2
masthead
V Praze, v sobotu dne II. listopadu 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí se
v Praze v námínistrarl
a mněsíe . . . . . . P k
na čtvrt leta . . . . 6 K —
a drojí donáškou
vkt. . . . 7 K50
ve nlislkšcka
na měsíe . . . . . . 2 K 30
i P'oštoni
na měsío
er e: . . . P K ocni
s drejí zieilkou
na měsí
nr a . . . kei
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le o 10 stranách.
Praha
6
article
Prohlédnutý úskok.
Prohlédnutý úskok.
Co zdejší dopisovatelé vídeňských, zahra-
ničných německých, ba i polských a maďar-
ských časopisů o posledních pražských udá-
lostech do širého světa nalhali, to byla patrně
pouhá průprava k další soustavné akci, zjednat
hodně hustý národnostní závoj, kterýmž
by se obrovský postup myšlenky zavedení vše-
obecného, rovného a přímého práva volebního
ještě v poslední bodině dal zahaliti a prachem
takto zvířeným zšerediti.
Pokud se týče zlomyslných zpráv, odtu
ve vzpomenutých různých časopisech šířených.
nesou i v polských i maďarských výslovný rá
šmokovské faktury, jak vidno z názvů „Gra-
ben“, „Weinberge“ a pod., jimiž se jejich pů-
vodci nami prozrazují, při čemž docela zapo-
menuli, že na př. v Uhrách i mezi Maďary při-
zeň k Němečtvu klesla na bod mrazu, a že tedy
tam ony tatarské zprávy z Prahy vzbudily spiše
vše jiné, než vytoužený pocit nezasloužené sou-
strasti.
Avšak nejenom zpravodajství vylhaného
jiných prostředků bylo použito, aby zejmena
zde na místodržitelství se dosáhlc protičeských
opatření, a neušlo zajisté nikomu ono místo
provolání z oněch dnů, kde bylo řečeno, že
hnutí pro všeobecné volební právo bylo zne-
užito s jiným účelům; a v témž smyslu
rozepsal se i „Fremdenbl.“, jenž jest četbou
do velmi vysokých kruhů pronikající. Takto
tedy děly se pokusy, zaujati pro poslední praž-
ské události proti národu našemu vůbec a praž-
skému lidu českému zvlášť najen veřejně mi-
nění, aejen předního zástupce vlády zde, ale
i rozhodující kruhy vídeňské, a cíl, k němuž
vše to směřovalo, vyslovován byl neméně určite
v podobě mímořádných opatření proti král.
Gr
Maďar
Fremdenbl
Uhry
Praha
7
article
Praze.
A přece jest všem, kdož poslední událost
pražské zažili, známo, že blavním podnětem
bouří byly čivrieční předehozí bouře ví-
deňské, že učiněné projevy nevůle čelily prou
jednání orgánů bezpečnostních, že nie
se v počátcích manifestace neudálo proti ni-
komu, zvláště ne proti Němcům, a že politický
ráz všeho hnutí nesl se jen a jedině za
žádoucí opravou volebního práva. Ba, kdyby
bylo i v Praze v čas bývalo postaráno o nále-
žité uvedení ve známost, jako se to stalo ve
Vídni minulé soboty, že vláda se odhodlala
přikročiti k opravě volební ve
smyslu rostoucího hnutí reformního a kdyby
se na tuto důležitou věc úřadně nebylo upozor-
nilo opozděně, až v pondělí, tedy tře tiho
dne po publikaci ve Vídni — snad by bylo or-
gánům hezpečnosti v Praze ani nebylo připadl
na mysl, mísiti se do politického projevu,
kdyžtě vláda v úřadním listě vídeňském roz-
hodně prohlásila: že „nebude klásti ni-
kterak překážky tomuto hnutí po-
litickému: ani v pojelnáních časo-
pisectva, ani ve shremážděníc h.“
Proč zejmena pražšti dopisovatelé do
vzpomenutých z předu listů, proč soukromí in
formátoři na místodržitelství, proč známě
kruhy, těšící se dosud tradičním stykům a vli
vům tu i na policii, snažili se vespolek pře-
vrátiti politické projevy v bouře, národnostními
vlivy způsobeně, to zde v Praze jest jasno ka-
ždému, kdo vi, ve kterém táboře politi-
ckém a národním s vyskytli nej-
tužší odpůrci pronikavé voleb n
reformy. Tábor český to, jak známo, nebyl.
