Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: person 137, org 7, place 30, work 5
1
masthead
Strana2.
2
masthead
NARODNÍ LISTY
3
masthead
11. listopadu 1905. Číslo 311.
4
article
vek; zpráva komise pro záležitosti hypoteční banky
o zprávě výboru zemského o vyvazení selskýeh
statků z dluhů hypotekárních pomocí hypoleční banky
království českého; zpráva komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru o povolení zemské subvence obe
liberecké na provedení regulace Nisy v obvodu téže
obce; zpráva komise školské a rozpočtové o zprávě
výboru zemského o remuneracích za vyučování ná-
boženství, jež na školách národních obstarává
duchovní zpráva; zpráva komise pro záležitost
okresní a obecní o zprávě výboru zemského v zá-
koně, který se týká osvobození budov še zdravým
a levnými byty dělnickými od přírážek k domovní
dani třídní, k domovní dani činžovní a k 5% dan
z výnosu budov dočasně daně prostých; zpráva ko-
mise pro záležitosti pojišťování o zprávě výboru zem-
ského o úpravě zemského pojišťování.
Potic podáno bylo celkem 424, mezi nimi 1 pe-
tice za zavedení všeobecného rovného práva hla so
vacího (podána posl. drem. Heroldem), 12 za úprávu
bytových poměrů učitelů, 30 proti zvýšení dávký
pivní, 170 za zřízení zemské pojišťovny, 189 za úpravu
poměrů samosprávných úřadníků atd.
Herold
5
article
Návrhy a dolazy.
6
article
Posl. Kratochvil a soudr. podávají návrh na zří-
zení zemských nadací pro nemajetné návštěvníki
živnostensko právního kursu informačního pro stárd-
sty, činovníky, komisaře a tajemníky živnostenských
společenstev i obchodních gremií, pořádaného každo
ročně obchodní a živnostenskou komorou v Praze.
Posl. Hodys a soudr. dolazují se místodržiteleo
podroře pro obyvatele obce Kytina v okresu dobříš
ském, která stížena byla požárem.
er eo
V zájmu železničních zřízenců a řádné dopravy.
Posl. dr. Koldinský a soudr. podávají tento dola
na mistodržitele: Vaše Excellence! Za příčinou tak
zvané passivní resistence železničního personálu za-
staveno bylo na drahách v království českém přijí-
mání zboží na 8 dnů a zavedena šestidenní přirážka
k dodacím lhůtám. Již nyní jeví se toho zhoubné
následky v tom, že prům. podniky nemají dostatek uhli,
ceny uhlí a potravin stoupají, ani soli není. Kdyby
lento neblabý stav jen ještě několik dnů po-
trval, stihne průmy sl, obchod, obecní
hospodářstvíirodinný život nezměrná
pobroma. Pronedostatek uhlí přestane
se pracovati v továrnách, městsk ých
vodárnách a elektrárnách, nebude ve
městech světla, vody, komunikace, v ob-
chodech zboží, v domácnostech potra-
vin, dělný lid bude bez výživy. Tím byla
by způsobena našemu průmyslu a obchodu větší
škoda a veškerému obyvalelstvu většl
bezpráví, než kdyby oprávněným poža-
davkům železníčního personálu by lo
vyhověno. Nížepodepsaní táží se: Jest V. E.
ocholna učiniti příslušná opatření, aby byla vylí-
čená pohroma od našeho průmy slu
obchodu a obyvatelstva odvrácená?
Posl
Kratochvil
doktor
Koldinská
živnostenský komora v Praga
7
article
Posl. Dveřák a soudr. podávají tento dotaz:
Vaše Excellence! Poněvadž na dotaz poslance
Zázvorky a soudruhů v příčině poměrů na dra-
hách dosud odpověď dána nebyla, podávají podepsaní
k Vaší Excellenci následující dotaz: Službou dopravní
na státních drahách pověření zřízenci se usnesli, že
budou vykonávati službu přesně dle předpisů a tolo
vykonávání služby způsobilo již a zajisté způsobí
tak značné škody v dopravnictví, že by měla věci
větší pozornost věnována býti. Je-li to již samo
sobě naprosto nepotěšitelným úkazem pro zdatnosl
dopravy železniční vůbec, že lze passivním odporem
jen části personálu tak povážlivě ochromiti dopravu
aniž by povolaným úřadům se podařilo zjednati na
pravu bez škod průmyslu, obchodu a zemědělství
zkrálka veškeré výroby a spotřeby, jest to přímo za
hanbujícím úkazem pro správu železnic, že tato pas-
sivní resistence zakládá se na tom, že služba pro-
vádí se přesně »dle předpisů« a že vzdor tomu, aě
celé týdny o tom se mluvilo, nebyla ústřední správa
železnic ani s to, aby tyto předpisy zastaralé nebo
nesprávné upravila tak, aby potřebám dopravy vy-
hovovaly a personálu přičiny k passivní resistenci
nezavdaly. Železniční zřízenci, konajíce službu dle
instrukcí, konají to, k čemu jsou službou zavázánía
zač jsou placeni. Žádati však, aby konali více
než jest jich povinností a bezplatně.
jistě není správno, neboť každá práce má ná-
rok na odplatu a mají tedy za ty práce buď býti
patřičně placeni, nebo má, vyžadujeli toho
potřeba dopravy, více zřízenců býti usta-
noveno v zájmu bezpečnosti doprav y,
aby zřízenci nebyli službou přetí-
ženi. Vše to jest výmluvným důkazem, že správa
služby výkonné při správě železnic rozhodně na výši
doby nestojí, ba že nestačí ani tém nejskrovnějším
požadavkům.
Posl
Zázvorka
8
article
Jak ohromně trpí obchod pražský
venkovský právě v této předvánočn
době, o tom jistě podají zprávu obchodní a živno-
stenské komory; jednotlivé průmyslové podniky mo-
sily výrobu omeziti, jiné zastavili pro nedo-
slatek surovin a topiva. Náš export obili
do řiše německé jest povážlivě poškozen, nebot
zboží přichystané buď ani se k dopravě nepřijímá,
nebo vězí neexpedované ve skladištích drah, zkrátk
tato závada výkonné služby dopravní na železnicích
dotýká se všech vrstev hospodářsk ý ch
v království českém měrou nejpová-
žlivější, neboť stav horší se den z
dnem. Z té příčiny dovolují si podepsaní k V.E
slušný dolaz:
1. Jsou V. E. tyto zhoubné účinky passivní resi-
stence železničních zřízenců na průmysl, obchod
a zemědělství známy?
