ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 89c226d0-78f7-11dc-a624-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 50 celkem · entity: person 139, place 80, work 15, org 36
1 masthead
11. listopadu 1905
2 masthead
Přiloha „Národnich Listul
3 masthead
k číslu 3íf.
4 masthead
Strana9
5 title
Z literatury.
6 article
Národopisné povídky. 22— Máme sice mnoho národopisných povidek za posledních dvacet let, ale většina našich čtenářů přece ještě vidí svůj „lid“, svůj ideál venkovského života, v osvětlení, kterého dodali našemu venkovu Manes a Božena Něm- cová. Tradice se udržela — ne umělecká, umě- lecký svůj vkus si naši lidé na Manesovi a Němcově nevybrousili, ale tím věrněji si za- chovali idealisující pojetí, jímž oba naši přední umělci se dívali na lid. Pojetí udrželo se ve čtenářstvu, ale neudrželo se ve tvůrcích nové literatury. Dnešní literáti naši hledí naopak z něho se vybavit; snaží se víděti vlastníma očima, nalézti nový ideový podklad pro obrazy ze života našeho lidu.
Božena Němcův Německo
7 article
Chcete-li jasně poznat tuto snahu po jiném nazírání, vezměte do ruky kteroukoliv z národo- pisných novel, jimiž se nyní naše literatura hemží, Raisovu, Staškovu, Klostermannovu, Šlejharovu práci, neb poslední sbírku povídek „Na horách“ Anny Marie, velmi astruktivnou pro takové studium. Pouhé skuzzy, nestavěné litorárně, však právě proto jasněji než na uceleném díle znáti na nich stopy práce a úmy- slu. Pozorujete, jak jde spisovatelka za svým dílem. Není už idylek z Ratibořského údolí, není ideálních vesničanů z Pohorské vesnice, Vřeba přisně, popisně a skutečně se dívat na život! A spisovatelka jde a dívá se na bídu chudé tkalcovské vesničky, na chalupy, osi- dlené pracujícími, bledýni dětmi, na hospody, plné opilých rodičů, zoufajících nad neúrodou. nad současnou i budoucí bídou. Pozoruje život dobrého staříka, který ubohým dětem přivezl a vyrábí barevné hračky, a život staré babky. sedící pod keřem a vzpomínající na děti a pří- buzné a těžký jich život. Kroslí běh života zá- možné ženy a trpký, těžký i tvrdý život její, všech lidí, hnijících v bídě a bahně. Jaký roz- díl v popisech života lidí, samostatně o sobě rozhodujících, hynoucích nedostatkem kraje, kde bydli, i nedostatkem vlastní energie by- neucích — a v popisech poutí, obžinek, svateb a pověr robotníků na ratibořickém panství, lidí, ovládaných jako zboží a dobytek správcem zá- meckým na počátku 19. věku. Jak různé věcn — a jak různě — vidí dvě naše spisovatelky jedna na počátku 19., druhá na počátku 20 století v našem lidu!
Raisův Staškův Klostermannův Šlejharův Anna Marie povídka „ Na hora
8 article
Však diváte-li se na práci obou, ne lite- rárně, jen vzhledem ku předmětu, o kterém jed- nají, nemůžete neviděti, že právě tak jako neexistovaly ideálné vísky Boženy Němcové, právě tak neexistují schátralé vsi Anny Marie. Ne, že by nebylo fakt a dokumentů, které po- pisujo! Jsou jistě a ještě hroznější často. Ale osvětlení, vyzařující ze spisovatelčiny dušea rozžehané na jiných náladách — na příklad Gorkého — není v životě: Řeknete, a právem, že v životě vůboc není v přírodě uměleckého osvětlení látky. Pravda. Život je látka, umělec z ní tvoří látku, v jeho duši nabývá nového života. A čím větší umě- lec, tím libovolněji smi zacházeti s látkou — a tím méně své volnosti užívá. Němcová svým uměním vyvážila své ide- álné skreslení života lidu — naše moderní ná- redopisné povídky dosud nenalézají svého vy- rovnání. Dosud kolísají mezi vědeckou prací, která jest přesným popisem, vytvářením obrazu skutečnosti, revidovaného stále fakty a doku- menty, a mezi uměním, jež jest vytvářením obrazu, stělesněného dle idey a nálady, která vyrostla v duši básníkově. I věda i umění mohly by nám podati silný, věcný a krásný obraz na- šeho nynějšího lidu — kdo jej podá?
Němcová Anna Marie Gorký
9 article
České spisy- * O. Sýkora: Humor Nerudových feuilletoni Kritické knihovny sv. XXIV. Pořádá Josef Pelclv Praze, 1905. V posudcích literárních díla Nerudova přihlížano bývá zvláště k jeho básním a větším kusům prosai- ckým, ač vlastně význam a váha osobnosti, kterou zasáhl do života národního, byly Nerudovy feuil- letony. V těch nejvýznamnějším rysem shledává autor -tudic Nerudův humor. Sestavil přehledný mosaikový obraz z karakteristických ukázek, jak svého „Neruou“ znalo a milovalo „obecenstvo let sedmdesálých a osmdesátých“. Rozeznává tu látku a formu Nerudova humoru. Nejširším nalezištěm látek byla Nerudovi Praha; ulice města, figurky, výjevy. Má svůj způsob „jak se divat“. Všímá si drožkářského koně, pozoruje poli- cajty, žebračky, domácí pány, vidíme rej postav, na- sloucháme hovoru, vše s podivuhodnou životností vesměs obestřeno humorem, někdy prodchnuto ironií, jindy vyznívá soucitem. Ve feuilletonu o „domácích pánech a nájemnicích“ líčí shon stěhovacího terminu.