Němec
Praha
Vídeň
8
article
Jest tudíž jen v onom táboře odpůrců volební
opravy na zásadách všeobecného, přímého
rovného práva hlasovacího hledati interessenty,
kteří hnutí toto chtěli odvrátiti na pole
jiné, protože stoupenci, zastanci a zápasníci
za tuto opravu nemohli nic jiného ani chtiti.
než získati pro své idey co největší po-
čet přivrženců jak mezi Čechy, tak mezi Němci.
To dosvědčili také neohroženě přítomní ně-
mečtí sociální demokraté ve svém videňském
orgánu „Arbeiter- Zigu.
K onečně jest neméně notorické, že škod
při posledních událostech utrpěli mnohem více
na svém majetku příslušníci českého národa,
obec pražská a sousední obce české než Němci.
ba, že škoda těchto jest minimální.
A tyto skutečnosti zle pálí ony národní od-
půrce všeobecného práva hlasovacího v něme-
ckém táboře, kteří dosud všecko své politické
umění v Čechách dovedli vkládati pod ochranná
křídla zemské vlády a úřadu bezpečnosti. Mimo-
řádná opatření, stavy obležení a podobné věci
tanuly jim i tentokráte na mysli; předstírati ná-
rodní nebezpečí, aby zastřeli vlastní politické
sobectví a zpátečnictví, to býval v jejich kar-
tách vždy nejspolehlivější trumf. A tento trumí
tentokráte selhal, ba hrozí jim i nebezpečí
že prolhanost v tisku i jinak osvědčená tento-
kráte vyjde všestranně na jevo a že při tom
budou zle pošramoceny i jejich tradiční styky
a vlivy.
Němec
Arbeiter
Ziga
Čechy
český národ
9
article
Ve včerejší schůzi sněmu království če-
ského toto nebezpečí, jim hrohzící, dosáhlo
zvláštní intensity — a když čteny interpellace
a protesty, posledních událostí se týkající, tu
neznala jejich láska ku policii mezí, tu se stala
jediným ochranným lanem, po němž chtěli vy-
váznouti ze svého postavení — proti o pravě
volební. Při tom ve výkřicích svých národ-
nestní moment přepínali hůře, než poslední
člen nejspodnější vrstvy pražské! V této pří-
čině odkazujeme na obšírný roferát sněmovní.
A v téte ošklivé eskamotáži poskytovali jim
průvod ostatní, zvláště privilegovaní odpůrei
pronikavé volební opravy. Nezávidíme pan
stvu na sněnu království českého takového
spojenství!
Zatím dějí se na vysokém učení vídeňském
skoro nepřetržitě ošklivé výjevy národnostní
nesnášelivosti německého studentstva, tedy vý-
květu německého národa, tak že i veliký ně-
mecký list v Kolině nad Rýnem jim čte ve svém
čtvrtečním vydání večerním zasloužené levity.
ale toho nevidí ani naši němečti, ani velko-
statkářští sněmovníci, vždyť universitní útoky
vídeňské — směřují jenom proti inferiorním
národnostem! Ve Vídni soustavné štvanice —
v Praze rozbité čtyři tabulky v kasině, a přece
takový příval rozhořčení zde a volání po stavu
obležení!
Než souhra němerkých sněmovníkůva
spojených odpůrců volební opravy tantokrátev
Čechách své reakcionářské nitro nedo-
vedla a bobdá již nedovede zastřiti národním
antagonismem. Vždyť zde v království již ne-
jen časopisy socialistické, ale i orgány dobře
národní a německé, jako na př. „Reichenb.