2. Hod'á V. E. c. k. ministerstvu železnic
těchto škodách zprávu podati a o brzké zavedení
řádné dopravy na železnicích v Čechách se po-
starati?
Čechy
9
article
Posl. dr. Karel Viškovský a soudruzi podal
místodržiteli v příčině stanoviska vlády ke
mzdovému hnutí železničních dělníko
tenlo dolaz
Vaše Excellence! Mzdové hnutí, které právě
mezi železničními dělníky zavládlo, má na veškeru
dopravu a tím i na obchod, průmysl a zemědělství
tak dalekosáhlé účinky, že jest obava, že jím v době
největšího ruchu dopravního celý obchod bude ohro-
žen a tím zájmy obchodu i výroby těžce budou po-
stíženy. Zejmena postižen jest v poslední době
náš vývoz, zvláště ječmene, do ciziny
což v nynější situaci — na prahu nových smluv
obchodních — jest věcí pro zemědělství i obchod
nejvýše choulostivo u. Kdo nestranně posuzuje celou
otázku, sezná, že železniční dělnictvo ne-
vystupuje s požadavky upřílišněný-
mi, neboť dosavadní mzda jeho jest vůč
obtížné, nebezpečné a zodpovědne
práci až krutě nízká. Postup mzdového
hnutí není pak protizákonný, neboť dělníci provo-
zují službu jen přesně dle pravidel v zájmu služby
a bezpečnosti života vydaných. Požadavky dělníků
uznaly i jiné dráhy, na př. ústecko teplická, která
uznale s dělnictvem se vyrovnala, V případě, že by
správa státních drah trvala na svém odmítavém
hledisku, jest obava, že mzdové hnutí v pohnuté
době nynější více se sesíli a rozšíří a že tím stejně
zájem státních drah, jako zájem obchodu, zeměděl-
ství a průmyslu těžce se obrozí.
Posl
doktor
Viškovský
10
article
Okolnost, že dráhy státní jsou passivní, nemůže
býti důvodem pro odmítnutí požadavku lidské mzdy.
neboť železniční dělnictvo nemůže za dnešní politiku
dopravní a tarifní býti zodpovědno.
Ostatně z kruhů četných interesentů volá se po
zdravé tarifní úprrvě, která, kdyby byla
provedena, přinesla by drahám státním uspokojivý
výnoe a na druhé straně prospěla by domácí výrobě
ochranou proti cizí soutěži, zvláště uherské, dosa-
vadní politikou tariím v Rakousku tak značně protěžo-
vané. Budiž tu mimochodem upozorněno na požada-
vek odstranění stupňového tarilu pro obilí a mouku,
jenž svojí levností pre dovozy ze značných vzdáleno-
stí protěžuje jen Uhry resp. Halič, ale míčí naši do-
mácí produkci obilní a mlynářskou. Činiť dopravné
mouky na státních drahách rakouských za m. ceni
a 500 km 206 h, na severozápadní dráze 242 h, na
státních drahách pražských 284 h. Těmito tarify pra-
cují státní dráhy nejen zbytečně ke své passivitě.
nýbrž i ku podpoře uherské soutěže a k ubíjení do-
máci produkce.
V uvážen těchto důvodů a vzhledem k naléha-
vosti upravení pravidelné vozby na drahách státních
táží so podepsaní Vaší Excellence;
Jest vláda ochotna vyjíti vstlíe
požadavkům železničního dělnictva
a tím zjednati nutný podklad pro na-
vrácení« pořádných poměrů v oboru
dopravy c. k. státních drah?
Posl. Stein a soudr. podávají rovněž dolaz na
prospěch železničních zřízenců.
Uher
Posl
Stein
Rakousko
Halič
km 206 h
11
article
K boulivým událostem pražským.
Posl. dr. Baxa a soudr. podávají na míslodržitel
tento dolaz-
Vaše Excellence! S rozechvěnou mysli píši tulo
interpellaci, neboť skutečnost, o které se musím zmi-
ňovati, ukazuje opětně k tomu, že c. k. orgány
vlády Gautschovy jako vlád předešlý ch
nakládají s námi Čechy jako s národní
společností podřízerého rázu. Kdykoli
došlo k souzení demonstrantů, vždycky soudy uka-
zovaly piimo krvelačnou snahu, aby na hlavy od-
suzovaných Čechů dopadly tresly v míře nejvyšší,
kdežto soudy vídeňské při podobných případech sou-
dily dle zákona a pro přestupky ukládaly tresly, řek-
něme, snesitelné, u nás pražské soudy vy-
mýšlejí a ukládají tresty, které svou
mírou vzbuzují úžas a zděšení. Víme však laké, že
většině našich soudců se přímo ošklivil tent
drakonický způsob odsuzování, ale oni
k tomu byli nuceni tajnými rozkazy vyšších pžed-
stavených. A tak je tomu i nyní. Pro nepatrné pře-
stupky, na něž stanoví zákon nejvyšší míru trest
jednoho, neho tří dnů, ukládá se trest pět až o sm
dní. My vidíme, že jest v tom systém a to systém
namiřený jen proti nám Čechům. Němečtí soudcovo
německé demonstranty odsuzují mírně a opatrně
Proč to není možno v Praze, když se jedná o při-
slušníky české národnosti?
Dalším předmětem naší stížnosti jest rozkaz stát
ního zastupitelství pražského, aby všich ni
kdož pro přestupky budou osvobozeni
byli ponecháni ve vazbě!! Vaše Excellence, po
všimněte si toho, co pravíme: pro přesťupky
i při osvobozeních měli zůstati ve vaz
bě. Jen zdravému názoru soudcovu lze děkovati, ž
tohoto nelidského poukazu nedbal a jednal dle zá
kona a práva.