O Sýkora Nerudův svatý . XXIV Pelclv Neruda Praha
10 article
„Každý dům je kraterem, vyhazuje dobrou polovici obyvatelů na ulíci.“ „Nomadisujeme. Když nás spásl jeden domácí pán, stěhujeme se dál, aby se na nás popásl jiný,“ neusazenost je taková, že už se nedělá nábytek „pro bydlení“, ale „pro stěhování““. A přece by se dalo všemu odpomoci! Však „dobře se nám dalí, proč nemáme kažlý — svůj dům“ ?.. V „kuchyni na trhu“ seznamuje nás pozorovatel s lidovým menu, dovidáme se zábavné podrobnosli seznáváme galerii konsumentů. Pražské „Služky“ chváli Neruda, „jak pochopily důležitost všeobecné branné povinnosti dříve než některý rakouský ge- nerál.“ A jak přecházely z branže do branže! Dnes byla r „infanterie, zejtra u dělostřelectva, pak z několik měsíců u těžké kavalerie.“ Koná pouliční lin- guistická studia, prohlíží pražské ulice v „záři umění“ hlavně na vývěsních štítech. Lvi roztriďují se na ští- tové malbě na řeznické, mydlářské a bedná řské. U všech jeví se pozoruhodná záliba chodit po zadních nohou.“ Malba kořalní je „eminentně figurální“ Někdy zavládne salira. Na kloboučnickém krámě v jedné ulici viděl humorista namalovaný generálský klobouk „pro tak velkého generála, jakého Rakousko jaktěživo nemělo.“ V jiných obrazech, „kde vidět lidské bídě příliš de očí“, „v policejních“, „po nárožích“, „ze zasta- várny“, prosvitá z temného pozadí humor jen zřídka.
Neruda Rakousko
11 article
Výlety z Prahy nestojí vtipnému procházeči za mnoho. Přírodní krásy nezdají se vůbec zaujímativ životč Nerudově důležitě místo, aspoň ne ty všední. venkovské. Za to pozoruje pilně saisonu spole- čenskou. Nejvíce látky dodává mu masopust. Býval dobrým tanečníkem, ale brzy ho to přešlo. Už v roce 1868 má se za starého mládence, bylo mu 34 let. A plesové myšlenky? „Ale hlad už mám — a mně se zdá, že — zivám!“ Hůře je „Po letech na bále“ (1878). Ačkoliv cítí pružnost v oudech jako před 20 léty, zkazí mu radost „takový prolivný otec, který mu závidí mládeneckost poznámkou: „Vy už ňák šedi- víte!“ Ulehčil si: „Osle! — k vůli tomu nechodím do bálu, abych něco podobného slyšel.“ Již u maso- pustního ruchu však se tčší Neruda na ostatky: „to si zapláču zase! Čtenáři, plač se mnou, nestyď se — jen se nestyď!“ Miluje půst. Hlásí se pomalu jaro. Může konečně sdělit obecenstvu, že „jeho špaček si už zase v noci hvízdá, a že ledy najisto jaro už se blíží.“ Budí se „upomínky svatojanské“. „Ach — česky mlád bych chtěl být ještě jednou!“ (1881.) Na léto chystá se velmi připadně. „Už aby bylo v Praze letně prázdno a mohl si na procházce strhnout kravatu s krku.“ Bída novinářů je tím vělší! Nikdo by ne- uvěřil, c. takový letní členář při dlouhých dnech za 24 hodin věeeko spollebuje. A když koncčně „lélo vzslo za svě,“ poslední plovací kalholy jsou vyždimá ny,a
Výleta Nerudův Neruda Praha
12 article
podzim se šourá přede dvéře,“ zivol se do Prahy zase vraci, je zrovna ráj, co je tu „spořádaných rodin v in- sertech a studenlici si mohou vybrat... Veledůležitou úlohu hrají v causeriích ženy. Jsou slabou stránkou zvláště Nerudy stárnoucího. Je velikým ctitelem krás- ného pohlaví. Damám nemůže ničeho odepříti a když se valí od západu nová móda, je o ní nejvtipnějším referentem. Na emancipaci mnoho nedá. Na manželství hledí skeptickým okem. Sám „nevybral si žádné ženy, protože nechtěl přeukrutně zarmoutiti ty ostatní.“ O věcech z oboru gastronomie píše s pozoruměním a zá- palem pravého znalce labužníka. České kuchyni vy- týká „arci slob“. My Čechové umíme ještě tak tak něco uvařit, ale jíst neumíme naprosto. Navrhuje dramatickou školu odbornou, aby se herec učil jíst. Pěstuje všemožně vynálezy. Přináší mnoho feuilletonů čistě informačních. Co do formy rozeznává autor studie u Nerudy dobu let šedesátých a osmdesátých. V prvější jsou práce věcnější, mají obyčejně určitý podklad, ozdo- bený květy espritu, souborným názvem studie, po zdější jsou spíše dílky okamžité nálady, náhodně ná- pady, hravé drobnůstky, souborným titulem „klepy Prvé mají sloh víc opravdový, plastický, druhé hravý. kapriciosní, Nerudovi typicky zvláštní, causeristický.
Neruda Čecho Praha
13 article
Často ironisuje sama sebe, mluvě o svém „plácání“ Na př. „Prosím vás pro všechno, co pak dělá ten naš mity, naš drahý A?« — »lnu, placa, pláca, plácá!“ — „plácnu v pravo, plácnu v levo — a plácám — inu plácám!“ Zvláštností jsou Nerudovy ciláty, někdy opravdové, jindy vupně líčené. Ku podivu, jak značný zápiskový a výpiskový materiál měl po ruce, a jak jím znal manipulovati. V posledním desetiletí je nápadna záliba v že- tování choulostivém. Libertinství jest tu někdy hodně nepokryté a smělé. V parodii zabíhá někdy až k perzifláži a jen zřídka zahrocuje se parodie v mír- nou satyru. Ostrý bývá v politickém vtipkování. Sám soudí o vtipu tak: „Když je člověk sám, rodí se myšlenky, když jsou dva, rodí se cit, jsou-li tri rodí se vtip.“ Ostatně sám i nálady truchlé obráží vlipem. Nemocen píše jednou: „Jsem pořád ještě smulen, už od minulého téhodne, můj smutek vychází — v pokračováních. Není divu: rozjimám svět. V životě je humorista všude vítaný host, v litera- tuře rádi jeho dílo cení za méně cenné zboží. Starý předsudek sdružovati škarohlídné vzezření s hluboko- myslností a veselou mysl s povrchností. Však bývá i humor často maskou, za níž se tají nálada truch- livá. Také Neruda patřil k těm „smutným, slavným humoristům, kterým se lidé nejvíce smáli, když byli nejsmutnější. Spisek o Nerudovi je s láskou a porozuměním se- staven, sám se zcela zábavně čte a povzbudí mnohého mladšího čtenáře k četbě každým směrem tak vděčné. —ný.