Kolina nad Rýn
Vídeň
Praha
Čechy
10
article
Ztg.“, zasypávají posměchem odpůrce vo-
lební opravy, nazývajíce jejich zpronověru na
myšlence volební opravy „sprostou“, jejich
bázeň před pokrokem „odpornou“, a připomí-
najíce jejich časopisectvu, jak horovalo pre
politické svobody v Rusku, ropubliku v Norsku-
ale — potřeby volební opravy doma umlčuje
Ještě významnější hlas se ozval z říš. ně-
mecké ve „Frankf. Zigu.“ Praví: Není dobrá
doba pro státy policejní. V Čechách a v Haliče
došlo i na srážky s policií, ale nutno říci, že
nebýti policejního výstupu ve
Ziga
Rusko
Norsko
Čechy
Halič
11
article
Vídni — nebylo by došle na poru-
šení klidu nikde v celé monarchi
rakouské. Proti vůli obyvatelstva i vlády
hrstka policistů ve Vídni učinila počátek s tím,
co následovalo. — Promlouvajíc pak o nutnosti
velební opravy v Rakousku, konstatuje, že dů-
vedy, proti volební opravě uváděné, nejsou ni-
jaké důvody, ale záminky. Bohužel, po-
kračuje, nalézají se i mezi Němci zarytí
zarputili odpůrci lidových práv, kteří se dovo-
lávají jedině proto národních zájmů, aby zma-
řili dílo volební opravy, kteréž jest odporné
jejich reakcionářským pudům. A tak musí nyní
vypomáhati výstupy před pražským kasinem
německým; zaznivá bědování v nejsilnějších to-
ninách a volání po „ochraně národní““. Jak ne-
upřímné jest toto lamento, toho důkazem jest,
že to byl právě Mladočech dr. Kramář, který
ve své řeči pro všeobecné volební právo vyšel
vstřie hospodářským zájmům Němcův. Němečtí
odpůrci volební opravy pouze pokrytecky před
stírají národní ztráty, jim jde o zachování poli-
tického vlivu jejich vlastní společenské
kasty. Ale ani se všemi kumšty národního
štvaní nepodaří se vehnati pokročilé občanstv
německé do boje proti všeobecnému právu vo
lebnímu. —
Jakoby byl pisatel úvahy uvedeného časo
pisu německého seděl včera ve sněmovně če-
ské a fotografoval spojené odpůrce volební
opravy.
Němec
doktor
Kramář
Němcův
Vídeň
Rakousko
12
article
Smiřovačky oklikou ?l
Smiřovačky oklikou ?l
Včerejší »Politik« přináší z Brna násle
dující soukromý telegram
»To, co by ve dnech debaty o Volkstagu a vo-
lební opravě nikdo nebyl pokládal za
možné, pod přetlakem lidových mass stalo s
skulkem jakožto politická nutnost.
Z kruhů moravských zemských poslanců pronikla
přes veškeré usnesení o přisné důvěrnosti určitá
zvěst, že se podařilo na základě prostředkovaciho
návrhu Skenova docíliti jednoty mez
všemi stranami moravského zem-
ského sněmu o otázce voleb n
oprav y.
Přesné formulování dosud se nestalo — některé
věci dlužno ujednati ještě s vídeňskou vládou
k tomu elli odebrali se včera do Vídně poslane
šl. Skéne a dr. Žáček — celkem má však umlu-
vený návrh volební opravy takto
zniti:
Moravský zemský sněm má se skládati
I. Z dvou virilistů, arcibiskupa olomouckéhoa
biskupa brněnského.
II. Z 30 poslanců velkostatků, volitelných podle
proporcionálního vol. systému.
III. Z 21 českých a 21 německých poslanoi
z městských okresů. Volba podle oddělených ná-
rodnostních volebních katastrů.
IV. Ze 6 poslanců obchodních a průmyslových
komor, volitelných dle proporcionálního volebního
systému.
15 německých poslanců
V. Z 39 českýcha
Volba podla oddělených
z venkovských okresů
doktor
Žáček
Brno
Vídeň
13
article
(Návrh výboru (40: 14).
národnostních katastrů
VI. Z 20 poslanců všeobecné kurie, 14 českých
a 6 německých. Volba dle oddělených národnost-
ních volebních katastra.
Národně uzákončných českých mandátů bylo by
tedy v novém zemském sněmu 74 a německých 43.
při čemž virilisté, velkostatkářští a zá stup-
ci obchodních komor čítáni nejsou.
Tím však úmluva nikterak není vyčerpána, nýbra
vzlahuje se také na zemské předsednictvo, ze m ský
výbor a zemské úřadnictvo. Podle toho
má býti zemský hejtman vzat z českého tábora,
první z obou náměstků jeho z německého t-
bora (dvojný počet tento jest normou!). Zemský
výbor má mimo zemského hejtmana skládatis
z 8 (dosud 6) přísedících, z nichž 4 mají býti Česi,
2 Němci a 2 velkostatkáři (jeden ústavověrný neb
ze střední strany, druhý z konservativní). Zemské
úřadnicivo má konečně vyhovovati číselnému p-
měru českého a německého obyvatelstva. D'Elver
tovské veto odpadá a toliko hlavní ustanovení no-
vého řádu mají býti poslavena pod ochra
nu kvalifikované většiny.
