1
masthead
11. listopadu 1905
2
masthead
Přiloha „Národnich Listul
6
article
Národopisné povídky.
22— Máme sice mnoho národopisných
povidek za posledních dvacet let, ale většina
našich čtenářů přece ještě vidí svůj „lid“, svůj
ideál venkovského života, v osvětlení, kterého
dodali našemu venkovu Manes a Božena Něm-
cová. Tradice se udržela — ne umělecká, umě-
lecký svůj vkus si naši lidé na Manesovi a
Němcově nevybrousili, ale tím věrněji si za-
chovali idealisující pojetí, jímž oba naši přední
umělci se dívali na lid. Pojetí udrželo se ve
čtenářstvu, ale neudrželo se ve tvůrcích nové
literatury. Dnešní literáti naši hledí naopak
z něho se vybavit; snaží se víděti vlastníma
očima, nalézti nový ideový podklad pro obrazy
ze života našeho lidu.
Božena
Němcův
Německo
7
article
Chcete-li jasně poznat tuto snahu po jiném
nazírání, vezměte do ruky kteroukoliv z národo-
pisných novel, jimiž se nyní naše literatura
hemží, Raisovu, Staškovu, Klostermannovu,
Šlejharovu práci, neb poslední sbírku povídek
„Na horách“ Anny Marie, velmi astruktivnou
pro takové studium. Pouhé skuzzy, nestavěné
litorárně, však právě proto jasněji než na
uceleném díle znáti na nich stopy práce a úmy-
slu. Pozorujete, jak jde spisovatelka za svým
dílem. Není už idylek z Ratibořského údolí,
není ideálních vesničanů z Pohorské vesnice,
Vřeba přisně, popisně a skutečně se dívat na
život! A spisovatelka jde a dívá se na bídu
chudé tkalcovské vesničky, na chalupy, osi-
dlené pracujícími, bledýni dětmi, na hospody,
plné opilých rodičů, zoufajících nad neúrodou.
nad současnou i budoucí bídou. Pozoruje život
dobrého staříka, který ubohým dětem přivezl
a vyrábí barevné hračky, a život staré babky.
sedící pod keřem a vzpomínající na děti a pří-
buzné a těžký jich život. Kroslí běh života zá-
možné ženy a trpký, těžký i tvrdý život její,
všech lidí, hnijících v bídě a bahně. Jaký roz-
díl v popisech života lidí, samostatně o sobě
rozhodujících, hynoucích nedostatkem kraje,
kde bydli, i nedostatkem vlastní energie by-
neucích — a v popisech poutí, obžinek, svateb
a pověr robotníků na ratibořickém panství, lidí,
ovládaných jako zboží a dobytek správcem zá-
meckým na počátku 19. věku. Jak různé věcn
— a jak různě — vidí dvě naše spisovatelky
jedna na počátku 19., druhá na počátku 20
století v našem lidu!
Raisův
Staškův
Klostermannův
Šlejharův
Anna Marie
povídka „ Na hora
8
article
Však diváte-li se na práci obou, ne lite-
rárně, jen vzhledem ku předmětu, o kterém jed-
nají, nemůžete neviděti, že právě tak jako
neexistovaly ideálné vísky Boženy Němcové,
právě tak neexistují schátralé vsi Anny Marie.
Ne, že by nebylo fakt a dokumentů, které po-
pisujo! Jsou jistě a ještě hroznější často. Ale
osvětlení, vyzařující ze spisovatelčiny dušea
rozžehané na jiných náladách — na příklad
Gorkého — není v životě:
Řeknete, a právem, že v životě vůboc není
v přírodě uměleckého osvětlení látky. Pravda.
Život je látka, umělec z ní tvoří látku, v jeho
duši nabývá nového života. A čím větší umě-
lec, tím libovolněji smi zacházeti s látkou —
a tím méně své volnosti užívá.
Němcová svým uměním vyvážila své ide-
álné skreslení života lidu — naše moderní ná-
redopisné povídky dosud nenalézají svého vy-
rovnání. Dosud kolísají mezi vědeckou prací,
která jest přesným popisem, vytvářením obrazu
skutečnosti, revidovaného stále fakty a doku-
menty, a mezi uměním, jež jest vytvářením
obrazu, stělesněného dle idey a nálady, která
vyrostla v duši básníkově. I věda i umění mohly
by nám podati silný, věcný a krásný obraz na-
šeho nynějšího lidu — kdo jej podá?
Němcová
Anna
Marie
Gorký
9
article
České spisy-
* O. Sýkora: Humor Nerudových feuilletoni
Kritické knihovny sv. XXIV. Pořádá Josef Pelclv
Praze, 1905.
V posudcích literárních díla Nerudova přihlížano
bývá zvláště k jeho básním a větším kusům prosai-
ckým, ač vlastně význam a váha osobnosti, kterou
zasáhl do života národního, byly Nerudovy feuil-
letony. V těch nejvýznamnějším rysem shledává
autor -tudic Nerudův humor. Sestavil přehledný
mosaikový obraz z karakteristických ukázek, jak
svého „Neruou“ znalo a milovalo „obecenstvo let
sedmdesálých a osmdesátých“. Rozeznává tu látku
a formu Nerudova humoru.
Nejširším nalezištěm látek byla Nerudovi Praha;
ulice města, figurky, výjevy. Má svůj způsob „jak se
divat“. Všímá si drožkářského koně, pozoruje poli-
cajty, žebračky, domácí pány, vidíme rej postav, na-
sloucháme hovoru, vše s podivuhodnou životností
vesměs obestřeno humorem, někdy prodchnuto ironií,
jindy vyznívá soucitem. Ve feuilletonu o „domácích
pánech a nájemnicích“ líčí shon stěhovacího terminu.
O Sýkora
Nerudův
svatý . XXIV
Pelclv
Neruda
Praha
10
article
„Každý dům je kraterem, vyhazuje dobrou polovici
obyvatelů na ulíci.“ „Nomadisujeme. Když nás spásl
jeden domácí pán, stěhujeme se dál, aby se na nás
popásl jiný,“ neusazenost je taková, že už se nedělá
nábytek „pro bydlení“, ale „pro stěhování““. A přece
by se dalo všemu odpomoci! Však „dobře se nám dalí,
proč nemáme kažlý — svůj dům“ ?..