drahý A
14 article
* Listář královského města Plzně a druhdy pod- daných osad. Vydal Jose! Strnad. Část II., od r 1450—1526. S 6 tabulemi pečetí. V Plzni, 1905. Ná- kladem městského historického musea v Plzni. Vel. 8°, str. XX. + 910. Za K 20.— Často se naříká — a právem — že intelligence měst venkovských celkem se oddává pohodlnému ži- votu faiáckému; že nedbá ani o vzdělání lidu ani o těžení ze zasutých pokladů místních, ať již přírodních či dějinných, archaeologických nebo archivních. Ne- jsou někdy tyto stesky bez podslaty; zejmena venkov- ské učitelstvo, ať středoškolské či národní, mohlo b mnohem více pracovati nežli se dosud dálo. Alei v tom jeví se nyní pokrok; vynikal-li dříve Tábor Kolín a Hradec Králové svými pracovitými gymnasij- ními profesory, druží se k němu nyní rychle města další a další. Pole, na němž velmi dobře možno pracovatia jež přece téměř ladem leži, jest místní historie. Dě- jiny určitého místa bez podrobné jeho znalosti topo- grafické psáti není možno; je to práce, která sama se nabízí a ukládá historikům i filologům po venkově. A přece jest velmi málo po Čechách podobných pra- covníků jako prof. Hejnic v Kutné Hoře nebo Strnad v Plzni; většinou rozsáhlejší dějiny měst venkovských pocházejí od jejich pražských příslušníků (Nejedlého o Litomyšli, Šimáka o Turnově atd.). Naši němečti sousedé nás i v této příčině značně předslihují. K nejpilnějším a nejsvědomitějším pracovníkům venkovským náleží zmíněný právě professor Josef Strnad v Plzni. Postupuje jediné správnou cestou při svém studu dějin plzeňských: vydav před 22 lety nej- starší plzeňskou Kroniku M. Šimona Plachého z Tře- bnice Gjejíž úplný rukopis sám objevil) počal před 14 lety vydávati „listář plzeňský“, nejdůležitější zá- klad i kontrolu každého vyprávění historického.
Strnad profesor Hejnic Nejedlý Šimák M Plachý Plzeň Jos Kolín Hradec Králové Čechy Kutná hoře Litomyšl Turnov
15 article
První díl Listáře, za lela 1300—1450, obsahoval 411 kusů listin; větší počet pramenů se ztratil ne- přízní osudu (r. 1507 archiv plzeňský vyhořel) a van- dalstvím (r. 1850 byly staré listiny — vyjma per- gamenově, jež se k pálení nehodily — prodány do makulatury) potomkům. Během patnácti let nasbíral však pilný pracovník přes 300 nových doplňků k dílu I. a 943 kusů k době následující, do r. 1526. Doplňky spolu s výtěžky historickými odložil vydavatel do dílu následujícího, v díle II., právě vyšlém, podává listiny a dokumenty z let 1450—1526. Jest to maleriál rozsáhlý a důležitý. Plzeň svým zvláštním postavením v zemi — jako hlava strany katolické doma i jako prostředník mezi královstvím a říší — nabyla významu neobyčejného a její dějiny několikrále stávají se osou dějin českých — nejen z válek husitských a Poděbrada, ještě za doby českého povstání r. 1618—1620 náleží jí postavení dominu- jící. Jsou to arci leckdy styky nevlastenecké, ano velezrádné, v jakých Plzeň zastihujeme; o tom vý- mluvně svědčí na př. list českých hejtmanů králov- ských v dubnu 1466, jímž Plzeňským vytýkají jejich zradu Jiřího atd. Ale ze všech těch listů jest patrno. jakou váhu i moc měla tato metropole západu a jak obratně i důrazně dovedli opatrní měšťané Nové Plzně si tuto moc udržeti.
Poděbrad Jiří Plzeň Nová Plzeň
16 article
Leč podrobné ocenění zisku, jaký tato publikace českým dějiním přináší, náleží odborné kritice. Jen to stačí, uvedeme-li, že skoro 800 listin (z 943 kusů dosud vůbec nebylo tištěno, že tedy publikace Strna- dova přináší z valné části materiál nový a neznámý Má však cenu nejen pro historika, nýbrž i pro filo- loga a lexikografa. Největší čásť dokumentů (skoro 4) jest česká — podává vzácně příspěvky pro po- znání nářečí plzeňského v XV. století, přesně dalo- vané a z originálů přímo vydané. Ačkoli z veliké části řeč dokumentů jest kuriální sloh středověký, přece tu a tam nalezneme zajímavý obrat i neznámé dotud slovo. I vlivy kulturní německé (s Norimberkem, Am- berkem a j.) vidíme vnikati pomalu do Čech.
Strna Norimberk Čechy
17 article
Vydání samo zasluhuje veškeru chválu. Jen tua tam zůstala některá chyba tisková nebo opisovačská (čubu lysí str. 81 m. lisí, hnaratý str. 160 m. hranatý roly str. 84 m. roli atd., často počátečné v — jako vmluviti, vzříti atd. — patrně mělo býti čteno u—: umluviti atd.), z nichž největší čásť však opravena v zadu. Rovněž poznámky jsou vzorné, rejstřík dů- kladný, úprava skvělá. Městskému museu histori- ckému náleží plné uznání za munificentní náklad na tuto práci, vydavateli upřímný dík českého filo- loga i historika. Můžeme se jen těšiti na slíbený sva- zek poslední — kéž by záhy korunoval tuto životn jistě práci vydavalelovu! V. Flajšhans.