Němec
všeobecný kurie
14
article
Těžko věřiti vlastním očím! Orgán dra
Žáčka, jenž upekl hpřejší návrh opravy zem-
ských řádů moravských společně s otcem po-
véstných moravských smiřovaček Skénem, » Mo
ravská Orlice« přináší radikální článek ve pro-
spěch všeobecného rovného volebního práva pod
titulem »Varujeme!« i hrozí vládě »okrajem zá-
huby«, nepovoli-li svorné disciplině národní jed-
notnému šiku dělnetva,intelgenci národní
v druhém clánku pod záhlavím » Všeobecné hla
sovací právo a národní strana na Moravě« tuč-
nými literami vyráží historické projevy své
strany pro všeobec. stejné vol. právo, a mist
její — dlí společně se Skénem ve Vídni u
Gautsche, aby přichystali již pro středečn
schůzi zemského snému předlohu volební opravy
podle umluvených zásad.
Orgán navrhovatele všeobecného rovného
hlasovacího práva, dra. Stránského »Lidové
Noviny«, uveřejňuje nadšené referáty o stře-
deční demonstraci obou táborů dělnických
studentstva, oliskuje s naprostým souhlasem re-
soluci na táboře přijatou a proti čtvrté kurii
jejím strůjeům co nejdůrazněji zakročující
pražská »Politik« je s to tvrditi, že návrh na
zavedení čtvrlě kurie, vládě do Vídně dovezený.
učiněn byl na základě s jednocení všech
stran zemského sněmu.
Je to možno? Je to pravda?
Gautsch
Stránský
Vídeň
národní strana na Morava
Skén
15
article
»Lidové Noviny« ve své zprávě o jednání
obou středečních táborů, kteréž nejnovější ně-
mecké návrly nejostřeji odmítly, poznamenává.
že z nich vysvítá, jak hnusnou komedii s námi
Němci hráli po dlouhá léta ve smiřovačkách,
samy upozorňují, že podklad, na němž ujednán
Skénův-Žáčkův elaborát, jest smiřovačkový návrh
Fuxův, připomíná slib českých poslanců dne
1. října v Drně všemu českému lidu, že o
požadavku všeobecného rovného práva nikdy
neustoupí, a pražská »Politik« smi psáti, že
ustoupení od tohoto slibu jest již v přípravné
zákonodárně práci se souhlasem všech stran
zemského sněmu, tedy i strany lidové!
Za jásotu všeho moravského lidu českého,
vítajícího »nový vzduch nově šťastnější bu-
douenosti Moravy« rozbity střepy moravských
Němec
Skénův
Žáčkův
Fuxův
Morava
16
article
smiřovaček a hozeny Němeům po volsktágu na
hlavu, resoluce českých obcí a starostenských
sborů oplývaly štěstím nad touto událostí, české
listy oddychovaly úlevou z odvaleného břemene.
těžké kletby posílány za nestvůrou smiřovaček,
již definitivně ukládanou do špiritusu, a ejhle.
kolik dní to trvalo, narodilo se na Moravě
nové monstrum politické, kteréž za souhlasu
prý všech stran nese věrné rysy smiřovačkových
rodičů z nichž nejvýraznější: národnoslně od-
dělené volební kalastry, jimiž se provždy
kvalifikovanou většinou zajišťuje (»fesilegt« píše
»Politik«) německost 22 městakých, 15 venkov-
ských a 6 všeobecných mandátů moravských
Koliksetkrát bylo již moravským smírcům vylo-
ženo a na vlas dokázáno, že domnělá většina
od německé čtvrtiny moravské, darem jim nabí
zená, jest pouhou fikci německých čižbarů ?
Ale sama hypnotisovaná »Politik« 74 českých
mandátů Žáčkova-Skenova kompromisu jako
tučné sousto tučnou eifrou otiskuje, ačkoli jej
dodatek, že velkostatkáři (kteří ke všemu schy
lují se všude k sjednocení v jednom jediném
prononcovaně německém táboře !) a že poslanei
komor spolu čítáni nejsou, cifru domnělé české
většiny poráži.