V „kuchyni na trhu“ seznamuje nás pozorovatel
s lidovým menu, dovidáme se zábavné podrobnosli
seznáváme galerii konsumentů. Pražské „Služky“
chváli Neruda, „jak pochopily důležitost všeobecné
branné povinnosti dříve než některý rakouský ge-
nerál.“ A jak přecházely z branže do branže! Dnes
byla r „infanterie, zejtra u dělostřelectva, pak z
několik měsíců u těžké kavalerie.“ Koná pouliční lin-
guistická studia, prohlíží pražské ulice v „záři umění“
hlavně na vývěsních štítech. Lvi roztriďují se na ští-
tové malbě na řeznické, mydlářské a bedná řské. U
všech jeví se pozoruhodná záliba chodit po zadních
nohou.“ Malba kořalní je „eminentně figurální“
Někdy zavládne salira. Na kloboučnickém krámě
v jedné ulici viděl humorista namalovaný generálský
klobouk „pro tak velkého generála, jakého Rakousko
jaktěživo nemělo.“
V jiných obrazech, „kde vidět lidské bídě příliš
de očí“, „v policejních“, „po nárožích“, „ze zasta-
várny“, prosvitá z temného pozadí humor jen zřídka.
Neruda
Rakousko
11
article
Výlety z Prahy nestojí vtipnému procházeči za
mnoho. Přírodní krásy nezdají se vůbec zaujímativ
životč Nerudově důležitě místo, aspoň ne ty všední.
venkovské. Za to pozoruje pilně saisonu spole-
čenskou. Nejvíce látky dodává mu masopust. Býval
dobrým tanečníkem, ale brzy ho to přešlo. Už v roce
1868 má se za starého mládence, bylo mu 34 let.
A plesové myšlenky? „Ale hlad už mám — a mně
se zdá, že — zivám!“ Hůře je „Po letech na bále“
(1878). Ačkoliv cítí pružnost v oudech jako před 20
léty, zkazí mu radost „takový prolivný otec, který mu
závidí mládeneckost poznámkou: „Vy už ňák šedi-
víte!“ Ulehčil si: „Osle! — k vůli tomu nechodím
do bálu, abych něco podobného slyšel.“ Již u maso-
pustního ruchu však se tčší Neruda na ostatky: „to
si zapláču zase! Čtenáři, plač se mnou, nestyď se —
jen se nestyď!“ Miluje půst. Hlásí se pomalu jaro.
Může konečně sdělit obecenstvu, že „jeho špaček si už
zase v noci hvízdá, a že ledy najisto jaro už se blíží.“
Budí se „upomínky svatojanské“. „Ach — česky
mlád bych chtěl být ještě jednou!“ (1881.) Na léto
chystá se velmi připadně. „Už aby bylo v Praze
letně prázdno a mohl si na procházce strhnout kravatu
s krku.“ Bída novinářů je tím vělší! Nikdo by ne-
uvěřil, c. takový letní členář při dlouhých dnech za 24
hodin věeeko spollebuje. A když koncčně „lélo vzslo
za svě,“ poslední plovací kalholy jsou vyždimá ny,a
Výleta
Nerudův
Neruda
Praha
12
article
podzim se šourá přede dvéře,“ zivol se do Prahy zase
vraci, je zrovna ráj, co je tu „spořádaných rodin v in-
sertech a studenlici si mohou vybrat... Veledůležitou
úlohu hrají v causeriích ženy. Jsou slabou stránkou
zvláště Nerudy stárnoucího. Je velikým ctitelem krás-
ného pohlaví. Damám nemůže ničeho odepříti a když
se valí od západu nová móda, je o ní nejvtipnějším
referentem. Na emancipaci mnoho nedá. Na manželství
hledí skeptickým okem. Sám „nevybral si žádné ženy,
protože nechtěl přeukrutně zarmoutiti ty ostatní.“ O
věcech z oboru gastronomie píše s pozoruměním a zá-
palem pravého znalce labužníka. České kuchyni vy-
týká „arci slob“. My Čechové umíme ještě tak tak
něco uvařit, ale jíst neumíme naprosto. Navrhuje
dramatickou školu odbornou, aby se herec učil jíst.
Pěstuje všemožně vynálezy. Přináší mnoho feuilletonů
čistě informačních.
Co do formy rozeznává autor studie u Nerudy
dobu let šedesátých a osmdesátých. V prvější jsou
práce věcnější, mají obyčejně určitý podklad, ozdo-
bený květy espritu, souborným názvem studie, po
zdější jsou spíše dílky okamžité nálady, náhodně ná-
pady, hravé drobnůstky, souborným titulem „klepy
Prvé mají sloh víc opravdový, plastický, druhé hravý.
kapriciosní, Nerudovi typicky zvláštní, causeristický.
Neruda
Čecho
Praha
13
article
Často ironisuje sama sebe, mluvě o svém „plácání“
Na př. „Prosím vás pro všechno, co pak dělá ten
naš mity, naš drahý A?« — »lnu, placa, pláca,
plácá!“ — „plácnu v pravo, plácnu v levo — a plácám
— inu plácám!“ Zvláštností jsou Nerudovy ciláty,
někdy opravdové, jindy vupně líčené. Ku podivu, jak
značný zápiskový a výpiskový materiál měl po ruce,
a jak jím znal manipulovati.
V posledním desetiletí je nápadna záliba v že-
tování choulostivém. Libertinství jest tu někdy
hodně nepokryté a smělé. V parodii zabíhá někdy
až k perzifláži a jen zřídka zahrocuje se parodie v mír-
nou satyru. Ostrý bývá v politickém vtipkování. Sám
soudí o vtipu tak: „Když je člověk sám, rodí se
myšlenky, když jsou dva, rodí se cit, jsou-li tri
rodí se vtip.“ Ostatně sám i nálady truchlé obráží
vlipem. Nemocen píše jednou: „Jsem pořád ještě
smulen, už od minulého téhodne, můj smutek vychází
— v pokračováních. Není divu: rozjimám svět.
V životě je humorista všude vítaný host, v litera-
tuře rádi jeho dílo cení za méně cenné zboží. Starý
předsudek sdružovati škarohlídné vzezření s hluboko-
myslností a veselou mysl s povrchností. Však bývá
i humor často maskou, za níž se tají nálada truch-
livá. Také Neruda patřil k těm „smutným, slavným
humoristům, kterým se lidé nejvíce smáli, když byli
nejsmutnější.