V Flajšhans
18 article
* Loutkové divadlo. Napsal Ladislav Novák. Se 38 obrázky. V Praze. Nákladem »Máje«. Po staletí obveselovalo mládež i dospělé a ne- pozbylo působnosti ani v době dnešní. V indické básní Mahabharata ze 4. století př. Kr. mluvi seo lontkovém divadle. Loutky byly na nitkách a byl mezi nimi už veselý panáček-posměváček (vidušeka). jenž v Evropě dostal různá jména, v Německu jme- noval se Hansworst, v Italii a Francii Harlekýn, ve Španělich Pulichinelo, v Čechách Kašpárek. Z Indie dostalo se loutkové divadlo i k Řekům a Římanům a do Egypla. Spisek podává jakýsi přehled loutkového divadla, se zvláštním zřením k našim domácím lout kařům a loutkám. Zajímavý výklad provázen je pěk nými obrázky. * Jan Rokyta: Lakníny na hlubiná ch Básně. Druhě vydání. Nákladem Fr. Šimáčka. V Praze. Stránek 78. 1.20 K. Tři oddlly veršův: »Bolesti a smutky«, »Před pohledem smrti« a »Usmířen« přesně naznačují intimní hluboké motivy knihy. Ve víru a vášních velkoměsla duše básníkova bádá o vlastní nesmrtel nosti, zpytuje otázky věčna. Po bolestech hluboce palčivě procítěných usmiřuje se však, věřie, že tyto smutky její v životě pozemním jsou jen branou v jasné Příštl. * Jos. Svátek: Paměti katovské rodiny My dlářův v Praze. Dle rukopisu upraveno. Nakladate Fr. Bačkovský v Praze. 1021 stránek. K 6.40. Autor nalezl za svých sludií historických v listi nách soudních zvetšelou knihu rukopisnou. Počíná r. 1582 a vedena je až do smrti Jana Mydláře 1638.
Novák Hansworst Kašpárek Řek Říman Rokyta Šimáček Bačkovský Mydlář Praha Evropa Německo Francie Španělich Pulichinet Čechy Indie Jos loutkový divadlo Italia
19 article
Potomci jeho, jenž popravil české pány r. 1621 na staroměstském rynku, byli takéž katové a pokračovali v zápiskách do konce XVII. století. Podávají kroniku všech vynikajících poprav v Praze ze století nej- houřlivějšího a nejpustšího zároveň. Osvětluje nej- temnější stránky někdejší společnosti pražské a její tehdejší skutečný stav sociální a kulturní. * J. K. Hraše: Z naši minulosti Druhé, opra- vené vydání. Se sedmi obrázky. (Sbírky spisů pro mládež svazek LXXV.) Nákladem dra. Fr. Bačkovského. Rada dílem histerických, dílem pohádkových črt Poslední převládají z pověstí historických nalezáme črty: »Z dob prvního křesťanství,« »Z dob třicetileté války,« kteroužto povídku pokládáme za nejlepší aj. * J. Ježek: Hodná macecha. Obraz ze živola. Druhé, opravené vydaní. Sbírky spisů pro mládež. Sv. LXXIV.) Nakladem dra. Fr. Bačkovského v Praze. Cena K 1 15. Obrázek s tendenci paedagogickou pro mládež středního věku. Poutavé ep sudy z války v r. 1866. ličení propasti Macochy, malebné venkovské přírody a t.d.
Hraše František Bačkovský J Ježek Praha Macocha
20 article Z českých listů.
Z českých listů. * V posledním čísle jedenáctého ročníku Če- ského Časopisu Historického napsal J Polívka „ke čtyřstoletému jubileu“ vzpomínku na Mikuláše Reje z Naglowic, který „byl prvním spiso- vatelem polským a jedním z tvůrců polské literatury, předchůdcem Jana Kochanovského“ * Co měsíc dal“, nakladatelský oznamovatel otiskuje překlad výňatku knihy „Z pamětí Slavjano- fila“ od L. Lěgera, a sice nísto, týkající se Fričova pobytu v Paříži. *Český Lid počíná právě svůj patnáctý roč- ník číslem hojného a pestrého obsahu, z něhož lite- ratury dotýká se překlad arabské povídky o panov- níkovi, povolaném od železného stolu, Zíbrtův otisk M. Benešovského Philonoma Knížky slov českýcha Hájkův článek o hantýrce zlodějské z poč. 19. věku. * Ve Slovanském Přehledu vypisuje Z. Tobolka z pamětí F. Ziemialkowského (byl v letech 1873—78 ministrem pro Halič) místa, která se týkajl Čechů. * V Čechových upomínkách na bratra Vladimíra, otiskovaných v Květech, jsou v listopadovém čísle reminiscence na počátky Hálkova a Nerudova Lu- míra, jenž by byl pro hmolný neůspěch „přes vý- borný obsah již na samém začátku zanikl. Ctenář.
Polívka Mikuláš rej Kochanovský L Lěger Fričův M Benešovský Philonom Hájkův Z Tobolka F Ziemialkowský Čecho Čechův Vladimíra Hálkův Nerudův Naglowice Paříž Halič
21 article
Ze slovanských listů. Z polských divadelních her největší zájem vzbudilo „Bagienko“ Boleslava Gorezyňské- ho. Boj mladého zanícěnce s ustáleností forem spo- lečnosti. Mladik chtěl by vytáhnouti z bahna padlě děvče, však snaha se nezdaří. Hrdina zlomen ve své illusi se odvrací * Stár 47 let zemřel polský humorista Romual K. Theodorowicz. V uniformě soudního úřad- níka nezradil literaturu. Sbírka humoresek „Prze barwne szkielka“ stala se velice populární. * Městské divadlo v Záhřebě oslavilo desetileté jubileum svého trvání v nové budově, Slav- nostní hra Ogrizowičova „Slava ujima !“, předvedla osoby o divadlo chorvatské zasloužilé: Mažuranié. Gundulič, Preradovič, Růžičková-Strozzi (hrála sama pí. Strozziová!) a j. „Glasu Crnogorca“ přibyl soudruh v novém cetyňském politickém listu „Odbrana * Srbsko má sedm městských divadel: v Běle- hradě, Niši, Kragujevci, Požarevci, Paračinu, Obre- novci a Valjevu. Slowianin.