Posl
doktor
Baxa
Gautschův
Čecho
Praha
12
article
Tážeme se, zdali Vaše Excellence jest ochotna:
1. ukázati Jeho Excellenci předsedovi ministerstva
že německé soudy při souzení německých de
monstrantů ať ve Vídni, ať ve Št. Hradci, Liberei
Chebu atd. počínají si mírně a lidsky a že po
rovnáni rozsudků německých soudů
s rozsudky pražských soudů proti če-
ským demonstrantům jest lak křiklavým, že
z toho jest zřejmo, že pražské soudy
k vyššímu rozkazu musí vynášeti drakonické tresty?
2. Jeho Excellenci panu předsedovi ministerstva
vyložili, že takové křiklavé jednání vlád-
ních orgánů proti národnosti české na
novo musí podráždili i nejklidnější mysli a že ta-
kovéto poružováni lidskozti nemúže si dáti libiti
český lid?
3. Je-li Vaše Excellence cchotna se postaral
o to, aby pražšti soudcové a pražské
státní zastupitelstvo nevystupovalo
tak nepřátelským a nehumanním způ-
sobem proti příslušníkům české ná-
rodnosti, nýbrž zacházelo s nimi ja ko
německé soudy zacházejí s přísluš-
níky národnosti německé?
K jazykovým „slastema““ nažím.
Posl. Březnovský a soudr, podávají na místo
držitele tento dotaz: Dle usnesení městské radly
král. hlav. města Prahy pojmenování ulic a náměstí
pražských jest právoplatno jen v jazyku českém.
Usnesení to bylo i jako správné uznáno výrokem nej-
vyššího soudního dvoru.
Toto zákonné usnesení nerespektuje se redakc
„Prager Abendblattu“, kde se stále houžev-
natě používá „Wassergasse“, „Myslikgasse“ atd. Zdá
se to býti od redakce zůmyslné a proto
táží se podepsaní: Hodlá V. E. redaktoru olliciálníhe
„Prager Abendblattu“, panu A. G. Przedakovi naříditi,
aby na přiště v listě, který jest orgánem c. k. místo-
držitelským, nepoužival nesprávných po
jmenování ulic pražekých?
Posl
Březnovská
Prager
A G Przedak
Vídeň
Hradec
Praha
Liberei Cheb
13
article
Posl. dr. Baxa a soudr. podávají na místodržitele
dotaz v příčině nešetření rovnoprávnosti jazyka če-
ského na dráze ústeckosteplické, na drahách v Ústí n
L., v Teplicích, v Mostě, v Liberci a na dráze buště-
hradské
Posl. dr. Baxa a sp. podávají na místodržitele dotaz
v příčině jednání obecních úřadů ve smíšených okre-
sích v severních Čechách, které pracovní knižky vy-
dávají jen německé a v příčině jednání tamních stra-
voven, které nechtějí přijímati dělníky s českými pra-
covními knížkami.
K olázce rozdělení podpor olzesům postiženým živel-
ními pohromami.
Nejvyšší maršálek zemský odpovídá na dolaz
posl. Bartáka a soudr., podaný 10. října o rozdělení
podpory 4,000.000 K z prostředků zemských pro po-
stižené rolnictvo živelními pohromami. Pravi, že dle
usneseni zemského výboru z 25. října min, roku,
byla za účelem stanovení rozdělovacího kliče vyžá-
dána data od místodržitelství. Data tato došlými žá-
dostmi se doplňuji a na jich základě bude upraven
potom konečný klič. Částečně provedl již zemský
výbor nouzovou akci v roce 1904 a letos tím, že
povolil zálohové dotace ke stavbě silnic. Dále se do-
hodl zemský výbor se zemědělskou radou o zásadách
pro ostatní meliorační dotace. Také pokud se obnosů
povolených ke zdepšení chovu hovězího dobytka
ku podpoře jiných odvětví zemědělských týče, usnes
se zemský výbor, aby požádána byla zemědělská
rada o předožení dotyčných návrhů. Návrhy tyto byly
také předloženy a zemským výborem vzaty na vědomi.
Posl
doktor
Baxa
Barták
Ústí můj L
Teplice
Most
Liberec
Čechy
obecní úřad
14
article
Byl vzat také zřetel na četná přání projevená z krubo
maloživnostnictva. V této příčině obrátil se zemský
výbor na správu zemského jubilejního fondu a a
lato zpráva dojde a bude slyšena také v této věci živ-
nostenská komise, budou obnosy náležitě rozděleny.
K dolazu posl. Krütznera odpovídá dále nej-
vyšší maršálek, že s městy Teplicemi, Ústím n. L.
a Mostem nejednal zemský výbor o opatření vhod-
ných pozemků pro německou hospodářskou akademii,
nýbrž že předmětem jednání byl pouze stavební pro-
jekt, vyhotovený správou akademie v Děčině-Lib-
verdě, dle něhož zřízena býti má pro akademii bu-
dova nová a že o postupu věci podána bude ještě
zemským výborem podrobná zpráva. Nejvyšší mar-
šálek upozorňuje potom, že komise pro kandidování
do obou zemských komisí berních, která se měla kon-
stituovati po předešlé schůzi sněmovní, nesešla se
v dostatečném počtu a že následkem toho se nekon-
stituovala, žádaje členy její, aby se sešli po dnešní
schůzi a komisi konstituovali.
Svobodomyslnosl páně maržálkova.
Na to předčitá se protest posl. dr. Rečka
ohlášený proti rozhodnutí nejv. maršálka, aby se
nečetly zabavené články „Práva Lidu“, obsažené
v jeho interpellací.
Nejv. maržálek zemský sděluje, že podobný pro-
lest podal posl. Kalina, že však v protestu tom vložen
jest opět konfiskovaný článek a prohlašuje, že dá
přečisti protest ten pouze s vynecháním konfisko-
vaných článků
Posl. Kalina: Sněm páně maršálkův!
Posl. Anýž: Ale správné to neníl
Za čtení protestu volá posl. Kalina: To je uni-
kum. Budeme zase dělat rámus, jen jestliže budou
mluviti ti, kterým na tom záleží. Jednací řád je stejný
jako na říšské radě a tam se to trpí zcela právem.
Tímhle se pomáhá jen policií. Zabavili něco, ce „Pra-
ger Taghlatt“ uveřejnil bezvadně.