Spisek o Nerudovi je s láskou a porozuměním se-
staven, sám se zcela zábavně čte a povzbudí mnohého
mladšího čtenáře k četbě každým směrem tak vděčné.
—ný.
drahý A
14
article
* Listář královského města Plzně a druhdy pod-
daných osad. Vydal Jose! Strnad. Část II., od r
1450—1526. S 6 tabulemi pečetí. V Plzni, 1905. Ná-
kladem městského historického musea v Plzni. Vel. 8°,
str. XX. + 910. Za K 20.—
Často se naříká — a právem — že intelligence
měst venkovských celkem se oddává pohodlnému ži-
votu faiáckému; že nedbá ani o vzdělání lidu ani o
těžení ze zasutých pokladů místních, ať již přírodních
či dějinných, archaeologických nebo archivních. Ne-
jsou někdy tyto stesky bez podslaty; zejmena venkov-
ské učitelstvo, ať středoškolské či národní, mohlo b
mnohem více pracovati nežli se dosud dálo. Alei
v tom jeví se nyní pokrok; vynikal-li dříve Tábor
Kolín a Hradec Králové svými pracovitými gymnasij-
ními profesory, druží se k němu nyní rychle města
další a další.
Pole, na němž velmi dobře možno pracovatia
jež přece téměř ladem leži, jest místní historie. Dě-
jiny určitého místa bez podrobné jeho znalosti topo-
grafické psáti není možno; je to práce, která sama
se nabízí a ukládá historikům i filologům po venkově.
A přece jest velmi málo po Čechách podobných pra-
covníků jako prof. Hejnic v Kutné Hoře nebo Strnad
v Plzni; většinou rozsáhlejší dějiny měst venkovských
pocházejí od jejich pražských příslušníků (Nejedlého
o Litomyšli, Šimáka o Turnově atd.). Naši němečti
sousedé nás i v této příčině značně předslihují.
K nejpilnějším a nejsvědomitějším pracovníkům
venkovským náleží zmíněný právě professor Josef
Strnad v Plzni. Postupuje jediné správnou cestou při
svém studu dějin plzeňských: vydav před 22 lety nej-
starší plzeňskou Kroniku M. Šimona Plachého z Tře-
bnice Gjejíž úplný rukopis sám objevil) počal před
14 lety vydávati „listář plzeňský“, nejdůležitější zá-
klad i kontrolu každého vyprávění historického.
Strnad
profesor
Hejnic
Nejedlý
Šimák
M Plachý
Plzeň
Jos
Kolín
Hradec Králové
Čechy
Kutná hoře
Litomyšl
Turnov
15
article
První díl Listáře, za lela 1300—1450, obsahoval
411 kusů listin; větší počet pramenů se ztratil ne-
přízní osudu (r. 1507 archiv plzeňský vyhořel) a van-
dalstvím (r. 1850 byly staré listiny — vyjma per-
gamenově, jež se k pálení nehodily — prodány do
makulatury) potomkům. Během patnácti let nasbíral
však pilný pracovník přes 300 nových doplňků k dílu
I. a 943 kusů k době následující, do r. 1526. Doplňky
spolu s výtěžky historickými odložil vydavatel do dílu
následujícího, v díle II., právě vyšlém, podává listiny
a dokumenty z let 1450—1526.
Jest to maleriál rozsáhlý a důležitý. Plzeň svým
zvláštním postavením v zemi — jako hlava strany
katolické doma i jako prostředník mezi královstvím
a říší — nabyla významu neobyčejného a její dějiny
několikrále stávají se osou dějin českých — nejen z
válek husitských a Poděbrada, ještě za doby českého
povstání r. 1618—1620 náleží jí postavení dominu-
jící. Jsou to arci leckdy styky nevlastenecké, ano
velezrádné, v jakých Plzeň zastihujeme; o tom vý-
mluvně svědčí na př. list českých hejtmanů králov-
ských v dubnu 1466, jímž Plzeňským vytýkají jejich
zradu Jiřího atd. Ale ze všech těch listů jest patrno.
jakou váhu i moc měla tato metropole západu a jak
obratně i důrazně dovedli opatrní měšťané Nové Plzně
si tuto moc udržeti.
Poděbrad
Jiří
Plzeň
Nová Plzeň
16
article
Leč podrobné ocenění zisku, jaký tato publikace
českým dějiním přináší, náleží odborné kritice. Jen
to stačí, uvedeme-li, že skoro 800 listin (z 943 kusů
dosud vůbec nebylo tištěno, že tedy publikace Strna-
dova přináší z valné části materiál nový a neznámý
Má však cenu nejen pro historika, nýbrž i pro filo-
loga a lexikografa. Největší čásť dokumentů (skoro
4) jest česká — podává vzácně příspěvky pro po-
znání nářečí plzeňského v XV. století, přesně dalo-
vané a z originálů přímo vydané. Ačkoli z veliké části
řeč dokumentů jest kuriální sloh středověký, přece
tu a tam nalezneme zajímavý obrat i neznámé dotud
slovo. I vlivy kulturní německé (s Norimberkem, Am-
berkem a j.) vidíme vnikati pomalu do Čech.
Strna
Norimberk
Čechy
17
article
Vydání samo zasluhuje veškeru chválu. Jen tua
tam zůstala některá chyba tisková nebo opisovačská
(čubu lysí str. 81 m. lisí, hnaratý str. 160 m. hranatý
roly str. 84 m. roli atd., často počátečné v — jako
vmluviti, vzříti atd. — patrně mělo býti čteno u—:
umluviti atd.), z nichž největší čásť však opravena
v zadu. Rovněž poznámky jsou vzorné, rejstřík dů-
kladný, úprava skvělá. Městskému museu histori-
ckému náleží plné uznání za munificentní náklad
na tuto práci, vydavateli upřímný dík českého filo-
loga i historika. Můžeme se jen těšiti na slíbený sva-
zek poslední — kéž by záhy korunoval tuto životn
jistě práci vydavalelovu!
V. Flajšhans.
V Flajšhans
18
article
* Loutkové divadlo. Napsal Ladislav Novák.