Boleslav Gorezyňský Theodorowicz Slavo Gundulič Preradovič Růžičková Strozzi Strozziová Crnogorca Paračin Obre Záhřeb Srbsko Niš Kragujevac Požarevec městský divadlo Ogrizowičův v Bělahradit
22 article
Z oizísh revul-
23 article
* V La Revue studie L. de Norviense o politi- ckém banditismu ve Spojených státech. Dle názorně mapy jen pět států (Jowa, Michigan, Colorado, Caro- lina a Missouri) severoamerických je politicky ne- porušeno, v patnácti druhých je korrupce v postupu všechny ostatní jsou politicky porušeny. Tamtéž hrstka úsudků Maxa Nordauao francouzských malířích a sochařích, zvláště Rodinovi Besnardovi, Puvisovi de Chavaunes a j * Nástupcem Henědiovým ve francouzské Aka- demii bude prý Catulle Menděs. * 25leté jubileum jako ředitel Comédie Francaise oslavii Jules Claretie. V úřadě tak rozčilujícím jubileum zajisté vzacné. Mr. Penn.
L Norviens Maxa Rodin Besnard Puvis Chavaunes Henědiův Catullus Menděs Jules spojený stát Michigan Colorado Cara Missouri Jow Comédie Francaise
24 article Bibliografe.
Bibliografe. J. K. Hraše: Krasata, královna vil. Národní báchorka se zpěvy o třech jednáních. Čtvrté vydání. Nákladem dra Fr. Bačkovského. J. K. Hraše: Krako noš Národní báchorka o čtyřech jednáních. Nákladem téhož. Divadelní hry pro školní četbu i pro žákovsk představení. Dobrotivost lesní královny Krasaty vůči chudému lidu a rozmarné kousky Krakonošovy * Český Časopis Hislorický. Vydávají Jar. G ol a Josef Pekař. Ročník XI. Seš. 4. V Praze 1905. Nákladem Historického klubu. Sborník studijí, článků a referátů odborných. Přiložen pěkný »bibliografický přehled« české pro- dukce z oboru historického za rok 1904. * Ladislav Novák: Lontkové divadlo. Se 38 obrázky. Nákladem družstva »Máje« v Praze. * Jan Lier. V područí litery. Novela. (Libuše ročník XXXV. číslo, 5. (Nákladem Fr. Šimáčka v Praze. Theodor Roosevelt: Silný život. Přeložil dr. Bořivoj Prusik. (Matice lidu roč. XXXIX. čís. 5.) Nákladem Fr. Šimáčka v Praze.
Hraše Bačkovský Pekař Novák Lier Libuše Roosevelt doktor Prusik Šimáček Francie Praha Krasata dobrotivost lesní královna Krakonošův Hislorický Lontková divadlo
25 article
* Jonathan Swift: Gulliverovy cesty. DílI Do Liliputu. Upravil Bohumil Klika. S 22 vyobraz Nákladem Fr. Šimáčka. * JUDr. Frant. Herman: Dobrodinci. Ve- selohra ve 3 jednáních. (Repert. českých divadelč 135.) Nákladem Fr. Šimáčka v Praze. * G. Dehio: »Handbuch der deutschen Kunst- donkmäler«. Band I. Mitteldeutschland. Bei Ernst Was- muth. A. G. Berlin N. — Velice podrobný a pře- hledně upravený seznam uměleckých památek v Ně mecku. I. díl obsahuje památky ve středním Ně mecku. Památky jsou sestaveny abecedně dle míst. Ke konci jest umístěn seznam měst a míst dle státo a správních okresů a abecední seznam umělců. * Literární události prvního řádu lze nazvati ne- obyčejně levné vydání »Sebraných spisů Václava Beneše Třebízského«, jež počne vycházeti nákladem knihkupectví F. Topiče v Praze v 5—6archových svazcích (o 80—96 stranách) hustého zřetelného tisku. Tato veškerým naším časopisecivem již dávno uznaná četba historických, s vlasteneckým nadšením psaných spisů Benešových touto neobyčejnou láe vniknouti má v nejširší majetek národa na zocelení povahy veškerého českého lidu, k další výchově české národní vytrvalosti v bojích současných i bu- doucích a zároveň čeliti proti otravné, lid sesurovu- jicí záplavě čtení nemravného, »literatury krvavé«, Zasluhuje tedy, aby doporučena byla nejširším kru- hům lidovým, obzvláště naší dorůstající mládeži, dělnictvu, veškeré naší intelligenci — a vůbec všemu lidu českému k zušlechtění ducha a sesílení vlasle- neckého smýštení a cítění zvláště v nynějších do- bách národnostních a politických bojů tak nevyhnu telně potřebného.