Krützner
doktor
Reček
Kalina
Posl
pán
Anýž
Teplice
Ústí
Most
DěčinaLibra
15
article
Nejvyžší maržálek zemský oznamuje, že posl
dr. Mettal vyžádal si slovo k „odvetě“
Posl. Kalina: Velkostatkářský sněm! Sněm pan
maršálka! Pak se divite, že chtějí lidé sem!
Nejvyšší maršálek zemský upozorňuje, že slovo
má posl. dr. Mettal
Posl. Kalina: Za takových okolností bude si zde
dělati každý co bude chtiti sám! (Nepokoj)
Posl. dr. Meltal: Jménem poslanců konservativ-
ního ústavověrného velkostatku českého ohlašuji od-
vetu proti protestu pánů poslanců dra. Ročka
Kaliny v příčině nepřipuštění přečtení konfisko-
vaných stati v časopisech „Právu Lidu“ a „Národ-
ních Listech
Posl. Kalina hlásí se o slovo.
Nejvyšší maršálek zemský upozorňuje, že pro-
testy a odvety se přiloží po přečtení k protokolu, z
nelze o nich rokovati a že nemůže tudíž posl. Ka-
linovi uděliti slovo.
Posl. Kalina: Chci mluviti o tom, co bylo ve
schůzi sněmovní spácháno a chci podati návrh!
Nejvyšší maršálek: Žádám za odpuštění, ale ne-
mohu dáti slovo, poněvadž se to příčí jednacímu
1ádu.
Posl. Kalina: Prosím o slovo k formálnímu
návrhu!
Nejvyšší maršálek: Není žádný předmět na jed-
nacím pořadu a nemůže býti řeči o formálním návrhu
Přeje-li si pan posl. Kalina podati návrh, jest na něm
aby podal jej způsobem, předepsaným jednacím řá-
dem, přeje-li si podati proti tomu, co se dnes stalo.
protest, jest mu volno ohlásiti protest, ale jednání
o věci připustiti nemehu
Posl. Kalina: Chci ohlásiti protest a návrh; jed-
nací řád mi to dovoluje. Prosím, pánové, abyste ne-
byli horšími, než jednací řád, a dovolili, abych mohl
proněsti své mínění. Jsme znásilňováni, zde nejedná
se o nic jiného, než o to, co dělal místodržitel a poli-
cie. Škoda, že předseda tohoto sněmu jednání takově
ještě podporujel
Mettal
Posl
Kalina
doktor
Mettal Posl
Meltal
Roček Kalina
Ka
velkostatkářský sněm
16
article
Německá neomalenost.
17
article
Za řeči poslance Kaliny nastal na německých
Za řeči poslance Kaliny nastal na německých
lavicích veliký hluk: dochází k prudké srážce slovní
mezi poslanci českými a německými, kteří závodili
ve volání: Vezměte mu slovo! (Bouřlivý odpor n
českých lavicích.)
Posl. Stracha: Je to hanba, vezměte mu slovoh
Vytloukání oken a pustošení vyličuje se tu ještě jako
hrdinství (Opětný bouřlivý odpor na českých lavicích.)
Před německými lavicemi shromáždil se veliký
zástup poslanců obou stran, kteří výlřiky prudce
na sebe dorážejí.
Nejvyšší maršálek zemský: Upozorňuji pana
posl. Kalinu, že překročil meze ohlášení protestu.
Posl. Strache: Policiejednala právem, byla na-
padena! ITrvalý hluk.) Stydte se, schvalovati výtrž-
nosti luzy! (Pochvala a křik na německých lavicích.
Nejvyšší maršálek za této scény marně zvoní
a žádá za klid.
Posl. Anýž: Nevíte, oč se jedná. Když v Brně
vytloukali okna, to byla německá luza
Posl. Strache: Vytlouká-li dav luzy v německých
školách a ústavech okna, zdá se vám to správně?
Toť skandáll
Bouřlivý odpor na českých lavicích.
Hlasy u Němců: Hýbá se duše lidul
Posl. Strache: Pánům je to nutno říci, béřou-li
ještě výtržnosti takové v ochranu. To jsou výtržnosti
luzy] (K českým poslancům:) Hájíte-li ji, pak stavite
se na úroveň těchto živlů.
Hlučné výkřiky s obou stran a nový hluk.
Posl. Anýž: Jaká »Räuberbande?- (banda lu
pičů?)
Posl. dr. Zimmer (k posl. Richtrovi): »Řek
jste, že poslanec Anýž je vůdcem lou-
pežníkůle
Posl. Strache (k poslanci dru. Zimmerovi)
Držte hubn, já vám nerozumím! (Hluk u Němců.)
Posl. dr. Zlmmer: Tak jděte venl
Posl. Stracha: Máme tady stejné právo jako
Vy přece. Nedáme se vyhazevat.
Kalina
Posl
Němec
Anýž
doktor
Zimmer
Řek
Zlmmer
Brno
Richter
Strache
18
article
Posl. Krützner křičí: Máme stejné právo tu být
jako Vyl
Posl. Lipka: Jak to můžele říci? Nemáte tady
přece dokonce větší právo nežli myl
Posl. dr. Zimmer: Nikdo vás nevyhazuje. Chee
me jen, abyste se slušně chovali!
Posl Strache: Taková fanatická ničivá zuřivos
hájí se ještě v zákonodárném sboru! Takové hanby
nevidělo století
Nejv. maršálek zemský konstatuje za velikého
hluku, že sněm jest způsobilý usnášeli se.
Posl. dr. Hackel: Půjdeme rádi ven.
Posl. Kasper: My mluvíme německy, vy česky
Ale nesmíte říkati, aby Němci šli venl
Nejv. maršálek zemský: Nenastane-li klid, bud
nucen sezení přerušiti!
Hluk trvá dále-
Posl. Krejčí: To jsou němečií křiklouni 1 (K posl
Richtrovi.) Jste ve sněmovně, nejsle v putyce. (Dlouho
trvající hluk.)
Ježto lomoz a hádka neutuchá, maršátekp
marném úsilí zjednati klid, za pochvaly Němců pře
rušuje schůzi. Na českých lavicích volá se hlučně
»HanbalTojest český sněml«
I za přestávky rozčilení nepřestává. Poslane
češti kupí se kolem lavice poslance Kaliny a do
chází k nové, velice prudké srážce mezi oběma tábor
Velkostatkáři obou barev nedávají se ovšem vyrušit
ze své »povznešené« reservy.