Se 38 obrázky. V Praze. Nákladem »Máje«.
Po staletí obveselovalo mládež i dospělé a ne-
pozbylo působnosti ani v době dnešní. V indické
básní Mahabharata ze 4. století př. Kr. mluvi seo
lontkovém divadle. Loutky byly na nitkách a byl
mezi nimi už veselý panáček-posměváček (vidušeka).
jenž v Evropě dostal různá jména, v Německu jme-
noval se Hansworst, v Italii a Francii Harlekýn, ve
Španělich Pulichinelo, v Čechách Kašpárek. Z Indie
dostalo se loutkové divadlo i k Řekům a Římanům
a do Egypla. Spisek podává jakýsi přehled loutkového
divadla, se zvláštním zřením k našim domácím lout
kařům a loutkám. Zajímavý výklad provázen je pěk
nými obrázky.
* Jan Rokyta: Lakníny na hlubiná ch
Básně. Druhě vydání. Nákladem Fr. Šimáčka.
V Praze. Stránek 78. 1.20 K.
Tři oddlly veršův: »Bolesti a smutky«, »Před
pohledem smrti« a »Usmířen« přesně naznačují
intimní hluboké motivy knihy. Ve víru a vášních
velkoměsla duše básníkova bádá o vlastní nesmrtel
nosti, zpytuje otázky věčna. Po bolestech hluboce
palčivě procítěných usmiřuje se však, věřie, že tyto
smutky její v životě pozemním jsou jen branou
v jasné Příštl.
* Jos. Svátek: Paměti katovské rodiny My
dlářův v Praze. Dle rukopisu upraveno. Nakladate
Fr. Bačkovský v Praze. 1021 stránek. K 6.40.
Autor nalezl za svých sludií historických v listi
nách soudních zvetšelou knihu rukopisnou. Počíná
r. 1582 a vedena je až do smrti Jana Mydláře 1638.
Novák
Hansworst
Kašpárek
Řek
Říman
Rokyta
Šimáček
Bačkovský
Mydlář
Praha
Evropa
Německo
Francie
Španělich Pulichinet
Čechy
Indie
Jos
loutkový divadlo
Italia
19
article
Potomci jeho, jenž popravil české pány r. 1621 na
staroměstském rynku, byli takéž katové a pokračovali
v zápiskách do konce XVII. století. Podávají kroniku
všech vynikajících poprav v Praze ze století nej-
houřlivějšího a nejpustšího zároveň. Osvětluje nej-
temnější stránky někdejší společnosti pražské a její
tehdejší skutečný stav sociální a kulturní.
* J. K. Hraše: Z naši minulosti Druhé, opra-
vené vydání. Se sedmi obrázky. (Sbírky spisů pro
mládež svazek LXXV.) Nákladem dra. Fr. Bačkovského.
Rada dílem histerických, dílem pohádkových črt
Poslední převládají z pověstí historických nalezáme
črty: »Z dob prvního křesťanství,« »Z dob třicetileté
války,« kteroužto povídku pokládáme za nejlepší aj.
* J. Ježek: Hodná macecha. Obraz ze živola.
Druhé, opravené vydaní. Sbírky spisů pro mládež.
Sv. LXXIV.) Nakladem dra. Fr. Bačkovského v Praze.
Cena K 1 15.
Obrázek s tendenci paedagogickou pro mládež
středního věku. Poutavé ep sudy z války v r. 1866.
ličení propasti Macochy, malebné venkovské přírody
a t.d.
Hraše
František
Bačkovský
J Ježek
Praha
Macocha
20
article
Z českých listů.
Z českých listů.
* V posledním čísle jedenáctého ročníku Če-
ského Časopisu Historického napsal J
Polívka „ke čtyřstoletému jubileu“ vzpomínku na
Mikuláše Reje z Naglowic, který „byl prvním spiso-
vatelem polským a jedním z tvůrců polské literatury,
předchůdcem Jana Kochanovského“
* Co měsíc dal“, nakladatelský oznamovatel
otiskuje překlad výňatku knihy „Z pamětí Slavjano-
fila“ od L. Lěgera, a sice nísto, týkající se Fričova
pobytu v Paříži.
*Český Lid počíná právě svůj patnáctý roč-
ník číslem hojného a pestrého obsahu, z něhož lite-
ratury dotýká se překlad arabské povídky o panov-
níkovi, povolaném od železného stolu, Zíbrtův otisk
M. Benešovského Philonoma Knížky slov českýcha
Hájkův článek o hantýrce zlodějské z poč. 19. věku.
* Ve Slovanském Přehledu vypisuje Z.
Tobolka z pamětí F. Ziemialkowského (byl v letech
1873—78 ministrem pro Halič) místa, která se týkajl
Čechů.
* V Čechových upomínkách na bratra Vladimíra,
otiskovaných v Květech, jsou v listopadovém čísle
reminiscence na počátky Hálkova a Nerudova Lu-
míra, jenž by byl pro hmolný neůspěch „přes vý-
borný obsah již na samém začátku zanikl.
Ctenář.
Polívka
Mikuláš rej
Kochanovský
L Lěger
Fričův
M Benešovský Philonom
Hájkův
Z Tobolka
F Ziemialkowský
Čecho
Čechův
Vladimíra
Hálkův
Nerudův
Naglowice
Paříž
Halič
21
article
Ze slovanských listů.
Z polských divadelních her největší zájem
vzbudilo „Bagienko“ Boleslava Gorezyňské-
ho. Boj mladého zanícěnce s ustáleností forem spo-
lečnosti. Mladik chtěl by vytáhnouti z bahna padlě
děvče, však snaha se nezdaří. Hrdina zlomen ve své
illusi se odvrací
* Stár 47 let zemřel polský humorista Romual
K. Theodorowicz. V uniformě soudního úřad-
níka nezradil literaturu. Sbírka humoresek „Prze
barwne szkielka“ stala se velice populární.
* Městské divadlo v Záhřebě oslavilo
desetileté jubileum svého trvání v nové budově, Slav-
nostní hra Ogrizowičova „Slava ujima !“, předvedla
osoby o divadlo chorvatské zasloužilé: Mažuranié.
Gundulič, Preradovič, Růžičková-Strozzi (hrála sama
pí. Strozziová!) a j.