Swift Gulliverův Klik Šimáček JUDr František Herman G Dehio I Mitteldeutschland Beneš Benešův Francie Praha Berlín Bei Ernst Was
26 article
Levná cena Splsů Benešových (5—6 archů z 10 kr.) naznačuje, že při vydání tomto jedná se sku- tečně jen o účel, odvrátiti široké vrstvy lidu od otravné a znemravňující četby. * Vzdělání lidu. Pokrokový, v Moravanech u Pardubic dvakrát měsíčně vycházející list, věnovaný drobné práci národní. Redaktor a vydavatel Ed Navrátil. Roč. II. 1 K na čtvrt roku. Nabádá k po- řádání předvánočních výstavek dětské literatury s při- lehavými přednáškami o důležitosti a významu knihy pro vývoj dítěte. * Českoslovanské Lelopisy musejní, věstník museí a městských archivů českoslovanských (redaktor a vydavatel V. V. Jeníček v Čáslavi.) Číslo 5. a 6. V obsahu mimo jiné odborný článek »Realism a di- letantism v archaeologii«. * »Dětský máj«, obrázkový časopis pro mládež českoslovanskou. Pořádá, vydává a za redakci od povídá Frant. Hrnčíř. učitel v Nymburce. Ročně 20 čísel o 16 stranách s četnými obrázky a barev- nými přílobami za K 2.40. Ročník II. K tomu Knižnice »Dětského máje« s povídkou »Děti chu- dého krále« od Růženy Čechové. Ročně K 1.60. * Třemi dily světa od dra. Karla Maye. Di III.: Anděl zapuzených. Přeložil Gustav N. Mayerhoffer, illustroval Věnceslav Černý. Vyda- ným právě 86. sešitem (30 hal) celé toto obsáhlé dílo zakončeno. Vydáno nákladem Aloisa H y n ka v Praze. * Mustaj beg Ličský a Mujo Orlánovid. Přeložil Jindřich Sluníčko. Ze sbírek Kosty Hör- mana: Narodne pysme u Bosni i Hercegovini. V Praze. Nákladem vlastním, 1905. * Elémir Prourge s: Pláci odlétají a kvěly opadají Román. Autorisovaný překlad a předmluva M Martena. Nakladem J. Otty, v Praze, 1905. Fran- couzský autor nám Čechům ve mnohém směru blízký předveden tu poprvé českému čtenářstvu dílem svrchovaně originálním K obsahu knihy se ješte vrátíme.
Benešův Moravan Navrátil V V František Hrnčíř Čecho Karel May N Mayerhoffer Černá Jindřich sluníčko Román Marten J Ott Fran Pardubice Čáslav Nymburk Praha Muja Orlánovid Kosta Hörman Narodnout Elémir Prourge
27 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z pražského trhu obilního. Na včerejší burse utvářil se obchod pro majitele zboží poněkud vý- hodnějí. Následky passivní resistence železničních zřízenců jsou co den citelnější a poškozují obcho s obilím každým směrem. Ovsa jest na trhu tak málo, že je majitelům koní oblížno hraditi okamžitou potřebu. Dováží se proto po nápravě do Prahy byl prodáván z Benešova a Vlašimi za K 8.25 až 8.35 na dodání z Praby. Dle dnešních koupí stanič- ních stojí oves z Prahy nádraží K 7.95 až K 8. 05. Odbytové poměry pro mouku se v posledních dnech zlepšily. Obchod s moukou byl čilejší. Pšenice i žito šly snadno na odbyt za ceny o 5 až 10 hal. vysší. Znamenala pšenice 76—80 kg těžká K 9.— až 9.45, žito 72—75 kg K 7.80 až 8.10. S ječmenem byly obraty zcela nepatrné. Šmýšlení je sice pevné, ale ceny už dále nestouply. Obchod vývozní trpl obtížnými poměry dopravními. V Praze platí se K 8.10 až 9.25. Nová kukuřice uherská, jež se už nabízí, jest výtečné jakosti a stojí z Vídně KK 7.70. Laplatská znamená nezměněně K 8.05 až 8.15z Děčína. O máku bylo smýšlení příznivé a platí se z Prahy K 28.— až 29.50. Ceny jelele bílého a čer- veného jsou při chabém smýšleni nezměněny. Cukerní produkce. V říjnovém výkazu zračí se již vliv letošní zvýšené cukerní produkce rakouské. Dle dat právě vydaných bylo v říjnu t. r. vyrobeno cukru 4,677.380 proti 2,872.692 q loni. Výsledkem tímto předstižena i výroba října r. 1903, kdy činila 3,769060 q. I spotřeba a vývoz rozvíjí se potěšitelněs oproti lonsku jeví se vzestup o 30 proc. Činilyt 1905 1904 1903 spotřeba, . . . 334.500 260 000 417. 000 vývoz . . . . 632.000 282.000 456.00 Prodloužení prolestní lhůly směneční v Rusku.
Praha Benešov Vlašim Vídeň Děčín Rusko KK 7.70 kg
28 article
Zpráva o čtyřned lním prodloužení protestní lhůty v Rusku dochází nyní této modifikace: Carským ukazem nařízeno vzhledem k porušení dopravy želez- niční a poštovní, že směnky, které byly splatny po 20. říjnu, podržují plně svoji platnost, možno je tedy také po dnu splatnosti prolestovati. Zákonné úroky ze směnek těchto neplatí se ode dne protestu, nýbrž ode dne splatnosti. Zlepšení stavu cedulových bank a trh peněz. Jak z uveřejněného výkazu rakousko- uherske banky zřejmo, zlepšil se značně stav banky. Místo oběhu zdanitelných bankovek obnosem 7 mill. korun při závěru říjnovém má nyní banka opě nezdanitelnou zálohu bankovkovou 43.79 mill. K- V týdnu od 1. do 7. t. m. klesl portefeuille smě- neční o 49.68 mill. K, jest ale o 110.9 mill. K vyšší než v tomže období loňském. — Stav německe banky říšské rovněž se v prvém lýdnu listo- padovém zlepšil a sice celkem o 70.67 mill. marek.