Žáčkův
Skenov
Morava
17
article
Než k čemu jíti do meritorních detailů nové,
patrně sličné komedie a znovu opakovati, eo
již na těchto místech řečeno bylo o nesmysl-
nosti volebního řádu, stanovícího, kolik poslanců
jedné a kolik druhé strany smí a musí býti
zvoleno! Stači upozorniti na to, že na Moravě
zbudován na troskách odbytého nový mode
národnostních kurii na principu ná-
rodnostního rozdělení s útěchou, že d'Eivertovo
veto bude nahraženo vetem kvalifikované vět-
šiny nikoli jen pro hlavní ustanovení nového
zřízení, jak di jinak vysoce poučný a proto
také záslužný telegram »Politiky«, nýbrž
pro všechny ty »jisté záležitosti, souvisící s ně-
meckou državou«, jak píší včerejší »Lidové
Noviny«.
O přirozenosti lidské praví staré latinské
přísloví, že vidlemi ji vypichni, přece se vrátl!
Totéž platí o moravských smiřovačkách, kteréž
jsou nezařikatelným, nezapuditelným domácím
strašidlem moravského sněmu. Vytřískány byly
z nás »Volkstagem« a hle, jich přízrak stoj
znovu před námi.
Ovšem nalezena pro ně jiná forma, jiná
záruka zdaru. Místo mnohočetného vyrovnacího
sboru dva mužové, místo dlouhých loktů stálého
vyrovnacího výboru lhůta pěti dnů, místo proto-
kolů nejhlubší mlčelivost, místo látky celého
vyrovnání jedna předloha !
Ale již dnes zvědí i moravské kruhy lidové
a pokrokové o překvapení, které se jim chystá,
o perle, kterou vyvrhla na břeh vlna obrov-
ského vzepjetí lidového moře, které až i dno
své ukázalo a Morava sezná, že výsledek jejího
ohromného vzrušení národního a politického, o
něhož hodlala datovati novou epochu, nezna-
mená nie jiného, leč že začíná stará hra s novou
a že »hnusná komedie« na Moravě má novou
repelici.
Ukáže se snad opravdu, že by bylou
pozděr
Morava
lidový moře
18
article
Sněm království českého.
V Praze, 10. listopadu.
Sněm království českého.
V Praze, 10. listopadu.
Na jednacím pořadě nalezaly se ne snac
věci nedůležité — mezi jinými první čten
vládní předlohy s komasačním zákonem — ale
takové, jež v nynější pohnuté době nebudí val-
nou pozornost, přes to však byla dnešní schůze do
té míry bouřlivou, že nejvyšší maršálek, jenž
ovšem byl intelektuálním původcem bouře, nu-
cen byl schůzi na okamžik přerušiti.
Připomenuli jsme již minule, jakou nej
vyšší maršálek jako předseda sněmu zavedl praxi
pokud se týká interpellaci. Censuruje toliž po-
dání poslanců — dolazy, návrhy, protesty atd. —
jako ke státnímu zastupitelstvu přidělený poli-
cejní komisař a vylučuje z veřejného předčitání
všechno, co vidělo se slavnému úřadu zkon
fiskovati.
Tak učinil v minulé schůzi s interpellace
mi posl. dr. Ročka a Kaliny stran konfiskace
některých lístů pražských k vůli zprávám
událostech nedělních. Jmenovaní poslanci ohlá-
sili proti samovolnému jednání nejvyššího mar
doktor
Roček
Kalina
Praha
19
article
V drobném prodejie
raaní číslo o nebě . . . na
. . . na zh
věpolední
Ve flialkách na venkovš:
ranní čísle
odpolední . . . . . . . . 5b
Inserá ty
platí se hotově napšei
Předplacení a iuserty přijímá ndmisi-
strace v Marianské ulici č. z.
Tam nachárejí se té4 režskoe
tiskárna a ezpedise „Národnich Liste“
Eukopisy se navracsji
20
article
šálka protest a také jej ve dnešní schůzi po.
dali.
Poslanec Kalina byl tak smělý, že do pro-
testu svého pojal opělně zabavený text kon-
fiskovaného článku, nejvyšší maršálek pak opětně
článek ten přečísti nedovolil, jakkoli se to příčí
výslovnému ustanovení jednacího řádu a také se to
nesrovnává s praxi, jaká v této věci obvyklou
je ve vídeňském parlsmentě.
Poslanec Kalina hlásil se o slovo, leč nej-
vyšší maršálek nedovolil mu mluviti a následek
toho byl, že mluvil zmíněný poslanec bez do-
volení.