„Glasu Crnogorca“ přibyl soudruh v novém
cetyňském politickém listu „Odbrana
* Srbsko má sedm městských divadel: v Běle-
hradě, Niši, Kragujevci, Požarevci, Paračinu, Obre-
novci a Valjevu.
Slowianin.
Boleslav Gorezyňský
Theodorowicz
Slavo
Gundulič
Preradovič
Růžičková
Strozzi
Strozziová
Crnogorca
Paračin
Obre
Záhřeb
Srbsko
Niš
Kragujevac
Požarevec
městský divadlo
Ogrizowičův
v Bělahradit
22
article
Z oizísh revul-
23
article
* V La Revue studie L. de Norviense o politi-
ckém banditismu ve Spojených státech. Dle názorně
mapy jen pět států (Jowa, Michigan, Colorado, Caro-
lina a Missouri) severoamerických je politicky ne-
porušeno, v patnácti druhých je korrupce v postupu
všechny ostatní jsou politicky porušeny.
Tamtéž hrstka úsudků Maxa Nordauao
francouzských malířích a sochařích, zvláště Rodinovi
Besnardovi, Puvisovi de Chavaunes a j
* Nástupcem Henědiovým ve francouzské Aka-
demii bude prý Catulle Menděs.
* 25leté jubileum jako ředitel Comédie Francaise
oslavii Jules Claretie. V úřadě tak rozčilujícím
jubileum zajisté vzacné.
Mr. Penn.
L Norviens
Maxa
Rodin Besnard
Puvis
Chavaunes
Henědiův
Catullus Menděs
Jules
spojený stát
Michigan
Colorado
Cara
Missouri
Jow
Comédie Francaise
24
article
Bibliografe.
Bibliografe.
J. K. Hraše: Krasata, královna vil. Národní
báchorka se zpěvy o třech jednáních. Čtvrté vydání.
Nákladem dra Fr. Bačkovského. J. K. Hraše: Krako
noš Národní báchorka o čtyřech jednáních. Nákladem
téhož.
Divadelní hry pro školní četbu i pro žákovsk
představení. Dobrotivost lesní královny Krasaty vůči
chudému lidu a rozmarné kousky Krakonošovy
* Český Časopis Hislorický. Vydávají Jar. G ol
a Josef Pekař. Ročník XI. Seš. 4. V Praze 1905.
Nákladem Historického klubu.
Sborník studijí, článků a referátů odborných.
Přiložen pěkný »bibliografický přehled« české pro-
dukce z oboru historického za rok 1904.
* Ladislav Novák: Lontkové divadlo. Se
38 obrázky. Nákladem družstva »Máje« v Praze.
* Jan Lier. V područí litery. Novela. (Libuše
ročník XXXV. číslo, 5. (Nákladem Fr. Šimáčka
v Praze.
Theodor Roosevelt: Silný život. Přeložil
dr. Bořivoj Prusik. (Matice lidu roč. XXXIX. čís. 5.)
Nákladem Fr. Šimáčka v Praze.
Hraše
Bačkovský
Pekař
Novák
Lier
Libuše
Roosevelt
doktor
Prusik
Šimáček
Francie
Praha
Krasata
dobrotivost lesní královna
Krakonošův
Hislorický
Lontková divadlo
25
article
* Jonathan Swift: Gulliverovy cesty. DílI
Do Liliputu. Upravil Bohumil Klika. S 22 vyobraz
Nákladem Fr. Šimáčka.
* JUDr. Frant. Herman: Dobrodinci. Ve-
selohra ve 3 jednáních. (Repert. českých divadelč
135.) Nákladem Fr. Šimáčka v Praze.
* G. Dehio: »Handbuch der deutschen Kunst-
donkmäler«. Band I. Mitteldeutschland. Bei Ernst Was-
muth. A. G. Berlin N. — Velice podrobný a pře-
hledně upravený seznam uměleckých památek v Ně
mecku. I. díl obsahuje památky ve středním Ně
mecku. Památky jsou sestaveny abecedně dle míst.
Ke konci jest umístěn seznam měst a míst dle státo
a správních okresů a abecední seznam umělců.
* Literární události prvního řádu lze nazvati ne-
obyčejně levné vydání »Sebraných spisů Václava
Beneše Třebízského«, jež počne vycházeti nákladem
knihkupectví F. Topiče v Praze v 5—6archových
svazcích (o 80—96 stranách) hustého zřetelného
tisku. Tato veškerým naším časopisecivem již dávno
uznaná četba historických, s vlasteneckým nadšením
psaných spisů Benešových touto neobyčejnou láe
vniknouti má v nejširší majetek národa na zocelení
povahy veškerého českého lidu, k další výchově
české národní vytrvalosti v bojích současných i bu-
doucích a zároveň čeliti proti otravné, lid sesurovu-
jicí záplavě čtení nemravného, »literatury krvavé«,
Zasluhuje tedy, aby doporučena byla nejširším kru-
hům lidovým, obzvláště naší dorůstající mládeži,
dělnictvu, veškeré naší intelligenci — a vůbec všemu
lidu českému k zušlechtění ducha a sesílení vlasle-
neckého smýštení a cítění zvláště v nynějších do-
bách národnostních a politických bojů tak nevyhnu
telně potřebného.
Swift
Gulliverův
Klik
Šimáček
JUDr
František
Herman
G Dehio
I Mitteldeutschland
Beneš
Benešův
Francie
Praha
Berlín
Bei Ernst Was
26
article
Levná cena Splsů Benešových (5—6 archů z
10 kr.) naznačuje, že při vydání tomto jedná se sku-
tečně jen o účel, odvrátiti široké vrstvy lidu od otravné
a znemravňující četby.
* Vzdělání lidu. Pokrokový, v Moravanech u
Pardubic dvakrát měsíčně vycházející list, věnovaný
drobné práci národní. Redaktor a vydavatel Ed
Navrátil. Roč. II. 1 K na čtvrt roku. Nabádá k po-
řádání předvánočních výstavek dětské literatury s při-
lehavými přednáškami o důležitosti a významu knihy
pro vývoj dítěte.
* Českoslovanské Lelopisy musejní, věstník museí
a městských archivů českoslovanských (redaktor a
vydavatel V. V. Jeníček v Čáslavi.) Číslo 5. a 6.