Posl. Kalina (obrácen ke galerii novinářské
Tohle je svoboda vašeho tisku! (K Němcům): Stydt
se 1 To je vaš dello ! To jste liberalní. Zítra zde bude
sedět jiný místodržitel, který bude konfiskovati tak
vaše listy.
Posl
Krützner
doktor
Zimmer
Hackel
Kasper
Němec
Nejv
Krejčí
Kalina
19
article
Posl. dr, Hackel: My nechceme vůbec, abys
konfiskovalo
Posl. Anýž: Pan Richter řekl, že český
lid jest bandou lupičů. Já mu ukážu
kdo jes! lupíče m. Jámu dám, takhleurá-
žet český lidí (Trvalá vřav a.)
Posl. dr. Zimmer (k Němcům): Vždyť nevite, oe
šlo. Mluvili jsme o konfiskaci. Vy sem zatahujete ta-
kové věci. Stydle se! (Lomozný odpor na německé
straně).
Posl. Kalina: Proč lomozite tolik, brojímel
proti této praxi?
Posl. Sobitschka: Ale o to přece neběželo ! My-
Němci ohražujeme se jenom proti tomu, abyste há-
jili lidi, kteří vytloukli okna. To přece není správné
Posl. Kalina: Bráním jenom časopisy! Dnes
jsou to noviny české, zejtra mohou to býti noviny
německé! Buďte bez starosti, pánové, místodržitel
jeho pomocník Křikava budou zabavovati také ně-
mecké noviny, nebudou-li jim vhod. (Ukazuje na
novinářskou loži:) Pamatujte si to, pane Katz! (Re-
daktor »Bobemie«. Pozn. red.)
Posl Gačssl: To je překrucování!
Posl. Kalina: To není pravda. On říkal, že ti
kdož vytloukali okna, jsou bandou lupičů!
Posl. Kasper: Jen překrucujle všecko!
Posl. Strache: Na překrucování si vezměte pri-
Posl. Anýž: Přišel jsíe dnes poprve do sněmu
a děláte hned rámus-
Posl. Hackel: Vypadá to věru ku podivu, hájíl
pan posl. Anýž ty, kteří vytloukali okna Neubertovi
Posl. Strache: Pane Anýži, jak můžete tvrdil
tak drzou nepravdu, jako bych byl poprve na sněmu
To je infamuí ležl
Posl. Anýž: Vy jste drzý!
Posl. Kasper (ukazuje na posl. Anýže): Toje
zosobněná nepravda a lživost!
Posl
Hackel
Richter
doktor
Zimmer
Němec
Kalina
Křikava
Katz
Posl Gačssl
Kasper
Anýž
Neubert Posl
Re
Anýž
Strache
Toj zosobněný nepravda
20
article
Posl. Grössel: Je to hanba, jestliže chel »Ná
rodních Listů« lže a překrucuje
Posl. Anýž k posl. Strachovi: Vy od toho žijete
Posl. dr. Brehm: Od toho žijí »Národní Listy!.
Posl. Kaspen: Zcela správně 1 Ty překroutl
všecko. Jste to pěkná společnost falšovačů
Posl. Gaössl: To fíká redaktor časopisu! Tu
přestává všeckol
Posl. Zimmer (k dru. Hacklovi): Vy jste řekl,ž
český lid je bandou lupičů a Anýž že jest jejím
vůdceml
Posl. dr. Hackel: Slov »banda lupičů« jsem
neužil.
Posl. dr. Zimmer: Ano, Richter řekl, že je to
»Räuberbande« a vy jste k tomu dodal: Anýž že je
jejich vůdcem. Pane dre. Hackle, když něco řeknete,
musíte za to také státi. (Dlouho trvající vřava)
Posl. Kalina: Jeho Excellence má z toho radost.
hodí se mu to do krámu. Proti němu nemají tolik
odvahy. Zejtra vám mohou udělati policajti totéž.
Máme li svobodu tisku na papíře, nemáme ji ve sku-
tečnosti.
Posl. Březnovský (k Richtrovi): To řek! Richter?
V roce 1859, po válce s ltali1 — to byla
»Räuberbande«, když se v žalářích vě-
šeli, když okradli ubohé vojínyl
Posl. Richter: V r. 1898 byla to taky lupičská
banda!
Posl. Březnovský: Mluvím o roce 1859 a neo
roce 1898
Posl. Kubr: Ale vždyť je to Richter, foho všichni
známe. (Hlučná veselost.) Kdyby to byl někdo
jiný!
Posl. Březnovský: Okradi ubohé vojáky. Naš
rodiče se neoběsili ve vězeníl
Posl. Krejčí: Vždycky takový nebyl! To teprv
co se stal předsedou kasina.
Posl. Březnovský: Takový člověk by měl za-
lézti! Ten by neměl chodit ani na světlol
vilei
Posl
Anýž
doktor
Brehm
Zimmer
Hackel
Richter
Hackl
Kalina
Březnovská
Kubr
Krejčí
Hackl
falšovač Posl
21
article
Schůze opětně zahájena.
Po pěti minutách za trvalého nepokoje zahajuje
nejvyšší malšálek schůzi opět a sděluje, že beře
prolest posl. Kaliny na vědomí.
Posl. Anýž volá: To zde musím prohlá-
siti, že nikdo nemá práva nazývati český lid
»Rluberbandou«. Toho si nedá český lid libil
Myslí-li někdo, že ti, kteří manilestovali pro vše-
obecné rovné právo hlasovací jsou »Räuberbandon«,
hlásím se k nim jako aloupenec tohoto práva
(Hlučná pochvala na českých lavicích.)
Nejvyšší maržálek prohlašuje, že o tom, co se
stalo za přestávky, nemůže se vůbec zmíniti.
Posl. Anýž: Richter je živ z českého lidu, z jeho
mozolů a polu, a přece se zde tolik roztahuje
tomu lidu spílá.
Nejvyšší maršálek: Přejdeme k jednacímu po-
řadul
Posl. Anýž (volá na posl. Richtra): To je ten.
co dělá v Praze Němce! Na Smíchově se stal ne-
možným, teď musí do P'rahyl
Jednací pořad:
Potom přešlo se k jednacímu pořadu.
Prvním předmětem bylo zřízení komise
živnostenské.
