv. přijímání, jež se dálo slavnostním způsobem. Podával a slavnou mši sv. sloužil za přísluhy O0. kapucínů z Vídně vdp. vikář Jan Hejtmánek. farář v Něm. Bělé v Čechách. O 9. hodině na nádvoří klášterním po písni »Bože, cos ráčil před 1000 lety« zahajuje vdp. vikái J. Hejtmánek valnou poradu. Děkuje O0. Je- suitům za jejich ochotu a podporu velikou a za sou- hlasu asi 3000 účastníků provádí volbu funkcionářů. Předsedou zvolen horlivý poslanec říšský dr. A. Stojan, farář z Dražovic, místopředsedou vct. pan J. Hruban, rolník z Prostějoviček, majitel zásluž- ného kříže a záslužného kříže pro církev a papeže předseda katolicko-politické jednoty a představený terciářské obce vrumsínské, jednatelem p. A. Drá- palík, posluchač filosofie z Prahy, zapisovateli dp. Fr. Soukal, farář z Rovečína, vp. Jan Holba, místopředseda ústřední jednoty Raiffeisenovek na Mo- ravě a kaplan v Letovicích. Předseda a místopředseda děkují za volbu. Pan předseda uděluje slovo vdp. superioru J. Cibulkovi, jenž ve zvé dojemné uvítací řeči vzpo- míná velikých zásluh o Velehrad vdp. dra. Stojana a dra Schneidra, děkana a faráře v Křižanovicícha ujišťuje přítomné terciáře, že žíti budou dle pravidel svých, když žíti budou dle ideí sv. bratří Cyrillaa Methoda. »Dnes na Velehradě den váš, stojíte u hrobu apoštola našeho sv. Methoda, jako strom zdravýa silný rosťte a zelenejte se a ovoce vydejte Bohu milé símě zaseli sv. Cyrill a Method, vaše ctnost budiž ovocem jeho. (Pohnutí.) Mezi proslovem docházejí četné dopisy a te- legramy. Některé se na to předčítají. Shromáždění usnáší se o holdovacích telegra- mech nejdůstojnějšímu episkopátu moravskému: dru.

Theodoru Kohnovi, arcibiskupu olomouckému a dru Františku Saleskému Bauerovi, biskupu brněnskému do Čech ndp. biskupu královéhradeckému Eduardu Brynychovi a prosí za požehnání. I ke stupňům trůnu Jeho Veličenstva císaře a krále Františku Josefovi zaslán telegrafický hold do Išlu. Na to pozdravné te- legramy dp prelátu Hornému, Lukášovi, Bláhovi, Hé- rovi, vesměs církevním hodnostářům ve Vídni, jimžto blaho Čechů vídeňských na srdci leží a Florianu Bře- zinovi, provinciálu z Praby. Na to uděluje dp. předseda slovo dělníku a před- stavenému III. řádu panu Kostkovi z Vídně. Veliké překvapení, ale milé překvapení. Muž z lidu, muž mladý a vzdělaný ohnivým přednesem uchvacuje přítomné. Prostranné nádvoří chvílemi duní bouří sou- hlasu. Řeč jeho jadrná, přesvědčivá, plná ohně, uchvacující. — Jsme na konci století. Začal je me- čem a třeskem zbraní veliký Napoleon, končí je muž neméně slavný, ač vězeň vznešený, ale přece vězeň uzavřený ve zdech Vatikánu, stařec, veliký duch pa- pež Lav XIII. Jeho práce není doprovázena třeskem zbraní, pláčem raněných, nářkem pozůstalých sirotků, ale snaží se o mír, o lásku jedněch k druhým a spo- kojených, a slovem svým usiluje zadržeti kletbu v hrdle utlačovaných a osušiti slzu nešťastných. — Líčí smutné postavení rolnictva a dělnictva. »Tím větší ubožáci jsou, když víru jim vezmou lidé zlí. Běda takovým, ti nezachovávajíce zákona věčného, nespo- kojeni jsou. Sama příroda jedná dle zákona. Na jaře oděje koruny listím, květem, později ovocem, jen ta- kový nešťastník nedbá zákona Božího, jedná proti němu. — Té nespokojenosti lze odpomoci třetím řá- dem. — Terciáři při professí slavně se zavazují, že