V obsahu mimo jiné odborný článek »Realism a di-
letantism v archaeologii«.
* »Dětský máj«, obrázkový časopis pro mládež
českoslovanskou. Pořádá, vydává a za redakci od
povídá Frant. Hrnčíř. učitel v Nymburce. Ročně
20 čísel o 16 stranách s četnými obrázky a barev-
nými přílobami za K 2.40. Ročník II. K tomu
Knižnice »Dětského máje« s povídkou »Děti chu-
dého krále« od Růženy Čechové. Ročně K 1.60.
* Třemi dily světa od dra. Karla Maye. Di
III.: Anděl zapuzených. Přeložil Gustav N.
Mayerhoffer, illustroval Věnceslav Černý. Vyda-
ným právě 86. sešitem (30 hal) celé toto obsáhlé
dílo zakončeno. Vydáno nákladem Aloisa H y n ka
v Praze.
* Mustaj beg Ličský a Mujo Orlánovid.
Přeložil Jindřich Sluníčko. Ze sbírek Kosty Hör-
mana: Narodne pysme u Bosni i Hercegovini.
V Praze. Nákladem vlastním, 1905.
* Elémir Prourge s: Pláci odlétají a kvěly
opadají Román. Autorisovaný překlad a předmluva
M Martena. Nakladem J. Otty, v Praze, 1905. Fran-
couzský autor nám Čechům ve mnohém směru blízký
předveden tu poprvé českému čtenářstvu dílem
svrchovaně originálním K obsahu knihy se ješte
vrátíme.
Benešův
Moravan
Navrátil
V V
František
Hrnčíř
Čecho
Karel May
N Mayerhoffer
Černá
Jindřich sluníčko
Román
Marten
J Ott
Fran
Pardubice
Čáslav
Nymburk
Praha
Muja Orlánovid
Kosta Hörman
Narodnout
Elémir Prourge
27
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu obilního. Na včerejší burse
utvářil se obchod pro majitele zboží poněkud vý-
hodnějí. Následky passivní resistence železničních
zřízenců jsou co den citelnější a poškozují obcho
s obilím každým směrem. Ovsa jest na trhu tak
málo, že je majitelům koní oblížno hraditi okamžitou
potřebu. Dováží se proto po nápravě do Prahy
byl prodáván z Benešova a Vlašimi za K 8.25 až
8.35 na dodání z Praby. Dle dnešních koupí stanič-
ních stojí oves z Prahy nádraží K 7.95 až K 8. 05.
Odbytové poměry pro mouku se v posledních dnech
zlepšily. Obchod s moukou byl čilejší. Pšenice i žito
šly snadno na odbyt za ceny o 5 až 10 hal. vysší.
Znamenala pšenice 76—80 kg těžká K 9.— až
9.45, žito 72—75 kg K 7.80 až 8.10. S ječmenem
byly obraty zcela nepatrné. Šmýšlení je sice pevné,
ale ceny už dále nestouply. Obchod vývozní trpl
obtížnými poměry dopravními. V Praze platí se
K 8.10 až 9.25. Nová kukuřice uherská, jež se už
nabízí, jest výtečné jakosti a stojí z Vídně KK 7.70.
Laplatská znamená nezměněně K 8.05 až 8.15z
Děčína. O máku bylo smýšlení příznivé a platí se
z Prahy K 28.— až 29.50. Ceny jelele bílého a čer-
veného jsou při chabém smýšleni nezměněny.
Cukerní produkce. V říjnovém výkazu zračí se
již vliv letošní zvýšené cukerní produkce rakouské.
Dle dat právě vydaných bylo v říjnu t. r. vyrobeno
cukru 4,677.380 proti 2,872.692 q loni. Výsledkem
tímto předstižena i výroba října r. 1903, kdy činila
3,769060 q. I spotřeba a vývoz rozvíjí se potěšitelněs
oproti lonsku jeví se vzestup o 30 proc. Činilyt
1905 1904 1903
spotřeba,
. . . 334.500 260 000 417. 000
vývoz
. . . . 632.000 282.000 456.00
Prodloužení prolestní lhůly směneční v Rusku.
Praha
Benešov
Vlašim
Vídeň
Děčín
Rusko
KK 7.70
kg
28
article
Zpráva o čtyřned lním prodloužení protestní lhůty
v Rusku dochází nyní této modifikace: Carským
ukazem nařízeno vzhledem k porušení dopravy želez-
niční a poštovní, že směnky, které byly splatny po
20. říjnu, podržují plně svoji platnost, možno je tedy
také po dnu splatnosti prolestovati. Zákonné úroky
ze směnek těchto neplatí se ode dne protestu, nýbrž
ode dne splatnosti.
Zlepšení stavu cedulových bank a trh peněz.
Jak z uveřejněného výkazu rakousko- uherske
banky zřejmo, zlepšil se značně stav banky.
Místo oběhu zdanitelných bankovek obnosem 7 mill.
korun při závěru říjnovém má nyní banka opě
nezdanitelnou zálohu bankovkovou 43.79 mill. K-
V týdnu od 1. do 7. t. m. klesl portefeuille smě-
neční o 49.68 mill. K, jest ale o 110.9 mill. K vyšší
než v tomže období loňském. — Stav německe
banky říšské rovněž se v prvém lýdnu listo-
padovém zlepšil a sice celkem o 70.67 mill. marek.
Rusko
29
article
Eskompty od ultima klesly o 44.8 mill. mk., lombar
o 28.52 mill. mk. Zdanitelných bankovek obíha ale
stále za 75.86 mill. marek. — I status banky
anglické se vyjasnil. Zlatý poklad vykazuje p
dosti dlouhé době opět vzestup (o 379.000 lib. št.)
dosáhnul 31,889.000 lib. št. Směneční portefeuille s
zmenšil o 1,279.000 lib. šl. a činí 32,807.000 lib. št.
Poklad francouzské banky klesnul o 1,550.000
franků na 2.899,919.000 fr., ale také směneční porte-
feuille podstatně zmenšen (o 200,914.000 franků n
758,616.000 fr.). — Při tom jest diskont sou-
kromý stále pevný. Ve Vídníi blížil se 43/% k off
ciální sazbě, v Berlíně zpevnil se včera opě
na 434.