Posl. hr. Cholek navrhl, aby komise živnostenská
byla reaktivována v témže složení, jaké měla v mi-
nulém zasedání.
Návrh byl přij at.
Druhým předmětem jednacího pořadu bylo prvn
člení vládní předloby s návrhy zákonů o 1. scelo-
vání hospodářských pozemků; 2. dělení společných
pozem ů a upravování společných práv užívacích
správních k nim se vztahujících; 3. složení zemské
komise pro záležitosti, týkající se toho, jak zbavo-
vati lesy cizích enklav a zackrouhlovati hranice
lesní.
Posl. Holfman (německý agrárník) vítal vládní
předlohu, po níž rolnictvo obou národů ode dávna
již touží. Zákony, v předloze obsažené, by rolnictvu
přinesly veliký prospěch. Podobné zákony jsou již
ve všech zemich, pouze v Čechách nikoli.
Posl. Lipka (Všeněmec): Přes to, že Čechy
nejvíce na ně přispívají!
Kalina
Posl
Anýž
Richter
Cholek
Richter
Praha Němec
Čechy
Lipka
Na Smíchov
22
article
Řečník podal na konec návrh, aby vládní před-
lohy odkázány byly komisi zemědělské. Návzh byl
dostatečně podporován a pak přijat.
Třetím oddílem pořadu byla zpráva o volbě preí.
dra. Emericha Maixnera poslancem zemským za
velkostatek nesvěřenský. Po zprávě, kterou podal
člen z. v. Th. dr. Borian, byla zpráva s ch vá
lena.
Čtvrtým článkem pořadu bylo druhé čtení zprávy
komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě vý
boru zemského, o dalším vybirání nápojových dávek
v Liberci v letech 1904 a 1905.
Zpravodaj posl. Markert podal relerát, dle něhož
zemský výbor povolil obci liberecké prozalímně vy
bírání nápojových dávek do 31. prosince 1904 s vý-
hradou nejvyššího schválení; poněvadž schválení to
do počátku roku 1905 nedošlo, žádala městská rada
liberecká, aby jí totéž povolení k vybírání dávek ná-
pojových bylo povoleno také na rok 1905. Císař pak
schválil vybírání dávek těch pro léta 1904 a 1905.
Komise nyní navrhuje, by správa zemského výboru
byla vzata na vědomí.
Návrh komise byl při jat.
Pátým článkem programu bylo druhé čtení
zprávy komise pro záležitosti okresní a obecnío
zprávě zemského výboru o žádosti města Liberce za
vymožení zákona ohledně dalšího vybírání dla-
žebného.
Zpravodaj posl. Markert odůvodnil návrh ko-
mise, aby přes žádost tuto se přešlo k jednacímu
pořadu.
Návrh byl přijat.
Posledním oddílem pořadu bylo druhé čtení
zprávy komise pro záležitosti okresní a obecnío
návrhu posl. dra. Frant. Kindermanna a soudruhů
dodatku k § 89. platného obecního zřízení pr
Čechy, kterýmžto dodatkem má býti povoleno vybí-
rati obecní dávku z vína alkoholu prostého, vína
ovocného, vína jahodového a jiných jakkoli nazva-
ných umělých, k výčepu určených výrobků.
Maixner
Th
doktor
Borian
Markert
František
Kindermann
Liberec
Čechy
23
article
Zpravodaj posl. Posselt odůvodníl návrh komise,
který zní: Slavný sněme, račiž se usnésti, že tate
záležitost přikazuje se zemskému výboru, by v do-
rozumění s c. k. vládou objasnil veškeré potřebné
předchozí otázky a potom podal v nejbližším za-
sedání sněmovním podrobnou zprávu s příslušným
návrhem.
Posl. Lipka (Všeněmec) pravil, že jménem svých
voličů a rolnictva hlasovati bude proti návrhu ko-
mise tím spiše, poněvadž provedení návrhů těch by
neznamenalo takika žádného zvýšení příjmů obcl
Také nemá býti poškozováno mladé odvětví průmy-
slové, totiž výroba ovocných vín v německém Po-
labí. Je-li třeba nových daní, ať se sněm obrátí na
průmyslové obory, které pevně jsou usazeny ; ať se
zdaní kořalka, víno a šampaňské, tabák a doutníky.
krvavá a nemravná literatura, automobily atd., nikolo
však to, co lid potřebuje k výživě.
Posl. Kulscher (něm. agrárník) připojil se k úva
hám předřečníkovým a přimlouval se za zavedení
daní z předmětů přepychových.
Posl. Chalonpka (český agrárník) vyslovil se
vzhledem k důvodům proneseným se strany kollegů
na lavicích německých proti návrhu komise. Pro-
hlásil, že strana agrární proti tomuto šetření must
zaujmouti stanovisko co nejrozhodnější, poněvadž
mladý průmysl, který se vzmáhá v rolnických druž
stvech ovocnických, byl by uvalením daní na vý-
robky toho druhu poškozen. V zemědělské radě činí
se všemožné kroky, aby pěstování ovoce se v krá-
lovství českém co možná nejvíce rozšířilo a aby
získán byl pro ně odbyt. Na konec prohlásil řečník,
že poslanci agtární budou hlasovati proti návrhům
komise. (Bravo u německých agrárníků.) Tím byla
rozprava skončena.
Posselt
Posl
Lipka
Chalonpka
24
article
Zpravodaj posl. Possell v doslovu upozornil, že
komise nedoporučuje ještě zdanění ovocných vin
nýbrž že puuze ukládá zemskému výboru šetření
této otázce a podání zprávy sněmu. Námitky prot
věci samé jsou tedy předčasné. Řečník poukázal na
konec k tomu, že v komisi také čeští i němečtí agrár
níci hlasovali pro návrh, komisí sněmu předložený
Při hlasování byl návrh posl. Kutschera, aby p
zprávě komise přešlo se k jednacímu pořadu, za
mítnut a návrh komise přijat
Tím byl jednací pořad vyřízen.
Posl. Sandner a spol. podali různé návrhy na
podporu některých krajů, nouzí posližených.
Posl, prof. dr. Maizner složil pak slib.
Návrhy a dolazy. Protest.