zachovávati budou přikázaní Boží a církevní, a zava- zují se poslušností k představeným duchovním. Třetí řád je společnost dobrá. Ku společnosti přistoupiti umožnil každému katolíku Lev XIII. zmírniv pra- vidla či reguli její. Za to mu vděčni buďme. Aby- chom vděčnými byli, dbejme přání jeho zachovávajíce zákon Boží. Spokojujíce se jeden druhého v dobrém posilňovati, budeme se povzbuzovati, na vady upozor- ňovati, jak to regule téhož řádu žádá. — Ale proč přece třetí řád v našich vlastech neprospívá, který tolik Lav XIII. odporučuje? Příčiny jsou v nemou- drém počínání některých terciářů samých, kterým pa- třičného poučení a vedení se nedostává. Varuje před zbytečným posuzováním a poručníkováním duchoven- stva. — Naše heslo buď: V před Bůh můj a mé všecko! Spojme se! V jednotě síla! — Na konec prosí za vzpomínku za utlačované Čechy vídeňské, kterým pomalu nebude možno v kostele osloviti Boha důvěrným: »Otče náš!« — Bouře potlesku doprovází tuto řeč. Vdp. předseda oznamuje, že poslali dopisy a te- legramy: Dp. Blata, kazatel z Vídně, p. Iroš z Ja- blonné v Čechách, Terciář od sv. Josefa z Prahy, p.

Štěpán Hoffmann z Jindřichova Hradce, terciáři tá- borští, p. Florian Petr z Haselsdorfu, známý výmin- kář, Františka Moučkova ze Smržic, Valentin Polach a František Hanspiegel z Bystřice pod Hostýnem, Antonie Otoupalova, terciáři z farnosti Kamenské nad Orlicí, bratří Roháči z Vídně, terciáři z Bechyně, A. Hladilova z Letovic, vdp. Antonín Nývlt, arci- kněz z Ústí nad Orlicí a jiní. Přání, by při různých katolických sjezdech vy- stupovali i laici katolíci, za svou víru a církev se ne- stydíce, mimo nadání brzy se splnilo. Na tribunu vy- stoupil p. Antonín Drapalík, posluchač filosofie z Prahy, aby promluvil o thematu: »III. řád a so- ciální otázka.« Jestliže jsme žasli při prvním řečníku p. Kostkovi, při tomto řečníku srdce naše radostí ple- salo. Podivuhodná znalost sociální otázky, láska ku III. řádu, elegance a přece jasný a srozumitelný před- nes mysle a srdce všech uchvacovala, zraky všech takřka lpěly na řečníku Předkládá shromážděným, jak přispívá vydatně III. řád k řešení sociální otázky. Údům jeho je za- chovávati paragrafy, které dal Hospodin na boře Si- najské, a pět dodatků k nim. V tom spravedlnost potřebná a milosrdenství, po němž prahne svět.

Vybízí, aby přistupovali terciáři do spolků mužů, jinochů atd., odebírali dobré časopisy, noviny, a je podporovali. Pak budou poučeni. — Nejen modliti se, nýbrž veřejně vystupovati, nestraniti se voleb, jako ve Francii, kde z 500 mužů jde 480 ke zpovědi, ale 20 k volbě. Proti slovu slovo, proti knize knihu, proti spolku spolek, proti činnosti činnost, proti penězům peníze, ale proti záští lásku a trpělivost. — Slova ndp. bi- skupa Brynycha. Objasňuje výhody pro křesťanské sociály z ter- ciářů. Křesťanští sociálové snadno tu zbloudí, jak dů- kazy zahrnoval, ale křesť. soc. terciář zblouditi ne- Proto každý buď terciářem. Toto povzbuzení ka- tolíkům neukládá mnoho mimořádného. A co mimo- řádného, to vyžaduje nynější mimořádné nebezpečí ny- nější doby. — Čtěte častěji všickni sv. reguli, a po- znáte, co III. řád, co dobrého v něm pro věc kato- lickou a společnost lidskou. (Bouře potlésku.) Stýská se do duchovenstva katolického, že posud nepoznalo výhod III. řádu a jeho nepodporuje, jak zasluhuje, ba k němu občas místem odmítavě se za- chová. Jaká výhoda vyroste duchovenstvu, když jejich ovečky většinou terciáři budou! V nich najde kněa může.