Společenstevní svépomoc podpůrná v Anglil. Své-
pomocné podpůrné společenstevnictví učinilo v Anglii
úžasné pokroky, takže většina obyvatelstva náleží
k některé podpůrné a pojišťovací organisaci. Ne-
dávno uveřejněná zpráva úřadní podává tento obraz
Koncem r. 1903 bylo v Anglii, Walesu, Skotsku
Walesa
Berlín
Anglie
Skotsko
30
article
Irsku:
Irsku:
počet
počet
jmění
společností členů
lib. šterl.
stavebnictví . . . 2.124 601.204 66,197.227
podpůrné pokladny . 29.543 13,414.182 47.666.118
společenstva . . . 2.460 2,171.642 45,369.891
odborné spolky . . 672 1.575.375 5,260.196
úrazové pojíštění . 54 117.619
181.432
úvěrní pokladny děl-
nické . . . . . 255
33.590
258.303
spořitelny . . . . 14 607 11,147.540 226,677.768
celkem . . . 47.715 29,061.152 391,610.925
V pěti letech od 1898—1903 rozmnožil se počet
členů podpůrných pokladen (Frlendly Societies) o2
milliony, jmění jich stouplo o 91/4 mill. lib. šterl.
Počet členů odborových spolků stoupnul o 350.000.
jmění jich se zdvojnásobilo. Čísla tato jsou dle
zprávy »uspokojivým dokladem neustá-
lého vzrůstu spořivosti a svépomec
dělnictv a.«
Obchodní a průmyslevá kemorá v Č. Budějovi-
cích konala 6. listopadu 1905 veřejnou schůzi za
účasti 21 člena, kterou řídil president p. F. Patzák
Po sděleních presidiáních schválen byl protokol po-
slední schůze a zpráva kancelářská. Návrh pre-
sidia na opatření vlastních místností
úřadních pro obchodní komoru odůvod-
nil president. Po delším rozhovoru, jehož se zůčastnili
pp. sekretář dr. Hromada, Stecher, Brdlík,
Toman, hr. Deym, Bambous, Novotný a
Beneš usneseno jednomyslně k návrhu p. posl.
Brdlíka, aby dům čp. 133 a 134 s pozemkem v Čes.
F Patzák
doktor
Hromada
Stecher
Brdlík
Toman
Deym
Bambous
Novotná
Beneš
Irsko
Č . Buděj
Frlendnout Society
31
article
Budějovicích „Na sadech“ (t. zv. villa Eggertova) za-
koupeny byly k účelu umístěny komory za obnos
142.000 K a aby k úhradě nákladu zakoupeného ob-
jektu a potřebných adaptací uzavřena byla u někte-
rého peněžního ústavu výpůjčka do nejvyššího obno-
su 200.000 K, která by byla umořována úsporami
běžných příjmů komory i kasovními přebytky bez
zvýšení přirážky komorní. Příští schůzi komorní ma
býti předložen ke schválení návrh na provedení po-
třebných adaptací. — Usneseno písemním hlasová-
ním, aby zřízení filiálky soběslavské spo-
řitelny v Mezimostí doporučeno nebylo. —
Na uprázdněná místa soudců laiků při c. k. kraj-
ském soudu v Č. Budějovicích navrženi byli pp. St.
Netuka, ředitel č.-budějovické záložny, Jos. Novák,
ředitel cukrovaru, a V. Vondráček, disponent. — Za
censory filiálky Rak.-uherské banky
v Č. Budějovicích navrženi opětně vystupující pánové,
nově pak B. Francko. — Členem v zemské komisi
pro všeob daň výdělkovou zvolen p. V. Holoubek
náhradníkem p. J. Favlíček. — Zpráva živnostenského
výboru o spolupůsobení komory v akci ke zve-
lebení malých živností r. 1905 jednomyslně
schválena. Schválen byl návrh kuratoria české ob-
chodní školy komorní v záležitosti osobní. K
konci schůze projednána interpellace p. V. Holouhka
v záležitosti opomenutí pozvání prosidia komory
k uvítání J. Veličenstva při cestě jeho Č. Budějovicemi
a schválen pilný návrh p. Beneše, aby ministerstvu
železnic podána byla žádost o rozmnožení osobních
vlaků mezi Č. Budějovicemi a Plzní.
Zdražování cen truhlářských tovarů. Štyrsko-
hradecké společenstvo truhlářů usneslo se na poslední
valné hromadě, že zvýší od 15. t. m. ceny veškerých
prací truhlářských, zvláště z měkkého dříví, o 2092.
Eggertův
Novák
V Vondráček
V Holoubek
J Favlíček
V Holouhka
Beneš
Budějovice
Mezimostí
Č . Budějovice
St . Netuka
Jos
Štyrsko
uherský banka
zpráva živnostenský výbor
32
article
Opatření toto molivováno neustálým zdražováním
dříví a estatních surovin a životních potřeb, jakož
i stoupáním daní a mzdy.
Petrolsjářský průmysl ruský. Dopisovatel lislu
„Petroleum“ z Baku líčí v dopisu z 15. m. m. takto
stav tamního průmyslu petroleje: Teprve nyní, kdy
ztišilo se vzrušení všech kruhů a kdy jsou známa
více méně spolehlivá data o rozsahu zirát, možno
objektivně oceniti důsledky bouří. Předem nutno kon-
statovati, že zprávy o nepokojích šířené byly pře-
hnány a že nutno důkladně opraviti zprávy o zničení
jam. Černé město, t. j. tovární obvod byl požáry
úplně ušetřen, jedinou výjimku tvořily tři naftové
jámy, (kaspické společnosti a Východní společnosti),
jichž zásoby — 2 mill. pudů — shořely. Na těžní
obvodu způsobily ovšem požáry značné škody. Ze
3300 věží shořelo 2000, zbývá jich tedy stále 1300
počet to imposantní, s denní výkonností 650.000 pudů
(proti normální 1,500.000 p.). Nafty shořelo celkem
6 mill. p. Peněžně vyjádřeny činí škody asi 30 mill.
rublů; při tom ale nutno míti na mysli, že nejcen-
nější zařízení neshořela.