Rusko
29 article
Eskompty od ultima klesly o 44.8 mill. mk., lombar o 28.52 mill. mk. Zdanitelných bankovek obíha ale stále za 75.86 mill. marek. — I status banky anglické se vyjasnil. Zlatý poklad vykazuje p dosti dlouhé době opět vzestup (o 379.000 lib. št.) dosáhnul 31,889.000 lib. št. Směneční portefeuille s zmenšil o 1,279.000 lib. šl. a činí 32,807.000 lib. št. Poklad francouzské banky klesnul o 1,550.000 franků na 2.899,919.000 fr., ale také směneční porte- feuille podstatně zmenšen (o 200,914.000 franků n 758,616.000 fr.). — Při tom jest diskont sou- kromý stále pevný. Ve Vídníi blížil se 43/% k off ciální sazbě, v Berlíně zpevnil se včera opě na 434. Společenstevní svépomoc podpůrná v Anglil. Své- pomocné podpůrné společenstevnictví učinilo v Anglii úžasné pokroky, takže většina obyvatelstva náleží k některé podpůrné a pojišťovací organisaci. Ne- dávno uveřejněná zpráva úřadní podává tento obraz Koncem r. 1903 bylo v Anglii, Walesu, Skotsku
Walesa Berlín Anglie Skotsko
30 article Irsku:
Irsku: počet počet jmění společností členů lib. šterl. stavebnictví . . . 2.124 601.204 66,197.227 podpůrné pokladny . 29.543 13,414.182 47.666.118 společenstva . . . 2.460 2,171.642 45,369.891 odborné spolky . . 672 1.575.375 5,260.196 úrazové pojíštění . 54 117.619 181.432 úvěrní pokladny děl- nické . . . . . 255 33.590 258.303 spořitelny . . . . 14 607 11,147.540 226,677.768 celkem . . . 47.715 29,061.152 391,610.925 V pěti letech od 1898—1903 rozmnožil se počet členů podpůrných pokladen (Frlendly Societies) o2 milliony, jmění jich stouplo o 91/4 mill. lib. šterl. Počet členů odborových spolků stoupnul o 350.000. jmění jich se zdvojnásobilo. Čísla tato jsou dle zprávy »uspokojivým dokladem neustá- lého vzrůstu spořivosti a svépomec dělnictv a.« Obchodní a průmyslevá kemorá v Č. Budějovi- cích konala 6. listopadu 1905 veřejnou schůzi za účasti 21 člena, kterou řídil president p. F. Patzák Po sděleních presidiáních schválen byl protokol po- slední schůze a zpráva kancelářská. Návrh pre- sidia na opatření vlastních místností úřadních pro obchodní komoru odůvod- nil president. Po delším rozhovoru, jehož se zůčastnili pp. sekretář dr. Hromada, Stecher, Brdlík, Toman, hr. Deym, Bambous, Novotný a Beneš usneseno jednomyslně k návrhu p. posl. Brdlíka, aby dům čp. 133 a 134 s pozemkem v Čes.
F Patzák doktor Hromada Stecher Brdlík Toman Deym Bambous Novotná Beneš Irsko Č . Buděj Frlendnout Society
31 article
Budějovicích „Na sadech“ (t. zv. villa Eggertova) za- koupeny byly k účelu umístěny komory za obnos 142.000 K a aby k úhradě nákladu zakoupeného ob- jektu a potřebných adaptací uzavřena byla u někte- rého peněžního ústavu výpůjčka do nejvyššího obno- su 200.000 K, která by byla umořována úsporami běžných příjmů komory i kasovními přebytky bez zvýšení přirážky komorní. Příští schůzi komorní ma býti předložen ke schválení návrh na provedení po- třebných adaptací. — Usneseno písemním hlasová- ním, aby zřízení filiálky soběslavské spo- řitelny v Mezimostí doporučeno nebylo. — Na uprázdněná místa soudců laiků při c. k. kraj- ském soudu v Č. Budějovicích navrženi byli pp. St. Netuka, ředitel č.-budějovické záložny, Jos. Novák, ředitel cukrovaru, a V. Vondráček, disponent. — Za censory filiálky Rak.-uherské banky v Č. Budějovicích navrženi opětně vystupující pánové, nově pak B. Francko. — Členem v zemské komisi pro všeob daň výdělkovou zvolen p. V. Holoubek náhradníkem p. J. Favlíček. — Zpráva živnostenského výboru o spolupůsobení komory v akci ke zve- lebení malých živností r. 1905 jednomyslně schválena. Schválen byl návrh kuratoria české ob- chodní školy komorní v záležitosti osobní. K konci schůze projednána interpellace p. V. Holouhka v záležitosti opomenutí pozvání prosidia komory k uvítání J. Veličenstva při cestě jeho Č. Budějovicemi a schválen pilný návrh p. Beneše, aby ministerstvu železnic podána byla žádost o rozmnožení osobních vlaků mezi Č. Budějovicemi a Plzní. Zdražování cen truhlářských tovarů. Štyrsko- hradecké společenstvo truhlářů usneslo se na poslední valné hromadě, že zvýší od 15. t. m. ceny veškerých prací truhlářských, zvláště z měkkého dříví, o 2092.
Eggertův Novák V Vondráček V Holoubek J Favlíček V Holouhka Beneš Budějovice Mezimostí Č . Budějovice St . Netuka Jos Štyrsko uherský banka zpráva živnostenský výbor
32 article
Opatření toto molivováno neustálým zdražováním dříví a estatních surovin a životních potřeb, jakož i stoupáním daní a mzdy. Petrolsjářský průmysl ruský. Dopisovatel lislu „Petroleum“ z Baku líčí v dopisu z 15. m. m. takto stav tamního průmyslu petroleje: Teprve nyní, kdy ztišilo se vzrušení všech kruhů a kdy jsou známa více méně spolehlivá data o rozsahu zirát, možno objektivně oceniti důsledky bouří. Předem nutno kon- statovati, že zprávy o nepokojích šířené byly pře- hnány a že nutno důkladně opraviti zprávy o zničení jam. Černé město, t. j. tovární obvod byl požáry úplně ušetřen, jedinou výjimku tvořily tři naftové jámy, (kaspické společnosti a Východní společnosti), jichž zásoby — 2 mill. pudů — shořely. Na těžní obvodu způsobily ovšem požáry značné škody. Ze 3300 věží shořelo 2000, zbývá jich tedy stále 1300 počet to imposantní, s denní výkonností 650.000 pudů (proti normální 1,500.000 p.). Nafty shořelo celkem 6 mill. p. Peněžně vyjádřeny činí škody asi 30 mill. rublů; při tom ale nutno míti na mysli, že nejcen- nější zařízení neshořela. Různé zprávy. Uvěrní ústav dostal koncessi ke zřízení akciové společnosti »Rakouské chemi- cké závody.« Akciový kapitál činí 800.000 K možno ho zvýšiti na 1.6 mill. K. Účelem společnosti jest výroba chemických tovarů a obchod jimi.- Firma Lewěr a Drucker ve Vídni zakoupila společně s hamburskou akciovou společnosti Brenner a spol. tovární reality firmy Koller a Hoppen v Teplicícha zřídí tu novou továrnu na výtažek quebra- chového dřiví. Továrna počne pracovati v březnu 1906. — Z amerického trhu železářského oznamuje »Iron Monger«: Smýšlení trhu železář- ského a ocelářského jest pevné při cenách vzestup- ných. Severní slévárenské želuzo jest o 50 ct. dražší. Ocelářský trust chystá se k vývozu válcovaných tovarů.