Posl. dr. Lad. Dvořák a spol. podali návrh na
změnu jednacího řádu Návrh zní:
Slavný sněme! Jednání a usnášení sněmu krá
lovství českého spjato jest ustanoveními jednacího
řádu, která znemožňují členům sněmu, ba i většlně
jeho ku parlamentnímu jednání s urychlením povaze
věci odpovídajíeím přivésti návrhy a projevy členů
sněmovny, jež v jiných sborech zákonodárných ve
formě pilných návrhů, dotazů k předsedovi sněmu.
rozpravy a usnesení o prohlášení zástupce vlády
usnesení o prohlášení předsedy sněmu a pod. jsou
obvyklými; ba většině sněmu nelze ani jednaci
pořad sněmu stanoviti. Dnešní scény, jež ve sněmu
se odehrály, ukázaly opětně nalehavost změny dosa
vadního jednacího řádu. Dovolujeme si navrhnouti
Slavný sněme račiž se usnésti
1. Budiž zřízena 24členná komise ze všech kuri
sněmovních. 2. Této komisi se ukládá, aby ještě
v tomto zasedání podala sněmu návrby na změnu
jednacího řádu sněmovního.
Kutschera
Posl
profesor
doktor
Maizner
Lada
Dvořák
25
article
Postanci Kalina, Anýž a spol. podali návrh na
doplnění jednacího řádu, který zní: Budiž změněn
§ 73. nyní platného jednacího řádu tak, že v odstavci
druhém za větou: »Podané interpellace přečtou se
hned« vřadí se doplněk: »nezkráceně, v plném jich
znění«. Vzhledem k důležitosti věci a potřebě rychlého
vyřízení navrhujeme s použitím §§ 39. a 49. jedna-
cího řádu po stránce formální: návrh budiž přikázán
komisi 15členné, volené stejným počtem z kurií a
komisi té budiž hned uloženo, aby podala o návrhu
tom ústní zprávu v nejbližší schůzi sněmovní.
Posl. Kalina podal dále písemný protest proti
způsobu, jakým bylo naloženo s jeho protestem ze
schůze předešlé.
Posl. Jirousek a spol. podali k mfstodržiteli dotaz,
týkající se úpravy nedělního klidu v živnosti řeznické
a uzenářské.
Kalina
Anýž
Posl
Jirousek
26
article
Posl. Březnovský a spol. podali k místodržiteli
dotaz o neudržitelných poměrech v c. k. místodrži-
telské knihtiskárně pražské. Dotaz zní: Vaše Excel-
lence! Již po léta známo jest v odborných kruzích
pražských, že v c. k. místodržitelské knihtiskárně
pražské panují napjaté poměry, které stále více sa
stávají neudržitelnými. Zvláště v kruzích sazeči
tiskárny této rozšířena jest všeobecná nespokojenost.
Chuť ku práci zmízela, klid a pokoj jest ztracena
jejich místo zaujalo trvalé podráždéní myslí, jež
každé chvile hrozí výbuchem.
O příčinách těchto neblahých, v mimořádné době
nynější dvojnásob povážlivých zjevů není pochyh-
nosti nižádně. Nikoli spory mzdové, nikoli jednánl
úřadnictva, nikoli rozdíly politické, nýbrž nezpůso-
bilost a špatnost jediného člověka zavinila všecku
zlo. Příčinou zla toho jest faktor tiskárny této,
Rudolí Weiss. Typografové pražští, bez rozdílu ná-
rodnosti, pokládají tohoto činitele c. k. místodržitel-
ské knihtiskárny pražské za člověka násilného, msti-
vého, ke svým podřízeným nesvědomitého, za hrubee
každé špatnosti schopného. A vše, co o faktorovi
této tiskárny je známo, úsudek tento plně potvrzuje.
Posl
Březnovská
Weiss
27
article
Podepsaní uvádějí zde pouze několik případů, jimiá
úsudek vyslovený o faktoru Weissovi úplně je do-
kázán, jmen však z pochopitelných důvodů ne-
uvádějíce.
Starší jeden typograf, stižený rheumatismem,
měl pracovní hodiny od 1/28. hod. ranní do 1/rl.
hod. odpolední a od 3. hod. odpol. do 1 hodiny
v noci; veškeru práci musil konati stoje. Soužen
bolestmí rheumatickými, žádal faktora Weisse o při-
dělení lehčí práce, při níž by nemusil tolik hodin
denně státi. Svoji žádost doložil vysvědčením závod-
ního lékaře dra. Schwarze, faktor však přece žádost
onu odmitl, ačkoli jiní typografové byli ochotni se
svým kolegou místo si vyměniti.
Jiný typograf postižen byl chrlením krve; zá-
vodní lékař dr. Scl warz nařídil mu, aby za příčinou
téčení zůstal po čtyři neděle doma, faktor Weiss
však proti lékaři prohlásil, že onemocnělémů stačí
k uzdravení pouze 14 dní. Proti tomu postavil se
lékař tak rozhodně na odpor, že konečně nestalo s
dle rozkazu Weissova.
Bývalý strojmistr místodržitelské tiskárny Slu
níčko zemřel v ústavu pro choromyslné. Dělnictv
tiskárny je přesvědčeno, že sešílel následkem týrání
a pronásledování, jímž žej faktor Weiss neustále
stíhal.
Starého sluhu Kohouta, zaměstnaného při prácl
denní, přidělil faktor Weiss z trestu k práci noční,
jejíž námahu Kohout nesnesl a za nedlouho zemřel.
Dělnictvo jest přesvědčeno, že právě noční služba
uspíšila Kohoutovu smrt.
V místodržitelské knihtiskárně pracovala po 35
let sazečka; je tomu asi čtvrt roku, co zachvácena
byvši nevolností, chtěla hodinu před ukončením pra-
covní doby své odejiti domů. Žádala za dovolení k to-
mu, svoji prosbu odůvodňujíc náhlou nevolností.
Weiss
Schwarz
doktor
Sculptor
Weissův
Kohoutův
Sl
28
article
Faktor ji však nepustil domů, žena vrátila se do zá-
vodu, po chvíli však klesla, raněna mrtvicí a na místě
zemřela.