Různé zprávy. Uvěrní ústav dostal koncessi ke
zřízení akciové společnosti »Rakouské chemi-
cké závody.« Akciový kapitál činí 800.000 K
možno ho zvýšiti na 1.6 mill. K. Účelem společnosti
jest výroba chemických tovarů a obchod jimi.-
Firma Lewěr a Drucker ve Vídni zakoupila společně
s hamburskou akciovou společnosti Brenner a spol.
tovární reality firmy Koller a Hoppen v Teplicícha
zřídí tu novou továrnu na výtažek quebra-
chového dřiví. Továrna počne pracovati v březnu
1906. — Z amerického trhu železářského
oznamuje »Iron Monger«: Smýšlení trhu železář-
ského a ocelářského jest pevné při cenách vzestup-
ných. Severní slévárenské želuzo jest o 50 ct. dražší.
Ocelářský trust chystá se k vývozu válcovaných
tovarů.
Bak
Vídeň
Uvěrní ústav
Lewěr a Drucker
Brenner a společenský
Koller
loupen
Teplicích
Iron Monger
33
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 10 listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.)
Na dnešní burse převládalo smýšlení mdlé a došlo
k závěrkám akcií Rak.-uherské banky za K 1644.—,
akcií strojírny Daňkovy za K 476.— a akcií Za-
jišťovací banky K 260.—
Dále podáváno z a akcie: Živnostenské banky
K 247.50, České banky Union K 246 75, strojírur
Ruston K 300. 25 peníze.
Ornciální záznamy znějí:
Zástavní listy české hyp. banky 590
„ „ „ „ 312
Základní úpisy české zem. banky 40
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40%.
„ » » (v K
Mel. úpisy . „ » (ve zl.) 4 %
, , „ , (v K
Žel. . . . .
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . .
Dlužní úpisy České prům. banky 41/2
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky 5%
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 %
Želez. úpisy
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,
„ „ hal. zem. banky 41/,
Kom. dl. úpisy „ » „ 4 0%
Železnič. » » » » 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 412
„ » Rak.-uherské banky 4 9%.
» » Dolnorak. byp. ústavu 4 0
» 31/2
Ruston
Praha
10 listopad
K Mel
Český banka
Union
Český průmyslový
34
article
Kom. dl. úp. „ . „ 40
„ „ „ 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 %
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
(ve stř.) 4.20
Dubnová » ,
Květnová » , (v pap.) 490
Červencová spol. renta (ve stř.) 4 0
Rakouská zlatá renta . . . . 49%
» korunová renta . . 49%.
» investiční » . . 34/2
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . . .»
Haličská akc. hypoteční banka . »
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . .
Rakousko-uherská banka . . .,
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . . »
Česká báňská společnost . . .»
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .
Poldina but
Pražská železářská společnost
První česká raff. v Modřanech
» » tov. orient. cukrov.
Daňkův
Rustonův
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
Dubnová
Červencová
Poldin but pražský železářský společnost
35
article
Z Vídně, 10. listopadu. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Květnová renta . 100.05, Ivovskočernovická
667 —
únorová
spol. st. dr. rako uh.
100.80
117.40
červenc. a
99. 95
jižní dráha ..
454.—
říjnová .
100 80
štyrsko hr.-köfl.
severní dráha . 5 665.—
rakouská » zlatá
118.50
rak. severozáp. dr. 428 —
100 05
» kor
413.—
pardubická dráha
114 15
uherská » zlatá
95.70
450 . 50
polabská dráha .
» » kor.
366 —
91.15
česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradská A-
uher. , »
1120. 50
49% zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov.
banky král. č. .
duchcov.- podmok
31/20 zást. 1. Hyp.
ústecko tepl. dr. . 2325.—
banky král č. .
dunaj. paroplaveb. 1000.—
4% kom. diuhop.
761.—
rakouský Lloyd .
Zem. banky kr.č.
turecká tabák, rež 364.—
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka . 578.—
Zem. banky kr.č.
státní losy 1860
Rudolfova hut
alpská montan. sp. 534.25
po 500 zl. .
rým.-muráň. spol. 534 . —
po 100 zl.
Poldina huť . . 534.—
státní losy 1864
praž. želez. sp. . 2620.—
losy úvěrního úst.
česká montan. sp. —.—
videň. l. komun.
doktor
Lloyd
Poldin
Vídeň
Rudolfov
36
article
Daněk . . . . 474.—
161.10
tisské losy .
západočeská uhl. 272 50
145 —
turecké losy
severočeská uhl. ——.
1637 —
rak.-uh. banka .
mostecká uhl. sp. 675.—
671.25
rak. úvěrní ústav
vídeň. stavební sp. 850.—
318 50
b. anglo- rakouská
572.50
hirtenberské . . 1002.—
vídeňská unionka
Schodnica . . . 716 .—
441.10
b. pro země rak.
782 —
baličsko-karpatské 863.--
uh. úvěrní banka
565.50
pešťská vagonka . —.—
bank. jednota-
devisa německá . 117 65
1076 —
r. úst. pro úv. poz -
» pařížská . 95.5
Česká průmyslová
banka. . . . 417 —
curyšská . 95.40
» londýnska 240.17
roln. úvěr. banka 386.75
dvacetifrank . . 19 16
česká b. Union
marka papírová . 117.65
Živnost. banka
. 254 25
králodvor. cement. 914.— rubl
Eskontní sazby 45/14. 41/2 procenta.
Při pevném průběhu závěr slabý náslodkem zpráv
berlínských.
x. Z Vídně, 10. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Denní bursa. Bursa stála pod dojmem hnutí že-
lezničních zřízenců. V první polovině převládala na-
děje, že docíleno bude dohody, v druhé části bursy
nastalo opět skeptičtější posuzování situace. Poně-
vadž také berlínská bursa byla rozladěna následkem
událostí v Kronštatě a následkem pověstí o palácové
revoluci v Petěrhofu, nastalo slabší smýšlení, kterým
byly kursy tísněny. Oboje kreditky se níjak zvláště
nezměnily, akcie eskomptní banky, které z počatku
stouply, později utrpěly ztrátu. Akcie státní drahy,
lombardky, oboje buštěhradské, paroplavební a zvláště
pak oboje severozápadní dráhy stouply. Alpinky,
Daněk
Bursa
Vídeň
úvěrní banka
Český průmyslový banka