Bak Vídeň Uvěrní ústav Lewěr a Drucker Brenner a společenský Koller loupen Teplicích Iron Monger
33 article Trhy peněžní.
Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 10 listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.) Na dnešní burse převládalo smýšlení mdlé a došlo k závěrkám akcií Rak.-uherské banky za K 1644.—, akcií strojírny Daňkovy za K 476.— a akcií Za- jišťovací banky K 260.— Dále podáváno z a akcie: Živnostenské banky K 247.50, České banky Union K 246 75, strojírur Ruston K 300. 25 peníze. Ornciální záznamy znějí: Zástavní listy české hyp. banky 590 „ „ „ „ 312 Základní úpisy české zem. banky 40 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 40%. „ » » (v K Mel. úpisy . „ » (ve zl.) 4 % , , „ , (v K Žel. . . . . Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4 % Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/, „ „ hal. zem. banky 41/, Kom. dl. úpisy „ » „ 4 0% Železnič. » » » » 4 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 412 „ » Rak.-uherské banky 4 9%. » » Dolnorak. byp. ústavu 4 0 » 31/2
Ruston Praha 10 listopad K Mel Český banka Union Český průmyslový
34 article
Kom. dl. úp. „ . „ 40 „ „ „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 % Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 (ve stř.) 4.20 Dubnová » , Květnová » , (v pap.) 490 Červencová spol. renta (ve stř.) 4 0 Rakouská zlatá renta . . . . 49% » korunová renta . . 49%. » investiční » . . 34/2 Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . .» Haličská akc. hypoteční banka . » Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . ., Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . . . » Česká báňská společnost . . .» Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina but Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » » tov. orient. cukrov.
Daňkův Rustonův Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Dubnová Červencová Poldin but pražský železářský společnost
35 article
Z Vídně, 10. listopadu. (Závěrečné úřadn kursy.) Květnová renta . 100.05, Ivovskočernovická 667 — únorová spol. st. dr. rako uh. 100.80 117.40 červenc. a 99. 95 jižní dráha .. 454.— říjnová . 100 80 štyrsko hr.-köfl. severní dráha . 5 665.— rakouská » zlatá 118.50 rak. severozáp. dr. 428 — 100 05 » kor 413.— pardubická dráha 114 15 uherská » zlatá 95.70 450 . 50 polabská dráha . » » kor. 366 — 91.15 česká sev. dráha rak. invest. renta buštěhradská A- uher. , » 1120. 50 49% zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. banky král. č. . duchcov.- podmok 31/20 zást. 1. Hyp. ústecko tepl. dr. . 2325.— banky král č. . dunaj. paroplaveb. 1000.— 4% kom. diuhop. 761.— rakouský Lloyd . Zem. banky kr.č. turecká tabák, rež 364.— 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka . 578.— Zem. banky kr.č. státní losy 1860 Rudolfova hut alpská montan. sp. 534.25 po 500 zl. . rým.-muráň. spol. 534 . — po 100 zl. Poldina huť . . 534.— státní losy 1864 praž. želez. sp. . 2620.— losy úvěrního úst. česká montan. sp. —.— videň. l. komun.
doktor Lloyd Poldin Vídeň Rudolfov
36 article
Daněk . . . . 474.— 161.10 tisské losy . západočeská uhl. 272 50 145 — turecké losy severočeská uhl. ——. 1637 — rak.-uh. banka . mostecká uhl. sp. 675.— 671.25 rak. úvěrní ústav vídeň. stavební sp. 850.— 318 50 b. anglo- rakouská 572.50 hirtenberské . . 1002.— vídeňská unionka Schodnica . . . 716 .— 441.10 b. pro země rak. 782 — baličsko-karpatské 863.-- uh. úvěrní banka 565.50 pešťská vagonka . —.— bank. jednota- devisa německá . 117 65 1076 — r. úst. pro úv. poz - » pařížská . 95.5 Česká průmyslová banka. . . . 417 — curyšská . 95.40 » londýnska 240.17 roln. úvěr. banka 386.75 dvacetifrank . . 19 16 česká b. Union marka papírová . 117.65 Živnost. banka . 254 25 králodvor. cement. 914.— rubl Eskontní sazby 45/14. 41/2 procenta. Při pevném průběhu závěr slabý náslodkem zpráv berlínských. x. Z Vídně, 10. listopadu. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Bursa stála pod dojmem hnutí že- lezničních zřízenců. V první polovině převládala na- děje, že docíleno bude dohody, v druhé části bursy nastalo opět skeptičtější posuzování situace. Poně- vadž také berlínská bursa byla rozladěna následkem událostí v Kronštatě a následkem pověstí o palácové revoluci v Petěrhofu, nastalo slabší smýšlení, kterým byly kursy tísněny. Oboje kreditky se níjak zvláště nezměnily, akcie eskomptní banky, které z počatku stouply, později utrpěly ztrátu. Akcie státní drahy, lombardky, oboje buštěhradské, paroplavební a zvláště pak oboje severozápadní dráhy stouply. Alpinky,
Daněk Bursa Vídeň úvěrní banka Český průmyslový banka