Však ku podivu: protest proti obcházení
jednacího řádu, protest v zájmu parlamentní
svobody a v interessu svobody tiskové, do té míry
popudil liberální Němce, že vzbudili bouři,
kterou ztišiti předsednické umění maršálkovo, ně-
meckou obstrukci beztoho valně zkompromitované,
zkrotiti nedovedlo.
Škoda, že němečtí předáci sociální demo-
kracie nebyli přitomní dnešní parlamentní seéně
a že na vlastní uši neslyšeli, jak se zpěněná
zášť jejich o demonstrantech za všeobecné rovné
hlasovací právo pronášela. A sice pání Némci
ze všech táborů: pan Strache, pan Grössel,
pan Peters i pan Richter.
Kalina
Němec
Strach
Grössel
Peters
Richter
21
article
Týž zapomněl se do té míry, že nazval de-
monstranty po nechvalně známém vzoru Iupič-
skou rotou — eine Räuberbande. Poslanec Anýž
ovšem ihned odbyl zuřivého a při tom velmi
neopatrného smíchovského továrníka, jemuž
»rola lupičská« vydělala snad už milliony, jenž
zastrčiti musil velmi nepříjemné asi připomenutí
posl. Březnovského, že lupiči nebyli těchto dnů
demonstrující dělníci, ale spíše jistí páni, již po
válce v roce 1859 buď se věšeli a krky si
podřezávali, aneb pro své pěkné manipulace
v kriminále trčeli. A jakkoli při této scéně ve-
liká většina poslanců zachovala se s příkladnou
objektivní zdrželivostí, neboť šlo pouze o interess
veřejného tisku, stačila přece vřava, jež se při
této přiležitosti rozzuřila, nejvyššímu maršálkovi
k tomu, schůzi přerušiti.
Když byl za hlučného potlesku Němeů
maršálek odešel, proměnil se sném království
českého v parlament divoký. Bylo pozorovati, že
někteří Němci za policajtství většiny svých p. t.
kollegů se styděli. Bouře znenáhla utichla, nej-
vyšší maršálek se vrátil, načež posl. Kalina
ohlásil na novo protest proti tomu, že předseda
z protestu prvního vynechal zkonfiskované citáty.
Potom zvedl se velkostatkářský poslanee
dr. Mettal, aby jmenem konservativ-
ního a německého velkostatku
ohlásil proti protestům dra. Ročka a posl. Ka-
liny tak zv. »odvetu«.
Tak vida, jak shoda na pravici již pokro-
čila, zdá se aspoň, že na lavicích velkostatkář-
ských je již ruka v rukávě.
jítmonstrant
Anýž
Němec
Kalina
doktor
Mettal
Roček
Ka
Iupič
22
article
Nehledě k episodě, jež zavdala příčinu
k hlučným výjevům dnešní schůze, upoutaly
pozornost poslanců u větší míře než události ve
schůzi té, zprávy, jež došly z Moravy a pak
originální způsob, jímž nepříjemné situace zho-
stila se komise pro opravu zemského zřízení
a volebního řádu do sněmu. Zprávy brněnské
překvapily již proto, že nijak nesrovnávají s
se situací, jak se byla v posledních dnech utvá-
řila. Pokud jde o vládní předlohy shora zmí-
něně a o iniciativné návrhy k nim se táhnoucí,
je obecné přesvědčení, že ve zvoleném subko-
mitétu budou polehoučku zmírati a po funuse
první třídy pohřbeny tam, kde odpočívá již tolik
neupřímných pokusů dodělati se v zemích na-
šich národního upokojení a smíru.
Otázka nejaktuálnější, kterouž se zástupci
lidu zabývají, je dnes ovšem obstrukce želez-
ničních zřízenců. Ve věci té podány dnes ne-
méně než čtyři interpellace.
U vládního stolu: místodržitel hr. Couden-
hove a dv. r. Vojáček. Začátek schůze o 11.h
25 minut.
Spisů došlých od 7. do 10. t. m. bylo 42, mezi
nimi: zpráva komise rozpočtové o zprávě zemského
výboru, o povolení zemského příspěvku na úpravu
přístavu holešovického jako přístavu obchodního,
zvláště na jeho spojení s drahou, dále o dodatečném
přispěvku 142.678 K 26 hal. k nákladu na přístavní
slavby v Holešovicích a v Karlíně a na uplavnění
Vltavy v obvodu Prahy a o přeměně poukázané již
zálohy 151.000 K k vykoupení vodních sil mlýnůč.
p. 1221.-II. a 1302.-II. v Praze v definitivní příspě-
Morava
Holešovice
Karlín
Vltava
Praha
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 10. listopadu 1905.