V závodě zaměstnán je jako sluha slařec 70lelý,
jemuž Vaše Excellence, dojata vetchostí jeho tělesné
soustavy, slibila pomoc a přispění. Stařec ten vy-
konal posílku, která mu byla uložena, se kterou však
faktor nesouhlasil. Prote starce plísnil, když pak sta-
řec dokazoval, že jednal dle rozkazu, rukama při tem
živě gestikuluje, faktor Weiss uhodil jej pěstí přes
ruku tak, že starci naskočil na ruce otok, Jejž zá-
vední lékař sám zjistil.
Zlou krev mezi děnictvem tiskárny působí, Z
faktor Weiss při častých příležitostech sprostě na-
dává; sluhům nadává „sviňáků“, korrektorovi řekl
„pitomče“, o typografech mluví, že patří na obec jako
metaři ulic, že jsou jako učedníci, a že by jim důraz-
něji pověděl svoje mlnění, kdyby se nebál trestního
zákona.
Jiněmu typografu, od něhož žádal knížku, do níž
se zapisují příspěvky de fendu pensijního, kteroužto
knížkou mu typogral posloužiti nemohl, poněvadž
knížky ty uloženy jsou v kanceláři ředitelství tiskárny,
vyhrožoval Iaktor, že jeho povahu zlomí, při čemž
rukama činil pohyby, napodobující lámání hole.
Typogral jeden byl po léta terčem mstivosti
výsměšků faktorových. Tyto štvanice působily na
mysl typogtafovu tak, že stal se nejvyšší měrou ner-
vosním, na konec podléhal již fixní idei, že je pro-
následován. V utkvělé myšlence byl pronásledovate-
lem jeho laktor Weiss Stav typografův zhoršil se tak,
že onemocnělý musil jíti do sanatoria, kde dva mě-
sice ztrávil; teprve před několika dny nastoupil opět
prácií v tiskámě
V poslední době obořil se faktor Weiss také na
úřadníka, který mu ovšem nikterak není podřízen.
Prot stařec
Weiss
29
article
Úřadník, pracovník pilný, svědomitý a se zařízením
závodu do nejmenších podrobností obeznámený, po-
dal ovšem stížnost, po níž se dostalo faktorovi důraz-
ného napomenutí. Vůbec stížností profi faktoru Weis-
zovi byla přednesena již řada veliká. Sám místodrži-
telský rada p. Rappích uznal, že jednání faktora
Weissa je nesprávné a nepřiměřené, i musil jej napo-
mínati.
Poměry v tiskárně staly se mnohým typografům
tak nesnesitelnými, že následkem přehmatů faktora
Weissn dali výpověď a z místodržitelské tiskárny
vystoupili
Dělnictvo bojí se vělšinou mstivosti faktorovy,
a proto při vyšetřováních zatajili někteří pravdu, jen
aby se vyhnuli Weissovu pronásledování. Jeden z vy-
slechnulých, který se bál pravdu říci a proto učinil
výpověd, skutečnost nikterak nevystihující, prohlásil
na výtky z té příčiny mu činěné, že nechce jíti za
Sluničkem, t. j., že se bojí, že by byl faktorem Weis-
sem uštván a že by z toho sešílel.
Weis
Weissův
30
article
Uvedené případy mohly by býti o velikou řadu
jiných rozmnoženy
Podepsaní však přestávajíce na případech sdě-
lených a přesvědčení jsouce, že v c. k. místodržitelské
knihtiskárně jedině vinou faktora Weissa zavládly
poměry nezdravé a nesnesitelné, které by pouze od-
straněním faktera Weissa bylo možno řádně upra-
viti, táží se V. E.: 1. Jsou V. E. hrůzné poměry v c. k.
místodržitelské knihtiskárně známy? 2. Co hodlá
V. E. učiniti, aby neodkladně provedena byla na-
ležitá náprava těchto neudržitelných, hrůznýcha
státního podníku naprosto nedůstojných poměrů?
Příšti schůze konati se bude v úterý 14. t. m.
o 11. hod. dopeledne.
Na jednacím pořadu jsou: 1. reprodukovaná zprá-
va komise zemědělské o zprávě zemského výboru
o chovu koní; 2. druhé čtení zprávy komise pro zá-
ležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru
o udělení práva veřejnosti okresní nemocnici v Kra-
slicích; 3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti
Zemské banky o zprávě zemského výboru o změně
stanov Zemské banky: 4. druhé čtení zprávy komise
pro záležitosti pojišfování o zprávě zemského výboru
o úpravě zemského pojišťováni; 5. první seznam
zprávy komisi o peticích.
Schůze skončena o 3. hod. odpol.
Weissa
31
article
Klnb zněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné měl včera před sezením sněmu
schůzi za předsednictví posl. dra. Pacáka, potom
místopředsedy prof. dra. G. Blažka. Ve schůzi
sehváleno podání návrhu posl. Hodysa na udělení
podpory obei Kytinu v okrese dobřišském, po-
žárem postižené, podění interpellace dra. Koldln-
ského o neblahém vlivu passivní resistence
zřízenců drah na obchod a průmysl, dotazu
posl. dra. Viškovského o zlých účineích passivní
resistence zřízenců drah na vývoz ječmenea
o slušném splnění oprávněných požadavků zll-
zenců a návrh posl. Kratochvila na poskytnut
subvence pro nemajetné účastníky živnostensko-
právního kursu, obchodní komorou pražskou
pořádaného. Posl. dr. Pacák podal zprávu
o jednání předsednictva říšského klubu posla-
neckého s vládou, poslanci inž. Kaftan a Ma-
štálka o svém jednání s vládou o passívnl
resistenci zřízenců drah. O této záležitosti ko-
nala se delší debata, jíž se zúčastnili poslanci
inž. Kaftan, Maštálka, dr. Pinkas, Krejčí, Adámek,
Anýž, dr. Kramář a Ronz. Posl. dr. Viškovský
podal zprávu o manifestační schůzí hostinských,
jež se dne 6. t. m. konala. Potom projednán
byl pořad sezení sněmu. Na konec usneseno
zaslati ministerskému předsedovi bar. Gautschovi
telegram o následeích passivní resistence zří-
zenců drah a v téže záležitosti vyslati deputaei
k míetodržiteli.
Pacák
doktor
G Blažek
Viškovský
Kratochvil
Posl
Ing
Kaftan
Maštálek
Pinkas
Krejčí
Adámek
Anýž
Kramář
Ronz
Ma