H. (Svaz osvětový.) Národní rad
vytasila se s návrhem, kterým do duše promlu-
veno veškeré české intelligenci. Je nutno po-
vzněsti a rozšířiti všeobecné vzdělání našeho
lidu! A k tomu eili založen velký, široce zosno-
vaný organisační spolek »Svaz osvětuvý« a vý-
mluvným manifestem vybídnuta naše veřejnost.
aby každý spolek a uvědomělý občan se při-
družili k mocné propagandě osvětové.
Znamenitý nápad, a příšel leď právě v čas
»Vzdělání je síla, která u nás musí pro-
niknouti veškerým naším lidem, máme-li dle
Havlíčka vyniknouti nad národy jiné. Dobře
řečeno. Nic není jasnějšího. Kolikrát bylo opě-
továno totéž našimi lidmi, zejmena těmi, kteří
pozorovali v cizině rozmach lidového vzdělání,
rozvoj kultury a s obavami sledovali mén
bystrý, pohodlnější vývoj své olčiny. Proto se
vždy důrazněji ozývaly hlasy, aby povaleny byly
i poslední zbylky pověstně činské zdi, aby do
našich končin zavanul svobodný a volný duch
evropský, aby se rozjasnilo nad českým obzo-
rem myšlenkami, vyzařujícími z moderní civili-
sace lidstva.
Havlíček
Praha
svaz osvětový
spolek » svaz
24
article
Více vzduchu! více světla ! více práce !
Je konec tklivě idylle našeho náradního
probuzení a musíme se chystat k rozlušténí dra-
matu národa českého. Nestačí již vlastenecká
cituplnost ani snění, ponořené v obrazy a zvyky
minulosti.
Je již po rozlomilých hrách a dojemnýeh
slavnostech, po písničkách a deklamovánkách, jisté
fráze vyšly zeela z mody a nynější vážná
drsná doba zápasů a práce vyžaduje jiné po-
měry.
Musíme býti silnými. Kde je naše sílat
V bohatství našeho průmyslu a obchodu a skvě-
losti naší víastenecké aristokracie? Nemáme
Bleichrödry, Palmery, Rockefellery ani Andrássye
a Czartorijské. Malý člověk a dělník je jádrem
národa českého. Demokracie může býti silná
jen vzděláním. A demokracie malého, národně
ohroženého národa musí tím více dbáti svého
duševního otužení, svého kulturního vyzbrojení.
Bleichrödra
Palmer
Rockefeller
Andrássy
Czartorijský
25
article
Nový spolek uvedený do života Národní
radou slibně naznačuje svůj program. Zatím
jen v hlavních liniích. Manifest obsahuje pouze
všeobecný rozhled po bojišti a mobilisuje ar-
mádu. Jaké bude strategické rozdělení jednotli-
vých sborů a jich postup, o tom rozhodne další
jednání generálního štábu, v němž však postrá-
dáme vydatnější zastoupení českých spisovatelů.
A zde právě měli by býti na místě prvním ! Je
zvláštní buď to přehlížení spisovatelů ve veřejné
činnosti, nebo jejich netečnost k otázkám, za-
městnávajícím veřejnost. Máme spisovatele, kteři
mocně působí na obecenstvo, jsou inspirátorya
rozsévači myšlenek, jsou horlivě čtenými roman-
cierv a se zájmem sledovanými publicisty, l
ani se nehnou od svých stolků pracovních, ne-
vycházejí z ticha svých knihoven, neznají pohyb
a vzruch činnosti politické a sociální. Hlas
těchto mužů největší intelligence, nejdůkladněj-
ších vědomosti a nejideálnějších snah nebývá
slyšet na foru . ..
Svaz osvětový znamená především rozšířen
a zušlechtění vzdělání lidového pomocí české
knihy. Čeští spisovatelé tudíž nejvíce by měl
podporovati krásný a užitečný podnik.
Na prvním místě programu »Svazu osvě-
tového« je zakládání a zvelebování lidových
knihoven a čítáren.
Do rukou prostých lidí musí být vložena
dobrá kniha. Do dílen, továren i vesnických
stavení musí proniknouti duševní i citové osvě
žení, jež vytlačí hnilobné, dusivé ovzduší kleri-
kálního ohlupování lidu i otravné výpary mravní
zkaženosti a otupělosti, šířené krvavou, sensační
literaturou.
26
article
Bude mnoho práce a zejmena na našem
venkově. Vzpomínám na alarmující projev intel-
ligentního českého lékaře z Bakova, jenž do-
psal do Prahy o strašném řádění krváků mezi
venkovským lidem.
Snad za úsilovné agitace spolků i jedno
tlivců a intensivní činnosti velkého Svazu svě-
tového podaří se zničiti nebo aspoň omeziti
zhoubu škodlivého čtení a nahraditi ji dobrou,
populární literaturou.
Máme celou fadu povídkářů a romanopiseů
kteří mohou míti u našeho lidu takové poslán
jako Dickens v Anglii, Balzac neb Daudet ve
Francii, Dostojevský a Čechov v Rusku, kteři
jsou přístupní nejširšímu davu, hovoří k němu
po česku a srozumitelně, nečiní však nijakých
ústupků vulgárnosti a nízkosti.
Po všech krajích českých měly by se roz
hoditi spisy Nerudovy, Jiráskovy, Čechovy
Němcové, Třebizského, Arbesovy, Herrmannovy
Mrštíkovy co možná v nejlacinějších vydáníeh
V nejbližších dnech bude vykonán podobný
pokus. Pan Topič chystá nové, neobyčejne
lacině vydání spisů oblíbeného, lidového po-
vídkáře Beneše Třebízského. Povídky klecanského
kaplana, líčící tak suggestivně a dramaticky
minulost českého národa, mající tak vzrušujíeí
dojímavost vlasteneckou, mají v tisících výtiseích
se rozptýliti mezi český lid, aby mu vyrazily
z rukou jarmareční krvák.
Podaří-li se pokus s Třebízským, proč by
se nemohl pak opakovati s Jiráskem a jinými
autory, blízkými vkusu a oblibě lidové?
Byl by to nejvydatnějšl boj proti škodlivé
literatuře.
Dickens
Balzac
Daudet
Dostojevský
Čechov
Nerudův
Jiráskův
Čechův
Němcová
Třebizský
Arbesův
Herrmannův
Mrštíkův
Topič
Beneš Třebízský
Jirásek
Bakov
Praha
Anglie
Francie
Rusko
27
article
Co je vlastně škodlivá literatura?
Odpovíte: Špatná literatura, krvák spá-
chaný jarmarečním škrabalem, kniha nízká.
sprostá, cynická a hloupá, jež uráží váš vkus.
váš jemnocit i vaši čest.
Nejen to — ozval se onehdy vážný hlas
— škodlivou literaturou může být i kniha
nádherného stylu, plná básnického vzletu
duchaplné ironie jako je na př. Oscara Wilda
»Obraz Dariana Graye«.
A vážný muž pronáší o užitečnosti lifera-
tury a umění názory puritána z doby Cromwel-
lovy nebo pastora z nedávného würzburgského
sjezdu, pořádaného proti nemravnému uměnía
literatuře.
Mravnost v literatuře! Ještě teď, když je
tomu již přes dvacet let co Neruda adresoval
svůj velkolepý posměšek »Pannopanna« mravo-
kárným, jezovitským tichošlápkům, odsuzujícím
demoralisující francouzskou komedii a drama,
ještě teď máme diskutovat o něčem podobném?
Což není na vždy rozhodnuto, že nemrav-
ností v literatuře a umění je pouze neupřímnost,
přetvářka, lež a nevkus? Nemravná a škodlivá je
pouze kniha hloupá, nejapná, ordinární a nudná,
kniha bez ducha a talentu.
Opravdové umění a poesie, ať již vyjadřo-
valy asketickou vroucnost sv. Terezie nebo Fra
Angelica, nebo byly rouhavým smíchem Heineo-
vým, dandysmem Wildovým a grímassou Felici-
ena Ropse, neporušily nikdy ničí duši.
Mluví se o neužitečnosti krásy a volá se po
umění a literatuře užitečně, tak užitečné jako
Jägrovo normální prádlo a Maggiho tresť do po-
lévky.
Krása umění je sama sebou prospěšná,
jako krása modré oblohy nad námi a krása
kvetouci zahrady kolem nás,
Wild
svatý . Terezia
Wildův
Felice
en Rops
Jägrův
Krása
Darian Gray
Fra Angelico